30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/59

1.1

EHSV vítá předložení prováděcího nařízení k novému nařízení č. 883/2004 pro koordinaci při uplatňování vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, neboť je důležitým krokem ke zlepšení volného pohybu v Unii.

1.2

EHSV považuje za vhodné vyzvat členské státy právě v probíhajícím „Evropském roce mobility pracovníků“, aby se zaměřily na co možná nejrychlejší vstup tohoto návrhu prováděcího nařízení v platnost. Teprve s jeho použitím lze uplatňovat rovněž nařízení č. 883/2004 a s tím spojená zlepšení a zjednodušení nabudou účinnosti.

1.3

Rychlé přijetí tohoto nařízení by bylo více než symbolické, neboť jde o to učinit konkrétní opatření pro zvýšení možností mobility evropských občanů. Uplatnění nařízení č. 883/2004 a zde projednávaného prováděcího nařízení by všem uživatelům přineslo četná zjednodušení, vyjasnění a zlepšení v oblasti koordinace sociálního práva.

1.4

EHSV vítá zejména rozšíření osobní a věcné oblasti působnosti a všechna pravidla pro zlepšení spolupráce mezi institucemi sociálního zabezpečení.

1.5

EHSV vyzývá Komisi, aby co nejdříve podnikla nezbytné kroky ke změně těch nařízení a smluv, které rozšiřují oblast působnosti koordinace systémů sociálního zabezpečení o prostor EHS, Švýcarsko, Grónsko i státní příslušníky třetích zemí. Zmíněná nařízení a smlouvy se všechny vztahují k nařízení č. 1408/71 a jeho prováděcímu nařízení č. 574/72. Příslušné změny související s novým nařízením č. 883/2004 musí být provedeny nejpozději do zahájení jeho uplatňování.

1.6

Co se týče zavedení lepších a rychlejších postupů pro výměnu údajů, uznává EHSV potenciál k úspoře nákladů v administrativě i výhody vyplývající z urychlení postupů pro pojištěné osoby u přeshraničních situací. EHSV však poukazuje rovněž na to, že pouhé urychlení přenosu nepředstavuje samo o sobě průlom. Žádanou účinnost dob zpracování bude možné dosáhnout pouze při současném zajištění dostatečných a vysoce kvalifikovaných osobních i odpovídajících technických zdrojů ze strany institucí v členských státech.

1.7

V souvislosti s přenosem údajů, který se v budoucnosti bude odvíjet především elektronicky, zdůrazňuje EHSV i nadále svoje pochybnosti z důvodu, že se při tom jedná o řadu citlivých osobních údajů (týkající se mj. zdraví, pracovní neschopnosti, nezaměstnanosti). Proto musí být nezbytně nutně zajištěno, že tyto údaje budou zabezpečeny a nedostanou se do špatných rukou.

1.8

EHSV dále vybízí k tomu, aby se při zavádění evropské karty zdravotního pojištění využily i zkušenosti spojené s existujícími nedostatky při praktickém uplatňování v jednotlivých členských státech. Členské státy jsou vyzývány k přijetí odpovídajících opatření, aby mohli evropští občané zejména v oblasti nemocenského pojištění plně využít výhody nových ustanovení.

1.9

EHSV výslovně vítá všechna opatření prováděcího nařízení, která mají všem uživatelům nového nařízení o koordinaci poskytnout větší právní jistotu a průhlednost, neboť v minulosti například docházelo mezi členským státy k tomu, že dluhy z vyúčtování mezi institucemi nebyly hrazeny po dobu několika let. EHSV doufá, že se mezistátní platební morálka výrazně zvýší. Nedostatky při vymáhání neuhrazených pohledávek mezi institucemi sociálního zabezpečení ale nadále přetrvávají.

1.10

EHSV klade otázku, zda pravidla v nařízení a prováděcím nařízení – především zapojení ekonomicky neaktivních osob do osobní oblasti působnosti nařízení – nemohou způsobit vývoj, který by zničil vybudované sociální systémy v EU a vyvolal snížení dávek. EHSV v této souvislosti pokládá za nutné, aby byla přijata taková opatření, aby byly poskytovány srovnatelné a věrohodné údaje prokazující pobírání nemocenských a sociálních dávek v jiných členských státech EU, tak jak k tomu dochází v současnosti a jak lze očekávat i do budoucna. Zajímavé jsou především změny týkající se oblasti působnosti nařízení č. 883/2004.

1.11

EHSV konečně vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření pro přiblížení pravidel a výhod koordinace systémů sociálního zabezpečení všem potenciálním uživatelům. Proto je podle názoru Výboru nutné neprodleně zahájit nezbytné přípravy.

2.1

Předpisy Společenství pro koordinaci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení jsou v současnosti upraveny nařízením (EHS) č. 1408/71 a jeho prováděcím nařízením (EHS) č. 574/72. Obě tato nařízení byla v průběhu let několikrát změněna a aktualizována. Nařízení č. 1408/71 by mělo být nahrazeno nařízením (ES) č. 883/2004 Evropského parlamentu a Rady, které bylo schváleno již 29. dubna 2004.

2.2

Tato nařízení o koordinaci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení mají za cíl přijmout nezbytná opatření pro to, aby osoby, na něž se nařízení vztahuje, mohly cestovat, pobývat nebo bydlet v jiném členském státě, aniž by ztratily své nároky na sociální zabezpečení. S cílem zaručit zachování nároků stanoví nařízení různá pravidla, která odpovídají zvláštním potřebám v jednotlivých oblastech sociálního zabezpečení, a také obecné zásady, jež umožňují, aby koordinace fungovala. Jedná se tedy o koordinaci, ne o harmonizaci systémů.

2.3

Podle článku 89 nového nařízení č. 883/2004 musí být jeho provádění upraveno dalším nařízením. Teprve přijetím tohoto prováděcího nařízení (KOM(2006) 16 v konečném znění), jehož návrh byl předložen od 31. ledna 2006 a je předmětem tohoto stanoviska EHSV, může být nové nařízení č. 883/2004, které nabylo platnost, uplatňováno. Až do jeho přijetí platí nadále bez omezení nařízení č. 1408/71 a jeho prováděcí nařízení č. 574/72.

2.4

Dělení na základní nařízení a prováděcí nařízení se při realizaci koordinace systémů sociálního zabezpečení podle práva Společenství stalo v členských státech zvykem. V základním nařízení jsou stanoveny zásady, v prováděcím nařízení spíše „technické aspekty“.

2.4.1

Předložený návrh prováděcího nařízení je proto možné považovat spíše za druh „návodu k použití“ k nařízení č. 883/2004. Musejí zde být vyjasněny všechny nevyřízené otázky správní i technické povahy a projednány určité aspekty koordinace Společenství, které vyžadují specifické postupy.

2.4.2

Například v oblasti starobních důchodů je třeba upřesnit, jaké kroky musí pojištěná osoba učinit, když žádá o přiznání svého důchodu, u které instituce má žádost podat, pokud pracovala ve více členských státech, jak si budou instituce navzájem vyměňovat informace, aby se vzala v úvahu celá kariéra dotyčné osoby, a jak každá instituce vypočítá důchod, který má být vyplácen.

2.5

I přesto v praxi nedošlo k jasnému rozdělení na „základní“ a „technické“. V předloženém prováděcím nařízení se nacházejí některé body, které by systematicky náležely do základního nařízení č. 883/2004.

2.5.1

Více než šestileté projednávání nařízení č. 883/2004 bylo v dubnu 2004 ještě před posledním rozšířením EU velmi rychle dokončeno, a zabránilo se tak dalším průtahům. Proto zůstalo nařízení č. 883/2004 v jednotlivých částech nedokončené (např. částečně prázdné přílohy, především příloha 11). V nyní předloženém prováděcím nařízení je proto třeba upravit také některé věcné otázky, které by vlastně systematicky náležely do základního nařízení č. 883/2004. Jedná se zde především o hlediska finančního vyrovnání mezi institucemi sociálního zabezpečení. Ohledně práv občanů neexistují žádné otevřené věcné body.

2.5.2

Zmíněným věcným otázkám bude v rámci tohoto stanoviska EHSV věnována zvláštní pozornost.

3.1

Předloženým prováděcím nařízením má být dosaženo následující:

3.2

Nové prováděcí nařízení se svojí strukturou podstatně liší od nařízení č. 574/72 k provádění nařízení č. 1408/71. To je způsobeno především tím, že struktura nového prováděcího nařízení kopíruje strukturu nového základního nařízení č. 883/2004, které se od základního nařízení č. 1408/71 v několika bodech zásadně odlišuje. V prvé řadě je nutno zmínit rozdíly v osobní a věcné oblasti působnosti, které jsou v novém nařízení č. 883/2004 pojaté obsáhleji než v současném nařízení č. 1408/71. Dále se nové nařízení č. 883/2004 soustředí na obecná ustanovení a definice, na rozdíl od zvláštních ustanovení v kapitolách o jednotlivých oblastech pojišťovnictví v nařízení č. 1408/71.

3.2.1

Nařízení č. 1408/71 bylo původně koncipováno pouze pro zaměstnané osoby a jejich rodinné příslušníky. Počátkem 80. let došlo k rozšíření osobní oblasti působnosti na samostatně výdělečné osoby. A koncem 90. let na úředníky a studenty.

3.2.2

Předpokladem pro osobní oblast působnosti byla státní příslušnost členského státu, nebo pro osoby bez státní příslušnosti nebo uprchlíky bydliště v členském státě. Zahrnuti jsou také rodinní příslušníci a pozůstalí.

3.2.3

Zahrnuti jsou také pozůstalí, pokud mají státní příslušnost členského státu, přičemž v tomto případě není relevantní státní příslušnost osoby, od které se práva odvozují.

3.2.4

Nařízení č. 883/2004 se nyní bude týkat všech občanů EU, kteří jsou pojištěni v rámci národního zákonodárství, neboť se vztahuje i na osoby, které nejsou ekonomicky činné.

3.2.5

Ve srovnání s nařízením č. 1408/71 byla dále rozšířena také věcná oblast působnosti. Do nového nařízení č. 883/2004 byly navíc ke stávajícím ustanovením zahrnuty také předdůchodové dávky a otcovské dávky, které jsou rovnocenné mateřským dávkám. Na rozdíl od nařízení č. 1408/71 nejsou ovšem do oblasti působnosti nařízení č. 883/2004 zahrnuty zálohy na výživné.

3.2.6

Nařízení č. 883/2004 platí nyní pro všechny právní předpisy, které se týkají následujících oblastí sociálního zabezpečení: a) dávky v nemoci; b) dávky v mateřství a rovnocenné otcovské dávky; c) dávky v invaliditě; d) starobní důchody; e) pozůstalostní důchody; f) dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání; g) pohřebné; h) dávky v nezaměstnanosti; i) předdůchodové dávky; j) rodinné dávky.

3.3

Rozšíření oblasti působnosti si vyžaduje určitá nová pravidla a postupy, které jsou přizpůsobeny těmto skupinám osob. Sem patří například ustanovení týkající se použitelných právních předpisů pro započtení doby věnované výchově dětí osobami, které nebyly nikdy zaměstnány nebo nebyly nikdy osobami samostatně výdělečně činnými v různých členských státech, v nichž bydlely.

3.4

Struktura předloženého prováděcího nařízení vyplývá ze struktury základního nařízení č. 883/2004. V hlavě I se projednávají obecná ustanovení, v hlavě II použitelné právní předpisy, v hlavě III zvláštní ustanovení o různých druzích dávek a následují finančními ustanovení (hlava IV), jakož i přechodná a závěrečná ustanovení (hlava V). Ve zvláštních připomínkách k jednotlivým článkům nařízení se bude Výbor soustředit na obecná ustanovení i na použitelné právní předpisy, méně pak na podrobnosti různých druhů dávek.

3.4.1

Přílohy prováděcího nařízení jsou v současnosti ještě prázdné a musejí být naplněny obsahem. Obsahují prováděcí ustanovení k dohodám, které nadále zůstávají v platnosti, a nová prováděcí pravidla k dohodám (příloha 1), zvláštní systémy pro úředníky (příloha 2), členské státy, které hradí náklady věcných dávek na základě paušálních částek (příloha 3) a již zmíněný seznam příslušných orgánů a institucí (příloha 4).

3.5

Kromě toho mají mnohá opatření a postupy stanovené tímto nařízením za cíl větší průhlednost kritérií, která musejí instituce členských států uplatňovat v rámci nařízení č. 883/2004.

3.5.1

V obecných ustanoveních v nadpisu 1 nařízení č. 883/2004 bylo shrnuto mnoho definic, které jsou v nařízení č. 1408/71 rozděleny mezi jednotlivé oblasti sociálního zabezpečení a tam jsou upraveny z části nejednotně. Větší důraz je kladen na obecné definice, jednotlivé kapitoly jsou méně podrobné. V novém nařízení tak není každá oblast pojištění projednávána jako „vlastní svět“, ve kterém se zpracovávají příslušné předpisy.

3.5.2

Důležitým krokem je rovněž článek 5 (sladění skutečností). Tato harmonizace skutečností znamená, že skutečnosti nebo události, ke kterým došlo v jiném členském státě, se musejí projednávat tak, jako kdyby k nim došlo na vlastním výsostném území.

3.6

Obsahy základního nařízení a prováděcího nařízení se týkají pouze přeshraničních situací mezi alespoň dvěma členskými státy. Pouze pro tyto případy jsou pojištěncům a zaměstnavatelům ukládány dodatečné povinnosti, např. oznámení o vyslání, které je nutno podat instituci sociálního zabezpečení. Jaké další povinnosti mají pojištěnci nebo zaměstnavatelé v příslušném členském státě, zůstává i nadále záležitostí členských států a není dotčeno základním nařízením nebo prováděcím nařízením.

4.1

EHSV vítá předložení prováděcího nařízení k novému nařízení č. 883/2004 o koordinaci užívání vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení. Tento návrh je krokem k lepším podmínkám volného pohybu v Unii. Neznamená žádné větší problémy pro různé uživatele právních a správních předpisů o koordinaci sociálního zabezpečení v členských státech a neobsahuje ani žádná zjevně problematická pravidla pro pojištěné osoby.

4.2

Návrh nařízení naopak obsahuje četná zjednodušení, vyjasnění a zlepšení. EHSV vítá především rozšíření osobní a věcné oblasti působnosti a všechna pravidla pro zlepšení spolupráce mezi institucemi sociálního zabezpečení.

4.2.1

Rozšířená osobní oblast působnosti má rozhodující dopad na počet dotčených osob především v těch zemích, ve kterých je pojistná ochrana vázána na bydliště. V zemích, ve kterých je pojistná ochrana vázána na výdělečnou činnost, je dopad mnohem menší, zde téměř nedochází k zahrnutí nových skupin osob.

4.3

EHSV proto opakuje svůj požadavek, který směruje na členské státy a kladl ho již v dřívějších stanoviscích, aby se v projednávání návrhu prováděcího nařízení co nejrychleji pokročilo a aby se usilovalo o co nejrychlejší nabytí účinnosti. Nové nařízení o koordinaci a s ním spojená zlepšení a zjednodušení musí vstoupit v platnost co nejrychleji (1).

4.4

Předložený návrh provádění nařízení č. 883/2004 přichází s určitým časovým zpožděním teprve přibližně rok a půl po přijetí rozhodnutí o nařízení č. 883/2004. Návrh leží od počátku roku 2006 na stole. Z důvodu komplexnosti a šíře projednávaných skutečností, ale také mnoha nedořešených otázek, je jistě třeba ještě určitý čas na vyjasnění všech podrobných aspektů zacházení a postupů v jednotlivých členských státech a orgánech na úrovni Rady a ve správních komisích.

4.4.1

Je plánováno, že prováděcí nařízení vstoupí v platnost na počátku roku 2008. Jak stanoví článek 91, toto nařízení vstupuje v platnost šest měsíců po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Tato lhůta se zdá nutná, avšak zároveň dostatečná k přizpůsobení systémů novým pravidlům. Prodloužení šestiměsíční lhůty mezi vyhlášením a vstupem v platnost by se v každém případě mělo zabránit.

4.4.2

V zájmu rychlé použitelnosti základního nařízení vyzývá EHSV členské státy, aby již nyní vybavily své instituce sociálního zabezpečení nezbytnými lidskými a technickými zdroji a umožnily tak rychlou změnu. Stávající nástroje zainteresovaných subjektů a uživatelů na národní úrovni – zejména existující sítě TRESS (2), které na úrovni členských států sdružují zainteresované kruhy a subjekty – by měly být využívány k příslušnému hodnocení praktického uplatňování tohoto nařízení v jednotlivých členských státech po jeho vstupu v platnost. EHSV vyzývá Komisi, aby tato opatření podporovala. Prodloužení šestiměsíční lhůty mezi vyhlášením a vstupem v platnost by se v každém případě mělo zabránit.

4.5

I na samotném nařízení č. 883/2004 se ještě pracuje, zejména na příloze 11. Tato příloha byla při přijetí v roce 2004 ponechána prázdná a v pracovní skupině Rady se o ní nyní diskutuje, resp. se projednává paralelně s návrhem prováděcího nařízení.

4.5.1

Příloha 11 nemá vztah pouze k nařízení č. 883/2004, nýbrž také k samotnému prováděcímu nařízení. Oba texty nelze posuzovat odděleně. Příloha 11 se týká „zvláštních předpisů pro uplatňování právních předpisů členských států“. Obsah přílohy stanoví Evropský parlament spolu s Radou. Obsah přílohy musí být stanoven do vstupu prováděcího nařízení v platnost.

4.5.2

V této příloze mohou být definovány určité postupy pro uplatňování určitých právních předpisů. Členské státy se v nich snaží zachovat určitá národní ustanovení. Vzhledem k možné hojnosti položek představuje příloha 11 obzvláště citlivou část nařízení. EHSV se k ní vyjádří odděleně v bezprostřední návaznosti na toto stanovisko.

4.6

Sledování dílčích zájmů nesmí zejména i v souvislosti s Evropským rokem mobility pracovníků, který Komise vyhlásila pro rok 2006, dále zdržovat vstup nového nařízení o koordinaci č. 883/2004 v platnost a tím i uplatňování všech již dohodnutých zlepšení. Rychlé přijetí tohoto nařízení by bylo více než symbolické, neboť jde o to učinit konkrétní opatření pro zvýšení možností mobility evropských občanů (3).

4.7

EHSV upozorňuje na to, že nařízení č. 1408/71 a také jeho prováděcí nařízení č. 574/72 zůstanou pro určité skupiny osob v platnosti i v případě vstupu tohoto prováděcího nařízení v platnost a s tím spojené použitelnosti nařízení č. 883/2004, pokud nedojde ke změně ještě dalších nařízení nebo dohod. (viz článek 90 základního nařízení a článek 90 prováděcího nařízení).

4.7.1

Oblast působnosti právních předpisů o koordinaci sociálního zabezpečení v nařízení č. 1408/71 byla v průběhu let rozšířena o další skupiny osob. K tomuto zapojení dalších skupin však nedošlo v nařízení č. 1408/71 nebo v samotném nařízení č. 574/72, nýbrž na základě zvláštních dodatečných nařízení a dohod.

4.7.2

To se na jedné straně týká použitelnosti právních předpisů o koordinaci pro státní příslušníky třetích zemí, jejich rodinné příslušníky a jejich pozůstalé, která je upravena v nařízení č. 859/2003. Od 1. června 2003 jsou státní příslušníci třetích zemí, kteří právoplatně pobývají v členském státě, zahrnuti do právních předpisů o koordinaci jako občané EU. Je nutné konstatovat, že zapojení státních příslušníků třetích zemí do oblasti působnosti se vztahuje pouze na přeshraniční situace těchto pojištěných osob alespoň mezi dvěma zeměmi EU, nikoli na přeshraniční situace mezi jejich domovskou zemí a jedním státem EU.

4.7.3

Na druhé straně se na členské státy EHS a na občany EHS již od roku 1994 uplatňují ustanovení nařízení č. 1408/71 a č. 574/72. Dohoda o volném pohybu osob se Švýcarskem, platná od 1. června 2002, rozšiřuje právní předpisy o koordinaci také ve vztahu se Švýcarskem. A nařízením č. 1661/85 bylo zahrnuto rovněž Grónsko a jeho občané.

4.7.4

To vše přineslo také občanům EU širší místní oblast působnosti. Státy EHS a Grónsko byly postaveny na stejnou úroveň jako státy EU. V zájmu uskutečňování rovného zacházení v sociální oblasti mezi státními příslušníky Společenství a státními příslušníky třetích zemí je tento stav třeba zachovat. V těchto nařízeních jsou nutné příslušné změny, pokud má toto rozšířené spojení v oblasti působnosti platit také pro nařízení č. 883/2004.

4.8

V tomto smyslu EHSV požaduje, aby byly co nejdříve, nejpozději však do zahájení uplatňování nového nařízení o koordinaci, provedeny změny ve všech příslušných nařízeních a smlouvách, které odkazují na nařízení č. 1408/71. Nadále se má uplatňovat i nařízení č. 883/2004 včetně téže rozšířené místní a osobní oblasti působnosti. V opačném případě by dotčení státní příslušníci třetích zemí ani občané EHS, Švýcarska a Grónska nespadali pod jeho ochranu a v určitých přeshraničních situacích s těmito zeměmi by mohli být poškozeni také občané EU. Pro tyto případy se bude i nadále uplatňovat nařízení č. 1408/71.

4.8.1

EHSV vyzývá Komisi, aby zde co nejdříve podnikla nezbytné kroky. Na jedné straně dochází k nerovnému zacházení s různými občany s bydlištěm v Evropské unii. Na druhé straně je také pro instituce sociálního zabezpečení v členských státech příliš velkou zátěží uplatňovat dvě tak komplexní nařízení současně.

4.8.2

Navíc je nutné zohlednit, že při další platnosti nařízení č. 1408/71 a jeho prováděcího nařízení č. 574/72 budou muset být obě tato nařízení i nadále průběžně novelizována a přizpůsobována změnám, i když se budou týkat pouze malé skupiny oprávněných osob. Pro administrativu Evropské unie i pro uživatele nařízení to představuje neúnosnou zátěž.

4.9

Nařízení č. 883/2004 stanovuje také zavedení lepších postupů týkajících se rychlejší a spolehlivější výměny údajů mezi institucemi sociálního zabezpečení v členských státech. To by se mělo uskutečňovat zejména podporováním využití elektronických způsobů výměny informací a práce s elektronickými dokumenty.

4.9.1

Zatímco dosud bylo stanoveno vyřizování pomocí papírových dokumentů a elektronického postupu se využívalo volitelně pouze při vzájemném souhlasu dvou členských států, měla by se nyní celá výměna údajů mezi institucemi provádět zpravidla elektronicky.

4.9.2

Od toho se kromě úspory nákladů v administrativě očekávají především i výhody týkající se urychlení postupů pro pojištěné osoby a zkrácení lhůt pro odpověď a zpracování a také urychlení poskytování náhrad, příp. poskytování dávek u vyřizování přeshraničních situací.

4.9.3

Návrh nařízení v žádném případě nestanovuje, že každá instituce musí s každou institucí v EU komunikovat elektronickou cestou. Spíše postačí alespoň jedno přístupové místo v jedné instituci na každý členský stát, které je vybaveno pro příjem a odesílání elektronických údajů o sociálním pojištění a které vyřizuje předávání příslušným institucím v tuzemsku. Pro účely identifikace komunikačního partnera je však podle článku 83 předlohy nutné vytvořit veřejně přístupnou databázi. Ta obsahuje definované „příslušné orgány“, „příslušné instituce“ a „instituce místa bydliště“ a také „instituce místa pobytu“, „přístupové místo“ a „styčné místo“. Tento přístup umožňuje nahradit dosavadní přílohy nařízení příslušnými aktualizovanými seznamy orgánů.

4.9.4

EHSV v této souvislosti vybízí k tomu, aby se při zavádění evropské karty zdravotního pojištění využily i zkušenosti spojené s existujícími nedostatky při aplikaci v jednotlivých členských státech. Především by se mělo přezkoumat, do jaké míry by stávající databáze mohly využívat instituce nemocenského pojištění. Od správní komise se zde bude požadovat, aby určila nezbytné údaje, které jsou podstatné pro komunikaci. Členské státy by navíc měly být vyzvány k přijetí odpovídajících opatření, aby mohli evropští občané a občanky plně využít výhody nových pravidel obzvláště v oblasti zdravotního pojištění.

4.10

EHSV uznává, že díky elektronickému předávání údajů je možné rychlejší vyřízení, které je v zájmu pojištěné osoby. Potud tuto změnu vítá. EHSV však zároveň dává ke zvážení, že se při tom jedná o řadu citlivých osobních údajů (týkající se mj. zdraví, pracovní neschopnosti, nezaměstnanosti). Proto musí být nezbytně zajištěno, že tyto údaje budou odpovídajícím způsobem zabezpečeny a nedostanou se do špatných rukou.

4.10.1

I zde platí všechny záruky stanovené platnými předpisy Společenství o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Ty byly v nařízení č. 1408/71 upraveny článkem 84 a v nařízení č. 883/2004 se nacházejí v článku 77. EHSV přesto požaduje, především v souvislosti s elektronickým přenosem dat mezi institucemi členských států, který se nyní stává pravidlem, aby se v prováděcím nařízení výslovně upozornilo na citlivost údajů a nalezly se vhodné mechanismy pro zaručení jejich bezpečnosti.

4.10.2

EHSV v každém případě postrádá formulaci jako v čl. 84 odst. 5 písm. b) v nařízení č. 1408/71, který výslovně zakazuje používat údaje k jiným účelům než k účelům sociálního zabezpečení. Taková formulace by v článku 4 prováděcího nařízení měla být výslovně uvedena.

4.11

Výhoda vyplývající z použití elektronických prostředků pro výměnu údajů mezi institucemi sociálního zabezpečení by však neměla být přeceňována. Bezpochyby dojde k rychlejšímu přenosu údajů. K tomu bude mnohdy zapotřebí restrukturalizace národních orgánů.

4.11.1

Je ovšem sporné, zda časové urychlení přenosu skutečně přináší pojištěné osobě podstatné výhody. Doba přenosu je totiž obvykle v poměru k celkové době zpracování spisu relativně krátká. Určité případy budou z důvodu komplexnosti skutečností (především v oblasti důchodového zabezpečení: mezistátní dílčí dávky, poměrné rozdělení, atd.) i nadále vyžadovat specifický přístup a bude možné je zvládnout pouze s nepřiměřeně velkou pomocí počítačových programů. Zde bude nutné, aby tyto spisy nadále zpracovávali odborní referenti.

4.11.2

Pouhé urychlení přenosu údajů a skutečností nepředstavuje z pohledu EHSV samo o sobě průlom. Žádanou účinnost dob zpracování bude možné dosáhnout pouze při současném zajištění dostatečných a vysoce kvalifikovaných osobních i odpovídajících technických zdrojů ze strany institucí v členských státech.

4.11.3

EHSV proto členské státy vyzývá, aby byli pracovníci institucí sociálního zabezpečení okamžitě připravováni na nové předpisy v základním nařízení a v prováděcím nařízení. Nevyhnutelná jsou školení a výcvik pracovníků. EHSV vyzývá Komisi, aby v rámci své odpovědnosti přijala příslušná opatření na podporu členských států. Požadují se zejména prostředky Společenství na školicí programy a případně také součinnost při vzdělávání.

4.12

Jelikož jsou systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahuje nařízení č. 883/2004, založeny na solidaritě všech pojištěnců, je třeba stanovit mechanismy pro účinnější vymáhání pohledávek spojených s neoprávněnými dávkami nebo s nezaplacenými příspěvky těchto pojištěných osob resp. osob povinných odvádět příspěvky.

4.12.1

EHSV se připojuje k názoru Komise, že závaznější postupy pro zkrácení platebních lhůt těchto pohledávek mezi institucemi členských států se zdají být podstatné, pokud jde o zachování důvěry při výměně.

4.12.2

Prováděcí nařízení stanovuje společné lhůty pro splnění určitých povinností nebo určitých administrativních etap, které mají přispět k ujasnění a ke strukturování vztahů mezi pojištěnými osobami a institucemi.

4.12.3

Kromě toho jsou plánovány – v návaznosti na směrnici č. 76/308/EHS o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek týkajících se některých dávek, cel, daní – postupy vzájemné pomoci mezi institucemi. Navíc se zavádějí úroky z dlužného pojistného, čímž má být zvýšena platební morálka.

4.12.4

EHSV výslovně vítá všechna tato opatření, která stanovuje prováděcí nařízení a která mají všem uživatelům nového nařízení o koordinaci poskytnout větší právní jistotu a průhlednost, neboť v minulosti například docházelo mezi členským státy k tomu, že dluhy z vyúčtování mezi institucemi nebyly hrazeny dokonce po dobu několika let. EHSV doufá, že se mezistátní platební morálka výrazně zvýší. Přesto ale mezi institucemi sociálního zabezpečení nadále přetrvávají nedostatky při vymáhání neuhrazených pohledávek.

4.13

EHSV dále vítá větší flexibilitu nového prováděcího nařízení ve srovnání s nařízením č. 574/72 k provádění nařízení č. 1408/72, která členským státům nadále umožní provádět některé záležitosti lépe na bilaterální úrovni, než jak požaduje prováděcí nařízení, pokud při tom nejsou ohroženy zájmy oprávněných osob a fungování koordinace. EHSV se ovšem v souladu s touto zásadou, že flexibilita nesmí být na úkor oprávněných osob, zasazuje o jinou, přísnější formulaci článku 9, než je ta, že „[se tyto postupy] nedotýkají nároků příjemců dávek“. Především by se mělo výslovně zmínit, že z důvodu jiného provádění nemohou být například prodlužovány lhůty nebo mohou být požadovány doplňkové úřední postupy.

4.14

EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření pro přiblížení pravidel a výhod koordinace systémů sociálního zabezpečení všem uživatelům, včetně změny spočívající v použitelnosti nařízení č. 883/2004. Informace by měly být poskytovány podnikům i pojištěncům, zejména osobám samostatně výdělečně činným v nejrůznějších zaměstnáních, od zaměstnanců až po neformální odvětví. Proto je podle názoru Výboru nutné neprodleně zahájit nezbytné přípravy.

4.15

Nařízení č. 883/2004 stanoví, že postupy požadavku vyváženého rozdělení nákladů mezi členskými státy musí postačovat. EHSV však v této souvislosti klade otázku, zda ustanovení nařízení a prováděcího nařízení nemohou způsobit vývoj, který by zničil vybudované sociální systémy v EU a vyvolal snížení dávek. EHSV konkrétně v souvislosti se zapojením ekonomicky neaktivních osob do osobní oblasti působnosti nařízení a s volným pohybem osob v Unii konstatuje, že z důvodu snah o koordinaci nesmí dojít k vyrovnávání směrem dolů a ke snížení sociálních standardů.

4.15.1

EHSV pokládá v této souvislosti za nutné přijmout taková opatření, aby byly poskytovány srovnatelné a věrohodné údaje dokládající pobírání nemocenských a sociálních dávek v jiných členských státech EU, tak jak k tomu dochází v současnosti a jak lze očekávat i do budoucna. Rozhodující jsou především změny týkající se nařízení č. 883/2004.