30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/34

1.1

Předpisy pro výrobu a uvádění krmných směsí pro hospodářská zvířata na trh, pocházející z roku 1979, byly několikrát změněny, mj. s ohledem na označování a informace o složení (1). Poměr mezi zohledněním důvěrnosti informací podporovaným odvětvím krmiv a poskytnutím veškerých informací o obsahu a složení, za něž se přimlouvá zemědělství, byl rovněž několikrát upraven.

1.2

V roce 1990 byla harmonizována ustanovení o označování, která stanovila uvádění krmných surovin v sestupném pořadí podle jejich hmotnostního podílu (bez povinnosti uvádění přesného množství). V důsledku krize BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) a dioxinové krize bylo v roce 2002 rozhodnuto o zavedení „otevřeného prohlášení“, jež zahrnuje informace o jakosti i množství obsahu. Součástí byl údaj o krmných surovinách v sestupném pořadí podle jejich hmotnostního podílu s odchylkou +/– 15 % uváděné hodnoty. Dále bylo stanoveno, že by na žádost zákazníka měly být poskytnuty informace o přesných hmotnostních procentech krmných surovin obsažených v krmných směsích (2).

1.3

Kvůli této povinnosti byl Evropský soudní dvůr požádán o předběžné rozhodnutí v souvislosti s přezkoumáním žádostí zástupců odvětví krmiv o zrušení nebo pozastavení platnosti vnitrostátních právních předpisů. V rozsudku přijatém dne 6. prosince 2005 (3) dal Soudní dvůr institucím EU víceméně za pravdu, mj. také s ohledem na platnost směrnice. Soudní dvůr byl však toho názoru, že povinnost informovat zákazníky na jejich žádost o přesném kvantitativním složení krmných směsí je při zohlednění zásady proporcionality neplatná. Evropský soudní dvůr mimo jiné vyjádřil názor, že tato povinnost nemůže být odůvodňována ochranou veřejného zdraví a že překračuje rámec potřebný k dosažení tohoto cíle.

1.4

V této souvislosti Komise navrhuje „opravné rozhodnutí“, přičemž se zohledňuje zásada, že samotné pozměňující akty by neměly být pozměňovány, avšak mohou být opravovány. Podle Komise toto rozhodnutí zaručí „transparentnost a jasnost práva Společenství a zároveň členským státům neuloží přímou povinnost změnit jejich vnitrostátní právní předpisy, vzhledem k tomu, že členské státy jsou v každém případě povinny přijmout veškerá vhodná opatření v rámci svých vnitrostátních právních systémů k zajištění vykonání rozsudku Soudního dvora“.

2.1

Odvětví krmiv v EU rozsudek Evropského soudního dvora zná a Komise svým výše uvedeným výrokem připouští, že oprava nemá praktický význam. EHSV se domnívá, že předpisy by měly odrážet aktuální právní stav, podporuje tedy návrh Komise na opravu.

2.2

EHSV jinak s ohledem na ustanovení o spotřebitelích a na hospodářskou soutěž v této oblasti souhlasí se zásadou „otevřeného prohlášení“. Pro zemědělské výrobce jsou co nejpřesnější informace o obsahu krmných směsí důležité nejen s ohledem na složení krmiva, ale i na možnost srovnání cen a kvality. Argumenty zástupců odvětví krmiv a jejich požadavek na důvěrnost těchto informací s ohledem na hospodářskou soutěž na trhu s krmivy a na možnosti patentování se vzhledem k dosavadním zkušenostem, co se týče situace na trhu krmných směsí, jeví jako méně pádné.

2.3

EHSV však připouští, že v určitých případech a pro zcela určité krmné směsi, např. chov ryb, platí zvláštní podmínky (4). EHSV proto vyzývá Komisi, aby zvážila výjimku pro několik málo druhů speciálních směsí a osvobodila je od povinnosti uvádět množství krmných surovin ve směsi v sestupném pořadí podle jejich hmotnostního procenta, a umožnila tak s ohledem na technický rozvoj důvěrnost těchto informací. Tato možnost by nicméně měla být využita pouze v ojedinělých případech, kdy je to naprosto nevyhnutelné.

2.4

Ustanovení o uvádění hmotnostního podílu s odchylkou +/– 15 % uváděné hodnoty je z praktického hlediska v zásadě realistické. Pokud se v praxi ukáže, že není možné tak přesně kontrolovat menší množství, např. 10 %, měly by kontrolní úřady v jednotlivých státech zavést kontroly na základě podnikové dokumentace.

2.5

Příležitostně se objevují tvrzení, že prakticky není možné analyzovat obsah směsi. Tento výrok však – s výše uvedenou výjimkou – není pravdivý, jelikož ve všech členských státech byly zřízeny laboratoře, jež jsou schopny tento úkol adekvátně splnit.

2.6

V neposlední řadě EHSV s ohledem na vnitřní obchod a zachování příslušných evropských právních předpisů považuje za důležité, aby je úřady členských států kontrolovaly a zcela dodržovaly, což neexistovalo vždy. Komise by měla své závazky plnit s pomocí Potravinového a veterinárního úřadu (PVÚ) angažovaněji než dosud.