15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/25

A.

vzhledem k tomu, že kultura je veřejným statkem a cílem sama o sobě, který slouží rozvoji osobnosti a společnosti, a napomáhá hospodářskému růstu, zaměstnanosti, sociální soudržnosti a regionálnímu a místnímu rozvoji, jak dokazují nedávné vědecké studie o ekonomice kultury jako např. studie provedená poradenskou společností pro evropské záležitosti KEA pro Komisi,

B.

vzhledem k tomu, že kdyby úspěšné společenství tvůrců ve všech oblastech umění, jako jsou filmoví tvůrci, skladatelé, autoři, vizuální umělci a návrháři, nedodávalo kulturnímu průmyslu průběžně obsah, nemohl by existovat ani přispívat k evropské kulturní a hospodářské hodnotě,

C.

vzhledem k tomu, že kulturní průmysl přiřazuje duševním dílům přidanou hodnotu hospodářského typu, která zároveň plodí nové hodnoty pro jednotlivce i pro společnosti; vzhledem k tomu, že tato odvětví kulturního průmyslu zahrnují tradiční kulturní průmyslová odvětví, jako je kinematografie, hudební a knižní vydavatelství, média a kreativní průmyslová odvětví (např. móda či design), turismus, umělecká odvětví či poskytování informací,

D.

vzhledem k tomu, že podle definice uvedené v Úmluvě UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti v níž se stanoví, že kulturní průmysl zahrnuje všechna odvětví spojující vytváření, produkci a uvádění na trh zboží a služeb, jejichž zvláštnost spočívá v nedotknutelnosti jejich obsahu a v jejich kulturním charakteru; vzhledem k tomu, že výrobky kulturního průmyslu jsou obvykle chráněny právy duševního vlastnictví,

E.

vzhledem k tomu, že aby celý kulturní a kreativní průmysl, včetně velmi malých podniků a MSP a jednotlivých umělců, realizoval svůj potenciál a přispěl k dosažení cílů Lisabonské strategie, je třeba poskytnout mu větší uznání i podporu a zajistit mu zvláštní právní postavení,

F.

vzhledem k tomu, že kulturní průmysl vyrábí a rozšiřuje širokou škálu produktů, které občany informují, vzdělávají a baví a které jsou stále více založeny na nových technologiích a poskytovány v nových digitálních a audiovizuálních formátech, vůči nimž musí členské státy a Evropská unie plnit svoji úlohu regulátora a zaručit, že tvůrcům originálního obsahu připadne přiměřená hospodářská odměna prostřednictvím zajištění přiměřené a účinné ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících, a zajistit tak udržitelnost evropského kulturního průmyslu,

G.

vzhledem k tomu, že se v rámci dnešní informační společnosti a společnosti digitální technologie objevují nové formy výroby, distribuce a spotřeby, které vedou k novým kulturním výrobkům a službám, jež je nutné chránit proti pirátství, a které obecněji vyžadují, aby byly nalezeny operační a hospodářské modely zaručující, že budou výrobky s kulturním obsahem přístupné, otevřené a rozmanité a zároveň si zachovají svou specifickou povahu ve srovnání s obyčejnými komerčními výrobky a že bude zajištěna spravedlivá odměna pro všechny kategorie držitelů práv na využívání kulturního obsahu chráněného autorským právem,

H.

vzhledem k tomu, že se kulturní výrobky a služby vyznačují zvláštnostmi, které je odlišují od ostatních výrobků a služeb a které musí být zohledněny při vytváření a provádění politik Evropské unie,

I.

vzhledem k tomu, že přiměřená a účinná ochrana autorského práva a práv s ním souvisejících je základním prostředkem k zajištění spravedlivé odměny tvůrcům za jejich kreativní úsilí a v rámci obchodního využívání jejich děl, a vzhledem k tomu, že tato ochrana je proto nezbytná pro přežití kulturního průmyslu,

J.

vzhledem k zásadnímu přínosu kulturního průmyslu a kulturního společenství k podpoře kulturní rozmanitosti, k zajištění volby pro spotřebitele, ke zvýšení rozmanitosti podnikání, k demokratizaci přístupu ke kultuře, k posílení evropské identity a integrace a k podpoře mezikulturního dialogu,

K.

vzhledem k tomu, že kulturní průmysl výrazně přispívá k místnímu a regionálnímu rozvoji a soudržnosti, neboť přitahuje investice do cestovního ruchu, vytváří nové kategorie komerčních výrobků a služeb „místní“ povahy, a tím, že vytváří nová pracovní místa a možnosti hospodářského rozvoje, brání společenské marginalizaci vzdálených a znevýhodněných oblastí,

L.

vzhledem k tomu, že autoři hrají rovněž zásadní úlohu v činnosti kulturního průmyslu, a že je jim proto třeba poskytnout hospodářské, právní a sociální prostředí vhodné pro rozvoj jejich kreativního potenciálu,

M.

vzhledem k tomu, že je třeba úzce vázat kulturu s obecným a odborným vzděláváním s cílem posílit výrobní a kreativní možnosti kulturního průmyslu,

N.

vzhledem k tomu, že zkušenost s „Evropskými hlavními městy kultury“ konkrétně ilustruje přínos kulturního odvětví pro hospodářský a společenský život města a pro rozvoj jeho obyvatel,

O.

vzhledem k tomu, že by státní podpora a jiné subvence ve prospěch kreativního odvětví měly být považovány za investice, a nikoli za pouhý luxus, že však tyto podpory musí být rovněž v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU, Protokolem o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojeným k Amsterodamské smlouvě, článkem 151 Smlouvy o ES a s Úmluvou UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti,

P.

vzhledem k tomu, že je potřeba podporovat soukromé a veřejné investice, stejně jako sponzorství v kulturním odvětví,

Q.

vzhledem k tomu, že koncentrace v odvětví kulturního průmyslu představuje riziko pro rozmanitost nabídky kulturních statků spotřebitelům,

R.

vzhledem k tomu, že kreativita je podmínkou rozvoje inovace v Evropě a že by evropské technologické podniky měly prospěch z práce v symbióze s tvůrci v rámci seskupení podniků (tzv. „clusterů“),

S.

vzhledem k tomu, že je nutné více podporovat malé a velmi malé podniky a jejich sítě a také jednotlivé pracovníky v těchto podnicích, kteří velmi výrazně napomáhají vytváření hodnot v hospodářství, a že je třeba pomoci tvůrcům dále se vzdělávat v oblasti kreativního podnikání a podpořit jejich snahu uživit se vlastní kreativní činností,

T.

vzhledem k tomu, že rozdrobenost kreativního odvětví v Evropě, kterou lze vysvětlit pouze zčásti jazykovými důvody nebo důvody spojenými s národní identitou, a neexistence kulturního průmyslu ve skutečně evropském měřítku, mohou omezovat kulturní úlohu Evropy ve světě,

U.

vzhledem k tomu, že kulturní rozmanitost a svobodný pohyb myšlenek vychází z originality, plurality identit a rovnosti mezi muži a ženami,

V.

vzhledem k tomu, že rovnost mezi muži a ženami je jednou z klíčových hodnot Evropské unie, jež se předává prostřednictvím kultury, a vzhledem k tomu, že toto předávání hodnot posiluje evropskou integraci,

W.

vzhledem k tomu, že rovnováha mezi muži a ženami není v kulturním průmyslu ani zdaleka skutečností,

X.

vzhledem k tomu, že ženy zastávají v kulturním průmyslu odpovědná pracovní místa nejčastěji v malých a středních podnicích (MSP) nebo v případě, že si založí vlastní společnost,

Y.

vzhledem k tomu, že účast žen v odvětví telekomunikací, internetových služeb, sdělovacích prostředků, elektronického obchodování a softwarových aplikací, které představuje klíčový prvek kulturního průmyslu, je extrémně nízká (30 %) a pouze 20 % nových podniků v tomto odvětví zakládají ženy,

1.

vyjadřuje zadostiučinění nad skutečností, že se Rada a Komise chystají uznat ústřední úlohu, kterou hrají kultura a tvořivost jakožto faktory důležité pro podporu evropského občanství, sbližování umění a evropských občanů a dosažení cílů Lisabonské strategie, čímž dále posilují jejich význam v evropském projektu;

2.

zdůrazňuje, že v rámci stávajícího „postindustriálního hospodářství“ bude muset kulturní a kreativní průmysl podpořit konkurenceschopnost Unie; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby si jako prioritu stanovily politiky, které se zaměří nejen na obchodní inovaci, ale také na inovaci v kulturních činnostech a kreativním hospodářství;

3.

konstatuje, že kulturní průmysl je klíčovým poskytovatelem služeb s velkou přidanou hodnotou, na nichž staví dynamická ekonomika založená na znalostech, a měl by být proto uznáván jako odvětví, které významně přispívá ke konkurenceschopnosti v Evropské unii;

4.

domnívá se, že kulturní průmysl, který je významným zdrojem pracovních příležitostí v Evropské unii, musí především zapojit tvůrčí talenty; naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly nové a inovativní způsoby celoživotního vzdělávání, které podněcují tvůrčí talent;

5.

vyzývá Radu a Komisi, aby vyjasnily, co tvoří evropskou vizi kultury, tvořivosti a inovace, a aby vypracovaly strukturovaná politická opatření ke konkrétní podpoře rozvoje evropských kreativních odvětví a začlenily je do skutečné evropské strategie pro kulturu; domnívá se, že pro tyto účely je prioritou definovat identitu kulturního průmyslu a podniků v tomto odvětví;

6.

vyzývá tudíž Komisi, aby odpovídajícím způsobem zajistila získávání systematických statistických údajů v této oblasti, což Unii i členským státům umožní disponovat koherentními a srovnatelnými statistickými údaji, které jsou nutné pro vypracování adekvátních cílených politik podpory kulturních a kreativních odvětví;

7.

vyzývá členské státy, aby do svých národních středoškolských a vysokoškolských vzdělávacích programů začlenily kurzy v oblasti podnikání, a to zejména do humanitních, uměleckých a kulturních oborů;

8.

žádá Komisi a Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, aby lépe a účinněji zohlednili kulturní rozměr Evropy, a zejména kulturního průmyslu a tvůrců ve vnějších vztazích Evropské unie, v rámci evropské politiky sousedství a na hlavních fórech, na kterých probíhá dialog s ostatními oblastmi světa;

9.

domnívá se, že rozkvět kulturního průmyslu do značné míry závisí na možnostech usnadněné přeshraniční mobility a že je z tohoto důvodu nutné vyřešit problémy spojené s evropským zatýkacím rozkazem a vypracovat v této souvislosti zvláštní pravidla, a v tomto ohledu opět vznáší své požadavky, jež vyjádřil ve svém výše zmíněném usnesení o sociálním postavení umělců;

10.

vítá myšlenku posílení mobility osob, výrobků a služeb pocházejících z kreativních odvětví, a to při dodržování pravidel a zásad Úmluvy UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zelenou knihu na toto téma, která bude odrážet zvláštnosti odvětví jakožto zároveň kulturního a hospodářského statku;

11.

upozorňuje, že je třeba rozvinout sociální a hospodářský model, který by poskytoval vhodnou záchrannou síť pro kreativní podnikatele, především pro ty z nich, kteří jsou samostatně výdělečně činnými, v kulturních a kreativních hospodářských odvětvích, ve kterých je dosud vysoký poměr zaměstnání na částečný pracovní úvazek a nestabilních pracovních podmínek;

12.

domnívá se, že dobře organizovaná kolektivní přeshraniční správa autorských práv a souvisejících práv a modely podnikání, které dodržují práva všech držitelů práv mají zásadní význam pro optimální využití kreativního potenciálu, při kterém se však zároveň zabezpečí spravedlivá odměna pro všechny kategorie držitelů práv;

13.

připomíná Komisi své výše uvedené usnesení ze dne 13. března 2007 a vyzývá k zavedení přístupu Společenství, který zohlední zvláštnosti digitální éry, význam zachování evropské kulturní rozmanitosti, méně významné zúčastněné strany a místní repertoáry, a to na základě zásady rovnosti zacházení;

14.

žádá Komisi, aby neprodleně začala systematicky uplatňovat čl. 151 odst. 4 Smlouvy o ES, čímž se ve všech ostatních politikách Společenství zohlední oblast kultury a kulturní odvětví, a to zejména v politikách, které se týkají vnitřního trhu, hospodářské soutěže, obchodu, podniků a výzkumu a vývoje, a aby lépe zohlednila zvláštní povahu kulturního odvětví při provádění těchto politik, jakož i ve vnější politice při uzavírání mezinárodních smluv v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti, a hrála přitom proaktivní roli a zlepšovala mezinárodní spolupráci;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby revitalizovaly uplatňování Úmluvy UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti a aby plně zohlednily její základní zásady ve svých vnitřních i vnějších politikách;

16.

vyzývá Komisi, aby zavedla strukturu směřující k posílení koordinace činností a politik, jež mají dopad na kulturní a kreativní odvětví, a aby vytvořila pracovní skupinu pro kulturu a kreativní ekonomiku, která by důkladněji prozkoumala přímý přínos kultury a tvořivosti k inovaci, hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji v Evropské unii; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem navrhla konkrétní opatření v rámci politik Společenství;

17.

v souvislosti s rychlým technologickým vývojem a vývojem trhu a s cílem zajistit, aby měl kulturní průmysl a tvůrci obecně prospěch z vývoje digitálních platforem, naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala zásadní otázku duševního vlastnictví s ohledem na kulturní a hospodářské aspekty a aby v zájmu zachování rovnováhy mezi možnostmi přístupu ke kulturním aktivitám a obsahům a duševním vlastnictvím, která zaručí spravedlivou a účinnou odměnu všem kategoriím držitelů práv, skutečný výběr pro spotřebitele a kulturní rozmanitost, vyzvala všechny aktéry působící v tomto odvětví, zejména telekomunikační operátory a poskytovatele internetových služeb, ke společnému nalezení řešení, jež by byla spravedlivá pro velké i malé zúčastněné subjekty; v tomto ohledu upozorňuje na skutečnost, že kriminalizace spotřebitelů, kteří neusilují o zisk, za účelem boje proti počítačovému pirátství není vhodným řešením;

18.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření pro prevenci, vzdělávání, zvyšování povědomí mezi spotřebiteli, zejména mezi mladými lidmi ve školách, o hodnotě duševního vlastnictví a tvořivosti obecně, a aby u spotřebitelů propagovala dodržování duševního vlastnictví;

19.

vyzývá Komisi, aby podporovala zejména úsilí vynaložené k zavedení nových modelů podnikání v počítačové éře, které umožní spotřebiteli plně využívat nové technologie a zároveň ochrání legitimní právo na odměnu za uměleckou a kulturní tvorbu;

20.

vyzývá Komisi, aby uznala, že internet zcela změnil tradiční způsoby užívání kulturních výrobků a služeb a že je zásadní zaručit bezproblémový přístup ke kulturnímu internetovému obsahu a rozmanitost kulturní tvorby přesahující pouhou průmyslovou a komerční logiku a kromě toho také zajistit spravedlivou odměnu pro všechny kategorie držitelů práv;

21.

zastává názor, že reforma práv duševního vlastnictví je zásadní pro podporu tvořivosti a rozvoje kulturních děl; doporučuje Pařížskou úmluvu jako rámec pro dosažení spravedlivé rovnováhy mezi zájmy tvůrců a spotřebitelů;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly nezbytné prostředky umožňující zajistit dodržování a ochranu práv duševního vlastnictví;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že internet představuje rozsáhlou platformu pro kulturní vyjádření, umožňuje přístup ke znalostem a demokratickou účast na evropské tvořivosti a vytváří mosty mezi generacemi v informační společnosti; a tudíž vyzývá Komisi a členské státy, aby se vyvarovaly přijetí takových opatření, která by byla v rozporu s lidskými právy, občanskými právy a zásadami přiměřenosti a účinnosti a která by měla odrazující důsledky, jako je například pozastavení přístupu k internetu;

24.

naléhavě žádá Komisi, aby v boji proti pirátství přenesla odpovědnost na všechny dotčené strany, včetně spotřebitelů, a aby vedla kampaně na zvyšování povědomí a vzdělávací kampaně;

25.

domnívá se, že přiměřené financování kulturního a kreativního průmyslu, jakož i kreativních komunit, je nezbytné, a žádá Radu, Komisi a členské státy, aby přijaly příslušná opatření, přičemž doporučuje spolufinancování veřejným a soukromým sektorem a poskytování finančních záruk, a podporuje také zavedení příznivého regulačního a daňového rámce pro kulturní průmysl, zejména používání daňových úlev a snížených sazeb DPH na všechny kulturní výrobky, včetně děl přístupných na internetu;

26.

zdůrazňuje význam bezplatných informačních infrastruktur, jako je WorldWideWeb, které jsou založeny na modelech otevřené účasti a otevřených standardech, pro evropské kreativní odvětví a žádá Komisi, aby předložila strategii pro otevřenější a interoperabilnější informační infrastruktury;

27.

považuje za nezbytné, aby strukturální fondy, programy určené MSP a sedmý rámcový program Společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) přiznaly rozvoji a dostatečnému financování kulturního a kreativního průmyslu zvláštní postavení, a to včetně MSP a jednotlivých uměleckých podniků působících v této oblasti, a opět Komisi žádá, aby vypracovala studii o dopadu financování odvětví kultury a vzdělávání strukturálními fondy a sedmým rámcovým programem;

28.

znovu zdůrazňuje význam cílů akce Evropské investiční banky nazvané iniciativa Inovace 2010 (i2i) a vyzývá k lepšímu odstupňování jejích priorit; vybízí Komisi a členské státy k vyzkoušení dalších způsobů poskytování finanční pomoci, kterou by podporovaly počáteční existenci a rozvoj MSP působících v oblasti kultury a tvorby (například prostřednictvím sedmého rámcového programu); podporuje využívání strukturálních fondů za účelem podpory tradičních umění a kulturního dědictví i kulturního a inovativního průmyslu; vyzývá Komisi, aby tyto činnosti sledovala a napomáhala rozšiřovat osvědčené postupy;

29.

vyzývá Komisi, aby podpořila přístup ke kulturnímu průmyslu, pokud jde o programy poskytování technické pomoci uzavřené se třetími zeměmi, zejména s Čínou, Indií a Latinskou Amerikou;

30.

vyzývá Komisi, aby podporovala partnerství mezi odvětvím kulturního průmyslu a odvětvími informačních a komunikačních technologií s cílem podporovat součinnost kreativity a inovace v souvislosti s Lisabonskou strategií;

31.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost vytvořit program podle vzoru programu MEDIA, dokončila postupy směřující k uplatnění iniciativy týkající se Evropské digitální knihovny, stimulovala a podporovala hudební, divadelní a nakladatelský průmysl, aby se tak usnadnila nadnárodní distribuce děl, a především, aby do programu „Kultura“ zavedla mechanismus umožňující v rámci kulturního neaudiovizuálního průmyslu přístup k financování opatření na podporu knih Společenstvím (společný stánek na knižních veletrzích atd.), ale také opatření na podporu hudby a odborného vzdělávání;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily částky podpor určených překladům, neboť rozpočty evropských kulturních programů nejsou dostatečné pro dosažení jejich cílů;

33.

domnívá se, že je třeba podpořit kulturní a kreativní průmyslová odvětví prostřednictvím zlepšení systémů kvalifikace, vzdělávání a odborné přípravy, zejména s cílem odborně vzdělávat studenty na všech úrovních vzdělávání v kulturních a uměleckých oborech, aby byli připraveni na profesní život, a podpořit lepší spolupráci mezi podniky v odvětví a školami, jakož i sbližování škol a institucí členských států, které již v tomto smyslu pracují; domnívá se, že je také třeba dále pokročit ve vzájemném uznávání diplomů uměleckých studií;

34.

zdůrazňuje specifickou povahu některých povolání a know-how v kulturních, kreativních a řemeslných odvětvích, jejichž trvalost je třeba zajistit vhodnými mechanismy předávání znalostí;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly vhodná opatření ke zhodnocení statusu tradičního know-how s cílem podpořit mobilitu a usnadnit přístup k zaměstnání profesionálů dotčených odvětví v Evropské unii;

36.

vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost výši příjmů žen v kulturním průmyslu, a to s cílem zajistit, aby platová zařazení neměla za následek platovou diskriminaci na základě pohlaví;

37.

zdůrazňuje důležitou úlohu kulturního průmyslu v boji proti genderovým stereotypům, při prosazování rovnosti mezi muži a ženami a napomáhání změně mentality; vyzývá členské státy, aby podporovaly iniciativy kulturního průmyslu usilující o šíření těchto myšlenek;

38.

vyzývá členské státy a jejich místní samosprávy, aby zajistily lepší komunikaci mezi kreativním průmyslem a financujícími subjekty vytvořením poradenských služeb v oblasti řízení podniku, jakož i finančního a informačního poradenství a vzdělávání pro malé podniky, podnikatele a pracovníky z kulturních a kreativních odvětví hospodářství;

39.

přikládá velký význam ustanovením směrnice 2007/65/ES a vyzývá členské státy, aby zajistily včasné provedení této směrnice; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o uplatňování této směrnice;

40.

zdůrazňuje příležitosti, jež přináší vysokorychlostní širokopásmové a nové bezdrátové technologie s velkým dosahem při rozvoji a šíření nových inovativních kulturních služeb a kulturního obsahu na venkově i ve městech ve všech dvaceti sedmi členských státech; dále vyzývá členské státy, aby přednostně podporovaly rozvoj širokopásmové sítě ve venkovských a okrajových oblastech s cílem překonat rozdíly v přístupu k digitálním technologiím; konstatuje, že technologický pokrok umožňuje spotřebitelům rychlejší přístup ke kulturnímu obsahu;

41.

připomíná Komisi a členským státům jejich dosavadní postoj k audiovizuálním službám v rámci mezinárodních obchodních jednání a vyzývá je, aby i v budoucnosti v rámci jednání WTO/GATS nečinily nabídky na liberalizaci audiovizuálních služeb, ani nepožadovaly vynětí těchto služeb z uplatňování doložky nejvyšších výhod;

42.

vítá vytvoření ceny Evropského parlamentu za film (PRIX LUX) v roce 2007, která bude každoročně udělována jako prostředek pro posílení kulturní politiky, kulturní a jazykové rozmanitosti, zachování kulturní tradice a podporu kulturních výměn; žádá, aby tato cena vzala v potaz zejména účast a kreativitu žen, a uznala tak jejich příspěvek k rozvoji a vzestupu evropské kinematografie;

43.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a také organizaci UNESCO a Radě Evropy.