Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006AE0590

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku mezikulturního dialogu (2008) KOM(2005) 467 v konečném znění – 2005/0203 (COD)

    Úř. věst. C 185, 8.8.2006, p. 42–45 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    8.8.2006   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 185/42


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku mezikulturního dialogu (2008)

    KOM(2005) 467 v konečném znění – 2005/0203 (COD)

    (2006/C 185/09)

    Dne 16. listopadu 2005 se Rada v souladu s článkem 262 Smlouvy zakládající Evropské společenství rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci výše uvedené.

    Specializovaná sekce „Zaměstnanost, sociální věci, občanství“, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 20. března 2006. Zpravodajkou byla paní Ágnes CSER.

    Na 426. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 20. a 21. dubna 2006 (jednání ze dne 20. dubna 2006), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 79 hlasy pro, 39 hlasy proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

    1.   Shrnutí návrhu rozhodnutí

    Cílem návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, který předložila Komise (KOM(2005) 467 v konečném znění), je vyhlásit rok 2008 Evropským rokem mezikulturního dialogu.

    Návrh zapadá do rámce strategie představené Evropským parlamentem, Radou a Komisí, který vyhlášením Evropského roku přispívá k vytvoření evropského občanství za účelem plnění hlavních společných strategických cílů, a to tím, že staví uznání a přijetí lidských práv na úroveň Společenství a podporuje národní, regionální a místní spolupráci.

    Mezikulturní dialog je třeba považovat za nástroj, který může EU usnadnit realizaci mnoha strategicky důležitých cílů. Kromě národní, regionální a místní spolupráce se podpora dialogu zavádí v celé Unii, ale také v rámci evropské politiky sousedství mezi různými sociálními, ekonomickými a profesními skupinami a mezi jednotlivci.

    1.1   Obecné cíle návrhu

    Obecné cíle návrhu jsou tyto:

    Je třeba podporovat mezikulturní dialog jako nástroj, který umožňuje evropským občanům a všem těm, kteří dočasně či trvale sídlí v Evropské unii, aby získali vědomosti, kvalifikaci a schopnosti, které jim umožní přizpůsobit se otevřenějšímu, avšak také složitějšímu prostředí, a překonat překážky, které jim brání využívat možností, jež jim nabízí dynamická a pluralitní společnost v Evropě a všude ve světě.

    Též je třeba upozornit evropské občany a všechny jednotlivce žijící v Unii na význam budování aktivního evropského občanství, otevřeného světu, které respektuje kulturní rozdíly a je založeno na společných hodnotách EU, kterými jsou lidská důstojnost, svoboda, rovnost, nediskriminace, solidarita, demokratické principy a právní stát, jakož i respektování lidských práv včetně práv osob náležejících k menšinám.

    1.2   Specifické cíle návrhu

    Specifické cíle mezikulturního dialogu, které stanovuje návrh, spočívají:

    ve zviditelnění všech programů a činností Společenství, které podporují mezikulturní dialog;

    ve zdůraznění přínosu, který mají jednotlivá kulturní dědictví pro nás způsob života; ve vysvětlení evropským občanům a obyvatelům Evropské unie, zvláště mladým lidem, že je důležité najít prostředky, které díky mezikulturnímu dialogu umožní vytvořit aktivní evropské občanství, které je otevřené světu, respektuje kulturní rozmanitost a je založeno na společných hodnotách Evropské unie;

    v podpoře inovace a horizontálního a mezisektorového rozměru iniciativ, jež jsou zaměřeny na podporu mezikulturního dialogu zvláště u mladých lidí.

    2.   Obecné připomínky

    2.1

    Výbor vítá, že v návrhu rozhodnutí se pojem „aktivní evropské občanství“ nevztahuje pouze na občany Evropské unie uvedené v článku 17 Smlouvy zakládající Evropské společenství, ale na všechny osoby, které jsou trvale či dočasně usídleny v Evropské unii.

    2.2

    Výbor je potěšen, že návrh rozhodnutí hodlá též prostřednictvím mezikulturního dialogu posílit spolupráci se třetími zeměmi.

    2.3

    Výbor pozitivně hodnotí skutečnost, že mezikulturní dialog je považován za nástroj spolupráce vhodný pro podporu stability a demokracie navázáním partnerských vztahů jak v Unii, tak mimo ni.

    2.4

    Výbor oceňuje, že návrh rozhodnutí podporuje a dokonce posiluje harmonizaci a koordinaci činností a programů určených k provádění společných strategií evropských institucí. V důsledku kulturních rozdílů se totiž činnost a spolupráce různých institucí na úrovni Společenství a na národní, regionální a místní úrovni vyznačuje nedostatečnou jednotností, odchylkami a rozdíly v efektivitě a výsledcích. Kdyby evropské kultury skutečně udržovaly stálý dialog, který by jim umožnil vyjádřit jejich identitu, přineslo by to zlepšení a nový impuls fungování, účinnosti a výsledkům různých institucí Společenství na národní, regionální a místní úrovni.

    2.5

    Výbor je potěšen, že evropské kulturní dědictví může být nejen uznáno, ale také využíváno a přijímáno každým jednotlivcem, a to díky rozvoji vzdělání, inovace a rovných příležitostí pro všechny, podpoře mezikulturního dialogu na úrovni Společenství a koordinaci tohoto dialogu na úrovni členských států.

    2.6

    Výbor vítá, že v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu spolupráce mezi členskými státy přispívá k provádění cílů Společenství, a proto podporuje vyhlášení roku 2008 Evropským rokem mezikulturního dialogu.

    2.7

    EHSV navrhuje, aby byl Evropský rok mezikulturního dialogu využit nikoli k posílení „menšinových“ či „typicky kulturních“ rozdílů, nerovností, rozporů a sporů, které mohou mít hospodářské, sociální, environmentální a politické příčiny, ale pro předcházení konfliktů určením příčin, které je vyvolávají, obeznámením s kulturními rozdíly, jejich akceptováním a tím, že bude mezikulturní dialog používán jako nástroj.

    2.8

    Za tímto účelem a v souladu se stanoviskem a doplňujícím stanoviskem k sociálnímu rozměru kultury „EHSV klade důraz na to (…), aby Evropská unie byla prostorem pro autoreflexi a pro vzájemné tázání týkající se kulturních politik všech členských států. Aby byla vhodným prostředím pro nové kulturní zamýšlení nad kulturou. Příprava roku mezikulturního dialogu (2008) by měla být příležitostí pro Komisi, aby předložila podrobnou zprávu o skutečném rozsahu tohoto dialogu, o přetrvávajících překážkách a o překážkách nových, se kterými se setkává, o nových hypotézách, které by mohly být formulovány s ohledem na skutečné prohloubení dialogu. EHSV je vypracováním této zprávy připraven přispět k ‚sociálnímu rozměru kultury‘ (…).“  (1)

    3.   Podrobné připomínky

    3.1

    Díky tomu, že je EHSV poradním orgánem Evropského parlamentu, Rady a Komise, navázal specifické vztahy mezi evropskými kulturami. Jeho členové jsou skutečnými Evropany, jelikož respektují hodnoty a kulturu jednotlivých sociálních partnerů, berou zřetel na jejich rovnováhu při vypracovávání stanovisek a přijímají konsensuální rozhodnutí v zájmu evropských občanů. (2)

    3.2

    Prostřednictvím aktivní spolupráce a jejich činnosti na úrovni Společenství, ale také na národní, regionální a místní úrovni členové EHSV reprezentují, podporují a realizují mezikulturní dialog v občanské společnosti.

    3.3

    EHSV upozorňuje Evropský parlament, Radu a Komisi na to, že text Společenství jasně neuvádí respektování kultur třetích zemí a jejich rozmanitosti, jelikož návrh Komise se odvolává na článek 151 smlouvy (povinnost vzájemného respektování členských států) při určování svých cílů. Ačkoliv je třeba vyloučit jakýkoli regulační zásah ze strany Evropské unie, Evropská komise a ostatní instituce musí vyzvat členské státy, aby podporovaly respektování kulturních rozdílů a napomáhaly mírumilovnému dialogu mezi jednotlivými kulturami.

    3.4

    Pro naši dobu je naneštěstí čím dál více typické napětí plynoucí z konfliktů mezi různými kulturami a náboženstvími, což vyvolává otázku, zda by Evropská unie neměla zvážit nezbytnost začlenit do smluv vzájemné respektování různých kultur. Tyto konflikty a napětí ukazují, že si Evropská unie musí důsledně stanovit za cíl vzájemně respektovat různé kultury. V tomto období „krize evropského vědomí“ a mezikulturních konfliktů může podpora evropských kulturních hodnot svědčit o jistém optimismu a důvěře v budoucnost Unie. Proto by se Evropská unie měla zasadit o rozvíjení kulturního a náboženského dialogu s ostatními národy, například podporou kulturního cestovního ruchu (3).

    3.5

    Mezikulturní dialog musí být založen především na podpoře respektování různých kultur, zvyků a tradic občanů žijících na území Unie.

    3.6

    Stoupající mobilita občanů EU a stále větší počet migrujících pracovníků, kteří jsou často následováni svými rodinnými příslušníky či příbuznými, naznačují, že je třeba přijmout opatření k podpoře respektování kultur a tradic, jež se v Evropě nevyskytují. Tuto úlohu by měly vykonávat evropské instituce a členské státy v rámci svých koordinačních funkcí.

    3.7

    EHSV na základě výše uvedených dokumentů Unesco navrhuje posílit Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie a učinit z něj koordinační orgán na úrovni Společenství, aby byla podpořena kulturní integrace desítek miliónů občanů přistěhovaleckého původu v zájmu vzájemného uznání a respektování různých kultur.

    3.8

    EHSV lituje, že mezi nástroji k provádění stanovených cílů návrh neuvažuje o vytvoření sdělovacího prostředku pro celé Společenství, rádiové stanice či televizního programu, který by vysílal v jazyce evropských občanů. Komise však mezitím vydala Bílou knihu o evropské komunikační politice, navazující na akční plán o komunikaci a na Plán D jako demokracie, dialog a diskuse. Tyto dokumenty kladou důraz na dialog s evropskými občany. Soukromé sdělovací prostředky, ať na internetu či v tištěné podobě, nemohou samy o sobě plně realizovat cíle Společenství.

    3.9

    EHSV již v několika stanoviscích vyjádřil obavy ohledně financování projektů, dalšího plnění stanovených cílů v rámci velice užitečného konceptu Evropského roku či jejich vyvážené udržitelnosti. (4)

    Samotný projekt evropských roků ostatně vyžaduje hodnocení, aby bylo možné určit, jak vzbudit a zajistit pozornost veřejnosti a jak nastolit a zajistit rovnováhu požadavků na trvalou udržitelnost. Není totiž možné zajistit monitorování těchto programů, které se každoročně stanovují, jelikož nejsou zaručeny příslušné finanční prostředky na příští roky a provádění cílů je nerovnovážné. Jde tedy o to, zjistit, jak může projednávané rozhodnutí zaručit všem občanům a jejich institucím vzájemné uznání a akceptování jejich kultur s cíli, které jsou stanoveny na rok.

    3.10

    Je nepochybné, že cíle Evropského roku rovných příležitosti pro všechny a Evropského roku mezikulturního dialogu, jakož i aktivní občanství a participativní demokracie, na něž se zaměřuje komunikační strategie Evropské komise, nemohou být realizovány prostřednictvím jednotlivých jednoletých programů. Proto je třeba harmonizovat programy a využití finančních zdrojů, aby bylo možné tyto cíle plnit dlouhodoběji či dokonce trvale.

    3.11

    EHSV pochybuje o tom, že bude možné provádět prioritní cíle v rámci navrhovaného rozpočtu. Tento rozpočet je především určen na podporu činnosti v celém Společenství a proto je namístě otázka, zda 8 plánovaných akcí není nepoměrné vzhledem k provádění stanovených cílů. Z toho důvodu je podpora místních iniciativ občanů také nejistá.

    3.12

    EHSV navrhuje, aby Komise vypracovala nejen kvantitativní, ale též kvalitativní ukazatele, aby zhodnotila provádění cílů Evropského roku vzhledem k četným formám mezikulturního dialogu. EHSV se zavazuje, že se na těchto pracích bude podílet jako zástupce organizované společnosti.

    3.13

    EHSV navrhuje, aby byla vypracována encyklopedie evropské kultury na základě akcí a činností během Evropského roku mezikulturního dialogu 2008, ze které by pak vycházela příručka evropských kultur, jež by mohla být základem pro rozvoj evropského občanství. Soubor osvědčených metod a příručka by byly nezbytné v rámci pomoci při integraci migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků.

    4.   Podpora různých zvyků, tradic a kultur

    4.1

    EHSV podporuje Všeobecnou deklaraci Unesco o kulturní rozmanitosti („Rozmanitost dialogu je kulturním bohatstvím světa“) (5) a cíle stanovené v Úmluvě o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (6), zvláště cíl zaměřený na „podporu interkulturality za účelem rozvíjení kulturní interakce v duchu budování mostů mezi národy“.

    4.2

    Jeden z cílů Evropského roku mezikulturního dialogu, vyjádření humánního cítění v různých uměleckých pojetích, patří mezi největší hodnoty evropského kulturního dědictví. Znalosti o jiných kulturách a jejich přijetí úzce souvisí se znalostmi týkajícími se cítění a hodnot ostatních osob, jejich uznání a přijímání. Pokud je hlavní cílovou skupinou mládež, je zvláště důležité brát zřetel na zdravý citový vývoj, a to je důvod, proč musíme podporovat iniciativy přispívající k rozvoji mezikulturní uvědomělosti.

    4.3

    EHSV souhlasí s návrhem, že by bylo vhodné ustanovit Den mezikulturního dialogu, jehož datum by mohlo odpovídat datu 21. května, který dříve stanovilo Unesco pro Světový den kulturní rozmanitosti pro dialog a rozvoj. Při této příležitosti by mohly instituce Společenství udělit symbolickou cenu vzdělávacím ústavům a organizacím občanské společnosti, které se vyznamenaly při vytváření a uskutečňování mezikulturního dialogu. Tento den by mohly být pořádány slavnostní akce.

    4.4

    Zapojení organizací občanské společnosti, vzdělávacích ústavů a evropských občanů hraje v podpoře mezikulturního dialogu rozhodující úlohu. Proto by EHSV velice uvítal vytvoření ceny, i pouze symbolické (výherci by měli možnost používat logo Evropského dne mezikulturního dialogu), jako odměny pro evropské občany, organizace občanské společnosti a vzdělávací ústavy, které se vyznamenaly v podporování mezikulturního dialogu, zejména prostřednictvím iniciativ, jejichž cílem je ozřejmit mládeži, že je důležité, aby členové společnosti vzájemně respektovali tradice a kulturní hodnoty ostatních, a to nejen na místní, regionální a národní úrovni, ale též na úrovni Společenství.

    4.5

    EHSV sdílí názor Komise a Evropského parlamentu, že mládež musí být hlavním cílem iniciativ podporujících mezikulturní dialog. EHSV však upozorňuje evropské instituce na to, že je třeba neopomíjet starší generace.

    5.   Koordinace s ostatními programy

    5.1

    Aby bylo možné co nejúčinněji plnit cíle stanovené v návrhu rozhodnutí, EHSV klade důraz na účelnost harmonizace a sjednocení cílů a všech nástrojů Evropského roku rovných příležitostí pro všechny (2007) a plánu D jako demokracie, dialog a diskuse.

    5.2

    Vzhledem k rozmanitosti iniciativ určených na podporu dialogu mezi všemi kulturami, které zahájily jednotlivé členské státy, EHSV soudí, že evropské instituce by měly zřídit koordinační orgán, pověřený harmonizací, podporou a šířením těchto iniciativ.

    5.3

    Mezi úspěšnými mezikulturními iniciativami je třeba mimo jiné zmínit program Leonardo, který podporuje evropský rozměr vzdělávání tím, že přispívá k rozvíjení inovačních iniciativ v této oblasti a projektů realizovaných v rámci mezinárodních partnerství (7), dále nadaci Anny Lindh (8), jakož i EuromedCafé (9), který podporuje mezikulturní dialog mezi středomořskými zeměmi.

    5.4

    Návrh rozhodnutí bere zřetel na globalizaci v hospodářském životě, ale zároveň je jeho cílem podporovat soulad a koordinovat kulturní rozmanitost, a tak hodlá vytvořit přidanou hodnotu a dynamiku nezbytnou pro dosažení cílů obnovené Lisabonské strategie.

    5.5

    EHSV by se rád zapojil do následujících činností v rámci spolupráce s nevládními organizacemi:

    vytváření trvalého mezikulturního dialogu

    spolupráce při oslavách 25. výročí (listopad 2006) deklarace OSN (která odmítá nesnášenlivost a diskriminaci založenou na náboženství nebo víře)

    hodnocení roku 2008.

    Na základě výše uvedeného EHSV učiní návrh ve svém stanovisku z vlastní iniciativy.

    V Bruselu dne 20. dubna 2006.

    předsedkyně

    Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Anne-Marie SIGMUND


    (1)  Stanovisko EHSV ze dne 15.3.2006 k tématu Sociální rozměr kultury. Zpravodaj: pan Le Scornet (SOC/191).

    (2)  Pracovní program předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru Anne-Marie Sigmund pro funkční období 2004/2006 a roční hodnocení pracovního programu předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru Anne-Marie Sigmund pro funkční období 2004/2006.

    (3)  Tento názor byl již schválen ve stanovisku EHSV z vlastní iniciativy na téma „Cestovní ruch a kultura - dvě síly pro růst“ (zpravodaj: pan Pesci) ze dne 15.3.2006.

    (4)  Stanovisko EHSV ze dne 14.2.2006 k hodnocení Evropského roku osob se zdravotním postižením, zpravodajka: paní Gunta Anca (Úř. věst. C 88, 11.4.2006).

    (5)  Všeobecná deklarace Unesco o kulturní rozmanitosti, přijatá na 31. zasedání Generální konference (Paříž, 2. listopadu 2001).

    (6)  Tato deklarace byla přijata na Generální konferenci Unesco v říjnu 2005.

    (7)  Mezi iniciativami probíhajícími ve třetích zemích lze zmínit Tshwane University of Technology (Jižní Afrika), West Virginia (Spojené státy), GE4 Student Exchange in Engineering (Spojené státy, Latinská Amerika a Asie) atd.

    (8)  Nadace Anny Lindh, vytvořená za účelem podpory vzájemného poznání a respektování evropských národů a středomořských zemí je součástí akčního plánu barcelonského procesu.

    (9)  EuromedCafé jsou internetové stránky, vytvořené Fondazione Laboratorio Mediterraneo za účelem obnovy a oživení dialogu a komunikace mezi evropskými a středomořskými zeměmi.


    Top