3.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 27/71

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá iniciativu Evropské komise, v rámci níž se členské státy za účelem boje proti změnám klimatu žádají, aby spojily své úsilí při plnění závazku Společenství snížit od roku 2013 do roku 2020 emise skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES (zdroje nezahrnuté do Systému EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů – EU ETS).

1.2

Výbor uznává a podporuje vedoucí úlohu EU při mezinárodních jednáních o závazcích týkajících se ochrany životního prostředí a klimatu. Prostřednictvím svých vlastních závazků jde EU příkladem a může pobídnout další země k obdobným opatřením.

1.3

Výbor je toho názoru, že úloha občanské společnosti při provádění rozhodnutí a plnění závazků zúčastněných zemí je klíčová. Členské státy by měly intenzivněji podporovat iniciativy Komise, jejichž cílem je napomoci snížení emisí skleníkových plynů, a rozvíjet možnosti, jak tyto iniciativy posílit:

1.4

Výbor se domnívá, že by veškerá opatření na snížení emisí skleníkových plynů měla být prováděna tak, aby chránila a dokonce zvyšovala hospodářskou konkurenceschopnost Evropy v dlouhodobém horizontu. Po rozvoji obnovitelných zdrojů energie a po energeticky účinných produktech a způsobech výroby bude ve světě stále větší poptávka a Evropa má dobrou pozici pro to, aby získala náskok před konkurencí tím, že se v mnoha těchto oblastech stane světovou špičkou. EU a členské státy musí takovýto výzkum a vývoj podporovat.

1.5

V souladu s čl. 3 odst. 3 navrhovaného rozhodnutí se každému členskému státu povoluje převést z následujícího roku množství rovnající se 2 % mezní hranice stanovené pro emise skleníkových plynů tohoto členského státu a pokud se emise nacházejí pod mezní hodnotou uvedenou v odstavci 2, povoluje se mu převést jeho přebytek snížení emisí do následujícího roku. Toto ustanovení je příliš striktní, jelikož časové omezení na jeden rok není dostatečně flexibilní, jak by bylo třeba pro provádění rozsáhlých projektů a dosažení pozitivních výsledků. To je zvláště důležité pro malé členské státy, které provádějí velké projekty na snížení emisí skleníkových plynů.

Komise navrhuje, aby každý členský stát vypracoval plán na dosažení svých národních cílů. Průměrné roční emise skleníkových plynů v období 2013–2020 by však neměly být vyšší než průměrné roční emise v letech 2005 až 2020. Podle názoru Výboru je důležité, aby bylo provádění těchto plánů pravidelně monitorováno na vnitrostátní i evropské úrovni, což umožní rychle zjistit veškeré rozdíly a zjednat nápravu.

1.6

Výbor je toho názoru, že za účelem zvýšení globální ekonomické efektivity při plnění celkového závazku Společenství a v zájmu uskutečnění společných cílů s co nejnižšími náklady by se při rozhodování mělo stanovit, že každý členský stát může na základě dvoustranných mezistátních dohod převést část svého povoleného nároku na emise skleníkových plynů na jiný členský stát.

1.7

Výbor se domnívá, že využíváním pružných nástrojů v projektech, které mají zajistit společné provádění mechanismu čistého rozvoje (CDM,) musí být dosaženo vhodné rovnováhy mezi činností vyvíjenou v rámci EU na snížení emisí skleníkových plynů na jedné straně a na straně druhé smyslu pro solidaritu při zavádění opatření na snižování emisí v rozvíjejících se zemích. Používání pružných nástrojů by však mělo být vhodné pouze tehdy, pokud skutečně snižují emise skleníkových plynů. Neměly by stimulovat únik emisí skleníkových plynů ze států EU do třetích zemí.

1.8

Výbor podporuje stanovené závazky a souhlasí s tím, aby členské státy vyvíjely úsilí společně. Soudí, že veřejnost musí být lépe informována o zásadách, ze kterých vychází toho společné úsilí. V rámci dohod o společném úsilí je třeba posoudit specifické podmínky ve všech jednotlivých zemích, stejně jako náklady na snížení emisí a dopad na konkurenceschopnost a rozvoj dané země. Rozhodnutí o společném úsilí by mělo vést k poměrně vyrovnaným nákladům na snížení s ohledem na HDP každé země.

1.9

Výbor vyzývá Komisi, aby zavedla automatický systém souladu, v jehož rámci by byly stanoveny např. peněžité pokuty udělované členským státům za překročení stanoveného množství emisí.

2.1

23. ledna 2003 Evropská komise zveřejnila balíček návrhů na boj proti změně klimatu a na podporu obnovitelných zdrojů energie.

2.2

Cílem návrhu Komise je uplatnit v praxi dohodu, jíž bylo dosaženo na zasedání Evropské rady ve dnech 8. a 9. března 2007, v jejímž rámci se Evropská unie zavazuje, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o 20 % ve srovnání s úrovní roku 1990 a rovněž do roku 2020 dosáhne 20 % podílu energií z obnovitelných zdrojů ve své energetické spotřebě.

2.3

Celkové úsilí zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů je rozděleno mezi odvětví, na něž se vztahuje EU ETS, a odvětví, která do EU ETS nespadají. Komise navrhuje tento přístup: snížení emisí o 21 % do roku 2020 v odvětvích, na něž se vztahuje EU ETS, a to ve srovnání s úrovní v r. 2005, a snížení přibližně o 10 % ve srovnání s rokem 2005 pro odvětví, na něž se EU ETS nevztahuje. Výsledkem bude celkové snížení o 14 % ve srovnání s úrovní v roce 2005, což odpovídá snížení o 20 % ve srovnání s úrovní v roce 1990.

2.4

Rada vyhlásila dokonce ještě vyšší cíle, pokud bude na období po roce 2012 podepsána globální a komplexní dohoda, zaváží-li se další rozvinuté země ke srovnatelným snížením emisí a hospodářsky pokročilejší rozvíjející se země přinesou odpovídající díl v souladu se svými zodpovědnostmi a danými možnostmi. Vzhledem k těmto skutečnostem by Společenství mělo usilovat o 30 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020.

2.5

Tento návrh rozhodnutí určuje příspěvek členských států ke splnění závazku Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů od roku 2013 do roku 2020 pro emise skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES (zdroje nezahrnuté do EU ETS).

2.6

Návrh rozhodnutí stanoví pravidla pro určení příspěvku členských států ke splnění závazku členských států snížit emise skleníkových plynů od roku 2013 do roku 2020.

2.7

Komise je též toho názoru, že úsilí o snížení emisí skleníkových plynů by mělo být členskými státy sdíleno, přičemž by měly být zohledněny hospodářské rozdíly a HDP na obyvatele každé země. Členské státy, které mají v současnosti relativně nízký HDP na obyvatele, a tudíž předpoklady k vysokému nárůstu HDP, by měly mít nárok na vyšší emise v roce 2020 než v roce 2005.

2.8

S ohledem na navrhované rozlišování Komise doporučuje, aby byly pro všechny jednotlivé země stanoveny určité mezní hranice, třebaže po žádném členském státě by nemělo být vyžadováno snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020 o více než 20 % oproti úrovni roku 2005 a žádnému členskému státu by nemělo být povoleno zvýšit emise skleníkových plynů v roce 2020 o 20 % oproti úrovni roku 2005.

2.9

Komise stanoví, že každý členský stát musí do roku 2020 omezit své emise skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, o procentní podíl stanovený pro daný členský stát v příloze tohoto rozhodnutí s ohledem na jeho emise v roce 2005.

2.10

Komise soudí, že snížení emisí skleníkových plynů musí být provedeno každý rok v období 2013–2020. Do určité míry se jedná o pružné opatření, jelikož každému členskému státu je povoleno převést z následujícího roku množství rovnající se 2 % mezní hranice emisí skleníkových plynů tohoto členského státu. Všechny členské státy, jejichž emise se nacházejí pod touto hranicí, též smějí převést svůj přebytek snížení emisí do následujícího roku.

2.11

Každý členský stát musí každoročně lineárně omezit tyto emise skleníkových plynů, aby zajistil, že uvedené emise v roce 2020 nepřesáhnou maximální úroveň pro tento členský stát, jak je uvedeno v příloze tohoto rozhodnutí.

2.12

Aby byla členským státům při plnění jejich závazků poskytnuta flexibilita a podpořen udržitelný rozvoj ve třetích zemích, zejména rozvojových, a aby byla poskytnuta jistota investorům, Komise navrhuje, aby členské státy měly nadále možnost používat kredity CDM, jelikož se tak napomůže zajištění trhu pro tyto kredity i po roce 2012.

2.13

Za účelem zajištění tohoto trhu a dalšího snižování emisí skleníkových plynů na území EU, a tímto dalšího provádění cílů Společenství v oblastech obnovitelné energie, energetické bezpečnosti, inovace a konkurenceschopnosti se navrhuje povolit, aby členské státy až do uzavření další mezinárodní dohody o změně klimatu ročně použily kredity z projektů snižování emisí skleníkových plynů ve třetích zemích až do výše 3 % emisí každého členského státu ze zdrojů nezahrnutých v ETS v roce 2005. Toto maximální množství se rovná třetině úsilí každého členského státu o snížení v roce 2020. Členským státům by mělo být povoleno převést nevyužitou část tohoto množství na jiný členský stát.

2.14

Komise soudí, že jakmile bude dosaženo budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu, členské státy by měly přijímat pouze kredity snížení emisí ze zemí, které tuto dohodu ratifikovaly a podléhají společnému přístupu.

2.15

Komise je rovněž toho názoru, že podle závěrů Společenství o budoucí mezinárodní dohodě o změně klimatu by mezní hodnoty emisí členských států měly být přizpůsobeny na základě nových závazků Společenství v oblasti emisí skleníkových plynů stanovených v uvedené dohodě.

2.16

Členské státy ve výročních zprávách podle článku 3 rozhodnutí 280/2004/ES vykáží své roční emise, které jsou výsledkem provádění článku 3 a používaní kreditů v souladu s článkem 4. Členské státy rovněž předloží do 1. července 2016 aktualizaci plánovaného pokroku.

3.1

Iniciativa Evropské komise, v rámci níž se členské státy za účelem boje proti změnám klimatu žádají, aby spojily své úsilí o splnění závazku Společenství snížit od roku 2013 do roku 2020 emise skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES (zdroje nezahrnuté do EU ETS), je důležitým článkem řetězce rozhodnutí přijatých za účelem boje proti změnám klimatu.

3.2

Výbor je přesvědčen, že toto rozhodnutí napomůže Společenství splnit své závazky v oblasti ochrany životního prostředí a změny klimatu. Politika Společenství v této oblasti musí zajistit podstatné snížení emisí skleníkových plynů prostřednictvím závazných požadavků kladených na členské státy, jakož i striktních kontrol souladu.

3.3

Výbor by zároveň rád upozornil na skutečnost, že účinnost rozhodnutí Parlamentu a Rady o společném úsilí o snížení emisí skleníkových plynů značně závisí na ostatních dvou složkách balíčku věnovanému energetice a změnám klimatu: na směrnici o obnovitelných zdrojích energie a směrnici o EU ETS. To znamená, že musí fungovat v přímé synergii; jakékoli změny budou mít dopad na ostatních složky.

3.4

Pokud bude dosaženo mezinárodní dohody, bude třeba upravit závazky Společenství. Jednání zahájená v prosinci 2007 v Indonésii na Bali vzbuzují velké naděje, jelikož mohou mít zásadní význam pro celosvětovou činnost do roku 2020. Bylo by velice přínosné tato jednání dokončit a uzavřít dohodu o ochraně klimatu na konferenci věnované změně klimatu, jež se uskuteční v roce 2009 v Kodani. Pokroku v této oblasti by mělo být též dosaženo na příštím summitu věnovaném klimatu, který se bude konat v polské Poznani.

3.5

Je pozitivní, že EU má při těchto jednáních vedoucí pozici. Prostřednictvím svých vlastních závazků jde EU příkladem a může pobídnout další země k obdobným opatřením. Ačkoliv rychle se rozvíjející země jako Čína, Indie a Brazílie z pochopitelných důvodů nejsou připraveny na snížení emisí, mohou omezit jejich zvyšování ve vztahu k hospodářskému růstu. EHSV podporuje Komisi, aby vyvíjela veškeré možné úsilí na dosažení mezinárodní dohody (navazující na Kjótský protokol), čímž by zavázala rozvinuté země k tomu, aby do roku 2020 snížily o 30 % emise skleníkových plynů oproti úrovni v roce 1990; to by bylo v souladu s odhady hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, podle jehož názoru je třeba snížit emise do roku 2020 o 25–40 % na úroveň v roce 1990, aby se globální oteplení nezvýšilo více než o 2o C oproti úrovni před industrializací. Aby bylo možné dosáhnout této mezinárodní dohody, bude samozřejmě nutné přezkoumat tento i další návrhy v balíčku Komise věnovanému energetice a změně klimatu za účelem přizpůsobení jejich cílů přísnějším cílovým hodnotám. Je proto důležité, aby si všichni, jichž se to týká, uvědomili, že cílové hodnoty v současnosti navržené na rok 2020 jsou pouze prvním krokem a že časem bude nutné stanovit přísnější cílové hodnoty (možná již v roce 2020), a podle toho i plánovali.

3.6

Výbor věří, že by veškerá opatření na snížení emisí skleníkových plynů měla být zaváděna tak, aby chránila či dokonce zvyšovala hospodářskou konkurenceschopnost Evropy v dlouhodobém horizontu. Rozvoj obnovitelné energie a energeticky účinné výrobky a výrobní postupy budou ve světě stále více žádané a Evropa má dobré postavení na to, aby získala náskok před konkurencí, vzhledem k tomu, že má v těchto oblastech ve světě vedoucí postavení. EU a členské státy musejí podporovat příslušný výzkum a vývoj, jinak bude dosažení těchto cílů obtížné. Je též zásadně důležité vyškolit specialisty a zlepšit obecnou informovanost veřejnosti v oblasti energetických úspor, ochrany životního prostředí a změn klimatu.

3.7

Občanská společnost má při provádění rozhodnutí a plnění závazků zúčastněných zemí klíčovou úlohu. Členské státy by měly intenzivněji podporovat iniciativy Komise, jejichž cílem je napomoci snížení emisí skleníkových plynů, a rozvíjet možnosti, jak tyto iniciativy posílit:

4.1

Výbor se domnívá, že využíváním pružných nástrojů v projektech, které mají zajistit společné provádění mechanismu čistého rozvoje (CDM), musí být dosaženo vhodné rovnováhy mezi činností vyvíjenou v rámci EU na snížení emisí skleníkových plynů na jedné straně a na straně druhé smyslu pro solidaritu při zavádění opatření na snižování emisí v rozvíjejících se zemích. Používání pružných nástrojů by však mělo být vhodné pouze tehdy, pokud skutečně snižují emise skleníkových plynů. Neměly by stimulovat únik emisí skleníkových plynů ze států EU do třetích zemí.

4.2

Komise navrhuje, aby členské státy měly nadále možnost používat kredity CDM, jelikož se tak napomůže zajištění trhu pro tyto kredity i po roce 2012. Výbor chová jisté obavy ohledně kvality certifikovaných snížení emisí (CER) vyplývajících z CDM a navrhuje, že pokud mají investující státy (do projektů před rokem 2013) nadále využívat CER, měla by se přezkoumat a ověřit základní hranice, aby se stanovilo, zda se ještě jedná o dodatečný projekt. Co se týče nových projektů CDM, které se plánují na podporu společného úsilí členských států o snížení emisí skleníkových plynů, budou zohledněny pouze ty projekty, které používají jako základ nejlepší dostupné techniky.

4.3

Komise odkazuje pouze na obecnou zásadu, podle níž země, jež mají vysoký HDP na obyvatele, mají přijmout větší závazky ohledně snížení, které by měly být méně striktní pro země s nižším HDP na obyvatele. Je však dosti pravděpodobné, že i když mají různé země relativně podobně vysoký HDP na obyvatele, budou muset vyvíjet různě intenzivní úsilí na dosažení týchž výsledků v oblasti snižování emisí. V rámci dohod o společném úsilí je třeba posoudit specifické podmínky ve všech jednotlivých zemích, stejně jako náklady na snížení emisí a dopad na konkurenceschopnost a rozvoj dané země. Rozhodnutí o společném úsilí by mělo vést k poměrně vyrovnaným nákladům na snížení s ohledem na HDP každé země.

4.4

Výbor rovněž upozorňuje na jasný rozpor v textu rozhodnutí. Komise navrhuje rok 2005 jako rok, na jehož základě se bude posuzovat úsilí členských států o snížení jejich emisí skleníkových plynů, a rok 2020 jako konec tohoto období. V souladu s druhým pododstavcem čl. 3 odst. 2 omezí každý členský stát každoročně lineárně emise skleníkových plynů. Zároveň v souladu s prvním pododstavcem téhož článku zajistí každý členský stát, že v roce 2013 jeho celkové emise skleníkových plynů ze zdrojů, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, nepřesáhnou průměrné roční emise skleníkových plynů tohoto členského státu z uvedených zdrojů z let 2008, 2009 a 2010, které budou vykázány nebo oznámeny a ověřeny podle směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí 280/2004/ES. To znamená, že situace v roce 2013 se bude hodnotit na základě let 2008, 2009 a 2010.

4.5

V souladu s čl. 3 odst. 3 navrhovaného rozhodnutí se každému členskému státu povoluje převést z následujícího roku množství rovnající se 2 % mezní hranice stanovené pro emise skleníkových plynů tohoto členského státu a pokud se emise nacházejí pod mezní hodnotou uvedenou v odstavci 2, povoluje se mu převést jeho přebytek snížení emisí do následujícího roku. Toto ustanovení je příliš striktní, jelikož časové omezení na jeden rok není dostatečně flexibilní, jak by bylo třeba pro provádění rozsáhlých projektů a dosažení příznivých výsledků. To je zvláště důležité pro malé členské státy, které provádějí velké projekty na snížení emisí skleníkových plynů.

Komise navrhuje, aby každý členský stát vypracoval plán dosažení svého národního cíle. Průměrné roční emise skleníkových plynů v období 2013–2020 by však neměly být vyšší než průměrné roční emise v r. 2005. Výbor se domnívá, že pro provádění těchto plánů bude důležité jejich pravidelné monitorování na vnitrostátní a evropské úrovni, aby bylo možné okamžitě rozpoznat jakékoliv odchylky a zjednat nápravu.

4.6

Výbor je toho názoru, že za účelem zvýšení globální ekonomické efektivity při plnění celkového závazku Společenství a v zájmu uskutečnění společných cílů s co nejnižšími náklady by se při rozhodování mělo stanovit, že každý členský stát může na základě dvoustranných mezistátních dohod převést část svého povoleného nároku na emise skleníkových plynů na jiný členský stát.

4.7

Výbor vyzývá Komisi, aby zavedla automatický systém souladu, v jehož rámci by byly stanoveny např. peněžité pokuty udělované členským státům za překročení stanoveného množství emisí.

4.8

Rovněž z hlediska spravedlivého zeměpisného rozšíření projektů není čl. 4 odst. 1 písm. c) dostatečně přesný, pokud jde o provádění opatření na nákup kreditů.

4.9

Za účelem provádění tohoto rozhodnutí by Komise měla členským státům poskytnout pokyny pro činnost, nástroje a další opatření. Prvním pozitivním krokem by byla příručka s příklady úspěchů, jichž bylo doposud v EU dosaženo.

4.10

Ke splnění cíle tohoto rozhodnutí Výbor doporučuje, aby členské státy využívaly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro projekty, které nezpůsobují emise skleníkových plynů či je dokonce snižují.

4.11

Jelikož se pro příští období přidělování 2013 až 2020 plánuje dražba emisních povolenek pro zařízení zahrnutá do ETS, získají se tak finanční prostředky nezbytné pro snížení emisí skleníkových plynů z odvětví, na něž se EU ETS nevztahuje. Část získaných finančních prostředků by měla být nasměrována přímo do hospodářských odvětví, která se snaží snížit emise skleníkových plynů. Další část by byla poskytnuta fondu solidarity pro rozvíjející se země a přidělena projektům zaměřeným na přizpůsobení změně klimatu v těchto zemích.