27.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/44

1.1

EHSV vítá návrh Komise zaměřený na dokončení nového nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (fungicidy, insekticidy, herbicidy atd. určené pro zemědělství a zahradnictví).

1.2

Kromě uvádění bezpečných a kvalitních přípravků na ochranu rostlin na trh je další velmi důležitou prioritou udržitelné a bezpečné využívání těchto výrobků. Výbor tedy vítá, že současně s projednávaným návrhem nařízení Komise předložila návrh směrnice upravující udržitelné využívání přípravků na ochranu rostlin.

1.3

EHSV konstatuje, že úvahy vyjádřené v návrhu silně zdůrazňují prevenci a omezení negativních dopadů přípravků na ochranu rostlin na člověka a na životní prostředí. Domnívá se, že je prvořadé předcházet neblahým vlivům přípravků na ochranu rostlin na životní prostředí a na člověka. EHSV zdůrazňuje, že z hlediska udržitelnosti je také nutno zohlednit vyváženým způsobem hospodářské zájmy. Většina spotřebitelů má dnes kromě rostoucího zájmu o výrobky ekologického zemědělství především zájem o výrobky dobré kvality, které jsou k dispozici během celého roku a za přijatelnou cenu. V této souvislosti je pro spotřebitele bezpečnost výrobku nezbytnou podmínkou. To vyžaduje velké úsilí v hodnotovém řetězci zemědělské výroby. Dostatečná dostupnost bezpečných a kvalitních přípravků na ochranu rostlin je v tomto ohledu bezpodmínečně nutná.

1.4

EHSV je znepokojen zavedením kritérií pro povolení přípravků na ochranu rostlin na základě vnitřních vlastností účinných látek a jejich důsledky pro inovaci nových a kvalitnějších přípravků. V případě striktního použití by mohlo dojít k tomu, že látka, která nesplňuje jedno z kritérií, ale která představuje zlepšení všech ostatních, nedostane povolení. EHSV žádá o zhodnocení rizik s větším zohledněním skutečného využívání a expozice.

1.5

EHSV se domnívá, že návrh zonálního povolení a vzájemného uznávání je prvním krokem k celkovému evropskému sladění povolení. EHSV navrhuje, aby vzájemné uznávání povolení bylo možné mezi zónami, když se jedná o (sousední) země, ve kterých jsou podobné klimatické a zemědělské podmínky.

1.6

EHSV souhlasí se zásadou srovnávacího posouzení přípravků na ochranu rostlin, které obsahují látky, jež by měly být nahrazeny. EHSV je nicméně pro méně časté hodnocení a použití normálního období ochrany údajů pro tyto látky, aby byla zachována jistá ochota průmyslu investovat do těchto látek a předešlo se tak problematickým situacím v oblasti zemědělství.

1.7

EHSV se domnívá, že návrh neobsahuje dostatečné pobídky, pokud se týče povolení přípravků na ochranu rostlin pro méně významná použití. EHSV navrhuje dvě opatření ke zlepšení: za prvé navrhuje, aby se zavedl systém, podle něhož by první žadatel využíval delší ochrany údajů a zároveň přidával méně významná použití, a za druhé vyzývá Komisi, aby usnadnila vypracování aktualizovaného seznamu, který by obsahoval všechna povolená (méně významná) použití pro členské státy.

2.1.1

Přípravky na ochranu rostlin jsou využívány za účelem ochrany a v zájmu zdraví rostlin. Umožňují zemědělcům zvyšovat jejich výnos a vyrábět s větší flexibilitou. Toto zaručuje spolehlivou výrobu bezpečných (potravinářských) výrobků za přijatelné ceny ve vlastním regionu.

2.1.2

Většina evropských spotřebitelů je čím dál náročnější, co se týče kvality výživy a dostupnosti potravin po celý rok. Dále považuje bezpečnost potravin za absolutní podmínku a samozřejmost. Pro zemědělský výrobní řetězec to jsou důležité výzvy. Je nezbytné mít k dispozici dostatečně širokou paletu bezpečných a kvalitních přípravků na ochranu rostlin, aby bylo možno vyhovět požadavkům této velké skupiny spotřebitelů.

2.1.3

Faktem zůstává, že využívání přípravků na ochranu rostlin se může neblaze odrazit na zemědělských ekosystémech, může vykazovat nebezpečí pro zdraví uživatelů, ovlivňovat kvalitu potravin a mít neblahý dopad na zdraví spotřebitelů, obzvláště když zůstanou rezidua škodlivin přípravků na ochranu rostlin v potravinách z důvodu nevědomého použití těchto přípravků (v nesouladu s osvědčenými postupy).

2.2.1

Předložený návrh nařízení je náhradou stávající směrnice 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, která se zaměřuje na prevenci rizik u zdroje prostřednictvím velmi komplexního postupu hodnocení rizik všech účinných látek a přípravků, které je obsahují, dříve než může být povoleno jejich uvedení na trh a jejich využívání.

2.2.2

Návrh také obsahuje zrušení stávající směrnice 79/117/EHS, kterou se zakazuje uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících určité účinné látky.

2.2.3

Regulační rámec Společenství týkající se přípravků na ochranu rostlin obsahuje mimo jiné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, která stanoví maximální limity reziduí účinných látek v zemědělských produktech.

2.2.4

Návrh nařízení je předložen společně s návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006) 373 v konečném znění). Cílem je řídit používání a distribuci pesticidů, pakliže tyto fáze nejsou pokryty v návrhu projednávaného nařízení.

2.3.1

Jako pokračování hodnocení směrnice 91/414/EHS, které uskutečnila Komise, Evropský parlament a Rada požádaly v roce 2001, aby byla směrnice přezkoumána s cílem:

2.3.2

Po intenzivním období konzultace (5 let) zainteresovaných stran a analýzy dopadů předložila Komise v červenci roku 2006 návrh revize směrnice 91/414/EHS. Ve snaze více zjednodušit a sladit legislativy členských států EU Komise rozhodla nahradit směrnici nařízením.

2.4.1

Pozitivní seznam účinných látek stanovil na úrovni EU Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat. Povolení účinných látek se uskutečňuje na základě série jasných kritérií, které mají zajistit vysokou úroveň ochrany člověka, zvířat a životního prostředí.

2.4.2

Při posouzení účinné látky musí existovat aspoň jedno bezpečné využití pro uživatele a spotřebitele a nesmí být zjištěn žádný nepřijatelný dopad na životní prostředí. Pro různé fáze posouzení a rozhodnutí o povolení účinných látek jsou stanoveny jasné termíny.

2.4.3

Členské státy jsou i nadále zodpovědné za vnitrostátní povolení přípravků na ochranu rostlin, které musí být založeny na seznamu povolených účinných látek.

2.4.4

Při vnitrostátním posuzování povolovacích spisů musí členské státy v případě potřeby používat jednotná kritéria a zohlednit národní specifičnosti.

2.4.5

Pokud se týče látek představujících nízké a normální riziko, Komise předpokládá systém zonálního povolení, který stanoví povinnost vzájemného uznávání povolení pro přípravky na ochranu rostlin. Podle tohoto systému posuzuje žádost o státní povolení určité účinné látky členský stát jedné ze tří navržených klimatických zón (Komise dělí EU na tři zóny). Tato látka může být povolena pouze v těch členských státech, ve kterých výrobce této látky podal žádost o vzájemné uznání příslušného povolení.

3.1.1

V preambuli projednávaného dokumentu jsou vyjmenovány úvahy, které vedly k návrhu nařízení. Je nutno k nim explicitně připojit význam dostatečného množství přípravků na ochranu rostlin pro bezpečné, jisté a vysoce kvalitní zásobování potravinami ve prospěch náročného evropského spotřebitele.

3.2.1

Předložený dokument nepředpokládá pro členské státy možnost přidělení dočasného povolení na státní úrovni. To může způsobit, že vylepšené látky mohou přijít na trh později ve srovnání se současnou situací. Komise se snaží tomu předcházet tím, že stanovuje kratší lhůty, které musí umožnit rychlejší zapsání nových látek do pozitivního seznamu.

3.2.2

EHSV navrhuje, aby se do nařízení začlenila možnost udělení dočasného povolení na státní úrovni v případech, kdy byly překročeny stanovené lhůty z důvodu administrativního zpoždění a kdy byla splněna povinnost vyplývající z nařízení (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí.

4.1.1

V článku 4 návrh projednává kritéria pro schválení účinných látek a odvolává se v této souvislosti na přílohu II. V případě striktního použití těchto kritérií se může stát, že účinné látky nebudou povoleny na základě pouze jedné vlastnosti, protože musí být splněny vždy všechny požadavky.

4.1.2

Kritéria pro povolení pro přípravky na ochranu rostlin, která spočívají pouze na vnitřních vlastnostech jejich účinných látek a která neberou zřetel ani na skutečné využívání ani na expozici, poškozují zásadu rozhodování, založenou na posuzování rizik. To bude mít za následek, že z trhu postupně zmizí řada stávajících přípravků/využití, které by mohly být užitečné v případě, že vznikne potřeba mít k dispozici mnoho přípravků.

4.1.3

Proto je článek 4 proti tomu, aby byly na trh uvedeny obnovené přípravky, které, ačkoliv svědčí o zlepšení pro všechna kritéria, by nevyhověly požadavkům ani jednoho z nich. EHSV s tímto přístupem nemůže souhlasit, protože zbytečně brání inovaci nových a lepších látek. Domnívá se, že je nutno použít vnitřní kritéria ke schválení pouze pro stanovení náhradníků, a ne pro předběžné zamítnutí přípravků bez hlubšího posouzení.

4.2.1

EHSV se domnívá, že systém zonálního povolení a vzájemného uznávání je významným krokem ke sladění evropského globálního režimu pro uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

4.2.2

Zavedení povinného vzájemného uznávání povolení v členských státech téže zóny, paralelně k normálnímu povolovacímu řízení na státní úrovni, umožňuje vyhnout se zdvojení úsilí v členských státech a zajistit větší dostupnost obnovených a ekologických přípravků na ochranu rostlin.

4.2.3

EHSV navrhuje, aby vzájemné uznávání povolení bylo možné mezi zónami, když se jedná o sousední země, ve kterých jsou podobné výrobní podmínky.

4.2.4

Co se týče použití ve sklenících nebo při ošetření po sklizni, Komise navrhuje přístup, který předpokládá povinnost vzájemného uznávání všemi členskými státy v každé zóně (článek 39). EHSV se domnívá, že je zapotřebí tento režim rozšířit na ošetření osiva jako významného pilíře integrovaného boje proti škůdcům (Integrated Pest Management/IPM).

4.3.1

Pokud se týče přípravků na ochranu rostlin spočívajících na kritičtějších látkách (které by mohly být předmětem náhrady), členský stát musí přistoupit ke srovnávacímu posouzení nejpozději čtyři roky poté, co bylo přiděleno povolení (článek 48). Cílem tohoto srovnávacího posouzení je najít náhradní přípravek, který by nahradil přípravek škodlivější, ledaže by tento škodlivější přípravek byl i nadále používán pro ochranu rostlin v případě výskytu rezistence.

4.3.2

Výbor se domnívá, že jak čtyřleté posouzení, tak sedmileté období ochrany dokumentace v případě látek, u nichž se uvažuje o náhradě, neposkytují dostatečnou bezpečnost pro průmysl a povedou k předčasnému stažení těchto přípravků z trhu, což by se mohlo neblaze odrazit v souvislosti s dostupností dostatečného množství přípravků, pokud jde o rezistenci a méně významné použití.

4.3.3

EHSV je pro méně časté hodnocení a použití normálního období ochrany údajů pro látky, u kterých se uvažuje o náhradě, aby byla zachována jistá ochota průmyslu investovat do těchto látek a předešlo se tak problematickým situacím v oblasti zemědělství a v dalších oblastech v hodnotovém řetězci směrem ke spotřebiteli.

4.4.1

Článek 49 poskytuje možnost, zejména pro profesionální uživatele a organizace, požádat o rozšíření povolení přípravku na ochranu rostlin na méně významná použití. Dále členské státy vyzývá, aby uchovávaly aktualizovaný seznam méně významných použití.

4.4.2

EHSV vítá tento článek, ale konstatuje, že nenavrhuje dostatečnou pobídku držitelům povolení s cílem pracovat na rozšíření pro méně významná použití.

4.4.3

EHSV navrhuje, aby se držitelům povolení poskytoval bonus formou prodloužení doby ochrany údajů, když sami žádají jako první, po udělení povolení, o několik rozšíření pro méně významná použití.

4.4.4

EHSV navrhuje, aby místo seznamu pro každý členský stát uvedeného v čl. 49 odst. 6, Komise usnadnila vypracování centrálního evropského seznamu méně významných použití, který by členské státy mohly konzultovat.

4.5.1

Nařízení předpokládá případnou povinnost informovat před použitím přípravku sousedy, kteří by mohli být vystaveni rozprášenému postřiku a kteří požádali o to, aby byli informováni (článek 30).

4.5.2

EHSV se domnívá, že je na místě prokázat transparentnost, co se týče použití přípravků na ochranu rostlin, ale že navržená povinnost informovat otřásá důvěru v legislativu, která je základem uvedení těchto přípravků na trh. Jedná se totiž o použití přípravků, které jsou považovány za bezpečné, zatímco povinnost informovat může svědčit o připuštění opaku.

4.5.3

EHSV se domnívá, že provedení tohoto článku nezajišťuje vzájemné pochopení mezi uživateli a sousedy, ale že může striktně porušit sociální soudržnost ve venkovských komunitách, neboť tato povinnost informovat může vyvolat dojem, že se používají přípravky, jež nejsou bezpečné. Proto se tento předpis jeví jako kontraproduktivní.