30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/8

1.1

Jedná se o kodifikaci; přes některé formální úpravy nemění kodifikované texty právní předpisy uplatnitelné v době kodifikace, jež probíhá v souladu se stálými právními předpisy.

1.2

V rámci Evropy občanů mají zjednodušení a jasnost právních předpisů Společenství velký význam. Evropský parlament, Rada a Komise tedy zdůraznily nezbytnost kodifikovat legislativní akty, jež často procházely změnami, a v rámci interinstitucionální dohody rozhodly, že bude možné použít zrychlený postup. Akty, které jsou předmětem kodifikace, nemohou být podstatným způsobem změněny.

2.1

EHSV shledává, že návrhy Komise přesně odpovídají účelu zrychleného postupu týkajícího se kodifikace.

2.2

Je však třeba zvážit stabilizaci právních předpisů týkajících se autorských práv a práv s nimi souvisejících; užitečnost kodifikace je totiž zřejmá pouze tehdy, pokud by se právní předpisy týkající se dané oblasti již neměly zásadním způsobem vyvíjet.

2.3

Doba ochrany autorského práva, která představovala v 19. století, tedy v době jejích moderních počátků, deset let, je nyní sedmdesát let po smrti autora; nelze vyloučit, že v důsledku dalších tlaků vyvíjených právními nástupci a nositeli souvisejících práv se doba ochrany v budoucnu ještě prodlouží.

2.4

Situace je v současnosti značně nevyvážená, zvýhodňuje dědice autora (přibližně po 3 generace) a nositele souvisejících práv; bylo by vhodné upravit dobu, která se stala neúměrně dlouhou vzhledem k potřebám veřejnosti a samotných tvůrců; pokud člen WTO, jako např. Spojené státy, pravděpodobně prodlouží původní dobu ochrany na 90 či na 100 let (pozměňovací návrh Disney), k čemu dojde v Evropě? Budeme muset upravit obchodní dohody týkající se „duševního vlastnictví“?

2.5

Velice mnoho literárních, filozofických a jiných děl se vydává pouze jednou v původním jazyce a za života autora se již znovu vydávat nebudou, ani za života jeho dědiců. Ačkoliv v době vydání tato díla nebyla bestsellery, některá z nich mají přesto jistou hodnotu, avšak brzy jsou pro potenciální čtenáře nedostupná. Neomezené prodloužení práv ve skutečnosti přináší užitek pouze relativně nízkému počtu tvůrců a ochranný systém kvůli této době blokuje daleko vyšší počet děl, která si čtenáři a studenti nebudou moci opatřit, jakmile bude rozebráno první vydání.

2.6

Je tedy třeba zvážit stabilizaci právních předpisů týkajících se autorských práv a práv s nimi souvisejících; užitečnost kodifikace je totiž zřejmá pouze tehdy, pokud by se právní předpisy týkající se dané oblasti již neměly zásadním způsobem vyvíjet.

2.7

V době počítačů by bylo vhodné se hlouběji zabývat otázkou šíření děl a právem veřejnosti na přístup ke světové tvorbě a kultuře; EHSV tedy považuje kodifikaci za předčasnou a upřednostnil by pouhou konsolidaci a nové přezkoumání podmínek a doby ochrany vztahující se na autorské právo a práva s ním související, které by byly v souladu s Lisabonskou strategií.

3.1

Výbor by si rovněž přál, aby se součástí práva Společenství stalo patřičné uznávání a přiměřená ochrana licencí, jako např. LGPL (odlehčená verze všeobecné veřejné licence pro technickou dokumentaci) či licence Creative Commons týkající se knih a umělecké tvorby. Takovéto licence poskytují uživatelům značnou svobodu a co se týká např. GPL, tato licence spravuje značné množství softwaru používaného na serverech (internetové routery, administrativa, podniky).

3.2

Tyto volnější uživatelské licence podporují šíření a využívání děl uživateli a příjemci a plně odpovídají cílům rychlého rozšiřování znalostí a technologií, jež by mělo zapadat do rámce Lisabonské strategie.

3.3

EHSV proto vyzývá Komisi, aby znovu zahájila úvahy, které vzhledem ke kodifikaci patrně stagnují, a uvažovala o iniciativách, které by poskytly díla k dispozici co nejširší veřejnosti tím, že budou uznány svobodné licence a vyvážena práva mezi nositeli práv a uživateli v informační společnosti.