15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/41

A.

vzhledem k tomu, že podle příspěvku pracovní skupiny II ve čtvrté hodnotící zprávě AR4 IPCC se očekává, že v téměř všech evropských regionech se v budoucnu projeví negativní dopady změny klimatu; vzhledem k tomu, že tyto dopady budou představovat výzvu pro mnohá hospodářská odvětví, ale stejně tak i další ohrožení biologické rozmanitosti v Evropě a narušení sociálního rozvoje,

B.

vzhledem k tomu, že regionální vědecká pozorování ze všech světadílů a z mnohých oceánů dokládají, že změna klimatu ovlivňuje přírodu především prostřednictvím zvyšování teplot, ale i prostřednictvím dalších dopadů této změny; vzhledem k tomu, že pozorované zvyšování teplot je zapříčiněno lidskou činností a ovlivňuje fyzikální a biologické systémy,

C.

vzhledem k tomu, že by měla EU posoudit, do jaké míry může přizpůsobení se změně klimatu vydláždit cestu pro nový model hospodářského růstu a rozvoje, který by chránil životní prostředí, podporoval zaměstnanost a dal nový rozměr sociálním strategiím,

D.

vzhledem k tomu, že změna klimatu představuje problém, který se týká moderních společností jako celku, a významnou úlohu při přijímání adaptačních opatření tak mohou a měly by hrát všechny úrovně správy věcí veřejných – od úrovně EU přes veřejnou správu až po jednotlivé občany,

E.

vzhledem k tomu, že adaptační opatření k předcházení škodám jsou nejen potřebnou odpovědí na budoucí klimatické dopady v Evropě i mimo ni, ale musí být vytvořena a uplatňována i nyní, aby bylo možné reagovat v regionálním a místním měřítku na důsledky stávající míry globálního oteplování způsobeného emisemi skleníkových plynů z uplynulých období; vzhledem k tomu, že takovéto přizpůsobení si žádá skutečně průřezový přístup a začlenění širších sociálních, ekonomických a environmentálních hledisek,

F.

vzhledem k existenci četných studií a modelů pravděpodobných dopadů změny klimatu na regionální a místní úrovni; vzhledem k tomu, že v těchto studiích často chybí odpovídající posouzení sociálně-ekonomického rozměru a předvídatelných následků pro dotčené skupiny obyvatelstva,

G.

vzhledem k tomu, že na sledování změny klimatu a koordinaci opatření k boji proti ní na úrovni EU by měl být kladen prvořadý důraz s cílem umožnit vytvoření společné strategie pro řešení tohoto problému,

H.

vzhledem k tomu, že má-li se zajistit, aby úsilí směřující k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírňování bylo při omezování následků změny klimatu co nejúčinnější, budou mít zásadní význam veřejné i soukromé investice do vědy a výzkumu v oblasti změny klimatu,

I.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby byl výzkum v oblasti změny klimatu prováděný jednotlivými členskými státy koordinován s výzkumem prováděným na základě sedmého rámcového programu,

J.

vzhledem k tomu, že přizpůsobení se změně klimatu zůstává stranou veřejné debaty, která je jednoznačně zaměřena na nezbytná opatření ke zmírnění globálního oteplování,

K.

vzhledem k tomu, že cíl EU zastavit úroveň globálního oteplování na hodnotě 2 °C by pro Evropu pořád ještě znamenal variantu oteplení vyznačující se extrémními oblastními změnami klimatu, různými následky pro dotčené skupiny obyvatelstva, místní a regionální hospodářství a životní prostředí, jež by vedly k dalšímu prohlubování stávajících nerovností a regionálních odlišností, pokud jde o zdroje a prostředky v Evropě,

L.

vzhledem k tomu, že by se výzkum měl v daleko větší míře zabývat podmínkami, za jakých dochází k výskytu extrémních povětrnostních jevů, a snažit se tyto projevy pochopit, což je nezbytným předpokladem toho, aby mohla být v budoucnu prováděna odpovídající preventivní opatření a kroky, včetně zavedení systémů včasného varování, s cílem zabránit obětem na životech, škodám na zdraví a majetku a negativním vlivům na biologickou rozmanitost a životní prostředí; a vzhledem k tomu, že je nutné vyvinout nástroje na hodnocení účinnosti těchto opatření,

M.

vzhledem k tomu, že se přístup k adaptačním mechanismům vycházející pouze z analýzy nákladů a přínosů jeví jako nevhodný, jelikož lze předpokládat, že i v Evropě budou nejvíce zasaženy nejchudší vrstvy obyvatelstva, neboť tyto osoby obvykle nedisponují dostatečným pojistným krytím, informacemi a mobilitou, aby mohly reagovat na měnící se životní prostředí,

N.

vzhledem k tomu, že přístup vycházející zdola, kdy by komunity, jež se potýkají s nepříznivými následky změny klimatu, informovaly o technikách, které se jim při řešení těchto následků osvědčily, by byl užitečným ukazatelem pro EU, která by prostřednictvím vědeckých, regionálních a místních sítí a partnerství zastřešovala podporu strategií, vytváření relevantních podpůrných programů a koordinaci hlavních politik,

O.

vzhledem k tomu, že klíčovou součástí zmírňování dopadů změny klimatu je zvýšit a zlepšit informovanost odborné i laické veřejnosti o adaptačních opatřeních,

P.

vzhledem k tomu, že změna klimatu jednoznačně ovlivňuje výsledky dosahované v oblasti rozvoje a ohrožuje úspěšný rozvoj v rámci Evropy, avšak mnohem silnější dopad má na rozvojové země; vzhledem k tomu, že otázka financování adaptačních opatření musí být dále vyhodnocována jak v rámci EU, tak z hlediska poskytování pomoci rozvojovým zemím,

Q.

vzhledem k tomu, že v souladu s koncepcí začleňování se musí přizpůsobení se změně klimatu stát součástí procesu rozhodování o otázkách řešících jakým způsobem a kam investovat; vzhledem k tomu, že do diskuse probíhající během tohoto rozhodovacího procesu se musí vedle subjektů s pravomocí přijímat rozhodnutí zapojit rovněž zainteresované strany na místní a regionální úrovni,

R.

vzhledem k tomu, že Zelená kniha o přizpůsobení se změně klimatu nijak konkrétně nezohledňuje zeměpisné, klimatické a rozvojové odlišnosti nejvzdálenějších oblastí EU, které se budou pravděpodobně potýkat s jinými druhy ohrožení, než jaká lze očekávat na evropském kontinentu, ani samostatně nezkoumá klimatické podmínky městských oblastí či hustě osídlených částí Evropy,

S.

vzhledem k tomu, že změna klimatu pravděpodobně postihne oblasti, které jsou vzhledem ke své topografické charakteristice obzvláště ovlivňované dynamikou přírody (mj. ledovcové oblasti a hornaté regiony), a jejich hospodářství, kultura a obyvatelstvo jako celek se tak dostane pod značný tlak, náklady na přizpůsobení se změně budou v těchto oblastech vysoké a existuje zde riziko, že se dále prohloubí rozdíly mezi jednotlivými regiony,

T.

vzhledem k tomu, že dvěma nejohroženějšími oblastmi v Evropě jsou jižní Evropa a středomořská pánev, které se již dnes potýkají s nedostatkem vody, suchy a lesními požáry,

U.

vzhledem k tomu, že pro adaptační strategie, které umožní zvládnout nevyhnutelnou změnu klimatu, bude nezbytná podpora v oblasti osvěty a komunikace zapojením hromadných sdělovacích prostředků a podpora účasti občanů na řešení environmentálních problémů,

V.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové zdravotnické organizace přichází již nyní v důsledku přírodních katastrof spojených s klimatem každoročně o život 60 000 osob; vzhledem k tomu, že zpráva AR4 IPCC upozorňuje na dopad změny klimatu na veřejné zdraví; vzhledem k tomu, že existují vážné obavy z rozšíření tropických nemocí a jejich vektorů do oblastí mírného pásu; vzhledem k tomu, že jedním z konkrétních důsledků výše popsané skutečnosti je to, že změně klimatu se pravděpodobně budou nucena nejvíce přizpůsobit zdravotnická zařízení zaměřená na nejohroženější skupiny společnosti,

W.

vzhledem k tomu, že změna klimatu dále závažným způsobem poškodí již dnes ohrožené ekosystémy a bude mít dopad na biologickou rozmanitost v Evropě; vzhledem k tomu, že tyto škody se nejvýrazněji projeví nepřímo, poškozením ekosystémů, které jsou zásadní pro tělesnou a duševní pohodu lidí; vzhledem k tomu, že ochrana ekosystémů proto musí být základem adaptační strategie EU; vzhledem k tomu, že největší suchozemskou zásobárnou organického uhlíku je půda a že nepřizpůsobené postupy hospodaření s půdou přispívají ke snižování množství těchto zásob; vzhledem k tomu, že je nutné tento vývoj zvrátit a zajistit, aby byla odpovídající opatření k zachování a pokud možno zvýšení množství organického uhlíku v půdě nedílnou součástí adaptační strategie EU,

1.

vítá Zelenou knihu o přizpůsobení se změně klimatu a postup konzultace se zainteresovanými stranami;

2.

poukazuje na důležitost úzkého propojení úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a úsilí o její zmírňování, neboť tato součinnost může být při omezování následků změny klimatu přínosná; vyzývá Komisi, aby prověřila, jak lze obě tato úsilí vyvážit, aby se zlepšila jejich účinnost, a mohla tak být vytvořena jednoznačná ucelená strategie;

3.

konstatuje, že ačkoli Komise ve Zelené knize o přizpůsobení se změně klimatu uvádí jednotlivé problémy v členění podle odvětví, mnohá z těchto odvětví spolu vzájemně souvisí; je přesvědčen, že dopady na jedno odvětví, stejně jako adaptační rozhodnutí učiněná v rámci jednoho odvětví, budou mít často vliv i na jiná odvětví, a vyzývá proto Komisi, aby tyto vazby při provádění adaptačních opatření zohlednila;

4.

prohlašuje, že je zapotřebí nadále vytvářet vědecké modely a zpracovávat studie, které se budou zabývat posuzováním rizik, aby bylo možno lépe analyzovat a předvídat dopady změny klimatu na člověka a společnost a porozumět jim v souvislosti s cílem EU omezit růst teploty na 2 °C a s hlediskem nezbytného místního a regionálního přizpůsobení;

5.

žádá Komisi, aby vypracovala studii o hospodářských aspektech přizpůsobování se, jež by přinesla varianty uvádějící přehled nákladů na přizpůsobení a přínosů z něj plynoucích a podnítila a urychlila hospodářská opatření; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat odvětvový přístup vycházející zdola a současně zohledňovat rozdílnosti evropských přírodních stanovišť, jako jsou horské nebo ostrovní oblasti; vyzývá Komisi, aby načrtla očekávané změny v oblasti zaměstnanosti jak v rostoucích, tak i upadajících odvětvích;

6.

vyzývá Komisi, aby koordinovala a podporovala vědeckou přípravu společné evropské databáze obzvláště ohrožených míst, která by pomohla pochopit, jak by byly zasaženy společenské skupiny a evropské kulturní a národní dědictví a jak by na změnu klimatu mohla společnost v budoucnosti reagovat; domnívá se, že by mimo to měly být rovněž sestaveny databáze, jež by obsahovaly další důležité údaje o adaptačních krocích a strategiích (např. indexy, politiky a opatření atd.);

7.

vyzývá Komisi, aby koordinovala činnost stávajících sítí pro sledování údajů o životním prostředí a případně tyto sítě propojila s novými systémy za účelem sestavení databází obsahujících porovnatelná měření, jež mohou být využita k vytvoření modelů umožňujících stanovení nejnaléhavějších opatření, která je nutné přijmout na evropské, regionální a místní úrovni;

8.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti dalšího rozvíjení a podpory panevropské sítě univerzit, sociálních partnerů, občanských organizací, provozních organizací, jako jsou zejména vnitrostátní meteorologické organizace, které disponují rozsáhlými zdroji údajů, a místních a regionálních subjektů s pravomocí přijímat rozhodnutí, aby bylo možno podporovat mezioborovou spolupráci v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, v jejímž rámci by si bylo možné vzájemně předávat poznatky a politiky a vyvíjet nástroje na hodnocení účinnosti přijatých opatření a zajišťovat komunikaci s veřejností a informování veřejnosti o vědeckých poznatcích a variantách nezbytného přizpůsobování se změně klimatu;

9.

domnívá se, že za účelem zefektivnění výzkumu dopadů změny klimatu by měl být výzkum prováděný na základě sedmého rámcového programu koordinován s výzkumy prováděnými na vnitrostátní úrovni (zejména pokud jde o programy zaměřené na pozorování Země z vesmíru);

10.

domnívá se, že se EU musí zaměřit na zlepšení rozvoje technologií v oblasti přizpůsobování se, který podpoří naše vlastní hospodářství a přenos těchto technologií do rozvojového světa; domnívá se, že rozvoj účinných, bezpečných a cenově dostupných technologií je jedním ze základních způsobů přizpůsobení se změně klimatu a že by se na toto téma měla zaměřit nadcházející konference/setkání stran v Poznani (COP 14);

11.

žádá Komisi, aby do návrhů a změn stávajících i všech budoucích právních předpisů, strategií a finančních plánů s územním dopadem zahrnula přizpůsobování, a omezovala tak následky změny klimatu; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní analýzu stávajících evropských finančních nástrojů a možností jejich použití v rámci opatření pro přizpůsobení se změně klimatu v jejich původních oblastech využití a aby stanovila, kde bude třeba finance navýšit;

12.

naléhavě vybízí Radu, aby bezodkladně dospěla k rozhodnutí o návrhu nařízení o Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), přičemž je třeba si uvědomit, že Parlament přijal své stanovisko již 18. května 2006 (6); je přesvědčen, že nové nařízení, které – kromě jiných opatření – snižuje prahové hodnoty pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, umožní reagovat na škody vzniklé v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof účinněji, pružněji a včas; trvá na tom, že takový finanční nástroj je velmi důležitý, zejména proto, že se očekává, že počet přírodních katastrof bude dále narůstat, mimo jiné i v důsledku změny klimatu;

13.

vyzývá Komisi, aby zvážila zařazení finančních opatření pro přizpůsobení se do dalšího dlouhodobého finančního rámce pro regionální politiky a strukturální fondy a aby navrhla přidělení dodatečných zdrojů na financování novátorských řešení problémů spojených se změnou klimatu;

14.

poukazuje na to, že ve strategických pokynech pro politiku soudržnosti EU se výslovně uvádí, že je třeba zlepšit součinnost mezi životním prostředím a růstem; poznamenává, že v rámci programů regionální politiky jsou vynakládány prostředky na infrastrukturu v oblastech, jako je vodní a odpadové hospodářství a čistota vzduchu, biologická rozmanitost, podpora územního plánování, veřejná doprava; zdůrazňuje, že tyto programy přispívají k plnění závazků týkajících se změny klimatu a posilují opatření na prevenci rizik prostřednictvím inovačních politik veřejné správy, jako je například preventivní monitorování; upozorňuje rovněž na to, že je nezbytné, aby Komise a členské státy posílily koordinaci mechanismů civilní ochrany a nouzového plánování; poukazuje v této souvislosti na činnost vykonávanou v rámci Programu mezinárodní strategie Organizace spojených národů pro zmírňování dopadu katastrof;

15.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy k podpoře přizpůsobení se změně klimatu v zemědělství a lesnictví využívaly fondů pro rozvoj venkova; připomíná úlohu, kterou hraje organická hmota v půdě z hlediska úrodnosti půdy, z hlediska schopnosti půdy zadržovat vodu a jako zásobárna uhlíku, a vyzývá Společenství, aby přijalo a podporovalo odpovídající postupy hospodaření s půdou, které umožní zachovat stávající množství organické hmoty v půdě na celém evropském území, a účinně se tak přizpůsobit rostoucím teplotám a změnám struktury dešťových srážek; dále zdůrazňuje, že je třeba přijmout přiměřená opatření k předcházení krizím a zvládání rizik na úrovni Společenství i na národní a regionální úrovni, protože počet krizí v budoucnu nepochybně poroste, se zvláštním důrazem na systematické úsilí při obhospodařování půdy, jež zajistí zadržování vody po delší dobu a omezení lesních požárů; je přesvědčen, že by se řízení rizik mělo stát nedílnou a jasně formulovanou součástí politiky soudržnosti EU;

16.

vyzývá Komisi, aby na úrovni EU navrhla rámec pro plánování přizpůsobování a přípravu na ně; zdůrazňuje, že při řešení následků změny klimatu pomocí konkrétních adaptačních opatření je zapotřebí plně zohlednit zásadu subsidiarity, jelikož regiony a místní orgány v Evropě budou moci lépe politicky reagovat na své vlastní zkušenosti; připomíná nicméně potřebu systematičnosti a koordinace adaptačních plánů na úrovni EU;

17.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mají pro boj se změnou klimatu místní společenství, a vyzývá proto k uplatňování integrovaných udržitelných strategií pro rozvoj měst a venkova, které by plně zohlednily opatření pro zmírnění a přizpůsobení se, a vyzývá k vypracování vědeckých studií, jež by analyzovaly typy infrastruktury z hlediska jejich schopnosti reagovat na změnu klimatu;

18.

požaduje užší spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi Evropskými institucemi a regionálními a místními orgány i mezi těmito orgány navzájem, pokud jde o vývoj staveb, zařízení a služeb zaměřených na dosažení „uhlíkové neutrality“ v daném území, především o dálkové vytápění, zlepšení recyklačních služeb, integrovanou veřejnou dopravu, energeticky účinné stavby a stavby úsporné z hlediska hospodaření s vodou, zvýšení produkce a využití alternativních zdrojů energie a zlepšení poskytování informací veřejnosti o spotřebě elektrické energie;

19.

zdůrazňuje, že zemědělské odvětví je jedním z těch, jež jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, současně je mu však kladeno za vinu poškozování životního prostředí; domnívá se, že adaptační opatření v tomto odvětví musí směřovat ke snížení rizik a zvýšení udržitelnosti z pohledu životního prostředí i pohledu hospodářského;

20.

zdůrazňuje, že k prozkoumání postupného přizpůsobení zemědělství novým potřebám, které vyvstaly v souvislosti se změnou klimatu, by mělo dojít v rámci kontroly stavu SZP;

21.

zdůrazňuje, že zemědělské odvětví se může přizpůsobit změně klimatu a zmírnit dopady této změny uplatněním právních předpisů, které posilují trvalou udržitelnost a podporují nové způsoby využívání a správy vodních a dalších přírodních zdrojů;

22.

zdůrazňuje významnou úlohu členských států a Komise při určování dopravní infrastruktury, která by mohla být podmínkami vzniklými v důsledku změny klimatu nejvíce postižena a která si vyžádá další úsilí a investice k zajištění nepřetržitého a bezpečného fungování;

23.

vítá důležitý výsledek třetí schůzky stran Kjótského protokolu na Bali, jímž je rozhodnutí uvést v činnost fond pro přizpůsobení spojující konkrétní adaptační projekty, jež budou financovány z poplatků z projektů mechanismů čistého rozvoje (CDM) uskutečňovaných v rozvojových zemích, které jsou stranami Kjótského protokolu; zdůrazňuje, že toto průlomové rozhodnutí financovat přizpůsobení v rozvojových zemích nezávisle na dárcích bylo učiněno dříve, než byl přijat akční plán z Bali;

24.

zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby byly v rámci posuzování dopadů na životní prostředí při vydávání stavebních povolení a zpracovávání územních plánů zohledňovány varianty přizpůsobení se s cílem zabránit investicím do nevyhovující infrastruktury; zdůrazňuje, že v řadě případů by v rámci přípravy na nepříznivé dopady změny klimatu bylo mnohem vhodnější nezastavět ohrožené oblasti, případně obnovit původní ekosystémy v již zastavěných oblastech, než vytvářet ochranná opatření;

25.

pokládá za nezbytnou spolupráci při podporování nejchudších oblastí Evropy a rozvojového světa, neboť tyto oblasti jsou změnou klimatu pravděpodobně ohrožené nejvíce, jsou však méně schopné zvládat její důsledky; s politováním konstatuje, že Zelená kniha o přizpůsobení se změně klimatu dostatečně neřeší potřebu spolupráce mezi EU a rozvojovými zeměmi týkající se přizpůsobení; upozorňuje zejména na potřebu předávání technologií a budování kapacit; vítá v této souvislosti iniciativu Komise založit globální alianci pro změnu klimatu, zdůrazňuje však, že je v současnosti silně podfinancována;

26.

uznává podmíněné propojení rozvojových cílů s přizpůsobením se změně klimatu a zmírňováním jejich následků; zdůrazňuje, že změna klimatu musí být zohledňována v rámci veškeré rozvojové spolupráce EU včetně stávajících partnerských programů, jako je dialog EUROMED nebo partnerství EU a Afriky v oblasti energetiky; zdůrazňuje rovněž značný význam posilování partnerství s rozvojovými zeměmi pro podporu snah o zamezení odlesňování, jež je přínosem pro zmírňování následků změny klimatu i přizpůsobování se této změně;

27.

požaduje, aby byly v rámci politik EU vytvořeny účinné a předvídatelné finanční nástroje, jako je např. systém obchodování s emisemi, které by napomáhaly rozvojovým zemím přizpůsobit se dopadům změny klimatu a které by zajišťovaly prostředky pro financování adaptačních opatření, jež přijmou členské státy;

28.

poukazuje na skutečnost, že by změna klimatu mohla urychlit zhoršování přístupu k přírodním zdrojům; vyzývá Komisi, aby zvážila další opatření pro přizpůsobení se novým výzvám, pokud jde o zabezpečení dodávek potravin a energie;

29.

vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni i v mezinárodním kontextu prověřila možné způsoby zahrnutí nezbytných opatření pro přizpůsobení se změně klimatu do rozvojových plánů a jednání o rozpočtu; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak lze uplatňovat takováto opatření, pokud jde o odvětvové politiky, aby to vedlo k nasměrování financí a investic z veřejných i soukromých zdrojů; zdůrazňuje, že takovéto zahrnutí se musí týkat vědeckých oborů, začleňování, zvyšování povědomí, informací, spolupráce a sledování podle jednoznačných kritérií, jejichž dodržování bude podléhat pravidelným kontrolám prokazujícím oprávněnost další podpory a o nichž budou Evropský parlament a Rada informováni;

30.

zdůrazňuje význam zvýšeného úsilí o hospodárné využívání vody prostřednictvím „řízení poptávky po vodě“, neboť voda se stává vzácným zdrojem; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly integrační opatření pro zajištění dostupnosti, přístupnosti, využití a ochrany vod a aby podporovaly inovační technologie a postupy včetně pilotních projektů, které pomohou snižovat škody způsobené suchem a nebezpečí záplav; uznává v této souvislosti význam ekosystémového přístupu pro předcházení dopadům eroze půdy, záplav, vzniku pouští, zvyšování hladiny moří, invazivních cizích druhů a rovněž pro tlumení těchto vlivů, stejně jako pro zvyšování odolnosti vůči lesním požárům;

31.

je si vědom toho, že změna klimatu přispívá na celém světě ke zvyšování nemocnosti a počtu předčasných úmrtí tím, že postihuje zejména nejohroženější skupiny obyvatelstva; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení opatření zlepšujících schopnost zdravotnických systémů přizpůsobit se škodlivým vlivům změny klimatu; vyzývá Komisi, aby na úrovni EU zavedla systém sledování a kontroly zaměřený na vlivy změny klimatu na zdraví; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se ohrožení lidského zdraví v důsledku změny klimatu stane prioritou politiky EU pro přizpůsobení se této změně a pro její zmírňování;

32.

zdůrazňuje, že je v otázkách klimatu a rozvoje zapotřebí diferencovaného přístupu k oblastem a regionům, které jsou změnou klimatu zvlášť ohroženy, jako jsou horské či pobřežní oblasti, ostrovy nebo např. sedm nejvzdálenějších regionů EU, které jsou vzhledem ke své topografické poloze a svým strukturálním nevýhodám o to více ovlivňovány dynamikou přírodních událostí; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby rozšířila seznam nejohroženějších oblastí a spolupracovala se stávajícími regionálními iniciativami, např. Alpskou úmluvou a Karpatskou úmluvou, za účelem maximálního využití poznatků získaných v souvislosti s těmito iniciativami;

33.

vyzývá Komisi, aby zvážila, jak zásadní mohou být v politice přizpůsobování zdravé ekosystémy; zdůrazňuje skutečnost, že stávající právní předpisy EU (např. směrnice o ptácích (7) a směrnice o stanovištích (8), Natura 2000, rámcová směrnice o vodě (9)) mohou v Evropě přispět k řešení této problematiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby provádění těchto politik zařadily mezi své nejvyšší priority, a zajistily tak rychlé a účinné přizpůsobení se změně klimatu;

34.

vítá iniciativu Komise vytvořit evropskou poradní skupinu pro přizpůsobení se změně klimatu a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby tato skupina odborníků poskytla kapacity umožňující realizaci soudržných meziodvětvových strategií na úrovni EU a posílení politických rámců, které by mohly poskytovat pobídky pro investování do činností zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování;

35.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi jako příspěvek Parlamentu k postupu konzultace zelené knihy se zainteresovanými stranami, kterou zahájila Komise.