EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32023R1114

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Text s významem pro EHP)

PE/54/2022/REV/1

Úř. věst. L 150, 9.6.2023, p. 40–205 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 09/01/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1114/oj

9.6.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/40


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/1114

ze dne 31. května 2023

o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je důležité zajistit, aby byly legislativní akty Unie o finančních službách vhodné pro digitální éru a přispívaly k hospodářství připravenému na budoucnost, které pracuje pro lidi, a to mimo jiné tím, že bude umožňovat používání inovativních technologií. Unie má strategický zájem na vývoji a podpoře zavádění průlomových technologií ve finančním sektoru, včetně technologie distribuovaného registru (DLT). Očekává se, že četné aplikace technologie distribuovaného registru, včetně technologie blockchainu, které dosud nebyly plně prozkoumány, vytvoří nové druhy podnikatelské činnosti a obchodních modelů, které spolu s odvětvím kryptoaktiv jako takovým povedou k hospodářskému růstu a novým pracovním příležitostem pro občany Unie.

(2)

Kryptoaktiva jsou jednou z hlavních aplikací technologie distribuovaného registru. Jsou digitálním zachycením hodnoty nebo práv a mají potenciál přinášet účastníkům trhu, včetně retailových držitelů kryptoaktiv, značné výhody. Zachycení hodnoty zahrnuje externí hodnotu, jež není vnitřní hodnotou přiřazenou určitému kryptoaktivu dotčenými stranami nebo účastníky trhu, což znamená, že tato hodnota je subjektivní a jejím základem je pouze zájem osoby, která kryptoaktivum kupuje. Zefektivněním procesu získávání kapitálu a posílením hospodářské soutěže by nabízení kryptoaktiv mohlo umožnit inovativní a inkluzivní způsob financování, mimo jiné pro malé a střední podniky. Kryptoaktiva používaná jako platební prostředek mohou být výhodná proto, že omezují počet zprostředkovatelů, a tím umožňují levnější, rychlejší a efektivnější platby, zejména v přeshraničním prostředí.

(3)

Některá kryptoaktiva spadají do oblasti působnosti stávajících legislativních aktů Unie o finančních službách, zejména ta, která jsou finančními nástroji ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4). Na vydavatele těchto kryptoaktiv a na podniky vykonávající činnosti související s těmito kryptoaktivy se proto již nyní vztahuje úplný soubor pravidel Unie.

(4)

Ostatní kryptoaktiva však do působnosti legislativních aktů Unie o finančních službách nespadají. Jediná pravidla, která se na poskytování služeb souvisejících s těmito neregulovanými kryptoaktivy v současnosti vztahují, jsou pravidla týkající boje proti praní peněz, a neexistují tedy ani pravidla pro provozování obchodních platforem pro kryptoaktiva, ani pravidla pro směnu kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva či pravidla pro poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků. Neexistence těchto pravidel vystavuje držitele uvedených kryptoaktiv značným rizikům, zejména v oblastech, na které se nevztahují předpisy o ochraně spotřebitele. Vzniká tak značné riziko narušení integrity trhu, včetně zneužití trhu a finanční trestné činnosti. Ve snaze čelit tomuto riziku zavedly některé členské státy zvláštní pravidla pro kryptoaktiva nebo podkategorie kryptoaktiv, která nespadají do působnosti legislativních aktů Unie o finančních službách, zatímco jiné členské státy o přijetí právních předpisů v oblasti kryptoaktiv uvažují.

(5)

Neexistence celkového rámce Unie pro trhy kryptoaktiv může způsobit, že uživatelé nebudou těmto aktivům důvěřovat, což by mohlo vytvářet značné překážky rozvoje trhu těchto aktiv a vést ke ztrátě příležitostí z hlediska inovačních digitálních služeb, alternativních platebních prostředků nebo nových zdrojů financování pro společnosti v Unii. Společnosti používající kryptoaktiva by také neměly žádnou právní jistotu, jak bude s jejich kryptoaktivy nakládáno v jednotlivých členských státech, což by jim bránilo ve využívání kryptoaktiv pro digitální inovace. Neexistence celkového rámce Unie pro trhy kryptoaktiv by také mohla vést k roztříštěnosti předpisů, která by narušovala hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, působila obtíže poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy při expanzi činnosti přes hranice členských států a vedla k regulatorním arbitrážím. Trhy kryptoaktiv jsou dosud nevelké a v současnosti nepředstavují hrozbu pro finanční stabilitu. Je však možné, že retailoví držitelé budou v budoucnu běžně používat druhy kryptoaktiv, které se budou snažit stabilizovat cenu navázáním na určité aktivum nebo koš aktiv; takový vývoj by totiž mohl v budoucnu znamenat další hrozbu pro finanční stabilitu, plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu.

(6)

Proto je nezbytné, aby pro trhy kryptoaktiv vznikl na úrovni Unie zvláštní harmonizovaný rámec, který stanoví specifická pravidla pro kryptoaktiva a s nimi související služby a činnosti, jež doposud nejsou upraveny legislativními akty Unie o finančních službách. Tento rámec by měl podporovat inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž a zároveň zajišťovat vysokou úroveň ochrany retailových držitelů a integritu trhů kryptoaktiv. Bude-li existovat jasný rámec, budou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy moci rozšiřovat své podnikání přes hranice členských států a budou mít snazší přístup k bankovním službám, aby mohli svou činnost vykonávat bez zbytečných problémů. Rámec Unie pro trhy kryptoaktiv by měl stanovit přiměřené zacházení s vydavateli kryptoaktiv a poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, a vytvořit tak rovné příležitosti, pokud jde o vstup na trh a o současný a budoucí rozvoj trhů kryptoaktiv. Rovněž by měl podporovat finanční stabilitu a plynulé fungování platebních systémů a řešit rizika v oblasti měnové politiky spojená s kryptoaktivy, která stabilizují svou cenu navázáním na určité aktivum nebo koš aktiv. Díky řádné regulaci si členské státy udrží svou konkurenceschopnost na mezinárodních finančních a technologických trzích a také zákazníci budou požívat značných výhod, pokud jde o přístup k levnějším, rychlejším a bezpečnějším finančním službám a správě aktiv. Rámec Unie pro trhy kryptoaktiv by neměl upravovat základní technologie. Vzhledem k tomu, že Unie a členské státy usilují o zachování konkurenceschopnosti na globálním trhu, neměly by legislativní akty Unie vytvářet v souvislosti s užitou technologií zbytečnou a nepřiměřenou regulační zátěž.

(7)

Mechanismy konsensu používané pro validaci transakcí s kryptoaktivy by mohly být spojeny s hlavními nepříznivými dopady na klima a dalšími nepříznivými dopady v oblasti životního prostředí. Tyto mechanismy konsensu by proto měly využívat řešení šetrnější k životnímu prostředí a dbát na to, aby vydavatelé kryptoaktiv a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy případné hlavní nepříznivé dopady na klima a další nepříznivé dopady v oblasti životního prostředí náležitě zjišťovali a zveřejňovali. Při určování toho, zda se jedná o hlavní nepříznivé dopady, by měla být zohledněna zásada proporcionality a velikost a objem vydaného kryptoaktiva. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) by proto měl být ve spolupráci s evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) (EBA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6) pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem k dalšímu upřesnění obsahu, metodiky a struktury informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti, pokud jde o nepříznivé dopady na klima a další nepříznivé dopady v oblasti životního prostředí, a k vymezení klíčových energetických ukazatelů. Návrhy regulačních technických norem by měly rovněž zajistit, aby vydavatelé kryptoaktiv a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytovali informace jednotným způsobem. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem by měl ESMA zohledňovat různé druhy mechanismů konsensu používaných pro validaci transakcí s kryptoaktivy, jejich vlastnosti a rozdíly mezi nimi. ESMA by měl rovněž přihlížet ke stávajícím požadavkům na zveřejňování informací, dbát na doplňkovost a soudržnost a bránit zvyšování zátěže pro společnosti.

(8)

Trhy kryptoaktiv jsou globální, a tudíž ze své podstaty přeshraniční. Unie by proto měla nadále podporovat mezinárodní snahy o sbližování postupů zacházení s kryptoaktivy a se službami souvisejícími s kryptoaktivy prostřednictvím mezinárodních organizací nebo orgánů, jako je Rada pro finanční stabilitu, Basilejský výbor pro bankovní dohled a Finanční akční výbor.

(9)

Legislativní akty Unie o finančních službách by se měly řídit zásadou „stejná činnost, stejná rizika, stejná pravidla“ a zásadou technologické neutrality. Kryptoaktiva, která spadají do oblasti působnosti stávajících legislativních aktů Unie o finančních službách, by proto neměla být regulována tímto nařízením, nýbrž by se na ně měl stávající regulační rámec vztahovat i nadále, a to bez ohledu na technologii použitou při jejich vydávání nebo převodu. Toto nařízení proto ze své oblasti působnosti výslovně vylučuje kryptoaktiva, která splňují znaky finančních nástrojů ve smyslu směrnice 2014/65/EU, kryptoaktiva, která splňují znaky vkladů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (7), včetně strukturovaných vkladů definovaných ve směrnici 2014/65/EU, kryptoaktiva, která splňují znaky peněžních prostředků ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (8), ledaže splňují znaky elektronických peněžních tokenů, kryptoaktiva, která splňují znaky sekuritizovaných pozic ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (9), a kryptoaktiva, která splňují znaky smluv neživotního nebo životního pojištění, penzijních produktů nebo systémů sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že elektronické peníze a peněžní prostředky získané směnou za elektronické peníze by neměly být považovány za vklady podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (10), nelze elektronické peněžní tokeny považovat za vklady vyloučené z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(10)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na kryptoaktiva, která jsou jedinečná a nezastupitelná jinými kryptoaktivy, včetně digitálního umění a digitálních sběratelských předmětů. Hodnota těchto jedinečných a nezastupitelných kryptoaktiv se odvozuje od jedinečných vlastností jednotlivých kryptoaktiv a užitku, který poskytuje držiteli tokenu. Toto nařízení by se nemělo vztahovat ani na kryptoaktiva představující služby nebo hmotná aktiva, která jsou jedinečná a nezastupitelná, jako jsou produktové záruky nebo nemovitosti. I když jedinečná a nezastupitelná kryptoaktiva mohou být obchodována na trzích a mohou být spekulativně hromaděna, nejsou snadno zaměnitelná a relativní hodnotu takového jedinečného kryptoaktiva ve vztahu k jinému jedinečnému kryptoaktivu nelze určit porovnáním se stávajícím trhem nebo rovnocenným aktivem. Tyto prvky omezují rozsah, v jakém mohou mít tato kryptoaktiva finanční využití, čímž omezují rizika pro držitele a finanční systém a odůvodňují jejich vyloučení z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(11)

Dílčí části jedinečného a nezastupitelného kryptoaktiva by za jedinečné a nezastupitelné považovány být neměly. Vydávání kryptoaktiv jako nezastupitelných tokenů ve velké sérii nebo kolekci by mělo být považováno za ukazatel jejich zastupitelnosti. K tomu, aby bylo určité kryptoaktivum klasifikováno jako jedinečné a nezastupitelné, nestačí pouze to, že má přiřazen jedinečný identifikátor. Jedinečná a nezastupitelná by totiž měla být rovněž aktiva či práva, která toto kryptoaktivum zastupuje. Vyloučení jedinečných a nezastupitelných kryptoaktiv z oblasti působnosti tohoto nařízení nebrání tomu, aby byla tato kryptoaktiva klasifikována jako finanční nástroje. Toto nařízení by se mělo rovněž vztahovat na kryptoaktiva, která se zdají být jedinečná a nezastupitelná, avšak jejich faktické rysy nebo prvky spojené s jejich faktickým použitím způsobují, že jedinečné ani zastupitelné nejsou. Příslušné orgány by proto měly při posuzování a klasifikaci kryptoaktiv vycházet z toho, že podstata má převahu nad formou, a klasifikovat kryptoaktiva podle jejich vlastností, nikoli podle toho, jak je označil vydavatel.

(12)

Je vhodné, aby byly z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny některé transakce uvnitř skupiny a některé veřejné subjekty, které nepředstavují riziko pro ochranu investorů, integritu trhu, finanční stabilitu, plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky ani měnovou suverenitu. Mezi veřejné mezinárodní organizace takto vyňaté z působnosti tohoto nařízení patří Mezinárodní měnový fond a Banka pro mezinárodní platby.

(13)

Právní rámec Unie upravující trhy kryptoaktiv by se neměl vztahovat na digitální aktiva vydávaná centrálními bankami jednajícími jako měnový orgán, včetně peněz vydávaných centrální bankou v digitální podobě, nebo kryptoaktiva vydávaná jinými veřejnými orgány, včetně ústředních, regionálních a místních správ. Uvedený unijní rámec by se neměl vztahovat na služby, které poskytují tyto centrální banky jednající jako měnový orgán nebo jiné veřejné orgány.

(14)

Pro účely zřetelného rozlišení kryptoaktiv, na něž se vztahuje toto nařízení, a finančních nástrojů by měl být ESMA pověřen vydáváním obecných pokynů ke kritériím a podmínkám pro klasifikaci kryptoaktiv jako finančních nástrojů. Díky těmto obecným pokynům bude rovněž možné lépe porozumět případům, kdy by jako finanční nástroje mohla být klasifikována kryptoaktiva, která jsou jinak chápána jako jedinečná a nezastupitelná jinými kryptoaktivy. EBA, ESMA a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (11) (dále jen „evropské orgány dohledu“) by měly podporovat diskuse o klasifikaci kryptoaktiv s cílem dospět v této věci ke společnému přístupu. Příslušné orgány by měly mít možnost žádat evropské orgány dohledu o stanoviska ke klasifikaci kryptoaktiv, včetně klasifikací navržených nabízejícími osobami nebo osobami usilujícími o přijetí k obchodování. Primární odpovědnost za správnou klasifikaci kryptoaktiv nesou nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování, přičemž příslušné orgány mohou tuto klasifikaci rozporovat, a to jak přede dnem zveřejnění nabídky, tak i kdykoli po něm. Pokud je klasifikace kryptoaktiv zjevně v rozporu s tímto nařízením nebo s jinými příslušnými legislativními akty Unie o finančních službách, evropské orgány dohledu by měly k zajištění jednotného a koherentní přístupu ke klasifikaci využít všech pravomocí, které mají podle nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

(15)

Podle čl. 127 odst. 2 čtvrté odrážky Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je jedním ze základních úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB) podporovat plynulé fungování platebních systémů. Jak je stanoveno v článku 22 protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, připojeném ke Smlouvám, může Evropská centrální banka (ECB) vydávat nařízení proto, aby byly zajištěny účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy uvnitř Unie a ve styku se třetími zeměmi. Za tímto účelem přijala ECB nařízení o požadavcích na systémově významné platební systémy. Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti ECB a národních centrálních bank v rámci ESCB zajistit účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy uvnitř Unie a ve styku se třetími zeměmi. Aby se zamezilo vzniku paralelních souborů pravidel, je třeba, aby EBA, ESMA a ECB při vypracovávání příslušných návrhů technických norem podle tohoto nařízení vzájemně úzce spolupracovaly. Dále je velmi důležité, aby ECB a národní centrální banky měly při plnění úkolů, které se týkají dohledu nad platebními systémy včetně zúčtování plateb, přístup k potřebným informacím. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (12) a mělo by být vykládáno tak, aby s uvedeným nařízením nebylo v rozporu.

(16)

Veškeré legislativní akty přijaté v oblasti kryptoaktiv by vždy měly být specifické a připravené na budoucnost, měly by být koncipovány tak, aby dokázaly držet krok s inovacemi a technologickým vývojem, a měly by se opírat o přístup založený na pobídkách. Definice „kryptoaktiv“ a „technologie distribuovaného registru“ by proto měly být co nejširší, aby se vztahovaly na všechny druhy kryptoaktiv, které v současné době nespadají do působnosti legislativních aktů Unie o finančních službách. Veškeré takové legislativní akty přijaté v oblasti kryptoaktiv by měly rovněž přispívat k boji proti praní peněz a financování terorismu. Subjekty, které nabízejí služby spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, by proto měly rovněž dodržovat příslušné předpisy Unie v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které zahrnují mezinárodní normy.

(17)

Definice kryptoaktiv nezahrnuje digitální aktiva, která nelze převádět jiným držitelům. Z působnosti tohoto nařízení by proto měla být vyloučena digitální aktiva, která akceptuje pouze vydavatel nebo nabízející osoba a která není technicky možné přímo převádět jiným držitelům. Příkladem takových digitálních aktiv jsou věrnostní programy pro zákazníky, u nichž lze nasbírané body směnit výhradně za výhody poskytované tím, kdo tyto body vydává nebo nabízí.

(18)

Toto nařízení klasifikuje kryptoaktiva do tří druhů, které by měly být od sebe odlišeny a měly by podléhat různým požadavkům v závislosti na rizicích, která s sebou nesou. Tato klasifikace je založena na tom, zda je hodnota kryptoaktiv stabilizována navázáním na jiná aktiva. První druh tvoří kryptoaktiva, jejichž cílem je stabilizovat svou hodnotu navázáním na jednu úřední měnu. Tato kryptoaktiva fungují velmi podobně jako elektronické peníze ve smyslu směrnice 2009/110/ES. Stejně jako elektronické peníze jsou tato kryptoaktiva elektronickou náhražkou za mince a bankovky a mohou být využívána k provádění plateb. Taková kryptoaktiva by měla být v tomto nařízení definována jako „elektronické peněžní tokeny“. Druhý druh kryptoaktiv se týká „tokenů vázaných na aktiva“, jejichž cílem je stabilizovat svou hodnotu navázáním na jinou hodnotu nebo právo, případně jejich kombinací, a to včetně jedné nebo více úředních měn. Do tohoto druhého druhu patří všechna ostatní kryptoaktiva jiná než elektronické peněžní tokeny, jejichž hodnota je zajištěna aktivy, aby nedocházelo k obcházení pravidel a toto nařízení mohlo být uplatňováno dlouhodobě. Třetí druh jsou kryptoaktiva, která nejsou „tokeny vázanými na aktiva“ ani „elektronickými peněžními tokeny“, a zahrnují širokou škálu kryptoaktiv včetně užitných tokenů.

(19)

V současné době se elektronické peníze a kryptoaktiva vázaná na jednu úřední měnu sice navzájem podobají, avšak v některých důležitých aspektech se od sebe odlišují. Držitelé elektronických peněz ve smyslu směrnice 2009/110/ES mají vždy pohledávku vůči vydavateli elektronických peněz a mají smluvní nárok, aby byla kdykoli provedena zpětná výměna peněžní hodnoty držených elektronických peněz ve výši odpovídající jejich jmenovité hodnotě. Naproti tomu některá kryptoaktiva vázaná na jednu úřední měnu pro své držitele takovou pohledávku vůči vydavateli těchto kryptoaktiv nepředstavují a nemusela by spadat do oblasti působnosti směrnice 2009/110/ES. Jiná kryptoaktiva vázaná na jednu úřední měnu nepředstavují pohledávku v nominální hodnotě vůči měně, na kterou jsou navázána, nebo mají omezené období zpětné výměny. Skutečnost, že držitelé těchto kryptoaktiv nemají pohledávku vůči jejich vydavatelům nebo že tato pohledávka není v nominální hodnotě vůči měně, na níž jsou tato kryptoaktiva navázána, by mohla ohrozit důvěru držitelů těchto kryptoaktiv. Aby nedocházelo k obcházení pravidel stanovených ve směrnici 2009/110/ES, měla by být definice „elektronických peněžních tokenů“ co nejširší, aby podchytila všechny druhy kryptoaktiv navázaných na úřední měnu. Dále by měly být stanoveny přísné podmínky pro vydávání elektronických peněžních tokenů, včetně povinnosti, aby byly elektronické peněžní tokeny vydávány buď úvěrovou institucí povolenou podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (13), nebo institucí elektronických peněz povolenou podle směrnice 2009/110/ES. Z téhož důvodu by vydavatelé elektronických peněžních tokenů měli zajistit, aby držitelé těchto tokenů mohli uplatnit své právo kdykoli provést zpětnou výměnu tokenů v nominální hodnotě vůči měně, na kterou jsou tyto tokeny navázány. Protože elektronické peněžní tokeny jsou také kryptoaktiva a mohou rovněž vytvářet nové výzvy z hlediska ochrany retailových držitelů a integrity trhu, které jsou specifické pro kryptoaktiva, měly by se i na ně vztahovat pravidla stanovená v tomto nařízení, která tyto výzvy řeší.

(20)

Vzhledem tomu, že s kryptoaktivy jsou spojena různá rizika a různé příležitosti, je nezbytné stanovit pravidla pro osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny a osoby usilující o přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování, jakož i pro vydavatele tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů. Vydavatelé kryptoaktiv jsou subjekty, které mají kontrolu nad jejich vytvářením.

(21)

Pro subjekty, které poskytují služby související s kryptoaktivy, je třeba stanovit zvláštní pravidla. První kategorii těchto služeb tvoří služby zajišťování provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, služby směny kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo za jiná kryptoaktiva, poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků a poskytování služby převodu kryptoaktiv jménem zákazníků. Druhou kategorií těchto služeb je umisťování kryptoaktiv, přijímání nebo předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků, provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků, poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv a poskytování správy portfolia kryptoaktiv. Každá osoba, která v souladu s tímto nařízením profesionálně poskytuje služby související s kryptoaktivy, by měla být považována za „poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy“.

(22)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na fyzické a právnické osoby a určité jiné podniky a na služby a činnosti související s kryptoaktivy, které tyto osoby a podniky přímo nebo nepřímo provádějí, poskytují nebo kontrolují, včetně případů, kdy je část těchto činností nebo služeb prováděna decentralizovaně. Pokud jsou služby související s kryptoaktivy poskytovány plně decentralizovaným způsobem bez zprostředkovatele, neměly by spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Toto nařízení upravuje na práva a povinnosti vydavatelů kryptoaktiv, nabízejících osob, osob usilujících o přijetí k obchodování a na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Pokud kryptoaktiva nemají identifikovatelné vydavatele, neměla by spadat do oblasti působnosti hlav II, III nebo IV tohoto nařízení. Na poskytovatele služeb souvisejících s takovými kryptoaktivy by se však toto nařízení vztahovat mělo.

(23)

Aby bylo zajištěno, že všechny veřejné nabídky kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, které mohou mít finanční využití, nebo veškerá přijetí kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva (dále jen „přijetí k obchodování“) budou řádně monitorována a dozorována příslušnými orgány, měly by všechny nabízející osoby a osoby usilující o přijetí k obchodování být právnickými osobami.

(24)

Potenciálním retailovým držitelům kryptoaktiv je třeba v zájmu jejich ochrany poskytovat informace o vlastnostech, funkcích a rizicích kryptoaktiv, jež hodlají zakoupit. Pokud nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování v Unii veřejně nabízejí kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny nebo pokud tam usilují o jejich přijetí k obchodování, měly by vypracovat, oznámit svému příslušnému orgánu a zveřejnit informační dokument obsahující povinně zveřejňované informace (dále jen „bílá kniha kryptoaktiva“). Bílá kniha kryptoaktiva by měla obsahovat obecné informace o vydavateli kryptoaktiv, nabízející osobě nebo osobě usilující o přijetí k obchodování, o projektu, jenž má být realizován pomocí získaného kapitálu, o veřejné nabídce kryptoaktiv nebo o jejich přijetí k obchodování, o právech a povinnostech souvisejících s kryptoaktivy, o základní technologii použité pro tato kryptoaktiva a o souvisejících rizicích. Bílá kniha kryptoaktiva by však neměla obsahovat popis rizik, která jsou nepředvídatelná a velmi nepravděpodobná. Informace obsažené v bílé knize kryptoaktiva a v příslušných propagačních sděleních, jako jsou reklamy a propagační materiály, realizovaných rovněž prostřednictvím nových médií, jako jsou sociální sítě, by měly být korektní, jasné a nezavádějící. Reklamní sdělení a propagační materiály by měly odpovídat informacím uvedeným v bílé knize kryptoaktiva.

(25)

Bílé knihy kryptoaktiva včetně jejich shrnutí a provozní pravidla obchodních platforem pro kryptoaktiva by měly být vypracovány nejméně v jednom z úředních jazyků domovského členského státu a případného hostitelského členského státu a v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí. V době přijetí tohoto nařízení je jazykem obvyklým v oblasti mezinárodních financí angličtina, nicméně v budoucnu by to mohl být jiný jazyk.

(26)

V zájmu proporcionality by se požadavky tohoto nařízení neměly vztahovat na veřejné nabízení kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, která jsou nabízena bezplatně nebo jsou vytvářena automaticky jako odměna za údržbu distribuovaného registru nebo za validaci transakcí v rámci mechanismu konsensu. Požadavky tohoto nařízení by se dále neměly použít na nabízení užitných tokenů, které poskytují přístup k existujícímu zboží nebo službě a umožňují držiteli vyzvednout dané zboží nebo využít danou službu, a rovněž v případě, že držitel má právo používat svá kryptoaktiva pouze výměnou za zboží a služby v omezené síti obchodníků se smluvními ujednáními s nabízející osobou. Tyto výjimky by neměly zahrnovat kryptoaktiva představující skladované zboží, které není určeno k tomu, aby je kupující po nákupu vyzvedl. Na kryptoaktiva, která jsou obvykle určena pro neustále rostoucí síť poskytovatelů služeb, by se také neměla vztahovat výjimka týkající se omezené sítě. Výjimku týkající se omezené sítě by měl příslušný orgán posoudit pokaždé, když nabídka či souhrnná hodnota více nabídek překročí určitou prahovou hodnotu, což znamená, že na novou nabídku by se neměla automaticky vztahovat výjimka, která se vztahovala na předchozí nabídku. Tyto výjimky by se měly přestat uplatňovat, pokud nabízející osoba nebo jiná osoba jednající jejím jménem sdělí záměr nabízející osoby usilovat o přijetí k obchodování nebo pokud jsou vyňatá kryptoaktiva přijata k obchodování.

(27)

Aby byl zajištěn přiměřený přístup, neměly by se požadavky tohoto nařízení na vypracování a zveřejnění bílé knihy kryptoaktiva vztahovat na nabídky kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, které jsou učiněny méně než 150 osobám v každém členském státě nebo jsou učiněny výhradně kvalifikovaným investorům a pokud tato kryptoaktiva mohou držet výhradně tito kvalifikovaní investoři. Na malé a střední podniky a začínající podniky by neměla být kladena nadměrná a nepřiměřená administrativní zátěž. Veřejné nabízení kryptoaktiv v Unii, pokud se týká kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, jejichž souhrnná hodnota protiplnění nepřekračuje částku 1 000 000 EUR za období 12 měsíců, by mělo být rovněž osvobozeno od povinnosti vypracovat bílou knihu kryptoaktiva.

(28)

Pouhé přijetí k obchodování nebo zveřejnění kupních a prodejních cen by samo o sobě nemělo být považováno za veřejné nabízení kryptoaktiv. Přijetí kryptoaktiv k obchodování nebo jejich zveřejnění by mělo být považováno za veřejné nabízení kryptoaktiv pouze tehdy, je-li s ním spojeno sdělení představující veřejné nabízení podle tohoto nařízení.

(29)

Ačkoli některé nabídky kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů jsou osvobozeny od různých povinností stanovených tímto nařízením, vztahují se na veřejné nabízení kryptoaktiv, pokud se týká vztahů mezi podnikem a spotřebitelem, legislativní akty Unie na ochranu spotřebitele, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES (14) nebo směrnice Rady 93/13/EHS (15), a to včetně informačních povinností v nich uvedených.

(30)

Pokud se veřejné nabízení týká užitných tokenů na zboží, které dosud neexistuje, nebo službu, která zatím není v provozu, nesmí doba trvání veřejného nabízení popsaného v bílé knize kryptoaktiva přesáhnout 12 měsíců. Toto omezení doby veřejného nabízení nesouvisí s okamžikem, kdy bude zboží existovat nebo služba bude v provozu, a držitel užitného tokenu je může použít po ukončení veřejného nabízení.

(31)

Aby bylo možné provádět dohled, měly by osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osoby usilující o jejich přijetí k obchodování před jakýmkoli veřejným nabízením kryptoaktiv v Unii nebo před jejich přijetím k obchodování oznámit svou bílou knihu kryptoaktiva, a na žádost příslušného orgánu i svá propagační sdělení, příslušnému orgánu členského státu, v němž mají sídlo, nebo pokud nemají sídlo v Unii, členskému státu, v němž mají pobočku. Nabízející osoby, které jsou usazeny ve třetí zemi, by měly oznámit svou bílou knihu kryptoaktiva, a na žádost příslušného orgánu i svá propagační sdělení, příslušnému orgánu členského státu, v němž mají v úmyslu kryptoaktiva nabízet.

(32)

Pokud jsou kryptoaktiva přijata k obchodování z vlastní iniciativy provozovatele obchodní platformy a bílá kniha kryptoaktiva dosud nebyla zveřejněna dle požadavků tohoto nařízení, měl by tento provozovatel odpovídat za plnění požadavků hlavy II tohoto nařízení. Provozovatel obchodní platformy by měl rovněž odpovídat za plnění těchto požadavků v případech, kdy za tímto účelem uzavřel písemnou dohodu s osobou usilující o přijetí kryptoaktiv k obchodování. Osoba usilující o přijetí kryptoaktiv k obchodování by měla nést odpovědnost v případech, kdy provozovateli obchodní platformy poskytne zavádějící informace. Osoba usilující o přijetí k obchodování by měla rovněž odpovídat za záležitosti, kterými není pověřen provozovatel obchodní platformy.

(33)

Aby nevznikala přílišná administrativní zátěž, nemělo by být požadováno, aby příslušné orgány schvalovaly bílou knihu kryptoaktiva před jejím zveřejněním. Příslušné orgány by však měly mít pravomoc požadovat změny bílé knihy kryptoaktiva a propagačních sdělení a v případě nutnosti požadovat, aby byly do bílé knihy kryptoaktiva vloženy další informace.

(34)

Příslušné orgány by měly mít možnost pozastavit nebo zakázat veřejné nabízení kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo přijetí takových kryptoaktiv k obchodování, pokud veřejné nabízení nebo přijetí k obchodování nesplňují příslušné požadavky tohoto nařízení, včetně případů, kdy bílá kniha nebo propagační sdělení jsou nekorektní, nejasné nebo zavádějící. Příslušné orgány by rovněž měly mít pravomoc zveřejnit varování, že nabízející osoba nebo osoba usilující o přijetí k obchodování tyto požadavky nesplnila, a to buď na své internetové stránce, nebo prostřednictvím tiskové zprávy.

(35)

Bílé knihy kryptoaktiva, které byly řádně oznámeny příslušnému orgánu, a propagační sdělení by měly být zveřejněny. Po zveřejnění bílé knihy nebo propagačního sdělení by osobám nabízejícím kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osobám usilujícím o jejich přijetí k obchodování mělo být umožněno nabízet tato kryptoaktiva v celé Unii a usilovat o jejich přijetí k obchodování v Unii.

(36)

Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny by měly uplatňovat účinná opatření pro monitorování a ochranu peněžních prostředků nebo jiných kryptoaktiv vybraných během jejich veřejného nabízení. Tato opatření by měla rovněž zajistit, aby veškeré peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva shromážděné od držitelů nebo potenciálních držitelů byly co nejdříve řádně vráceny, pokud je veřejné nabízení z jakéhokoli důvodu zastaveno. Nabízející osoba by měla zajistit, aby byly peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva vybraná během veřejného nabízení uloženy do správy u třetí strany.

(37)

Aby byla lépe zajištěna ochrana retailových držitelů kryptoaktiv, je třeba, aby retailoví držitelé, kteří nabývají kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny přímo od nabízející osoby nebo od poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který tato kryptoaktiva umisťuje jménem nabízející osoby, měli po dobu 14 dnů po jejich nabytí právo odstoupit od smlouvy. Aby bylo zajištěno bezproblémové dokončení časově omezeného veřejného nabízení kryptoaktiv, neměl by mít retailový držitel možnost uplatnit své právo odstoupit od smlouvy po uplynutí upisovacího období. Právo na odstoupení by dále nemělo platit, pokud jsou kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny přijata k obchodování dříve, než je retailový držitel koupí, neboť v takovém případě by cena těchto kryptoaktiv závisela na výkyvech trhu kryptoaktiv. Pokud má retailový držitel podle tohoto nařízení právo odstoupit od smlouvy, nemělo by se uplatňovat právo odstoupit od smlouvy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES (16).

(38)

Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osoby usilující o jejich přijetí k obchodování by měly jednat čestně, korektně a profesionálně, měly by s držiteli a potenciálními držiteli kryptoaktiv komunikovat korektně a jasně, neměly by jednat zavádějícím způsobem, měly by odhalovat střety zájmů, předcházet jim, řídit je a zveřejňovat je, měly by mít účinné správní mechanismy, aby bylo zajištěno, že jejich systémy a bezpečnostní protokoly splňují standardy Unie. S cílem pomoci příslušným orgánům v jejich úkolech v oblasti dohledu by ESMA v těsné spolupráci s EBA měl být pověřen vydáním obecných pokynů k těmto systémům a bezpečnostním protokolům za účelem dalšího upřesnění standardů Unie.

(39)

Aby byli držitelé kryptoaktiv lépe chráněni, měla by se na nabízející osoby a osoby usilující o přijetí k obchodování a na členy jejich vedoucího orgánu vztahovat pravidla občanskoprávní odpovědnosti za informace poskytnuté veřejnosti prostřednictvím bílé knihy kryptoaktiva.

(40)

Držitelé by mohli široce využívat tokeny vázané na aktiva k převodu hodnoty nebo jako prostředek směny, takže v porovnání s jinými kryptoaktivy představují vyšší rizika z hlediska ochrany držitelů kryptoaktiv, zejména retailových držitelů, a integrity trhu. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by proto měli podléhat přísnějším požadavkům než vydavatelé jiných kryptoaktiv.

(41)

Pokud určité kryptoaktivum spadá do definice tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu, měla by se použít hlava III nebo hlava IV tohoto nařízení bez ohledu na to, jak vydavatel zamýšlí kryptoaktiva koncipovat, včetně mechanismu pro udržování jejich stabilní hodnoty. Totéž platí pro tzv. algoritmické „stablecoiny“, jejichž cílem je zachovat stabilní hodnotu ve vztahu k úřední měně nebo k jednomu či několika aktivům prostřednictvím protokolů, které umožňují zvýšení nebo snížení nabídky těchto kryptoaktiv v reakci na změny v poptávce. Osoby nabízejí kryptoaktiva nebo osoby usilující o přijetí algoritmických kryptoaktiv k obchodování, jejichž cílem není stabilizovat hodnotu kryptoaktiv navázáním na jedno nebo více aktiv, by v každém případě měly splňovat požadavky hlavy II tohoto nařízení.

(42)

Aby byl zajištěn řádný dohled a monitorování veřejného nabízení tokenů vázaných na aktiva, měli by mít vydavatelé tokenů vázaných na aktiva sídlo v Unii.

(43)

Veřejné nabízení tokenů vázaných na aktiva v Unii nebo žádosti o přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování by měly být možné, pouze pokud příslušný orgán udělil vydavateli těchto kryptoaktiv povolení a schválil příslušnou bílou knihu kryptoaktiva. Požadavek na povolování by se však neměl uplatnit, pokud jsou tokeny vázané na aktiva nabízeny pouze kvalifikovaným investorům nebo pokud je hodnota veřejně nabízených tokenů vázaných na aktiva nižší než 5 000 000 EUR. V těchto případech by přesto mělo být požadováno, aby vydavatel těchto tokenů vázaných na aktiva vypracoval bílou knihu kryptoaktiva, a informoval tak kupující o vlastnostech a rizicích těchto tokenů a aby tuto bílou knihu kryptoaktiva před zveřejněním oznámil příslušnému orgánu.

(44)

Úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU by k tomu, aby mohly nabízet tokeny vázané na aktiva nebo žádat o jejich přijetí k obchodování, neměly potřebovat další povolení podle tohoto nařízení. Měly by se použít vnitrostátní postupy stanovené podle uvedené směrnice, které by však měly být doplněny požadavkem oznámit příslušnému orgánu domovského členského státu určeného podle tohoto nařízení veškeré prvky, které mu umožní ověřit schopnost vydavatele nabízet tokeny vázané na aktiva nebo usilovat o jejich přijetí k obchodování. Úvěrové instituce, které nabízejí tokeny vázané na aktiva nebo usilují o jejich přijetí k obchodování, by měly podléhat všem požadavkům, které se vztahují na vydavatele tokenů vázaných na aktiva, s výjimkou požadavků na povolování, kapitálových požadavků a schvalovacího postupu, pokud jde o kvalifikované akcionáře, neboť na tyto záležitosti se vztahuje směrnice 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (17). Bílá kniha kryptoaktiva vypracovaná takovou úvěrovou institucí by měla být před zveřejněním schválena příslušným orgánem domovského členského státu. Úvěrové instituce povolené podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnici 2013/36/EU, které nabízejí tokeny vázané na aktiva nebo usilují o jejich přijetí k obchodování, by měly podléhat správním pravomocem stanoveným uvedenou směrnicí a tímto nařízením, včetně pravomoci omezit činnosti úvěrové instituce a pozastavit nebo zakázat veřejné nabízení tokenů vázaných na aktiva. Pokud se povinnosti vztahující se na tyto úvěrové instituce podle tohoto nařízení překrývají s povinnostmi podle směrnice 2013/36/EU, měly by úvěrové instituce v zájmu souladu s oběma soubory pravidel splňovat specifičtější nebo přísnější požadavky. Postupem oznamování pro úvěrové instituce, které mají v úmyslu nabízet tokeny vázané na aktiva nebo usilovat o jejich přijetí k obchodování podle tohoto nařízení, by neměla být dotčena ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 2013/36/EU, jež stanoví postupy pro udělování povolení úvěrovým institucím poskytovat služby uvedené v příloze I uvedené směrnice.

(45)

Příslušný orgán by měl zamítnout povolení z objektivních a prokazatelných důvodů; takovým důvodem může být i to, že obchodní model žádajícího vydavatele tokenů vázaných na aktiva by mohl vážně ohrozit integritu trhu, finanční stabilitu nebo plynulé fungování platebních systémů. Příslušný orgán by měl před udělením nebo zamítnutím povolení konzultovat s EBA, ESMA a ECB, a pokud je vydavatel usazen v členském státě s úřední měnou jinou než euro nebo pokud tokeny vázané na aktiva odkazují na úřední měnu členského státu jinou než euro, s centrální bankou uvedeného členského státu. Nezávazná stanoviska EBA a ESMA by se měla zabývat klasifikací kryptoaktiv, zatímco ECB a případně centrální banka dotyčného členského státu by měly příslušnému orgánu předložit stanovisko k rizikům pro finanční stabilitu, plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu. Příslušné orgány by měly odmítnout vydat povolení tehdy, vydá-li ECB nebo centrální banka členského státu záporné stanovisko z důvodu ohrožení plynulého fungování platebních systémů, transmise měnové politiky nebo měnové suverenity. Pokud je žádajícímu vydavateli tokenů vázaných na aktiva uděleno povolení, měla by být bílá kniha kryptoaktiva vypracovaná tímto vydavatelem rovněž považována za schválenou. Povolení příslušného orgánu by mělo být platné v celé Unii a mělo by vydavateli tokenů vázaných na aktiva umožňovat nabízet tato kryptoaktiva na vnitřním trhu a žádat o jejich přijetí k obchodování. Stejně by měla pro celou Unii platit bílá kniha kryptoaktiva, aniž by členské státy byly oprávněny stanovovat další požadavky.

(46)

V několika případech, kdy je ECB konzultována podle tohoto nařízení, by její stanovisko mělo být závazné, pokud má v návaznosti na ně příslušný orgán zamítnout, odejmout nebo omezit povolení vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo uložit vydavateli tokenů vázaných na aktiva zvláštní opatření. Podle článku 263 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU by měl Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) přezkoumávat legalitu aktů ECB s výjimkou doporučení a stanovisek. Je však třeba připomenout, že Soudnímu dvoru přísluší vykládat toto ustanovení ve světle obsahu a účinků stanoviska ECB.

(47)

Aby byla zajištěna ochrana retailových držitelů, měli by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva vždy poskytovat držitelům těchto tokenů úplné, korektní, jasné a nezavádějící informace. Bílá kniha kryptoaktiva k tokenům vázaným na aktiva by měla zahrnovat informace o stabilizačním mechanismu, o investiční politice rezervních aktiv, o ujednáních o úschově rezervních aktiv a o právech poskytovaných držitelům.

(48)

Vedle informací uvedených v bílé knize kryptoaktiva by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli poskytovat informace držitelům těchto tokenů také průběžně. Zejména by měli na své internetové stránce uveřejňovat údaj o tom, kolik tokenů vázaných na aktiva je v oběhu a jaká je hodnota a složení rezervních aktiv. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli také informovat o všech událostech, které mají nebo by mohly mít významný dopad na hodnotu tokenů vázaných na aktiva nebo na rezervní aktiva, a to bez ohledu na to, zda jsou tato kryptoaktiva přijata k obchodování.

(49)

Aby byla zajištěna ochrana retailových držitelů, měli by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva vždy jednat čestně, korektně a profesionálně a v nejlepším zájmu držitelů tokenů vázaných na aktiva. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by rovněž měli zavést jasný postup vyřizování stížností držitelů tokenů vázaných na aktiva.

(50)

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli stanovit zásady pro zjišťování, prevenci, řízení a zveřejňování střetů zájmů, k nimž by mohlo dojít v důsledku jejich vztahu s jejich akcionáři či členy, s jakýmkoli akcionářem nebo členem, ať přímým nebo nepřímým, který má ve vydavateli kvalifikovanou účast, nebo s členy jejich vedoucích orgánů, jejich zaměstnanci, držiteli tokenů vázaných na aktiva nebo externími poskytovateli služeb.

(51)

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli mít spolehlivé systémy správy a řízení včetně jasné organizační struktury s dobře vymezeným, transparentním a jednotným rozdělením odpovědnosti a účinných postupů k zjišťování, řízení, monitorování a oznamování rizik, kterým jsou nebo by mohli být vystaveni. Členové vedoucího orgánu těchto vydavatelů by měli být bezúhonní, a zejména by neměli být odsouzeni za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo za jiné trestné činy, které by zpochybnily jejich dobrou pověst. Akcionáři nebo členové, ať přímí nebo nepřímí, fyzické nebo právnické osoby, které mají v těchto vydavatelích kvalifikovanou účast, by měli mít dostatečně dobrou pověst, a zejména neměli by být odsouzeni za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu ani za jiné trestné činy, které by jejich dobrou pověst zpochybnily. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by dále měli využívat zdroje úměrné rozsahu svých činností a vždy zajistit kontinuitu a řádný výkon svých činností. Za tímto účelem by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli stanovit zásady zachování kontinuity činností, které mají v případě přerušení jejich systémů a postupů zajistit plnění jejich základních činností souvisejících s tokeny vázanými na aktiva. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by také měli mít silné mechanismy vnitřní kontroly a účinné postupy řízení rizik, jakož i systém, který zaručuje integritu a důvěrnost obdržených informací. Cílem těchto povinností je zajistit ochranu držitelů tokenů vázaných na aktiva, zejména retailových držitelů, a zároveň nevytvářet zbytečné překážky.

(52)

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva jsou obvykle v centru sítě subjektů, které zajišťují vydávání těchto kryptoaktiv, jejich převod a distribuci držitelům. Od vydavatelů tokenů vázaných na aktiva by proto mělo být požadováno, aby se subjekty třetích stran sjednali a udržovali vhodná smluvní ujednání zajišťující stabilizační mechanismus a investování rezervních aktiv zajišťujících hodnotu tokenů, úschovu těchto rezervních aktiv, případně distribuci tokenů vázaných na aktiva veřejnosti.

(53)

V zájmu odstranění rizik pro finanční stabilitu širšího finančního systému by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli podléhat kapitálovým požadavkům. Tyto požadavky by měly být úměrné velikosti emise tokenů vázaných na aktiva, a proto by měly být vypočteny jako procento z rezervy aktiv, která zajišťují hodnotu tokenů vázaných na aktiva. Příslušné orgány by však měly mít možnost zvýšit objem kapitálu vyžadovaný mimo jiné na základě hodnocení postupů pro řízení rizik a mechanismů vnitřní kontroly, které vydavatel uplatňuje, a na základě kvality a volatility rezervních aktiv zajišťujících tokeny vázané na aktiva nebo souhrnné hodnoty a počtu transakcí vypořádaných v tokenech vázaných na aktiva.

(54)

Za účelem zajištění své odpovědnosti vůči držitelům tokenů vázaných na aktiva by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli vytvořit a udržovat rezervu aktiv, která bude odpovídat rizikům spojeným s touto odpovědností. Rezerva aktiv by měla být použita ve prospěch držitelů tokenů vázaných na aktiva, pokud jeho vydavatel není schopen splnit své povinnosti vůči držitelům, například z důvodu platební neschopnosti. Rezerva aktiv by měla být složena a spravována tak, aby byla pokryta tržní i měnová rizika. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli zajistit obezřetné řízení této rezervy aktiv, a zejména by měli zajistit, aby výše rezervních částek přinejmenším odpovídala hodnotě tokenů v oběhu a změny rezervy byly adekvátně řízeny, aby nedocházelo k negativním dopadům na trhy rezervních aktiv. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by proto měli mít jasné a podrobné zásady, které popisují mimo jiné složení rezervy aktiv, alokaci aktiv v rezervě, komplexní posouzení rizik, jež rezervní aktiva představují, postup vydávání a zpětné výměny tokenů vázaných na aktiva, postup zvýšení a snížení rezervních aktiv, a pokud jsou rezervní aktiva investována, investiční politiku, kterou vydavatelé sledují. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, které jsou uváděny na trh v Unii i ve třetích zemích, by měli zajistit, aby jejich rezerva aktiv byla k dispozici k pokrytí odpovědnosti vydavatelů vůči držitelům v Unii. Požadavek na rezervu aktiv u podniků, na něž se vztahuje právo Unie, by se proto měl uplatňovat v poměru k podílu tokenů vázaných na aktiva, u nichž se očekává, že budou uvedeny na trh v Unii.

(55)

Aby nedocházelo k riziku ztráty tokenů vázaných na aktiva a aby byla zachována hodnota těchto aktiv, měli by mít vydavatelé tokenů vázaných na aktiva adekvátní politiku úschovy rezervních aktiv. Tato politika by měla zajišťovat, aby byla rezervní aktiva vždy zcela oddělena od vlastních aktiv vydavatele, aby rezervní aktiva nebyla zatížena ani poskytnuta jako kolaterál a aby měl vydavatel tokenů vázaných na aktiva k těmto rezervním aktivům rychlý přístup. Rezervní aktiva by podle své povahy měla být uschována u poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, u úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU nebo u investičního podniku povoleného podle směrnice 2014/65/EU. Tím by neměla být vyloučena možnost pověřit držením hmotných aktiv jiný subjekt. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce nebo investiční podniky, které působí jako správci rezervních aktiv, by měli být vůči vydavateli nebo držitelům tokenů vázaných na aktiva odpovědní za ztrátu těchto rezervních aktiv, pokud neprokáží, že k této ztrátě došlo v důsledku vnějších okolností mimo jejich přiměřenou kontrolu. U správců rezervních aktiv je třeba zamezit koncentraci. V určitých situacích to však může být nemožné z důvodu neexistence vhodných alternativ. V takových případech by měla být dočasná koncentrace považována za přijatelnou.

(56)

Na ochranu držitelů tokenů vázaných na aktiva proti poklesu hodnoty aktiv, která zajišťují hodnotu tokenů, by měli vydavatelé tokenů vázaných na aktiva investovat rezervní aktiva pouze do bezpečných nízkorizikových aktiv s minimálním tržním rizikem, rizikem koncentrace a úvěrovým rizikem. Protože tokeny vázané na aktiva by mohly být použity jako prostředek směny, měl by veškeré zisky nebo ztráty vyplývající z investování rezervních aktiv nést vydavatel tokenů vázaných na aktiva.

(57)

Držitelé tokenů vázaných na aktiva by měli mít trvale právo na zpětnou výměnu, aby byl vydavatel povinen provést zpětnou výměnu tokenů vázaných na aktiva, kdykoli o to jejich držitelé požádají. Vydavatel tokenů vázaných na aktiva na žádost držitele těchto tokenů by měl provést zpětnou výměnu buď vyplacením částky v peněžních prostředcích jiných než elektronických penězích v hodnotě odpovídající tržní hodnotě aktiv, na něž jsou tokeny vázané na aktiva vázány, nebo poskytnutím aktiv, na něž jsou tokeny vázány. Vydavatel tokenů vázaných na aktiva by měl držiteli vždy poskytnout možnost zpětně vyměnit tokeny vázané na aktiva za peněžní prostředky jiné než elektronické peníze, denominované ve stejné úřední měně, které vydavatel přijímal při prodeji tokenů. Vydavatel by měl poskytovat dostatečně podrobné a snadno srozumitelné informace o dostupných formách zpětné výměny.

(58)

Aby se snížilo riziko, že tokeny vázané na aktiva budou používány jako uchovatel hodnoty, neměli by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva ani poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy při poskytování služeb souvisejících s tokeny vázanými na aktiva poskytovat držitelům tokenů vázaných na aktiva úrok související s dobou, po kterou tito držitelé tyto tokeny vázané na aktiva drží.

(59)

Tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny by měly být považovány za významné, pokud splňují nebo je pravděpodobné, že splňují určitá kritéria, jako je mimo jiné velká zákaznická základna, vysoká tržní kapitalizace nebo vysoký počet transakcí. Jako takové by je mohl využívat velký počet držitelů a jejich využívání by mohlo vyvolat specifické problémy, pokud jde o finanční stabilitu, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu. Tyto významné tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny by proto měly podléhat přísnějším požadavkům než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny, které za významné považovány nejsou. Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva by měli zejména podléhat vyšším kapitálovým požadavkům a požadavkům na interoperabilitu a měli by vypracovat zásady řízení likvidity. Při přezkumu uplatňování tohoto nařízení by měla Komise posoudit přiměřenost prahových hodnot pro klasifikaci tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu jako významného. K uvedené zprávě o přezkumu by měl být případně připojen legislativní návrh.

(60)

K určení skutečné velikosti a dopadů tokenů vázaných na aktiva je zapotřebí komplexním způsobem monitorovat celý ekosystém vydavatelů těchto tokenů. Aby byly postiženy všechny transakce, které jsou prováděny v souvislosti s jakýmkoli daným tokenem vázaným na aktiva, vztahuje se monitorování těchto tokenů na všechny transakce, které jsou vypořádávány, bez ohledu na to, zda jsou vypořádávány v distribuovaném registru (v řetězci) nebo mimo distribuovaný registr (mimo řetězec), a to včetně transakcí mezi zákazníky téhož poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(61)

Je obzvláště důležité odhadnout transakce vypořádávané pomocí tokenů vázaných na aktiva, jsou-li tyto transakce spojeny s užitím jako prostředek směny v rámci prostoru s jednotnou měnou, včetně těch, které jsou spojeny s úhradou dluhů, mimo jiné dluhů v souvislosti s transakcemi s obchodníky. K těmto transakcím by neměly patřit transakce spojené s investičními funkcemi a službami, jako je prostředek směny za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva, ledaže existují důkazy, že je dotyčný token vázaný na aktiva využíván k vypořádání transakcí s jinými kryptoaktivy. O použití pro vypořádání transakcí s jinými kryptoaktivy by se jednalo v případech, kdy je transakce zahrnující dvě části kryptoaktiv, které se liší od tokenů vázaných na aktiva, vypořádána v tokenech vázaných na aktiva. Dále platí, že pokud jsou tokeny vázané na aktiva široce používány jako prostředek směny v rámci prostoru s jednotnou měnou, mělo by se vyžadovat, aby vydavatelé snížili úroveň činnosti. Token vázaný na aktiva by měl být považován za široce užívaný jako prostředek směny, pokud průměrný počet transakcí za den, které jsou spojeny s užitím jako prostředek směny v rámci prostoru s jednotnou měnou, převyšuje 1 milion transakcí, a pokud průměrná souhrnná hodnota uvedených transakcí převyšuje 200 000 000 EUR.

(62)

Pokud tokeny vázané na aktiva představují vážnou hrozbu pro plynulé fungování platebních systémů transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu, měly by mít centrální banky možnost požádat příslušný orgán o odnětí povolení vydavateli těchto tokenů vázaných na aktiva. Pokud tokeny vázané na aktiva představují hrozbu pro plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu, měly by mít centrální banky možnost vyzvat příslušný orgán, aby omezil množství těchto tokenů vázaných na aktiva, které mají být vydány, nebo stanovil minimální nominální hodnotu.

(63)

Tímto nařízením nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy upravující používání domácích a cizích měn při transakcích mezi rezidenty, které přijaly členské státy mimo eurozónu při výkonu své pravomoci měnové suverenity.

(64)

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli vypracovat ozdravný plán obsahující opatření, která vydavatel přijme s cílem obnovit soulad s požadavky vztahujícími se na rezervu aktiv, a to i v případech, kdy splnění žádostí o zpětnou výměnu vytváří v rezervě aktiv dočasnou nerovnováhu. V zájmu ochrany zájmů držitelů tokenů vázaných na aktiva a zajištění finanční stability by měl být příslušný orgán oprávněn dočasně pozastavit zpětnou výměnu tokenů vázaných na aktiva.

(65)

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli mít plán na řádnou zpětnou výměnu tokenů, aby byla zajištěna ochrana práv držitelů tokenů vázaných na aktiva, pokud tito vydavatelé nejsou schopni plnit své povinnosti, a to i v případě ukončení vydávání tokenů vázaných na aktiva. Pokud je vydavatel tokenů vázaných na aktiva úvěrovou institucí nebo subjektem spadajícím do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (18), měl by příslušný orgán konzultovat s odpovědným orgánem příslušným k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize by měl být oprávněn přezkoumat plán na zpětnou výměnu s cílem zjistit, zda obsahuje prvky, které by mohly nepříznivě ovlivnit způsobilost vydavatele k řešení krize, strategii řešení krize vydavatele nebo případná opatření stanovená v plánu řešení krize vydavatele, a předložit příslušnému orgánu doporučení týkající se těchto záležitostí. Orgán příslušný k řešení krize by měl být rovněž oprávněn posoudit, zda jsou v plánu nebo strategii řešení krize nutné změny v souladu s ustanoveními směrnice 2014/59/EU nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (19). Tímto přezkumem provedeným orgánem příslušným k řešení krize by neměly být dotčeny pravomoci orgánu obezřetnostního dohledu nebo orgánu příslušného k řešení krize přijímat opatření k předcházení krizím nebo opatření krizového řízení.

(66)

Vydavatelé elektronických peněžních tokenů by měli mít povolení buď jako úvěrová instituce podle směrnice 2013/36/EU, nebo jako instituce elektronických peněz podle směrnice 2009/110/ES. Elektronické peněžní tokeny by měly být považovány za „elektronické peníze“ ve smyslu směrnice 2009/110/ES a jejich vydavatelé by měli, pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, splňovat příslušné požadavky stanovené směrnicí 2009/110/ES na přístup k činnosti institucí elektronických peněz, její výkon a obezřetnostní dohled nad ní a požadavky na vydávání a zpětnou vyměnitelnost elektronických peněžních tokenů. Vydavatelé elektronických peněžních tokenů by měli vypracovat bílou knihu kryptoaktiva a oznámit ji svému příslušnému orgánu. Na elektronické peněžní tokeny by se rovněž měly vztahovat výjimky, které se týkají omezených sítí, určitých transakcí prováděných poskytovateli sítí elektronických komunikací a institucí elektronických peněz vydávajících pouze omezený maximální objem elektronických peněz na základě volitelné výjimky stanovené ve směrnici 2009/110/ES. Vydavatelé elektronických peněžních tokenů by však měli vypracovat bílou knihu kryptoaktiva s cílem informovat kupující o vlastnostech a rizicích elektronických peněžních tokenů a měli by mít rovněž povinnost oznámit ji příslušnému orgánu před jejím zveřejněním.

(67)

Držitelům elektronických peněžních tokenů by měla být vždy poskytnuta pohledávka vůči vydavateli těchto elektronických peněžních tokenů. Držitelům elektronických peněžních tokenů by mělo být vždy poskytnuto právo na zpětnou výměnu v nominální hodnotě za peněžní prostředky denominované v úřední měně, na niž jsou elektronické peněžní tokeny navázány. Ustanovení směrnice 2009/110/ES týkající se možnosti zpoplatnit zpětnou výměnu nejsou v souvislosti s elektronickými peněžními tokeny relevantní.

(68)

Aby se snížilo riziko, že elektronické peněžní tokeny budou používány jako uchovatel hodnoty, neměli by vydavatelé elektronických peněžních tokenů ani poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy při poskytování služeb souvisejících s elektronickými peněžními tokeny poskytovat držitelům elektronických peněžních tokenů úroky, a to včetně úroků nesouvisejících s dobou, po kterou tito držitelé tyto elektronické peněžní tokeny drží.

(69)

Bílá kniha kryptoaktiva vypracovaná vydavatelem elektronických peněžních tokenů by měla obsahovat veškeré informace týkající se vydavatele a nabídky elektronických peněžních tokenů nebo jejich přijetí k obchodování, které jsou nezbytné, aby mohli potenciální kupující učinit informované rozhodnutí o nákupu a aby pochopili rizika týkající se této nabídky elektronických peněžních tokenů. Bílá kniha kryptoaktiva by rovněž měla výslovně uvádět, že držitelé elektronických peněžních tokenů mají kdykoli právo na zpětnou výměnu svých elektronických peněžních tokenů v nominální hodnotě za peněžní prostředky denominované v úřední měně, na kterou elektronické peněžní tokeny odkazují.

(70)

Pokud vydavatel elektronických peněžních tokenů investuje peněžní prostředky získané směnou za elektronické peněžní tokeny, měly by být tyto peněžní prostředky investovány do aktiv denominovaných ve stejné úřední měně, na kterou je vázán elektronický peněžní token, aby se předešlo křížovým měnovým rizikům.

(71)

Významné elektronické peněžní tokeny by mohly představovat větší rizika pro finanční stabilitu než elektronické peněžní tokeny, které významné nejsou, a tradiční elektronické peníze. Vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů, kteří jsou institucemi elektronických peněz, by proto měli podléhat dalším požadavkům. Tito vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů by měli zejména podléhat vyšším kapitálovým požadavkům než vydavatelé elektronických peněžních tokenů, měly by se na ně vztahovat požadavky na interoperabilitu a měli by mít zavedeny zásady řízení likvidity. Měli by rovněž splňovat některé ze stejných požadavků, které se ohledně rezervy aktiv vztahují na vydavatele tokenů vázaných na aktiva, jako jsou požadavky na úschovu a investice rezervy aktiv. Tyto požadavky na vydavatele významných elektronických peněžních tokenů by se měly použít namísto článků 5 a 7 směrnice 2009/110/ES. Protože se uvedená ustanovení směrnice 2009/110/ES nevztahují na úvěrové instituce při vydávání elektronických peněz, neměly by se na ně vztahovat ani dodatečné požadavky na významné elektronické peněžní tokeny podle tohoto nařízení.

(72)

Vydavatelé elektronických peněžních tokenů by měli mít zavedeny ozdravné plány a plány zpětné výměny, aby se zajistilo, že pokud nebudou schopni plnit své povinnosti, práva držitelů elektronických peněžních tokenů budou chráněna.

(73)

Ve většině členských států není poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy dosud regulováno, přestože tyto služby mohou představovat rizika pro ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu. Za účelem řešení těchto rizik stanoví toto nařízení provozní, organizační a obezřetnostní požadavky na úrovni Unie, které se vztahují na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(74)

Aby byl umožněn účinný dohled a nebylo možné se mu vyhýbat nebo jej obcházet, měly by být služby související s kryptoaktivy poskytovány pouze právnickými osobami, které mají sídlo v členském státě, v němž vykonávají významnou podnikatelskou činnost, včetně poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Poskytovat služby související s kryptoaktivy by mělo být za určitých podmínek povoleno i podnikům, které nejsou právnickými osobami, jako jsou obchodní partnerství. Nemá-li být narušen účinný obezřetnostní dohled a má-li být zajištěno vymáhání požadavků tohoto nařízení určených k zajištění ochrany investorů, integrity trhu a finanční stability, je nezbytné, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy účinně řídili své činnosti v Unii. Podstatným prvkem tohoto dohledu by měl být pravidelný úzký přímý kontakt mezi orgány dohledu a odpovědnými vedoucími pracovníky poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Je proto třeba, aby se místo skutečného řízení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nacházelo v Unii a aby nejméně jeden z vedoucích pracovníků měl v Unii bydliště. Místem skutečného řízení se rozumí místo, kde jsou přijímána klíčová manažerská a obchodní rozhodnutí nezbytná pro činnost podniku.

(75)

Toto nařízení by nemělo omezovat možnost, aby osoby usazené v Unii přijímaly z vlastního podnětu služby související s kryptoaktivy poskytované podnikem ze třetí země. Pokud podnik ze třetí země poskytuje služby související s kryptoaktivy z vlastního podnětu osoby usazené na území Unie, neměly by se tyto služby související s kryptoaktivy považovat za poskytované na území Unie. Pokud se podnik ze třetí země aktivně snaží získat v Unii zákazníky nebo potenciální zákazníky nebo v Unii propaguje či inzeruje služby nebo činnosti související s kryptoaktivy, neměly by se jeho služby považovat za služby související s kryptoaktivy poskytované z vlastního podnětu zákazníka. V takovém případě by podnik ze třetí země měl být povolen jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(76)

Vzhledem k doposud relativně malému počtu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy by pravomoc povolovat tyto poskytovatele služeb a vykonávat nad nimi dohled měla být svěřena příslušným vnitrostátním orgánům. Povolení výkonu činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy by mělo být uděleno, zamítnuto nebo odňato příslušným orgánem členského státu, v němž má subjekt své sídlo. Pokud je povolení uděleno, mělo by v něm být uvedeno, které služby související s kryptoaktivy jsou povoleny, a povolení by mělo platit pro celou Unii.

(77)

S cílem i nadále zajistit ochranu finančního systému Unie před riziky praní peněz a financování terorismu, je nezbytné zajistit, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy prováděli zesílené kontroly finančních transakcí, jichž se účastní zákazníci a finanční instituce ze třetích zemí uvedených na seznamu vysoce rizikových třetích zemí, protože se jedná o jurisdikce, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu a které představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (20).

(78)

Některé podniky, na něž se vztahují legislativní akty Unie o finančních službách, by měly mít možnost poskytovat všechny nebo některé služby související s kryptoaktivy, aniž by musely získat povolení jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle tohoto nařízení, pokud před prvním poskytnutím těchto služeb oznámí svým příslušným orgánům určité informace. V takových případech by tyto podniky měly být považovány za poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a měly by se na ně vztahovat příslušné správní pravomoci stanovené v tomto nařízení, včetně pravomoci pozastavit nebo zakázat určité služby související s kryptoaktivy. Tyto podniky by měly podléhat všem požadavkům, které se podle tohoto nařízení vztahují na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, s výjimkou povinnosti získat povolení, kapitálových požadavků a schvalovacího postupu týkajícího se akcionářů a členů, kteří mají kvalifikovanou účast, neboť na tyto záležitosti se vztahují příslušné legislativní akty Unie, na jejichž základě jim bylo uděleno povolení. Postupem oznamování pro úvěrové instituce, které mají v úmyslu poskytovat služby související s kryptoaktivy podle tohoto nařízení, by neměla být dotčena ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 2013/36/EU a které stanoví postupy pro udělování povolení úvěrovým institucím poskytovat služby na seznamu v příloze I uvedené směrnice.

(79)

Aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, integrita trhu a finanční stabilita, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vždy jednat čestně, korektně a profesionálně a v nejlepším zájmu zákazníků. Služby související s kryptoaktivy by měly být považovány za „finanční služby“ ve smyslu směrnice 2002/65/ES, jsou-li splněna kritéria stanovená uvedenou směrnicí. Pokud jsou smlouvy mezi poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a spotřebiteli sjednávány na dálku, měly by rovněž podléhat uvedené směrnici, ledaže toto nařízení výslovně stanoví jinak. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli poskytovat svým zákazníkům úplné, korektní, jasné a nezavádějící informace a upozorňovat je na rizika spojená s kryptoaktivy. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli zveřejnit svou cenovou politiku, měli by stanovit postup pro vyřizování stížností a měli by mít zavedeny spolehlivé zásady zjišťování, prevence, řízení a zveřejňování střetů zájmů.

(80)

V zájmu ochrany spotřebitele by měli poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy povolení podle tohoto nařízení splňovat některé obezřetnostní požadavky. Tyto obezřetnostní požadavky by měly být stanoveny jako pevná částka nebo podílem z jejich fixních režijních nákladů v předchozím roce, a to v závislosti na druhu služeb, které poskytují.

(81)

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli podléhat přísným organizačním požadavkům. Členové vedoucího orgánu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli být bezúhonní a zejména by neměli být odsouzeni za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo za jiné trestné činy, které by zpochybnily jejich dobrou pověst. Akcionáři nebo členové, ať přímí nebo nepřímí, fyzické nebo právnické osoby, které mají v podniku, který je poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, kvalifikovanou účast, musí mít dostatečně dobrou pověst, a zejména nesmějí být odsouzeni za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu ani za jiné trestné činy, které by jejich dobrou pověst zpochybnily. Pokud je pravděpodobné, že vliv vykonávaný akcionáři a členy, kteří mají v poskytovatelích služeb souvisejících s kryptoaktivy kvalifikovanou účast, bude na újmu řádnému a obezřetnému řízení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, mimo jiné s ohledem na předchozí činnosti těchto osob, riziko, že se zapojí do nezákonných činností, nebo vliv či kontrolu ze strany vlády třetí země, měly by mít příslušné orgány pravomoc k řešení těchto rizik. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli zaměstnávat vedoucí pracovníky a personál s náležitými, znalostmi, dovednostmi a odborností a měli by učinit všechna přiměřená opatření, aby mohli plnit své úkoly, včetně vypracování plánu zachování kontinuity činností. Měli by mít zaveden spolehlivý mechanismus vnitřní kontroly a posuzování rizik, jakož i adekvátní systémy a postupy pro zajištění integrity a důvěrnosti obdržených informací. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli mít zavedeny vhodné způsoby uchovávání záznamů o všech transakcích, pokynech a službách týkajících se služeb, které poskytují. Rovněž by měli mít zavedeny systémy na zjišťování potenciálního zneužívání trhu ze strany zákazníků.

(82)

V zájmu ochrany svých zákazníků by měli poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mít adekvátní systém na ochranu vlastnických práv zákazníků ve vztahu ke kryptoaktivům, které mají v držení. Pokud jejich obchodní model vyžaduje, aby drželi peněžní prostředky ve smyslu směrnice (EU) 2015/2366 ve formě bankovek, mincí, bezhotovostních peněz nebo elektronických peněz patřících jejich zákazníkům, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uložit tyto peněžní prostředky u úvěrové instituce nebo centrální banky, je-li možné mít u centrální banky účet. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli mít povoleno provádět platební transakce v souvislosti se službami souvisejícími s kryptoaktivy, které nabízejí, pouze pokud jsou povoleni jako platební instituce podle uvedené směrnice.

(83)

V závislosti na poskytovaných službách a s ohledem na specifická rizika, jež jednotlivé druhy služeb představují, by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli podléhat požadavkům, které jsou pro tyto služby specifické. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytující úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků by měli se svými zákazníky uzavřít smlouvu obsahující některá povinná ustanovení a měli by vypracovat a zavést zásady úschovy, které by měly být zákazníkům na jejich žádost zpřístupněny v elektronickém formátu. V této smlouvě by měla být mimo jiné vymezena povaha poskytované služby, která může zahrnovat držení kryptoaktiv patřících zákazníkům nebo prostředky přístupu k těmto kryptoaktivům, přičemž v takovém případě by si zákazník mohl ponechat kontrolu nad kryptoaktivy v úschově. Rovněž je možné, aby kryptoaktiva nebo prostředky přístupu k nim byly převedeny pod plnou kontrolu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří drží kryptoaktiva patřící zákazníkům nebo prostředky přístupu k těmto kryptoaktivům, by měli zajistit, aby tato kryptoaktiva nebyla používána na jejich vlastní účet. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli zajistit, aby všechna držená kryptoaktiva byla vždy nezatížená. Tito poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli rovněž nést odpovědnost za případné ztráty vyplývající z incidentů souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi (IKT), včetně incidentů v důsledku kybernetického útoku, krádeže nebo poruchy. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na poskytovatele hardwaru nebo softwaru nehostovaných peněženek.

(84)

Aby bylo zajištěno řádné fungování trhů kryptoaktiv, měli by mít poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy provozující obchodní platformu pro kryptoaktiva podrobná provozní pravidla, měli by zajistit, aby byly jejich systémy a postupy dostatečně odolné, měli by podléhat požadavkům na předobchodní a poobchodní transparentnost přizpůsobeným trhu kryptoaktiv a měli by na základě objektivních kritérií stanovit transparentní a nediskriminační pravidla upravující přístup ke své platformě. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy provozující obchodní platformu pro kryptoaktiva by rovněž měli mít transparentní strukturu poplatků za služby, které poskytují, aby nedocházelo k zadávání pokynů, které by mohly přispět ke zneužívání trhu, nebo obchodním podmínkám narušujícím trh. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, by měli být schopni vypořádat transakce v řetězci i mimo něj a měli zajistit včasné vypořádání. Vypořádání transakcí by mělo být zahájeno do 24 hodin od provedení transakce na obchodní platformě. V případě vypořádání mimo řetězec by vypořádání mělo být zahájeno v tentýž obchodní den, zatímco v případě vypořádání v rámci řetězce může vypořádání trvat déle, protože poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který provozuje obchodní platformu, nad ním nemá kontrolu.

(85)

Aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří směňují kryptoaktiva za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva s využitím svého vlastního kapitálu, stanovit nediskriminační obchodní zásady. Měli by zveřejnit buď pevné kotace, nebo metodu, kterou používají pro stanovení ceny kryptoaktiv, která chtějí směnit, jakož i veškerá omezení, která chtějí stanovit pro částku, která má být směněna. Rovněž by měli podléhat požadavkům na poobchodní transparentnost.

(86)

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, by měli vypracovat zásady pro provádění pokynů a vždy by se měli snažit dosáhnout nejlepšího možného výsledku pro své zákazníky, a to i když jednají jako protistrana zákazníků. Měli by učinit všechny nezbytné kroky k tomu, aby jejich zaměstnanci nemohli zneužít informace o pokynech zákazníků. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří přijímají pokyny a tyto pokyny předávají jiným poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, by měli vypracovat postupy pro rychlé a řádné předávání těchto pokynů. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by neměli přijímat žádné peněžní ani nepeněžní plnění za předávání těchto pokynů na kteroukoli obchodní platformu pro kryptoaktiva nebo kterýmkoli jiným poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy. Měli by monitorovat účinnost svých opatření a zásad pro provádění pokynů, přičemž posoudí, zda prováděcí místa uvedená v zásadách provádění pokynů poskytují zákazníkovi nejlepší možný výsledek, nebo zda musí svá opatření pro provádění pokynů změnit, a měli by zákazníky, s nimiž mají v současné chvíli zákaznický vztah, informovat o veškerých podstatných změnách svých opatření nebo zásad pro provádění pokynů.

(87)

Pokud je poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy provádějící pokyny kryptoaktivům jménem zákazníků protistranou zákazníka, mohou existovat podobnosti se službami směny kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva. Při směně kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva však stanoví cenu za tuto směnu poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to jako směnný kurz. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy v rámci provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků by měl nicméně vždy zajistit, aby pro svého zákazníka dosáhl nejlepšího možného výsledku, včetně případů, kdy jedná jako protistrana zákazníka, v souladu se svými zásadami nejlepšího způsobu provádění. Směna kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva uskutečněná vydavatelem nebo nabízející osobou by neměla být považována za službu související s kryptoaktivy.

(88)

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří umísťují kryptoaktiva pro potenciální držitele, by měli těmto osobám před uzavřením smlouvy sdělit informace o tom, jak hodlají poskytovat svou službu. Aby byla zajištěna ochrana jejich zákazníků, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k umisťování kryptoaktiv, mít zavedeny specifické a přiměřené postupy pro prevenci, sledování, řízení a zveřejňování střetů zájmů v případech, kdy umisťují kryptoaktiva u svých vlastních zákazníků a kdy je navrhovaná cena za umístění kryptoaktiv nadhodnocena nebo podhodnocena. Umístění kryptoaktiv jménem nabízející osoby by se nemělo považovat za samostatnou nabídku.

(89)

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří na žádost zákazníka nebo z vlastního podnětu poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv nebo kteří poskytují správu portfolia kryptoaktiv, by měli v zájmu ochrany spotřebitele posoudit, zda jsou tyto služby související s kryptoaktivy nebo kryptoaktiva pro zákazníky vhodné, a to s ohledem na zkušenosti, znalosti, cíle a schopnost zákazníků nést ztráty. Pokud zákazníci nesdělí poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy informace o svých zkušenostech, znalostech, cílech a schopnosti nést ztráty nebo pokud je zřejmé, že kryptoaktiva nejsou pro zákazníky vhodná, neměli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy těmto zákazníkům tyto služby nebo tato kryptoaktiva nabízet ani začínat poskytovat správu portfolia kryptoaktiv. Při poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli zákazníkům předložit zprávu, která posuzuje vhodnost kryptoaktiv pro daného zákazníka a uvádí doporučení a způsob, jakým dané kryptoaktivum splňuje preference a cíle zákazníků. Při poskytování správy portfolia kryptoaktiv by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli svým zákazníkům pravidelně předkládat jednak prohlášení obsahující přehled jejich činností a posouzení výkonnosti portfolia a jednak aktualizované prohlášení o posouzení vhodnosti daného kryptoaktiva pro zákazníka.

(90)

Některé služby související s kryptoaktivy, zejména poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků, umísťování kryptoaktiv a služby převodu kryptoaktiv jménem zákazníků, by se mohly překrývat s platebními službami ve smyslu směrnice (EU) 2015/2366.

(91)

Nástroje správy elektronického peněžního tokenu, které vydavatelé elektronických peněz poskytují svým zákazníkům, nemusí být odlišitelné od činnosti poskytování služeb úschovy a správy, jak jsou upraveny tímto nařízením. Pokud tedy instituce elektronických peněz předem nezískaly povolení podle tohoto nařízení k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, měly by mít možnost poskytovat služby úschovy pouze ve vztahu k jimi vydávaným elektronickým peněžním tokenům.

(92)

Činnost tradičních distributorů elektronických peněz, konkrétně činnost spočívající v distribuci elektronických peněz jménem vydavatelů, by pro účely tohoto nařízení představovala činnost umísťování kryptoaktiv. Fyzické nebo právnické osoby, které mohou distribuovat elektronické peníze podle směrnice 2009/110/ES, by však měly mít rovněž možnost distribuovat elektronické peněžní tokeny jménem vydavatelů elektronických peněžních tokenů, aniž by musely nejprve získat povolení podle tohoto nařízení k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Na tyto distributory by se proto neměla vztahovat povinnost získat povolení k činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud chtějí provádět činnost umisťování kryptoaktiv.

(93)

Poskytovatelem služeb převodu kryptoaktiv by měl být subjekt, který jménem zákazníka provádí převod kryptoaktiv z jedné adresy nebo účtu distribuovaného registru na jinou adresu nebo účet. Tato služba převodu by neměla zahrnovat validátory, uzly nebo těžaře účastnící se potvrzení transakce a aktualizace stavu základní technologie. Mnoho poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy rovněž nabízí určité služby převodu kryptoaktiv, například jako součást služby poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků, směny kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva nebo provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků. V závislosti na konkrétních vlastnostech by služby spojené s převodem elektronických peněžních tokenů mohly spadat pod definici platebních služeb podle směrnice (EU) 2015/2366. V takovém případě by tyto převody měl zajišťovat subjekt s povolením poskytovat platební služby podle uvedené směrnice.

(94)

Toto nařízení by se nemělo zabývat půjčováním a výpůjčkami kryptoaktiv včetně elektronických peněžních tokenů, a proto by jím nemělo být dotčeno použitelné vnitrostátní právo. Proveditelnost a nezbytnost regulace těchto činností je třeba dále posoudit.

(95)

Je důležité zajistit důvěru v trhy kryptoaktiv a jejich integritu. Proto je nezbytné, aby byla pro kryptoaktiva, která jsou přijata k obchodování, stanovena pravidla odrazující od zneužívání trhu. Protože vydavateli kryptoaktiv a poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy jsou velmi často malé a střední podniky, nebylo by přiměřené uplatňovat na ně všechna ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (21). Proto je nezbytné stanovit zvláštní pravidla zakazující některá jednání, která by mohla snížit důvěru uživatelů v trhy kryptoaktiv a v jejich integritu, a to včetně obchodování zasvěcených osob, nedovoleného zpřístupnění vnitřních informací a manipulace s trhy souvisejících s kryptoaktivy. Tato zvláštní pravidla týkající se zneužití trhu spáchaného v souvislosti s kryptoaktivy by měla být uplatňována v případech, kdy jsou kryptoaktiva přijata k obchodování.

(96)

Právní jistota pro účastníky trhů kryptoaktiv by měla být zvýšena vymezením dvou prvků, které mají zásadní význam pro specifikaci důvěrných informací, a to sice přesné povahy těchto informací a významu jejich možného vlivu na ceny kryptoaktiv. Tyto prvky je rovněž nutné brát v úvahu při prevenci zneužívání trhu v souvislosti s trhy kryptoaktiv a jejich fungováním, kdy je například třeba brát ohled na používání sociálních médií, využívání inteligentních smluv pro provádění pokynů a koncentraci těžebních poolů.

(97)

Deriváty, které jsou finančními nástroji ve smyslu směrnice 2014/65/EU a jejichž podkladovým aktivem je kryptoaktivum, se při obchodování na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo v organizovaném obchodním systému řídí nařízením (EU) č. 596/2014. Na kryptoaktiva, která spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení a která jsou podkladovými aktivy uvedených derivátů, by se měla vztahovat ustanovení tohoto nařízení týkající se zneužívání trhu.

(98)

Příslušné orgány by také měly mít dostatečně pravomoci k dohledu nad vydáváním kryptoaktiv, nad jejich veřejným nabízením a přijímáním k obchodování, včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, jakož i a pravomoci k dohledu nad poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Tyto pravomoci by měly zahrnovat pravomoc pozastavit nebo zakázat veřejné nabízení kryptoaktiv nebo jejich přijetí k obchodování nebo poskytování služby související s kryptoaktivy a pravomoc vyšetřovat porušení pravidel o zneužití trhu. Dohledu podle tohoto nařízení by neměli podléhat vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, nejsou-li nabízejícími osobami ani osobami usilujícími o přijetí k obchodování.

(99)

Příslušné orgány by také měly mít pravomoc ukládat sankce vydavatelům kryptoaktiv včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, nabízejícím osobám a osobám usilujícím o jejich přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy. Při určování druhu a výše správní sankce nebo jiného správního opatření by příslušné orgány měly vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti, včetně závažnosti a doby trvání porušení a toho, zda k němu došlo úmyslně.

(100)

Vzhledem k přeshraniční povaze trhů kryptoaktiv by příslušné orgány měly vzájemně spolupracovat ve snaze odhalovat porušování tohoto nařízení a odrazovat od něj.

(101)

V zájmu zvýšení transparentnosti, pokud jde o kryptoaktiva a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, by měl ESMA zřídit rejstřík bílých knih kryptoaktiv, vydavatelů tokenů vázaných na aktiva, vydavatelů elektronických peněžních tokenů a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(102)

Významné tokeny vázané na aktiva mohou být používány jako prostředek směny a k provádění velkých objemů platebních transakcí. Jelikož velké objemy platebních transakcí mohou představovat specifická rizika pro kanály měnové transmise a měnovou suverenitu, je vhodné pověřit EBA dohledem nad vydavateli tokenů vázaných na aktiva, jakmile jsou tyto tokeny vázané na aktiva klasifikovány jako významné. EBA by se měl v rámci tohoto pověření zabývat velmi specifickou povahou rizik, která představují tokeny vázané na aktiva, a tímto pověřením by neměl vznikat precedens pro jiné legislativní akty Unie o finančních službách.

(103)

Dohledem nad vydavateli elektronických peněžních tokenů by měly být pověřeny příslušné orgány, které vykonávají dohled podle směrnice 2009/110/ES. Vzhledem k potenciálně širokému užívání významných elektronických peněžních tokenů jako platebního prostředku a vzhledem k rizikům, jež mohou znamenat pro finanční stabilitu, je však nad vydavateli významných elektronických peněžních tokenů nezbytný dvojí dohled ze strany příslušných orgánů i ze strany EBA. EBA by měl dohlížet na to, zda vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů plní zvláštní dodatečné požadavky stanovené v tomto nařízení pro takové tokeny. Jelikož by se zvláštní dodatečné požadavky měly vztahovat pouze na instituce elektronických peněz vydávající významné elektronické peněžní tokeny, měly by dohled nad úvěrovými institucemi vydávajícími významné elektronické peněžní tokeny, na něž se tyto požadavky nevztahují, nadále vykonávat jejich příslušné orgány. Dvojí dohled by se měl soustředit jen na velmi specifickou povahu rizik, která představují elektronické peněžní tokeny, a neměl by vytvářet precedens pro jiné legislativní akty Unie o finančních službách.

(104)

Významné elektronické peněžní tokeny denominované v úřední měně členského státu jiné než euro, které se používají jako prostředek směny k vypořádání velkého objemu platebních transakcí, mohou představovat zvláštní - třebaže málo pravděpodobná - rizika pro měnovou suverenitu členského státu, v jehož úřední měně jsou denominovány. Pokud je alespoň 80 % držitelů a objemu transakcí s těmito významnými elektronickými peněžními tokeny soustředěno v domovském členském státě, neměly by být povinnosti dohledu přeneseny na EBA.

(105)

EBA by měl pro každého vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů zřídit kolegium orgánů dohledu. Vzhledem k tomu, že vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů se obvykle nacházejí ve středu sítě subjektů, které zajišťují vydávání, převod a distribuci těchto kryptoaktiv, měly by v kolegiích orgánů dohledu každého vydavatele zasedat rovněž příslušné orgány nejvýznamnějších obchodních platforem pro kryptoaktiva, pokud jsou významné tokeny vázané na aktiva nebo významné elektronické peněžní tokeny přijaty k obchodování, a příslušné orgány nejrelevantnějších subjektů a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, které poskytují úschovu a správu významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů jménem držitelů. Kolegium orgánů dohledu pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů by mělo usnadňovat spolupráci a výměnu informací mezi svými členy a mělo by vydávat nezávazná stanoviska, mimo jiné ke změnám povolení udělených těmto vydavatelům nebo k dohledovým opatřením, která se těchto vydavatelů týkají.

(106)

Aby mohl EBA provádět dohled nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů, měl by mít mimo jiné pravomoci vykonávat inspekce na místě, přijímat dohledová opatření a ukládat pokuty.

(107)

EBA by měl účtovat poplatky vydavatelům významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů na úhradu svých nákladů, včetně režijních nákladů. Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva by měli hradit poplatek, který je úměrný velikosti jejich rezervy aktiv. Vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů by měli hradit poplatek, který je úměrný výši peněžních prostředků získaných směnou za významné elektronické peněžní tokeny.

(108)

Za účelem zajištění účinnosti tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o další upřesnění technických prvků definic stanovených v tomto nařízení za účelem jejich přizpůsobení vývoji trhu a technologií, přičemž by měla být dále upřesněna určitá kritéria pro určení, zda by token vázaný na aktiva nebo elektronický peněžní token měl být klasifikován jako významný, a určit, zda existuje významná obava o ochranu investorů nebo hrozba pro řádné fungování a integritu trhů kryptoaktiv nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, další upřesnění procesních pravidel pro výkon pravomoci EBA ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a výběru pokut nebo penále a promlčecí lhůty pro ukládání a vymáhání pokut a penále, a další upřesnění druhu a výše poplatků za dohled, které může EBA účtovat vydavatelům významných tokenů vázaných na aktiva nebo významných elektronických peněžních tokenů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(109)

Aby bylo podpořeno jednotné uplatňování tohoto nařízení v celé Unii, včetně adekvátní ochrany držitelů kryptoaktiv a zákazníků poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, zejména pokud se jedná o spotřebitele, by měly být vypracovány technické normy. V zájmu efektivity je vhodné, aby vypracováním návrhů regulačních technických norem, které budou předloženy Komisi a jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí, byly pověřeny EBA a ESMA, které disponují vysoce specializovanými odbornými znalostmi.

(110)

Komise by měla být zmocněna k přijímání regulačních technických norem vypracovaných EBA a ESMA, pokud jde o obsah, metodiky a prezentaci informací uvedených v bílé knize kryptoaktiva, které se týkají hlavních nepříznivých dopadů mechanismu konsensu používaného k vydávání kryptoaktiv na klima a dalších nepříznivých dopadů tohoto mechanismu na životní prostředí, postupu schvalování bílých knih kryptoaktiv předložených úvěrovými institucemi při vydávání tokenů vázaných na aktiva, informací, které obsahuje žádost o povolení působit jako vydavatel tokenů vázaných na aktiva, metodiky pro odhad čtvrtletního průměrného počtu a průměrné souhrnné hodnoty transakcí za den spojených s užitím tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů denominovaných v měně, která není úřední měnou členského státu, jako prostředku směny v každém prostoru s jednotnou měnou, požadavků, vzorů a postupů pro vyřizování stížností držitelů tokenů vázaných na aktiva a zákazníků poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy; požadavky na zásady a postupy pro zjišťování, prevenci, řízení a zveřejňování střetů zájmů vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a podrobnosti a metodiku pro zveřejňování těchto informací; postup a lhůtu pro vydavatele tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů, pokud jde o přizpůsobení vyšším kapitálovým požadavkům, kritéria pro vyžadování vyššího kapitálu, minimální požadavky na koncepci programů zátěžových testů; požadavky na likviditu rezervy aktiv; finanční nástroje, do nichž lze investovat rezervu aktiv; podrobný obsah informací nezbytných k posouzení zamýšleného nabytí kvalifikované účasti ve vydavateli tokenů vázaných na aktiva; požadavky na dodatečné povinnosti vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva; informace, které úvěrové instituce, centrální depozitáře cenných papírů, investiční podniky, organizátoři trhu, instituce elektronických peněz, správcovské společnosti SKIPCP a správci alternativních investičních fondů, kteří hodlají poskytovat služby související s kryptoaktivy, oznamují příslušným orgánům; informace, které obsahuje žádost o povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy; obsah, metodiky a prezentaci informací poskytovaných poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud jde o hlavní nepříznivé dopady mechanismu konsensu používaného k vydávání každého kryptoaktiva, v souvislosti s nímž poskytuje služby, na klima a jeho další nepříznivé dopady na životní prostředí; opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu služeb souvisejících s kryptoaktivy a záznamy, které mají být vedeny o všech službách, pokynech, a transakcích souvisejících s kryptoaktivy, které provádějí; požadavky na zásady a postupy s cílem zajistit zjišťování, prevenci, řízení a zveřejňování střetů zájmů mezi poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a podrobnosti a metodiku pro obsah těchto informací; způsob, jakým mají být předkládány údaje o transparentnosti provozovatele obchodní platformy, a obsah a formát záznamů o evidenci pokynů týkajících se obchodní platformy; podrobný obsah informací, které jsou nezbytné k posouzení zamýšleného nabytí kvalifikované účasti v poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy; vhodná opatření, systémy a postupy pro sledování a odhalování zneužívání trhu, vzor pro oznámení podezření na zneužívání trhu a postupy koordinace činnosti mezi příslušnými orgány pro odhalování zneužívání trhu; informace, které si mají příslušné orgány vyměňovat; vzorovou dohodu o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a orgány dohledu třetích zemí; údaje nezbytné pro klasifikaci bílých knih kryptoaktiv v rejstříku ESMA a praktická opatření k zajištění toho, aby tyto údaje byly strojově čitelné; podmínky, za nichž mají být někteří členové kolegia orgánů dohledu pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatele významných elektronických peněžních tokenů považováni za nejrelevantnější ve své kategorii; a podmínky, za nichž se má za to, že tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny jsou používány ve velkém měřítku pro účely kvalifikace některých členů uvedeného kolegia, a podrobnosti praktických mechanismů fungování tohoto kolegia. Komise by měla tyto regulační technické normy přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

(111)

Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích technických norem vypracovaných EBA a ESMA, pokud jde o stanovení standardních formulářů, formátů a vzorů pro bílé knihy kryptoaktiv; stanovení standardních formulářů, vzorů a postupů pro předávání informací pro účely žádosti o povolení vykonávat činnost vydavatele tokenů vázaných na aktiva; stanovení zavedení standardních formulářů, formátů a vzorů pro účely podávání zpráv o tokenech vázaných na aktiva, které jsou vydávány v hodnotě vyšší než 100 000 000 EUR; stanovení standardních formulářů, vzorů a postupů pro oznamování informací příslušným orgánům úvěrovými institucemi, centrálními depozitáři cenných papírů, investičními podniky, organizátory trhu, institucemi elektronických peněz, správcovskými společnostmi SKIPCP a správci alternativních investičních fondů, kteří hodlají poskytovat služby související s kryptoaktivy; stanovení standardních formulářů, vzorů a postupů pro žádost o povolení působit jako poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy; stanovení technických prostředků pro zveřejnění vnitřních informací a pro odklad zveřejnění vnitřních informací; standardní formuláře, vzory a postupy pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a mezi příslušnými orgány, EBA a ESMA. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijmout prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 a s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(112)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž řešit problém roztříštěnosti právního rámce vztahujícího se na osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny nebo osoby usilující o jejich přijetí k obchodování, vydavatele tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a zajistit řádné fungování trhů kryptoaktiv při současném zajištění ochrany držitelů kryptoaktiv a zákazníků poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, zejména retailových držitelů, jakož i ochrany integrity trhu a finanční stability, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie vytvořením rámce, na jehož základě by se mohl rozvinout větší přeshraniční trh kryptoaktiv a trh poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(113)

Aby nedošlo k narušení účastníků trhu, kteří poskytují služby a činnosti v souvislosti s kryptoaktivy jinými než tokeny vázanými na aktiva a elektronickými peněžními tokeny, které byly vydány přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, měli by být vydavatelé těchto kryptoaktiv osvobozeni od povinnosti zveřejnit bílou knihu kryptoaktiva a od některých dalších požadavků tohoto nařízení. Některé povinnosti by však měly platit, pokud byla tato kryptoaktiva přijata k obchodování přede dnem použitelnosti tohoto nařízení. Aby nedošlo k narušení činnosti stávajících účastníků trhu, jsou nezbytná přechodná ustanovení pro vydavatele tokenů vázaných na aktiva, kteří vykonávali svou činnost v době vstupu tohoto nařízení v platnost.

(114)

Vzhledem k tomu, že vnitrostátní regulační rámce vztahující se na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy před vstupem tohoto nařízení v platnost se v jednotlivých členských státech liší, je nezbytné, aby ty členské státy, které v současné době neuplatňují přísné obezřetnostní požadavky na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, již v současné době působí podle jejich regulačních rámců, měly možnost požadovat, aby tito poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy podléhali přísnějším požadavkům než ti, kteří podléhají vnitrostátním regulačním rámcům. V takových případech by členské státy měly mít možnost neuplatnit nebo zkrátit 18měsíční přechodné období, které by jinak poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy umožnilo poskytovat služby na základě stávajícího vnitrostátního regulačního rámce. To, že členské státy budou mít takovou možnost, by nemělo vytvářet precedens pro jiné legislativní akty Unie o finančních službách.

(115)

Oznamovatelé by měli mít možnost upozorňovat příslušné orgány na nové informace, které jim pomohou odhalovat porušování tohoto nařízení a ukládat sankce. Toto nařízení by proto mělo zajistit, aby byly k dispozici odpovídající systémy, jež oznamovatelům umožní upozorňovat příslušné orgány na skutečně nastalé či potenciální porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetnými opatřeními. To by mělo být provedeno změnou směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (23) tak, aby se vztahovala na porušení tohoto nařízení.

(116)

Vzhledem k tomu, že EBA by měl být pověřen přímým dohledem nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů a ESMA by měl být pověřen uplatňováním svých pravomocí ve vztahu k významným poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, je nezbytné zajistit, aby EBA a ESMA byly schopny vykonávat všechny své pravomoci a úkoly za účelem plnění svých cílů ochrany veřejného zájmu tím, že budou přispívat ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému v zájmu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků, a v zájmu toho, aby se na vydavatele kryptoaktiv a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy vztahovala nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010. Uvedená nařízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(117)

Při vydávání kryptoaktiv, jejich nabízení nebo usilování o jejich přijetí k obchodování a při poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy může docházet ke zpracovávání osobních údajů. Veškeré zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení by mělo být prováděno v souladu s příslušným právem Unie týkajícím se ochrany osobních údajů. Tímto nařízením nejsou dotčena práva a povinnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (24) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (25).

(118)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 24. června 2021 vydal své stanovisko (26).

(119)

Den použitelnosti tohoto nařízení by měl být odložen, aby mohly být přijaty regulační technické normy, prováděcí technické normy a akty v přenesené pravomoci, které jsou nezbytné pro další upřesnění některých prvků tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví jednotné požadavky pro veřejné nabízení kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů, jakož i tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů a pro jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě, a dále požadavky na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

2.   Toto nařízení zejména stanoví:

a)

požadavky na transparentnost a zveřejňování při vydávání, veřejném nabízení a přijetí kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva (dále jen „přijetí k obchodování“);

b)

požadavky na povolování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů elektronických peněžních tokenů a požadavky na dohled nad nimi a na jejich provoz, organizaci a řízení;

c)

požadavky na ochranu držitelů kryptoaktiv při vydávání, veřejném nabízení a přijetí kryptoaktiv k obchodování;

d)

požadavky na ochranu zákazníků poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;

e)

opatření, která v zájmu integrity trhů kryptoaktiv brání obchodování zasvěcených osob, nedovolenému zpřístupnění vnitřních informací a manipulaci s trhem v souvislosti s kryptoaktivy.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na fyzické a právnické osoby a určité jiné podniky, které se zabývají vydáváním, veřejným nabízením a přijímáním kryptoaktiv k obchodování nebo které poskytují služby související s kryptoaktivy v Unii.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na:

a)

osoby, které poskytují služby související s kryptoaktivy výhradně pro své mateřské společnosti, své dceřiné podniky nebo jiné dceřiné podniky svých mateřských společností;

b)

likvidátora nebo správce podstaty vykonávajícího svou funkci v insolvenčním řízení, s výjimkou použití pro účely článku 47;

c)

ECB, centrální banky členských států, pokud jednají jako měnové orgány, nebo jiné veřejné orgány členských států;

d)

Evropskou investiční banku a její dceřiné společnosti;

e)

Evropský nástroj finanční stability a Evropský mechanismus stability;

f)

veřejné mezinárodní organizace.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na kryptoaktiva, která jsou jedinečná a nejsou zastupitelná jinými kryptoaktivy.

4.   Toto nařízení se nevztahuje na kryptoaktiva, která lze zařadit do jedné nebo více z těchto kategorií:

a)

finanční nástroje;

b)

vklady včetně strukturovaných vkladů;

c)

peněžní prostředky, ledaže splňují znaky elektronických peněžních tokenů;

d)

sekuritizované pozice v kontextu sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/2402;

e)

produkty neživotního nebo životního pojištění spadající do pojistných odvětví uvedených v přílohách I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (27) nebo zajišťovací nebo retrocesní smlouvy podle uvedené směrnice;

f)

penzijní produkty, jejichž primárním účelem je podle vnitrostátního práva poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod;

g)

úředně uznané zaměstnanecké penzijní systémy spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (28) nebo směrnice 2009/138/ES;

h)

individuální penzijní produkty, na něž podle vnitrostátního práva povinně finančně přispívá zaměstnavatel a zaměstnavatel ani zaměstnanec si nemohou zvolit penzijní produkt ani poskytovatele;

i)

panevropský osobní penzijní produkt ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 (29);

j)

systémy sociálního zabezpečení, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (30) a (ES) č. 987/2009 (31).

5.   Do 30. prosince 2024 vydá ESMA pro účely odst. 4 písm. a) tohoto článku a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 obecné pokyny týkající se podmínek a kritérií, za kterých lze kryptoaktiva považovat za finanční nástroje.

6.   Tímto nařízením není dotčeno nařízení (EU) č. 1024/2013.

Článek 3

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„technologií distribuovaného registru“ nebo „DLT“ technologie, která umožňuje provozování a používání distribuovaných registrů;

2)

„distribuovaným registrem“ úložiště informací, které vede evidenci o transakcích a které je distribuováno prostřednictvím souboru síťových uzlů DLT a synchronizováno mezi nimi pomocí mechanismu konsensu;

3)

„mechanismem konsensu“ pravidla a postupy, podle nichž je dosaženo dohody mezi síťovými uzly DLT, že transakce je validována;

4)

„síťovým uzlem DLT“ zařízení nebo proces, které jsou součástí sítě a které obsahují úplnou nebo částečnou repliku evidence o všech transakcích v distribuovaném registru;

5)

„kryptoaktivem“ digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo pomocí podobné technologie;

6)

„tokenem vázaným na aktiva“ druh kryptoaktiva, které není elektronickým peněžním tokenem a jehož účelem je udržovat stabilní hodnotu tím, že odkazuje na jinou hodnotu nebo právo nebo jejich kombinaci, včetně jedné nebo více úředních měn;

7)

„elektronickým peněžním tokenem“ druh kryptoaktiva, jehož cílem je udržovat stabilní hodnotu tím, že odkazuje na hodnotu jedné úřední měny;

8)

„úřední měnou“ úřední měna země, vydávaná centrální bankou nebo jiným měnovým orgánem;

9)

„užitným tokenem“ druh kryptoaktiva, který je určen pouze k poskytování přístupu ke zboží dodávanému nebo službě poskytované jeho vydavatelem;

10)

„vydavatelem“ fyzická nebo právnická osoba nebo jiný podnik vydávající kryptoaktiva;

11)

„žádajícím vydavatelem“ vydavatel tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, který žádá o povolení tato kryptoaktiva veřejně nabízet nebo usilovat o jejich přijetí k obchodování;

12)

„veřejným nabízením“ nebo „veřejnou nabídkou“ sdělení osobám v jakékoli podobě a jakýmkoli způsobem, které poskytuje dostatečné informace o podmínkách nabídky a o nabízených kryptoaktivech, tak aby byli potenciální držitelé schopni se rozhodnout, zda daná kryptoaktiva koupí;

13)

„nabízející osobou“ fyzická nebo právnická osoba či jiný podnik veřejně nabízející kryptoaktiva nebo vydavatel veřejně nabízející kryptoaktiva;

14)

„peněžními prostředky“ peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 25 směrnice (EU) 2015/2366;

15)

„poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ právnická osoba nebo jiný podnik, jejichž povoláním či podnikatelskou činností je poskytování jedné nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy zákazníkům na profesionálním základě a kteří jsou oprávněni poskytovat služby související s kryptoaktivy v souladu s článkem 59;

16)

„službou související s kryptoaktivy“ kterákoli z následujících služeb a činností, která se týká jakéhokoli kryptoaktiva:

a)

poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků;

b)

provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva;

c)

směna kryptoaktiv za peněžní prostředky;

d)

směna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva;

e)

provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků;

f)

umisťování kryptoaktiv;

g)

přijímání a předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků;

h)

poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv;

i)

poskytování správy portfolia kryptoaktiv;

j)

poskytování služeb převodu kryptoaktiv jménem zákazníků;

17)

„poskytováním úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků“ úschova nebo řízení kryptoaktiv nebo prostředků k přístupu k těmto kryptoaktivům jménem zákazníků, v příslušných případech formou soukromých kryptografických klíčů;

18)

„provozováním obchodní platformy pro kryptoaktiva“ řízení jednoho nebo více mnohostranných systémů, které sdružují nebo usnadňují sdružování více zájmů třetích osob na nákupu a prodeji kryptoaktiv v systému a v souladu s jeho pravidly, a to způsobem, který vede ke smlouvě, a to buď směnou kryptoaktiv za peněžní prostředky, nebo směnou kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva;

19)

„směnou kryptoaktiv za peněžní prostředky“ uzavírání smluv se zákazníky o nákupu nebo prodeji kryptoaktiv za peněžní prostředky s využitím vlastního kapitálu;

20)

„směnou kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva“ uzavírání smluv se zákazníky o nákupu nebo prodeji kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva s využitím vlastního kapitálu;

21)

„prováděním pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků“ uzavírání smluv jménem zákazníků o nákupu nebo prodeji jednoho nebo více kryptoaktiv nebo o upsání jednoho nebo více kryptoaktiv, včetně uzavírání smluv o prodeji kryptoaktiv v okamžiku jejich veřejné nabídky nebo přijetí k obchodování;

22)

„umisťováním kryptoaktiv“ uvádění kryptoaktiv na trh pro kupující jménem nebo na účet nabízející osoby nebo strany spřízněné s nabízející osobou;

23)

„přijímáním a předáváním pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků“ přijímání pokynu od osoby k nákupu nebo prodeji jednoho nebo více kryptoaktiv nebo k upsání jednoho nebo více kryptoaktiv a předání tohoto pokynu třetí straně k provedení;

24)

„poskytováním poradenství týkajícího se kryptoaktiv“ nabízení, poskytování nebo souhlas s poskytováním personalizovaných doporučení zákazníkovi, a to buď na žádost zákazníka, nebo z vlastního podnětu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který poradenství poskytuje, ve vztahu k jedné nebo více transakcím souvisejícím s kryptoaktivy nebo k využití služeb souvisejících s kryptoaktivy;

25)

„poskytováním správy portfolia kryptoaktiv“ správa portfolií v souladu s pověřeními od zákazníků na základě vlastního uvážení ve vztahu k jednotlivým zákazníkům, pokud tato portfolia zahrnují jedno nebo více kryptoaktiv;

26)

„poskytováním služeb převodu kryptoaktiv jménem zákazníků“ poskytování služeb převodu kryptoaktiv z jedné adresy nebo účtu distribuovaného registru na jinou adresu nebo účet jménem fyzické nebo právnické osoby;

27)

„vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány vydavatele, nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, které jsou jmenovány v souladu s vnitrostátním právem, jsou oprávněny určovat strategii, cíle a celkové směřování tohoto subjektu a dohlíží a monitorují rozhodování managementu v subjektu a zahrnují osoby, jež skutečně řídí podnikání tohoto subjektu;

28)

„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013, povolená podle směrnice 2013/36/EU;

29)

„investičním podnikem“ investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013, povolený podle směrnice 2014/65/EU;

30)

„kvalifikovanými investory“ osoby nebo subjekty uvedené v příloze II oddílu I bodech 1 až 4 směrnice 2014/65/EU;

31)

„úzkým propojením“ úzké propojení ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 35 směrnice 2014/65/EU;

32)

„rezervou aktiv“ koš rezervních aktiv zajišťující pohledávku vůči vydavateli;

33)

„domovským členským státem“:

a)

v případě osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny nebo osoby usilující o jejich přijetí k obchodování, které mají sídlo v Unii, členský stát, v němž mají tyto osoby své sídlo;

b)

v případě osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny nebo osoby usilující o jejich přijetí k obchodování, které nemají sídlo v Unii, ale mají v Unii dvě nebo více poboček, členský stát zvolený danou osobou z členských států, kde má pobočky;

c)

v případě osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny nebo osoby usilující o jejich přijetí k obchodování, které mají sídlo ve třetí zemi a nemají v Unii žádnou pobočku, buď členský stát, v němž mají být kryptoaktiva poprvé veřejně nabízena, nebo členský stát, kde je podána první žádost o přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování, dle vlastní volby dané osoby;

d)

v případně vydavatele tokenů vázaných na aktiva členský stát, kde má vydavatel tokenů vázaných na aktiva své sídlo;

e)

v případě vydavatele elektronických peněžních tokenů členský stát, kde je vydavatel elektronických peněžních tokenů povolen jako úvěrová instituce podle směrnice 2013/36/EU nebo jako instituce elektronických peněz podle směrnice 2009/110/ES;

f)

v případě poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy členský stát, kde má poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy sídlo;

34)

„hostitelským členským státem“ členský stát, kde nabízející osoba nebo osoba usilující o přijetí k obchodování veřejně nabízí kryptoaktiva nebo usiluje o jejich přijetí k obchodování nebo kde poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytuje služby související s kryptoaktivy, pokud se liší od domovského členského státu;

35)

„příslušným orgánem“ jeden nebo více orgánů:

a)

určených každým členským státem v souladu s článkem 93 ohledně nabízejících osob, osob usilujících o přijetí kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů k obchodování, vydavatelů tokenů vázaných na aktiva nebo poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;

b)

určených každým členským státem pro účely uplatňování směrnice 2009/110/ES na vydavatele elektronických peněžních tokenů;

36)

„kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá účast v podniku vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy představující alespoň 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, jak je stanoveno v článcích 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (32), při zohlednění podmínek týkajících se jejich sčítání stanovených v čl. 12 odst. 4 a 5 uvedené směrnice, nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo řízení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, jichž se daná účast týká;

37)

„retailovým držitelem“ jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem, který nespadá do oblasti jejího působení v rámci výkonu živnosti, podnikání, řemesla nebo povolání;

38)

„online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetové stránky, části internetové stránky nebo aplikace, provozovaný nabízející osobou nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jejich jménem, který má držitelům kryptoaktiv poskytnout přístup k jejich kryptoaktivům a zákazníkům poskytnout přístup ke službám souvisejícím s kryptoaktivy;

39)

„zákazníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, které poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytuje služby související s kryptoaktivy;

40)

„obchodováním párováním pokynů na vlastní účet“ obchodování párováním pokynů na vlastní účet ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 38 směrnice 2014/65/EU;

41)

„platební službou“ platební služba ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice (EU) 2015/2366;

42)

„poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice (EU) 2015/2366;

43)

„institucí elektronických peněz“ instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES;

44)

„elektronickými penězi“ elektronické peníze ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES;

45)

„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

46)

„platební institucí“ platební instituce ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2015/2366;

47)

„správcovskou společností SKIPCP“ správcovská společnost ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (33);

48)

„správcem alternativního investičního fondu“ správce ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (34);

49)

„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

50)

„vkladem“ vklad ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/49/EU;

51)

„strukturovaným vkladem“ strukturovaný vklad ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 43 směrnice 2014/65/EU.

2.   Komise přijme v souladu s článkem 139 akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení dalším upřesněním technických prvků definic stanovených v odstavci 1 tohoto článku a přizpůsobit je vývoji trhu a technologickému vývoji.

HLAVA II

KRYPTOAKTIVA JINÁ NEŽ TOKENY VÁZANÉ NA AKTIVA NEBO ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ TOKENY

Článek 4

Veřejné nabízení kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů

1.   Kryptoaktivum jiné než token vázaný na aktiva nebo elektronický peněžní token smí v Unii veřejně nabízet pouze osoba, která:

a)

je právnickou osobou;

b)

vypracovala k tomuto kryptoaktivu bílou knihu kryptoaktiva podle článku 6;

c)

oznámila bílou knihu kryptoaktiva podle článku 8;

d)

zveřejnila bílou knihu kryptoaktiva podle článku 9;

e)

vypracovala případná propagační sdělení k tomuto kryptoaktivu podle článku 7;

f)

zveřejnila případná propagační sdělení k tomuto kryptoaktivu podle článku 9;

g)

splňuje požadavky na nabízející osoby stanovené v článku 14.

2.   Ustanovení odst. 1 písm. b), c), d) a f) se nepoužijí na následující případy veřejného nabízení kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů:

a)

nabízení méně než 150 fyzickým nebo právnickým osobám na členský stát, pokud tyto osoby jednají na vlastní účet;

b)

ve dvanáctiměsíčním období, počínaje začátkem nabízení, nepřekračuje celková hodnota protiplnění u veřejného nabízení kryptoaktiva v Unii částku 1 000 000 EUR nebo rovnocennou částku v jiné úřední měně nebo v kryptoaktivech;

c)

nabízení kryptoaktiva výhradně kvalifikovaným investorům, pokud toto kryptoaktivum může být drženo pouze těmito kvalifikovanými investory.

3.   Tato hlava se nepoužije na veřejné nabízení kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)

kryptoaktivum je nabízeno bezplatně;

b)

kryptoaktivum je vytvářeno automaticky jako odměna za údržbu distribuovaného registru nebo validaci transakcí;

c)

předmětem nabídky je užitný token poskytující přístup k existujícímu zboží nebo provozované službě;

d)

držitel kryptoaktiva má právo používat je pouze výměnou za zboží a služby v omezené síti obchodníků, kteří mají smluvní ujednání s nabízející osobou.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se kryptoaktivum nepovažuje za nabízené bezplatně, pokud je od kupujících požadováno, aby nabízející osobě výměnou za toto kryptoaktivum poskytli nebo se zavázali poskytnout osobní údaje, nebo pokud nabízející osoba výměnou za kryptoaktivum obdrží od jeho potenciálních držitelů jakékoli poplatky, provize nebo peněžní či nepeněžní plnění.

Pokud celkové protiplnění veřejného nabízení kryptoaktiva v Unii za okolností uvedených v prvním pododstavci písm. d) v kterémkoli dvanáctiměsíčním období, počínaje začátkem počátečního veřejného nabízení, přesáhne částku 1 000 000 EUR, zašle nabízející osoba příslušnému orgánu oznámení obsahující popis nabídky a vysvětlení, proč je nabízení vyňato z působnosti této hlavy podle prvního pododstavce písm. d).

Pokud se příslušný orgán na základě oznámení uvedeného ve třetím pododstavci domnívá, že daná činnost nesplňuje podmínky pro vynětí podle prvního pododstavce písm. d) jako omezená síť, přijme řádně odůvodněné rozhodnutí a informuje o něm nabízející osobu.

4.   Vynětí uvedená v odstavcích 2 a 3 se nepoužijí, pokud nabízející osoba nebo jiná osoba jednající jejím jménem oznámí jakýmkoli způsobem svůj záměr usilovat o přijetí kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu k obchodování.

5.   Povolení k výkonu činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle článku 59 se nevyžaduje pro poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků nebo pro poskytování služeb převodu kryptoaktiv v souvislosti s kryptoaktivy, jejichž veřejná nabízení jsou vyňata podle odstavce 3 tohoto článku, ledaže:

a)

probíhá jiné veřejné nabízení téhož kryptoaktiva, přičemž na dané nabízení se vynětí nevztahuje, nebo

b)

nabízené kryptoaktivum je přijato k obchodování na obchodní platformě.

6.   Pokud se veřejné nabízení kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu týká užitného tokenu poskytujícího přístup ke zboží, které dosud neexistuje, a službám, které dosud nejsou v provozu, nesmí doba veřejného nabízení popsaného v bílé knize kryptoaktiva přesáhnout 12 měsíců ode dne zveřejnění této bílé knihy.

7.   Každé další veřejné nabízení kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu se považuje za samostatné veřejné nabízení, na něž se vztahují požadavky odstavce 1, aniž je dotčena možnost použít na toto další veřejné nabízení odstavce 2 nebo 3.

Pro další veřejné nabízení kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu se již nevyžaduje další bílá kniha kryptoaktiva, pokud byla bílá kniha kryptoaktiva zveřejněna v souladu s články 9 a 12 a osoba odpovědná za vypracování této bílé knihy udělila písemný souhlas s jejím použitím.

8.   Tato hlava se použije rovněž v případech, kdy se na veřejné nabízení kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu nevztahuje povinnost zveřejnit bílou knihu kryptoaktiva podle odstavců 2 nebo 3, avšak bílá kniha je přesto vypracována dobrovolně.

Článek 5

Přijetí kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů k obchodování

1.   O přijetí kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu k obchodování smí v Unii usilovat pouze osoba, která:

a)

je právnickou osobou;

b)

vypracovala k tomuto kryptoaktivu bílou knihu kryptoaktiva podle článku 6;

c)

oznámila bílou knihu kryptoaktiva podle článku 8;

d)

zveřejnila bílou knihu kryptoaktiva podle článku 9;

e)

vypracovala případná propagační sdělení k tomuto kryptoaktivu podle článku 7;

f)

zveřejnila případná propagační sdělení k tomuto kryptoaktivu podle článku 9;

g)

splňuje požadavky na osoby usilující o přijetí k obchodování stanovené v článku 14.

2.   Pokud je kryptoaktivum přijato k obchodování z podnětu provozovatele obchodní platformy pro kryptoaktiva a v případech vyžadovaných tímto nařízením nebyla zveřejněna bílá kniha kryptoaktiva v souladu s článkem 9, musí provozovatel dané obchodní platformy splňovat požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Odchylně od odstavce 1 se osoba usilující o přijetí kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu k obchodování a příslušný provozovatel obchodní platformy mohou písemně dohodnout na tom, že všechny požadavky uvedené v odst. 1 písm. b) až g) nebo jejich část splní provozovatel obchodní platformy.

V písemné dohodě uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce musí být jasně stanoveno, že osoba usilující o přijetí k obchodování je povinna poskytnout uvedenému provozovateli obchodní platformy veškeré nezbytné informace, které mu umožní splnit příslušné požadavky uvedené v odst. 1 písm. b) až g).

4.   Ustanovení odst. 1 písm. b), c) a d) se nepoužijí, pokud:

a)

kryptoaktivum je již přijato k obchodování na jiné obchodní platformě pro kryptoaktiva v Unii a

b)

je vypracována bílá kniha kryptoaktiva v souladu s článkem 6, která byla aktualizována v souladu s článkem 12, a osoba odpovědná za vypracování této bílé knihy udělila písemný souhlas s jejím použitím.

Článek 6

Obsah a forma bílé knihy kryptoaktiva

1.   Bílá kniha kryptoaktiva obsahuje všechny tyto informace, které jsou dále upřesněny v příloze I:

a)

informace o nabízející osobě nebo o osobě usilující o přijetí k obchodování;

b)

informace o vydavateli, pokud se liší od nabízející osoby nebo od osoby usilující o přijetí k obchodování;

c)

informace o provozovateli obchodní platformy v případech, kdy vypracuje bílou knihu kryptoaktiva;

d)

informace o projektu týkajícím se kryptoaktiva;

e)

informace o veřejném nabízení kryptoaktiva nebo jeho přijetí k obchodování;

f)

informace o kryptoaktivu;

g)

informace o právech a povinnostech spojených s kryptoaktivem;

h)

informace o základní technologii;

i)

informace o rizicích;

j)

informace o hlavních nepříznivých dopadech mechanismu konsensu používaného k vydání kryptoaktiva na klima a o dalších nepříznivých dopadech tohoto mechanismu na životní prostředí.

V případech, kdy bílá kniha kryptoaktiva není vypracována osobami uvedenými v prvním pododstavci písm. a), b) a c), musí obsahovat rovněž totožnost osoby, která ji vypracovala, a důvod, proč ji vypracovala tato konkrétní osoba.

2.   Všechny informace uvedené v odstavci 1 musí být korektní, jasné a nezavádějící. Bílá kniha kryptoaktiva nesmí obsahovat významná opomenutí a musí být vedena ve stručné a srozumitelné podobě.

3.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat na první straně toto jasné a zřetelné prohlášení:

„Tuto bílou knihu kryptoaktiva neschválil žádný příslušný orgán v žádném členském státě Evropské unie. Za obsah této bílé knihy kryptoaktiva nese výhradní odpovědnost osoba nabízející kryptoaktivum.“

Pokud bílou knihu kryptoaktiva vypracuje osoba usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatel obchodní platformy, uvede se v prohlášení podle prvního pododstavce namísto „osoby nabízející kryptoaktivum“ odkaz na „osobu usilující o přijetí k obchodování“ nebo na „provozovatele obchodní platformy“.

4.   Bílá kniha kryptoaktiva nesmí obsahovat žádná jiná tvrzení ohledně budoucí hodnoty kryptoaktiva, než je prohlášení uvedené v odstavci 5.

5.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat jasné a jednoznačné prohlášení, že:

a)

kryptoaktivum může ztratit celou svou hodnotu nebo její část;

b)

kryptoaktivum nemusí být vždy převoditelné;

c)

kryptoaktivum nemusí být likvidní;

d)

pokud se veřejné nabízení týká užitného tokenu, nemusí být tyto užitné tokeny směnitelné za zboží nebo službu přislíbenou v bílé knize kryptoaktiva, zejména v případě neúspěchu nebo ukončení projektu týkajícího se kryptoaktiv;

e)

na kryptoaktivum se nevztahují systémy pro odškodnění investorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES (35);

f)

na kryptoaktivum se nevztahují systémy pojištění vkladů podle směrnice 2014/49/EU.

6.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat prohlášení vedoucího orgánu nabízející osoby, osoby usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatele obchodní platformy. Toto prohlášení, které se vloží za prohlášení podle odstavce 3, potvrzuje, že bílá kniha kryptoaktiva splňuje požadavky této hlavy, že podle nejlepšího vědomí vedoucího orgánu jsou informace uvedené v bílé knize kryptoaktiva korektní, jasné a nezavádějící a že v bílé knize kryptoaktiva nedošlo k žádnému opomenutí, které by zpochybnilo vážnost jejího obsahu.

7.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat shrnutí vložené za prohlášení podle odstavce 6, které poskytuje stručné a v obecně srozumitelném jazyce podané klíčové informace o veřejném nabízení kryptoaktiva nebo o zamýšleném přijetí kryptoaktiva k obchodování. Shrnutí musí být snadno pochopitelné a musí být prezentováno a uspořádáno v jasném a uceleném formátu s použitím písma čitelné velikosti. Shrnutí bílé knihy kryptoaktiva musí poskytovat relevantní informace o charakteristikách daného kryptoaktiva, které mohou potenciálním držitelům tohoto kryptoaktiva pomoci učinit informované rozhodnutí.

Shrnutí musí obsahovat varování, že:

a)

je třeba je číst jako úvod k bílé knize kryptoaktiva;

b)

potenciální držitel by měl činit své rozhodnutí o nákupu kryptoaktiva na základě obsahu bílé knihy kryptoaktiva jako celku, a nikoli pouze na základě shrnutí;

c)

veřejné nabízení kryptoaktiva nepředstavuje nabídku ani výzvu ke koupi finančních nástrojů a že každá taková nabídka nebo výzva mohou být učiněny pouze prostřednictvím prospektu nebo jiných nabídkových dokumentů podle příslušného vnitrostátního práva;

d)

bílá kniha kryptoaktiva nepředstavuje prospekt podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (36) ani jiný nabídkový dokument podle unijního nebo vnitrostátního práva.

8.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat datum svého oznámení a její součástí musí být obsah.

9.   Bílá kniha kryptoaktiva musí být vypracována v úředním jazyce domovského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

Pokud je kryptoaktivum nabízeno rovněž v jiném členském státě, než je domovský členský stát, musí být bílá kniha kryptoaktiva rovněž vypracována v úředním jazyce hostitelského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

10.   Bílá kniha kryptoaktiva musí být k dispozici ve strojově čitelném formátu.

11.   ESMA ve spolupráci s EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, formáty a vzory pro účely odstavce 10.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

12.   ESMA ve spolupráci s EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro obsah, metodiky a prezentaci informací podle odst. 1 prvního pododstavce písm. j), pokud jde o ukazatele udržitelnosti ve vztahu k nepříznivým dopadům na klima a jiným nepříznivým dopadům na životní prostředí.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci zohlední ESMA různé druhy mechanismů konsensu používané k validaci transakcí s kryptoaktivy, jejich pobídkové struktury a využívání energie, obnovitelných zdrojů energie a přírodních zdrojů, produkci odpadu a emisí skleníkových plynů. ESMA aktualizuje tyto regulační technické normy s ohledem na vývoj právní úpravy a technologický vývoj.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 7

Propagační sdělení

1.   Všechna propagační sdělení týkající se veřejného nabízení kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu nebo přijetí takového kryptoaktiva k obchodování musí splňovat všechny následující požadavky:

a)

propagační sdělení lze jasně rozpoznat jako propagační;

b)

informace v propagačních sděleních je korektní, jasné a nezavádějící;

c)

informace v propagačních sděleních odpovídá informacím v bílé knize kryptoaktiva, pokud je v souladu s článkem 4 nebo 5 tato bílá kniha kryptoaktiva požadována;

d)

propagačním sdělení jasně uvádí, že byla vydána bílá kniha kryptoaktiva, a jasně uvádí adresu internetové stránky nabízející osoby, osoby usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatele obchodní platformy pro dotyčné kryptoaktivum, jakož i jejich kontaktního telefonního čísla a e-mailové adresy;

e)

propagační sdělení obsahují toto jasné a zřetelné prohlášení:

„Toto propagační sdělení o kryptoaktivu nepřezkoumal ani neschválil žádný příslušný orgán v žádném členském státě Evropské unie. Za obsah tohoto propagačního sdělení o kryptoaktivu nese výhradní odpovědnost osoba nabízející kryptoaktivum.“

Vypracuje-li propagační sdělení osoba usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatel obchodní platformy, uvede se v prohlášení podle prvního pododstavce písm. e) namísto „osoby nabízející kryptoaktivum „ odkaz na „osobu usilující o přijetí k obchodování“ nebo “provozovatele obchodní platformy“.

2.   Pokud je podle článku 4 nebo 5 vyžadována bílá kniha kryptoaktiva, nesmí být před zveřejněním této bílé knihy šířena žádná propagační sdělení. Tím není dotčena možnost nabízející osoby, osoby usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatele obchodní platformy provádět sondování trhu.

3.   Příslušný orgán členského státu, v němž jsou propagační sdělení šířena, je oprávněn posuzovat soulad s odstavcem 1, pokud jde o tato propagační sdělení.

Je-li to nezbytné, napomáhá příslušnému orgánu členského státu, v němž jsou propagační sdělení šířena, při posuzování souladu propagačních sdělení s informacemi v bílé knize kryptoaktiva příslušný orgán domovského členského státu.

4.   Uplatňování veškerých dohledových a vyšetřovacích pravomocí stanovených v článku 94 ve vztahu k vymáhání tohoto článku příslušným orgánem hostitelského členského státu se bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu domovského členského státu nabízející osoby, osoby usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatele obchodní platformy pro kryptoaktiva.

Článek 8

Oznámení bílé knihy kryptoaktiva a propagačních sdělení

1.   Nabízející osoby, osoby usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatelé obchodních platforem pro kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny oznámí svou bílou knihu kryptoaktiva příslušnému orgánu svého domovského členského státu.

2.   Při oslovování potenciálních držitelů kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů v domovském členském státu a v hostitelském členském státu se propagační sdělení na požádání oznamují příslušným orgánům těchto členských států.

3.   Příslušné orgány nevyžadují předchozí schválení bílé knihy kryptoaktiva ani žádných s ní souvisejících propagačních sdělení před jejich zveřejněním.

4.   Oznámení bílé knihy kryptoaktiva podle odstavce 1 se doplní o vysvětlení, proč by kryptoaktivum popsané v bílé knize kryptoaktiva nemělo považováno za:

a)

kryptoaktivum vyňaté z oblasti působnosti tohoto nařízení podle čl. 2 odst. 4;

b)

elektronický peněžní token nebo

c)

token vázaný na aktiva.

5.   Prvky uvedené v odstavcích 1 a 4 se příslušnému orgánu domovského členského státu oznámí nejméně 20 pracovních dnů před dnem zveřejněním bílé knihy kryptoaktiva.

6.   Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osoby usilující o jejich přijetí k obchodování předloží příslušnému orgánu svého domovského členského státu společně s oznámením podle odstavce 1 seznam případných hostitelských členských států, v nichž mají v úmyslu veřejně nabízet svá kryptoaktiva nebo v nichž mají v úmyslu usilovat o přijetí k obchodování. Rovněž uvědomí příslušný orgán svého domovského členského státu o datu zahájení zamýšleného veřejného nabízení nebo zamýšleného přijetí k obchodování a o případné změně tohoto data.

Příslušný orgán domovského členského státu uvědomí jednotné kontaktní místo hostitelských členských států o zamýšleném veřejném nabízení nebo o zamýšleném přijetí k obchodování a do pěti pracovních dnů od obdržení seznamu hostitelských členských států uvedeného v prvním pododstavci předá tomuto kontaktnímu místu odpovídající bílou knihu kryptoaktiva.

7.   Příslušný orgán domovského členského státu sdělí ESMA informace podle odstavců 1, 2 a 4, jakož i datum zahájení zamýšleného veřejného nabízení nebo zamýšleného přijetí k obchodování a případnou změnu tohoto data. Tyto informace sdělí do pěti pracovních dnů poté, co je obdrží od nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování.

ESMA zpřístupní bílou knihu kryptoaktiva podle čl. 109 odst. 2 v rejstříku ke dni zahájení veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování.

Článek 9

Zveřejnění bílé knihy kryptoaktiva a propagačních sdělení

1.   Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osoby usilující o jejich přijetí k obchodování zveřejní své bílé knihy kryptoaktiv a případně svá propagační sdělení na své internetové stránce, která je veřejně přístupná, v přiměřeném předstihu a v každém případě přede dnem zahájení veřejného nabízení těchto kryptoaktiv nebo přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování. Bílé knihy kryptoaktiv a případně propagační sdělení zůstanou přístupné na internetové stránce nabízejících osob nebo osob usilujících o přijetí k obchodování, dokud budou tato kryptoaktiva držena veřejností.

2.   Zveřejněné bílé knihy kryptoaktiv a případně propagační sdělení musí být shodné se zněním oznámeným příslušnému orgánu podle článku 8, případně s pozměněným zněním podle článku 12.

Článek 10

Výsledek veřejného nabízení a ochranná opatření

1.   Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny, které veřejné nabízení těchto kryptoaktiv časově omezí, zveřejní na své internetové stránce výsledek veřejného nabízení do 20 pracovních dnů od ukončení upisovacího období.

2.   Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny, které veřejné nabízení kryptoaktiv časově neomezí, zveřejňují na své internetové stránce průběžně, a to nejméně jednou měsíčně, počet jednotek kryptoaktiv v oběhu.

3.   Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny, které veřejné nabízení kryptoaktiv časově omezí, musí mít zavedena účinná opatření ke sledování a ochraně peněžních prostředků nebo jiných kryptoaktiv, vybraných během veřejného nabízení. Za tímto účelem uvedené nabízející osoby zajistí, aby byly peněžní prostředky nebo kryptoaktiva, které vybraly v průběhu veřejného nabízení, uloženy do úschovy u jednoho nebo obou z následujících subjektů:

a)

úvěrové instituce, pokud jsou peněžní prostředky získány v průběhu veřejného nabízení;

b)

poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy, který poskytuje úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků.

4.   Pokud veřejné nabízení není časově omezeno, musí nabízející osoba splňovat požadavky odstavce 3 tohoto článku, dokud neskončí právo retailového držitele odstoupit od smlouvy podle článku 13.

Článek 11

Práva osob nabízejících kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osob usilujících o jejich přijetí k obchodování

1.   Po zveřejnění bílé knihy kryptoaktiva podle článku 9 a případně změněné bílé knihy kryptoaktiva podle článku 12 mohou nabízející osoby nabízet kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny v celé Unii a tato kryptoaktiva mohou být přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva v Unii.

2.   Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osoby usilující o jejich přijetí k obchodování, které zveřejnily bílou knihu kryptoaktiva podle článku 9 a případně změněnou bílou knihu kryptoaktiva podle článku 12, nepodléhají žádným dalším požadavkům na informace, pokud jde o veřejné nabízení tohoto kryptoaktiva nebo jeho přijetí k obchodování.

Článek 12

Změna zveřejněných bílých knih kryptoaktiv a zveřejněných propagačních sdělení

1.   Nabízející osoby, osoby usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatelé obchodních platforem pro kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny změní své zveřejněné bílé knihy kryptoaktiv a případně zveřejněná propagační sdělení pokaždé, když se objeví významný nový faktor, podstatná chyba nebo podstatná nepřesnost, které mohou ovlivnit posouzení kryptoaktiv. Tento požadavek platí po dobu trvání veřejného nabízení nebo po dobu, po kterou jsou kryptoaktiva přijata k obchodování.

2.   Nabízející osoby, osoby usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatelé obchodních platforem pro kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny oznámí své změněné bílé knihy kryptoaktiv a případně změněná propagační sdělení a zamýšlený den zveřejnění příslušnému orgánu svého domovského členského státu, a to včetně důvodů pro tuto změnu, alespoň sedm pracovních dnů před jejich zveřejněním.

3.   V den zveřejnění, nebo dříve, pokud to vyžaduje příslušný orgán, nabízející osoba, osoba usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatel obchodní platformy okamžitě veřejnost na své internetové stránce informují o oznámení změněné bílé knihy kryptoaktiva příslušnému orgánu svého domovského členského státu a uvedou shrnutí důvodů pro oznámení změněné bílé knihy kryptoaktiva.

4.   Pořadí informací ve změněné bílé knize kryptoaktiva a případně ve změněných propagačních sděleních musí odpovídat pořadí informací v bílé knize kryptoaktiva nebo propagačních sděleních zveřejněných podle článku 9.

5.   Do pěti pracovních dnů od obdržení změněné bílé knihy kryptoaktiva a případně změněných propagačních sdělení oznámí příslušný orgán domovského členského státu změněnou bílou knihu kryptoaktiva a případně změněná propagační sdělení příslušnému orgánu hostitelských členských států podle čl. 8 odst. 6 a informují o tomto oznámení a dni zveřejnění ESMA.

Po zveřejnění zpřístupní ESMA změněnou bílou knihu kryptoaktiva v rejstříku podle čl. 109 odst. 2.

6.   Nabízející osoby, osoby usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatelé obchodních platforem pro kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny zveřejní změněnou bílou knihu kryptoaktiva a případně změněná propagační sdělení včetně důvodů pro tuto změnu na své internetové stránce v souladu s článkem 9.

7.   Změněná bílá kniha kryptoaktiva a případně změněná propagační sdělení se opatří časovým razítkem. Nejnovější změněná bílá kniha kryptoaktiva a případně změněná propagační sdělení se označí jako platná znění. Všechny změněné bílé knihy kryptoaktiva a případně změněná propagační sdělení zůstanou dostupné, dokud budou kryptoaktiva držena veřejností.

8.   Pokud se veřejné nabízení týká užitného tokenu, který poskytuje přístup ke zboží, které dosud neexistuje, a službám, které dosud nejsou v provozu, změny provedené ve změněné bílé knize kryptoaktiva a případně ve změněných propagačních sděleních neprodlužují lhůtu 12 měsíců uvedenou v čl. 4 odst. 6.

9.   Starší znění bílé knihy kryptoaktiva a propagačních sdělení zůstanou veřejně přístupné na internetové stránce nabízejících osob, osob usilujících o přijetí k obchodování nebo provozovatelů obchodní platformy po dobu nejméně deseti let ode dne zveřejnění těchto starších znění, s výrazným varováním, že již nejsou platná, a s hypertextovým odkazem na zvláštní oddíl internetové stránky, kde jsou zveřejněna nejnovější znění těchto dokumentů.

Článek 13

Právo na odstoupení od smlouvy

1.   Retailoví držitelé, kteří zakoupí kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny buď přímo od nabízející osoby, nebo od poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy umisťujícího kryptoaktiva jménem této nabízející osoby, mají právo odstoupit od smlouvy.

Retailoví držitelé mají právo na odstoupení od smlouvy o zakoupení kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů do 14 kalendářních dnů, aniž by jim vznikly jakékoli poplatky nebo náklady a aniž by museli uvádět důvody. Lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet dnem, kdy retailový držitel uzavřel smlouvu o zakoupení těchto kryptoaktiv.

2.   Veškeré platby obdržené od retailového držitele, včetně všech případných poplatků, se vrátí neprodleně, nejpozději však do 14 dnů ode dne, kdy byla nabízející osoba nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy umisťující kryptoaktiva jménem této nabízející osoby informováni o rozhodnutí retailového držitele odstoupit od smlouvy o zakoupení těchto kryptoaktiv.

Toto vrácení se provede s použitím stejného platebního prostředku, který retailový držitel použil při počáteční transakci, ledaže retailový držitel výslovně souhlasil s jiným způsobem vrácení platby, a za předpokladu, že retailovému držiteli v důsledku tohoto vrácení nevzniknou žádné další poplatky ani náklady.

3.   Nabízející osoby uvedou informaci o právu odstoupit od smlouvy uvedeném v odstavci 1 ve své bílé knize kryptoaktiva.

4.   Právo odstoupit od smlouvy uvedené v odstavci 1 se neuplatní, pokud byla kryptoaktiva přijata k obchodování předtím, než je zakoupil retailový držitel.

5.   Pokud nabízející osoby veřejné nabízení těchto kryptoaktiv časově omezily v souladu s článkem 10, nelze právo odstoupit od smlouvy uplatnit po uplynutí upisovacího období.

Článek 14

Povinnosti osob nabízejících kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osob usilujících o jejich přijetí k obchodování

1.   Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osoby usilující o jejich přijetí k obchodování:

a)

jednají čestně, spravedlivě a profesionálně;

b)

sdělují informace držitelům a potenciálním držitelům kryptoaktiv korektním, jasným a nezavádějícím způsobem;

c)

identifikují veškeré střety zájmů, k nimž by mohlo dojít, předcházejí jim, řídí je a informují o nich;

d)

udržují všechny své systémy a bezpečnostní přístupové protokoly v souladu s příslušnými standardy Unie.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) vydá ESMA ve spolupráci s EBA do 30. prosince 2024 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, v nichž tyto standardy Unie upřesní.

2.   Osoby nabízející kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny a osoby usilující o jejich přijetí k obchodování jednají v nejlepším zájmu držitelů těchto kryptoaktiv a zacházejí s nimi rovnocenně, pokud není v bílé knize kryptoaktiva a případně v propagačních sděleních uvedeno preferenční zacházení s určitými držiteli a důvody tohoto preferenčního zacházení.

3.   Pokud je veřejné nabízení kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu ukončeno, osoby nabízející toto kryptoaktivum zajistí, aby byly veškeré peněžní prostředky vybrané od držitelů nebo potenciálních držitelů těmto osobám řádně vráceny nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne ukončení.

Článek 15

Odpovědnost za informace uvedené v bílé knize kryptoaktiva

1.   Jestliže nabízející osoba, osoba usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatel obchodní platformy porušili článek 6 tím, že ve své bílé knize kryptoaktiva nebo ve změněné bílé knize kryptoaktiva uvedli informace, které jsou neúplné, nekorektní, nejasné nebo zavádějící, tato nabízející osoba, osoba usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatel obchodní platformy a členové jejich správního, vedoucího nebo dozorčího orgánu nesou vůči držiteli kryptoaktiva odpovědnost za případnou ztrátu vzniklou v důsledku tohoto porušení povinností.

2.   Jakékoli smluvní vyloučení nebo omezení občanskoprávní odpovědnosti podle odstavce 1 nemá právní účinek.

3.   Pokud bílou knihu kryptoaktiva a propagační sdělení vypracovává provozovatel obchodní platformy v souladu s čl. 5 odst. 3 a osoba usilující o přijetí k obchodování mu poskytne informace, které jsou neúplné, nekorektní, nejasné nebo zavádějící, nese odpovědnost rovněž tato osoba.

4.   Je povinností držitele kryptoaktiva předložit důkazy, že nabízející osoba, osoba usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatel obchodní platformy pro kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny porušili článek 6 tím, že poskytli informace, které jsou neúplné, nekorektní, nejasné nebo zavádějící, a že spoléhání na tyto informace mělo dopad na rozhodnutí držitele koupit, prodat nebo směnit dané kryptoaktivum.

5.   Nabízející osoba, osoba usilující o přijetí k obchodování nebo provozovatel obchodní platformy a členové jejich správního, vedoucího nebo dozorčího orgánu nenesou vůči držiteli kryptoaktiva odpovědnost za ztrátu vzniklou v důsledku spoléhání na informace poskytnuté ve shrnutí podle čl. 6 odst. 7, včetně jeho překladu, s výjimkou případů, kdy shrnutí:

a)

je zavádějící, nepřesné nebo je v rozporu s ostatními částmi bílé knihy kryptoaktiva nebo

b)

ve spojení s ostatními částmi bílé knihy kryptoaktiva neposkytuje klíčové informace, které by potenciálním držitelům kryptoaktiva pomohly při rozhodování, zda toto kryptoaktivum koupit.

6.   Tímto článkem není dotčena žádná jiná občanskoprávní odpovědnost podle vnitrostátního práva.

HLAVA III

TOKENY VÁZANÉ NA AKTIVA

KAPITOLA 1

Povolení veřejně nabízet tokeny vázané na aktiva a usilovat o jejich přijetí k obchodování

Článek 16

Povolení

1.   Token vázaný na aktiva smí v Unii veřejně nabízet nebo usilovat o jeho přijetí k obchodování pouze osoba, která je vydavatelem tohoto tokenu vázaného na aktiva a zároveň je:

a)

právnickou osobou nebo jiným podnikem usazenými v Unii, přičemž obdržely povolení v souladu s článkem 21 od příslušného orgánu svého domovského členského státu, nebo

b)

úvěrovou institucí, která splňuje požadavky článku 17.

Bez ohledu na první pododstavec smějí token vázaný na aktiva veřejně nabízet nebo usilovat o jeho přijetí k obchodování jiné osoby na základě písemného souhlasu vydavatele tohoto tokenu vázaného na aktiva. Tyto osoby musí splňovat požadavky článků 27, 29 a 40.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) mohou token vázaný na aktiva vydávat jiné podniky pouze v případě, pokud jejich právní forma zajišťuje úroveň ochrany zájmů třetích stran rovnocennou úrovni ochrany poskytované právnickými osobami a pokud podléhají rovnocennému obezřetnostnímu dohledu odpovídajícímu jejich právní formě.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud:

a)

ve dvanáctiměsíčním období, počítáno ke konci každého kalendářního dne, průměrná hodnota tokenu vázaného na aktiva v oběhu vydaného vydavatelem nikdy nepřekročí 5 000 000 EUR nebo rovnocennou částku v jiné úřední měně a vydavatel není spojen se sítí dalších vyňatých vydavatelů, nebo

b)

veřejné nabízení tokenu vázaného na aktiva je určeno výhradně kvalifikovaným investorům a tento token vázaný na aktivum může být držen pouze těmito kvalifikovanými investory.

V případě, že se tento odstavec použije, vydavatelé tokenů vázaných na aktiva vypracují bílou knihu kryptoaktiva podle článku 19 a tuto bílou knihu kryptoaktiva a na požádání veškerá svá propagační sdělení oznámí příslušnému orgánu svého domovského členského státu.

3.   Povolení udělené příslušným orgánem osobě uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) je platné pro celou Unii a umožňuje vydavateli tokenu vázaného na aktiva v celé Unii veřejně nabízet token vázaný na aktiva, pro který bylo povolení uděleno, nebo usilovat o přijetí tohoto tokenu vázaného na aktiva k obchodování.

4.   Schválení vydavatelovy bílé knihy kryptoaktiva podle čl. 17 odst. 1, čl. 21 odst. 1 nebo změněné bílé knihy kryptoaktiva podle článku 25 příslušným orgánem platí pro celou Unii.

Článek 17

Požadavky na úvěrové instituce

1.   Token vázaný na aktiva vydaný úvěrovou institucí může být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování, pokud úvěrová instituce:

a)

vypracuje pro příslušný token vázaný na aktiva bílou knihu kryptoaktiva podle článku 19, předloží tuto bílou knihu kryptoaktiva ke schválení příslušnému orgánu svého domovského členského státu v souladu s postupem stanoveným v regulačních technických normách přijatých podle odstavce 8 tohoto článku a nechá tuto bílou knihu kryptoaktiva schválit příslušným orgánem;

b)

nejméně 90 pracovních dnů před prvním vydáním tokenu vázaného na aktiva příslušnému orgánu oznámí tyto informace:

i)

program činností s uvedením obchodního modelu, kterým má úvěrová instituce v úmyslu se řídit;

ii)

právní posudek dokládající, že token vázaný na aktiva není považován za:

kryptoaktivum vyňaté z oblasti působnosti tohoto nařízení podle čl. 2 odst. 4,

elektronický peněžní token;

iii)

podrobný popis systému správy a řízení podle čl. 34 odst. 1;

iv)

zásady a postupy podle čl. 34 odst. 5 prvního pododstavce;

v)

popis smluvních ujednání se subjekty třetích stran podle čl. 34 odst. 5 druhého pododstavce;

vi)

popis zásad zachování kontinuity činností podle čl. 34 odst. 9;

vii)

popis mechanismů vnitřní kontroly a postupů řízení rizik podle článku 34 odst. 10;

viii)

popis zavedených systémů a postupů na ochranu dostupnosti, hodnověrnosti, integrity a důvěrnosti údajů podle čl. 34 odst. 11.

2.   Úvěrová instituce, která již dříve při vydání jiného tokenu vázaného na aktiva učinila oznámení příslušnému orgánu v souladu s odst. 1 písm. b), nemusí předkládat informace, které příslušnému orgánu již dříve předložila, pokud jsou tyto informace totožné. Při předkládání informací uvedených v odst. 1 písm. b) úvěrová instituce výslovně potvrdí, že informace, které nebyly opětovně předloženy, jsou stále aktuální.

3.   Příslušný orgán, který obdrží oznámení podle odst. 1 písm. b), do 20 pracovních dnů od obdržení informací uvedených v tomto oznámení posoudí, zda byly poskytnuty veškeré informace požadované v uvedeném písmeni. Pokud tento příslušný orgán dospěje k závěru, že oznámení není úplné, protože v něm chybějí určité informace, neprodleně o tom informuje oznamující úvěrovou instituci a stanoví lhůtu, v níž je tato úvěrová instituce povinna chybějící informace poskytnout.

Lhůta pro poskytnutí případných chybějících informací nepřesáhne 20 pracovních dnů ode dne žádosti. Během této lhůty se pozastaví lhůta stanovená v odst. 1 písm. b). Příslušný orgán může podle svého uvážení požádat o další doplnění nebo objasnění informací, nesmí to však vést k pozastavení lhůty stanovené v odst. 1 písm. b).

Dokud je oznámení neúplné, nesmí úvěrová instituce token vázaný na aktiva veřejně nabízet ani usilovat o jeho přijetí k obchodování.

4.   Na úvěrové instituce, které vydávají tokeny vázané na aktiva, včetně významných tokenů vázaných na aktiva, se nevztahují články 16, 18, 20, 21, 24, 35, 41 a 42.

5.   Příslušné orgány poskytnou bez odkladu ECB úplné informace obdržené podle odstavce 1, a pokud je úvěrová instituce usazena v členském státě, jehož úřední měnou není euro, nebo pokud token vázaný na aktiva odkazuje na úřední měnu členského státu, jež není euro, sdělí tyto informace rovněž centrální bance tohoto členského státu.

ECB a případně centrální banka členského státu podle prvního pododstavce vydá do 20 pracovních dnů od obdržení úplných informací k těmto informacím stanovisko a zašle je příslušnému orgánu.

V případech, kdy ECB nebo případně centrální banka členského státu podle prvního pododstavce vydá záporné stanovisko z důvodu rizika pro plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu, příslušný orgán požaduje, aby úvěrová instituce token vázaný na aktiva veřejně nenabízela ani neusilovala o jeho přijetí k obchodování.

6.   Po ověření úplnosti informací obdržených podle odstavce 1 tohoto článku sdělí příslušný orgán ESMA informace uvedené v čl. 109 odst. 3.

ESMA zpřístupní tyto informace v rejstříku podle čl. 109 odst. 3 ke dni zahájení veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování.

7.   Relevantní příslušný orgán informuje ESMA o odnětí povolení úvěrové instituce, která vydává tokeny vázané na aktiva, do dvou pracovních dnů od odnětí povolení. ESMA zpřístupní informace o tomto odnětí povolení bez zbytečného odkladu v rejstříku podle čl. 109 odst. 3.

8.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESMA a s ECB návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní postup schvalování bílé knihy kryptoaktiva podle odst. 1 písm. a).

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 18

Žádost o povolení

1.   Právnické osoby nebo jiné podniky, které mají v úmyslu veřejně nabízet tokeny vázané na aktiva nebo usilovat o jejich přijetí k obchodování, podají žádost o povolení podle článku 16 příslušnému orgánu svého domovského členského státu.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 obsahuje všechny tyto informace:

a)

adresu žádajícího vydavatele;

b)

identifikační kód právnické osoby žádajícího vydavatele;

c)

v příslušném případě stanovy žádajícího vydavatele;

d)

program činností s uvedením obchodního modelu, kterým má žádající vydavatel v úmyslu se řídit;

e)

právní posudek dokládající, že token vázaný na aktiva není považován za:

i)

kryptoaktivum vyňaté z oblasti působnosti tohoto nařízení podle čl. 2 odst. 4 nebo

ii)

elektronický peněžní token;

f)

podrobný popis systému správy a řízení žádajícího vydavatele podle čl. 34 odst. 1;

g)

pokud existují dohody o spolupráci s konkrétními poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, popis jejich mechanismů vnitřní kontroly a postupů k zajištění souladu s povinnostmi týkajícími se předcházení praní peněz a financování terorismu podle směrnice (EU) 2015/849;

h)

totožnost členů vedoucího orgánu žádajícího vydavatele;

i)

důkaz o tom, že osoby uvedené v písmeni h) mají dostatečně dobrou pověst a náležité znalosti, dovednosti a zkušenosti k řízení žádajícího vydavatele;

j)

důkaz, že všichni akcionáři nebo členové, ať přímí nebo nepřímí, kteří mají v žádajícím vydavateli kvalifikovanou účast, mají dostatečně dobrou pověst;

k)

bílou knihu kryptoaktiva podle článku 19;

l)

zásady a postupy podle čl. 34 odst. 5 prvního pododstavce;

m)

popis smluvních ujednání se subjekty třetích stran podle čl. 34 odst. 5 druhého pododstavce;

n)

popis zásad zachování kontinuity činností žádajícího vydavatele podle čl. 34 odst. 9;

o)

popis mechanismů vnitřní kontroly a postupů řízení rizik podle článku 34 odst. 10;

p)

popis zavedených systémů a postupů na ochranu dostupnosti, hodnověrnosti, integrity a důvěrnosti údajů podle čl. 34 odst. 11;

q)

popis postupů vyřizování stížností žádajícího vydavatele podle článku 31;

r)

v příslušném případě seznam hostitelských členských států, v nichž má žádající vydavatel v úmyslu veřejně nabízet token vázaný na aktiva nebo usilovat o jeho přijetí k obchodování.

3.   Vydavatelé, kteří již obdrželi povolení ve vztahu k jednomu tokenu vázanému na aktiva, nemusí pro účely povolení týkajícího se dalšího tokenu vázaného na aktiva předkládat informace, které příslušnému orgánu již dříve předložili, pokud jsou tyto informace totožné. Při předkládání informací uvedených v odstavci 2 vydavatel výslovně potvrdí, že veškeré informace, které nebyly opětovně předloženy, jsou stále aktuální.

4.   Příslušný orgán neprodleně a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení žádosti podle odstavce 1 žádajícímu vydavateli písemně potvrdí její přijetí.

5.   Pro účely odst. 2 písm. i) a j) doloží žádající vydavatel tokenu vázaného na aktiva všechny následující skutečnosti:

a)

pro všechny členy vedoucího orgánu výpis z rejstříku trestů neobsahující žádné záznamy o odsouzení ani trestech uložených podle platných právních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva a právních předpisů o finančních službách, nebo v souvislosti s praním peněz, financováním terorismu, podvodem nebo profesní odpovědností;

b)

skutečnost, že členové vedoucího orgánu žádajícího vydavatele tokenu vázaného na aktiva mají kolektivně náležité znalosti, dovednosti a zkušenosti k řízení vydavatele tokenu vázaného na aktiva a že tyto osoby jsou povinny věnovat plnění svých povinností dostatek času;

c)

pro všechny akcionáře a členy, ať přímé nebo nepřímé, kteří mají v žádajícím vydavateli kvalifikovanou účast, výpis z rejstříku trestů neobsahující žádné záznamy o odsouzení ani trestech uložených podle platných právních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva a právních předpisů o finančních službách, nebo v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu, podvodem nebo profesní odpovědností.

6.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESMA a ECB návrhy regulačních technických norem, jimiž dále upřesní informace podle odstavce 2.

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

7.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESMA návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, vzory a postupy pro informace, které mají být uvedeny v žádosti o povolení, aby byla zajištěna jednotnost v celé Unii.

EBA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 19

Obsah a forma bílé knihy kryptoaktiva pro tokeny vázané na aktiva

1.   Bílá kniha kryptoaktiva pro token vázaný na aktiva musí obsahovat všechny tyto informace, které jsou dále upřesněny v příloze II:

a)

informace o vydavateli tokenu vázaného na aktiva;

b)

informace o tokenu vázaném na aktiva;

c)

informace o veřejném nabízení tokenu vázaného na aktiva nebo o jeho přijetí k obchodování;

d)

informace o právech a povinnostech spojených s tokenem vázaným na aktiva;

e)

informace o základní technologii;

f)

informace o rizicích;

g)

informace o rezervě aktiv;

h)

informace o hlavních nepříznivých dopadech mechanismu konsensu používaného k vydávání tokenu vázaného na aktiva na klima a o dalších nepříznivých dopadech tohoto mechanismu na životní prostředí.

Bílá kniha kryptoaktiva musí rovněž uvádět totožnost osoby odlišné od vydavatele, která veřejně nabízí token vázaný na aktiva nebo usiluje o jeho přijetí k obchodování podle čl. 16 odst. 1 druhého pododstavce, a důvod, proč daný token vázaný na aktiva nabízí nebo usiluje o jeho přijetí k obchodování tato konkrétní osoba. V případech, kdy vydavatel bílou knihu kryptoaktiva nevypracoval sám, musí bílá kniha kryptoaktiva rovněž uvádět totožnost osoby, která ji vypracovala, a důvod, proč ji vypracovala tato konkrétní osoba.

2.   Všechny informace uvedené v odstavci 1 musí být korektní, jasné a nezavádějící. Bílá kniha kryptoaktiva nesmí obsahovat významná opomenutí a musí být vedena ve stručné a srozumitelné podobě.

3.   Bílá kniha kryptoaktiva nesmí obsahovat žádná jiná tvrzení o budoucí hodnotě kryptoaktiva, než je prohlášení uvedené v odstavci 4.

4.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat jasné a jednoznačné prohlášení, že:

a)

token vázaný na aktiva může ztratit celou svou hodnotu nebo její část;

b)

token vázaný na aktiva nemusí být vždy převoditelný;

c)

token vázaný na aktiva nemusí být likvidní;

d)

na token vázaný na aktiva se nevztahují systémy pro odškodnění investorů podle směrnice 97/9/ES;

e)

na token vázaný na aktiva se nevztahují systémy pojištění vkladů podle směrnice 2014/49/EU.

5.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat prohlášení vedoucího orgánu vydavatele tokenu vázaného na aktiva. Toto prohlášení potvrzuje, že bílá kniha kryptoaktiva splňuje požadavky této hlavy, že podle nejlepšího vědomí vedoucího orgánu jsou informace uvedené v bílé knize kryptoaktiva korektní, jasné a nezavádějící a že v bílé knize kryptoaktiva nedošlo k žádnému opomenutí, které by zpochybnilo vážnost jejího obsahu.

6.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat shrnutí vložené za prohlášení podle odstavce 5, které poskytuje stručné a v obecně srozumitelném jazyce podané klíčové informace o veřejném nabízení tokenu vázaného na aktiva nebo o jeho zamýšleném přijetí k obchodování. Shrnutí musí být snadno pochopitelné a musí být prezentováno a uspořádáno v jasném a uceleném formátu s použitím písma čitelné velikosti. Shrnutí bílé knihy kryptoaktiva musí poskytovat relevantní informace o charakteristikách daného tokenu vázaného na aktiva, které mohou potenciálním držitelům tohoto tokenu vázaného na aktiva pomoci učinit informované rozhodnutí.

Shrnutí musí obsahovat varování, že:

a)

je třeba je číst jako úvod k bílé knize kryptoaktiva;

b)

potenciální držitel by měl činit každé rozhodnutí o nákupu tokenu vázaného na aktiva podle obsahu bílé knihy kryptoaktiva jako celku, a nikoli pouze na základě shrnutí;

c)

veřejné nabízení tokenů vázaných na aktiva nepředstavuje nabídku ani výzvu ke koupi finančních nástrojů a že každá taková nabídka nebo výzva mohou být učiněny pouze prostřednictvím prospektu nebo jiných nabídkových dokumentů podle příslušného vnitrostátního práva;

d)

bílá kniha kryptoaktiva nepředstavuje prospekt podle nařízení (EU) 2017/1129 ani jiný nabídkový dokument podle unijního nebo vnitrostátního práva.

Ve shrnutí musí být uvedeno, že držitelé tokenů vázaných na aktiva mají kdykoli právo na zpětnou výměnu, a musí v něm rovněž být uvedeny podmínky pro tuto zpětnou výměnu.

7.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat datum svého oznámení a její součástí musí být obsah.

8.   Bílá kniha kryptoaktiva musí být vypracována v úředním jazyce domovského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

Pokud je token vázaný na aktiva nabízen rovněž v jiném členském státě, než je domovský členský stát, musí být bílá kniha kryptoaktiva rovněž vypracována v úředním jazyce hostitelského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

9.   Bílá kniha kryptoaktiva musí být k dispozici ve strojově čitelném formátu.

10.   ESMA ve spolupráci s EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, formáty a vzory pro účely odstavce 9.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

11.   ESMA ve spolupráci s EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro obsah, metodiku a prezentaci informací podle odst. 1 prvního pododstavce písm. h), pokud jde o ukazatele udržitelnosti ve vztahu k nepříznivým dopadům na klima a jiným nepříznivým dopadům na životní prostředí.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem podle prvního pododstavce zohlední ESMA různé druhy mechanismů konsensu používaných k validaci transakcí s kryptoaktivy, jejich pobídkové struktury a využívání energie, obnovitelných zdrojů energie a přírodních zdrojů, produkci odpadu a emise skleníkových plynů. ESMA aktualizuje regulační technické normy s ohledem na vývoj právní úpravy a technologický vývoj.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 20

Posouzení žádosti o povolení

1.   Příslušné orgány, které obdrží žádost o povolení podle článku 18, posoudí do 25 pracovních dnů od obdržení této žádosti, zda žádost včetně bílé knihy kryptoaktiva podle článku 19 obsahuje veškeré požadované informace. Neprodleně žádajícího vydavatele uvědomí, pokud v žádosti, včetně bílé knihy kryptoaktiva, požadované informace chybí. Pokud žádost, včetně bílé knihy kryptoaktiva, není úplná, stanoví lhůtu, v níž musí žádající vydavatel chybějící informace poskytnout.

2.   Příslušné orgány do 60 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti posoudí, zda žádající vydavatel splňuje požadavky stanovené v této hlavě, a přijmou řádně odůvodněný návrh rozhodnutí o udělení, nebo zamítnutí povolení. V průběhu těchto 60 pracovních dnů si mohou příslušné orgány od žádajícího vydavatele vyžádat jakékoli informace k žádosti, včetně informací o bílé knize kryptoaktiva podle článku 19.

Při posuzování mohou příslušné orgány spolupracovat s příslušnými orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, finančními zpravodajskými jednotkami nebo jinými veřejnými subjekty.

3.   Po dobu mezi dnem, kdy příslušné orgány požádají o doplnění chybějících informací, a dnem, kdy je příslušné orgány od žádajícího vydavatele obdrží, se běh lhůty pro posouzení podle odstavců 1 a 2 pozastaví. Pozastavení nepřesáhne 20 pracovních dnů. Příslušné orgány mohou podle svého uvážení požádat o další doplnění nebo objasnění informací, nesmí to však vést k pozastavení lhůty pro posouzení podle odstavců 1 a 2.

4.   Po uplynutí lhůty 60 pracovních dnů uvedené v odstavci 2 zašlou příslušné orgány svůj návrh rozhodnutí a žádost EBA, ESMA a ECB. Pokud je žádající vydavatel usazen v členském státě, jehož úřední měnou není euro, nebo pokud token vázaný na aktiva odkazuje na úřední měnu členského státu, jež není euro, příslušné orgány svůj návrh rozhodnutí a žádost zašlou rovněž centrální bance tohoto členského státu.

5.   EBA a ESMA na žádost příslušného orgánu do 20 pracovních dnů od obdržení návrhu rozhodnutí a žádosti vydají stanovisko týkající se jejich hodnocení právního posudku podle čl. 18 odst. 2 písm. e) a svá stanoviska zašlou dotčenému příslušnému orgánu.

ECB nebo případně centrální banka, jak je uvedeno v odstavci 4, vydá do 20 pracovních dnů od obdržení návrhu rozhodnutí a žádosti stanovisko týkající se jejího hodnocení rizik, která by vydávání tohoto tokenu vázaného na aktiva mohlo představovat pro finanční stabilitu, plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky a měnovou suverenitu, a své stanovisko zašle dotčenému příslušnému orgánu.

Aniž je dotčen čl. 21 odst. 4, jsou stanoviska uvedená v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce nezávazná.

Příslušný orgán však stanoviska uvedená v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce řádně zváží.

Článek 21

Udělení, nebo zamítnutí povolení

1.   Příslušné orgány do 25 pracovních dnů od obdržení stanovisek podle čl. 20 odst. 5 přijmou řádně odůvodněné rozhodnutí o udělení, nebo zamítnutí povolení a do pěti pracovních dnů od obdržení tohoto rozhodnutí jej oznámí žádajícímu vydavateli. Pokud žádající vydavatel povolení získá, považuje se jeho bílá kniha kryptoaktiva za schválenou.

2.   Příslušné orgány povolení neudělí, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody se domnívat, že:

a)

vedoucí orgán žádajícího vydavatele by mohl představovat ohrožení jeho účinného, řádného a obezřetného řízení a kontinuity jeho činností a patřičného zohlednění zájmu jeho zákazníků a integrity trhu;

b)

členové vedoucího orgánu nesplňují kritéria stanovená v čl. 34 odst. 2;

c)

akcionáři a členové, ať přímí nebo nepřímí, kteří mají kvalifikovanou účast, nesplňují kritéria dostatečně dobré pověsti stanovená v čl. 34 odst. 4;

d)

žádající vydavatel nesplňuje nebo pravděpodobně nesplní některý z požadavků uvedených v této hlavě;

e)

obchodní model žádajícího vydavatele by mohl představovat vážnou hrozbu pro integritu trhu, finanční stabilitu, plynulé fungování platebních systémů nebo vystavit vydavatele či odvětví vážným rizikům praní peněz a financování terorismu.

3.   Do 30. června 2024 EBA a ESMA společně vydají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 a článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 obecné pokyny pro posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a akcionářů a členů, ať přímých nebo nepřímých, kteří mají ve vydavatelích tokenů vázaných na aktiva kvalifikovanou účast.

4.   Příslušné orgány rovněž zamítnou povolení, pokud ECB nebo případně centrální banka vydá záporné stanovisko podle čl. 20 odst. 5 z důvodu rizika pro plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu.

5.   Do dvou pracovních dnů od udělení povolení oznámí příslušné orgány jednotnému kontaktnímu místu hostitelských členských států, ESMA, EBA, ECB a případně centrálním bankám uvedeným v čl. 20 odst. 4 informace podle čl. 109 odst. 3.

ESMA tyto informace zpřístupní v rejstříku podle čl. 109 odst. 3 ke dni zahájení veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování.

6.   Příslušné orgány rovněž informují EBA, ESMA, ECB a případně centrální banky uvedené v čl. 20 odst. 4 o veškerých zamítnutých žádostech o povolení a uvedou důvody svého rozhodnutí a případně vysvětlí, proč se odchýlily od stanovisek uvedených v čl. 20 odst. 5.

Článek 22

Podávání zpráv o tokenech vázaných na aktiva

1.   Ohledně každého tokenu vázaného na aktiva, jehož emisní hodnota přesahuje 100 000 000 EUR, podává vydavatel příslušnému orgánu čtvrtletně zprávu o:

a)

počtu držitelů;

b)

hodnotě vydaného tokenu vázaného na aktiva a výši rezervy aktiv;

c)

průměrném počtu a průměrné souhrnné hodnotě transakcí za den během příslušného čtvrtletí;

d)

odhadu průměrného počtu a průměrné souhrnné hodnoty transakcí za den během příslušného čtvrtletí, které jsou spojeny s jeho užitím jako prostředku směny v rámci prostoru s jednotnou měnou.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) a d) se „transakcí“ rozumí jakákoli změna fyzické nebo právnické osoby oprávněné nakládat s tokenem vázaným na aktiva v důsledku převodu tokenu vázaného na aktiva z jedné adresy nebo účtu distribuovaného registru na jinou adresu nebo účet.

Transakce, jež jsou spojeny se směnou za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva s vydavatelem nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, nejsou považovány za spojené s užitím tokenu vázaného na aktiva jako prostředku směny, s výjimkou případů, kdy existují důkazy, že je daný token vázaný na aktiva užit k vypořádání transakcí v jiných kryptoaktivech.

2.   Příslušný orgán může požadovat, aby vydavatelé tokenů vázaných na aktiva plnili oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 1 i v souvislosti s tokeny vázanými na aktiva vydanými v hodnotě nižší než 100 000 000 EUR.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby související s tokeny vázanými na aktiva, poskytnou vydavateli tokenu vázaného na aktiva informace nezbytné k vypracování zprávy podle odstavce 1, včetně vykázání transakcí mimo distribuovaný registr.

4.   Příslušný orgán sdílí obdržené informace s ECB a případně s centrální bankou podle čl. 20 odst. 4 a s příslušnými orgány hostitelských členských států.

5.   ECB a případně centrální banka podle čl. 20 odst. 4 mohou příslušnému orgánu poskytnout vlastní odhady čtvrtletního průměrného počtu a průměrné souhrnné hodnoty transakcí za den, jež jsou spojeny s užitím tokenu vázaného na aktiva jako prostředku směny v rámci prostoru s jednotnou měnou.

6.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ECB návrhy regulačních technických norem, které upřesní metodiku pro odhad čtvrtletního průměrného počtu a průměrné souhrnné hodnoty transakcí za den, jež jsou spojeny s užitím tokenu vázaného na aktiva jako prostředku směny v prostoru s jednotnou měnou.

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

7.   EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, formáty a vzory za účelem podávání zpráv podle odstavce 1 a poskytování informací podle odstavce 3.

EBA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 23

Omezení týkající se vydávání tokenů vázaných na aktiva, které jsou široce využívány jako prostředek směny

1.   V případě, že je pro určitý token vázaný na aktiva odhad čtvrtletního průměrného počtu a průměrné souhrnné hodnoty transakcí za den spojených s jeho užitím jako prostředku směny v rámci prostoru s jednotnou měnou vyšší než 1 milion transakcí a 200 000 000 EUR, vydavatel:

a)

přestane tento token vázaný na aktiva vydávat a

b)

do 40 pracovních dnů od dosažení této prahové hodnoty předloží příslušnému orgánu plán, který zajistí, aby odhadovaný průměrný počet a průměrná souhrnná hodnota těchto transakcí za den byl udržován pod 1 milionem transakcí a 200 000 000 EUR.

2.   Příslušný orgán použije k posouzení, zda je dosaženo prahové hodnoty uvedené v odstavci 1, informace poskytnuté vydavatelem, svůj vlastní odhad nebo odhad poskytnutý ECB nebo případně centrální bankou uvedenou v čl. 20 odst. 4, podle toho, která hodnota je vyšší.

3.   Pokud tentýž token vázaný na aktiva vydává několik vydavatelů, posoudí příslušný orgán kritéria uvedená v odstavci 1 po agregaci údajů od všech vydavatelů.

4.   Vydavatel předloží plán uvedený v odst. 1 písm. b) ke schválení příslušnému orgánu. Pokud je to nezbytné, požaduje příslušný orgán provedení změn, jako je stanovení minimální nominální hodnoty, aby se zajistilo, že užívání daného tokenu vázaného na aktiva jako prostředku směny bude včas sníženo.

5.   Příslušný orgán povolí vydavateli opětovné vydávání tokenu vázaného na aktiva teprve tehdy, až získá důkazy, že odhadovaný čtvrtletní průměrný počet a průměrná souhrnná hodnota transakcí za den spojených s jeho užitím jako prostředku směny v rámci prostoru s jednotnou měnou je nižší než 1 milion transakcí a 200 000 000 EUR.

Článek 24

Odnětí povolení

1.   Příslušné orgány odejmou povolení vydavateli tokenu vázaného na aktiva v následujících situacích:

a)

vydavatel nevykonával obchodní činnost po dobu šesti po sobě jdoucích měsíců nebo nevyužíval své povolení po dobu 12 po sobě jdoucích měsíců;

b)

vydavatel získal své povolení nedovolenými prostředky, jako je uvedení nepravdivých prohlášení v žádosti o povolení podle článku 18 nebo v jakékoli bílé knize kryptoaktiva změněné v souladu s článkem 25;

c)

vydavatel již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno;

d)

vydavatel vážně porušil ustanovení této hlavy;

e)

vůči vydavateli byl zahájen plán zpětné výměny;

f)

vydavatel se svého povolení výslovně vzdal nebo se rozhodl, že svou činnost zastaví;

g)

činnost vydavatele představuje vážnou hrozbu pro integritu trhu, finanční stabilitu, plynulé fungování platebních systémů nebo vystavuje vydavatele či odvětví vážným rizikům praní peněz a financování terorismu.

Vydavatel tokenu vázaného na aktiva oznámí svému příslušnému orgánu kteroukoli ze situací uvedených v prvním pododstavci písm. e) a f).

2.   Příslušné orgány vydavateli tokenu vázaného na aktiva rovněž odejmou povolení, pokud ECB nebo případně centrální banka podle čl. 20 odst. 4 vydá stanovisko, že daný token vázaný na aktiva představuje vážnou hrozbu pro plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu.

3.   Příslušné orgány omezí objem tokenu vázaného na aktiva, který má být vydán, nebo v souvislosti s tímto tokenem uloží minimální nominální hodnotu, pokud ECB nebo případně centrální banka podle čl. 20 odst. 4 vydá stanovisko, že daný token vázaný na aktiva představuje hrozbu pro plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu, a určí příslušný limit či minimální nominální hodnotu.

4.   Příslušné orgány neprodleně uvědomí příslušný orgán vydavatele tokenu vázaného na aktiva v následujících situacích:

a)

subjekt třetí strany podle čl. 34 odst. 5 prvního pododstavce písm. h) tohoto nařízení pozbyl svého povolení jako úvěrová instituce podle článku 8 směrnice 2013/36/EU, jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle článku 59 tohoto nařízení, jako platební instituce nebo jako instituce elektronických peněz;

b)

členové vedoucího orgánu vydavatele nebo akcionáři nebo členové, ať přímí nebo nepřímí, kteří mají ve vydavateli kvalifikovanou účast, porušili ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849.

5.   Příslušné orgány odejmou povolení vydavateli tokenu vázaného na aktiva v případě, že budou mít za to, že situace uvedené v odstavci 4 tohoto článku ovlivňují dobrou pověst členů vedoucího orgánu tohoto vydavatele nebo dobrou pověst akcionářů a členů, ať přímých nebo nepřímých, kteří mají ve vydavateli kvalifikovanou účast, nebo pokud existuje důvod se domnívat, že došlo k selhání systémů správy a řízení nebo mechanismů vnitřní kontroly podle článku 34.

Je-li povolení odňato, vydavatel tokenu vázaného na aktiva postupuje podle článku 47.

6.   Příslušné orgány o odnětí povolení vydavateli tokenu vázaného na aktiva informují ESMA do dvou pracovních dnů od tohoto odnětí. ESMA informace o tomto odnětí bez zbytečného odkladu zpřístupní v rejstříku podle článku 109.

Článek 25

Změna zveřejněných bílých knih kryptoaktiv pro tokeny vázané na aktiva

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva oznámí příslušnému orgánu svého domovského členského státu každou zamýšlenou změnu svého obchodního modelu, která by mohla mít významný vliv na nákupní rozhodnutí některého držitele nebo potenciálního držitele tokenů vázaných na aktiva, k němuž dojde po udělení povolení podle článku 21 nebo po schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17, jakož i v souvislosti s článkem 23. Tyto změny zahrnují mimo jiné všechny podstatné změny:

a)

systémů správy a řízení, včetně hierarchických vztahů s vedoucím orgánem a rámce řízení rizik;

b)

rezervních aktiv a úschovy rezervních aktiv;

c)

práv poskytnutých držitelům tokenů vázaných na aktiva;

d)

mechanismu, jehož prostřednictvím je token vázaný na aktiva vydáván a zpětně vyměňován;

e)

protokolů pro validaci transakcí s tokeny vázanými na aktiva;

f)

fungování vlastní technologie distribuovaného registru vydavatelů, pokud jsou za využití této technologie distribuovaného registru vydávány, převáděny a ukládány tokeny vázané na aktiva;

g)

mechanismů zajišťujících likviditu tokenů vázaných na aktiva, včetně zásad a postupů řízení likvidity pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva podle článku 45;

h)

ujednání se subjekty třetích stran, včetně ujednání o správě rezervních aktiv a investování rezervy, o úschově rezervních aktiv, případně veřejné distribuci tokenů vázaných na aktiva;

i)

postupů vyřizování stížností;

j)

posouzení rizika praní peněz a financování terorismu a souvisejících obecných zásad a postupů.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva oznámí zamýšlené změny příslušnému orgánu svého domovského členského státu alespoň 30 pracovních dnů předtím, než nabydou účinku.

2.   Pokud byla příslušnému orgánu oznámena jakákoli zamýšlená změna podle odstavce 1, vypracuje vydavatel tokenu vázaného na aktiva návrh změněné bílé knihy kryptoaktiva a zajistí, aby bylo pořadí informací v ní uvedených shodné s pořadím informací v původní bílé knize kryptoaktiva.

Vydavatel tokenu vázaného na aktiva oznámí návrh změněné bílé knihy kryptoaktiva příslušnému orgánu domovského členského státu.

Příslušný orgán přijetí návrhu změněné bílé knihy kryptoaktiva co nejdříve elektronicky potvrdí, a to do pěti pracovních dnů od jeho přijetí.

Příslušný orgán návrh změněné bílé knihy kryptoaktiva schválí, nebo zamítne do 30 pracovních dnů od potvrzení jejího přijetí. V průběhu posuzování návrhu změněné bílé knihy kryptoaktiva si příslušný orgán může také vyžádat dodatečné informace, vysvětlení nebo odůvodnění k návrhu změněné bílé knihy kryptoaktiva. Pokud příslušný orgán takovouto žádost učiní, začíná běžet lhůta v délce 30 pracovních dnů až poté, co příslušný orgán požadované dodatečné informace obdrží.

3.   Pokud se příslušný orgán domnívá, že změny bílé knihy kryptoaktiva jsou potenciálně relevantní pro plynulé fungování platebních systémů, transmisi měnové politiky a měnovou suverenitu, konzultuje s ECB a případně s centrální bankou podle čl. 20 odst. 4. Příslušný orgán může v takových případech rovněž konzultovat s EBA a ESMA.

ECB nebo příslušná centrální banka a případně EBA a ESMA poskytnou stanovisko do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti o konzultaci uvedené v prvním pododstavci.

4.   Pokud příslušný orgán změněnou bílou knihu kryptoaktiva schválí, může požadovat, aby vydavatel tokenu vázaného na aktiva:

a)

zavedl mechanismy zajišťující ochranu držitelů tokenu vázaného na aktiva, pokud by potenciální změna činnosti vydavatele mohla mít podstatný vliv na hodnotu, stabilitu nebo rizika tokenu vázaného na aktiva nebo rezervních aktiv;

b)

přijal veškerá vhodná nápravná opatření k řešení obav souvisejících s integritou trhu, finanční stabilitou nebo plynulým fungováním platebních systémů.

Příslušný orgán vydavatele tokenu vázaného na aktiva požádá, aby přijal veškerá vhodná nápravná opatření k řešení obav souvisejících s plynulým fungováním platebních systémů, transmisí měnové politiky nebo měnovou suverenitou, pokud tato nápravná opatření navrhne ECB nebo případně centrální banka podle čl. 20 odst. 4 v rámci konzultací podle odstavce 3 tohoto článku.

Pokud ECB nebo centrální banka podle čl. 20 odst. 4 navrhly jiná opatření než ta, která si vyžádal příslušný orgán, navrhovaná opatření se kombinují nebo, pokud to není možné, vyžaduje se provedení přísnějšího opatření.

5.   Příslušný orgán oznámí změněnou bílou knihu kryptoaktiva ESMA, jednotným kontaktním místům hostitelských členských států, EBA, ECB a případně centrální bance dotčeného členského státu do dvou pracovních dnů od schválení.

ESMA změněnou bílou knihu kryptoaktiva neprodleně zpřístupní v rejstříku uvedeném v článku 109.

Článek 26

Odpovědnost vydavatelů tokenů vázaných na aktiva za informace uvedené v bílé knize kryptoaktiva

1.   Jestliže vydavatel porušil článek 19 tím, že ve své bílé knize kryptoaktiva nebo ve změněné bílé knize kryptoaktiva uvedl informace, které jsou neúplné, nekorektní, nejasné nebo zavádějící, nese tento vydavatel a členové jeho správního, vedoucího nebo dozorčího orgánu odpovědnost vůči držiteli tokenu vázaného na aktiva za případnou ztrátu vzniklou v důsledku tohoto porušení.

2.   Jakékoli smluvní vyloučení nebo omezení občanskoprávní odpovědnosti podle odstavce 1 nemá právní účinek.

3.   Je povinností držitele tokenu vázaného na aktiva předložit důkazy, že vydavatel tohoto tokenu vázaného na aktiva porušil článek 19 tím, že poskytl ve své bílé knize kryptoaktiva nebo ve změněné bílé knize kryptoaktiva informace, které jsou neúplné, nekorektní, nejasné nebo zavádějící a že spoléhání na tyto informace mělo dopad na rozhodnutí držitele koupit, prodat nebo směnit daný token vázaný na aktiva.

4.   Vydavatel a členové jeho správního, vedoucího nebo dozorčího orgánu nenesou odpovědnost za ztrátu vzniklou v důsledku spoléhání na informace poskytnuté ve shrnutí podle článku 19, včetně jeho překladu, s výjimkou případů, kdy shrnutí:

a)

je zavádějící, nepřesné nebo je v rozporu s ostatními částmi bílé knihy kryptoaktiva nebo

b)

ve spojení s ostatními částmi bílé knihy kryptoaktiva neposkytuje klíčové informace, které by potenciálním držitelům pomohly při rozhodování, zda token vázaný na aktiva koupit.

5.   Tímto článkem není dotčena žádná jiná občanskoprávní odpovědnost podle vnitrostátního práva.

KAPITOLA 2

Povinnosti vydavatelů tokenů vázaných na aktiva

Článek 27

Povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu držitelů tokenů vázaných na aktiva

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva jednají čestně, korektně a profesionálně a sdělují informace držitelům a potenciálním držitelům tokenů vázaných na aktiva korektním, jasným a nezavádějícím způsobem.

2.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva jednají v nejlepším zájmu držitelů těchto tokenů a zacházejí s nimi rovnocenně, pokud není v bílé knize kryptoaktiva a případně v propagačních sděleních uvedeno preferenční zacházení.

Článek 28

Zveřejnění bílé knihy kryptoaktiva

Vydavatel tokenu vázaného na aktiva zveřejní na své internetové stránce schválenou bílou knihu kryptoaktiva podle čl. 17 odst. 1 nebo čl. 21 odst. 1, případně svou změněnou bílou knihu kryptoaktiva podle článku 25. Schválená bílá kniha kryptoaktiva musí být dostupná veřejnosti ke dni zahájení veřejného nabízení daného tokenu vázaného na aktiva nebo jeho přijetí k obchodování. Schválená bílá kniha kryptoaktiva, případně změněná bílá kniha kryptoaktiva zůstanou přístupné na internetové stránce vydavatele, dokud bude tento token vázaný na aktiva držet veřejnost.

Článek 29

Propagační sdělení

1.   Všechna propagační sdělení týkající se veřejného nabízení tokenu vázaného na aktiva nebo jeho přijetí k obchodování musí splňovat všechny následující požadavky:

a)

propagační sdělení lze jasně rozpoznat jako propagační;

b)

informace v propagačních sděleních jsou korektní, jasné a nezavádějící;

c)

informace v propagačních sděleních odpovídá informacím v bílé knize kryptoaktiva;

d)

v propagačním sdělení je jasně uvedeno, že byla vydána bílá kniha kryptoaktiva, a je v něm zřetelně uvedena adresa internetové stránky vydavatele tokenu vázaného na aktiva i kontaktní telefonní číslo a e-mailová adresa vydavatele.

2.   Propagační sdělení musí obsahovat jasné a jednoznačné prohlášení, že držitelé tokenu vázaného na aktiva mají vůči vydavateli kdykoli právo na zpětnou výměnu.

3.   Propagační sdělení a jejich změny se zveřejňují na internetové stránce vydavatele.

4.   Příslušné orgány nesmějí vyžadovat předchozí schválení propagačních sdělení před jejich zveřejněním.

5.   Propagační sdělení se na požádání oznámí příslušným orgánům.

6.   Žádná propagační sdělení nesmějí být šířena před zveřejněním bílé knihy kryptoaktiva. Tímto omezením není dotčena možnost vydavatele tokenu vázaného na aktiva provádět sondování trhu.

Článek 30

Průběžné informování držitelů tokenů vázaných na aktiva

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zveřejňují ve veřejné a snadno přístupné části své internetové stránky jasné, přesné a transparentní informace o objemu tokenů vázaných na aktiva v oběhu a o hodnotě a složení rezervy aktiv podle článku 36. Tyto informace se aktualizují alespoň jednou měsíčně.

2.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zveřejní co nejdříve ve veřejné a snadno přístupné části své internetové stránky stručné, jasné, přesné a transparentní shrnutí zprávy o auditu i celou a neupravenou zprávu o auditu týkající se rezervy aktiv podle článku 36.

3.   Aniž je dotčen článek 88, vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zveřejní co nejdříve ve veřejné a snadno přístupné části své internetové stránky jasné, přesné a transparentní informace o každé události, která má nebo by pravděpodobně mohla mít významný vliv na hodnotu tokenů vázaných na aktiva nebo na rezervu aktiv podle článku 36.

Článek 31

Postupy vyřizování stížností

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou a zachovávají účinné a transparentní postupy pro bezodkladné, spravedlivé a jednotné vyřizování stížností obdržených od držitelů tokenů vázaných na aktiva a dalších zúčastněných stran, včetně sdružení spotřebitelů, která zastupují držitele tokenů vázaných na aktiva, a popisy těchto postupů zveřejní. Pokud jsou tokeny vázané na aktiva zcela nebo zčásti distribuovány subjekty třetích stran podle čl. 34 odst. 5 prvního pododstavce písm. h), vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou postupy usnadňující vyřizování stížností mezi držiteli tokenů vázaných na aktiva a těmito subjekty třetích stran.

2.   Držitelé tokenů vázaných na aktiva musí mít možnost podat stížnost u vydavatelů svých tokenů vázaných na aktiva nebo případně u subjektů třetích stran uvedených v odstavci 1 bezplatně.

3.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva a případně subjekty třetích stran uvedené v odstavci 1 připraví a držitelům tokenů vázaných na aktiva poskytnou vzor pro podání stížnosti a povedou záznam o všech obdržených stížnostech a opatřeních, jež byla v reakci na ně přijata.

4.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva prošetří všechny stížnosti včas a nestranně a výsledek tohoto šetření v přiměřené lhůtě sdělí držitelům svých tokenů vázaných na aktiva.

5.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESMA návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní požadavky, vzory a postupy pro vyřizování stížností.

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 32

Zjišťování, prevence, řízení a zveřejňování střetů zájmů

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou a zachovávají účinné zásady a postupy ke zjišťování a prevenci střetů zájmů, jejich řízení a informování o nich, pokud jde o všechny střety zájmů mezi nimi a:

a)

jejich akcionáři nebo členy;

b)

jakýmkoli akcionářem nebo členem, ať přímým nebo nepřímým, který má ve vydavateli kvalifikovanou účast;

c)

členy jejich vedoucích orgánů;

d)

jejich zaměstnanci;

e)

držiteli tokenů vázaných na aktiva nebo

f)

každou třetí stranou zajišťující jednu z funkcí uvedených v čl. 34 odst. 5 prvním pododstavci písm. h).

2.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zejména přijímají veškeré vhodné kroky ke zjišťování, prevenci, řízení a zveřejňování střetů zájmů vyplývajících ze správy a investování rezervy aktiv podle článku 36.

3.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva informují držitele svých tokenů vázaných na aktiva na výrazném místě na své internetové stránce o obecné povaze a zdrojích střetů zájmů uvedených v odstavci 1 a krocích učiněných k jejich zmírnění.

4.   Zveřejněné informace podle odstavce 3 musí být dostatečně přesné, aby potenciální držitelé jejich tokenů vázaných na aktiva mohli učinit informované rozhodnutí o nákupu tokenů vázaných na aktiva.

5.   EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní:

a)

požadavky na zásady a postupy podle odstavce 1;

b)

podrobnosti a metodiku pro obsah zveřejněných informací podle odstavce 3;

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 33

Informování o změnách ve vedoucím orgánu

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva okamžitě informují svůj příslušný orgán o veškerých změnách ve svém vedoucím orgánu a poskytnou svému příslušnému orgánu všechny nezbytné informace k posouzení souladu s čl. 34 odst. 2.

Článek 34

Systémy správy a řízení

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí mít spolehlivé řídicí systémy včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy ke zjišťování, řízení, monitorování a oznamování rizik, kterým jsou nebo by mohli být vystaveni, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly včetně řádných administrativních a účetních postupů.

2.   Členové vedoucího orgánu vydavatelů tokenů vázaných na aktiva musí mít dostatečně dobrou pověst a individuálně i kolektivně náležité znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby mohli vykonávat své povinnosti. Zejména nesmějí být odsouzeni za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu ani za jiné trestné činy, které by zpochybnily jejich dobrou pověst. Musí také prokázat, že jsou schopni věnovat účinnému výkonu svých povinností dostatek času.

3.   Vedoucí orgán vydavatelů tokenů vázaných na aktiva posoudí a pravidelně přezkoumává účinnost opatření a postupů zavedených za účelem zajištění souladu s kapitolami 2, 3, 5 a 6 této hlavy a přijme vhodná opatření k řešení případných nedostatků v tomto ohledu.

4.   Akcionáři nebo členové, ať přímí nebo nepřímí, kteří mají ve vydavatelích tokenů vázaných na aktiva kvalifikovanou účast, musí mít dostatečně dobrou pověst, a zejména nesmějí být odsouzeni za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu ani za jiné trestné činy, které by jejich dobrou pověst zpochybnily.

5.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva přijmou zásady a postupy, které budou dostatečně účinné k zajištění souladu s tímto nařízením. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou, udržují a používají zejména zásady a postupy týkající se:

a)

rezervy aktiv podle článku 36;

b)

úschovy rezervních aktiv, včetně oddělení aktiv, jak je uvedeno v článku 37;

c)

práv poskytnutých držitelům tokenů vázaných na aktiva, jak je uvedeno v článku 39;

d)

mechanismu, jehož prostřednictvím jsou tokeny vázané na aktiva vydávány a zpětně vyměňovány;

e)

protokolů pro validaci transakcí s tokeny vázanými na aktiva;

f)

fungování vlastní technologie distribuovaného registru vydavatele, pokud jsou tokeny vázané na aktiva vydávány, převáděny a ukládány s využitím takové technologie distribuovaného registru nebo podobné technologie, kterou provozuje vydavatel nebo třetí strana jednající jeho jménem;

g)

mechanismů zajišťujících likviditu tokenů vázaných na aktiva, včetně zásad a postupů řízení likvidity pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva podle článku 45;

h)

ujednání se subjekty třetích stran o vedení rezervy aktiv a jejich investování, o úschově rezervních aktiv, případně veřejné distribuci tokenů vázaných na aktiva;

i)

písemného souhlasu vydavatelů tokenů vázaných na aktiva poskytovaného jiným osobám, které mohou tokeny vázané na aktiva veřejně nabízet nebo usilovat o jejich přijetí k obchodování;

j)

vyřizování stížností podle článku 31;

k)

střetů zájmu podle článku 32.

Pokud vydavatelé tokenů vázaných na aktiva uzavřou ujednání podle prvního pododstavce písm. h), musí být tato ujednání uvedena ve smlouvě se subjekty třetích stran. Tato smluvní ujednání stanoví úlohu, odpovědnost, práva a povinnosti vydavatelů tokenů vázaných na aktiva i subjektů třetích stran. Ve smluvním ujednání s přeshraniční dimenzí se jednoznačně uvede zvolené rozhodné právo.

6.   Pokud nezahájili plán zpětné výměny podle článku 47, využívají vydavatelé tokenů vázaných na aktiva vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy k zajištění dlouhodobého a řádného výkonu svých služeb a činností. Za tímto účelem vydavatelé tokenů vázaných na aktiva udržují všechny své systémy a bezpečnostní přístupové protokoly v souladu s příslušnými standardy Unie.

7.   Pokud se vydavatel tokenu vázaného na aktiva rozhodne ukončit poskytování svých služeb a činností, včetně ukončení vydávání tohoto tokenu vázaného na aktiva, předloží plán tohoto ukončení příslušnému orgánu ke schválení.

8.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva určí zdroje operačních rizik a minimalizují je vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů.

9.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou zásady a plány zachování kontinuity činností, které zajistí uchování podstatných údajů a funkcí a zachování jejich činností v případě přerušení jejich systémů a postupů IKT, nebo pokud to není možné, včasnou obnovu těchto údajů a funkcí a včasné obnovení jejich činností.

10.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou mechanismy vnitřní kontroly a účinné postupy řízení, včetně účinné kontroly a ochranných opatření pro správu systémů IKT, jak to vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 (37). Tyto postupy zajišťují komplexní posouzení týkající se spolehlivosti subjektů třetích stran podle odst. 5 prvního pododstavce písm. h) tohoto článku. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva pravidelně sledují a hodnotí adekvátnost a účinnost mechanismů vnitřní kontroly a postupů pro posuzování rizik a přijímají příslušná opatření k odstranění případných nedostatků v tomto ohledu.

11.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí mít zavedeny systémy a postupy, které jsou adekvátní na ochranu dostupnosti, hodnověrnosti, integrity a důvěrnosti údajů, jak to vyžaduje nařízení (EU) 2022/2554, a v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Tyto systémy zaznamenávají a bezpečně uchovávají příslušné údaje a informace shromážděné a vytvořené v průběhu činnosti vydavatelů.

12.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zajistí, aby byli pravidelně auditováni nezávislými auditory. Výsledky těchto auditů musí být sděleny vedoucímu orgánu daného vydavatele a poskytnuty příslušnému orgánu.

13.   Do 30. června 2024 vydá EBA v úzké spolupráci s ESMA a ECB obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 upřesňující minimální obsah systémů správy a řízení pro:

a)

nástroje na sledování rizik podle odstavce 8;

b)

plán zachování kontinuity činností podle odstavce 9;

c)

mechanismus vnitřní kontroly podle odstavce 10;

d)

audity podle odstavce 12, včetně minimální dokumentace, která má být při auditu použita.

Při vydávání obecných pokynů uvedených v prvním pododstavci zohlední EBA ustanovení o systémech správy a řízení obsažená v jiných legislativních aktech Unie o finančních službách, včetně směrnice 2014/65/EU.

Článek 35

Kapitálové požadavky

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí vždy mít kapitál rovnající se alespoň nejvyšší z následujících částek:

a)

350 000 EUR;

b)

2 % z průměrné výše rezervy aktiv podle článku 36;

c)

jedné čtvrtině fixních režijních nákladů za předcházející rok.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) se průměrnou výší rezervních aktiv rozumí průměrná výše rezervních aktiv na konci každého kalendářního dne, počítáno za předcházejících šest měsíců.

Pokud vydavatel nabízí více než jeden token vázaný na aktiva, je částka podle prvního pododstavce písm. b) součtem průměrných hodnot rezervních aktiv zajišťujících každý z tokenů vázaných na aktiva.

Částka podle prvního pododstavce písm. c) se každoročně přezkoumává a je vypočtena v souladu s čl. 67 odst. 3.

2.   Kapitál podle odstavce 1 tohoto článku sestává z položek a nástrojů zahrnutých do kmenového kapitálu tier 1 podle článků 26 až 30 nařízení (EU) č. 575/2013 po veškerých odpočtech podle článku 36 uvedeného nařízení bez uplatnění prahových hodnot pro výjimky podle čl. 46 odst. 4 a článku 48 uvedeného nařízení.

3.   Příslušný orgán domovského členského státu může požadovat, aby vydavatel tokenu vázaného na aktiva držel kapitál, který je až o 20 % vyšší než částka vyplývající z použití odst. 1 prvního pododstavce písm. b), pokud z posouzení kteréhokoli z následujících prvků vyplývá vyšší stupeň rizika:

a)

posouzení procesů řízení rizika a mechanismů vnitřní kontroly vydavatele tokenu vázaného na aktiva podle čl. 34 odst. 1, 8 a 10;

b)

kvalita a volatilita rezervy aktiv podle článku 36;

c)

typy práv poskytnutých vydavatelem tokenu vázaného na aktiva držitelům tohoto tokenu vázaného na aktiva v souladu s článkem 39;

d)

pokud rezerva aktiv zahrnuje investice, rizika, jež investiční politika představuje pro rezervu aktiv;

e)

souhrnná hodnota a počet transakcí vypořádaných v tokenu vázaném na aktiva;

f)

význam trhů, na nichž je token vázaný na aktiva nabízeny a obchodovány;

g)

v příslušných případech tržní kapitalizace tokenu vázaného na aktiva.

4.   Příslušný orgán domovského členského státu může požadovat, aby vydavatel tokenu vázaného na aktiva, který není významný, splňoval kterýkoli z požadavků stanovených v článku 45, je-li to nezbytné k řešení vyššího stupně rizik zjištěných podle odstavce 3 tohoto článku nebo případných jiných rizik, na něž se článek 45 zaměřuje, mimo jiné rizik v oblasti likvidity.

5.   Aniž je dotčen odstavec 3, vydavatelé tokenů vázaných na aktiva pravidelně provádějí zátěžové testy, které zohledňují závažné, avšak věrohodné scénáře finančních obtíží, jako jsou skokové změny úrokových sazeb, a nefinančních obtíží, jako je operační riziko. Na základě výsledku těchto zátěžových testů vyžaduje příslušný orgán domovského členského státu, aby vydavatel tokenu vázaného na aktiva za určitých okolností zohledňujících výsledky zátěžových testů a prognózu rizika držel kapitál, který je o 20 % až 40 % vyšší než částka vyplývající z použití odst. 1 prvního pododstavce písm. b).

6.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESMA a ECB návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní:

a)

postup a lhůtu pro vydavatele tokenu vázaného na aktiva, pokud jde o přizpůsobení vyšším kapitálovým požadavkům, jak je stanoveno v odstavci 3;

b)

kritéria pro vyžadování vyššího kapitálu, jak je stanoveno v odstavci 3;

c)

minimální požadavky na koncepci programů zátěžových testů s přihlédnutím k velikosti, složitosti a povaze tokenu vázaného na aktiva, mimo jiné včetně:

i)

druhů zátěžových testů a jejich hlavní cílů a uplatnění;

ii)

četnosti jednotlivých zátěžových testů;

iii)

vnitřních systémů správy a řízení;

iv)

příslušné datové infrastruktury;

v)

metodiky a věrohodnosti předpokladů;

vi)

uplatňování zásady proporcionality na všechny minimální požadavky, ať už kvantitativní nebo kvalitativní, a

vii)

minimální periodicity zátěžových testů a společných referenčních parametrů scénářů zátěžových testů.

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

KAPITOLA 3

Rezerva aktiv

Článek 36

Povinnost mít rezervu aktiv a složení a správa rezervy aktiv

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva vytvářejí a vždy udržují rezervu aktiv.

Rezerva aktiv musí být složena a spravována tak, aby:

a)

byla kryta rizika spojená s aktivy, na něž jsou navázány tokeny vázané na aktiva a

b)

byla zohledněna rizika likvidity spojená s trvalými právy držitelů na zpětnou výměnu.

2.   Rezerva aktiv je v zájmu držitelů tokenů vázaných na aktiva a v souladu s použitelným právem právně oddělena od majetku vydavatele a od rezervy aktiv jiných tokenů vázaných na aktiva tak, aby věřitelé vydavatelů neměli na rezervu aktiv žádný nárok, zejména v případě platební neschopnosti.

3.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zajistí, aby rezerva aktiv byla provozně oddělena od jejich majetku, jakož i od rezervy aktiv jiných tokenů.

4.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESMA a s ECB návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní požadavky na likviditu se zohledněním velikosti, složitosti a povahy rezervy aktiv i samotného tokenu vázaného na aktiva.

Regulační technické normy stanoví zejména:

a)

příslušný procentní podíl rezervy aktiv tvořený aktivy splatnými do jednoho dne, včetně procentního podílu reverzních rep, které mají výpovědní lhůtu jeden pracovní den, nebo procentní podíl hotovosti, kterou lze vybrat s výpovědní lhůtou jednoho pracovního dne;

b)

příslušný procentní podíl rezervy aktiv tvořený aktivy splatnými do jednoho týdne, včetně procentního podílu reverzních rep, které mají výpovědní lhůtu pět pracovních dnů, nebo procentní podíl hotovosti, kterou lze vybrat s výpovědní lhůtou pěti pracovních dnů;

c)

příslušná aktiva s jinou splatností a obecné techniky pro řízení likvidity;

d)

minimální objem vkladů v každé úřední měně, na niž jsou tokeny navázány, který nemůže být nižší než 30 % navázaného objemu v každé úřední měně.

Pro účely druhého pododstavce písm. a), b) a c) zohlední EBA mimo jiné příslušné prahové hodnoty stanovené v článku 52 směrnice 2009/65/ES.

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

5.   Vydavatelé, kteří veřejně nabízejí dva nebo více tokenů vázaných na aktiva, provozují a udržují pro každý z tokenů vázaných na aktiva oddělená seskupení rezerv aktiv. Každé z těchto seskupení rezerv aktiv je spravováno odděleně.

Pokud různí vydavatelé tokenů vázaných na aktiva veřejně nabízejí tentýž token vázaný na aktiva, tito vydavatelé pro tento token vázaný na aktiva provozují a udržují pouze jednu rezervu aktiv.

6.   Vedoucí orgány vydavatelů tokenů vázaných na aktiva zajistí účinnou a obezřetnou správu rezervy aktiv. Vydavatelé zajistí, aby vydávání a zpětná výměna tokenů vázaných na aktiva byly vždy doprovázeny odpovídajícím zvýšením nebo snížením rezervy aktiv.

7.   Vydavatel tokenu vázaného na aktiva určí souhrnnou hodnotu rezervy aktiv za použití tržních cen. Její souhrnná hodnota se musí přinejmenším rovnat souhrnné hodnotě pohledávek držitelů tokenu vázaného na aktiva v oběhu za vydavatelem.

8.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí mít jasné a podrobné zásady popisující stabilizační mechanismus těchto tokenů. Tyto zásady musí zejména:

a)

uvádět aktiva, na která tokeny vázané na aktiva odkazují, a složení těchto aktiv;

b)

popsat typy a přesné rozdělení aktiv, která jsou součástí rezervy aktiv;

c)

obsahovat podrobné hodnocení rizik, včetně úvěrového rizika, tržního rizika, rizika koncentrace a rizika likvidity vyplývajícího z rezervy aktiv;

d)

popsat postup, kterým jsou tokeny vázané na aktiva vydávány a zpětně vyměňovány, a postup, kterým takové vydání nebo zpětná výměna vyústí v odpovídající zvýšení a snížení rezervy aktiv;

e)

uvádět, zda je část rezervy aktiv investována podle článku 38;

f)

pokud vydavatelé tokenů vázaných na aktiva investují část rezervy aktiv podle článku 38, podrobně popsat investiční politiku a zahrnout hodnocení toho, jak může tato investiční politika ovlivnit hodnotu rezervy aktiv;

g)

popsat postup nákupu tokenů vázaných na aktiva a jejich zpětné výměny za rezervu aktiv a uvést seznam osob nebo kategorií osob, které jsou k tomu oprávněny.

9.   Aniž je dotčen čl. 34 odst. 12, vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zadají každých šest měsíců nezávislý audit rezervy aktiv, který posoudí soulad s pravidly této kapitoly, a to ode dne jejich povolení podle článku 21 nebo ode dne schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17.

10.   Vydavatel oznámí neprodleně, a nejpozději do šesti týdnů od referenčního data ocenění, výsledky auditu podle odstavce 9 příslušnému orgánu. Vydavatel zveřejní výsledek auditu do dvou týdnů ode dne oznámení příslušnému orgánu. Příslušný orgán může vydavateli nařídit, aby zveřejnění výsledků auditu odložil, pokud:

a)

byla vydavateli uložena povinnost, aby provedl mechanismy nebo opatření podle ozdravného plánu v souladu s čl. 46 odst. 3;

b)

byla vydavateli uložena povinnost, aby provedl plán zpětné výměny v souladu s článkem 47;

c)

je považováno za nezbytné chránit hospodářské zájmy držitelů tokenu vázaného na aktiva;

d)

se má za to, že je nezbytné zabránit významnému nepříznivému dopadu na finanční systém domovského členského státu nebo jiného členského státu.

11.   Oceňování v tržních cenách podle odstavce 7 tohoto článku se provádí, kdykoli je to možné, s použitím oceňování podle tržní hodnoty („mark-to market“) ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 (38).

Při použití oceňování podle tržní hodnoty se rezervní aktivum oceňuje podle té výše poptávky či nabídky, která je obezřetnější, vyjma případů, kdy může být odprodáno dle středního tržního kurzu. Použijí se pouze kvalitní údaje o trhu a tyto údaje se posuzují na základě všech těchto faktorů:

a)

počet a kvalita protistran;

b)

objem a obrat daného rezervního aktiva na trhu;

c)

velikost rezervy aktiv.

12.   Není-li použití oceňování podle tržní hodnoty podle odstavce 11 tohoto článku možné nebo nejsou-li tržní údaje dostatečně kvalitní, rezervní aktivum se ocení konzervativně s použitím oceňování podle modelu („mark-to-model“) ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2017/1131.

Model musí přesně odhadnout vlastní hodnotu rezervního aktiva na základě všech těchto aktuálních klíčových faktorů:

a)

objem a obrat daného rezervního aktiva na trhu;

b)

velikost rezervy aktiv;

c)

tržní riziko, úrokové riziko a úvěrové riziko spojené s rezervním aktivem.

Při použití oceňování podle modelu se nepoužije metoda založená na naběhlé hodnotě („amortised cost“) ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2017/1131.

Článek 37

Úschova rezervních aktiv

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou, udržují a používají zásady, postupy a smluvní ujednání, které vždy zajistí, aby:

a)

rezervní aktiva nebyla zatížena ani zastavena dohodou o finančním zajištění ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (39);

b)

rezervní aktiva byla držena v úschově v souladu s odstavcem 6 tohoto článku;

c)

vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli k rezervním aktivům rychlý přístup, aby mohli vyhovět případným žádostem držitelů tokenů vázaných na aktiva o zpětnou výměnu;

d)

nedocházelo ke koncentraci správců rezervních aktiv;

e)

se předešlo riziku koncentrace rezervních aktiv.

2.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří v Unii vydávají dvě nebo více kategorií tokenů vázaných na aktiva, musí mít zavedeny zásady týkající se úschovy aktiv pro každé seskupení rezerv aktiv. Různí vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří vydali tutéž kategorii tokenů vázaných na aktiva, provozují a udržují jednotné zásady týkající se úschovy aktiv.

3.   Rezervní aktiva musí být držena v úschově nejpozději do pěti pracovních dnů po vydání tokenů vázaných na aktiva, a to jedním z těchto subjektů:

a)

poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, který poskytuje úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, pokud mají rezervní aktiva podobu kryptoaktiv;

b)

úvěrovou institucí v případě všech typů rezervních aktiv;

c)

investičním podnikem, který poskytuje doplňkovou službu úschovy a správy finančních nástrojů na účet zákazníků ve smyslu přílohy I oddílu B bodu 1 směrnice 2014/65/EU, pokud mají rezervní aktiva podobu finančních nástrojů.

4.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí při výběru, jmenování a přezkumu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí a investičních podniků jmenovaných správci rezervních aktiv podle odstavce 3 vynaložit veškerou patřičnou dovednost, péči a obezřetnost. Správcem musí být právnická osoba odlišná od vydavatele.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zajistí, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce a investiční podniky jmenovaní správci rezervních aktiv podle odstavce 3 měli odborné znalosti a pověst na trhu potřebné k tomu, aby mohli jednat jako správci těchto rezervních aktiv, s přihlédnutím k účetním postupům, postupům úschovy a vnitřním kontrolním mechanismům těchto poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí a investičních podniků. Smluvní ujednání mezi vydavateli tokenů vázaných na aktiva a správci zajistí, aby rezervní aktiva, která jsou držena v úschově, byla chráněna před pohledávkami věřitelů správců.

5.   Zásady a postupy týkající se úschovy uvedené v odstavci 1 stanoví kritéria výběru pro jmenování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí nebo investičních podniků správci rezervních aktiv a postup pro přezkum takových jmenování.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva pravidelně přezkoumávají jmenování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí nebo investičních podniků správci rezervních aktiv. Pro účely tohoto přezkumu vyhodnotí vydavatelé tokenů vázaných na aktiva své expozice vůči těmto správcům s přihlédnutím k plnému rozsahu jejich vztahu s nimi a průběžně sledují jejich finanční situaci.

6.   Správci rezervních aktiv podle odstavce 4 zajistí, aby úschova těchto rezervních aktiv probíhala následujícím způsobem:

a)

úvěrové instituce evidují peněžní prostředky držené v úschově na účtu vedeném danou úvěrových institucí;

b)

u finančních nástrojů, které mohou být drženy v úschově, musí mít úvěrové instituce nebo investiční podniky v úschově všechny finanční nástroje, které mohou být zaznamenány na účtu finančních nástrojů vedeném v účetnictví úvěrových institucí nebo investičních podniků, a všechny finanční nástroje, které lze těmto úvěrovým institucím nebo investičním podnikům fyzicky doručit;

c)

u kryptoaktiv, která mohou být držena v úschově, musí poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy držet v úschově kryptoaktiva zařazená v rezervních aktivech nebo případně přístup k těmto kryptoaktivům v podobě soukromých šifrovacích klíčů;

d)

u ostatních aktiv ověří úvěrové instituce vlastnictví vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a povedou záznamy o rezervních aktivech, u nichž se přesvědčily, že vydavatelé tokenů vázaných na aktiva tato rezervní aktiva vlastní.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) úvěrové instituce zajistí, aby byly peněžní prostředky zaznamenány v účetnictví úvěrových institucí na odděleném účtu v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů provádějícími článek 16 směrnice Komise 2006/73/ES (40). Tento účet bude otevřen na jméno vydavatele tokenů vázaných na aktiva za účelem správy rezervních aktiv každého tokenu vázaného na aktiva, aby bylo možné peněžní prostředky, které jsou drženy v úschově, jasně identifikovat jako součást jednotlivých rezerv aktiv.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) úvěrové instituce a investiční podniky zajistí, aby všechny finanční nástroje, které mohou být zaznamenány na účtu finančních nástrojů zřízeném v účetnictví úvěrových institucí a v účetnictví investičních podniků, byly v účetnictví úvěrových institucí a investičních podniků zaznamenány na oddělených účtech v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů provádějícími článek 16 směrnice 2006/73/ES. Tento účet finančních nástrojů bude otevřen na jméno vydavatele tokenů vázaných na aktiva za účelem správy rezervních aktiv každého tokenu vázaného na aktiva, aby bylo možné finanční nástroje, které jsou drženy v úschově, jasně identifikovat jako součást jednotlivých rezerv aktiv.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) zavedou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy rejstřík pozic na jméno vydavatelů tokenů vázaných na aktiva za účelem správy rezervních aktiv každého tokenu vázaného na aktiva, aby bylo možné kryptoaktiva, která jsou držena v úschově, jasně identifikovat jako součást jednotlivých rezerv aktiv.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) se posouzení, zda vydavatelé tokenů vázaných na aktiva rezervní aktiva vlastní, zakládá na informacích nebo dokumentech poskytnutých vydavateli tokenů vázaných na aktiva a na externích důkazech, jsou-li k dispozici.

7.   Jmenování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí nebo investičních podniků správci rezervních aktiv v souladu s odstavcem 4 tohoto článku se doloží smluvním ujednáním podle čl. 34 odst. 5 druhého pododstavce. Tato smluvní ujednání mimo jiné upravují tok informací nezbytných k tomu, aby vydavatelům tokenů vázaných na aktiva a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrovým institucím a investičním podnikům umožňovaly vykonávat jejich funkce správců.

8.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce a investiční podniky, kteří byli jmenováni správci v souladu s odstavcem 4, jednají čestně, spravedlivě, profesionálně, nezávisle a v zájmu vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a držitelů těchto tokenů.

9.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce a investiční podniky, kteří byli jmenováni správci v souladu s odstavcem 4, neprovádějí činnosti týkající se vydavatelů tokenů vázaných na aktiva, které by mohly způsobit vznik střetu zájmů mezi těmito vydavateli, držiteli tokenů vázaných na aktiva a mezi nimi samotnými, s výjimkou případů, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce nebo investiční podniky mají funkčně a hierarchicky oddělenou činnost úschovy od svých dalších činností, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů;

b)

vydavatelé tokenů vázaných na aktiva potenciální střety zájmů řádně rozpoznávají, sledují, řídí a oznamují držitelům tokenů vázaných na aktiva v souladu s článkem 32.

10.   V případě ztráty finančního nástroje nebo kryptoaktiva, které jsou v úschově podle odstavce 6, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrová instituce nebo investiční podnik, kteří tento finanční nástroj nebo kryptoaktivum ztratili, vydavateli tokenu vázaného na aktiva finanční nástroj nebo kryptoaktivum bez zbytečného odkladu kompenzují nebo mu vrátí finanční nástroj nebo kryptoaktivum stejného typu nebo odpovídající hodnoty. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrová instituce nebo investiční podnik za kompenzaci nebo navrácení neodpovídá, pokud prokáže, že ke ztrátě došlo vlivem vnějších okolností, jež nebylo možné přiměřeně ovlivnit a jejichž důsledky byly i přes veškeré vynaložené úsilí, které lze přiměřeně požadovat, nevyhnutelné.

Článek 38

Investování rezervy aktiv

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří investují část rezervy aktiv, investují tato aktiva pouze do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním rizikem, úvěrovým rizikem a rizikem koncentrace. Tyto investice lze rychle přeměnit do likvidní podoby s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.

2.   Podíly v subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) se pro účely odstavce 1 považují za aktiva s minimálním tržním rizikem, úvěrovým rizikem a rizikem koncentrace, pokud daný SKIPCP investuje výhradně do aktiv blíže určených EBA v souladu s odstavcem 5 a pokud vydavatel tokenu vázaného na aktiva zajistí, aby rezerva aktiv byla investována způsobem, který minimalizuje riziko koncentrace.

3.   Finanční nástroje, do kterých je rezerva aktiv investována, se drží v úschově v souladu s článkem 37.

4.   Veškeré zisky nebo ztráty, včetně kolísání hodnoty finančních nástrojů uvedených v odstavci 1, a případná rizika protistrany nebo operační rizika, která vyplývají z investice rezervy aktiv, nese vydavatel tokenu vázaného na aktiva.

5.   EBA vypracuje ve spolupráci s ESMA a s ECB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní finanční nástroje, jež lze považovat za vysoce likvidní finanční nástroje s minimálním tržním rizikem, úvěrovým rizikem a rizikem koncentrace, jak je uvedeno v odstavci 1. Při specifikaci těchto finančních nástrojů EBA zohlední:

a)

různé druhy aktiv, na něž lze navázat token vázaný na aktiva;

b)

vzájemný vztah mezi aktivy, na něž je navázán token vázaný na aktiva, a vysoce likvidními finančními nástroji, do kterých může vydavatel investovat;

c)

požadavek týkající se krytí likvidity podle článku 412 nařízení (EU) č. 575/2013, který je dále upřesněn v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (41);

d)

omezení koncentrace, které vydavateli brání v tom, aby:

i)

investoval více než určitý procentní podíl rezervních aktiv do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním rizikem, úvěrovým rizikem a rizikem koncentrace, vydaných jediným subjektem;

ii)

u poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo úvěrových institucí, které patří do téže skupiny ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (42), nebo u investičních podniků držel v úschově více než určitý procentní podíl kryptoaktiv nebo aktiv.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) bodu i) určí EBA vhodné limity pro stanovení požadavků na koncentraci. Tyto limity zohlední mimo jiné příslušné prahové hodnoty stanovené v článku 52 směrnice 2009/65/ES.

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 39

Právo na zpětnou výměnu

1.   Držitelé tokenů vázaných na aktiva mají kdykoli právo na zpětnou výměnu od vydavatelů tokenů vázaných na aktiva nebo na rezervní aktiva, pokud vydavatelé nejsou schopni splnit své povinnosti uvedené v kapitole 6 této hlavy. Vydavatelé zavedou, udržují a používají jasné a podrobné zásady a postupy týkající se těchto trvalých práv na zpětnou výměnu.

2.   Vydavatel tokenu vázaného na aktiva provede na žádost držitele tohoto tokenu zpětnou výměnu buď vyplacením částky v peněžních prostředcích jiných než elektronických penězích, která bude odpovídat tržní hodnotě aktiv, na něž držený token vázaný na aktiva odkazuje, nebo poskytnutím aktiv, na něž token odkazuje. Vydavatelé zavedou zásady upravující toto trvalé právo na zpětnou výměnu, které stanoví:

a)

podmínky, včetně prahových hodnot, období a časových rámců, pro držitele tokenů vázaných na aktiva k výkonu tohoto práva na zpětnou výměnu;

b)

mechanismy a postupy k zajištění zpětné výměny tokenů vázaných na aktiva, a to i za napjatých tržních podmínek, i v souvislosti s prováděním ozdravného plánu podle článku 46 nebo v případě řádné zpětné výměny tokenů vázaných na aktiva podle článku 47;

c)

oceňování nebo zásady pro oceňování tokenů vázaných na aktiva a rezervních aktiv, pokud držitel tokenů vázaných na aktiva uplatní právo na zpětnou výměnu, včetně použití metodiky oceňování podle čl. 36 odst. 11;

d)

podmínky vypořádání zpětné výměny a

e)

opatření, která vydavatelé přijmou s cílem odpovídajícím způsobem řídit zvýšení nebo snížení rezervy aktiv, aby se zabránilo případným nepříznivým dopadům na trh rezervních aktiv.

Pokud vydavatelé při prodeji tokenu vázaného na aktiva přijímají platbu v peněžních prostředcích jiných než elektronických penězích, denominovaných v úřední měně, musí vždy poskytnout možnost zpětné výměny tokenu za peněžní prostředky jiné než elektronické peníze, denominované v téže úřední měně.

3.   Aniž je dotčen článek 46, zpětná výměna tokenů vázaných na aktiva není zpoplatněna.

Článek 40

Zákaz úročení

1.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva neposkytují úroky ve vztahu k tokenům vázaným na aktiva.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy neposkytují úroky při poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, které se týkají tokenů vázaných na aktiva.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 se za úrok považuje jakákoli odměna nebo jakýkoli jiný prospěch související s délkou doby, po kterou držitel tokenů vázaných na aktiva tyto tokeny vázané na aktiva drží. To zahrnuje čistou náhradu nebo slevy s účinkem rovnocenným úroku, které držitel tokenů vázaných na aktiva obdrží přímo od vydavatele nebo od třetích stran a které jsou přímo spojeny s tokeny vázanými na aktiva, nebo prostřednictvím odměny či ocenění jiných produktů.

KAPITOLA 4

Nabytí vydavatelů tokenů vázaných na aktiva

Článek 41

Posouzení navrhovaných nabytí vydavatelů tokenů vázaných na aktiva

1.   Každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě, které zamýšlejí přímo či nepřímo nabýt (dále jen „navrhovaný nabyvatel“) kvalifikovanou účast ve vydavateli tokenu vázaného na aktiva nebo přímo či nepřímo takovou účast zvýšit s tím důsledkem, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, dosáhl nebo překročil 20 %, 30 % nebo 50 % anebo že by se vydavatel tokenu vázaného na aktiva stal jejich dceřiným podnikem, to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu vydavatele, s tím, že uvede výši své zamýšlené účasti a informace požadované regulačními technickými normami přijatými Komisí v souladu s čl. 42 odst. 4.

2.   Každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast ve vydavateli tokenu vázaného na aktiva, své rozhodnutí předtím, než uvedenou účast zcizí, písemně oznámí příslušnému orgánu a uvede výši této účasti. Tato osoba příslušnému orgánu rovněž oznámí každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by vydavatel tokenu vázaného na aktiva přestal být dceřiným podnikem dotyčné osoby.

3.   Příslušný orgán neprodleně a v každém případě do dvou pracovních dnů od přijetí oznámení požadovaného podle odstavce 1 písemně potvrdí jeho přijetí.

4.   Příslušný orgán posoudí navrhované nabytí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a informace požadované regulačními technickými normami přijatými Komisí v souladu s čl. 42 odst. 4, do 60 pracovních dnů ode dne písemného potvrzení přijetí podle odstavce 3 tohoto článku. Při potvrzení přijetí oznámení příslušný orgán navrhovaného nabyvatele informuje o konci lhůty pro posouzení.

5.   Při provádění posouzení uvedeného v odstavci 4 může příslušný orgán od navrhovaného nabyvatele požadovat jakékoli doplňující informace, které jsou nezbytné k dokončení tohoto posouzení. Taková žádost musí být učiněna před dokončením posouzení, v každém případě nejpozději do 50. pracovního dne ode dne písemného potvrzení přijetí uvedeného v odstavci 3. Tato žádost musí být učiněna písemně a musí blíže určit, jaké doplňující informace jsou zapotřebí.

Příslušný orgán lhůtu pro posouzení uvedenou v odstavci 4 pozastaví, dokud neobdrží doplňující informace podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Pozastavení nepřesáhne 20 pracovních dnů. Jakékoli další žádosti příslušného orgánu o doplňující informace nebo o vysvětlení obdržených informací nesmí vést k dalšímu pozastavení lhůty pro posouzení.

Příslušný orgán může pozastavení podle druhého pododstavce tohoto odstavce prodloužit až o 30 pracovních dnů, nachází-li se navrhovaný nabyvatel mimo Unii nebo je-li regulován právními předpisy třetí země.

6.   Příslušný orgán, který se po dokončení posouzení podle odstavce 4 rozhodne nesouhlasit s navrhovaným nabytím podle odstavce 1, o tom uvědomí navrhovaného nabyvatele do dvou pracovních dnů a v každém případě před datem podle odstavce 4, případně prodlouženém v souladu s odst. 5 druhým a třetím pododstavcem. Uvedené oznámení musí obsahovat důvody tohoto rozhodnutí.

7.   Pokud příslušný orgán nevysloví proti navrhovanému nabytí uvedenému v odstavci 1 nesouhlas přede dnem uvedeným v odstavci 4, případně prodlouženém v souladu s odst. 5 druhým a třetím pododstavcem, navrhované nabytí se považuje za schválené.

8.   Příslušný orgán může stanovit maximální dobu pro dokončení navrhovaného nabytí podle odstavce 1 a případně tuto maximální dobu prodloužit.

Článek 42

Obsah posouzení navrhovaného nabytí vydavatelů tokenů vázaných na aktiva

1.   Při provádění posouzení uvedeného v čl. 41 odst. 4 příslušný orgán posoudí vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční zdraví navrhovaného nabytí podle čl. 41 odst. 1 na základě všech těchto kritérií:

a)

pověst navrhovaného nabyvatele;

b)

pověst, znalosti, dovednosti a zkušenosti všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti vydavatele tokenu vázaného na aktiva;

c)

finanční zdraví navrhovaného nabyvatele, zejména ve vztahu k typu plánované a vykonávané činnosti, pokud jde o vydavatele tokenu vázaného na aktiva, v němž je navrhováno nabytí;

d)

zda bude vydavatel tokenu vázaného na aktiva schopen nepřetržitě dodržovat ustanovení této hlavy;

e)

zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu čl. 1 odst. 3 a 5 směrnice (EU) 2015/849 nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

2.   Příslušný orgán může s navrhovaným nabytím vyjádřit nesouhlas pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku důvodné nebo pokud jsou informace poskytnuté v souladu s čl. 41 odst. 4 neúplné nebo nesprávné.

3.   Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše kvalifikované účasti, které je třeba podle tohoto nařízení dosáhnout, ani svým příslušným orgánům neumožňují posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.

4.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESMA návrhy regulačních technických norem, kterými upřesní podrobný obsah informací nezbytných k provedení posouzení podle čl. 41 odst. 4 prvního pododstavce. Požadované informace musí být relevantní pro obezřetnostní posouzení, musí být přiměřené a přizpůsobené povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovanému nabytí podle čl. 41 odst. 1.

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

KAPITOLA 5

Významné tokeny vázané na aktiva

Článek 43

Klasifikace tokenů vázaných na aktiva jako významných tokenů vázaných na aktiva

1.   Kritéria pro klasifikaci tokenů vázaných na aktiva jako významných tokenů vázaných na aktiva jsou následující, jak je dále upřesněno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 11:

a)

počet držitelů tokenu vázaného na aktiva je vyšší než 10 milionů;

b)

hodnota vydaného tokenu vázaného na aktiva, jeho tržní kapitalizace nebo objem rezervy aktiv vydavatele tokenu vázaného na aktiva je vyšší než 5 000 000 000 EUR;

c)

průměrný počet a průměrná souhrnná hodnota transakcí s tímto tokenem vázaným na aktiva za den během příslušného období je vyšší než 2,5 milionu transakcí a 500 000 000 EUR;

d)

vydavatel tokenu vázaného na aktiva je poskytovatelem hlavních služeb platforem, který je označen za strážce přístupu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 (43);

e)

význam činností vydavatele tokenu vázaného na aktiva v mezinárodním měřítku, včetně používání tokenu vázaného na aktiva pro platby a převody;

f)

propojenost tokenu vázaného na aktiva nebo jeho vydavatelů s finančním systémem;

g)

skutečnost, že tentýž vydavatel vydává alespoň jeden další token vázaný na aktiva nebo elektronický peněžní token a poskytuje alespoň jednu službu související s kryptoaktivy.

2.   EBA klasifikuje tokeny vázané na aktiva jako významné tokeny vázané na aktiva, pokud jsou splněna alespoň tři kritéria stanovená v odstavci 1 tohoto článku:

a)

během období, které pokrývá první zpráva obsahující informace podle odstavce 4 tohoto článku, po povolení podle článku 21 nebo po schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17, nebo

b)

během období, které pokrývají alespoň dvě po sobě následující informační zprávy podle odstavce 4 tohoto článku.

3.   Pokud tentýž token vázaný na aktiva vydává několik vydavatelů, posoudí se splnění kritérií stanovených v odstavci 1 po agregaci údajů od těchto vydavatelů.

4.   Příslušné orgány domovského členského státu vydavatele podají EBA a ECB alespoň dvakrát ročně zprávu s informacemi o splnění kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku, včetně případných informací obdržených podle článku 22.

Pokud je vydavatel usazen v členském státě, jehož úřední měnou není euro, nebo pokud token vázaný na aktiva odkazuje na jinou úřední měnu členského státu, než je euro, příslušné orgány předají informace uvedené v prvním pododstavci rovněž centrální bance tohoto členského státu.

5.   Pokud EBA dojde k závěru, že token vázaný na aktiva splňuje kritéria stanovená v odstavci 1 v souladu s odstavcem 2, připraví návrh rozhodnutí o klasifikaci tokenu vázaného na aktiva jako významného tokenu vázaného na aktiva a informuje o něm vydavatele tohoto tokenu, příslušný orgán domovského členského státu vydavatele, ECB a v případech uvedených v odst. 4 druhém pododstavci centrální banku dotčeného členského státu.

Vydavatelé těchto tokenů vázaných na aktiva, jejich příslušné orgány, ECB a případně centrální banka dotčeného členského státu mají 20 pracovních dnů ode dne oznámení návrhu rozhodnutí EBA na předložení písemných připomínek a komentářů. EBA tyto připomínky a komentáře před přijetím konečného rozhodnutí náležitě zohlední.

6.   EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda má být token vázaný na aktiva klasifikován jako významný token vázaný na aktiva, do 60 pracovních dnů ode dne oznámení uvedeného v odstavci 5 a neprodleně toto rozhodnutí oznámí vydavateli tohoto tokenu vázaného na aktiva a jeho příslušnému orgánu.

7.   Pokud byl token vázaný na aktiva klasifikován na základě rozhodnutí EBA přijatého v souladu s odstavcem 6 jako významný, přenesou se povinnosti dohledu týkající se vydavatele tohoto významného tokenu vázaného na aktiva z příslušného orgánu domovského členského státu vydavatele na EBA do 20 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

EBA a příslušný orgán spolupracují, aby zajistily hladký přenos dohledových pravomocí.

8.   EBA každoročně opětovně vyhodnotí klasifikaci významných tokenů vázaných na aktiva na základě dostupných informací, včetně informací ze zpráv podle odstavce 4 nebo informací obdržených podle článku 22.

Pokud EBA dojde k závěru, že některé tokeny vázané na aktiva již nesplňují kritéria stanovená v odstavci 1 v souladu s odstavcem 2, připraví návrh rozhodnutí o vyřazení tokenů vázaných na aktiva z klasifikace jako významných a informuje o něm vydavatele těchto tokenů vázaných na aktiva, příslušný orgán domovského členského státu vydavatele, ECB a v případech uvedených v odst. 4 druhém pododstavci centrální banku dotčeného členského státu.

Vydavatelé těchto tokenů vázaných na aktiva, jejich příslušné orgány, ECB a případně centrální banka uvedená v odstavci 4 mají 20 pracovních dnů ode dne oznámení uvedeného návrhu rozhodnutí na předložení písemných připomínek a komentářů. EBA tyto připomínky a komentáře před přijetím konečného rozhodnutí náležitě zohlední.

9.   EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda token vázaný na aktiva již nemá být klasifikován jako významný token vázaný na aktiva, do 60 pracovních dnů ode dne oznámení uvedeného v odstavci 8 a neprodleně toto rozhodnutí oznámí vydavateli tohoto tokenu vázaného na aktiva a jeho příslušnému orgánu.

10.   Pokud již token vázaný na aktiva není klasifikován na základě rozhodnutí EBA přijatého v souladu s odstavcem 9 jako významný, přenesou se povinnosti dohledu týkající se vydavatele tohoto tokenu vázaného na aktiva z EBA na příslušný orgán domovského členského státu vydavatele do 20 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

EBA a příslušný orgán spolupracují, aby zajistily hladký přenos dohledových pravomocí.

11.   Komise přijme v souladu s článkem 139 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení bližším vymezením kritérií stanovených v odstavci 1 pro účely klasifikace tokenu vázaného na aktiva jako významný, a kterými stanoví:

a)

okolnosti, za nichž jsou činnosti vydavatele tokenu vázaného na aktiva považovány za významné v mezinárodním měřítku mimo Unii;

b)

okolnosti, za nichž se tokeny vázané na aktiva a jejich vydavatelé považují za propojené s finančním systémem;

c)

obsah a formát informací, které příslušné orgány poskytují EBA a ECB podle odstavce 4 tohoto článku a čl. 56 odst. 3.

Článek 44

Dobrovolná klasifikace tokenů vázaných na aktiva jako významných tokenů vázaných na aktiva

1.   Žádající vydavatelé tokenů vázaných na aktiva mohou ve své žádosti o povolení podle článku 18 nebo ve svém oznámení podle článku 17 uvést, že si přejí, aby jejich tokeny vázané na aktiva byly klasifikovány jako významné tokeny vázané na aktiva. V takovém případě příslušný orgán oznámí žádost tohoto vydavatele neprodleně EBA, ECB v případech uvedených v čl. 43 odst. 4 centrální bance dotčeného členského státu.

Aby mohl být token vázaný na aktiva klasifikován jako významný podle tohoto článku, musí žádající vydavatel tokenu vázaného na aktiva prostřednictvím podrobného programu činností uvedeného v čl. 17 odst. 1 písm. b) bodě i) a čl. 18 odst. 2 písm. d) prokázat, že pravděpodobně splní alespoň tři z kritérií stanovených v čl. 43 odst. 1.

2.   EBA připraví do 20 pracovních dnů od oznámení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku návrh rozhodnutí obsahující jeho stanovisko vycházející z programu činností, zda token vázaný na aktiva splňuje či pravděpodobně splní alespoň tři z kritérií stanovených v čl. 43 odst. 1, a oznámí tento návrh rozhodnutí příslušnému orgánu domovského členského státu žádajícího vydavatele, ECB a v případech uvedených v čl. 43 odst. 4 centrální bance dotyčného členského státu.

Příslušné orgány vydavatelů těchto tokenů vázaných na aktiva, ECB a případně centrální banka dotčeného členského státu mají 20 pracovních dnů ode dne oznámení návrhu rozhodnutí EBA na předložení písemných připomínek a komentářů. EBA tyto připomínky a komentáře před přijetím konečného rozhodnutí náležitě zohlední.

3.   EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda má být token vázaný na aktiva klasifikován jako významný token vázaný na aktiva, do 60 pracovních dnů od oznámení uvedeného v odstavci 1 a neprodleně toto rozhodnutí oznámí žádajícímu vydavateli tohoto tokenu vázaného na aktiva a jeho příslušnému orgánu.

4.   Pokud byly tokeny vázané na aktiva klasifikovány jako významné podle rozhodnutí EBA přijatého v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, přechází povinnosti dohledu týkající se vydavatelů těchto tokenů vázaných na aktiva z příslušného orgánu na EBA ke dni rozhodnutí příslušného orgánu o udělení povolení uvedeného v čl. 21 odst. 1 nebo ke dni schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17.

Článek 45

Zvláštní dodatečné povinnosti vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva

1.   Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva přijmou, zachovávají a uplatňují politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik.

2.   Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva zajistí, aby tyto tokeny mohly být drženy v úschově u různých poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají oprávnění k poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků, včetně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří nepatří do stejné skupiny ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice 2013/34/EU, na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě.

3.   Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva posoudí a sledují potřebu likvidity, aby byli schopni splnit žádosti držitelů tokenů vázaných na aktiva o jejich zpětnou výměnu. Za tímto účelem vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva stanoví, zachovávají a uplatňují zásady a postupy řízení likvidity. Tyto zásady a postupy zajistí, aby rezervní aktiva měla odolný profil likvidity, který vydavatelům významných tokenů vázaných na aktiva umožní pokračovat v normálním provozu, a to i v případě scénářů nepříznivého vývoje v oblasti likvidity.

4.   Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva pravidelně provádějí zátěžové testy likvidity. V závislosti na výsledku těchto testů může EBA rozhodnout o zpřísnění požadavků na likviditu uvedených v odst. 7 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku a v čl. 36 odst. 6.

Pokud vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva nabízejí dva nebo více tokenů vázaných na aktiva nebo poskytují služby související s kryptoaktivy, zahrnují tyto zátěžové testy komplexně a uceleně všechny tyto činnosti.

5.   Procentní podíl uvedený v čl. 35 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) se stanoví na 3 % průměrné částky rezervních aktiv pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva.

6.   Pokud stejný významný token vázaný na aktiva nabízí několik vydavatelů, použijí se odstavce 1 až 5 na každého vydavatele.

Pokud vydavatel nabízí dva nebo více tokenů vázaných na aktiva v Unii a alespoň jeden z těchto tokenů vázaných na aktiva je klasifikován jako významný, použijí se na tohoto vydavatele odstavce 1 až 5.

7.   EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESMA návrhy regulačních technických norem, v nichž blíže určí:

a)

minimální obsah systému řízení a správy týkající se politiky odměňování uvedené v odstavci 1;

b)

minimální obsah zásad a postupů řízení likvidity uvedených v odstavci 3 a požadavky na likviditu, včetně stanovení minimálního objemu vkladů v každé úřední měně, na niž jsou tokeny navázány, který nemůže být nižší než 60 % navázaného objemu v každé úřední měně;

c)

postup a časový rámec pro vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva k přizpůsobení výše kapitálu požadavkům, jak je stanoveno v odstavci 5.

V případě úvěrových institucí EBA nastaví technické normy s přihlédnutím k možným interakcím mezi regulačními požadavky stanovenými tímto nařízením a regulačními požadavky stanovenými jinými legislativními akty Unie.

EBA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

8.   EBA v úzké spolupráci s ESMA a s ECB vydá obecné pokyn v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 s cílem stanovit společné referenční parametry scénářů zátěžových testů, které mají být zahrnuty do zátěžových testů uvedených v odstavci 4 tohoto článku. Tyto obecné pokyny se pravidelně aktualizují s ohledem na nejnovější vývoj na trhu.

KAPITOLA 6

Ozdravný plán a plán zpětné výměny

Článek 46

Ozdravný plán

1.   Vydavatel tokenu vázaného na aktiva vypracuje a udržuje ozdravný plán stanovící opatření, která má vydavatel přijmout za účelem obnovení souladu s požadavky vztahujícími se na rezervu aktiv, pokud vydavatel tyto požadavky neplní.

Součástí ozdravného plánu je rovněž zachování služeb vydavatele souvisejících s tokenem vázaným na aktiva, včasné obnovení transakcí a plnění povinností vydavatele v případě událostí, které představují významné riziko narušení provozu.

Ozdravný plán zahrnuje vhodné podmínky a postupy pro zajištění včasného uplatnění ozdravných opatření, jakož i širokou škálu variant ozdravných postupů, včetně:

a)

poplatků za likviditu v případě zpětné výměny;

b)

omezení objemu tokenu vázaného na aktiva, který lze v kterýkoli pracovní den zpětně vyměnit;

c)

pozastavení zpětné výměny.

2.   Vydavatel tokenu vázaného na aktiva oznámí ozdravný plán příslušnému orgánu do šesti měsíců ode dne povolení podle článku 21 nebo do šesti měsíců ode dne schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17. Je-li to nezbytné k zajištění jeho řádného provádění, příslušný orgán si vyžádá změny ozdravného plánu, přičemž své rozhodnutí požadující tyto změny vydavateli oznámí do 40 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto plánu. Vydavatel toto rozhodnutí provede do 40 pracovních dnů ode dne, kdy bylo oznámeno. Vydavatel ozdravný plán pravidelně přezkoumává a aktualizuje.

V příslušných případech oznámí vydavatel plán souběžně s příslušným orgánem rovněž svému orgánu příslušnému k řešení krize a orgánu obezřetnostního dohledu.

3.   Pokud vydavatel neplní požadavky vztahující se na rezervu aktiv podle kapitoly 3 této hlavy nebo v důsledku rychle se zhoršující finanční situace pravděpodobně v blízké budoucnosti tyto požadavky nesplní, příslušný orgán má s cílem zajistit soulad s příslušnými požadavky pravomoc požadovat, aby vydavatel provedl jeden či několik mechanismů nebo opatření stanovených v ozdravném plánu nebo aby tento ozdravný plán aktualizoval, pokud se okolnosti liší od předpokladů stanovených v původním ozdravném plánu, a ve vymezeném časovém rámci provedl jeden či několik mechanismů nebo opatření nebo opatření stanovených v aktualizovaném plánu.

4.   Za okolností uvedených v odstavci 3 má příslušný orgán pravomoc dočasně pozastavit zpětnou výměnu tokenů vázaných na aktiva, pokud je toto pozastavení odůvodněné s ohledem na zájmy držitelů tokenů vázaných na aktiva a finanční stabilitu.

5.   V odpovídajících případech oznámí příslušný orgán orgánu příslušnému k řešení krize vydavatele a jeho orgánu obezřetnostního dohledu veškerá opatření přijatá na základě odstavců 3 a 4.

6.   EBA vydá po konzultaci s ESMA obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, v nichž upřesní formát ozdravného plánu a informace, které mají být v ozdravném plánu obsaženy.

Článek 47

Plán zpětné výměny

1.   Vydavatel tokenu vázaného na aktiva vypracuje a udržuje operační plán na podporu řádné zpětné výměny každého tokenu vázaného na aktiva, který se uplatní na základě rozhodnutí příslušného orgánu, že vydavatel není schopen nebo pravděpodobně nebude schopen plnit své povinnosti, a to i v případě platební neschopnosti nebo případně řešení krize nebo v případě odnětí povolení vydavateli, aniž je dotčeno zahájení opatření k předejití krizi nebo opatření krizového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodů 101 a 102 směrnice 2014/59/EU nebo opatření k řešení krize ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (44).

2.   Plán zpětné výměny prokazuje schopnost vydavatele tokenu vázaného na aktiva provést zpětnou výměnu těchto vydaných tokenů vázaných na aktiva v oběhu, aniž by způsobil nepřiměřenou hospodářskou újmu jejich držitelům nebo ohrozil stabilitu trhů rezervních aktiv.

Plán zpětné výměny zahrnuje smluvní ujednání, postupy a systémy, včetně určení dočasného správce podle platných právních předpisů, s cílem zajistit rovné zacházení se všemi držiteli tokenů vázaných na aktiva a to, aby byly držitelům tokenů vázaných na aktiva včas vyplaceny výnosy z prodeje zbývajících rezervních aktiv.

Plán zpětné výměny zajistí kontinuitu všech kritických činností, které jsou nezbytné pro řádnou zpětnou výměnu a které jsou prováděny vydavateli nebo subjekty třetích stran.

3.   Vydavatel tokenu vázaného na aktiva oznámí plán zpětné výměny příslušnému orgánu do šesti měsíců ode dne povolení podle článku 21 nebo do šesti měsíců ode dne schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17. Je-li to nezbytné k zajištění jeho řádného provedení, příslušný orgán si vyžádá změny plánu zpětné výměny, přičemž své rozhodnutí požadující tyto změny vydavateli oznámí do 40 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto plánu. Vydavatel toto rozhodnutí provede do 40 pracovních dnů ode dne, kdy bylo oznámeno. Vydavatel plán zpětné výměny pravidelně přezkoumává a aktualizuje.

4.   V odpovídajících případech příslušný orgán oznámí plán zpětné výměny orgánu příslušnému k řešení krize vydavatele a jeho orgánu obezřetnostního dohledu.

Orgán příslušný k řešení krize může plán zpětné výměny posoudit za účelem určení toho, zda by opatření stanovená v plánu zpětné výměny mohla mít nepříznivý dopad na způsobilost vydavatele k řešení krize, a může dát příslušnému orgánu v této věci doporučení.

5.   EBA vydá obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, v nichž upřesní:

a)

obsah plánu zpětné výměny a periodicitu přezkumu s přihlédnutím k velikosti, složitosti a povaze tokenu vázaného na aktiva a obchodnímu modelu jeho vydavatele a

b)

spouštěcí mechanismy pro provedení plánu zpětné výměny.

HLAVA IV

ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ TOKENY

KAPITOLA 1

Požadavky, které musí splnit všichni vydavatelé elektronických peněžních tokenů

Článek 48

Požadavky uplatňující se na veřejné nabízení elektronických peněžních tokenů nebo jejich přijetí k obchodování

1.   Elektronický peněžní token smí v Unii veřejně nabízet nebo usilovat o jeho přijetí k obchodování pouze osoba, která je vydavatelem tohoto elektronického peněžního tokenu a zároveň:

a)

má povolení jako úvěrová instituce nebo jako instituce elektronických peněz a

b)

oznámila příslušnému orgánu bílou knihu kryptoaktiva a zveřejnila ji v souladu s článkem 51.

Bez ohledu na první pododstavec smí elektronický peněžní token veřejně nabízet nebo usilovat o jeho přijetí k obchodování jiné osoby na základě písemného souhlasu vydavatele tohoto elektronického peněžního tokenu. Tyto osoby musí splňovat požadavky článků 50 a 53.

2.   Elektronické peněžní tokeny se považují za elektronické peníze.

Elektronický peněžní token, který odkazuje na úřední měnu členského státu, se považuje za token, který je veřejně nabízen v Unii.

3.   Na elektronické peněžní tokeny se použijí hlavy II a III směrnice 2009/110/ES, není-li v této hlavě uvedeno jinak.

4.   Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na vydavatele elektronických peněžních tokenů, na které se vztahuje výjimka v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/110/ES.

5.   Tato hlava se s výjimkou odstavce 7 tohoto článku a článku 51 nepoužije na elektronické peněžní tokeny vyloučené podle čl. 1 odst. 4 a 5 směrnice 2009/110/ES.

6.   Alespoň 40 pracovních dnů přede dnem, kdy hodlají začít veřejně nabízet elektronické peněžní tokeny nebo usilovat o jejich přijetí k obchodování, oznámí vydavatelé elektronických peněžních tokenů svůj záměr svému příslušnému orgánu.

7.   V případech, kdy se uplatňují odstavce 4 a 5, vypracují vydavatelé elektronických peněžních tokenů bílou knihu kryptoaktiva a informují o ní příslušný orgán v souladu s článkem 51.

Článek 49

Vydávání a možnost zpětné výměny elektronických peněžních tokenů

1.   Odchylně od článku 11 směrnice 2009/110/ES se na vydavatele elektronických peněžních tokenů vztahují pouze požadavky stanovené v tomto článku, pokud jde o vydávání a možnosti zpětné výměny elektronických peněžních tokenů.

2.   Držitelé elektronických peněžních tokenů mají pohledávku vůči vydavatelům těchto elektronických peněžních tokenů.

3.   Vydavatelé elektronických peněžních tokenů vydávají elektronické peněžní tokeny v nominální hodnotě a proti přijetí peněžních prostředků.

4.   Na žádost držitele elektronického peněžního tokenu musí vydavatel tohoto tokenu jeho držiteli kdykoli a v nominální hodnotě vyměnit zpět peněžní hodnotu elektronického peněžního tokenu, který drží, a to vyplacením v peněžních prostředcích jiných než elektronických penězích.

5.   Vydavatelé elektronických peněžních tokenů v bílé knize kryptoaktiva zřetelně uvedou podmínky zpětné výměny v souladu s čl. 51 odst. 1 prvním pododstavcem písm. d).

6.   Aniž je dotčen článek 46, zpětná výměna elektronických peněžních tokenů není zpoplatněna.

Článek 50

Zákaz úročení

1.   Bez ohledu na článek 12 směrnice 2009/110/ES vydavatelé elektronických peněžních tokenů neposkytují úroky ve vztahu k elektronickým peněžním tokenům.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy neposkytují úroky při poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy týkajících se elektronických peněžních tokenů.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 se za úrok považuje jakákoli odměna nebo jakýkoli jiný prospěch související s délkou doby, po kterou držitel elektronického peněžního tokenu drží tento elektronický peněžní token. To zahrnuje čistou náhradu nebo slevu s účinkem rovnocenným úroku, které držitel elektronického peněžního tokenu obdrží přímo od vydavatele nebo od třetích stran a které jsou přímo spojeny s elektronickým peněžním tokenem, nebo prostřednictvím odměny či ocenění jiných produktů.

Článek 51

Obsah a forma bílé knihy kryptoaktiva pro elektronické peněžní tokeny

1.   Bílá kniha kryptoaktiva pro elektronický peněžní token musí obsahovat všechny tyto informace, jak je dále upřesněno v příloze III:

a)

informace o vydavateli elektronického peněžního tokenu;

b)

informace o elektronickém peněžním tokenu;

c)

informace o veřejném nabízení elektronického peněžního tokenu nebo o jeho přijetí k obchodování;

d)

informace o právech a povinnostech spojených s elektronickým peněžním tokenem;

e)

informace o základní technologii;

f)

informace o rizicích;

g)

informace o hlavních nepříznivých dopadech mechanismu konsensu používaného k vydávání elektronického peněžního tokenu na klima a o dalších nepříznivých dopadech na životní prostředí.

Bílá kniha kryptoaktiva musí rovněž uvádět totožnost osoby odlišné od vydavatele, která veřejně nabízí elektronický peněžní token nebo usiluje o jeho přijetí k obchodování podle čl. 48 odst. 1 druhého pododstavce, a důvod, proč daný elektronický peněžní token nabízí nebo usiluje o jeho přijetí k obchodování tato konkrétní osoba.

2.   Všechny informace uvedené v odstavci 1 musí být korektní, jasné a nezavádějící. Bílá kniha kryptoaktiva nesmí obsahovat významná opomenutí a musí být vedena ve stručné a srozumitelné podobě.

3.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat na první straně toto jasné a výrazné prohlášení:

„Tuto bílou knihu kryptoaktiva neschválil žádný příslušný orgán v žádném členském státě Evropské unie. Za obsah této bílé knihy kryptoaktiva nese výhradní odpovědnost vydavatel kryptoaktiva.“

4.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat jasné varování, že:

a)

na elektronický peněžní token se nevztahují systémy pro odškodnění investorů podle směrnice 97/9/ES;

b)

na elektronický peněžní token se nevztahují systémy pojištění vkladů podle směrnice 2014/49/EU.

5.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat prohlášení vedoucího orgánu vydavatele elektronického peněžního tokenu. Toto prohlášení, které se vloží za prohlášení podle odstavce 3, potvrzuje, že bílá kniha kryptoaktiva splňuje požadavky této hlavy, že podle nejlepšího vědomí vedoucího orgánu jsou informace uvedené v bílé knize kryptoaktiva úplné, korektní, jasné a nezavádějící a že v bílé knize kryptoaktiva nedošlo k žádnému opomenutí, které by zpochybnilo vážnost jejího obsahu.

6.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat shrnutí vložené za prohlášení podle odstavce 5, které poskytuje stručné a v obecně srozumitelném jazyce podané klíčové informace o veřejném nabízení elektronického peněžního tokenu nebo o jeho zamýšleném přijetí k obchodování. Shrnutí musí být snadno srozumitelné a musí být prezentováno a uspořádáno v jasném a uceleném formátu s použitím písma čitelné velikosti. Shrnutí bílé knihy kryptoaktiva musí poskytovat příslušné informace o charakteristikách daného kryptoaktiva, které mohou potenciálním držitelům tohoto kryptoaktiva pomoci učinit informované rozhodnutí.

Shrnutí musí obsahovat varování, že:

a)

je třeba je číst jako úvod k bílé knize kryptoaktiva;

b)

potenciální držitel by měl činit každé rozhodnutí o nákupu elektronického peněžního tokenu na základě obsahu bílé knihy kryptoaktiva jako celku, a nikoli pouze na základě shrnutí;

c)

veřejné nabízení elektronického peněžního tokenu nepředstavuje nabídku ani výzvu ke koupi finančních nástrojů a že každá taková nabídka nebo výzva mohou být učiněny pouze prostřednictvím prospektu nebo jiných nabídkových dokumentů podle příslušného vnitrostátního práva;

d)

bílá kniha kryptoaktiva nepředstavuje prospekt podle nařízení (EU) 2017/1129 ani jiný nabídkový dokument podle unijního nebo vnitrostátního práva.

Ve shrnutí musí být uvedeno, že držitelé elektronického peněžního tokenu mají kdykoli právo na zpětnou výměnu v nominální hodnotě, a musí v něm být rovněž uvedeny podmínky pro tuto zpětnou výměnu.

7.   Bílá kniha kryptoaktiva musí obsahovat datum svého oznámení a její součástí musí být obsah.

8.   Bílá kniha kryptoaktiva musí být vypracována v úředním jazyce domovského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

Pokud je elektronický peněžní token nabízen rovněž v jiném členském státě, než je domovský členský stát, musí být bílá kniha kryptoaktiva rovněž vypracována v úředním jazyce hostitelského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

9.   Bílá kniha kryptoaktiva musí být k dispozici ve strojově čitelném formátu.

10.   ESMA ve spolupráci s EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, formáty a vzory pro účely odstavce 9.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

11.   Vydavatelé elektronických peněžních tokenů oznámí svou bílou knihu kryptoaktiva svému příslušnému orgánu nejméně 20 pracovních dnů přede dnem jejího zveřejnění.

Příslušné orgány nesmějí vyžadovat předchozí schválení bílé knihy kryptoaktiva před jejím zveřejněním.

12.   Veškeré významné nové faktory, podstatné chyby nebo podstatné nepřesnosti, které mohou ovlivnit posouzení elektronického peněžního tokenu, se popíší ve změněné bílé knize kryptoaktiva, kterou vydavatelé vypracují, oznámí příslušným orgánům a zveřejní na svých internetových stránkách.

13.   Předtím, než vydavatel elektronického peněžního tokenu začne tento token veřejně nabízet v Unii nebo usilovat o jeho přijetí k obchodování, zveřejní na své internetové stránce bílou knihu kryptoaktiva.

14.   Vydavatel elektronického peněžního tokenu spolu s oznámením bílé knihy kryptoaktiva podle odstavce 11 tohoto článku poskytne příslušnému orgánu informace uvedené v čl. 109 odst. 4. Do pěti pracovních dnů od jejich obdržení od vydavatele sdělí příslušný orgán ESMA informace uvedené v čl. 109 odst. 4.

Příslušný orgán rovněž informuje ESMA o změněné bílé knize kryptoaktiva a o jakémkoli odnětí povolení vydavateli elektronického peněžního tokenu.

ESMA zpřístupní tyto informace v rejstříku podle čl. 109 odst. 4 ke dni zahájení veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování nebo v případě změněné bílé knihy kryptoaktiva či odnětí povolení bez zbytečného odkladu.

15.   ESMA ve spolupráci s EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro obsah, metodiky a prezentaci informací podle odst. 1 písm. g), pokud jde o ukazatele udržitelnosti ve vztahu k nepříznivým dopadům na klima a jiným nepříznivým dopadům na životní prostředí.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem podle prvního pododstavce zohlední ESMA různé druhy mechanismů konsensu používaných k validaci transakcí s kryptoaktivy, jejich pobídkové struktury a využívání energie, energie z obnovitelných zdrojů a přírodních zdrojů, produkci odpadu a emise skleníkových plynů. ESMA aktualizuje regulační technické normy s ohledem na vývoj právní úpravy a technologický vývoj.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 52

Odpovědnost vydavatelů elektronických peněžních tokenů za informace uvedené v bílé knize kryptoaktiva

1.   Jestliže vydavatel elektronického peněžního tokenu porušil článek 51 tím, že ve své bílé knize kryptoaktiva nebo ve změněné bílé knize kryptoaktiva uvedl informace, které jsou neúplné, nekorektní, nejasné nebo zavádějící, nese tento vydavatel a členové jeho správního, vedoucího nebo dozorčího orgánu odpovědnost vůči držiteli tohoto elektronického peněžního tokenu za případnou ztrátu vzniklou v důsledku tohoto porušení.

2.   Jakékoli smluvní vyloučení nebo omezení občanskoprávní odpovědnosti podle odstavce 1 nemá právní účinek.

3.   Je povinností držitele elektronického peněžního tokenu předložit důkazy, že vydavatel tohoto elektronického peněžního tokenu porušil článek 51 tím, že ve své bílé knize kryptoaktiva nebo ve změněné bílé knize kryptoaktiva uvedl informace, které jsou neúplné, nekorektní, nejasné nebo zavádějící a že spoléhání na tyto informace mělo dopad na rozhodnutí držitele koupit, prodat nebo směnit daný elektronický peněžní token.

4.   Vydavatel a členové jeho správních, vedoucích nebo dozorčích orgánů nenesou odpovědnost za ztrátu vzniklou v důsledku spoléhání se na informace poskytnuté ve shrnutí podle čl. 51 odst. 6, včetně jeho překladu s výjimkou případů, kdy shrnutí:

a)

je zavádějící, nepřesné nebo je v rozporu s ostatními částmi bílé knihy kryptoaktiva, nebo

b)

ve spojení s ostatními částmi bílé knihy kryptoaktiva neposkytuje klíčové informace, které by potenciálním držitelům pomohly při rozhodování, zda tento elektronický peněžní token koupit.

5.   Tímto článkem není dotčena žádná jiná občanskoprávní odpovědnost podle vnitrostátního práva.

Článek 53

Propagační sdělení

1.   Všechna propagační sdělení týkající se veřejného nabízení elektronického peněžního tokenu nebo jeho přijetí k obchodování musí splňovat všechny následující požadavky:

a)

propagační sdělení lze jasně rozpoznat jako propagační;

b)

informace v propagačních sděleních jsou korektní, jasné a nezavádějící;

c)

informace v propagačních sděleních odpovídá informacím v bílé knize kryptoaktiva;

d)

v propagačním sdělení je jasně uvedeno, že byla vydána bílá kniha kryptoaktiva, a je v něm zřetelně uvedena adresa internetové stránky vydavatele elektronického peněžního tokenu i kontaktní telefonní číslo a e-mailová adresa vydavatele.

2.   Propagační sdělení musí obsahovat jasné a jednoznačné prohlášení, že držitelé elektronického peněžního tokenu mají vůči vydavateli kdykoli právo na zpětnou výměnu v nominální hodnotě.

3.   Propagační sdělení a jejich změny se zveřejňují na internetové stránce vydavatele.

4.   Příslušné orgány nesmějí vyžadovat předchozí schválení propagačních sdělení před jejich zveřejněním.

5.   Propagační sdělení se na požádání oznámí příslušným orgánům.

6.   Žádná propagační sdělení nesmějí být šířena před zveřejněním bílé knihy kryptoaktiva. Tímto omezením není dotčena možnost vydavatele elektronického peněžního tokenu provádět sondování trhu.

Článek 54

Investice peněžních prostředků získaných směnou za elektronické peněžní tokeny

Peněžní prostředky získané vydavateli elektronických peněžních tokenů při směně za elektronické peněžní tokeny a chráněné v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 2009/110/ES podléhají těmto požadavkům:

a)

alespoň 30 % získaných peněžních prostředků je vždy uloženo na samostatném účtu u úvěrové instituce;

b)

zbývající peněžní prostředky se investují do bezpečných aktiv s nízkým rizikem, která lze kvalifikovat jako vysoce likvidní finanční nástroje s minimálním tržním rizikem, úvěrovým rizikem a rizikem koncentrace v souladu s čl. 38 odst. 1 tohoto nařízení, a která jsou denominována ve stejné úřední měně, na kterou odkazuje elektronický peněžní token.

Článek 55

Ozdravný plán a plán zpětné výměny

Hlava III kapitola 6 se použije obdobně na vydavatele elektronických peněžních tokenů.

Odchylně od čl. 46 odst. 2 je den, do kterého má být ozdravný plán oznámen příslušnému orgánu, v případě vydavatele elektronických peněžních tokenů šest měsíců ode dne veřejné nabídky nebo přijetí k obchodování.

Odchylně od čl. 47 odst. 3 je den, do kterého má být plán zpětné výměny oznámen příslušnému orgánu, v případě vydavatele elektronických peněžních tokenů šest měsíců ode dne veřejné nabídky nebo přijetí k obchodování.

KAPITOLA 2

Významné elektronické peněžní tokeny

Článek 56

Klasifikace elektronických peněžních tokenů jako významných elektronických peněžních tokenů

1.   EBA klasifikuje elektronické peněžní tokeny jako významné elektronické peněžní tokeny, pokud jsou splněna alespoň tři kritéria stanovená v čl. 43 odst. 1:

a)

během období, které pokrývá první zpráva obsahující informace podle odstavce 3 tohoto článku, po zahájení veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování nebo

b)

během období, které pokrývají alespoň dvě po sobě následující informační zprávy podle odstavce 3 tohoto článku.

2.   Pokud tentýž elektronický peněžní token vydává několik vydavatelů, posoudí se splnění kritérií uvedených v čl. 43 odst. 1 po agregaci údajů od těchto vydavatelů.

3.   Příslušné orgány domovského členského státu vydavatele podají EBA a ECB alespoň dvakrát ročně zprávu s informacemi o splnění kritérií stanovených v čl. 43 odst. 1, včetně případných informací obdržených podle článku 22.

Pokud je vydavatel usazen v členském státě, jehož úřední měnou není euro, nebo pokud elektronický peněžní token odkazuje na jinou úřední měnu členského státu, než je euro, příslušné orgány předají informace uvedené v prvním pododstavci rovněž centrální bance tohoto členského státu.

4.   Pokud EBA dojde k závěru, že elektronický peněžní token splňuje kritéria stanovená v čl. 43 odst. 1 v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, připraví návrh rozhodnutí o klasifikaci elektronického peněžního tokenu jako významného elektronického peněžního tokenu a informuje o něm vydavatele tohoto tokenu, příslušný orgán domovského členského státu vydavatele, ECB a v případech uvedených v odst. 3 druhém pododstavci tohoto článku centrální banku dotčeného členského státu.

Vydavatelé tohoto elektronického peněžního tokenu, jejich příslušné orgány, ECB a případně centrální banka dotčeného členského státu mají 20 pracovních dnů ode dne oznámení návrhu rozhodnutí na předložení písemných připomínek a komentářů. EBA tyto připomínky a komentáře před přijetím konečného rozhodnutí náležitě zohlední.

5.   EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda má být daný elektronický peněžní token klasifikován jako významný elektronický peněžní token, do 60 pracovních dnů ode dne oznámení uvedeného v odstavci 4 a neprodleně toto rozhodnutí oznámí vydavateli tohoto elektronického peněžního tokenu a jeho příslušnému orgánu.

6.   Pokud byl elektronický peněžní token klasifikován na základě rozhodnutí EBA přijatého v souladu s odstavcem 5 jako významný, přenesou se v souladu s čl. 117 odst. 4 povinnosti dohledu týkající se vydavatele tohoto významného elektronického peněžního tokenu z příslušného orgánu domovského členského státu vydavatele na EBA do 20 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

EBA a příslušný orgán spolupracují, aby zajistily hladký přenos dohledových pravomocí.

7.   Odchylně od odstavce 6 se povinnosti dohledu týkající se vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů denominovaných v jiné úřední měně členského státu, než je euro, na EBA nepřenesou, pokud je nejméně 80 % držitelů a objemu transakcí s těmito významnými elektronickými peněžními tokeny soustředěno v domovském členském státě.

Příslušný orgán domovského členského státu vydavatele poskytne každoročně EBA informace o případech, v nichž se uplatnila odchylka podle prvního pododstavce.

Pro účely prvního pododstavce se má za to, že se transakce uskutečňuje v domovském členském státě, pokud je v tomto členském státě usazena jedna ze stran této transakce.

8.   EBA každoročně opětovně vyhodnotí klasifikaci významných elektronických peněžních tokenů na základě dostupných informací, včetně informací ze zpráv podle odstavce 3 tohoto článku nebo informací obdržených podle článku 22.

Pokud EBA dojde k závěru, že některé elektronické peněžní tokeny již nesplňují kritéria stanovená v čl. 43 odst. 1 v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, připraví návrh rozhodnutí o vyřazení elektronického peněžního tokenu z klasifikace jako významného a informuje o něm vydavatele tohoto elektronického peněžního tokenu, příslušný orgán domovského členského státu vydavatele, ECB a v případech uvedených v odst. 3 druhém pododstavci tohoto článku centrální banku dotčeného členského státu.

Vydavatelé tohoto elektronického peněžního tokenu, jejich příslušné orgány, ECB a případně centrální banka dotčeného členského státu mají 20 pracovních dnů ode dne oznámení návrhu rozhodnutí na předložení písemných připomínek a komentářů. EBA tyto připomínky a komentáře před přijetím konečného rozhodnutí náležitě zohlední.

9.   EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda daný elektronický peněžní token již nemá být klasifikován jako významný elektronický peněžní token, do 60 pracovních dnů ode dne oznámení uvedeného v odstavci 8 a neprodleně toto rozhodnutí oznámí vydavateli tohoto elektronického peněžního tokenu a jeho příslušnému orgánu.

10.   Pokud již elektronický peněžní token není klasifikován na základě rozhodnutí EBA přijatého v souladu s odstavcem 9 jako významný, přenesou se povinnosti dohledu týkající se vydavatele tohoto elektronického peněžního tokenu z EBA na příslušný orgán domovského členského státu vydavatele do 20 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

EBA a příslušný orgán spolupracují, aby zajistily hladký přenos dohledových pravomocí.

Článek 57

Dobrovolná klasifikace elektronických peněžních tokenů jako významných elektronických peněžních tokenů

1.   Vydavatel elektronického peněžního tokenu, který je povolen jako úvěrová instituce nebo jako instituce elektronických peněz nebo který o takové povolení žádá, může uvést, že si přeje, aby byl jeho elektronický peněžní token klasifikován jako významný elektronický peněžní token. V takovém případě příslušný orgán oznámí žádosti tohoto vydavatele neprodleně EBA, ECB a v případech uvedených v čl. 56 odst. 3 druhém pododstavci centrální bance dotčeného členského státu.

Aby mohl být elektronický peněžní token klasifikován jako významný podle tohoto článku, musí vydavatel tohoto elektronického peněžního tokenu prostřednictvím podrobného programu činností prokázat, že pravděpodobně splní alespoň tři z kritérií stanovených v čl. 43 odst. 1.

2.   EBA připraví do 20 pracovních dnů od oznámení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku návrh rozhodnutí obsahující jeho stanovisko vycházejícího z programu činností vydavatele, zda elektronický peněžní token splňuje či pravděpodobně splní alespoň tři z kritérií stanovených v čl. 43 odst. 1, a oznámí tento návrh rozhodnutí příslušnému orgánu domovského členského státu vydavatele, ECB a v případech uvedených v čl. 56 odst. 3 druhém pododstavci centrální bance dotyčného členského státu.

Příslušné orgány vydavatelů těchto elektronických peněžních tokenů, ECB a případně centrální banka dotčeného členského státu mají 20 pracovních dnů ode dne oznámení návrhu rozhodnutí na předložení písemných připomínek a komentářů. EBA tyto připomínky a komentáře před přijetím konečného rozhodnutí náležitě zohlední.

3.   EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda má být daný elektronický peněžní token klasifikován jako významný elektronický peněžní token, do 60 pracovních dnů od oznámení uvedeného v odstavci 1 a neprodleně toto rozhodnutí oznámí vydavateli tohoto elektronického peněžního tokenu a jeho příslušnému orgánu.

4.   Pokud byl elektronický peněžní token klasifikován jako významný podle rozhodnutí EBA přijatého v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, přenesou se v souladu s čl. 117 odst. 4 povinnosti dohledu týkající se vydavatelů těchto elektronických peněžních tokenů z příslušného orgánu na EBA do 20 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

EBA a příslušné orgány spolupracují, aby zajistily hladký přenos dohledových pravomocí.

5.   Odchylně od odstavce 4 se povinnosti dohledu týkající se vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů denominovaných v jiné úřední měně členského státu, než je euro, na EBA nepřenesou, pokud je nebo zřejmě bude nejméně 80 % držitelů a objemu transakcí s těmito významnými elektronickými peněžními tokeny soustředěno v domovském členském státě.

Příslušný orgán domovského členského státu vydavatele poskytne každoročně EBA informace o uplatňování odchylky podle prvního pododstavce.

Pro účely prvního pododstavce se má za to, že se transakce uskutečňuje v domovském členském státě, pokud je v tomto členském státě usazena některá ze stran této transakce.

Článek 58

Zvláštní dodatečné povinnosti vydavatelů elektronických peněžních tokenů

1.   Instituce elektronických peněz vydávající významné elektronické peněžní tokeny podléhají:

a)

požadavkům uvedeným v článcích 36, 37 a 38 a čl. 45 odst. 1 až 4 tohoto nařízení namísto článku 7 směrnice 2009/110/ES;

b)

požadavkům uvedeným v čl. 35 odst. 2, 3 a 5 a čl. 45 odst. 5 tohoto nařízení namísto článku 5 směrnice 2009/110/ES.

Odchylně od čl. 36 odst. 9 musí být u vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů zadán nezávislý audit každých šest měsíců ode dne rozhodnutí o klasifikaci elektronického peněžního tokenu jako významného podle článků 56 nebo 57.

2.   Příslušné orgány domovských členských států mohou požadovat, aby instituce elektronických peněz vydávající elektronické peněžní tokeny, které nejsou významné, splnily požadavky uvedené v odstavci 1, je-li to nezbytné k řešení rizik, která mají tato ustanovení řešit, jako jsou rizika likvidity, operační rizika nebo rizika vyplývající z nedodržení požadavků na správu rezervy aktiv.

3.   Články 22 a 23 a čl. 24 odst. 3 se použijí na elektronické peněžní tokeny denominované v měně, která není úřední měnou členského státu.

HLAVA V

PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ POVOLENÍ A PRO VÝKON ČINNOSTI POSKYTOVATELE SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S KRYPTOAKTIVY

KAPITOLA 1

Povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

Článek 59

Povolení

1.   Služby související s kryptoaktivy smí v Unii poskytovat pouze:

a)

právnická osoba nebo jiný podnik, které byly povoleny jako poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy v souladu s článkem 63 nebo

b)

úvěrová instituce, centrální depozitář cenných papírů, investiční podnik, organizátor trhu, instituce elektronických peněz, správcovská společnost SKIPCP nebo správce alternativního investičního fondu, kteří jsou oprávněni poskytovat služby související s kryptoaktivy podle článku 60.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy povolení podle článku 63 musí mít sídlo v členském státě, ve kterém vykonávají alespoň část své činnosti v oblasti poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Musí mít místo skutečného řízení v Unii a alespoň jeden z jejich vedoucích pracovníků musí mít bydliště v Unii.

3.   Pro účely odst. 1 písm. a) mohou jiné podniky, které nejsou právnickými osobami, poskytovat služby související s kryptoaktivy pouze v případě, pokud jejich právní forma zajišťuje úroveň ochrany zájmů třetích stran rovnocennou úrovni ochrany poskytované právnickými osobami a pokud podléhají rovnocennému obezřetnostnímu dohledu odpovídajícímu jejich právní formě.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy povolení podle článku 63 musí splňovat podmínky svého povolení neustále.

5.   Osoba, která není poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, nesmí používat jméno nebo název společnosti, vydávat propagační sdělení ani provádět jakýkoli jiný postup, který naznačuje, že je poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, nebo který by mohl v tomto ohledu vést k nedorozumění.

6.   Příslušné orgány, které udělují povolení podle článku 63, zajistí, aby tato povolení uváděla služby související s kryptoaktivy, které jsou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy oprávněni poskytovat.

7.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mohou poskytovat služby související s kryptoaktivy v celé Unii, a to buď na základě práva usazování, včetně zřízení pobočky, nebo na základě volného pohybu služeb. Od poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby související s kryptoaktivy na přeshraničním základě, se nevyžaduje, aby byli fyzicky přítomni na území hostitelského členského státu.

8.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří usilují o přidání služby související s kryptoaktivy ke svému povolení podle článku 63, požádají příslušné orgány, které původní povolení udělily, o rozšíření tohoto povolení tím, že doplní a aktualizují informace uvedené v článku 62. Žádost o rozšíření povolení se zpracuje v souladu s článkem 63.

Článek 60

Poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy ze strany některých finančních subjektů

1.   Úvěrová instituce může poskytovat služby související s kryptoaktivy, pokud příslušnému orgánu svého domovského členského státu nejpozději 40 pracovních dnů před prvním poskytnutím těchto služeb oznámí informace uvedené v odstavci 7.

2.   Centrální depozitář cenných papírů povolený podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (45) smí pouze poskytovat úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, pokud oznámí příslušnému orgánu domovského členského státu nejpozději 40 pracovních dnů před prvním poskytnutím této služby informace uvedené v odstavci 7 tohoto článku.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků považuje za rovnocenné poskytování, vedení nebo provozování účtů cenných papírů v souvislosti s vypořádáním podle oddílu B bodu 3 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014.

3.   Investiční podnik může v Unii poskytovat služby související s kryptoaktivy, které jsou rovnocenné investičním službám a činnostem, k nimž má zvláštní povolení podle směrnice 2014/65/EU, pokud příslušnému orgánu domovského členského státu nejpozději 40 pracovních dnů před prvním poskytnutím těchto služeb oznámí informace uvedené v odstavci 7 tohoto článku.

Pro účely tohoto odstavce se:

a)

poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků považuje za rovnocenné doplňkové službě podle přílohy I oddílu B bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

b)

provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva považuje za rovnocenné provozování mnohostranného obchodního systému a provozování organizovaného obchodního systému podle přílohy I oddílu A bodů 8 a 9 směrnice 2014/65/EU;

c)

směna kryptoaktiv za peněžní prostředky a jiná kryptoaktiva považuje za rovnocennou obchodování na vlastní účet podle přílohy I oddílu A bodu 3 směrnice 2014/65/EU;

d)

provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků považuje za rovnocenné provádění pokynů na účet zákazníků podle přílohy I oddílu A bodu 2 směrnice 2014/65/EU;

e)

umisťování kryptoaktiv považuje za rovnocenné upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí a umisťování finančních nástrojů bez pevného závazku převzetí podle přílohy I oddílu A bodů 6 a 7 směrnice 2014/65/EU;

f)

přijímání a předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků považuje za rovnocenné přijímání a předávání pokynů týkajících se jednoho nebo více finančních nástrojů podle přílohy I oddílu A bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

g)

poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv považuje za rovnocenné investičnímu poradenství podle přílohy I oddílu A bodu 5 směrnice 2014/65/EU;

h)

poskytování správy portfolia kryptoaktiv považuje za rovnocenné správě portfolií podle přílohy I oddílu A bodu 4 směrnice 2014/65/EU.

4.   Instituce elektronických peněz povolená podle směrnice 2009/110/ES smí pouze poskytovat úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků a služby převodu kryptoaktiv jménem zákazníků v souvislosti s elektronickými peněžními tokeny, které vydává, pokud příslušnému orgánu domovského členského státu nejpozději 40 pracovních dnů před prvním poskytnutím těchto služeb oznámí informace uvedené v odstavci 7 tohoto článku.

5.   Správcovská společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů mohou poskytovat služby související s kryptoaktivy, které jsou rovnocenné službám správy investičních portfolií nebo vedlejším službám, k nimž mají podle směrnice 2009/65/ES nebo směrnice 2011/61/EU povolení, pokud příslušnému orgánu domovského členského státu nejpozději 40 pracovních dnů před prvním poskytnutím těchto služeb oznámí informace uvedené v odstavci 7 tohoto článku.

Pro účely tohoto odstavce se:

a)

přijímání a předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků považuje za rovnocenné přijímání a předávání pokynů v souvislosti s finančními nástroji podle čl. 6 odst. 4 písm. b) bodu iii) směrnice 2011/61/EU;

b)

poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv považuje za rovnocenné investičnímu poradenství podle čl. 6 odst. 4 písm. b) bodu i) směrnice 2011/61/EU a čl. 6 odst. 3 písm. b) bodu i) směrnice 2009/65/ES;

c)

poskytování správy portfolia kryptoaktiv považuje rovnocenné službám uvedeným v čl. 6 odst. 4 písm. a) směrnice 2011/61/EU a v čl. 6 odst. 3 písm. a) směrnice 2009/65/ES.

6.   Organizátor trhu povolený podle směrnice 2014/65/EU může provozovat obchodní platformu pro kryptoaktiva, pokud příslušnému orgánu domovského členského státu nejpozději 40 pracovních dnů před prvním poskytnutím této služby oznámí informace uvedené v odstavci 7 tohoto článku.

7.   Pro účely odstavců 1 až 6 se oznamují tyto informace:

a)

program činností stanovující typy služeb souvisejících s kryptoaktivy, které žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zamýšlí poskytovat, včetně toho, kde a jak mají být tyto služby nabízeny;

b)

popis:

i)

mechanismů vnitřní kontroly a zásad a postupů k zajištění souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849,

ii)

rámce pro posuzování rizik pro řízení rizik praní peněz a financování terorismu a

iii)

plán zachování kontinuity činností;

c)

technická dokumentace systémů IKT a bezpečnostních opatření a jejich popis v obecně srozumitelném jazyce;

d)

popis postupu pro oddělení kryptoaktiv a peněžních prostředků zákazníků;

e)

popis zásad úschovy a správy, pokud má být poskytována úschova a správa kryptoaktiv jménem zákazníků;

f)

popis provozních pravidel obchodní platformy a postupů a systému pro odhalování zneužívání trhu, pokud má být provozována obchodní platforma pro kryptoaktiva;

g)

popis nediskriminační obchodní politiky, kterou se řídí vztah se zákazníky, a popis metodiky pro stanovení ceny kryptoaktiv, která navrhují ke směně za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva, pokud mají být směňována kryptoaktiva za peněžní prostředky nebo za jiná kryptoaktiva;

h)

popis zásad tohoto provádění, pokud mají být prováděny pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků;

i)

doklad o tom, že fyzické osoby poskytující poradenství nebo spravující portfolia jménem žádajícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy mají nezbytné znalosti a odbornost, aby mohly plnit své povinnosti, pokud má být poskytováno poradenství týkající se kryptoaktiv nebo správa portfolia kryptoaktiv;

j)

zda se služba související s kryptoaktivy týká tokenů vázaných na aktiva, elektronických peněžních tokenů nebo jiných kryptoaktiv;

k)

informace o způsobu poskytování služeb, pokud mají být poskytovány služby převodu kryptoaktiv jménem zákazníků.

8.   Příslušný orgán, který obdrží oznámení podle odstavců 1 až 6, posoudí do 20 pracovních dnů od přijetí tohoto oznámení, zda byly poskytnuty veškeré požadované informace. Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že oznámení není úplné, neprodleně o tom informuje oznamující subjekt a stanoví lhůtu, v níž je tento subjekt povinen chybějící informace poskytnout.

Lhůta pro poskytnutí případných chybějících informací nepřesáhne 20 pracovních dnů ode dne žádosti. Během této lhůty se pozastaví jakákoli lhůta stanovená v odstavcích 1 až 6. Příslušný orgán může podle svého uvážení požádat o další doplnění žádosti nebo objasnění informací, nesmí to však vést k pozastavení žádné ze lhůt stanovených v odstavcích 1 až 6.

Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nesmí začít poskytovat služby související s kryptoaktivy, dokud je oznámení neúplné.

9.   Subjekty uvedené v odstavcích 1 až 6 nemusí předkládat informace podle odstavce 7, které příslušnému orgánu již dříve předložily, pokud jsou tyto informace totožné. Při předkládání informací uvedených v odstavci 7 subjekty uvedené v odstavcích 1 až 6 výslovně uvedou, že informace, které již byly předloženy dříve, jsou stále aktuální.

10.   Na subjekty uvedené v odstavcích 1 až 6 tohoto článku se při poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy nevztahují články 62, 63, 64, 67, 83 a 84.

11.   Právo poskytovat služby související s kryptoaktivy uvedené v odstavcích 1 až 6 tohoto článku se zruší po odnětí příslušného povolení, které příslušnému subjektu umožňovalo poskytovat služby související s kryptoaktivy, aniž by musel získat povolení podle článku 59.

12.   Po ověření úplnosti informací podle odstavce 7 tohoto článku sdělí příslušné orgány ESMA informace stanovené v čl. 109 odst. 5.

ESMA zpřístupní tyto informace v rejstříku podle článku 109 ke dni zahájení zamýšleného poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy.

13.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy regulačních technických norem, jimiž dále upřesní informace podle odstavce 7.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

14.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, vzory a postupy pro oznámení podle odstavce 7.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 61

Poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy z výlučného podnětu zákazníka

1.   Pokud si zákazník usazený nebo nacházející se v Unii z vlastního výlučného podnětu vyžádá poskytování služby nebo činnosti související s kryptoaktivy podnikem ze třetí země, požadavek na povolení podle článku 59 se nevztahuje na poskytování této služby nebo činnosti související s kryptoaktivy podnikem ze třetí země tomuto zákazníkovi, včetně vztahů, které se specificky týkají poskytování této služby nebo činnosti související s kryptoaktivy.

Aniž jsou dotčeny vztahy uvnitř skupiny, pokud se podnik ze třetí země, a to i prostřednictvím subjektu jednajícího jeho jménem nebo majícího úzké propojení s tímto podnikem ze třetí země nebo jakoukoli jinou osobou jednající jménem takového subjektu, obrací na zákazníky nebo potenciální zákazníky v Unii bez ohledu na komunikační prostředky používané k nabízení, propagaci nebo reklamě v Unii, nepovažuje se to za službu poskytovanou z vlastního výlučného podnětu zákazníka.

Druhý pododstavec se použije bez ohledu na jakékoli smluvní ujednání nebo prohlášení o vyloučení odpovědnosti uvádějící opak, včetně jakéhokoli ujednání nebo prohlášení uvádějícího, že poskytování služeb podnikem ze třetí země je považováno za službu poskytovanou z vlastního výlučného podnětu zákazníka.

2.   Vlastní výlučný podnět zákazníka podle odstavce 1 neopravňuje podnik ze třetí země k tomu, aby danému zákazníkovi nabízel nové druhy kryptoaktiv nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy.

3.   ESMA vydá do 30. prosince 2024 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, v nichž upřesní, v jakých situacích se má za to, že se podnik ze třetí země aktivně snaží získat zákazníky usazené nebo nacházející se v Unii.

Za účelem podpory sbližování a soudržného dohledu, pokud jde o riziko zneužití tohoto článku, vydá ESMA rovněž obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 týkající se postupů dohledu s cílem odhalit obcházení tohoto nařízení a předcházet mu.

Článek 62

Žádost o povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.   Právnické osoby nebo jiné podniky, které mají v úmyslu nabízet služby související s kryptoaktivy, podají žádost o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy příslušnému orgánu svého domovského členského státu.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 obsahuje všechny tyto informace:

a)

název, včetně oficiálního názvu a jakéhokoli jiného používaného obchodního názvu, identifikační kód právnické osoby žadatele o povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, internetové stránky provozované tímto poskytovatelem, kontaktní e-mailovou adresu, kontaktní telefonní číslo a jeho fyzickou adresu;

b)

právní formu žádajícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

c)

v příslušném případě stanovy žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy;

d)

program činností stanovující typy služeb souvisejících s kryptoaktivy, které žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zamýšlí poskytovat, včetně toho, kde a jak mají být tyto služby nabízeny;

e)

důkaz, že žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy splňuje obezřetnostní záruky v souladu s článkem 67;

f)

popis systému řízení a správy žadatele o povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

g)

důkaz o tom, že členové vedoucího orgánu žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy mají dostatečně dobrou pověst a náležité znalosti, dovednosti a zkušenosti k řízení tohoto poskytovatele;

h)

totožnost akcionářů a členů, ať přímých nebo nepřímých, kteří mají v žadateli o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy kvalifikovanou účast, a výši této účasti, jakož i důkaz, že tyto osoby mají dostatečně dobrou pověst;

i)

popis mechanismů vnitřní kontroly, strategií a postupů žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy určených k rozpoznání, vyhodnocení a řízení rizik, včetně rizik praní peněz a financování terorismu, a plán zachování kontinuity činností;

j)

technickou dokumentaci systémů IKT a bezpečnostních opatření a jejich popis v obecně srozumitelném jazyce;

k)

popis postupu pro oddělení kryptoaktiv a peněžních prostředků zákazníků;

l)

popis postupů žadatele o povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy pro vyřizování stížností;

m)

má-li žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy v úmyslu poskytovat úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, popis zásad této úschovy a správy;

n)

má-li žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy v úmyslu provozovat obchodní platformu pro kryptoaktiva, popis provozních pravidel této obchodní platformy a postupu a systému pro odhalování zneužívání trhu;

o)

má-li žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy v úmyslu směňovat kryptoaktiva za peněžní prostředky nebo za jiná kryptoaktiva, popis obchodní politiky, která musí být nediskriminační a kterou se řídí vztah se zákazníky, jakož i popis metodiky pro stanovení ceny kryptoaktiv, která žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy navrhuje ke směně za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva;

p)

má-li žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy v úmyslu provádět pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, popis zásad tohoto provádění;

q)

má-li žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy v úmyslu poskytovat poradenství týkající se kryptoaktiv nebo správu portfolia kryptoaktiv, doklad o tom, že fyzické osoby poskytující poradenství jménem žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy nebo spravující portfolia jménem žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy mají nezbytné znalosti a odbornost, aby mohly plnit své povinnosti;

r)

má-li žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy v úmyslu poskytovat služby převodu kryptoaktiv jménem zákazníků, informace o způsobu, jímž budou tyto služby převodu prováděny;

s)

druh kryptoaktiv, k nimž se má služba související s kryptoaktivy vztahovat.

3.   Pro účely odst. 2 písm. g) a h) doloží žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy všechny následující skutečnosti:

a)

pro všechny členy vedoucího orgánu žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy výpis z rejstříku trestů neobsahující žádné záznamy o odsouzení ani trestech uložených podle platných právních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva a právních předpisů o finančních službách, nebo v souvislosti s praním peněz, financováním terorismu, podvodem nebo profesní odpovědností;

b)

skutečnost, že členové vedoucího orgánu žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy mají kolektivně náležité znalosti, dovednosti a zkušenosti k řízení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a že tyto osoby jsou povinny věnovat plnění svých povinností dostatek času;

c)

pro všechny akcionáře a členy, ať přímé nebo nepřímé, kteří mají v žadateli o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy kvalifikovanou účast, výpis z rejstříku trestů neobsahující žádné záznamy o odsouzení ani trestech uložených podle platných právních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva a právních předpisů o finančních službách, nebo v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu, podvodem nebo profesní odpovědností.

4.   Příslušné orgány nepožadují, aby žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy poskytl informace uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, které již obdržely v rámci příslušných postupů udělování povolení podle směrnic 2009/110/ES, 2014/65/EU či (EU) 2015/2366 nebo vnitrostátního práva, jež se vztahovalo na služby související s kryptoaktivy před 29. červnem 2023, pokud jsou tyto dříve předložené informace nebo dokumenty stále aktuální.

5.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy regulačních technických norem, jimiž dále upřesní informace podle odstavců 2 a 3.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, vzory a postupy pro informace, které mají být uvedeny v žádosti o povolení být poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 63

Posouzení žádosti o povolení a udělení nebo zamítnutí povolení

1.   Příslušné orgány neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti podle čl. 62 odst. 1 žadateli o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy písemně potvrdí její přijetí.

2.   Příslušné orgány do 25 pracovních dnů od obdržení žádosti podle čl. 62 odst. 1 posoudí, zda je žádost úplná, a to tak, že zkontrolují, zda byly předloženy informace uvedené v čl. 62 odst. 2.

Není-li žádost úplná, stanoví příslušné orgány lhůtu, v níž musí žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy chybějící informace poskytnout.

3.   Příslušné orgány mohou odmítnout žádost posoudit, pokud je po uplynutí lhůty, kterou stanovily v souladu s odstavcem 2 druhým pododstavcem, taková žádost stále neúplná.

4.   Jakmile je žádost úplná, příslušné orgány to neprodleně oznámí žadateli o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy.

5.   Před udělením nebo zamítnutím povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy konzultují příslušné orgány s příslušnými orgány jiného členského státu, pokud žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy je v některé z následujících situací ve vztahu k úvěrové instituci, centrálnímu depozitáři cenných papírů, investičnímu podniku, organizátorovi trhu, správcovské společnosti SKIPCP, správci alternativních investičních fondů, platební instituci, pojišťovně, instituci elektronických peněz nebo instituci zaměstnaneckého penzijního pojištění, které jsou povoleny v tomto jiném členském státě:

a)

je dceřinou společností;

b)

je dceřinou společností mateřského podniku uvedeného subjektu;

c)

je ovládán stejnými fyzickými nebo právnickými osobami, které ovládají uvedený subjekt.

6.   Před udělením nebo zamítnutím povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy příslušné orgány:

a)

mohou konzultovat orgány příslušné pro boj proti praní peněz a financování terorismu a finanční zpravodajské jednotky s cílem ověřit, zda proti žadateli o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy nebylo vedeno vyšetřování týkající se činů souvisejících s praním peněz nebo financováním terorismu;

b)

zajistí, aby žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy, který provozuje provozovny nebo je závislý na třetích stranách usazených ve vysoce rizikových třetích zemích určených podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849, splňoval ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí čl. 26 odst. 2, čl. 45 odst. 3 a čl. 45 odst. 5 uvedené směrnice;

c)

ve vhodných případech zajistí, aby žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zavedl vhodné postupy pro dodržování ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí čl. 18a odst. 1 a 3 směrnice (EU) 2015/849.

7.   Pokud existují úzká propojení mezi žadatelem o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy a jinými fyzickými či právnickými osobami, příslušné orgány vydají povolení pouze tehdy, nebrání-li tato propojení účinnému výkonu jejich funkcí dohledu.

8.   Příslušné orgány povolení neudělí, pokud právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž má žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy úzká propojení, nebo obtíže spojené s jejich vymáháním brání příslušným orgánům v účinném výkonu jejich funkcí dohledu.

9.   Příslušné orgány do 40 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti posoudí, zda žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy splňuje ustanovení této hlavy, a přijmou řádně odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy. Příslušné orgány své rozhodnutí oznámí žadateli do pěti pracovních dnů ode dne jeho přijetí. Toto posouzení zohlední povahu, rozsah a složitost služeb souvisejících s kryptoaktivy, které žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zamýšlí poskytovat.

10.   Příslušné orgány žádost o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zamítnou, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody se domnívat, že:

a)

vedoucí orgán žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy ohrožuje jeho účinné, řádné a obezřetné řízení a kontinuitu jeho činnosti a patřičné zohlednění zájmů jeho zákazníků a integrity trhu, nebo vystavuje žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy vážnému riziku praní peněz nebo financování terorismu;

b)

členové vedoucího orgánu žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy nesplňují kritéria stanovená v čl. 68 odst. 1;

c)

akcionáři a členové, ať přímí nebo nepřímí, kteří mají v žadateli o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy kvalifikovanou účast, nesplňují kritéria dostatečně dobré pověsti stanovená v čl. 68 odst. 2;

d)

žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy nesplňuje nebo pravděpodobně nesplní některý z požadavků uvedených v této hlavě.

11.   ESMA a EBA společně vydají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 a s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny pro posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy a akcionářů a členů, ať přímých nebo nepřímých, kteří mají v žadateli o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy kvalifikovanou účast.

ESMA a EBA vydají obecné pokyny uvedené v prvním pododstavci do 30. června 2024.

12.   Příslušné orgány si mohou během lhůty pro posouzení stanovené v odstavci 9, nejpozději však v její dvacátý pracovní den, vyžádat další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost musí být žadateli o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy předložena písemně a musí blíže určit, jaké doplňující informace jsou zapotřebí.

Lhůta pro posouzení podle odstavce 9 se pozastaví po dobu počínající dnem, kdy příslušné orgány požádaly o doplnění chybějících informací, a končící dnem, kdy tyto orgány od žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy obdržely odpověď na tuto žádost. Toto pozastavení nepřesáhne 20 pracovních dnů. Příslušné orgány mohou podle svého uvážení požádat o další doplnění žádosti nebo objasnění informací., nesmí to však vést k pozastavení žádné ze lhůt pro posouzení podle odstavce 9.

13.   Do dvou pracovních dnů od udělení povolení oznámí příslušné orgány ESMA informace podle čl. 109 odst. 5. Příslušné orgány rovněž informují ESMA o všech zamítnutí povolení. ESMA zpřístupní informace podle čl. 109 odst. 5 v rejstříku uvedeném ve zmíněném článku ke dni zahájení poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Článek 64

Odnětí povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy

1.   Příslušné orgány odejmou povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy, pokud příslušný poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy:

a)

nevyužil svého povolení do 12 měsíců ode dne povolení;

b)

výslovně se svého povolení vzdal;

c)

neposkytoval služby související s kryptoaktivy po dobu devíti po sobě jdoucích měsíců;

d)

získal své povolení nedovolenými prostředky, jako je např. uvedení nepravdivých prohlášení v jeho žádosti o povolení;

e)

přestal splňovat podmínky, za nichž bylo povolení uděleno, a ve stanovené lhůtě nepřijal nápravná opatření požadovaná příslušným orgánem;

f)

nezavedl účinné systémy, postupy a opatření pro předcházení praní peněz a financování terorismu a pro jejich odhalování v souladu se směrnicí (EU) 2015/849;

g)

vážně porušil toto nařízení, včetně ustanovení týkajících se ochrany držitelů kryptoaktiv či zákazníků poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo integrity trhu.

2.   Příslušné orgány poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy mohou odejmout povolení v následujících situacích:

a)

poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy porušil ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849;

b)

poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy pozbyl povolení působit jako platební instituce nebo povolení působit jako instituce elektronických peněz a situaci do 40 kalendářních dnů nenapravil.

3.   Pokud příslušný orgán poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy odejme povolení, bez zbytečného odkladu o tom informuje ESMA a jednotná kontaktní místa hostitelských členských států. ESMA tyto informace zpřístupní v rejstříku uvedeném v článku 109.

4.   Příslušné orgány mohou omezit odnětí povolení na konkrétní službu související s kryptoaktivy.

5.   Před odnětím povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy konzultují příslušné orgány příslušný orgán jiného členského státu, pokud je dotčený poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy:

a)

dceřiným podnikem poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleného v tomto jiném členském státě;

b)

dceřiným podnikem mateřského podniku poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleného v tomto jiném členském státě;

c)

ovládán týmiž fyzickými nebo právnickými osobami, které ovládají poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleného v tomto jiném členském státě.

6.   Před odnětím povolení uděleného poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy mohou příslušné orgány konzultovat orgán příslušný pro dohled nad dodržováním pravidel pro boj proti praní peněz a financování terorismu ze strany poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

7.   EBA a ESMA a jakýkoli příslušný orgán hostitelského členského státu mohou kdykoli požadovat, aby příslušný orgán domovského členského státu posoudil, zda poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy stále splňuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno, pokud existují důvody se domnívat, že tomu tak již nemusí být.

8.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy stanoví, uplatňují a zachovávají přiměřené postupy zajišťující včasný a řádný převod kryptoaktiv a peněžních prostředků jejich zákazníků jinému poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud je jim povolení odňato.

Článek 65

Přeshraniční poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.   Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který má v úmyslu poskytovat služby související s kryptoaktivy ve více než jednom členském státě, předloží příslušnému orgánu domovského členského státu tyto informace:

a)

seznam členských států, ve kterých poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zamýšlí poskytovat služby související s kryptoaktivy;

b)

služby související s kryptoaktivy, které poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zamýšlí poskytovat přeshraničně;

c)

den zahájení zamýšleného poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy;

d)

seznam všech ostatních činností, které vykonává poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy a na které se toto nařízení nevztahuje.

2.   Příslušný orgán domovského členského státu sdělí informace uvedené v odstavci 1 do deseti pracovních dnů od jejich obdržení jednotným kontaktním místům hostitelských členských států, ESMA a EBA.

3.   Příslušný orgán domovského členského státu, který udělil povolení, neprodleně informuje dotčeného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy o komunikaci uvedené v odstavci 2.

4.   Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy může začít poskytovat služby související s kryptoaktivy v jiném členském státě, než je jeho domovský členský stát, ode dne přijetí oznámení uvedeného v odstavci 3 nebo nejpozději od patnáctého kalendářního dne po předložení informací uvedených v odstavci 1.

KAPITOLA 2

Povinnosti všech poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

Článek 66

Povinnost jednat čestně, korektně a profesionálně v nejlepším zájmu zákazníků

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy jednají čestně, korektně a profesionálně v souladu s nejlepším zájmem svých zákazníků a potenciálních zákazníků.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytnou svým zákazníkům informace, které jsou korektní, jasné a nezavádějící, a to i v propagačních sděleních, která jako taková budou označena. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nesmějí úmyslně nebo z nedbalosti uvádět zákazníka v omyl, pokud jde o skutečné nebo domnělé výhody kryptoaktiv.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zákazníky upozorní na rizika spojená s transakcemi s kryptoaktivy.

Při provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, směně kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva, poskytování poradenství týkající se kryptoaktiv nebo správy portfolia kryptoaktiv poskytnou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy svým zákazníkům hypertextové odkazy na veškeré bílé knihy kryptoaktiv, v souvislosti s nimiž tyto služby poskytují.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zveřejní svou politiku týkající se cen, nákladů a poplatků na výrazném místě na své internetové stránce.

5.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zveřejní na výrazném místě na své internetové stránce informace týkající se hlavních nepříznivých dopadů mechanismu konsensu používaného k vydávání každého kryptoaktiva, v souvislosti s nímž poskytují služby, na klima a dalších nepříznivých dopadů na životní prostředí. Tyto informace mohou být získány z bílých knih kryptoaktiv.

6.   ESMA ve spolupráci s EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se obsahu, metodiky a prezentace informací uvedených v odstavci 5, pokud jde o ukazatele udržitelnosti ve vztahu k nepříznivým dopadům na klima a jiným nepříznivým dopadům na životní prostředí.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem podle prvního pododstavce zohlední ESMA různé druhy mechanismů konsensu používaných k validaci transakcí s kryptoaktivy, jejich pobídkové struktury a využívání energie, energie z obnovitelných zdrojů a přírodních zdrojů, produkci odpadu a emise skleníkových plynů. ESMA aktualizuje regulační technické normy s ohledem na vývoj právní úpravy a technologický vývoj.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 67

Obezřetnostní požadavky

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy musí mít vždy zavedeny obezřetnostní záruky rovnající se alespoň vyšší z následujících částek:

a)

výši trvalých minimálních kapitálových požadavků uvedených v příloze IV, v závislosti na druhu poskytovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy;

b)

jedné čtvrtině fixních režijních nákladů za předcházející rok, jež každoročně přezkoumávají.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří nepodnikali po dobu jednoho roku ode dne, kdy začali poskytovat služby, použijí pro výpočet uvedený v odst. 1 písm. b) předpokládané fixní režijní náklady za prvních 12 měsíců poskytování služeb, tak jak je uvedli do předpokladu, který předložili spolu s žádostí o povolení.

3.   Pro účely odst. 1 písm. b) poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vypočítají své fixní režijní náklady za předchozí rok s použitím údajů vyplývajících z platného účetního rámce, a to odečtením následujících položek od celkových nákladů po rozdělení zisku akcionářům nebo členům, uvedených v jejich poslední auditované roční účetní závěrce nebo, pokud auditovaná účetní závěrka není k dispozici, v roční účetní závěrce schválené vnitrostátními orgány dohledu:

a)

zaměstnanecké bonusy a další odměny v rozsahu, v jakém jsou závislé na čistém zisku poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v příslušném roce;

b)

podíly zaměstnanců, vedoucích pracovníků a společníků na zisku;

c)

jiná rozdělení zisku a jiné pohyblivé složky odměny v rozsahu, v jakém jsou vypláceny plně na základě volného uvážení podniku;

d)

jednorázové výdaje vyplývající z jiné než běžné činnosti.

4.   Obezřetnostní záruky uvedené v odstavci 1 musí mít jednu z následujících forem nebo být jejich kombinací:

a)

formu kapitálu, který se skládá z položek a nástrojů kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článcích 26 až 30 nařízení (EU) č. 575/2013 po úplných odpočtech podle článku 36 uvedeného nařízení, bez použití prahových hodnot pro výjimky podle článků 46 a 48 uvedeného nařízení;

b)

formu pojistné smlouvy pokrývající území Unie, kde jsou služby související s kryptoaktivy poskytovány, nebo srovnatelné záruky.

5.   Pojistná smlouva uvedená v odst. 4 písm. b) se zveřejní na internetové stránce poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a musí mít alespoň následující rysy:

a)

má počáteční dobu trvání nejméně jeden rok;

b)

výpovědní lhůta pro její zrušení činí nejméně 90 dnů;

c)

je uzavřena s podnikem oprávněným poskytovat pojištění v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem;

d)

je poskytována subjektem třetí strany.

6.   Pojistná smlouva uvedená v odst. 4 písm. b) zahrnuje krytí proti všem těmto rizikům:

a)

riziko ztráty dokumentů;

b)

riziko nepravdivých nebo zavádějících prohlášení;

c)

riziko jednání, omylů nebo opomenutí, jejichž důsledkem je porušení:

i)

právních a regulačních povinností;

ii)

povinnosti vůči zákazníkům jednat čestně, korektně a profesionálně;

iii)

povinnosti mlčenlivosti;

d)

riziko nezavedení, neprovádění a nezachovávání vhodných postupů pro předcházení střetům zájmů;

e)

riziko ztráty vyplývající z přerušení podnikání nebo selhání systému;

f)

v případech příslušných danému obchodnímu modelu riziko hrubé nedbalosti při ochraně kryptoaktiv a peněžních prostředků zákazníků;

g)

riziko odpovědnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy vůči zákazníkům podle čl. 75 odst. 8.

Článek 68

Systémy správy a řízení

1.   Členové vedoucího orgánu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy musí mít dostatečně dobrou pověst a individuálně i kolektivně náležité znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby mohli vykonávat své povinnosti. Členové vedoucího orgánu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy zejména nesmějí být odsouzeni za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo za jiné trestné činy, které by zpochybnily jejich dobrou pověst. Musí také prokázat, že jsou schopni věnovat účinnému výkonu svých povinností dostatek času.

2.   Akcionáři a členové, ať přímí nebo nepřímí, kteří mají v poskytovatelích služeb souvisejících s kryptoaktivy kvalifikovanou účast, musí mít dostatečně dobrou pověst, a zejména nesmějí být odsouzeni za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu ani za jiné trestné činy, které by jejich dobrou pověst zpochybnily.

3.   Pokud je pravděpodobné, že vliv vykonávaný akcionáři nebo členy, ať přímými nebo nepřímými, kteří mají v poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy kvalifikovanou účast, bude na újmu řádnému a obezřetnému řízení tohoto poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, přijmou příslušné orgány vhodná opatření k řešení těchto rizik.

Taková opatření mohou zahrnovat žádosti o soudní příkazy nebo uložení sankcí vůči vedoucím pracovníkům a osobám odpovědným za řízení podniku nebo v pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s akciemi v držení akcionářů a členů, ať přímých nebo nepřímých, kteří mají kvalifikovanou účast.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy přijmou zásady a postupy, které budou dostatečně účinné k zajištění souladu s tímto nařízením.

5.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zaměstnají pracovníky se znalostmi, dovednostmi a odborností nezbytnými pro plnění jim přidělených povinností s přihlédnutím k rozsahu, povaze a dosahu poskytovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy.

6.   Vedoucí orgán poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy posoudí a pravidelně přezkoumává účinnost opatření a postupů zavedených za účelem zajištění souladu s kapitolami 2 a 3 této hlavy a přijme vhodná opatření k řešení případných nedostatků v tomto ohledu.

7.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy přijmou veškerá přiměřená opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu jejich služeb souvisejících s kryptoaktivy. Za tímto účelem poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy využívají vhodné a přiměřené zdroje a postupy, včetně odolných a bezpečných systémů IKT, jak to vyžaduje nařízení (EU) 2022/2554.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy stanoví zásady zachování kontinuity činností, které zahrnují plány zachování provozu IKT a plány reakce a obnovy v oblasti IKT vypracované podle článků 11 a 12 nařízení (EU) 2022/2554, jejichž cílem je zajistit v případě přerušení jejich systémů a postupů IKT zachování zásadních údajů a funkcí a údržbu služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo, pokud to není možné, včasné obnovení těchto údajů a funkcí a včasné obnovení služeb souvisejících s kryptoaktivy.

8.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zavedou mechanismy, systémy a postupy vyžadované nařízením (EU) 2022/2554, jakož i účinné postupy a opatření pro posuzování rizik s cílem dodržovat ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2015/849. Sledují a pravidelně vyhodnocují přiměřenost a účinnost těchto mechanismů, systémů a postupů s přihlédnutím k rozsahu, povaze a škále poskytovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy a přijímají vhodná opatření k řešení veškerých nedostatků v této oblasti.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy musí mít systémy a postupy na ochranu dostupnosti, hodnověrnosti, integrity a důvěrnosti údajů v souladu s nařízením (EU) 2022/2554.

9.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zajistí, aby byly uchovávány záznamy o všech službách, činnostech, pokynech a transakcích souvisejících s kryptoaktivy, které poskytují a provádějí. Tyto záznamy musí být dostatečné k tomu, aby umožnily příslušným orgánům plnit jejich úkoly v oblasti dohledu a uplatňovat donucovací opatření, a zejména zjistit, zda poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy splnili všechny povinnosti, včetně povinností týkajících se zákazníků nebo potenciálních zákazníků a integrity trhu.

Záznamy vedené podle prvního pododstavce se na jejich žádost poskytnou zákazníkům a uchovávají se po dobu pěti let, popřípadě po dobu až sedmi let, pokud o to příslušný orgán před uplynutím uvedených pěti let požádá.

10.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní:

a)

opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu služeb souvisejících s kryptoaktivy podle odstavce 7;

b)

záznamy, které mají být vedeny o všech službách, činnostech, pokynech a transakcích souvisejících s kryptoaktivy, podle odstavce 9.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 69

Informování příslušných orgánů

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy svůj příslušný orgán neprodleně informují o veškerých změnách ve svém vedoucím orgánu, a to před tím, než jeho případní noví členové učiní jakékoli kroky, a poskytnou svému příslušnému orgánu všechny informace nezbytné k posouzení souladu s článkem 68.

Článek 70

Úschova kryptoaktiv a peněžních prostředků zákazníků

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří drží kryptoaktiva patřící zákazníkům nebo prostředky přístupu k těmto kryptoaktivům, přijmou odpovídající opatření k ochraně vlastnických práv zákazníků, zejména v případě platební neschopnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a k tomu, aby předešli použití kryptoaktiv zákazníků na svůj vlastní účet.

2.   Pokud jejich obchodní modely nebo služby související s kryptoaktivy vyžadují držení peněžních prostředků zákazníků jiných než elektronických peněžních tokenů, poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zavedou odpovídající opatření k ochraně vlastnických práv zákazníků a k tomu, aby předešli použití peněžních prostředků zákazníků na svůj vlastní účet.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy na konci obchodního dne následujícího po dni, kdy peněžní prostředky zákazníka jiné než elektronické peněžní tokeny obdrželi, umístí tyto peněžní prostředky u úvěrové instituce nebo u centrální banky.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistili, že peněžní prostředky zákazníků jiné než elektronické peněžní tokeny, které byly uloženy u úvěrové instituce nebo u centrální banky, jsou vedeny na účtu odděleně identifikovatelném od jakýchkoli účtů používaných k uložení peněžních prostředků patřících poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mohou sami nebo prostřednictvím třetí strany poskytovat platební služby související se službou související s kryptoaktivy, kterou nabízejí, za předpokladu, že samotný poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo daná třetí strana má povolení tyto služby poskytovat podle směrnice (EU) 2015/2366.

Jsou-li poskytovány platební služby, poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy informují své zákazníky o:

a)

povaze a podmínkách těchto služeb, včetně odkazů na platné vnitrostátní právo a na práva zákazníků,

b)

skutečnosti, zda tyto služby zajišťují přímo oni nebo třetí strana.

5.   Odstavce 2 a 3 tohoto článku se nepoužijí na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jsou institucemi elektronických peněz, platebními institucemi nebo úvěrovými institucemi.

Článek 71

Postupy vyřizování stížností

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zavedou a zachovávají účinné a transparentní postupy pro bezodkladné, korektní a jednotné vyřizování stížností, které obdrží od zákazníků, a popisy těchto postupů zveřejní.

2.   Zákazníci musí mít možnost podat stížnost poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy bezplatně.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy informují zákazníky o možnosti podat stížnost. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zákazníkům zpřístupní vzor pro podání stížnosti a vedou záznamy o všech obdržených stížnostech a veškerých opatřeních přijatých v reakci na ně.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy prošetří všechny stížnosti včas a spravedlivě a v přiměřené lhůtě sdělí výsledky těchto šetření svým zákazníkům.

5.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní požadavky, vzory a postupy pro vyřizování stížností.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 72

Zjišťování, prevence, řízení a zveřejňování střetů zájmů

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy s přihlédnutím k rozsahu, povaze a škále poskytovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy zavedou a zachovávají účinné zásady a postupy s cílem zajistit zjišťování, prevenci, řízení a zveřejňování střetů zájmů mezi:

a)

nimi a:

i)

jejich akcionáři nebo členy;

ii)

jakoukoli osobou, která je ovládáním přímo či nepřímo spojena s poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo s jejich akcionáři či členy;

iii)

členy jejich vedoucího orgánu;

iv)

jejich zaměstnanci nebo

v)

jejich zákazníky, nebo

b)

dvěma či více zákazníky, jejichž společné zájmy jsou ve střetu.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy informují své zákazníky a potenciální zákazníky na výrazném místě na své internetové stránce o obecné povaze a zdrojích střetů zájmů uvedených v odstavci 1 a o krocích učiněných k jejich zmírnění.

3.   Zveřejněné informace podle odstavce 2 se poskytují v elektronickém formátu a jsou dostatečně podrobné s přihlédnutím k povaze každého zákazníka, tak aby zákazník mohl o službě, u níž ke střetu zájmů dochází, učinit informované rozhodnutí.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vyhodnotí a alespoň jednou ročně přezkoumají své zásady týkající se střetu zájmů a přijmou veškerá vhodná opatření k řešení případných nedostatků v této oblasti.

5.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy regulačních technických norem, v nichž blíže určí:

a)

požadavky na zásady a postupy uvedené v odstavci 1 s přihlédnutím k rozsahu, povaze a škále poskytovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy;

b)

podrobnosti a metodiku pro obsah zveřejněných informací podle odstavce 2.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 73

Externí zajištění služeb nebo činností

1.   Pokud poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy svěří služby či činnosti určené k výkonu provozních funkcí třetí straně, přijmou veškerá přiměřená opatření k vyloučení dodatečného operačního rizika. Zůstávají plně odpovědní za plnění všech svých povinností podle této hlavy a vždy zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a)

externí zajištění nevede k delegování odpovědnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;

b)

externí zajištění nemění vztah mezi poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a jejich zákazníky ani povinnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy vůči jejich zákazníkům;

c)

externí zajištění nemění podmínky povolení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;

d)

třetí strany zapojené do externího zajištění spolupracují s příslušným orgánem domovského členského státu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a externí zajištění nebrání výkonu funkcí dohledu příslušných orgánů, včetně kontrol na místě za účelem získání veškerých relevantních informací potřebných k plnění těchto funkcí;

e)

poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy si zachovávají odborné znalosti a zdroje nezbytné k hodnocení kvality poskytovaných služeb, k účinnému dohledu nad externě zajišťovanými službami a průběžnému řízení rizik spojených s externím zajišťováním;

f)

poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají přímý přístup k relevantním informacím o externě zajišťovaných službách;

g)

poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zajišťují, aby třetí strany podílející se na externím zajišťování splňovaly standardy Unie v oblasti ochrany údajů.

Pro účely prvního pododstavce písm. g) jsou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy odpovědní za zajištění toho, aby standardy v oblasti ochrany údajů byly stanoveny v písemné smlouvě uvedené v odstavci 3.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají zavedeny zásady týkající se externího zajišťování, včetně plánů pro nepředvídané události a strategií ukončení smluvního vztahu, a to s přihlédnutím k rozsahu, povaze a škále poskytovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vymezí v písemné smlouvě svá práva a povinnosti a práva a povinnosti třetích stran, které jim externě zajišťují služby nebo činnosti. Smlouvy o externím zajišťování služeb nebo činností musí poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy dávat právo smlouvu vypovědět.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy a třetí strany na požádání poskytnou příslušným orgánům a dalším relevantním orgánům veškeré informace nezbytné k tomu, aby tyto orgány mohly posoudit soulad externě zajišťovaných činností s požadavky této hlavy.

Článek 74

Řádné ukončení činnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby uvedené v článcích 75 až 79, musí mít zaveden plán, který je vhodný pro podporu řádného ukončení jejich činnosti podle platných vnitrostátních právních předpisů, včetně kontinuity nebo obnovy veškerých kritických činností prováděných těmito poskytovateli služeb. Tento plán musí dokazovat, že poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy jsou schopni svou činnost řádně ukončit tak, aby svým zákazníkům nezpůsobili nepřiměřenou ekonomickou újmu.

KAPITOLA 3

Povinnosti týkající se konkrétních služeb souvisejících s kryptoaktivy

Článek 75

Poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, uzavřou se svými zákazníky smlouvu za účelem vymezení svých povinností a odpovědnosti. Tato smlouva obsahuje alespoň:

a)

totožnost smluvních stran;

b)

povahu poskytovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy a popis těchto služeb;

c)

zásady úschovy;

d)

prostředky komunikace mezi poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy a zákazníkem, včetně systému ověření zákazníka;

e)

popis bezpečnostních systémů, které poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy používá;

f)

poplatky, náklady a srážky, které poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy uplatňuje;

g)

použitelné právo.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem svých zákazníků, vedou rejstřík pozic zřízených jménem každého zákazníka, které odpovídají právům každého zákazníka ke kryptoaktivům. V příslušných případech zaznamenají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy do tohoto rejstříku co nejdříve veškeré pohyby podle pokynů svých zákazníků. V takových případech jejich vnitřní postupy zajistí, aby jakýkoli pohyb, který má dopad na zápis kryptoaktiv do rejstříku, byl doložen transakcí, která je pravidelně zaznamenávána do rejstříku pozic zákazníka.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, stanoví zásady úschovy spolu s vnitřními pravidly a postupy pro zajištění úschovy nebo kontroly těchto kryptoaktiv nebo prostředků k přístupu ke kryptoaktivům.

Zásady úschovy uvedené v prvním pododstavci minimalizují riziko ztráty kryptoaktiv zákazníků nebo práv souvisejících s těmito kryptoaktivy nebo prostředků přístupu ke kryptoaktivům v důsledku podvodu, kybernetických hrozeb nebo nedbalosti.

Shrnutí zásad úschovy musí být zákazníkům na jejich žádost zpřístupněno v elektronickém formátu.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, v příslušných případech usnadní výkon práv spojených s kryptoaktivy. Jakákoli událost, která pravděpodobně vytvoří nebo změní práva zákazníka, se neprodleně zaznamená do rejstříku pozic zákazníka.

V případě změn základní technologie distribuovaného registru nebo jakékoli jiné události, která pravděpodobně vytvoří nebo změní práva zákazníka, má zákazník nárok na veškerá kryptoaktiva nebo veškerá práva, jež byla nově vytvořena na základě a v rozsahu pozic zákazníka v době, kdy daná změna nebo událost nastala, s výjimkou případů, kdy platná smlouva podepsaná před danou změnou nebo událostí s poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, který poskytuje úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, podle odstavce 1 výslovně stanoví jinak.

5.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, poskytnou svým zákazníkům prohlášení o pozici kryptoaktiv zaznamenaných na jméno těchto zákazníků, a to vždy na žádost dotčeného zákazníka nebo alespoň jednou za tři měsíce. Prohlášení o pozici se poskytne v elektronickém formátu. V prohlášení o pozici se uvedou dotčená kryptoaktiva, jejich zůstatek, jejich hodnota a informace o převodech kryptoaktiv uskutečněných během příslušného období.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, poskytnou svým zákazníkům co nejdříve informace o transakcích s kryptoaktivy, k nimž je nutná reakce těchto zákazníků.

6.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, zajistí, aby byly zavedeny postupy nezbytné k tomu, aby kryptoaktiva držená jménem jejich zákazníků nebo prostředky k přístupu byly co nejdříve vráceny těmto zákazníkům.

7.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, oddělují kryptoaktiva držená jménem zákazníků od svých vlastních držených kryptoaktiv a zajistí, aby prostředky přístupu jejich zákazníků ke kryptoaktivům byly jako takové jasně označeny. Zajistí, aby byla kryptoaktiva jejich zákazníků a jejich vlastní kryptoaktiva držena v distribuovaném registru odděleně.

Kryptoaktiva držená v úschově musí být v zájmu zákazníků poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy právně oddělena od majetku poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v souladu s použitelným právem, aby věřitelé poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy neměli žádný nárok na kryptoaktiva, která má poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy v úschově, zejména v případě platební neschopnosti.

Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zajistí, aby kryptoaktiva držená v úschově byla provozně oddělena od majetku poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

8.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, nesou vůči svým zákazníkům odpovědnost za ztrátu jakýchkoli kryptoaktiv nebo prostředků přístupu ke kryptoaktivům v důsledku incidentu, který jim lze připsat. Odpovědnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy je omezena na tržní hodnotu ztraceného kryptoaktiva v době, kdy ke ztrátě došlo.

Incidenty, které nelze připsat poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, zahrnují jakoukoli událost, u níž poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy prokáže, že k ní došlo nezávisle na poskytování příslušné služby nebo nezávisle na transakcích poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, jako je například problém spojený s vlastním fungováním distribuovaného registru, který poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy neovládá.

9.   Pokud poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, využívají pro úschovu a správu kryptoaktiv, která drží jménem zákazníků, jiné poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, využívají pouze poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kterým bylo uděleno povolení v souladu s článkem 59.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků a kteří k tomu využívají jiné poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, o tom informují své zákazníky.

Článek 76

Provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, stanoví, zachovávají a uplatňují pro tuto obchodní platformu jasná a transparentní provozní pravidla. Tato provozní pravidla musí alespoň:

a)

stanovit schvalovací postupy, včetně požadavků na hloubkovou kontrolu zákazníka přiměřených riziku praní peněz nebo financování terorismu, které žadatel představuje, v souladu se směrnicí (EU) 2015/849, které se uplatňují před přijetím kryptoaktiv na obchodní platformu;

b)

vymezit případné kategorie kryptoaktiv, která budou vyloučena, tedy typy kryptoaktiv, které nebudou přijaty k obchodování;

c)

stanovit zásady, postupy a výši případných poplatků v souvislosti s přijetím k obchodování;

d)

stanovit objektivní, nediskriminační pravidla a přiměřená kritéria účasti na obchodních činnostech, která podporují korektní a otevřený přístup k obchodní platformě pro zákazníky, kteří chtějí obchodovat;

e)

vymezit pevně stanovená pravidla a postupy pro zajištění korektního a řádného obchodování a objektivní kritéria pro účinné provádění pokynů;

f)

stanovit podmínky pro to, aby kryptoaktiva zůstala dostupná pro obchodování, včetně prahových hodnot likvidity a požadavků na pravidelné zveřejňování informací;

g)

stanovit podmínky, za kterých lze obchodování s kryptoaktivy pozastavit;

h)

stanovit postupy pro zajištění účinného vypořádání kryptoaktiv i peněžních prostředků.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) provozní pravidla jasně stanoví, že kryptoaktiva nesmějí být přijata k obchodování, pokud pro ně nebyla zveřejněna bílá kniha kryptoaktiva v případech, kdy je to požadováno tímto nařízením.

2.   Před přijetím kryptoaktiv k obchodování se poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, ujistí, že kryptoaktiva splňují provozní pravidla obchodní platformy, a posoudí vhodnost dotčeného kryptoaktiva. Při posuzování vhodnosti kryptoaktiva poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy provozující obchodní platformu vyhodnotí zejména spolehlivost použitých technických řešení a potenciální spojitost s nedovolenými nebo podvodnými činnostmi, přičemž zohlední zkušenosti, dosavadní výsledky a pověst vydavatele těchto kryptoaktiv a jeho vývojového týmu. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy provozující obchodní platformu rovněž posoudí vhodnost kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů uvedených v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) až d).

3.   Provozní pravidla obchodní platformy pro kryptoaktiva zabraňují přijetí kryptoaktiv, která mají nastavenou anonymizační funkci, k obchodování, ledaže by držitele těchto kryptoaktiv a jejich historii transakcí mohli identifikovat poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva.

4.   Provozní pravidla uvedená v odstavci 1 musí být vypracována v úředním jazyce domovského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

Pokud je provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva poskytováno v jiném členském státě, provozní pravidla podle odstavce 1 se vypracují v úředním jazyce hostitelského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

5.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, neobchodují na platformě pro kryptoaktiva, kterou provozují, na vlastní účet, a to ani pokud poskytují směnu kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva.

6.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, se mohou zapojovat do obchodování párováním pokynů na vlastní účet pouze v případě, že zákazník s tímto postupem souhlasil. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytnou příslušnému orgánu informace vysvětlující, jakým způsobem obchodování párováním pokynů na vlastní účet používají. Příslušný orgán sleduje zapojení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy do obchodování párováním pokynů na vlastní účet, a zajišťuje, aby jejich zapojení do obchodování párováním pokynů na vlastní účet i nadále spadalo pod definici tohoto obchodování a nepředstavovalo střet zájmů mezi poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a jejich zákazníky.

7.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, zavedou účinné systémy, postupy a opatření, jimiž zajistí, že jejich obchodní systémy:

a)

jsou odolné;

b)

mají dostatečnou kapacitu na to, aby mohly zpracovat vysoké objemy pokynů a hlášení;

c)

jsou schopné zajistit řádné obchodování za velmi napjatých tržních podmínek;

d)

jsou schopné odmítnout pokyny, které přesahují předem stanovené prahové hodnoty objemu a ceny nebo jsou zjevně chybné;

e)

jsou plně testovány, aby se zajistilo, že jsou splněny podmínky podle písmen a) až d);

f)

podléhají účinným opatřením zajišťujícím kontinuitu jejich služeb v případě, že dojde k jakémukoli selhání jejich obchodního systému;

g)

jsou schopny předcházet zneužívání trhu nebo jej odhalovat;

h)

jsou dostatečně spolehlivé na to, aby se předešlo jejich využívání k praní peněz či financování terorismu.

8.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, informují svůj příslušný orgán, pokud odhalí případy zneužívání trhu nebo pokusů o zneužití trhu, ke kterým dochází v jejich obchodních systémech nebo jejich prostřednictvím.

9.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, uveřejňují aktuální kupní a prodejní ceny, jakož i intenzitu obchodních zájmů na uvedených cenách kryptoaktiv, které jsou pro kryptoaktiva sdělovány prostřednictvím jejich obchodních platforem. Dotčení poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zpřístupňují tyto informace veřejnosti během doby obchodování nepřetržitě.

10.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, zveřejní cenu, objem a čas transakcí provedených v souvislosti s kryptoaktivy obchodovanými na jejich obchodních platformách. Tyto podrobnosti zveřejní pro všechny takové transakce v okamžiku, který je vzhledem k technickým možnostem co nejbližší reálnému času.

11.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, zpřístupní informace zveřejněné v souladu s odstavci 9 a 10 veřejnosti za přiměřených obchodních podmínek a zajistí k nim nediskriminační přístup. Tyto informace se bezplatně zpřístupní 15 minut po zveřejnění ve strojově čitelném formátu a zůstanou zveřejněny po dobu nejméně dvou let.

12.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, iniciují konečné vypořádání transakce s kryptoaktivy v distribuovaném registru do 24 hodin od okamžiku, kdy byla transakce provedena na obchodní platformě, nebo v případě transakcí vypořádaných mimo distribuovaný registr nejpozději do konce obchodního dne.

13.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, zajistí, aby struktury jejich poplatků byly transparentní, korektní a nediskriminační a nepodněcovaly k zadávání, změně nebo rušení pokynů či provádění transakcí způsobem, který přispívá ke vzniku podmínek obchodování narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu ve smyslu hlavy VI.

14.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu pro kryptoaktiva, musí udržovat zdroje a mít k dispozici záložní zařízení, aby mohli kdykoli podávat zprávy příslušnému orgánu.

15.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provozují obchodní platformu, uchovávají pro potřebu příslušného orgánu po dobu nejméně pěti let relevantní údaje ohledně všech pokynů týkajících se kryptoaktiv sdělovaných prostřednictvím jejich systémů, nebo poskytnou příslušnému orgánu přístup k evidenci pokynů, aby tento orgán mohl monitorovat obchodování. Tyto relevantní údaje zahrnují charakteristiky pokynu, včetně těch, které spojují pokyn s provedenými transakcemi, které z tohoto pokynu vyplývají.

16.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní:

a)

jakým způsobem mají být prezentovány údaje o transparentnosti, včetně úrovně členění údajů, které mají být zveřejňovány podle odstavců 1, 9 a 10;

b)

obsah a formát záznamů v evidenci pokynů, která má být vedena podle odstavce 15.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 77

Směna kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo jiná kryptoaktiva

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří směňují kryptoaktiva za peněžní prostředky nebo za jiná kryptoaktiva, zavedou nediskriminační obchodní politiku, která vymezí zejména typ zákazníků, s nimiž lze uzavírat transakce, a podmínky, které musí tito zákazníci splňovat.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří směňují kryptoaktiva za peněžní prostředky nebo za jiná kryptoaktiva, zveřejní pevnou cenu kryptoaktiv nebo metodiku pro stanovení ceny kryptoaktiv, která navrhují ke směně za peněžní prostředky nebo za jiná kryptoaktiva, a případné omezení výše směňované částky, které stanovil příslušný poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří směňují kryptoaktiva za peněžní prostředky nebo za jiná kryptoaktiva, provedou pokyny zákazníků za ceny zobrazené v době, kdy je pokyn ke směně konečný. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy informují své zákazníky o podmínkách, za nichž je jejich pokyn považován za konečný.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří směňují kryptoaktiva za peněžní prostředky nebo za jiná kryptoaktiva, zveřejní informace o jimi uzavřených transakcích, jako jsou objemy transakcí a cen.

Článek 78

Provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby při provádění pokynů dosáhli nejlepšího možného výsledku pro své zákazníky vzhledem k faktorům ceny, nákladů, rychlosti, pravděpodobnosti provedení a vypořádání, objemu, povahy nebo podmínek úschovy kryptoaktiv nebo k jakémukoli jinému aspektu souvisejícímu s provedením pokynu.

Bez ohledu na první pododstavec poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, nejsou povinni přijmout nezbytná opatření uvedená v prvním pododstavci v případech, kdy provádějí pokyny ke kryptoaktivům na základě konkrétní instrukce svého zákazníka.

2.   Pro účely zajištění souladu s odstavcem 1 poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, zavedou a uplatňují účinná opatření k provádění pokynů. Zejména stanoví a uplatňují zásady provádění pokynů, které jim umožní dodržovat ustanovení odstavce 1. Zásady provádění pokynů mimo jiné umožní provádět pokyny zákazníků neprodleně, korektně a urychleně a zabrání zneužití informací vztahujících se k pokynům zákazníků ze strany zaměstnanců poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, svým zákazníkům poskytují vhodné a jasné informace o zásadách provádění pokynů uvedených v odstavci 2 a o veškerých jejich důležitých změnách. Tyto informace vysvětlují jasně, dostatečně podrobně a způsobem snadno pochopitelným pro zákazníky, jak poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy pokyny zákazníka provede. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy získají předchozí souhlas každého zákazníka, pokud jde o zásady provádění pokynů.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, musí být schopni svým zákazníkům na jejich žádost prokázat, že jejich pokyny provedli v souladu se zásadami provádění pokynů, a příslušnému orgánu na jeho žádost prokázat soulad s tímto článkem.

5.   Pokud zásady provádění pokynů stanoví možnost, že pokyny zákazníků mohou být provedeny mimo obchodní platformu, poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, informují své zákazníky o této možnosti a před tím, než přistoupí k provedení takových pokynů mimo obchodní platformu, získají jejich předchozí výslovný souhlas, a to buď formou obecné dohody, nebo pro jednotlivé transakce.

6.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, monitorují účinnost svých opatření pro provádění pokynů a zásad provádění pokynů za účelem zjištění a případné nápravy jakýchkoli nedostatků v této oblasti. Zejména pravidelně vyhodnocují, zda místa provádění pokynů uvedená v zásadách provádění pokynů poskytují zákazníkům nejlepší možný výsledek, nebo zda by měli ve svých opatřeních pro provádění pokynů provést změny. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, informují zákazníky, s nimiž mají probíhající trvalý vztah, o všech podstatných změnách svých opatření pro provádění pokynů nebo zásad provádění pokynů.

Článek 79

Umisťování kryptoaktiv

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří umisťují kryptoaktiva, sdělí nabízející osobě, osobě usilující o přijetí k obchodování nebo jakékoli třetí straně jednající jejich jménem před uzavřením smlouvy s nimi tyto informace:

a)

typ zamýšleného umístění, včetně toho, zda je či není zaručen minimální objem nákupu;

b)

údaj o výši transakčních poplatků spojených s navrhovaným umístěním;

c)

pravděpodobné načasování, postup a cenu navrhované transakce;

d)

informace o cílových kupujících.

Pokud jde o informace uvedené v prvním pododstavci, získají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří umisťují kryptoaktiva, před umístěním dotyčných kryptoaktiv souhlas vydavatelů těchto kryptoaktiv nebo jakýchkoli třetích stran jednajících jejich jménem.

2.   Pravidla poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy týkající se střetu zájmů uvedená v čl. 72 odst. 1 musí obsahovat konkrétní a přiměřené postupy pro zjišťování, prevenci, řízení a zveřejňování střetů zájmů vyplývajících z následujících situací:

a)

poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy umisťují kryptoaktiva u svých vlastních zákazníků;

b)

navrhovaná cena za umístění kryptoaktiv byla nadhodnocena nebo podhodnocena;

c)

pobídky, včetně nepeněžních pobídek, které poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy platí nebo poskytuje nabízející osoba.

Článek 80

Přijímání a předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří přijímají a předávají pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, zavedou a používají postupy a opatření, které zajistí rychlé a řádné předání pokynů zákazníka k provedení na obchodní platformě pro kryptoaktiva nebo u jiného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří přijímají a předávají pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, neobdrží žádnou odměnu, slevu ani nepeněžní výhodu za směrování pokynů od zákazníků na konkrétní obchodní platformu pro kryptoaktiva nebo na jiného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří přijímají a předávají pokyny ke kryptoaktivům jménem zákazníků, nesmí zneužít informace týkající se nevyřízených pokynů zákazníků a přijmou veškerá přiměřená opatření, aby zabránili zneužití těchto informací ze strany svých zaměstnanců.

Článek 81

Poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv a správy portfolia kryptoaktiv

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv nebo správu portfolia kryptoaktiv, posoudí s přihlédnutím ke znalostem a zkušenostem zákazníka s investováním do kryptoaktiv, k jeho investičním cílům včetně jeho tolerance rizika a k jeho finanční situaci včetně jeho schopnosti nést ztráty, zda jsou služby související s kryptoaktivy nebo kryptoaktiva pro jejich zákazníky či potenciální zákazníky vhodné.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jsou oprávněni poskytovat poradenství týkající se kryptoaktiv, informují potenciální zákazníky před poskytnutím poradenství v dostatečném předstihu o tom, zda je jejich poradenství:

a)

poskytováno nezávisle;

b)

zda je založeno na široké nebo omezenější analýze různých kryptoaktiv, mj. zda je rozsah poradenství omezen na kryptoaktiva vydaná nebo nabízená subjekty, u nichž existuje úzké propojení s poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jakékoli jiné právní či hospodářské vztahy, jako jsou smluvní vztahy, které představují riziko narušení nezávislosti poskytovaného poradenství.

3.   Pokud poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytující poradenství týkající se kryptoaktiv informuje potenciálního zákazníka o tom, že poradenství je poskytováno nezávisle, tento poskytovatel:

a)

musí posuzovat dostatečné spektrum kryptoaktiv, které jsou k dispozici na trhu, jež musejí být dostatečně různorodá, aby bylo zajištěno vhodné naplnění investičních cílů zákazníka, a nesmějí být omezena na kryptoaktiva vydaná nebo poskytovaná:

i)

týmž poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy;

ii)

subjekty, u nichž existuje s týmž poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy úzké propojení nebo

iii)

jinými subjekty, s nimiž má tentýž poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy tak úzké právní nebo hospodářské vztahy, například smluvní, že představují riziko narušení nezávislosti poskytovaného poradenství;

b)

nesmí přijímat poplatky, provize ani jiné peněžní či nepeněžní výhody hrazené či poskytnuté třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany, pokud jde o poskytování této služby zákazníkům, ani si je ponechat.

Bez ohledu na první pododstavec písm. b) je v případech, které jsou zákazníkovi jasně sděleny, povoleno poskytovat drobné nepeněžní výhody, které mohou zvýšit kvalitu služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytovaných zákazníkovi a které jsou takového rozsahu a povahy, že nenarušují plnění povinnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy jednat v nejlepším zájmu svého zákazníka.

4.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv, poskytují potenciálním zákazníkům rovněž informace o veškerých nákladech a souvisejících poplatcích, včetně případných nákladů na poradenství, nákladů na kryptoaktiva doporučená nebo nabízená zákazníkovi a toho, jakým způsobem smí zákazník za kryptoaktiva platit, a to včetně veškerých plateb třetí strany.

5.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují správu portfolia kryptoaktiv, nepřijímají ani si neponechávají poplatky, provize ani žádné peněžní či nepeněžní výhody hrazené nebo poskytnuté vydavatelem kryptoaktiv, nabízející osobou, osobou usilující o přijetí k obchodování nebo jakoukoli třetí stranou či osobou jednající jménem třetí strany v souvislosti s poskytováním správy portfolia kryptoaktiv svým zákazníkům.

6.   Pokud poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy informuje potenciálního zákazníka, že jeho poradenství není poskytováno nezávisle, může tento poskytovatel obdržet pobídky za podmínky, že příslušná platba nebo výhoda:

a)

je určena k tomu, aby zvýšila kvalitu příslušné služby poskytované zákazníkovi a

b)

nemá nepříznivý vliv na plnění povinnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy jednat čestně, korektně a profesionálně v nejlepším zájmu svých zákazníků.

O existenci, povaze a výši platby nebo výhody uvedené v odstavci 4 a případně o způsobu výpočtu její výše v případě, že její výši není možné zjistit, musí být zákazník informován komplexně, přesně a srozumitelně ještě před poskytnutím příslušné služby související s kryptoaktivy.

7.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv, zajistí, aby fyzické osoby poskytující poradenství nebo informace o kryptoaktivech nebo službě související s kryptoaktivy jejich jménem měly potřebné znalosti a schopnosti k plnění svých povinností. Členské státy zveřejní kritéria, která se mají používat při posuzování těchto znalostí a schopností.

8.   Pro účely posouzení vhodnosti uvedeného v odstavci 1 obdrží poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv nebo správu portfolia kryptoaktiv, od svých zákazníků nebo potenciálních zákazníků nezbytné informace o jejich znalostech a zkušenostech s investováním, včetně investic do kryptoaktiv, o jejich investičních cílech, včetně tolerance rizik, o jejich finanční situaci, včetně schopnosti nést ztráty, a o jejich základním chápání rizik spojených s nákupem kryptoaktiv, aby mohli zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům doporučit, zda jsou pro ně kryptoaktiva vhodná, a zejména zda jsou v souladu s jejich tolerancí rizika a schopností nést ztráty.

9.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv nebo správu portfolia kryptoaktiv, upozorní zákazníky nebo potenciální zákazníky na to, že:

a)

hodnota kryptoaktiv může kolísat;

b)

kryptoaktiva mohou zcela nebo částečně ztratit svou hodnotu;

c)

kryptoaktiva nemusejí být likvidní;

d)

v příslušných případech se na kryptoaktiva nevztahují systémy pro odškodnění investorů podle směrnice 97/9/ES;

e)

na kryptoaktiva se nevztahují systémy pojištění vkladů podle směrnice 2014/49/EU.

10.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv nebo správu portfolia kryptoaktiv, musejí zavést, udržovat a používat zásady a postupy, které jim umožní shromažďovat a hodnotit veškeré informace nezbytné k provedení posouzení podle odstavce 1 pro každého zákazníka. Přijmou veškerá přiměřená opatření k tomu, aby zajistili spolehlivost shromážděných informací o zákaznících nebo potenciálních zákaznících.

11.   Pokud zákazníci neposkytnou informace požadované podle odstavce 8 nebo pokud se poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv nebo správu portfolia kryptoaktiv, domnívají, že služby související s kryptoaktivy nebo kryptoaktiva nejsou pro jejich zákazníky vhodné, nedoporučují tyto služby související s kryptoaktivy nebo tato kryptoaktiva, ani nezačnou poskytovat správu portfolia těchto kryptoaktiv.

12.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv nebo správu portfolia kryptoaktiv, pravidelně přezkoumávají posouzení vhodnosti každého zákazníka uvedené v odstavci 1 po počátečním posouzení provedeném v souladu s uvedeným odstavcem alespoň každé dva roky.

13.   Po provedení posouzení vhodnosti uvedeného v odstavci 1 nebo jeho přezkumu podle odstavce 12 poskytnou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství týkající se kryptoaktiv, zákazníkům zprávu o vhodnosti, v níž uvedou poskytnutá doporučení a to, jakým způsobem tato doporučení odpovídají preferencím, cílům a dalším charakteristikám zákazníka. Zprávu vyhotoví a předají zákazníkům v elektronickém formátu. Tato zpráva musí alespoň:

a)

obsahovat aktualizované informace o posouzení uvedeném v odstavci 1 a

b)

uvádět přehled poskytnutých doporučení.

Ve zprávě o vhodnosti uvedené v prvním pododstavci je jasně stanoveno, že poradenství vychází ze znalostí a zkušeností zákazníka s investováním do kryptoaktiv, z investičních cílů zákazníka, jeho tolerance rizik, finanční situace a schopnosti nést ztráty.

14.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují správu portfolia kryptoaktiv, poskytují svým zákazníkům v elektronickém formátu pravidelné výkazy o činnosti související se správou portfolia prováděné jejich jménem. Tyto pravidelné výkazy obsahují korektní a vyvážený přehled uskutečněné činnosti a výkonnosti portfolia během vykazovaného období, aktualizovaný výkaz o tom, jak prováděná činnost splňuje preference a cíle zákazníka a odpovídá jeho dalším charakteristikám, a také aktualizované informace o posouzení vhodnosti uvedeném v odstavci 1 nebo o jeho přezkumu podle odstavce 12.

Pravidelné výkazy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se předkládají každé tři měsíce, s výjimkou případů, kdy má zákazník přístup k online systému, kde lze získat přístup k aktuálnímu ocenění zákazníkova portfolia a aktualizovaným informacím o posouzení vhodnosti uvedeném v odstavci 1, a poskytovatel služeb má doklad o tom, že si zákazník ocenění vyhledal alespoň jednou za příslušné čtvrtletí. Tento online systém se považuje za elektronický formát.

15.   Do 30. prosince 2024 vydá ESMA obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, v nichž upřesní:

a)

kritéria pro posouzení znalostí a schopností zákazníka v souladu s odstavcem 2;

b)

informace uvedené v odstavci 8 a

c)

formát pravidelného výkazu uvedeného v odstavci 14.

Článek 82

Poskytování služeb převodu kryptoaktiv jménem zákazníků

1.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby převodu kryptoaktiv jménem zákazníků, uzavřou se svými zákazníky smlouvu za účelem vymezení svých povinností a úkolů. Tato smlouva obsahuje alespoň:

a)

informace o totožnosti smluvních stran;

b)

popis způsobů poskytování služby převodu kryptoaktiv;

c)

popis bezpečnostních systémů, které poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy používá;

d)

poplatky, které poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy uplatňuje;

e)

rozhodné právo.

2.   ESMA v úzké spolupráci s EBA vydá obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby převodu kryptoaktiv jménem zákazníků, pokud jde o postupy a zásady, včetně práv zákazníků, v souvislosti se službami převodu kryptoaktiv.

KAPITOLA 4

Nabývání poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

Článek 83

Posouzení navrhovaného nabytí poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.   Každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě, které se rozhodly přímo nebo nepřímo nabýt (dále jen „navrhovaný nabyvatel“) kvalifikovanou účast v poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo přímo nebo nepřímo takovou účast zvýšit s tím důsledkem, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy stal jejich dceřiným podnikem, to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu tohoto poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, s tím, že uvede výši své zamýšlené účasti a informace požadované podle regulačních technických norem přijatých Komisí v souladu s čl. 84 odst. 4.

2.   Každá fyzická či právnická osoba, která se rozhodla přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast v poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, své rozhodnutí předtím, než uvedenou účast zcizí, písemně oznámí příslušnému orgánu a uvede výši této účasti. Tato osoba rovněž oznámí příslušnému orgánu každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo tak, že by poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy přestal být dceřiným podnikem dotyčné osoby.

3.   Příslušný orgán neprodleně a v každém případě do dvou pracovních dnů od přijetí oznámení požadovaného podle odstavce 1 písemně potvrdí jeho přijetí.

4.   Příslušný orgán posoudí navrhované nabytí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a informace požadované regulačními technickými normami přijatými Komisí v souladu s čl. 84 odst. 4 do 60 pracovních dnů od data písemného potvrzení přijetí uvedeného v odstavci 3 tohoto článku. Při potvrzení přijetí oznámení informuje příslušný orgán navrhovaného nabyvatele o konci lhůty pro posouzení.

5.   Příslušný orgán může pro účely posouzení uvedeného v odstavci 4 konzultovat příslušné orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu a finanční zpravodajské jednotky, přičemž jejich stanovisko řádně zváží.

6.   Při provádění posouzení uvedeného v odstavci 4 může příslušný orgán od navrhovaného nabyvatele požadovat jakékoli doplňující informace, které jsou nezbytné k dokončení tohoto posouzení. Taková žádost musí být podána před dokončením posouzení, v každém případě nejpozději do 50. pracovního dne ode dne písemného potvrzení přijetí uvedeného v odstavci 3. Tato žádost musí být učiněna písemně a musí blíže určit, jaké doplňující informace jsou třeba.

Příslušný orgán lhůtu pro posouzení uvedenou v odstavci 4 pozastaví, dokud neobdrží doplňující informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Toto pozastavení nepřesáhne 20 pracovních dnů. Jakékoli další žádosti příslušného orgánu o doplňující informace nebo o vysvětlení obdržených informací nesmí vést k dalšímu pozastavení lhůty pro posouzení.

Příslušný orgán může pozastavení lhůty podle druhého pododstavce tohoto odstavce prodloužit až na 30 pracovních dnů, nachází-li se navrhovaný nabyvatel mimo Unii nebo je-li regulován právními předpisy třetí země.

7.   Příslušný orgán, který se po dokončení posouzení podle odstavce 4 rozhodne nesouhlasit s navrhovaným nabytím podle odstavce 1, o tom uvědomí navrhovaného nabyvatele do dvou pracovních dnů, avšak před datem uvedeným v odstavci 4, případně prodlouženém v souladu s odst. 6 druhým a třetím pododstavcem. Uvedené oznámení musí obsahovat důvody tohoto rozhodnutí.

8.   Pokud příslušný orgán nevysloví proti navrhovanému nabytí uvedenému v odstavci 1 nesouhlas přede dnem uvedeným v odstavci 4, případně prodlouženém v souladu s odst. 6 druhým a třetím pododstavcem, navrhované nabytí se považuje za schválené.

9.   Příslušný orgán může stanovit maximální dobu pro dokončení navrhovaného nabytí podle odstavce 1 a případně tuto maximální dobu prodloužit.

Článek 84

Obsah posouzení navrhovaného nabytí poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.   Při provádění posouzení uvedeného v čl. 83 odst. 4 příslušný orgán posoudí vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční zdraví navrhovaného nabytí podle čl. 83 odst. 1 na základě všech těchto kritérií:

a)

pověsti navrhovaného nabyvatele;

b)

pověsti, znalostí, dovedností a zkušeností všech osob, které budou v důsledku zamýšleného nabytí řídit činnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

c)

finančního zdraví navrhovaného nabyvatele, zejména ve vztahu k typu plánované a vykonávané činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, v němž je navrhováno nabytí;

d)

toho, zda bude poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy schopen nepřetržitě dodržovat ustanovení této hlavy;

e)

toho, zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu čl. 1 odst. 3 a 5 směrnice (EU) 2015/849 nebo že by zamýšlené nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

2.   Příslušný orgán může vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku důvodné nebo pokud jsou informace poskytnuté v souladu s čl. 83 odst. 4 neúplné nebo nesprávné.

3.   Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše kvalifikované účasti, které je třeba podle tohoto nařízení dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.

4.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy regulačních technických norem upřesňujících podrobný obsah informací, které jsou nezbytné k provedení posouzení podle čl. 83 odst. 4 prvního pododstavce. Požadované informace musí být relevantní pro obezřetnostní posouzení a přiměřené a musí být přizpůsobeny povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovanému nabytí podle čl. 83 odst. 1.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA 5

Významní poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy

Článek 85

Identifikace významných poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.   Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy se považuje za významného, pokud má v Unii v průměru za jeden kalendářní rok nejméně 15 milionů aktivních uživatelů, kdy se průměr vypočítá jako průměr denního počtu aktivních uživatelů za celý předchozí kalendářní rok.

2.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uvědomí své příslušné orgány do dvou měsíců o dosažení počtu aktivních uživatelů uvedeného v odstavci 1. Pokud příslušný orgán souhlasí s tím, že prahová hodnota stanovená v odstavci 1 byla dosažena, oznámí to ESMA.

3.   Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, poskytují příslušné orgány domovských členských států každoročně radě orgánů dohledu ESMA aktualizované informace o následujících vývojích týkajících se významných poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy:

a)

probíhající povolování nebo udělená povolení podle článku 59;

b)

probíhající nebo ukončené postupy odnětí povolení podle článku 64;

c)

výkon dohledových pravomocí stanovených v čl. 94 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), c), e), f), g), y) a aa).

Příslušný orgán domovského členského státu může radě orgánů dohledu ESMA poskytovat aktualizované informace častěji nebo ji informovat dříve, než příslušný orgán domovského členského státu přijme jakékoli rozhodnutí týkající se prvního pododstavce písm. a), b) nebo c).

4.   Po obdržení aktuálních informací uvedených v odst. 3 druhém pododstavci může následovat výměna názorů v radě orgánů dohledu ESMA.

5.   ESMA může v příslušných případech využít svých pravomocí podle článků 29, 30, 31 a 31b nařízení (EU) č. 1095/2010.

HLAVA VI

PŘEDCHÁZENÍ A ZÁKAZ ZNEUŽÍVÁNÍ TRHU ZAHRNUJÍCÍHO KRYPTOAKTIVA

Článek 86

Rozsah pravidel týkajících se zneužívání trhu

1.   Tato hlava se vztahuje na jednání jakékoli osoby týkající se kryptoaktiv, která jsou přijata k obchodování nebo pro která byla podána žádost o přijetí k obchodování.

2.   Tato hlava se vztahuje také na jakoukoli transakci, pokyn či jednání týkající se kryptoaktiv uvedených v odstavci 1 bez ohledu na to, zda k této transakci, pokynu či jednání došlo na obchodní platformě.

3.   Tato hlava se vztahuje na jednání a opomenutí týkající kryptoaktiv uvedených v odstavci 1 v Unii a ve třetích zemích.

Článek 87

Vnitřní informace

1.   Pro účely tohoto nařízení se jako vnitřní informace označují následující druhy informací:

a)

jakékoli informace přesné povahy, které nebyly zveřejněny, týkají se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více vydavatelů, nabízejících osob nebo osob usilujících o přijetí k obchodování nebo jednoho nebo více kryptoaktiv a které by v případě zveřejnění pravděpodobně měly významný dopad na ceny těchto kryptoaktiv nebo na ceny souvisejícího kryptoaktiva;

b)

u osob pověřených prováděním pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků se tím rovněž rozumějí informace přesné povahy předávané zákazníkem a týkající se dosud nevyřízených pokynů zákazníka týkajících se kryptoaktiv, které se přímo nebo nepřímo týkají jednoho nebo více vydavatelů, nabízejících osob nebo osob usilujících o přijetí k obchodování nebo jednoho nebo více kryptoaktiv a které by v případě zveřejnění pravděpodobně měly významný dopad na ceny těchto kryptoaktiv nebo na cenu souvisejícího kryptoaktiva.

2.   Pro účely odstavce 1 se informace považuje za informaci přesné povahy, pokud je jejím obsahem souhrn okolností, který existuje nebo u něhož lze důvodně očekávat, že vznikne, nebo událost, která nastala nebo u níž lze důvodně očekávat, že nastane, pokud je konkrétní natolik, že umožňuje vyvozovat závěry týkající se možného vlivu tohoto souhrnu okolností nebo události na ceny kryptoaktiv. V této souvislosti v případě dlouhodobého procesu, který má vyústit nebo vyústí v konkrétní okolnosti či událost, lze tyto budoucí okolnosti či tuto budoucí událost, jakož i dílčí kroky tohoto procesu, které jsou spojeny s vyústěním v tyto budoucí okolnosti nebo v tuto budoucí událost nebo v tuto okolnost či událost vyústí, považovat za informace přesné povahy.

3.   Dílčí krok dlouhodobého procesu představuje vnitřní informaci, pokud sám o sobě splňuje kritéria vnitřních informací uvedená v odstavci 2.

4.   Pro účely odstavce 1 se informacemi, které by v případě zveřejnění pravděpodobně měly významný dopad na ceny kryptoaktiv, rozumějí informace, které by racionální držitel kryptoaktiv pravděpodobně použil jako součást základu pro svá investiční rozhodnutí.

Článek 88

Zveřejňování vnitřních informací

1.   Vydavatelé, nabízející osoby a osoby usilující o přijetí k obchodování informují veřejnost o vnitřních informacích uvedených v článku 87, které se jich přímo týkají, a to způsobem, který veřejnosti umožňuje snadný přístup k těmto informacím a jejich úplné, správné a včasné posouzení. Vydavatelé, nabízející osoby a osoby usilující o přijetí k obchodování nesmějí kombinovat zveřejnění vnitřních informací s uváděním své činnosti na trh. Vydavatelé, nabízející osoby a osoby usilující o jejich přijetí k obchodování zveřejňují a uchovávají na svých internetových stránkách po dobu nejméně pěti let veškeré vnitřní informace, které jsou povinni zveřejnit.

2.   Vydavatelé, nabízející osoby a osoby usilující o přijetí k obchodování mohou na svou vlastní odpovědnost odložit zveřejnění vnitřních informací uvedených v článku 87 za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

okamžité zveřejnění pravděpodobně ohrozí oprávněné zájmy vydavatelů, nabízejících osob a osob usilujících o přijetí k obchodování;

b)

odkladem zveřejnění pravděpodobně nedojde k uvedení veřejnosti v omyl;

c)

vydavatelé, nabízející osoby a osoby usilující o přijetí k obchodování jsou schopni zajistit důvěrnost těchto informací.

3.   Pokud vydavatel, nabízející osoba nebo osoba usilující o přijetí k obchodování odložili zveřejnění vnitřních informací podle odstavce 2, informují o tom příslušný orgán a poskytnou písemné vysvětlení, jakým způsobem byly splněny podmínky stanovené v odstavci 2, a to ihned po zveřejnění příslušných informací. Alternativně mohou členské státy stanovit, že záznam o takovém vysvětlení má být poskytnut pouze na žádost příslušného orgánu.

4.   Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrh prováděcích technických norem, ve kterých stanoví technické prostředky pro:

a)

náležité zveřejnění vnitřních informací podle odstavce 1 a

b)

odklad zveřejnění vnitřních informací podle odstavců 2 a 3.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 89

Zákaz obchodování zasvěcené osoby

1.   Pro účely tohoto nařízení se obchodování považuje za obchodování zasvěcené osoby tehdy, když určitá osoba disponuje vnitřními informacemi a tyto informace použije při přímém či nepřímém nabytí nebo zcizení kryptoaktiv, jichž se informace týká, na svůj vlastní účet nebo na účet třetí strany. Za obchodování zasvěcené osoby se považuje také využití vnitřních informací ke zrušení nebo změně pokynu ke kryptoaktivu, jehož se tato informace týká, pokud byl tento pokyn zadán předtím, než dotyčná osoba vnitřní informaci získala. K využití vnitřních informací dochází rovněž při předkládání, úpravě nebo stažení nabídky osobou na její vlastní účet nebo na účet třetí strany.

2.   Nikdo nesmí být zapojen do obchodování zasvěcené osoby nebo se o něj pokoušet, ani použít vnitřní informace o kryptoaktivech k nabytí nebo ke zcizení těchto kryptoaktiv, ať už přímo nebo nepřímo, na svůj vlastní účet nebo na účet třetí strany. Nikdo nesmí doporučovat jiné osobě, aby se zapojila do obchodování zasvěcené osoby, nebo ji k tomu navádět.

3.   Žádná osoba, která disponuje vnitřními informacemi o kryptoaktivech, nesmí na základě těchto vnitřních informací doporučit jiné osobě nebo ji navádět k tomu, aby:

a)

nabyla či zcizila kryptoaktiva nebo

b)

zrušila či změnila pokyn týkající se těchto kryptoaktiv.

4.   Použití doporučení nebo navádění podle odstavce 3 se považuje za obchodování zasvěcené osoby ve smyslu tohoto článku v případě, kdy osobě, která využívá daného doporučení nebo návodu, je nebo by mělo být známo, že se zakládá na vnitřních informacích.

5.   Tento článek se použije na každou osobu, která disponuje vnitřními informacemi v důsledku toho, že:

a)

je členem správních, vedoucích nebo dozorčích orgánů vydavatele, nabízející osoby či osoby usilující o přijetí k obchodování;

b)

má podíl na kapitálu vydavatele, nabízející osoby či osoby usilující o přijetí k obchodování;

c)

má přístup k těmto informacím prostřednictvím výkonu zaměstnání, povolání nebo povinností či v souvislosti se svou úlohou v technologii distribuovaného registru nebo podobné technologii nebo

d)

je zapojena do trestné činnosti.

Tento článek se použije rovněž na každou osobu, která disponuje vnitřními informacemi za jiných okolností než za okolností uvedených v prvním pododstavci, pokud tato osoba ví nebo by měla vědět, že se jedná o vnitřní informace.

6.   Pokud je osoba uvedená v odstavci 1 právnickou osobou, použije se tento článek v souladu s vnitrostátním právem na fyzické osoby, které se podílejí na rozhodnutí o nabytí, zcizení, zrušení či změně pokynu jménem dotyčné právnické osoby.

Článek 90

Zákaz nedovoleného zpřístupnění vnitřních informací

1.   Žádná osoba, která disponuje vnitřními informacemi, nesmí tyto informace nedovoleným způsobem zpřístupnit žádné jiné osobě, s výjimkou případů, kdy k takovému zpřístupnění dochází při běžném výkonu zaměstnání, povolání nebo plnění povinností.

2.   Následné zpřístupnění doporučení nebo navádění podle čl. 89 odst. 4 se považuje za nedovolené zpřístupnění vnitřních informací v případě, že osobě, která zpřístupňuje doporučení nebo návod, je nebo by mělo být známo, že se zakládají na vnitřních informacích.

Článek 91

Zákaz manipulace s trhem

1.   Je zakázáno provádět manipulaci s trhem nebo se o ni pokoušet.

2.   Pro účely tohoto nařízení se jako manipulace s trhem označují následující činnosti:

a)

neprovádí-li se z oprávněných důvodů, uzavření obchodu, zadání pokynu k obchodování nebo účast na jakémkoli jiném jednání, které:

i)

dává nebo je způsobilé dávat nesprávné nebo zavádějící signály týkající se nabídky, poptávky nebo ceny kryptoaktiv;

ii)

zajišťuje nebo je způsobilé zajistit cenu jednoho nebo několika kryptoaktiv na neobvyklé nebo umělé úrovni,

b)

uzavření obchodu, zadání pokynu k obchodování či jiná činnost nebo jednání, které ovlivňuje nebo pravděpodobně ovlivní cenu jednoho nebo několika kryptoaktiv, přičemž jsou použity fiktivní prostředky nebo jiná forma klamavého či lstivého jednání,

c)

šíření informací prostřednictvím médií, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky, které dávají nebo budou pravděpodobně dávat nesprávné nebo zavádějící signály týkající se nabídky, poptávky nebo ceny kryptoaktiv, nebo zajišťují či pravděpodobně zajistí cenu jednoho nebo několika kryptoaktiv na neobvyklé nebo umělé úrovni, včetně šíření zvěsti, pokud osoba, která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící.

3.   Za manipulaci s trhem je mimo jiné považováno toto jednání:

a)

získání dominantního postavení v oblasti nabídky nebo poptávky po kryptoaktivu, které má nebo bude pravděpodobně mít přímo nebo nepřímo za následek fixaci nákupních nebo prodejních cen nebo vytváří či bude pravděpodobně vytvářet jiné nespravedlivé podmínky obchodování;

b)

zadávání pokynů obchodní platformě pro kryptoaktiva, včetně jejich zrušení či jakýchkoli úprav, všemi dostupnými prostředky obchodování, a které má jeden z účinků uvedených v odst. 2 písm. a) v důsledku:

i)

narušení nebo zpoždění fungování obchodní platformy pro kryptoaktiva nebo provádění činností, které by mohly mít tento účinek;

ii)

ztížení identifikace skutečných pokynů na obchodní platformě pro kryptoaktiva ostatním osobám nebo provádění činností, které by mohly mít takový účinek, mimo jiné zadáváním pokynů, které vedou k destabilizaci normálního fungování obchodní platformy pro kryptoaktiva;

iii)

vytvoření nesprávného nebo zavádějícího signálu týkajícího se nabídky, poptávky nebo ceny kryptoaktiva, zejména zadáváním pokynů k zahájení nebo zhoršení trendu nebo prováděním činností, které by mohly mít takový účinek;

c)

využití příležitostného nebo pravidelného přístupu k tradičním či elektronickým sdělovacím prostředkům k vyslovení názoru na kryptoaktivum po předchozím zaujetí pozice k tomuto kryptoaktivu, a s následným těžením z dopadu vyslovených názorů na cenu tohoto kryptoaktiva, aniž by byl tento střet zájmů současně odpovídajícím a účinným způsobem zveřejněn.

Článek 92

Prevence a odhalování zneužívání trhu

1.   Každá osoba, která profesionálně sjednává nebo provádí transakce s kryptoaktivy, musí mít zavedena účinná opatření, systémy a postupy pro prevenci a odhalování zneužívání trhu. Tato osoba, na kterou se vztahují pravidla pro oznamování platná v členském státě, v němž je zaregistrována nebo v němž má sídlo, nebo v případě pobočky v členském státě, na jehož území se pobočka nachází, neprodleně oznámí příslušnému orgánu tohoto členského státu důvodné podezření ohledně pokynu nebo transakce, včetně jejich zrušení či změny, a ohledně dalších aspektů fungování technologie distribuovaného registru, jako je mechanismus konsensu, pokud existují okolnosti naznačující, že došlo nebo pravděpodobně dojde ke zneužití trhu.

Příslušné orgány, které obdrží oznámení o podezřelých pokynech nebo obchodech, předají tyto informace neprodleně příslušným orgánům dotyčných obchodních platforem.

2.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)

vhodná opatření, systémy a postupy, aby osoby splnily požadavky odstavce 1;

b)

vzor, který mají osoby použít ke splnění požadavků odstavce 1;

c)

v případě přeshraničních případů zneužívání trhu postupy koordinace činnosti mezi příslušnými orgány pro odhalování zneužívání trhu a ukládání příslušných sankcí.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. prosince 2024.

3.   Aby byla zajištěna jednotnost postupů v oblasti dohledu podle tohoto článku, vydá ESMA do 30. června 2025 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, týkající se postupů v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány s cílem předcházet zneužívání trhu a odhalovat jej, pokud se na ně již nevztahují regulační technické normy uvedené v odstavci 2.

HLAVA VII

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY, EBA A ESMA

KAPITOLA 1

Pravomoci příslušných orgánů a spolupráce mezi příslušnými orgány, EBA a ESMA

Článek 93

Příslušné orgány

1.   Členské státy určí příslušné orgány odpovědné za plnění funkcí a úkolů stanovených v tomto nařízení. Členské státy oznámí tyto příslušné orgány EBA a ESMA.

2.   Pokud členské státy určí více než jeden příslušný orgán podle odstavce 1, rozhodnou, jaké budou jednotlivé orgány vykonávat úkoly, a určí jeden příslušný orgán jako jednotné kontaktní místo pro přeshraniční správní spolupráci mezi příslušnými orgány, jakož i s EBA a ESMA. Členské státy mohou pro každý z těchto typů správní spolupráce určit jiné jednotné kontaktní místo.

3.   ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavci 1 a 2.

Článek 94

Pravomoci příslušných orgánů

1.   Aby mohly plnit své povinnosti podle hlavy II až VI tohoto nařízení, mají příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:

a)

požadovat, aby kterákoli osoba poskytla informace a dokumenty, které příslušné orgány považují za důležité pro plnění svých úkolů;

b)

pozastavit nebo požádat poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy o pozastavení poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy po dobu nejvýše 30 po sobě následujících pracovních dnů vždy, když mají dostatečné důvody k podezření, že došlo k porušení toto nařízení;

c)

zakázat poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud zjistí, že došlo k porušení tohoto nařízení;

d)

zpřístupnit nebo požadovat, aby poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zpřístupnil všechny podstatné informace, které by mohly ovlivnit poskytování příslušných služeb souvisejících s kryptoaktivy v zájmu zajištění ochrany zájmů zákazníků, a zejména retailových držitelů, nebo hladkého fungování trhu;

e)

zveřejnit skutečnost, že poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy neplní své povinnosti;

f)

pozastavit nebo požadovat, aby poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy pozastavil poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud příslušné orgány usoudí, že se poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nachází v takové situaci, že by poskytování služby související s kryptoaktivy poškodilo zájmy zákazníků, a zejména retailových držitelů;

g)

požadovat převod stávajících smluv na jiného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v případech, kdy je povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy odňato v souladu s článkem 64, s výhradou dohody mezi zákazníky a poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, na nějž mají být smlouvy převedeny;

h)

existuje-li důvod předpokládat, že určitá osoba poskytuje služby související s kryptoaktivy bez povolení, nařídit okamžité ukončení činnosti bez předchozího upozornění nebo stanovení lhůty;

i)

požadovat, aby nabízející osoby, osoby usilující o přijetí kryptoaktiv k obchodování nebo vydavatelé tokenů vázaných na aktiva či elektronických peněžních tokenů změnili svou bílou knihu kryptoaktiva nebo dále upravili svou změněnou bílou knihu kryptoaktiva, pokud zjistí, že bílá kniha kryptoaktiva nebo změněná bílá kniha kryptoaktiva neobsahuje informace požadované podle článků 6, 19 nebo 51;

j)

požadovat, aby nabízející osoby, osoby usilující o přijetí kryptoaktiv k obchodování nebo vydavatelé tokenů vázaných na aktiva či elektronických peněžních tokenů změnili svá propagační sdělení, pokud zjistí, že nesplňují požadavky stanovené v článcích 7, 29 nebo 53;

k)

požadovat, aby nabízející osoby, osoby usilující o přijetí kryptoaktiv k obchodování nebo vydavatelé tokenů vázaných na aktiva či elektronických peněžních tokenů do svých bílých knih kryptoaktiv zahrnuli další informace, pokud je to nezbytné z hlediska finanční stability nebo k ochraně zájmů držitelů kryptoaktiv, zejména retailových držitelů;

l)

pozastavit veřejné nabízení kryptoaktiv nebo jejich přijetí k obchodování po dobu nejvýše 30 po sobě následujících pracovních dnů vždy, když mají dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

m)

zakázat veřejné nabízení kryptoaktiv nebo jejich přijetí k obchodování, pokud zjistí, že bylo porušeno toto nařízení nebo pokud existují dostatečné důvody k podezření, že bude porušeno;

n)

pozastavit nebo požádat poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který provozuje obchodní platformu pro kryptoaktiva, o pozastavení obchodování s kryptoaktivy po dobu nejvýše 30 po sobě následujících pracovních dnů vždy, když mají dostatečné důvody k podezření, že došlo k porušení toto nařízení;

o)

zakázat obchodování s kryptoaktivy na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud zjistí, že došlo k porušení tohoto nařízení nebo pokud existují dostatečné důvody k podezření, že k porušení dojde;

p)

pozastavit nebo zakázat propagační sdělení, pokud existují dostatečné důvody k podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení;

q)

požadovat, aby nabízející osoby, osoby usilující o přijetí kryptoaktiv k obchodování, vydavatelé tokenů vázaných na aktiva či elektronických peněžních tokenů nebo příslušní poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy ukončili či pozastavili propagační sdělení až na dobu 30 po sobě následujících pracovních dnů vždy, když mají dostatečné důvody k podezření, že došlo k porušení toto nařízení;

r)

zveřejnit skutečnost, že nabízející osoba, osoba usilující o přijetí kryptoaktiva k obchodování nebo vydavatel tokenu vázaného na aktiva či elektronického peněžního tokenu neplní své povinnosti podle tohoto nařízení;

s)

zpřístupnit nebo požadovat, aby nabízející osoba, osoba usilující o přijetí kryptoaktiva k obchodování nebo vydavatel tokenu vázaného na aktiva či elektronického peněžního tokenu zpřístupnili všechny podstatné informace, které mohou ovlivnit posouzení veřejně nabízeného kryptoaktiva nebo kryptoaktiva přijatého k obchodování, v zájmu zajištění ochrany zájmů držitelů kryptoaktiv, zejména retailových držitelů nebo hladkého fungování trhu;

t)

pozastavit nebo požadovat, aby příslušný poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, který provozuje obchodní platformu pro kryptoaktiva, pozastavil obchodování s kryptoaktivy, pokud usoudí, že je situace nabízející osoby, osoby usilující o přijetí kryptoaktiva k obchodování nebo vydavatele tokenu vázaného na aktiva či elektronického peněžního tokenu taková, že obchodování by bylo na úkor zájmů držitelů kryptoaktiv, zejména retailových držitelů;

u)

existuje-li důvod předpokládat, že určitá osoba vydává tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny bez povolení nebo určitá osoba nabízí kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva či elektronické peněžní tokeny nebo usiluje o obchodování s nimi bez bílé knihy kryptoaktiva oznámené v souladu s článkem 8, nařídit okamžité ukončení činnosti bez předchozího upozornění nebo stanovení lhůty;

v)

přijmout jakýkoli druh opatření k zajištění toho, aby nabízející osoba nebo osoba usilující o přijetí kryptoaktiva k obchodování, vydavatel tokenu vázaného na aktiva či elektronického peněžního tokenu nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy dodržovali toto nařízení, včetně požadavku na zrušení veškerých úkonů nebo jednání, které jsou podle příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;

w)

provádět kontroly nebo šetření na místě jinde než v soukromých obydlích fyzických osob a za tímto účelem vstupovat do prostor s cílem získat přístup k dokumentům a dalším údajům v jakékoli formě;

x)

zadávat ověřování nebo vyšetřování auditorům či odborníkům;

y)

požadovat odstranění fyzické osoby z vedoucího orgánu vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

z)

požadovat, aby kterákoli osoba podnikla kroky k omezení velikosti své pozice nebo expozice vůči kryptoaktivům;

aa)

nejsou-li k dosažení ukončení porušování tohoto nařízení k dispozici jiné účinné prostředky a s cílem zabránit riziku závažné újmy, pokud jde o zájmy zákazníků a držitelů kryptoaktiv, přijmout veškerá nezbytná opatření, včetně možnosti požádat o provedení těchto opatření třetí stranu nebo orgán veřejné moci, k:

i)

odstranění obsahu nebo omezení přístupu k online rozhraní nebo k nařízení zřetelného zobrazení varování pro zákazníky a držitele kryptoaktiv při přístupu na online rozhraní;

ii)

nařízení poskytovateli hostingových služeb, aby online rozhraní odstranil, nebo aby k němu znemožnil či omezil přístup nebo

iii)

nařízení rejstříkům nebo registrátorům domén vymazat plně kvalifikované doménové jméno a umožnit toto jméno zaregistrovat dotyčnému příslušnému orgánu;

ab)

požadovat od vydavatele tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu, aby zavedl v souladu s čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 3 nebo čl. 58 odst. 3 minimální nominální hodnotu nebo aby omezil vydávaný objem.

2.   Dohledovými a vyšetřovacími pravomocemi vykonávanými ve vztahu k nabízejícím osobám, osobám usilujícím o přijetí k obchodování, vydavatelům a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy nejsou dotčeny pravomoci udělené týmž nebo jiným orgánům dohledu, pokud jde o tyto subjekty, včetně pravomocí udělených příslušným orgánům podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 2009/110/ES, a pravomocí v oblasti obezřetnostního dohledu svěřených ECB podle nařízení (EU) č. 1024/2013.

3.   Aby mohly plnit své povinnosti podle hlavy VI, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem kromě pravomocí uvedených v odstavci 1 alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:

a)

mít přístup k jakémukoli dokumentu a k údajům v jakékoli podobě a získat nebo pořídit jejich kopii;

b)

požadovat informace od jakékoli osoby, včetně těch, které se postupně zúčastňují předávání pokynů nebo provádění příslušných transakcí, jakož i jejich nadřízených, a pokud je to nutné, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)

vstupovat do prostor fyzických a právnických osob za účelem zabavení dokumentů a údajů v jakékoli formě, pokud existuje důvodné podezření, že dokumenty nebo údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření by mohly být relevantní pro dokazování případu obchodování zasvěcené osoby nebo manipulace s trhem;

d)

postoupit věc k trestnímu stíhání;

e)

požadovat, pokud to není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, stávající záznamy o datových přenosech uchovávaných telekomunikačním operátorem v případě, kdy existuje důvodné podezření na porušení předpisů a kdy tyto záznamy mohou být relevantní pro vyšetřování porušení článků 88 až 91;

f)

požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv či obojí;

g)

uložit dočasný zákaz výkonu profesní činnosti;

h)

přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby veřejnost byla správně informována, mimo jiné opravou zveřejněných nepravdivých nebo zavádějících informací, což se může týkat i požadavku, aby nabízející osoba, osoba usilující o přijetí k obchodování, vydavatel nebo jiná osoba, která zveřejnila nebo šířila nepravdivé nebo zavádějící informace, zveřejnila opravné prohlášení.

4.   Pokud to vyžaduje vnitrostátní právo, může se příslušný orgán obrátit na příslušný soud, aby rozhodl o výkonu pravomocí uvedených v odstavcích 1 a 2.

5.   Příslušné orgány vykonávají své pravomoci uvedené v odstavcích 1 a 2 kterýmkoli z těchto způsobů:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány, včetně orgánů příslušných pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim;

c)

v rámci vlastní odpovědnosti přenesením na orgány uvedené v písmenu b);

d)

podáním žádosti u příslušných soudů.

6.   Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření, tak aby příslušné orgány mohly vykonávat dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné k plnění jejich povinností.

7.   Má se za to, že osoba předávající informace příslušnému orgánu v souladu s tímto nařízením neporušuje žádné omezení týkající se zpřístupňování informací vyplývající ze smlouvy nebo právního či správního předpisu, a v souvislosti s takovým oznámením jí nevzniká žádný typ odpovědnosti.

Článek 95

Spolupráce příslušných orgánů

1.   Příslušné orgány mezi sebou pro účely tohoto nařízení spolupracují. Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům jiných členských států a EBA a ESMA. Bez zbytečného odkladu si vyměňují informace a spolupracují při šetření, dohledu a vymáhání práva.

Pokud se členské státy v souladu s čl. 111 odst. 1 druhým pododstavcem rozhodly stanovit za porušení tohoto nařízení trestní sankce podle čl. 111 odst. 1 prvního pododstavce, zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci nezbytné ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení v rámci své jurisdikce, aby mohly získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení tohoto nařízení a předat tyto informace ostatním příslušným orgánům, jakož i EBA a ESMA, a splnit tak svou povinnost spolupráce pro účely tohoto nařízení.

2.   Příslušný orgán může odmítnout žádost o poskytnutí informací či žádost o spolupráci při šetření pouze v těchto případech:

a)

pokud by sdělení relevantních informací mohlo nepříznivě ovlivnit bezpečnost dožádaného členského státu, zejména s ohledem na boj proti terorismu a jiným závažným trestným činům;

b)

pokud vyhovění žádosti pravděpodobně nepříznivě ovlivní jeho vlastní šetření nebo vymáhání práva, případně trestní vyšetřování;

c)

pokud již bylo před soudy dožádaného členského státu zahájeno řízení v souvislosti se stejnými činy a proti stejným fyzickým nebo právnickým osobám;

d)

pokud již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí v dožádaném členském státě v souvislosti se stejnými činy a proti stejným fyzickým nebo právnickým osobám.

3.   Příslušné orgány na vyžádání bez zbytečného odkladu poskytují veškeré informace požadované pro účely tohoto nařízení.

4.   Příslušný orgán může pro účely kontroly nebo šetření na místě požádat o pomoc příslušný orgán jiného členského státu.

Žádající příslušný orgán informuje EBA a ESMA o všech žádostech podaných podle prvního pododstavce. Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu nebo šetření na místě, může:

a)

provést tuto kontrolu na místě nebo šetření sám;

b)

umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, účastnit se kontroly nebo šetření na místě;

c)

umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, aby kontrolu nebo šetření na místě provedl sám;

d)

podělit se o konkrétní úkoly související s dohledovými činnostmi s ostatními příslušnými orgány.

5.   V případě kontroly nebo šetření na místě podle odstavce 4 koordinuje ESMA danou kontrolu nebo šetření, je-li o to požádán některým z příslušných orgánů.

Pokud se kontrola nebo šetření na místě podle odstavce 4 týká vydavatele tokenu vázaného na aktiva či elektronického peněžního tokenu nebo služeb souvisejících s tokeny vázanými na aktiva nebo elektronickými peněžními tokeny, koordinuje danou kontrolu nebo šetření, je-li o to požádán některým z příslušných orgánů, EBA.

6.   Příslušné orgány mohou ESMA upozornit na případy, kdy byla žádost o spolupráci, zejména pokud jde o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. V těchto případech se použije obdobně čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.   Odchylně od odstavce 6 tohoto článku mohou příslušné orgány EBA upozornit na případy, kdy byla žádost o spolupráci, zejména pokud jde o informace týkající se vydavatele tokenu vázaného na aktiva či elektronického peněžního tokenu nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytovaných v souvislosti s tokeny vázanými na aktiva či elektronickými peněžními tokeny, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. V těchto případech se použije obdobně čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1093/2010.

8.   Příslušné orgány úzce koordinují svůj dohled za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy, rozvoje a prosazování osvědčených postupů, usnadňování spolupráce, prosazování jednotného výkladu a poskytování hodnocení napříč jurisdikcemi v případě jakékoli neshody.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce plní EBA a ESMA koordinační úlohu mezi příslušnými orgány a jednotlivými kolegii dohledu ve smyslu článku 119 s cílem vytvořit společnou kulturu dohledu, zavést jednotnou praxi v této oblasti a zajistit používání stejných postupů.

9.   Pokud příslušný orgán zjistí, že byl porušen kterýkoli z požadavků podle tohoto nařízení, nebo pokud má dostatečné důvody k takovému podezření, informuje o svých zjištěních dostatečně podrobně příslušný orgán subjektu či subjektů podezřelých z tohoto porušení.

10.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví, které informace si mají příslušné orgány v souladu s odstavcem 1 vyměňovat.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

11.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, vzory a postupy pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 96

Spolupráce s EBA a ESMA

1.   Pro účely tohoto nařízení příslušné orgány úzce spolupracují s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010 a s EBA v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010. Vyměňují si informace za účelem plnění svých povinností podle této kapitoly a kapitol 2 a 3 této hlavy.

2.   Příslušné orgány bezodkladně poskytnou ESMA a EBA veškeré informace nezbytné k tomu, aby tyto orgány mohly plnit své povinnosti podle článku 35 nařízení (EU) č. 1093/2010 a článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, vzory a postupy pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány, ESMA a EBA.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 97

Podpora konvergence v oblasti klasifikace kryptoaktiv

1.   Do 30. prosince 2024 evropské orgány dohledu vydají společně v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010, s článkem 16 nařízení (EU) č. 1094/2010 a s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní obsah a formu vysvětlení přiloženého k bílé knize kryptoaktiva uvedené v čl. 8 odst. 4 a právních posudků ke kvalifikaci tokenů vázaných na aktiva uvedených v čl. 17 odst. 1 písm. b) bodě ii) a čl. 18 odst. 2 písm. e). Tyto obecné pokyny obsahují vzor vysvětlení a stanoviska a standardizovaný test klasifikace kryptoaktiv.

2.   Evropské orgány dohledu v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1093/2010, článkem 29 nařízení (EU) č. 1094/2010 či článkem 29 nařízení (EU) č. 1095/2010 podporují diskusi mezi příslušnými orgány o klasifikaci kryptoaktiv, včetně klasifikace těch kryptoaktiv, která jsou podle čl. 2 odst. 3 vyloučena z oblasti působnosti tohoto nařízení. Evropské orgány dohledu rovněž určí zdroje možných rozdílů v přístupu příslušných orgánů ke klasifikaci těchto kryptoaktiv a pokud možno podpoří společný přístup k těmto kryptoaktivům.

3.   Příslušné orgány domovského nebo hostitelského členského státu mohou případně požádat ESMA, EIOPA nebo EBA o stanovisko ke klasifikaci kryptoaktiv, včetně těch, která jsou podle čl. 2 odst. 3 vyloučena z oblasti působnosti tohoto nařízení. ESMA, EIOPA či EBA poskytnou toto stanovisko v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1093/2010, případně článkem 29 nařízení (EU) č. 1094/2010 či článkem 29 nařízení (EU) č. 1095/2010 do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti příslušných orgánů.

4.   Na základě informací obsažených v rejstříku podle článku 109 a na základě své práce podle odstavců 2 a 3 tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu společně výroční zprávu, v níž uvedou obtíže při klasifikaci kryptoaktiv a rozdíly v přístupu příslušných vnitrostátních orgánů.

Článek 98

Spolupráce s jinými orgány

Pokud nabízející osoba, osoba usilující o přijetí k obchodování, vydavatel tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy vykonávají i jiné činnosti, než na které se vztahuje toto nařízení, spolupracují příslušné orgány s orgány odpovědnými za dohled nebo dozor nad takovými jinými činnostmi stanovenými v příslušných unijních nebo vnitrostátních právních předpisech, včetně daňových orgánů a příslušných orgánů dohledu třetích zemí.

Článek 99

Oznamovací povinnost

Členské státy oznámí právní a správní předpisy k provedení této hlavy, včetně veškerých relevantních trestněprávních ustanovení, Komisi, ESMA a EBA do 30. června 2025. Členské státy oznámí Komisi, EBA a ESMA neprodleně všechny následné změny těchto předpisů.

Článek 100

Služební tajemství

1.   Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměňované mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení se považují za důvěrné a podléhají požadavkům služebního tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich předání uvede, že dané informace mohou být sděleny, nebo pokud je jejich sdělení nezbytné pro účely soudního řízení, nebo případů upravených vnitrostátními daňovými nebo trestněprávními předpisy.

2.   Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na všechny fyzické nebo právnické osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány. Informace, na něž se vztahuje služební tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné fyzické nebo právnické osobě nebo orgánu, vyjma na základě unijních či vnitrostátních legislativních aktů.

Článek 101

Ochrana osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, plní příslušné orgány své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

Zpracovávání osobních údajů EBA a ESMA pro účely tohoto nařízení probíhá v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

Článek 102

Předběžná opatření

1.   Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody k podezření, že v rámci činnosti nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí kryptoaktiv k obchodování, vydavatele tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu či poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy došlo k nesrovnalostem, oznámí to příslušnému orgánu domovského členského státu a ESMA.

Pokud se nesrovnalosti uvedené v prvním pododstavci týkají vydavatele tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu nebo služby související s kryptoaktivy týkající se tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, příslušný orgán hostitelského členského státu o tom uvědomí EBA.

2.   Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nadále dochází k nesrovnalostem uvedeným v odstavci 1, což vede k porušování tohoto nařízení, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informuje příslušný orgán domovského členského státu, ESMA a případně EBA, vhodná opatření na ochranu zákazníků poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a držitelů kryptoaktiv, zejména retailových držitelů. Tato opatření zahrnují zákaz nabízející osobě, osobě usilující o přijetí k obchodování, vydavateli tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu nebo poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy v provozování další činnosti v hostitelském členském státě. Příslušný orgán o tom bez zbytečného odkladu informuje ESMA a případně EBA. ESMA a případně EBA o tom bez zbytečného odkladu náležitě informují Komisi.

3.   Pokud příslušný orgán domovského členského státu nesouhlasí s kterýmkoli z opatření, která přijal příslušný orgán hostitelského členského státu podle odstavce 2 tohoto článku, může věc předložit ESMA. V těchto případech se použije obdobně čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, pokud se opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku týkají vydavatele tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu nebo služby související s tokeny vázanými na aktiva nebo elektronickými peněžními tokeny, mohou o tom příslušné orgány hostitelského členského státu uvědomit EBA. V těchto případech se použije obdobně čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 103

Dočasné intervenční pravomoci ESMA

1.   V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1095/2010 může ESMA v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, dočasně zakázat nebo omezit:

a)

uvádění na trh, distribuci nebo prodej některých kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo některých kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů s určitými stanovenými prvky nebo

b)

druh činnosti či postupy týkající se kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů.

Zákaz či omezení se může použít za určitých okolností stanovených ESMA nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

2.   ESMA přijme opatření podle odstavce 1, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

navržený zákaz či omezení řeší významnou obavu o ochranu investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu trhů kryptoaktiv nebo stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části;

b)

příslušnou hrozbu neřeší regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na příslušná kryptoaktiva nebo služby související s kryptoaktivy;

c)

příslušný orgán nepřijal opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.

3.   Při přijímání opatření podle odstavce 1 ESMA zajistí, aby dané opatření:

a)

nemělo škodlivý dopad na účinnost trhů kryptoaktiv nebo na držitele kryptoaktiv či zákazníky využívající služeb souvisejících s kryptoaktivy, který by byl neúměrný přínosům daného opatření, a

b)

nevedlo k riziku regulatorní arbitráže.

Pokud příslušné orgány přijaly opatření podle článku 105, může ESMA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku, aniž by vydával stanovisko podle čl. 106 odst. 2.

4.   Před rozhodnutím o přijetí opatření podle odstavce 1 informuje ESMA dotyčné příslušné orgány o opatření, které hodlá přijmout.

5.   ESMA zveřejní oznámení o rozhodnutí o přijetí opatření podle odstavce 1 na svých internetových stránkách. V tomto oznámení uvede podrobné informace o uloženém zákazu či omezení činnosti a okamžik po zveřejnění oznámení, od kterého nabude dané opatření účinku. Zákaz nebo omezení činnosti se vztahuje pouze na činnosti uskutečněné poté, co opatření nabylo účinku.

6.   ESMA přezkoumává zákaz nebo omezení činnosti uložené podle odstavce 1 v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodlouženích platnosti daného opatření a na základě řádné analýzy s cílem posoudit jeho dopad na spotřebitele může ESMA rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu nebo omezení o jeden rok.

7.   Opatření přijatá ESMA podle tohoto článku mají přednost před veškerými předchozími opatřeními přijatými dotyčnými příslušnými orgány v téže záležitosti.

8.   Komise přijme v souladu s článkem 139 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním kritérií a faktorů, které má ESMA zohlednit při určování, zda existuje významná obava o ochranu investorů nebo hrozba pro řádné fungování či integritu trhů kryptoaktiv nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části pro účely odst. 2 písm. a) tohoto článku.

Článek 104

Dočasné intervenční pravomoci EBA

1.   V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1093/2010 může EBA v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, dočasně zakázat nebo omezit:

a)

uvádění na trh, distribuci nebo prodej některých tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo některých tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů s určitými stanovenými prvky nebo

b)

druh činnosti nebo postupy týkající se tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů.

Zákaz či omezení se může použít za určitých okolností stanovených EBA nebo může podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.

2.   EBA přijme opatření podle odstavce 1, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

navržený zákaz či omezení řeší významnou obavu o ochranu investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu trhů kryptoaktiv nebo stabilitu celého finančního systému v Unii či jeho části;

b)

příslušnou hrozbu neřeší regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na příslušné tokeny vázané na aktiva, elektronické peněžní tokeny nebo služby související s kryptoaktivy;

c)

příslušný orgán nepřijal opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.

3.   Při přijímání opatření podle odstavce 1 EBA zajistí, aby dané opatření:

a)

nemělo škodlivý dopad na účinnost trhů kryptoaktiv nebo na držitele tokenů vázaných na aktiva či elektronických peněžních tokenů nebo na zákazníky využívající služeb souvisejících s těmito kryptoaktivy, který by byl neúměrný přínosům daného opatření a

b)

nevedlo k riziku regulatorní arbitráže.

Pokud příslušné orgány přijaly opatření podle článku 105, může EBA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku, aniž by vydával stanovisko podle čl. 106 odst. 2.

4.   Před rozhodnutím o přijetí opatření podle odstavce 1 informuje EBA dotyčný příslušný orgán o opatření, které hodlá přijmout.

5.   EBA zveřejní oznámení o rozhodnutí o přijetí opatření podle odstavce 1 na svých internetových stránkách. V tomto oznámení uvede podrobné informace o uloženém zákazu či omezení činnosti a okamžik po zveřejnění oznámení, od kterého nabyde dané opatření účinku. Zákaz nebo omezení činnosti se vztahuje pouze na činnosti uskutečněné poté, co opatření nabylo účinku.

6.   EBA přezkoumává zákaz nebo omezení činnosti uložené podle odstavce 1 v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodlouženích platnosti daného opatření a na základě řádné analýzy s cílem posoudit jeho dopad na spotřebitele může EBA rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu nebo omezení o jeden rok.

7.   Opatření přijatá EBA podle tohoto článku mají přednost před veškerými předchozími opatřeními přijatými dotyčnými příslušnými orgány v téže záležitosti.

8.   Komise přijme v souladu s článkem 139 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním kritérií a faktorů, které má EBA zohlednit při určování, zda existuje významná obava o ochranu investorů nebo hrozba pro řádné fungování či integritu trhů kryptoaktiv nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části pro účely odst. 2 písm. a) tohoto článku.

Článek 105

Zásahy příslušných orgánů u produktů

1.   Příslušný orgán může ve svém členském státě nebo ze svého členského státu zakázat či omezit:

a)

uvádění na trh, distribuci nebo prodej určitých kryptoaktiv nebo kryptoaktiv s určitými stanovenými vlastnostmi nebo

b)

určitý druh činnosti či postupy související s kryptoaktivy.

2.   Příslušný orgán přijme opatření podle odstavce 1, pouze pokud je z oprávněných důvodů přesvědčen o tom, že:

a)

určité kryptoaktivum vede k závažným obavám o ochranu investorů či hrozbu pro řádné fungování a integritu trhů kryptoaktiv nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části alespoň v jednom členském státě;

b)

stávající regulační požadavky podle právních předpisů Unie použitelné na dotyčné kryptoaktivum nebo dotyčnou službu související s kryptoaktivy dostatečně neřeší rizika uvedená v písmeni a) a problém by lépe neřešil ani dokonalejší dohled či lepší vynucování stávajících požadavků;

c)

opatření je přiměřené s ohledem na povahu zjištěných rizik, úroveň sofistikovanosti dotyčných investorů nebo daných účastníků trhu a na pravděpodobný účinek opatření na investory a účastníky trhu, kteří mohou držet nebo využívat dané kryptoaktivum nebo danou službu související s kryptoaktivy nebo z nich mít prospěch;

d)

příslušný orgán řádně konzultoval s příslušnými orgány v jiných členských státech, kterých by se opatření mohlo významně dotknout, a

e)

opatření nemá diskriminační účinek na služby poskytované nebo činnost provozovanou z jiného členského státu.

V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce splněny, může příslušný orgán preventivně stanovit zákaz nebo omezení činnosti podle odstavce 1 předtím, než je určité kryptoaktivum uvedeno na trh, distribuováno nebo prodáno zákazníkům.

Příslušný orgán může rozhodnout, že se zákaz nebo omezení činnosti uvedené v odstavci 1 uplatní pouze za určitých okolností nebo že budou podléhat výjimkám.

3.   Příslušný orgán neuloží zákaz či omezení činnosti podle tohoto článku, pokud nejméně jeden měsíc předtím, než má dané opatření nabýt účinku, všem ostatním dotyčným příslušným orgánům a ESMA nebo v případě tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů EBA písemně nebo jiným prostředkem dohodnutým mezi orgány neoznámil tyto podrobné údaje o:

a)

daném kryptoaktivu nebo činnosti či postupech, jichž se navrhované opatření týká,

b)

přesné povaze navrhovaného zákazu nebo omezení činnosti a o tom, kdy má nabýt účinku a

c)

důkazech, na kterých založil své rozhodnutí a na jejichž základě je přesvědčen, že je splněna každá z podmínek v odst. 2 prvním pododstavci.

4.   Ve výjimečných případech, kdy se příslušný orgán domnívá, že je to nutné k tomu, aby se zabránilo negativním účinkům kryptoaktiva, činnosti nebo postupu uvedených v odstavci 1, může přijmout naléhavé dočasné opatření, o němž písemně informuje všechny ostatní příslušné orgány a ESMA nejpozději 24 hodin předtím, než má dané opatření nabýt účinku, a to za předpokladu, že jsou splněna všechna kritéria uvedená v tomto článku a že lze jednoznačně dojít k závěru, že měsíční lhůta pro oznámení by danou obavu či hrozbu odpovídajícím způsobem nevyřešila. Doba trvání dočasných opatření nesmí překročit tři měsíce.

5.   Příslušný orgán zveřejní na svých internetových stránkách oznámení o každém rozhodnutí uložit zákaz nebo omezení činnosti podle odstavce 1. V tomto oznámení se uvedou podrobné informace o uloženém zákazu nebo omezení činnosti a doba po zveřejnění oznámení, od níž opatření nabydou účinku, a také důkazy, o něž příslušný orgán opírá své rozhodnutí a na jejichž základě má za to, že byly splněny všechny podmínky uvedené v odst. 2 prvním pododstavci. Zákaz nebo omezení činnosti se vztahuje pouze na činnosti uskutečněné poté, co opatření nabylo účinku.

6.   Jestliže podmínky uvedené v odstavci 2 už neplatí, příslušný orgán zákaz nebo omezení činnosti zruší.

7.   Komise přijme v souladu s článkem 139 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním kritérií a faktorů, které mají příslušné orgány zohlednit při určování, zda existuje významná obava o ochranu investorů nebo hrozba pro řádné fungování či integritu trhů kryptoaktiv nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části alespoň v jednom členském státě pro účely odst. 2 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku.

Článek 106

Koordinace činnosti s ESMA nebo EBA

1.   ESMA nebo v případě tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů EBA plní podpůrnou a koordinační úlohu ve vztahu k opatřením přijatým příslušnými orgány podle článku 105. ESMA nebo v případě tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů EBA zejména zajistí, aby opatření přijatá příslušným orgánem byla odůvodněná a přiměřená a aby příslušné orgány případně zaujaly důsledný přístup.

2.   Po obdržení oznámení podle čl. 105 odst. 3 o jakémkoli opatření, které má být přijato podle uvedeného článku, vydá ESMA nebo v případě tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů EBA stanovisko k tomu, zda je zákaz nebo omezení činnosti odůvodněné a přiměřené. Jestliže se ESMA nebo v případě tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů EBA domnívá, že je pro řešení rizika nutné, aby opatření přijaly i další příslušné orgány, uvede to ve svém stanovisku. Toto stanovisko se zveřejní na internetových stránkách ESMA nebo v případě tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů na internetových stránkách EBA.

3.   Pokud příslušný orgán navrhne přijetí opatření, přijme opatření nebo odmítne přijmout opatření v rozporu se stanoviskem ESMA či EBA podle odstavce 2, ihned na svých internetových stránkách zveřejní oznámení s úplným vysvětlením důvodů, které jej k tomu vedou.

Článek 107

Spolupráce s třetími zeměmi

1.   Příslušné orgány členských států uzavírají v případě potřeby dohody o spolupráci s orgány dohledu třetích zemí, pokud jde o výměnu informací s orgány dohledu ve třetích zemích a vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení ve třetích zemích. Tyto dohody o spolupráci zajišťují alespoň efektivní výměnu informací, která příslušným orgánům umožňuje plnit jejich povinnosti podle tohoto nařízení.

Příslušný orgán informuje EBA, ESMA a ostatní příslušné orgány, pokud navrhuje takovou dohodu uzavřít.

2.   Kdykoli je to možné, ESMA v úzké spolupráci s EBA usnadňuje a koordinuje vypracování dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány a relevantními orgány dohledu třetích zemí.

3.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA návrhy regulačních technických norem stanovujících vzorovou dohodu o spolupráci uvedenou v odstavci 1, kterou, je-li to možné, mají používat příslušné orgány členských států.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   Kdykoli je to možné, ESMA v úzké spolupráci s EBA rovněž mezi příslušnými orgány usnadňuje a koordinuje výměnu informací získaných od orgánů dohledu třetích zemí, které by mohly být důležité pro přijetí opatření podle kapitoly 3 této hlavy.

5.   Příslušné orgány uzavřou dohody o spolupráci týkající se výměny informací s orgány dohledu třetích zemí pouze v případě, že sdělené informace podléhají zárukám dodržování služebního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 100. Výměna informací slouží k plnění úkolů dotyčných příslušných orgánů podle tohoto nařízení.

Článek 108

Vyřizování stížností příslušnými orgány

1.   Příslušné orgány stanoví postupy, které zákazníkům a dalším zúčastněným stranám, včetně sdružení spotřebitelů, umožní podávat těmto orgánům stížnosti týkající se údajného porušení tohoto nařízení nabízejícími osobami, osobami usilujícími o přijetí k obchodování, vydavateli tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Stížnosti se přijímají v písemné podobě, mj. elektronicky, a v úředním jazyce členského státu, ve kterém je stížnost podána, nebo v jazyce uznávaném příslušnými orgány daného členského státu.

2.   Informace o postupech při vyřizování stížností uvedených v odstavci 1 tohoto článku se zpřístupní na internetových stránkách každého příslušného orgánu a sdělí se EBA a ESMA. ESMA zveřejní odkazy na oddíly internetových stránek příslušných orgánů týkající se postupů při vyřizování stížností ve svém rejstříku kryptoaktiv uvedeném v článku 109.

KAPITOLA 2

Rejstřík ESMA

Článek 109

Rejstřík bílých knih kryptoaktiv, vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.   ESMA zřídí rejstřík:

a)

bílých knih kryptoaktiv týkající se kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů;

b)

vydavatelů tokenů vázaných na aktiva;

c)

vydavatelů elektronických peněžních tokenů a

d)

poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Tento rejstřík je veřejně přístupný na internetové stránce ESMA a je pravidelně aktualizován. S cílem usnadnit tuto aktualizaci sdělí příslušné orgány ESMA veškeré změny, které jim byly oznámeny, pokud jde o informace uvedené v odstavcích 2 až 5.

Příslušné orgány poskytnou ESMA údaje nezbytné ke klasifikaci bílých knih kryptoaktiv v rejstříku, jak je stanoveno v odstavci 8.

2.   Pokud jde o bílé knihy kryptoaktiv týkající se kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, obsahuje rejstřík bílé knihy kryptoaktiv a veškeré změněné bílé knihy kryptoaktiv. Veškeré neaktuální verze bílých knih kryptoaktiv musejí být uchovávány v samostatném archivu a jasně označeny jako neaktuální.

3.   Pokud jde o vydavatele tokenů vázaných na aktiva, obsahuje rejstřík tyto informace:

a)

název, právní formu a identifikační kód právnické osoby vydavatele;

b)

obchodní název, fyzickou adresu, telefonní číslo, e-mail a internetové stránky vydavatele;

c)

bílé knihy kryptoaktiv a jakékoli změněné bílé knihy kryptoaktiv, přičemž neaktuální verze bílé knihy kryptoaktiva jsou uchovávány v samostatném archivu a jsou jasně označeny jako neaktuální;

d)

seznam hostitelských členských států, kde žádající vydavatel zamýšlí veřejně nabízet tokeny vázané na aktiva nebo usilovat o jejich přijetí k obchodování;

e)

den zahájení veřejné nabídky nebo přijetí k obchodování, nebo není-li v době oznámení příslušným orgánem k dispozici, zamýšlený den zahájení;

f)

veškeré další služby poskytované vydavatelem, na které se nevztahuje toto nařízení, s odkazem na příslušné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy;

g)

datum povolení veřejně nabízet tokeny vázané na aktiva nebo usilovat o jejich přijetí k obchodování nebo datum povolení jako úvěrová instituce a případně datum odejmutí těchto povolení.

4.   Pokud jde o vydavatele elektronických peněžních tokenů, obsahuje rejstřík tyto informace:

a)

název, právní formu a identifikační kód právnické osoby vydavatele;

b)

obchodní název, fyzickou adresu, telefonní číslo, e-mail a internetové stránky vydavatele;

c)

bílé knihy kryptoaktiv a jakékoli změněné bílé knihy kryptoaktiv, přičemž neaktuální verze bílé knihy kryptoaktiv jsou uchovávány v samostatném archivu a jsou jasně označeny jako neaktuální;

d)

den zahájení veřejné nabídky nebo přijetí k obchodování, nebo není-li v době oznámení příslušným orgánem k dispozici, zamýšlený den zahájení;

e)

veškeré další služby poskytované vydavatelem, na které se nevztahuje toto nařízení, s odkazem na příslušné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy;

f)

datum povolení jako úvěrová instituce nebo jako instituce elektronických peněz a případně datum odejmutí těchto povolení.

5.   Pokud jde o poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, obsahuje rejstřík tyto informace:

a)

jméno, právní formu a identifikační kód poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a případně pobočky poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

b)

obchodní název, fyzickou adresu, telefonní číslo, e-mail a internetové stránky poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a případně obchodní platformu pro kryptoaktiva provozovanou poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy;

c)

název a adresu příslušného orgánu, který udělil povolení, a jeho kontaktní údaje;

d)

seznam služeb souvisejících s kryptoaktivy, které poskytuje daný poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy;

e)

seznam hostitelských členských států, kde poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zamýšlí poskytovat služby související s kryptoaktivy;

f)

den zahájení poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, nebo není-li v době oznámení příslušným orgánem k dispozici, zamýšlený den zahájení;

g)

jakékoli další služby poskytované poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se toto nařízení nevztahuje, s odkazem na příslušné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy;

h)

datum povolení a případně odejmutí povolení.

6.   Příslušné orgány neprodleně oznámí ESMA opatření uvedená v čl. 94 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), c), f), l), m), n), o) nebo t) a veškerá veřejná předběžná opatření přijatá podle článku 102, která mají vliv na poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo na vydávání, veřejné nabízení či používání kryptoaktiv. ESMA uvede tyto informace v rejstříku.

7.   Veškeré případy odnětí povolení pro vydavatele tokenu vázaného na aktiva, vydavatele elektronického peněžního tokenu nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a veškerá opatření oznámená v souladu s odstavcem 6 zůstanou zveřejněny v rejstříku po dobu pěti let.

8.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní údaje nezbytné pro klasifikaci bílých knih kryptoaktiv, včetně identifikačních kódů právnických osob, v rejstříku podle druhu kryptoaktiva a upřesní praktická opatření k zajištění toho, aby tyto údaje byly strojově čitelné.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 110

Rejstřík subjektů poskytujících služby související s kryptoaktivy, které porušují pravidla

1.   ESMA zřídí neuzavřený rejstřík subjektů, které poskytují služby související s kryptoaktivy v rozporu s článkem 59 nebo 61.

2.   Rejstřík obsahuje alespoň obchodní název nebo internetové stránky subjektu, který porušuje pravidla, a název příslušného orgánu, který informace předložil.

3.   Rejstřík je veřejně přístupný na internetových stránkách ESMA ve strojově čitelném formátu a je pravidelně aktualizován, tak aby zohledňoval veškeré změny okolností nebo veškeré informace, na které je ESMA upozorněn, pokud jde o subjekty uvedené v rejstříku, které porušují pravidla. Rejstřík umožní centralizovaný přístup k informacím předloženým příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí a také EBA.

4.   ESMA aktualizuje rejstřík tak, aby obsahoval informace o jakémkoli případu porušení tohoto nařízení zjištěném z vlastního podnětu v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010, v němž přijal rozhodnutí podle odstavce 6 uvedeného článku určené subjektu poskytujícímu služby související s kryptoaktivy, který porušuje pravidla, nebo jakékoli informace o subjektech poskytujících služby související s kryptoaktivy bez nezbytného povolení nebo registrace předložené příslušnými orgány dohledu třetích zemí.

5.   V případech uvedených v odstavci 4 tohoto článku může ESMA uplatnit na subjekty poskytující služby související s kryptoaktivy, které porušují pravidla, příslušné dohledové a vyšetřovací pravomoci příslušných orgánů uvedené v čl. 94 odst. 1.

KAPITOLA 3

Správní sankce a jiná správní opatření příslušných orgánů

Článek 111

Správní sankce a jiná správní opatření

1.   Aniž jsou dotčeny trestní sankce a aniž jsou dotčeny dohledové a vyšetřovací pravomoci příslušných orgánů uvedené v článku 94, členské státy udělí v souladu s vnitrostátním právem příslušným orgánům pravomoc přijmout příslušné správní sankce a jiná správní opatření v případě alespoň těchto případů porušení:

a)

porušení článků 4 až 14;

b)

porušení článků 16, 17, 19, 22, 23 a 25, 27 až 41, 46 a 47;

c)

porušení článků 48 až 51, 53, 54 a 55;

d)

porušení článků 59, 60, 64, 65 až 83;

e)

porušení článků 88 až 92;

f)

neposkytnutí spolupráce či nevyhovění v souvislosti s vyšetřováním, kontrolou nebo žádostí podle čl. 94 odst. 3.

Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce, pokud ke dni 30. června 2024 již případy porušení uvedené v prvním pododstavci písm. a), b), c), d) či e) podléhají trestním sankcím podle jejich vnitrostátního práva. Pokud se tak členské státy rozhodnou, sdělí Komisi, ESMA a EBA příslušná ustanovení vnitrostátního trestního práva.

Do 30. června 2024 členské státy podrobně informují Komisi, EBA a ESMA o pravidlech uvedených v prvním a druhém pododstavci. Neprodleně uvědomí Komisi. ESMA a EBA o každé jejich následné změně.

2.   Členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem zajistí, aby měly příslušné orgány pravomoc uložit alespoň tyto správní sankce a jiná správní opatření ve vztahu k porušením uvedeným v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) až d):

a)

veřejné oznámení, v němž je uvedena odpovědná fyzická nebo právnická osoba a povaha daného porušení;

b)

příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba, která je za porušení odpovědná, od jednání představujícího porušení upustila a už se jej dále nedopouštěla;

c)

nejvyšší správní pokuty ve výši alespoň dvojnásobku zisku, kterého bylo v důsledku porušení dosaženo, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení zabráněno, jestliže je lze určit, a to i v případě, že tato částka převyšuje maximální částky stanovené pro fyzické osoby v písmenu d) tohoto odstavce a pro právnické osoby v odstavci 3;

d)

v případě fyzické osoby maximální správní pokuty ve výši nejméně 700 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající výši v úřední měně ke dni 29. června 2023.

3.   Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby měly příslušné orgány pravomoc uložit v případě porušení předpisů právnickými osobami správní pokuty v maximální výši alespoň:

a)

5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, v odpovídající výši v úřední měně ke dni 29. června 2023, v případě porušení uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) až d);

b)

3 % celkového ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem v případě porušení uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a);

c)

5 % celkového ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem v případě porušení uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. d);

d)

12,5 % celkového ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem v případě porušení uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c).

Je-li právnická osoba uvedená v prvním pododstavci písm. a) až d) mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidované účetní závěrky podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s platným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.

4.   Kromě správních sankcí a jiných správní opatření, jakož i správních pokut uvedených v odstavcích 2 a 3 členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby měly příslušné orgány v případě porušení uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) pravomoc uložit kterémukoli členovi vedoucího orgánu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která nese za porušení odpovědnost, dočasný zákaz výkonu řídících funkcí u poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

5.   Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby v případě porušení uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) měly příslušné orgány pravomoc uložit alespoň tyto správní sankce a přijmout alespoň tato správní opatření:

a)

veřejné oznámení, v němž je uvedena odpovědná fyzická nebo právnická osoba a povaha daného porušení;

b)

příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba, která je za porušení odpovědná, od jednání představujícího porušení upustila a už se jej dále nedopouštěla;

c)

vrácení zisku plynoucího z porušení nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušením vyhnula, pokud je lze zjistit;

d)

odnětí nebo pozastavení oprávnění poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

e)

ve vztahu ke kterémukoli členovi vedoucího orgánu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy odpovědnému za porušení předpisů nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která je odpovědná za jejich porušení, uložení dočasného zákazu vykonávat řídící funkce u poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

f)

v případě opakovaného porušení článků 89, 90, 91 nebo 92 zákaz výkonu řídící funkce u poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v délce nejméně deset let pro jakéhokoli člena vedoucího orgánu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese za toto porušování odpovědnost;

g)

ve vztahu ke kterémukoli členovi vedoucího orgánu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy odpovědnému za porušení předpisů nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která je odpovědná za jejich porušení, uložení dočasného zákazu obchodování na vlastní účet;

h)

správní pokutu v maximální výši alespoň trojnásobku zisku, kterého bylo v důsledku porušení dosaženo, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení zabráněno, jestliže je lze určit, a to i v případě, že tato částka převyšuje maximální částky stanovené v písmeni i) nebo písmeni j);

i)

v případě fyzické osoby správní pokutu v maximální výši nejméně 1 000 000 EUR za porušení článku 88 a 5 000 000 EUR za porušení článků 89 až 92 nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, v odpovídající výši v úřední měně ke dni 29. června 2023;

j)

v případě právnických osob správní pokutu v maximální výši alespoň 2 500 000 EUR za porušení článku 88 a 15 000 000 EUR za porušení článků 89 až 92, nebo za porušení článku 88 2 % celkového ročního obratu a za porušení článků 89 až 92 15 % celkového ročního obratu dané právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, v odpovídající výši v úřední měně ke dni 29. června 2023.

Pro účely prvního pododstavce písm. j), je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidované účetní závěrky podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s platným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.

6.   Členské státy mohou pro uvedené příslušné orgány s ohledem na fyzické i právnické osoby odpovědné za porušení předpisů stanovit i jiné pravomoci vedle těch, které jsou uvedeny v odstavcích 2 až 5, a mohou stanovit vyšší úroveň sankcí, než jsou ty, které jsou stanoveny v uvedených odstavcích.

Článek 112

Výkon dohledových pravomocí a pravomocí ukládat sankce

1.   Příslušné orgány při stanovení druhu a výměry správní sankce nebo jiných správních opatření v souladu s článkem 111 zohledňují všechny relevantní okolnosti, v příslušných případech včetně:

a)

závažnosti a délky trvání porušení předpisů;

b)

toho, zda k porušení pravidel došlo úmyslně či z nedbalosti;

c)

míry odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení předpisů;

d)

finanční síly fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení předpisů na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

e)

významu nabytého zisku nebo ztráty, které se fyzická nebo právnická osoba odpovědná za porušení vyhnula, pokud je lze stanovit;

f)

ztrát třetích stran způsobených porušením předpisů, pokud je možné je stanovit;

g)

míry, do jaké fyzická či právnická osoba odpovědná za porušení předpisů spolupracuje s příslušným orgánem, aniž je dotčena nutnost zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

h)

předchozích případů porušení tohoto nařízení ze strany fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení předpisů;

i)

opatření, která poté, co k porušení předpisů došlo, přijala osoba odpovědná za jejich porušení k tomu, aby se dané porušení neopakovalo;

j)

vliv porušení předpisů na zájmy držitelů kryptoaktiv a zákazníků poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, zejména retailových držitelů.

2.   Příslušné orgány při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 111 navzájem úzce spolupracují s cílem zajistit, aby byly výkon jejich dohledových a vyšetřovacích pravomocí a správní sankce a jiná správní opatření, která ukládají, účinné a přiměřené. Při výkonu svých dohledových a vyšetřovacích pravomocí a při ukládání správních sankcí a jiných správních opatření v přeshraničních případech příslušné orgány koordinují své kroky, aby zabránily zdvojování a překrývání.

Článek 113

Právo na přezkum

1.   Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá příslušnými orgány podle tohoto nařízení byla řádně odůvodněna a aby se na ně vztahovalo právo na soudní přezkum. Právo na soudní přezkum se uplatní rovněž v případě, že do šesti měsíců od podání žádosti o povolení obsahující všechny požadované informace není vydáno žádné rozhodnutí.

2.   Členské státy stanoví, že podat žalobu u soudů nebo příslušných správních orgánů, aby se zajistilo uplatňování tohoto nařízení, může v zájmu spotřebitelů a v souladu s vnitrostátním právem jeden nebo více následujících subjektů určených vnitrostátním právem:

a)

veřejné orgány nebo jejich zástupci;

b)

organizace spotřebitelů s oprávněným zájmem na ochraně držitelů kryptoaktiv;

c)

profesní organizace s oprávněným zájmem na ochraně svých členů.

Článek 114

Zveřejňování rozhodnutí

1.   Rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiných správních opatření za porušení tohoto nařízení podle článku 111 zveřejní příslušné orgány na svých oficiálních internetových stránkách bez zbytečného prodlení poté, co byla o příslušném rozhodnutí vyrozuměna fyzická nebo právnická osoba, jíž se toto rozhodnutí týká. Zveřejní se přinejmenším informace o druhu a povaze porušení předpisů a o totožnosti odpovědné fyzické či právnické osoby. Rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy se zveřejňovat nemusejí.

2.   Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo probíhající vyšetřování, příslušné orgány podniknou jeden z těchto kroků:

a)

odloží zveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;

b)

zveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření anonymně způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto anonymní zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;

c)

rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření nezveřejní, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)

to, že nebude ohrožena stabilita finančních trhů;

ii)

přiměřenost zveřejnění takového rozhodnutí s ohledem na opatření, která jsou považována za méně významná.

V případě rozhodnutí zveřejnit správní sankci nebo jiné správní opatření anonymně podle prvního pododstavce písm. b) může být zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí této doby pominou.

3.   Je-li proti rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření podán opravný prostředek k příslušnému soudu či správnímu orgánu, příslušné orgány rovněž tuto informaci okamžitě zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace týkající se výsledku řízení o tomto opravném prostředku. Rovněž se zveřejní jakékoli rozhodnutí, kterým se dřívější rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření ruší.

4.   Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem zůstalo na jejich oficiálních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po dobu, která je nezbytná v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

Článek 115

Oznamování správních sankcí a jiných správních opatření ESMA a EBA

1.   Příslušný orgán každoročně poskytuje ESMA a EBA souhrnné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních, které byly uloženy podle článku 111. ESMA tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě.

Pokud členské státy v souladu s čl. 111 odst. 1 druhým pododstavcem stanovily za porušení ustanovení podle uvedeného odstavce trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány EBA a ESMA každoročně anonymizované a souhrnné údaje týkající se veškerého relevantního provedeného trestního vyšetřování a uložených trestních sankcí. ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve své výroční zprávě.

2.   Pokud příslušný orgán zveřejnil správní sankce, jiná správní opatření či trestní sankce, souběžně je nahlásí ESMA.

3.   Příslušné orgány informují EBA a ESMA o všech uložených správních sankcích nebo jiných správních opatřeních, které nebyly zveřejněny, i o jakémkoli případném opravném prostředku, který vůči nim byl podán, a o jeho výsledku. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a konečné rozhodnutí ve věci uložení jakékoli trestní sankce a předaly je EBA a ESMA. ESMA vede centrální databázi sankcí a správních opatření, o nichž dostal zprávy výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány. Tato databáze je přístupná pouze EBA a ESMA a příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány.

Článek 116

Oznamování porušení tohoto nařízení a ochrana oznamujících osob

Na oznamování porušení tohoto nařízení a ochranu osob oznamujících tyto případy se vztahuje směrnice (EU) 2019/1937.

KAPITOLA 4

Povinnosti dohledu EBA týkající se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů a kolegia orgánů dohledu

Článek 117

Povinnosti dohledu EBA týkající se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů

1.   Pokud byl token vázaný na aktiva klasifikován v souladu s článkem 43 nebo 44 jako významný, provádí vydavatel takových tokenů vázaných na aktiva svou činnost pod dohledem EBA.

Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních příslušných orgánů podle odstavce 2 tohoto článku, vykonává pravomoci příslušných orgánů svěřené články 22 až 25, 29, 33, čl. 34 odst. 7 a 12, čl. 35 odst. 3 a 5, čl. 36 odst. 10 a články 41, 42, 46 a 47 vůči vydavatelům významných tokenů vázaných na aktiva EBA.

2.   Pokud vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva poskytuje rovněž služby související s kryptoaktivy nebo vydává kryptoaktiva, která nejsou významnými tokeny vázanými na aktiva, vztahuje se na takové služby a činnosti dohled ze strany příslušného orgánu domovského členského státu.

3.   Pokud byl token vázaný na aktiva klasifikován v souladu s článkem 43 jako významný, provede EBA opětovné kontrolní posouzení za účelem zajištění toho, aby jeho vydavatel splňoval ustanovení hlavy III.

4.   Pokud byl elektronický peněžní token vydaný institucí elektronických peněz klasifikován v souladu s články 56 nebo 57 jako významný, dohlíží na dodržování článků 55 a 58 ze strany vydavatele tohoto významného elektronického peněžního tokenu EBA.

Pro účely dohledu nad dodržováním článků 55 a 58 vykonává pravomoci příslušných orgánů svěřené jim články 22 a 23, čl. 24 odst. 3, čl. 35 odst. 3 a 5, čl. 36 odst. 10 a články 46 a 47 vůči institucím elektronických peněž vydávajícím významné elektronické peněžní tokeny EBA.

5.   EBA vykonává své dohledové pravomoci stanovené v odstavcích 1 až 4 v úzké spolupráci s dalšími příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad vydavatelem, zejména:

a)

s orgánem obezřetnostního dohledu, případně i s ECB, podle nařízení (EU) č. 1024/2013;

b)

v příslušných případech s příslušnými orgány podle vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnici 2009/110/ES;

c)

s příslušnými orgány uvedenými v čl. 20 odst. 1.

Článek 118

Výbor EBA pro kryptoaktiva

1.   EBA zřídí stálý vnitřní výbor podle článku 41 nařízení (EU) č. 1093/2010 pro účely přípravy rozhodnutí EBA, která mají být přijata v souladu s článkem 44 uvedeného nařízení, včetně rozhodnutí týkajících se úkolů v oblasti dohledu, které byly EBA svěřeny tímto nařízením.

2.   Výbor pro kryptoaktiva může rovněž připravovat rozhodnutí týkající se návrhů regulačních technických norem a návrhů prováděcích technických norem týkajících se úkolů v oblasti dohledu, které byly svěřeny EBA tímto nařízením.

3.   EBA zajistí, aby výbor pro kryptoaktiva vykonával pouze činnost uvedenou v odstavcích 1 a 2 a veškeré další úkoly nezbytné pro výkon své činnosti související s kryptoaktivy.

Článek 119

Kolegia pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatele významných elektronických peněžních tokenů

1.   Do 30 kalendářních dnů od rozhodnutí klasifikovat podle článků 43, 44, 56 nebo 57 token vázaný na aktiva či elektronický peněžní token jako významný zřídí EBA s cílem usnadnit výkon úkolů v oblasti dohledu a jednat jako koordinátor dohledové činnosti podle tohoto nařízení pro každého vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva nebo významného elektronického peněžního tokenu poradní kolegium orgánů dohledu, které spravuje a jemuž předsedá.

2.   Kolegium uvedené v odstavci 1 se skládá z:

a)

EBA;

b)

ESMA;

c)

příslušných orgánů domovského členského státu, ve kterém je usazen vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva nebo významného elektronického peněžního tokenu;

d)

příslušných orgánů nejrelevantnějších poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí nebo investičních podniků, kteří zajišťují úschovu rezervních aktiv v souladu s článkem 37 nebo peněžních prostředků získaných směnou za významné elektronické peněžní tokeny;

e)

případně příslušných orgánů nejrelevantnějších obchodních platforem pro kryptoaktiva, kde jsou významné tokeny vázané na aktiva nebo významné elektronické peněžní tokeny přijaty k obchodování;

f)

příslušných orgánů nejrelevantnějších poskytovatelů platebních služeb, kteří poskytují platební služby v souvislosti s významnými elektronickými peněžními tokeny;

g)

případně příslušných orgánů subjektů zajišťujících funkce uvedené v čl. 34 odst. 5 prvním pododstavci písm. h);

h)

případně příslušných orgánů nejrelevantnějších poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků ve vztahu k významným tokenům vázaným na aktiva nebo k významným elektronickým peněžním tokenům;

i)

ECB;

j)

pokud je vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva usazen v členském státě, jehož úřední měnou není euro, nebo pokud významný token vázaný na aktiva odkazuje na úřední měnu, která není euro, centrální banky tohoto členského státu;

k)

pokud je vydavatel významného elektronického peněžního tokenu usazen v členském státě, jehož úřední měnou není euro, nebo pokud významný elektronický peněžní token odkazuje na úřední měnu, která není euro, centrální banky tohoto členského státu;

l)

příslušných orgánů členských států, v nichž se token vázaný na aktiva nebo elektronický peněžní token používá ve velkém rozsahu, a to na jejich žádost;

m)

příslušných orgánů dohledu třetích zemí, se kterými EBA uzavřel v souladu s článkem 126 správní dohody.

3.   EBA může k členství v kolegiu uvedeném v odstavci 1 vyzvat další orgány, pokud jsou subjekty, nad nimiž vykonávají dohled, pro práci kolegia relevantní.

4.   Příslušný orgán členského státu, který není členem kolegia, může kolegium požádat o jakékoli informace, které jsou důležité pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu podle tohoto nařízení.

5.   Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, zajišťuje kolegium uvedené v odstavci 1 tohoto článku:

a)

vypracování nezávazného stanoviska uvedeného v článku 120;

b)

výměnu informací v souladu s tímto nařízením;

c)

dohodu o dobrovolném rozdělení úkolů mezi své členy.

K usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiím podle prvního pododstavce tohoto odstavce jsou členové kolegia uvedení v odstavci 2 oprávněni přispívat ke stanovování pořadu jednání na zasedání kolegií, zejména zařazovat na pořad jednání další body.

6.   Zřízení a činnost kolegia uvedeného v odstavci 1 se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy.

V dohodě uvedené v prvním pododstavci se stanoví praktické mechanismy činnosti kolegia, včetně podrobných pravidel:

a)

hlasování, jak je uvedeno v čl. 120 odst. 3;

b)

postupů stanovování pořadů jednání zasedání kolegia;

c)

četnosti zasedání kolegia;

d)

přiměřené minimální lhůty pro posouzení příslušné dokumentace členy kolegia;

e)

způsobů komunikace mezi členy kolegia;

f)

vytvoření několika kolegií, jednoho pro každé konkrétní kryptoaktivum nebo skupinu kryptoaktiv.

V dohodě mohou být rovněž stanoveny úkoly, které mají být svěřeny EBA nebo jinému členu kolegia.

7.   Jako předseda každého kolegia EBA:

a)

stanoví po konzultaci s ostatními členy kolegia písemná ujednání a postupy pro jeho fungování;

b)

koordinuje veškerou činnost kolegia;

c)

svolává všechna zasedání kolegia a předsedá jim a předem členy kolegia plně informuje o organizaci zasedání kolegia, o hlavních projednávaných otázkách a o bodech na pořadu jednání;

d)

oznamuje členům kolegia veškerá plánovaná zasedání, tak aby mohli požádat o účast na těchto zasedáních;

e)

informuje průběžně a včas členy kolegia o rozhodnutích a výsledcích těchto zasedání.

8.   K zajištění jednotného a soudržného fungování kolegií vypracuje EBA ve spolupráci s ESMA a ECB návrhy regulačních norem, které blíže určí:

a)

podmínky, za nichž se subjekty uvedené v odst. 2 písm. d), e), f) a h) považují za nejrelevantnější;

b)

podmínky, za nichž se má za to, že tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny jsou používány ve velkém rozsahu, jak je uvedeno v odst. 2 písm. l) a

c)

podrobnosti praktických mechanismů uvedených v odstavci 6.

EBA předloží návrhy regulačních norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 30. června 2024.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 120

Nezávazná stanoviska kolegií pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů

1.   Kolegium uvedené v čl. 119 odst. 1 může vydat nezávazné stanovisko týkající se:

a)

opětovného kontrolního posouzení podle čl. 117 odst. 3;

b)

jakéhokoli rozhodnutí vyžadujícího, aby vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva nebo významného elektronického peněžního tokenu držel vyšší objem kapitálu v souladu s čl. 35 odst. 2, 3 a 5, čl. 45 odst. 5 a čl. 58 odst. 1;

c)

jakékoli aktualizace ozdravného plánu a plánu zpětné výměny vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva nebo významného elektronického peněžního tokenu podle článku 46, 47 a 55;

d)

jakékoli změny obchodního modelu vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva podle čl. 25 odst. 1;

e)

návrhu změněné bílé knihy kryptoaktiva vypracovaného v souladu s čl. 25 odst. 2;

f)

jakýchkoli plánovaných vhodných nápravných opatření podle čl. 25 odst. 4;

g)

jakýchkoli plánovaných opatření dohledu podle článku 130;

h)

jakékoli plánované správní dohody o výměně informací s orgánem dohledu třetí země v souladu s článkem 126;

i)

jakéhokoli přenesení úkolů v oblasti dohledu z EBA na příslušný orgán podle článku 138;

j)

jakékoli plánované změny týkající se povolení nebo plánovaných opatření dohledu členů kolegia uvedených v čl. 119 odst. 2 písm. d) až h);

k)

návrhu změněné bílé knihy kryptoaktiva vypracovaného v souladu s čl. 51 odst. 12.

2.   Vydá-li kolegium stanovisko v souladu s odstavcem 1, může toto stanovisko na žádost kteréhokoli člena kolegia a po schválení většinou kolegia v souladu s odstavcem 3 obsahovat jakákoli doporučení zaměřená na řešení nedostatků opatření plánovaného ze strany EBA či příslušných orgánů.

3.   Stanovisko kolegia se přijímá prostou většinou hlasů jeho členů.

Pokud má určitý členský stát více členů kolegia, hlasuje pouze jeden z těchto členů.

Je-li členem kolegia ECB, která má několik různých funkcí, včetně funkce dohledu, má v něm pouze jeden hlas.

Orgány dohledu třetích zemí uvedené v čl. 119 odst. 2 písm. m) nemají právo hlasovat o stanovisku kolegia.

4.   EBA a nebo případně příslušné orgány řádně zváží nezávazné stanovisko kolegia dosažené v souladu s odstavcem 3, včetně veškerých doporučení zaměřených na řešení nedostatků plánovaného opatření dohledu týkajícího se vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva, vydavatele významného elektronického peněžního tokenu či subjektu nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, jak jsou uvedeni v čl. 119 odst. 2 písm. d) až h). Nesouhlasí-li EBA či příslušný orgán se stanoviskem kolegia, včetně jakýchkoli doporučení zaměřených na řešení nedostatků plánovaného opatření dohledu, musí jeho rozhodnutí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech významných odchylek od tohoto stanoviska či těchto doporučení.

KAPITOLA 5

Pravomoci EBA týkající se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů

Článek 121

Povinnost mlčenlivosti

Pravomoci svěřené podle článků 122 až 125 EBA nebo kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným EBA nesmějí být využity k vyžadování zveřejnění informací, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti.

Článek 122

Žádost o informace

1.   Za účelem plnění svých povinností dohledu podle článku 117 si může EBA prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné k plnění jeho povinností podle tohoto nařízení, od těchto osob:

a)

vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva nebo osoby, která ovládá vydavatele významného tokenů vázaného na aktiva nebo je tímto vydavatelem přímo či nepřímo ovládána;

b)

třetí strany podle čl. 34 odst. 5 prvního pododstavce písm. h), se kterou má vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva smlouvu;

c)

poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce nebo investičního podniku, kteří zajišťují úschovu rezervních aktiv v souladu s článkem 37;

d)

vydavatele významného elektronického peněžního tokenu nebo osoby, která ovládá vydavatele významného elektronického peněžního tokenu nebo je tímto vydavatelem přímo či nepřímo ovládána;

e)

poskytovatele platebních služeb, který poskytuje platební služby v souvislosti s významnými elektronickými peněžními tokeny;

f)

fyzické nebo právnické osoby odpovědné za distribuci významných elektronických peněžních tokenů jménem vydavatele významných elektronických peněžních tokenů;

g)

poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který poskytuje úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků v souvislosti s významnými tokeny vázanými na aktiva či významnými elektronickými peněžními tokeny;

h)

provozovatele obchodní platformy pro kryptoaktiva, která přijala k obchodování významný token vázaný na aktiva nebo významný elektronický peněžní token;

i)

vedoucího orgánu osob uvedených v písmenech a) až h).

2.   V prosté žádosti o informace uvedené v odstavci 1 se:

a)

odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)

uvede účel žádosti;

c)

upřesní požadované informace;

d)

stanoví lhůta, ve které mají být informace poskytnuty;

e)

upozorní osoba, od níž informace žádá, že nemá povinnost informace poskytnout, avšak rozhodne-li se dobrovolně žádosti vyhovět, musejí být poskytnuté informace pravdivé a nesmějí být zavádějící a

f)

uvede pokuta stanovená v článku 131, pokud jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3.   V případě žádosti o poskytnutí informací na základě rozhodnutí podle odstavce 1 EBA:

a)

odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)

uvede účel žádosti;

c)

upřesní požadované informace;

d)

stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e)

upozorní na penále stanovené v článku 132, jestliže je vyžadováno poskytnutí informací;

f)

upozorní na pokutu stanovenou v článku 131, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící;

g)

upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu EBA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.   Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona.

5.   EBA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 123

Obecné vyšetřovací pravomoci

1.   Za účelem plnění svých povinností dohledu podle článku 117 může EBA provést šetření týkající se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů. Za tímto účelem jsou úředníci EBA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a)

zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b)

pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c)

předvolat jakéhokoli vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu nebo jejich vedoucí orgán či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu šetření, a odpovědi zaznamenat;

d)

vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e)

požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

Kolegium uvedené v čl. 119 odst. 1 je bez zbytečného odkladu informováno o veškerých zjištěních, která by mohla být důležitá pro plnění jeho úkolů.

2.   Úředníci EBA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 132, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva nebo vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 131, jestliže jsou odpovědi vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva nebo vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů nepravdivé nebo zavádějící.

3.   Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů jsou povinni podrobit se šetřením zahájeným na základě rozhodnutí EBA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 132, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1093/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4.   EBA v přiměřené době před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území se má šetření provádět. Úředníci dotyčného příslušného orgánu poskytují na žádost EBA těmto pověřeným osobám pomoc při plnění jejich povinností. Úředníci dotyčného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření účastnit také.

5.   Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 prvního pododstavce písm. e) vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení soudu, požádá o takové povolení EBA. O takové povolení lze žádat také jako o předběžné opatření.

6.   Jestliže soud členského státu obdrží žádost o povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 prvního pododstavce písm. e), ověří, zda:

a)

je rozhodnutí EBA podle odstavce 3 pravé;

b)

opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

7.   Pro účely odst. 6 písm. b) může soud požádat EBA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má EBA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Tento soud však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu EBA. Zákonnost rozhodnutí EBA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 124

Kontroly na místě

1.   Za účelem plnění svých povinností dohledu podle článku 117 může EBA provádět všechny nezbytné kontroly na místě v rámci všech provozních prostor vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů.

Kolegium uvedené v článku 119 je bez zbytečného odkladu informováno o veškerých zjištěních, která mohou být důležitá pro plnění jeho úkolů.

2.   Úředníci EBA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté EBA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 123 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit veškeré provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3.   V přiměřené době před kontrolou EBA o kontrole informuje příslušný orgán členského státu, na jehož území má kontrola probíhat. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může EBA po informování tohoto příslušného orgánu provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení vydavateli významného tokenu vázaného na aktiva či vydavateli významného elektronického peněžního tokenu.

4.   Úředníci EBA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 132 pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.

5.   Vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatel významného elektronického peněžního tokenu se podrobí kontrolám na místě nařízeným rozhodnutím EBA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 132, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1093/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

6.   Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost EBA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci příslušného orgánu dotyčného členského státu se mohou kontrol na místě také účastnit.

7.   EBA také může požádat, aby příslušné orgány provedly určité vyšetřovací úkony a kontroly na místě jeho jménem, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 123 odst. 1.

8.   Pokud úředníci EBA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

9.   Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení soudu, o takové povolení požádá EBA. O takové povolení lze žádat také jako o předběžné opatření.

10.   Jestliže soud v členském státě obdrží žádost o povolení provést kontrolu na místě podle odstavce 1 nebo součinnost podle odstavce 7, uvedený soud ověří, zda:

a)

rozhodnutí přijaté EBA uvedené v odstavci 4 je pravé;

b)

opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

11.   Pro účely odst. 10 písm. b) může soud požádat EBA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má EBA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Tento soud však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu EBA. Zákonnost rozhodnutí EBA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 125

Výměna informací

1.   Aby EBA mohl plnit povinnosti dohledu podle článku 117 a aniž je dotčen článek 96, poskytují si EBA a příslušné orgány bez zbytečného odkladu vzájemně informace požadované pro účely výkonu svých povinností podle tohoto nařízení. Za tímto účelem si příslušné orgány a EBA vyměňují veškeré informace týkající se:

a)

vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva nebo osoby, která ovládá vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva nebo je tímto vydavatelem přímo či nepřímo ovládána;

b)

třetí strany podle čl. 34 odst. 5 prvního pododstavce písm. h), se kterou má vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva smlouvu;

c)

poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce nebo investičního podniku, který zajišťuje úschovu rezervních aktiv v souladu s článkem 37;

d)

vydavatele významného elektronického peněžního tokenu nebo osoby, která ovládá vydavatele významného elektronického peněžního tokenu nebo je tímto vydavatelem přímo či nepřímo ovládána;

e)

poskytovatele platebních služeb, který poskytuje platební služby v souvislosti s významnými elektronickými peněžními tokeny;

f)

fyzické nebo právnické osoby odpovědné za distribuci významných elektronických peněžních tokenů jménem vydavatele významných elektronických peněžních tokenů;

g)

poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který poskytuje úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků v souvislosti s významnými tokeny vázanými na aktiva či významnými elektronickými peněžními tokeny;

h)

obchodní platformy pro kryptoaktiva, na kterou byl přijat k obchodování významný token vázaný na aktiva nebo významný elektronický peněžní token;

i)

vedoucího orgánu osob uvedených v písmenech a) až h).

2.   Příslušný orgán může odmítnout vyhovění žádosti o výměnu informací podle odstavce 1 tohoto článku nebo žádosti o spolupráci při provádění šetření nebo kontroly na místě podle článků 123 a 124, pouze pokud:

a)

vyhovění žádosti pravděpodobně nepříznivě ovlivní jeho vlastní šetření nebo vymáhání práva, případně trestní vyšetřování;

b)

již bylo před soudy dožádaného členského státu zahájeno soudní řízení v souvislosti se stejnými činy a proti stejným fyzickým nebo právnickým osobám;

c)

již bylo ve vztahu k těmto fyzickým nebo právnickým osobám vydáno pravomocné rozhodnutí za stejné činy v dožádaném členském státě.

Článek 126

Správní dohody o výměně informací mezi EBA a třetími zeměmi

1.   Aby EBA mohl plnit své povinnosti dohledu podle článku 117, může uzavírat správní dohody o výměně informací s orgány dohledu třetích zemí pouze v případě, že zpřístupněné informace podléhají zárukám zachování mlčenlivosti, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 129.

2.   Výměna informací je zamýšlena pro účely plnění úkolů EBA nebo orgánů dohledu uvedených v odstavci 1.

3.   S ohledem na předávání osobních údajů třetí zemi EBA uplatňuje nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 127

Zpřístupnění informací získaných ze třetích zemí

1.   EBA může zpřístupnit informace, které obdržel od orgánů dohledu třetích zemí, pouze pokud on nebo příslušný orgán, který EBA poskytl informace, obdržel výslovný souhlas orgánu dohledu třetí země, který informace poskytl, přičemž tyto informace lze v relevantních případech zpřístupnit výhradně za účelem, k němuž tento orgán dohledu vydal souhlas, nebo pokud je zpřístupnění informací nezbytné pro účely soudního řízení.

2.   Požadavek výslovného souhlasu uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na jiné orgány dohledu Unie, pokud jsou jimi požadované informace nezbytné k plnění jejich úkolů, a nevztahuje se na soudy, pokud jsou jimi požadované informace nezbytné pro vyšetřování nebo řízení týkající se porušení předpisů, na něž se vztahují trestní sankce.

Článek 128

Spolupráce s jinými orgány

Provozuje-li vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatel významného elektronického peněžního tokenu jiné činnosti než ty, na něž se vztahuje toto nařízení, spolupracuje EBA s orgány odpovědnými za dohled nad těmito jinými činnostmi, jak je stanoveno v příslušných právních předpisech Unie nebo vnitrostátních právních předpisech, včetně daňových orgánů a příslušných orgánů dohledu ze třetích zemí, které nejsou členy kolegia podle čl. 119 odst. 2 písm. m).

Článek 129

Služební tajemství

Povinnost zachovat služební tajemství se vztahuje na EBA a na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro EBA nebo pro jakoukoli jinou osobu, již EBA pověřil určitými úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž má EBA uzavřeny smlouvy.

Článek 130

Opatření v oblasti dohledu přijímaná EBA

1.   Pokud EBA zjistí, že se vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva dopustil některého porušení uvedeného v příloze V, může přijmout jedno nebo více z těchto opatření:

a)

přijmout rozhodnutí, které vydavateli významného tokenu vázaného na aktiva nařizuje ukončit chování představující porušení;

b)

přijmout rozhodnutí o uložení pokut nebo penále podle článků 131 a 132;

c)

přijmout rozhodnutí, které od vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva požaduje, aby předal doplňující informace, je-li to nezbytné pro ochranu držitelů tokenu vázaného na aktiva, zejména retailových držitelů;

d)

přijmout rozhodnutí, které od vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva požaduje pozastavení veřejného nabízení kryptoaktiv po dobu nejvýše 30 po sobě následujících pracovních dnů vždy, když má dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

e)

přijmout rozhodnutí, které zakazuje veřejné nabízení významného tokenu vázaného na aktiva, pokud zjistí, že bylo porušeno toto nařízení, nebo pokud existují dostatečné důvody k podezření, že bude porušeno;

f)

přijmout rozhodnutí, které od poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy provozujícího obchodní platformu pro kryptoaktiva, jež přijala významný token vázaný na aktiva k obchodování, požaduje pozastavení obchodování s takovým kryptoaktivem po dobu nejvýše 30 po sobě následujících pracovních dnů vždy, když má dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

g)

přijmout rozhodnutí, které zakazuje obchodování s významným tokenem vázaným na aktiva na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud zjistí, že bylo toto nařízení porušeno;

h)

přijmout rozhodnutí, které požaduje, aby vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva změnil svá propagační sdělení, pokud zjistí, že propagační sdělení nejsou v souladu s článkem 29;

i)

přijmout rozhodnutí, které pozastavuje nebo zakazuje propagační sdělení, pokud existují dostatečné důvody k podezření, že toto nařízení bylo porušeno;

j)

přijmout rozhodnutí, které od vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva požaduje zpřístupnit všechny podstatné informace, které by mohly ovlivnit hodnocení významného tokenu vázaného na aktiva veřejně nabízeného nebo přijatého k obchodování, a to v zájmu zajištění ochrany spotřebitele nebo hladkého fungování trhu;

k)

vydat varování o skutečnosti, že vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva neplní své povinnosti stanovené tímto nařízením;

l)

odejmout povolení vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva;

m)

přijmout rozhodnutí, které požaduje odstranění určité fyzické osoby z vedoucího orgánu vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva;

n)

požadovat, aby vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva pod jeho dohledem zavedl v souladu s čl. 23 odst. 4 a čl. 24 odst. 3 v souvislosti s tímto významným tokenem vázaným na aktiva minimální nominální hodnotu nebo omezil objem vydávaného významného tokenu vázaného na aktiva.

2.   Pokud EBA zjistí, že se vydavatel významného elektronického peněžního tokenu dopustil některého porušení uvedeného v příloze VI, může přijmout jedno nebo více z těchto opatření:

a)

přijmout rozhodnutí, které vydavateli významného elektronického peněžního tokenu nařizuje ukončit chování představující porušení;

b)

přijmout rozhodnutí o uložení pokut nebo penále podle článků 131 a 132;

c)

přijmout rozhodnutí, které od vydavatele významného elektronického peněžního tokenu požaduje, aby předal doplňující informace, je-li to nezbytné pro ochranu držitelů významného elektronického peněžního tokenu, zejména retailových držitelů;

d)

přijmout rozhodnutí, které od vydavatele významného elektronického peněžního tokenu požaduje pozastavení veřejného nabízení kryptoaktiv po dobu nejvýše 30 po sobě následujících pracovních dnů vždy, když má dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

e)

přijmout rozhodnutí, které zakazuje veřejné nabízení významného elektronického peněžního tokenu tokenů, pokud zjistí, že bylo porušeno toto nařízení, nebo pokud existují dostatečné důvody k podezření, že bude porušeno;

f)

přijmout rozhodnutí, které od relevantního poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy provozujícího obchodní platformu pro kryptoaktiva, jež přijala významný elektronický peněžní token k obchodování, požaduje pozastavení obchodování s takovými kryptoaktivy po dobu nejvýše 30 po sobě následujících pracovních dnů vždy, když má dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

g)

přijmout rozhodnutí, které zakazuje obchodování s významným elektronickým peněžním tokenem na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud zjistí, že toto nařízení bylo porušeno;

h)

přijmout rozhodnutí, které od vydavatele významného elektronického peněžního tokenu požaduje zpřístupnit všechny podstatné informace, které by mohly ovlivnit hodnocení významného elektronického peněžního tokenu veřejně nabízeného nebo přijatého k obchodování, a to v zájmu zajištění ochrany spotřebitele nebo hladkého fungování trhu;

i)

vydat varování o skutečnosti, že vydavatel významného elektronického peněžního tokenu neplní své povinnosti stanovené tímto nařízením;

j)

požadovat, aby vydavatel významného elektronického peněžního tokenu pod jeho dohledem zavedl v důsledku uplatnění čl. 58 odst. 3 v souvislosti s tímto významným elektronickým peněžním tokenem minimální nominální hodnotu nebo omezil objem vydávaného významného elektronického peněžního tokenu.

3.   Při přijímání opatření uvedených v odstavcích 1 nebo 2 EBA zohlední povahu a závažnost porušení pravidel, přičemž vezme v úvahu:

a)

trvání a četnost případů porušení povinnosti;

b)

zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

c)

zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech, zásadách nebo opatřeních k řízení rizik vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu;

d)

zda k porušení pravidel došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

e)

míru odpovědnosti vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu odpovědných za porušení;

f)

finanční sílu vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu odpovědných za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

g)

vliv porušení na zájmy držitelů významných tokenů vázaných na aktiva či významných elektronických peněžních tokenů;

h)

výši zisku, kterého vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatel významného elektronického peněžního tokenu odpovědní za porušení povinnosti dosáhli, nebo ztráty, které zabránili, nebo ztráty, která vznikla v důsledku porušení třetím stranám, jestliže je lze určit;

i)

míru spolupráce vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu odpovědných za porušení s EBA, aniž je dotčena nutnost zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

j)

předchozí porušení ze strany vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu odpovědných za porušení;

k)

opatření, která přijal vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatel významného elektronického peněžního tokenu po porušení, aby zabránil opakování tohoto porušení.

4.   Před přijetím opatření uvedených v odst. 1 písm. d) až g) a písm. j) EBA informuje ESMA, a pokud jsou významné tokeny vázané na aktiva navázány na euro nebo na úřední měnu členského státu, která je jiná než euro, informuje ECB nebo centrální banku dotčeného členského státu vydávající tuto úřední měnu.

5.   Před přijetím opatření uvedených v odstavci 2 EBA informuje příslušný orgán vydavatele významného elektronického peněžního tokenu a centrální banku členského státu, na jehož úřední měnu významný elektronický peněžní token odkazuje.

6.   EBA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 nebo 2 bez zbytečného odkladu vydavateli významného tokenu vázaného na aktiva či vydavateli významného elektronického peněžního tokenu odpovědným za porušení povinnosti a sdělí tato opatření dotčeným příslušným orgánům a Komisi. Veškerá tato rozhodnutí zveřejní EBA na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne přijetí takového rozhodnutí s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční stabilitu nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným stranám. Tyto zveřejněné informace nesmí zahrnovat osobní údaje.

7.   Zveřejněné informace uvedené v odstavci 6 zahrnují tato prohlášení:

a)

prohlášení potvrzující právo osoby odpovědné za porušení povinnosti se proti rozhodnutí odvolat k Soudnímu dvoru;

b)

případně prohlášení potvrzující, že odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek;

c)

prohlášení potvrzující, že odvolací senát EBA může pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 131

Pokuty

1.   EBA přijme rozhodnutí o uložení pokuty v souladu s odstavcem 3 nebo 4 tohoto článku, pokud v souladu s čl. 134 odst. 8 shledá, že:

a)

se vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva nebo člen jeho vedoucího orgánu úmyslně nebo z nedbalosti dopustil některého porušení povinnosti uvedeného v příloze V;

b)

se vydavatel významného elektronického peněžního tokenu nebo člen jeho vedoucího orgánu úmyslně nebo z nedbalosti dopustil některého porušení povinnosti uvedeného v příloze VI.

Porušení povinnosti se považuje za úmyslné, pokud EBA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že tento vydavatel nebo člen jeho vedoucího orgánu jednal úmyslně s cílem porušit povinnost.

2.   Při přijímání rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 EBA zohlední povahu a závažnost porušení, přičemž vezme v úvahu:

a)

trvání a četnost případů porušení povinnosti;

b)

zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

c)

zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech, zásadách nebo opatřeních k řízení rizik vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu;

d)

zda k porušení pravidel došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

e)

míru odpovědnosti vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu odpovědných za porušení;

f)

finanční sílu vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu odpovědných za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

g)

vliv porušení na zájmy držitelů významných tokenů vázaných na aktiva či významných elektronických peněžních tokenů;

h)

výši zisku, kterého vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatel významného elektronického peněžního tokenu odpovědní za porušení povinnosti dosáhli, nebo ztráty, které zabránili, nebo ztráty, která vznikla v důsledku porušení třetím stranám, jestliže je lze určit;

i)

míru spolupráce vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu odpovědných za porušení s EBA, aniž je dotčena nutnost zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

j)

předchozí porušení ze strany vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatele významného elektronického peněžního tokenu odpovědných za porušení;

k)

opatření, která přijal vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatel významného elektronického peněžního tokenu po porušení, aby zabránil opakování tohoto porušení.

3.   Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí u vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva až 12,5 % jejich ročního obratu v předchozím hospodářském roce, nebo dvojnásobek zisku, jehož bylo dosaženo v důsledku porušení předpisů, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení předpisů zabráněno, jestliže je lze zjistit.

4.   Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí u vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů až 10 % jejich ročního obratu v předchozím hospodářském roce, nebo dvojnásobek zisku, jehož bylo dosaženo v důsledku porušení předpisů, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení předpisů zabráněno, jestliže je lze zjistit.

Článek 132

Penále

1.   EBA přijme rozhodnutí o uložení penále s cílem donutit:

a)

osobu ukončit jednání představující porušení v souladu s rozhodnutím přijatým podle článku 130;

b)

osobu uvedenou v čl. 122 odst. 1, aby:

i)

poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 122;

ii)

se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 123;

iii)

se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 124.

2.   Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne uvedeného v rozhodnutí EBA, kterým se ukládá.

4.   Penále lze uložit na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí EBA. Na konci tohoto období EBA opatření přezkoumá.

Článek 133

Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a jejich vymáhání

1.   EBA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 131 a 132 s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční stabilitu nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným stranám. Zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje.

2.   Pokuty a penále uložené podle článků 131 a 132 jsou správní povahy.

3.   Pokuty a penále uložené podle článků 131 a 132 jsou vymahatelné v souladu s předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území jsou tyto pokuty nebo tato penále vymáhány.

4.   Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Unie.

5.   Rozhodne-li se EBA bez ohledu na články 131 a 132 neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány dotčeného členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.

Článek 134

Procesní pravidla přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1.   Pokud při výkonu povinností dohledu EBA podle článku 117 existují jasné a prokazatelné důvody k podezření, že došlo nebo dojde k porušení povinnosti podle přílohy V nebo VI, jmenuje EBA v rámci orgánu nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Vyšetřující úředník se nesmí účastnit ani se nesměl v minulosti přímo či nepřímo účastnit dohledu nad dotčenými vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva či vydavateli významných elektronických peněžních tokenů a své funkce plní nezávisle na EBA.

2.   Vyšetřující úředník vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis s nálezem vyšetřujícího úředníka předá EBA.

3.   Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 122 a pravomoc provádět šetření a kontroly na místě v souladu s články 123 a 124. Při uplatňování těchto pravomocí jedná vyšetřující úředník v souladu s článkem 121.

4.   Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které EBA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5.   Jakmile vyšetřující úředník své vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá EBA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

6.   V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

7.   Při předání spisu se svým nálezem EBA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Tyto osoby mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace vztahující se na třetí strany ani na interní přípravné dokumenty EBA.

8.   Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí těchto osob v souladu s článkem 135 EBA rozhodne, zda se vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva či vydavatel významného elektronického peněžního tokenu, na něž se vyšetřování vztahuje, dopustili některého porušení povinnosti uvedeného v příloze V nebo VI, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 130 nebo uloží pokutu podle článku 131.

9.   Vyšetřující úředník se jednání EBA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.

10.   Komise přijme v souladu s článkem 139 do 30. června 2024 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení upřesněním procesních pravidel výkonu pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách, o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vynucování pokut a penále.

11.   Zjistí-li EBA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky možné existence skutečností, jež mohou představovat trestný čin, upozorní na věc relevantní vnitrostátní orgány za účelem jejího vyšetření, případně trestního řízení. EBA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy si je vědom toho, že stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 135

Vyjádření účastníků řízení

1.   Před přijetím rozhodnutí podle článků 130, 131 nebo 132 poskytne EBA vyšetřovaným osobám příležitost vyjádřit se k jeho nálezu. EBA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měly vyšetřované osoby příležitost se vyjádřit.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finanční stability nebo újmě způsobené držitelům kryptoaktiv, zejména retailovým držitelům. V takovém případě může EBA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.

3.   Právo vyšetřovaných osob na obhajobu musí být plně respektováno. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu EBA s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu EBA se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty EBA.

Článek 136

Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž EBA uložil pokutu, penále nebo jakoukoli správní sankci či jiné správní opatření v souladu s tímto nařízením. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 137

Poplatky za dohled

1.   EBA účtuje vydavatelům významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelům významných elektronických peněžních tokenů poplatky. Tyto poplatky pokrývají výdaje EBA na výkon jeho úkolů dohledu týkajících se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů v souladu s články 117 a 119 a také náhradu nákladů, jež by mohly příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 138.

2.   Výše poplatku účtovaného jednotlivému vydavateli významného tokenu vázaného na aktiva je přiměřená velikosti jeho rezervních aktiv a pokrývá veškeré náklady vzniklé EBA v souvislosti s plněním jeho úkolů v oblasti dohledu na základě tohoto nařízení.

Výše poplatku účtovaného jednotlivému vydavateli významného elektronického peněžního tokenu je přiměřená velikosti emise elektronického peněžního tokenu směněné za peněžní prostředky a pokrývá veškeré náklady vzniklé EBA v souvislosti s plněním jeho úkolů v oblasti dohledu na základě tohoto nařízení, včetně úhrady veškerých nákladů vzniklých v důsledku plnění těchto úkolů.

3.   Komise přijme v souladu s článkem 139 do 30. června 2024 akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení upřesněním typu poplatků, úkonů, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu, jakým mají být uhrazeny, a metodiky výpočtu maximální částky, kterou může EBA jednotlivému subjektu podle odstavce 2 tohoto článku účtovat.

Článek 138

Přenesení úkolů z EBA na příslušné orgány

1.   Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu, pokud jde o vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva nebo vydavatele významných elektronických peněžních tokenů, může EBA přenést konkrétní úkoly v oblasti dohledu na příslušný orgán. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit pravomoc žádat o informace v souladu s článkem 122 a provádět šetření a kontroly na místě v souladu s články 123 nebo 124.

2.   Před přenesením úkolu podle odstavce 1 konzultuje EBA s relevantním příslušným orgánem:

a)

rozsah úkolu, jenž má být přenesen;

b)

harmonogram pro splnění úkolu a

c)

předávání potřebných informací mezi příslušným orgánem a EBA.

3.   V souladu s aktem v přenesené pravomoci o poplatcích, který Komise přijme podle čl. 137 odst. 3 a článku 139, poskytne EBA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu v důsledku výkonu přenesených úkolů vzniknou.

4.   Přenesení úkolů EBA v náležitých intervalech přezkoumává. Toto přenesení úkolů lze kdykoli zrušit.

HLAVA VIII

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 139

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 2, čl. 43 odst. 11, čl. 103 odst. 8, čl. 104 odst. 8, čl. 105 odst. 7, čl. 134 odst. 10 a čl. 137 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu 36 měsíců od 29. června 2023. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto 36měsíčního období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 43 odst. 11, čl. 103 odst. 8, čl. 104 odst. 8, čl. 105 odst. 7, čl. 134 odst. 10 a čl. 137 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 43 odst. 11, čl. 103 odst. 8, čl. 104 odst. 8, čl. 105 odst. 7, čl. 134 odst. 10 a čl. 137 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

HLAVA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 140

Zprávy o uplatňování tohoto nařízení

1.   Do 30. června 2027 a po konzultaci s EBA a ESMA předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a v případě potřeby k ní připojí legislativní návrh. Do 30. června 2025 předloží průběžnou zprávu a v případě potřeby k ní připojí legislativní návrh.

2.   Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují:

a)

počet emisí kryptoaktiv v Unii, počet bílých knih kryptoaktiv předložených nebo oznámených příslušným orgánům, druh vydaných kryptoaktiv a jejich tržní kapitalizace a počet kryptoaktiv přijatých k obchodování;

b)

popis zkušeností s klasifikací kryptoaktiv, včetně možných rozdílů v přístupech příslušných orgánů;

c)

posouzení nezbytnosti zavedení schvalovacího mechanismu pro bílé knihy kryptoaktiva pro kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny;

d)

odhad počtu obyvatel Unie, kteří používají kryptoaktiva vydaná v Unii nebo do nich investují;

e)

pokud možno odhad počtu obyvatel Unie, kteří používají kryptoaktiva vydaná mimo Unii nebo do nich investují, a vysvětlení dostupnosti údajů v tomto ohledu;

f)

počet a hodnotu podvodů, napadení, použití kryptoaktiv k platbám souvisejícím s ransomwarovými útoky, kybernetických útoků, krádeží nebo ztrát kryptoaktiv hlášených v Unii, druhy podvodného chování, počet stížností přijatých poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a vydavateli tokenů vázaných na aktiva, počet stížností přijatých příslušnými orgány a předmět přijatých stížností;

g)

počet vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a analýzu kategorií rezervních aktiv, velikost rezerv aktiv a objem plateb uskutečněných tokeny vázanými na aktiva;

h)

počet vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a analýzu kategorií rezervních aktiv, velikost rezerv aktiv a objem plateb uskutečněných významnými tokeny vázanými na aktiva;

i)

počet vydavatelů elektronických peněžních tokenů a analýzu úředních měn, na něž odkazují elektronické peněžní tokeny, složení a velikost peněžních prostředků uložených nebo investovaných v souladu s článkem 54 a objem plateb uskutečněných elektronickými peněžními tokeny;

j)

počet vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů a analýzu úředních měn, na něž odkazují významné elektronické peněžní tokeny, a v případě institucí elektronických peněz, které vydávávají významné elektronické peněžní tokeny, analýzu kategorií rezervních aktiv, velikost rezerv aktiv a objem plateb uskutečněných významnými elektronickými peněžními tokeny;

k)

počet významných poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;

l)

posouzení fungování trhů kryptoaktiv v Unii, včetně vývoje a trendů na tomto trhu, a to s ohledem na zkušenosti orgánů dohledu, počet povolených poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a jejich příslušný průměrný podíl na trhu;

m)

posouzení úrovně ochrany držitelů kryptoaktiv a zákazníků poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, zejména retailových držitelů;

n)

posouzení podvodných propagačních sdělení a podvodů souvisejících s kryptoaktivy, k nimž dochází prostřednictvím sociálních sítí;

o)

posouzení požadavků vztahujících se na vydavatele kryptoaktiv a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a jejich dopadu na provozní odolnost, integritu trhu, finanční stabilitu a ochranu zákazníků a držitelů kryptoaktiv;

p)

hodnocení uplatňování článku 81 a možnosti zavedení testů vhodnosti v článcích 78, 79 a 80 za účelem lepší ochrany zákazníků poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, zejména retailových držitelů;

q)

posouzení toho, zda je rozsah služeb souvisejících s kryptoaktivy, na něž se vztahuje toto nařízení, odpovídající a zda je zapotřebí upravit definice stanovené v tomto nařízení, jakož i zda by bylo třeba do oblasti působnosti tohoto nařízení doplnit nějaké další inovativní formy kryptoaktiv;

r)

posouzení toho, zda jsou obezřetnostní požadavky na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy vhodné a zda by měly být sladěny s požadavky na počáteční kapitál a kapitál, které platí pro investiční podniky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (46) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 (47);

s)

posouzení vhodnosti prahových hodnot pro klasifikaci tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů jako významných v souladu s čl. 43 odst. 1 písm. a), b) a c) a posouzení toho, zda by prahové hodnoty měly být pravidelně hodnoceny;

t)

posouzení vývoje decentralizovaných financí na trzích kryptoaktiv a vhodného regulačního zacházení s decentralizovanými systémy kryptoaktiv;

u)

posouzení vhodnosti prahových hodnot pro určení poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy za významné v souladu s článkem 85 a posouzení toho, zda by prahové hodnoty měly být pravidelně hodnoceny;

v)

posouzení toho, zda by měl být v rámci tohoto nařízení zřízen režim rovnocennosti pro subjekty poskytující služby související s kryptoaktivy, vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo vydavatele elektronických peněžních tokenů ze třetích zemí;

w)

posouzení toho, zda jsou výjimky podle článků 4 a 16 přiměřené;

x)

posouzení dopadu tohoto nařízení na řádné fungování vnitřního trhu v souvislosti s kryptoaktivy, včetně dopadu na přístup malých a středních podniků k financování a na rozvoj nových způsobů placení, včetně platebních prostředků;

y)

popis rozvoje obchodních modelů a technologií na trzích kryptoaktiv se zvláštním důrazem na dopad nových technologií na životní prostředí a klima a posouzení možných politik a v případě potřeby jakýchkoli dalších opatření, jejichž přijetí by mohlo být oprávněné pro zmírnění nepříznivých dopadů, které mají technologie používané na trzích kryptoaktiv na klima, a dalších jejich nepříznivých dopadů v oblasti životního prostředí, a zejména mechanismů konsensu používaných k validaci transakcí s kryptoaktivy;

z)

posouzení toho, zda je potřeba měnit opatření stanovená v tomto nařízení, aby byla zajištěna ochrana zákazníků a držitelů kryptoaktiv, integrita trhu a finanční stabilita;

aa)

uplatňování správních sankcí a jiných správních opatření;

ab)

hodnocení spolupráce mezi příslušnými orgány, EBA, ESMA, centrálními bankami a dalšími relevantními orgány, včetně interakce mezi jejich povinnostmi či úkoly, a posouzení výhod a nevýhod příslušných orgánů členských států a EBA, pokud jde o jejich odpovědnost za dohled v rámci tohoto nařízení;

ac)

hodnocení spolupráce mezi příslušnými orgány a ESMA týkající se dohledu nad významnými poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a posouzení výhod a nevýhod příslušných orgánů členských států a ESMA, pokud jde o jejich odpovědnost za dohled nad významnými poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy podle tohoto nařízení;

ad)

náklady vydavatelů kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů na dodržování tohoto nařízení, jež se počítají jako procento z částky získané prostřednictvím vydávání kryptoaktiv;

ae)

náklady vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů elektronických peněžních tokenů na dodržování tohoto nařízení, jež se počítají jako procento jejich provozních nákladů;

af)

náklady poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy na dodržování tohoto nařízení, jež se počítají jako procento jejich provozních nákladů;

ag)

počet a výši správních pokut a trestních sankcí uložených příslušnými orgány a EBA za porušení tohoto nařízení.

3.   Zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku případně rovněž navazují na témata, jimiž se zabývají zprávy uvedené v článcích 141 a 142.

Článek 141

Výroční zpráva ESMA o vývoji na trhu

Do 31. prosince 2025 a poté každý rok předloží ESMA v úzké spolupráci s EBA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a o vývoji na trzích kryptoaktiv. Tato zpráva se zveřejní.

Zpráva obsahuje:

a)

počet emisí kryptoaktiv v Unii, počet bílých knih kryptoaktiv předložených nebo oznámených příslušným orgánům, druh vydaného kryptoaktiva a jeho tržní kapitalizace a počet kryptoaktiv přijatých k obchodování;

b)

počet vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a analýzu kategorií rezervních aktiv, velikost rezerv aktiv a objem transakcí uskutečněných tokeny vázanými na aktiva;

c)

počet vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a analýzu kategorií rezervních aktiv, velikost rezerv aktiv a objem transakcí uskutečněných významnými tokeny vázanými na aktiva;

d)

počet vydavatelů elektronických peněžních tokenů a analýzu úředních měn, na něž odkazují elektronické peněžní tokeny, složení a velikost peněžních prostředků uložených nebo investovaných v souladu s článkem 54 a objem plateb uskutečněných elektronickými peněžními tokeny;

e)

počet vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů a analýzu úředních měn, na něž odkazují významné elektronické peněžní tokeny, a v případě institucí elektronických peněz, které vydávávají významné elektronické peněžní tokeny, analýzu kategorií rezervních aktiv, velikost rezerv aktiv a objem plateb uskutečněných významnými elektronickými peněžními tokeny;

f)

počet poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a počet významných poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;

g)

odhad počtu obyvatel Unie, kteří používají kryptoaktiva vydaná v Unii nebo do nich investují;

h)

pokud možno odhad počtu obyvatel Unie, kteří používají kryptoaktiva vydaná mimo Unii nebo do nich investují, a vysvětlení dostupnosti údajů v tomto ohledu;

i)

údaje mapující zeměpisnou polohu a úroveň dodržování zásady „poznej svého zákazníka“ a postupů hloubkové kontroly zákazníků v případě nepovolených burz poskytujících obyvatelům Unie služby v oblasti kryptoaktiv, včetně počtu burz bez jednoznačného sídla a počtu burz v jurisdikcích uvedených na seznamu vysoce rizikových třetích zemí z hlediska pravidel Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu nebo na seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, a to s klasifikací podle úrovně souladu s příslušnými postupy v oblasti dodržování zásady „poznej svého zákazníka“;

j)

podíl transakcí s kryptoaktivy zprostředkovaných poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo neschváleným poskytovatelem služeb nebo na bázi „peer-to-peer“ a objem těchto transakcí;

k)

počet a hodnotu podvodů, napadení, použití kryptoaktiv k platbám souvisejícím s ransomwarovými útoky, kybernetických útoků, krádeží nebo ztrát kryptoaktiv hlášených v Unii, druhy podvodného chování, počet stížností přijatých poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a vydavateli tokenů vázaných na aktiva, počet stížností přijatých příslušnými orgány a předmět přijatých stížností;

l)

počet stížností obdržených poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, vydavateli a příslušnými orgány v souvislosti s nepravdivými a zavádějícími informacemi obsaženými v bílých knihách kryptoaktiva nebo v propagačních sděleních, a to i prostřednictvím platforem sociálních médií;

m)

možné přístupy a možnosti založené na osvědčených postupech a zprávách příslušných mezinárodních organizací s cílem omezit riziko obcházení tohoto nařízení, a to i v souvislosti s poskytováním služeb souvisejících s kryptoaktivy, které v Unii poskytují subjekty ze třetích zemí bez povolení.

Příslušné orgány poskytnou ESMA informace, které jsou pro vypracování této zprávy nezbytné. ESMA si může pro účely této zprávy vyžádat informace od donucovacích orgánů.

Článek 142

Zpráva o nejnovějším vývoji v oblasti kryptoaktiv

1.   Do 30. prosince 2024 a po konzultaci s EBA a ESMA předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o nejnovějším vývoji v oblasti kryptoaktiv, zejména v záležitostech, jimiž se toto nařízení nezabývá, a v případě potřeby připojí legislativní návrh.

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje alespoň:

a)

posouzení vývoje decentralizovaných financí na trzích kryptoaktiv a odpovídající regulační úpravy decentralizovaných systémy kryptoaktiv bez vydavatele nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, včetně posouzení nutnosti a proveditelnosti regulace decentralizovaných financí;

b)

posouzení nezbytnosti a proveditelnosti regulace půjček a výpůjček kryptoaktiv;

c)

posouzení úpravy služeb spojených s převodem elektronických peněžních tokenů, pokud nejsou řešeny v souvislosti s přezkumem směrnice (EU) 2015/2366;

d)

posouzení vývoje na trzích jedinečných a nezastupitelných kryptoaktiv a odpovídající regulační úpravy takových kryptoaktiv, včetně posouzení nutnosti a proveditelnosti regulace osob nabízejících jedinečná a nezastupitelná kryptoaktiva, jakož i poskytovatelů služeb souvisejících s takovými kryptoaktivy.

Článek 143

Přechodná opatření

1.   Články 4 až 15 se nevztahují na veřejná nabízení kryptoaktiv, která skončila před 30. prosincem 2024.

2.   Odchylně od hlavy II se ve vztahu ke kryptoaktivům jiným než tokenům vázaným na aktiva a elektronickým peněžním tokenům, které byly přijaty k obchodování před 30. prosincem 2024, použijí pouze tyto požadavky:

a)

články 7 a 9 se použijí na propagační sdělení zveřejněná po 30. prosinci 2024;

b)

provozovatelé obchodních platforem zajistí do 31. prosince 2027, aby v případech, kdy to vyžaduje toto nařízení, byla bílá kniha kryptoaktiva vypracována, oznámena a zveřejněna v souladu s články 6, 8 a 9 a aktualizována v souladu s článkem 12.

3.   Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří své služby poskytovali v souladu s použitelnými právními předpisy před 30. prosincem 2024, mohou služby poskytovat nadále do 1. července 2026 nebo dokud jim není uděleno nebo zamítnuto povolení podle článku 63, podle toho, co nastane dříve.

Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat přechodný režim pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle prvního pododstavce nebo že zkrátí jeho trvání, pokud se domnívají, že jejich vnitrostátní regulační rámec použitelný před 30. prosincem 2024 je méně přísný než toto nařízení.

Do 30. června 2024 oznámí členské státy Komisi a ESMA, zda uplatnily možnost stanovenou v druhém pododstavci a dobu trvání přechodného režimu.

4.   Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva jiní než úvěrové instituce, kteří vydávali tokeny vázané na aktiva v souladu s použitelnými právními předpisy před 30. červnem 2024, je mohou vydávat i nadále až do udělení nebo zamítnutí povolení podle článku 21, pokud o povolení požádají do 30. července 2024.

5.   Úvěrové instituce, které vydávaly tokeny vázané na aktiva v souladu s použitelnými právními předpisy před 30. červnem 2024, je mohou vydávat i nadále až do schválení nebo odmítnutí schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17, pokud učiní oznámení svému příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku do 30. července 2024.

6.   Odchylně od článků 62 a 63 mohou členské státy uplatnit zjednodušený postup u žádostí o povolení, které jsou podány mezi 30. prosincem 2024 a 1. červencem 2026 ze strany subjektů, kterým bylo ke dni 30. prosince 2024 na základě vnitrostátních právních předpisů uděleno povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy. Příslušné orgány zajistí, aby byla splněna ustanovení kapitol 2 a 3 hlavy V ještě před udělením povolení podle těchto zjednodušených postupů.

7.   EBA vykonává své povinnosti dohledu podle článku 117 ode dne použitelnosti aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 43 odst. 11.

Článek 144

Změna nařízení (EU) č. 1093/2010

V čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením a v oblasti působnosti směrnice 2002/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (*1), směrnice 2009/110/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (*2), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (*4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU (*5), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (*6), nařízení Evropského parlamentu a Rady 2023/1114 (*7) a relevantních částí směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v oblasti působnosti všech dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (*8).

Článek 145

Změna nařízení (EU) č. 1095/2010

V čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Orgán pro cenné papíry a trhy jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v oblasti působnosti směrnice 97/9/ES, směrnice 98/26/ES, směrnice 2001/34/ES, směrnice 2002/47/ES, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2009/65/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (*9), nařízení (ES) č. 1060/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (*10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (*11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (*12) a relevantních částí směrnice 2002/87/ES a směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na podniky poskytující investiční služby nebo na subjekty kolektivního investování obchodující se svými podíly nebo akciemi, na vydavatele kryptoaktiv nebo na osoby nabízející kryptoaktiva, na osoby usilující o jejich přijetí k obchodování nebo na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a na příslušné orgány vykonávající nad nimi dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v oblasti působnosti dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro cenné papíry a trhy.

Článek 146

Změna směrnice 2013/36/EU

V příloze I směrnice 2013/36/EU se bod 15 nahrazuje tímto:

„15.

Vydávání elektronických peněz včetně elektronických peněžních tokenů ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (*13).

16.

Vydávání tokenů vázaných na aktiva ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) 2023/1114.

17.

Služby související s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) 2023/1114.

Článek 147

Změna směrnice (EU) 2019/1937

V části I.B přílohy směrnice (EU) 2019/1937 se doplňuje nový bod, který zní:

„xxii)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40).“

Článek 148

Provedení změn směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 146 a 147 do 30. prosince 2024.

2.   Členské státy sdělí Komisi, EBA a ESMA znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti článku 116.

Článek 149

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije ode dne 30. prosince 2024.

3.   Odchylně od odstavce 2 se hlavy III a IV použijí ode dne 30. června 2024.

4.   Odchylně od odstavců 2 a 3 tohoto článku se čl. 2 odst. 5, čl. 3 odst. 2, čl. 6 odst. 11 a 12, čl. 14 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 17 odst. 8, čl. 18 odst. 6 a 7, čl. 19 odst. 10 a 11, čl. 21 odst. 3, čl. 22 odst. 6 a 7, čl. 31 odst. 5, čl. 32 odst. 5, čl. 34 odst. 13, čl. 35 odst. 6, čl. 36 odst. 4, čl. 38 odst. 5, čl. 42 odst. 4, čl. 43 odst. 11, čl. 45 odst. 7 a 8, čl. 46 odst. 6, čl. 47 odst. 5, čl. 51 odst. 10 a 15, čl. 60 odst. 13 a 14, čl. 61 odst. 3, čl. 62 odst. 5 a 6, čl. 63 odst. 11, čl. 66 odst. 6, čl. 68 odst. 10, čl. 71 odst. 5, čl. 72 odst. 5, čl. 76 odst. 16, čl. 81 odst. 15, čl. 82 odst. 2, čl. 84 odst. 4, čl. 88 odst. 4, čl. 92 odst. 2 a 3, čl. 95 odst. 10 a 11, čl. 96 odst. 3, čl. 97 odst. 1, čl. 103 odst. 8, čl. 104 odst. 8, čl. 105 odst. 7, čl. 107 odst. 3 a 4, čl. 109 odst. 8, čl. 119 odst. 8, čl. 134 odst. 10, čl. 137 odst. 3 a článek 139 použijí ode dne 29. června 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. května 2023.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

P. KULLGREN


(1)  Úř. věst. C 152, 29.4.2021, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 31.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. května 2023.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(12)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(15)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(22)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(26)  Úř. věst. C 337, 23.8.2021, s. 4.

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 1).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1).

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).

(39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

(40)  Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26).

(41)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(42)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1).

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1).

(45)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(46)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

(47)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).


PŘÍLOHA I

ZVEŘEJŇOVANÉ POLOŽKY BÍLÉ KNIHY KRYPTOAKTIVA PRO KRYPTOAKTIVA JINÁ NEŽ TOKENY VÁZANÉ NA AKTIVA NEBO ELEKTRONICKÉ PENĚŽNÍ TOKENY

Část A: Údaje o nabízející osobě nebo osobě usilující o přijetí k obchodování

1.

název;

2.

právní forma;

3.

sídlo a ústředí, pokud se liší;

4.

datum registrace;

5.

identifikační kód právnické osoby nebo jiný identifikátor požadovaný podle platných vnitrostátních právních předpisů;

6.

kontaktní telefonní číslo a e-mailová adresa nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování a lhůta, během níž investor, který nabízející osobu nebo osobu usilující o přijetí k obchodování prostřednictvím tohoto telefonního čísla nebo e-mailové adresy kontaktuje, obdrží odpověď;

7.

případně název mateřské společnosti;

8.

totožnost, obchodní adresy a funkce osob, které jsou členy vedoucího orgánu nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování;

9.

podnikatelská nebo profesní činnost nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování, případně jejich mateřské společnosti;

10.

finanční situace nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování za poslední tři roky, nebo pokud nabízející osoba nebo osoba usilující o přijetí k obchodování před třemi lety ještě nebyla zřízena, její finanční situace od data její registrace.

Finanční situace se posuzuje na základě věrného přehledu vývoje a výsledků činnosti nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování a její pozice za každý rok a za přechodné období, za které jsou požadovány historické finanční údaje včetně příčin významných změn.

Tento přehled musí být vyváženou a vyčerpávající analýzou vývoje a výsledků činnosti nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování a její situace, přiměřenou velikosti a složitosti podnikatelské činnosti.

Část B: Údaje o vydavateli, pokud se liší od nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování

1.

název;

2.

právní forma;

3.

sídlo a ústředí, pokud se liší;

4.

datum registrace;

5.

identifikační kód právnické osoby nebo jiný identifikátor požadovaný podle platných vnitrostátních právních předpisů;

6.

případně název mateřské společnosti;

7.

totožnost, obchodní adresy a funkce osob, které jsou členy vedoucího orgánu vydavatele;

8.

podnikatelská nebo profesní činnost vydavatele, případně činnost jeho mateřské společnosti.

Část C: Údaje o provozovateli obchodní platformy, pokud vypracovává bílou knihu kryptoaktiva

1.

název;

2.

právní forma;

3.

sídlo a ústředí, pokud se liší;

4.

datum registrace;

5.

identifikační kód právnické osoby nebo jiný identifikátor požadovaný podle platných vnitrostátních právních předpisů;

6.

případně název mateřské společnosti;

7.

důvod, proč bílou knihu kryptoaktiva vypracoval tento provozovatel;

8.

totožnost, obchodní adresy a funkce osob, které jsou členy vedoucího orgánu provozovatele;

9.

podnikatelská nebo profesní činnost provozovatele, případně činnost jeho mateřské společnosti.

Část D: Informace o projektu týkajícím se kryptoaktiv

1.

název projektu týkajícího se kryptoaktiv a název kryptoaktiv, pokud se liší od názvu nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování, a zkratka nebo kód;

2.

stručný popis projektu týkajícího se kryptoaktiv;

3.

podrobnosti o všech fyzických nebo právnických osobách (včetně obchodních adres nebo sídla společnosti) zapojených do realizace projektu týkajícího se kryptoaktiv, jako jsou například poradci, vývojový tým a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy;

4.

pokud se projekt týkající se kryptoaktiv týká užitných tokenů, klíčové vlastnosti zboží nebo služeb, které mají být vyvinuty;

5.

informace o projektu týkajícího se kryptoaktiv, zejména o minulých i budoucích milnících a případně zdrojích, které již na projekt byly přiděleny;

6.

v příslušných případech informace o plánovaném využití jakýchkoli shromážděných peněžních prostředků nebo jiných kryptoaktiv;

Část E: Informace o veřejném nabízení kryptoaktiv nebo jejich přijetí k obchodování

1.

informace o tom, zda se bílá kniha kryptoaktiva týká veřejného nabízení kryptoaktiv nebo jejich přijetí k obchodování;

2.

důvody veřejného nabízení nebo usilování o přijetí k obchodování;

3.

případně částka, která má být při veřejném nabízení vybrána v peněžních prostředcích nebo v jiném kryptoaktivu, případně včetně jakékoli minimální a maximální cílové hodnoty upsání stanovené pro veřejné nabízení kryptoaktiv, a informace o tom, zda jsou akceptovány úpisy nad cílovou hodnotu a jak jsou alokovány;

4.

emisní cena kryptoaktiva ve veřejné nabídce (v úřední měně nebo v jiném kryptoaktivu), případný poplatek za upsání nebo metoda, podle které bude stanovena nabídková cena;

5.

případně celkový počet kryptoaktiv, která mají být veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování;

6.

informace o potenciálních držitelích, kterým je určeno veřejné nabízení kryptoaktiv nebo přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování, včetně jakéhokoli omezení z hlediska typu držitelů takových kryptoaktiv;

7.

zvláštní oznámení, že kupujícím, kteří se veřejného nabízení kryptoaktiv účastní, bude umožněno získat své peněžní prostředky zpět, pokud na konci veřejného nabízení nebude dosaženo minimální cílové hodnoty upsání, nebo pokud využijí svého práva odstoupit od smlouvy podle článku 13, nebo pokud bude nabídka zrušena, a podrobný popis mechanismu náhrad včetně očekávaného harmonogramu jejich uhrazení;

8.

informace o jednotlivých fázích veřejného nabízení kryptoaktiv, včetně informací o snížené kupní ceně pro první kupující kryptoaktiv (před veřejným prodejem); v případě snížených kupních cen pro některé kupující vysvětlení, proč se mohou kupní ceny lišit, a popis dopadu na ostatní investory;

9.

u časově omezených nabídek upisovací období, během kterého je veřejná nabídka platná;

10.

úprava ochrany peněžních prostředků nebo jiných kryptoaktiv uvedených v článku 10 během časově omezeného veřejného nabízení nebo ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy;

11.

platební metody pro koupi nabízených kryptoaktiv a metody převodu hodnoty kupujícím pro případ jejich nároku na vrácení peněžních prostředků;

12.

v případě veřejného nabízení informace o právu na odstoupení od smlouvy uvedeném v článku 13;

13.

informace o způsobu a časovém harmonogramu převedení zakoupených kryptoaktiv držitelům;

14.

informace o technických požadavcích, které musí kupující splnit, aby mohl kryptoaktiva držet;

15.

v příslušném případě jméno poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy pověřeného umístěním kryptoaktiv a forma takového umístění (na základě pevného závazku, nebo bez něj);

16.

v příslušném případě název obchodní platformy pro kryptoaktiva, na níž se žádá o přijetí k obchodování, a informace o tom, jak mohou investoři k těmto obchodním platformám přistupovat a s jakými náklady;

17.

výdaje spojené s veřejným nabízením kryptoaktiv;

18.

potenciální střety zájmů osob zapojených do veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování vznikající v souvislosti s nabízením nebo s přijetím k obchodování.

19.

použitelné právo, které se vztahuje na veřejné nabízení kryptoaktiv, jakož i příslušný soud.

Část F: Informace o kryptoaktivech

1.

druh kryptoaktiv, která budou veřejně nabízena nebo pro něž se usiluje o přijetí k obchodování;

2.

popis vlastností, včetně údajů nezbytných pro klasifikaci bílé knihy kryptoaktiva v rejstříku uvedeném v článku 109, jak jsou specifikovány v odstavci 8 uvedeného článku, a funkcí kryptoaktiv, která jsou nabízena nebo přijata k obchodování, včetně informací, kdy mají být tyto funkce zavedeny.

Část G: Informace o právech a povinnostech spojených s kryptoaktivy

1.

popis případných práv a povinností kupujícího a postup a podmínky jejich uplatnění;

2.

popis podmínek, za nichž lze práva a povinnosti měnit;

3.

v příslušném případě informace o budoucích vydavatelových veřejných nabídkách kryptoaktiv a počet kryptoaktiv, která si vydavatel ponechá;

4.

pokud se veřejné nabízení kryptoaktiv nebo jejich přijetí k obchodování týká užitných tokenů, informace o kvalitě a kvantitě zboží nebo služeb, ke kterým užitné tokeny umožňují přístup;

5.

pokud se veřejné nabízení kryptoaktiv nebo jejich přijetí k obchodování týká užitných tokenů, informace o tom, jak mohou být užitné tokeny zpětně vyměněny za zboží nebo služby, na které jsou vázány;

6.

pokud se nežádá o přijetí k obchodování, informace o tom, jak a kde lze kryptoaktiva získat nebo prodat po skončení veřejného nabízení;

7.

omezení převoditelnosti nabízených kryptoaktiv nebo kryptoaktiv přijatých k obchodování;

8.

pokud mají kryptoaktiva protokoly pro zvýšení nebo snížení objemu nabídky v reakci na změny v poptávce, popis fungování takových protokolů;

9.

případně popis systémů ochrany chránících hodnotu kryptoaktiv a systémy kompenzace;

10.

použitelné právo, které se vztahuje na kryptoaktiva, jakož i příslušný soud.

Část H: Informace o základních technologiích

1.

informace o použitých technologiích, včetně technologie distribuovaného registru, použitých protokolech a technických normách;

2.

případně mechanismus konsensu;

3.

pobídkové mechanismy na zajištění transakcí a jakýchkoli poplatků;

4.

pokud jsou kryptoaktiva vydávána, převáděna a skladována za použití technologie distribuovaného registru, která je provozována vydavatelem, nabízející osobou nebo třetí stranou jednající jejich jménem, podrobný popis fungování této technologie distribuovaného registru;

5.

informace o výsledku auditu použité technologie, pokud byl takový audit proveden.

Část I: Informace o rizicích

1.

popis rizik spojených s veřejným nabízením kryptoaktiv nebo jejich přijetím k obchodování;

2.

popis rizik spojených s vydavatelem, pokud se liší od nabízející osoby nebo osoby usilující o přijetí k obchodování;

3.

popis rizik spojených s kryptoaktivy;

4.

popis rizik spojených s realizací projektu;

5.

popis rizik spojených s použitými technologiemi, jakož i s případnými opatřeními k jejich zmírnění.


PŘÍLOHA II

ZVEŘEJŇOVANÉ POLOŽKY BÍLÉ KNIHY KRYPTOAKTIVA PRO TOKEN VÁZANÝ NA AKTIVA

Část A: Údaje o vydavateli tokenu vázaného na aktiva;

1.

název;

2.

právní forma;

3.

sídlo a ústředí, pokud se liší;

4.

datum registrace;

5.

identifikační kód právnické osoby nebo jiný identifikátor požadovaný podle platných vnitrostátních právních předpisů;

6.

případně údaje o mateřské společnosti;

7.

totožnost, obchodní adresy a funkce osob, které jsou členy vedoucího orgánu vydavatele;

8.

podnikatelská nebo profesní činnost vydavatele, případně činnost jeho mateřské společnosti;

9.

finanční situace vydavatele za poslední tři roky, nebo pokud vydavatel před třemi lety ještě nebyl zřízen, jeho finanční situace ode dne jeho registrace.

Finanční situace se posuzuje na základě věrného přehledu vývoje a výsledků činnosti vydavatele a jeho pozice za každý rok a za přechodné období, za které jsou požadovány historické finanční údaje včetně příčin významných změn.

Tento přehled musí být vyváženou a vyčerpávající analýzou vývoje a výsledků podnikání vydavatele a jeho situace, přiměřenou velikosti a složitosti jeho podnikání.

10.

podrobný popis systému správy a řízení vydavatele;

11.

s výjimkou vydavatelů tokenů vázaných na aktiva, kteří jsou osvobozeni od povinnosti získat povolení v souladu s článkem 17, podrobnosti o povolení jako vydavatel tokenu vázaného na aktiva a název příslušného orgánu, který povolení vydal.

U úvěrových institucí název příslušného orgánu domovského členského státu.

12.

Pokud vydavatel tokenu vázaného na aktiva vydává rovněž jiná kryptoaktiva nebo se rovněž zabývá činnostmi týkajícími se jiných kryptoaktiv, mělo by to být jasně uvedeno; vydavatel by měl rovněž uvést, zda existuje nějaká vazba mezi vydavatelem a subjektem provozujícím technologii distribuovaného registru použitou k vydání kryptoaktiv, včetně toho, zda protokoly spravuje nebo kontroluje osoba úzce propojená s účastníky projektu.

Část B: Údaje o tokenu vázaném na aktiva

1.

název a zkratka nebo kód tokenu vázaného na aktiva;

2.

popis vlastností tokenu vázaného na aktiva, včetně údajů nezbytných pro klasifikaci bílé knihy kryptoaktiva v rejstříku uvedeném v článku 109, jak jsou specifikovány v odstavci 8 uvedeného článku;

3.

podrobnosti o všech fyzických nebo právnických osobách (včetně obchodních adres nebo sídla společnosti) zapojených do zprovoznění tokenu vázaného na aktiva, jako jsou například poradci, vývojový tým a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy;

4.

popis úlohy, povinností a odpovědnosti jakýchkoli subjektů třetí strany podle čl. 34 odst. 5 prvního pododstavce písm. h);

5.

informace o plánech pro tokeny vázané na aktiva, včetně popisu minulých i budoucích milníků a případně zdrojů, které již byly přiděleny.

Část C: Informace o veřejném nabízení tokenu vázaného na aktiva nebo o jeho přijetí k obchodování

1.

informace o tom, zda se bílá kniha kryptoaktiva týká veřejného nabízení tokenu vázaného na aktiva nebo přijetí tokenu vázaného na aktiva k obchodování;

2.

případně částka, která má být při veřejném nabízení tokenu vázaného na aktiva vybrána v peněžních prostředcích nebo v jiném kryptoaktivu, případně včetně jakékoli minimální a maximální cílové hodnoty upsání stanovené pro veřejné nabízení tokenu vázaného na aktiva, a informace o tom, zda jsou akceptovány úpisy nad cílovou hodnotu a jak jsou alokovány;

3.

případně celkový počet jednotek tokenu vázaného na aktiva, který má být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování;

4.

informace o potenciálních držitelích, kterým je určeno veřejné nabízení tokenu vázaného na aktiva nebo přijetí tohoto tokenu vázaného vázaných na aktiva k obchodování, včetně jakéhokoliv omezení z hlediska typu držitelů tohoto tokenu vázaného na aktiva;

5.

zvláštní oznámení o tom, že kupujícím, kteří se veřejného nabízení tokenu vázaného na aktiva účastní, bude umožněno získat své peněžní prostředky zpět, pokud na konci veřejného nabízení nebude dosaženo minimální cílové hodnoty upsání, včetně očekávaného harmonogramu jejich uhrazení; důsledky překročení maximální cílové hodnoty upsání by měly být výslovně uvedeny;

6.

informace o jednotlivých fázích veřejného nabízení tokenu vázaného na aktiva, včetně informací o snížené kupní ceně pro první kupující tokenu vázaného na aktiva (před veřejným prodejem) a v případě snížených kupních cen pro některé kupující vysvětlení, proč se mohou kupní ceny lišit, a popis dopadu na ostatní investory;

7.

u časově omezených nabídek upisovací období, během kterého je veřejná nabídka platná;

8.

platební metody pro koupi a zpětnou výměnu nabízeného tokenu vázaného na aktiva;

9.

informace o metodě a časovém harmonogramu převedení zakoupeného tokenu vázaného na aktiva držitelům;

10.

informace o technických požadavcích, které musí kupující splnit, aby mohl token vázaný na aktiva držet;

11.

v příslušném případě jméno poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy pověřeného umístěním tokenu vázaného na aktiva a forma takového umístění (na základě pevného závazku, nebo bez něj);

12.

v příslušném případě název obchodní platformy pro kryptoaktiva, na níž se žádá o přijetí k obchodování, a informace o tom, jak mohou investoři k těmto obchodním platformám přistupovat a s jakými náklady;

13.

výdaje spojené s veřejným nabízením tokenu vázaného na aktiva;

14.

potenciální střety zájmů osob zapojených do veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování vznikající v souvislosti s nabízením nebo s přijetím k obchodování;

15.

použitelné právo, které se vztahuje na veřejné nabízení tokenu vázaného na aktiva, jakož i příslušný soud.

Část D: Informace o právech a povinnostech spojených s tokenem vázaným na aktiva

1.

popis vlastností a funkcí tokenu vázaného na aktiva, který je nabízen nebo přijat k obchodování, včetně informací, kdy budou tyto funkce zavedeny;

2.

popis případných práv a povinností kupujícího a postup a podmínky jejich uplatnění;

3.

popis podmínek, za nichž lze práva a povinnosti měnit;

4.

případně informace o budoucích vydavatelových veřejných nabídkách tokenu vázaného na aktiva a počtu jednotek tokenu vázaného na aktiva, které si vydavatel ponechá;

5.

pokud se nežádá o přijetí k obchodování, informace o tom, jak a kde lze token vázaný na aktiva získat nebo prodat po skončení veřejného nabízení;

6.

omezení převoditelnosti tokenu vázaného na aktiva, který je nabízen nebo přijat k obchodování;

7.

pokud má token vázaný na aktiva protokoly pro zvýšení nebo snížení objemu nabídky v reakci na změny v poptávce, popis fungování těchto protokolů;

8.

případně popis systémů ochrany chránících hodnotu tokenu vázaného na aktiva a systémů kompenzace;

9.

informace o povaze a vymahatelnosti práv, včetně trvalých práv na zpětnou výměnu a veškerých nároků, které mohou mít držitelé a jakákoli právnická nebo fyzická osoba uvedená v čl. 39 odst. 2 vůči vydavateli, včetně informací o tom, jak bude s těmito právy zacházeno v případě insolvenčního řízení, informace o tom, zda jsou různým držitelům přidělena různá práva, a nediskriminační důvody k tomuto rozdílnému zacházení;

10.

podrobný popis pohledávky, kterou pro držitele představuje token vázaný na aktiva, včetně:

a)

popisu všech odkazovaných aktiv a stanovených podílů každého aktiva;

b)

vztahu mezi hodnotou odkazovaných aktiv a výší pohledávky a rezervy aktiv a

c)

popisu způsobu, jakým je provedeno korektní a transparentní ocenění složek pohledávky, které případně určuje nezávislé strany;

11.

v příslušném případě informace o opatřeních, která zavedl vydavatel za účelem zajištění likvidity tokenu vázaného na aktiva, včetně názvu subjektů pověřených zajištěním této likvidity;

12.

kontaktní údaje pro podávání stížností a popis postupů vyřizování stížností a veškerých mechanismů řešení sporů nebo opravných prostředků zavedených vydavatelem tokenu vázaného na aktiva;

13.

popis práv držitelů, pokud vydavatel není schopen plnit své povinnosti, a to i v případě platební neschopnosti;

14.

popis práv v souvislosti s prováděním ozdravného plánu;

15.

popis práv v souvislosti s prováděním plánu zpětné výměny;

16.

podrobné informace o provádění zpětné výměny tokenu vázaného na aktiva, včetně toho, zda si bude držitel moci zvolit formu zpětné výměny, formu přenosu nebo úřední měnu zpětné výměny;

17.

použitelné právo, které se vztahuje na token vázaný na aktiva, jakož i příslušný soud.

Část E: Informace o základních technologiích

1.

informace o použitých technologiích, včetně technologie distribuovaného registru, jakož i o použitých protokolech a technických normách umožňujících držení, skladování a převod tokenů vázaných na aktiva;

2.

případně mechanismus konsensu;

3.

pobídkové mechanismy na zajištění transakcí a jakýchkoli poplatků;

4.

pokud jsou tokeny vázané na aktiva vydávány, převáděny a ukládány za použití technologie distribuovaného registru, která je provozována vydavatelem nebo třetí stranou jednající jménem vydavatele, podrobný popis fungování této technologie distribuovaného registru;

5.

informace o výsledku auditu použité technologie, pokud byl takový audit proveden.

Část F: Informace o rizicích

1.

rizika spojená s rezervou aktiv, pokud vydavatel není schopen plnit své povinnosti;

2.

popis rizik spojených s vydavatelem tokenu vázaného na aktiva;

3.

popis rizik spojených s veřejným nabízením tokenu vázaného na aktiva nebo jeho přijetím k obchodování;

4.

popis rizik spojených s tokenem vázaným na aktiva, zejména ve vztahu k rizikům pro odkazovaná aktiva;

5.

popis rizik spojených se zprovozněním tokenu vázaného na aktiva;

6.

popis rizik spojených s použitou technologií, jakož i s případnými opatřeními k jejich zmírnění.

Část G: Informace o rezervě aktiv

1.

podrobný popis mechanismu přizpůsobení hodnoty rezervy aktiv pohledávce spojené s tokenem vázaným na aktiva, včetně právních a technických aspektů;

2.

podrobný popis rezervy aktiv a jejího složení;

3.

popis mechanismů, jejichž prostřednictvím jsou tokeny vázané na aktiva vydávány a zpětně vyměňovány;

4.

informace o tom, zda je část rezervních aktiv investována, a případný popis investiční politiky pro tato rezervní aktiva;

5.

popis ujednání o úschově rezervních aktiv, včetně jejich oddělení, a název poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, a název úvěrových institucí nebo investičních podniků jmenovaných uschovateli těchto rezervních aktiv.


PŘÍLOHA III

ZVEŘEJŇOVANÉ POLOŽKY BÍLÉ KNIHY KRYPTOAKTIVA PRO ELEKTRONICKÝ PENĚŽNÍ TOKEN

Část A: Údaje o vydavateli elektronického peněžního tokenu;

1.

název;

2.

právní forma;

3.

sídlo a ústředí, pokud se liší;

4.

datum registrace;

5.

identifikační kód právnické osoby, je-li k dispozici, nebo jiný identifikátor požadovaný podle platných vnitrostátních právních předpisů;

6.

kontaktní telefonní číslo a e-mailová adresa vydavatele a lhůta, během níž investor, který vydavatele prostřednictvím tohoto telefonního čísla nebo této e-mailové adresy kontaktuje, obdrží odpověď;

7.

případně údaje o mateřské společnosti;

8.

totožnost, obchodní adresy a funkce osob, které jsou členy vedoucího orgánu vydavatele;

9.

podnikatelská nebo profesní činnost vydavatele, případně činnost jeho mateřské společnosti;

10.

potenciální střety zájmů;

11.

pokud vydavatel elektronického peněžního tokenu vydává rovněž jiná kryptoaktiva nebo má další činnosti týkající se kryptoaktiv, mělo by to být jasně uvedeno; vydavatel by měl rovněž uvést, zda existuje nějaká vazba mezi vydavatelem a subjektem provozujícím technologii distribuovaného registru používanou k vydání kryptoaktiv, včetně toho, zda protokoly spravuje nebo kontroluje osoba úzce propojená s účastníky projektu;

12.

finanční situace vydavatele za poslední tři roky, nebo pokud vydavatel před třemi lety ještě nebyl zřízen, jeho finanční situace od data jeho registrace.

Finanční situace se posuzuje na základě věrného přehledu vývoje a výsledků činnosti vydavatele a jeho pozice za každý rok a za přechodné období, za které jsou požadovány historické finanční údaje včetně příčin významných změn.

Tento přehled musí být vyváženou a vyčerpávající analýzou vývoje a výsledků podnikání vydavatele a jeho situace, přiměřenou velikosti a složitosti jeho podnikání;

13.

s výjimkou vydavatelů elektronických peněžních tokenů, kteří jsou osvobozeni od povinnosti získat povolení v souladu s čl. 48 odst. 4 a 5, podrobnosti o povolení jako vydavatel elektronického peněžního tokenu a název příslušného orgánu, který povolení vydal.

Část B: Informace o elektronickém peněžním tokenu

1.

název a zkratka;

2.

popis vlastností elektronického peněžního tokenu, včetně údajů nezbytných pro klasifikaci bílé knihy kryptoaktiva v rejstříku uvedeném v článku 109, jak jsou specifikovány v odstavci 8 uvedeného článku;

3.

podrobnosti o všech fyzických nebo právnických osobách (včetně obchodních adres nebo sídla společnosti) zapojených do návrhu a vývoje, jako jsou například poradci, vývojový tým a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Část C: Informace o veřejném nabízení elektronického peněžního tokenu nebo jeho přijetí k obchodování

1.

informace o tom, zda se bílá kniha kryptoaktiva týká veřejného nabízení elektronického peněžního tokenu nebo jeho přijetí k obchodování;

2.

případně celkový počet jednotek elektronického peněžního tokenu, které mají být veřejně nabízeny nebo přijaty k obchodování;

3.

v příslušném případě název obchodních platforem pro kryptoaktiva, na kterých se žádá o přijetí elektronického peněžního tokenu k obchodování;

4.

použitelné právo, které se vztahuje na veřejné nabízení elektronického peněžního tokenu, jakož i příslušný soud.

Část D: Informace o právech a povinnostech spojených s elektronickými peněžními tokeny

1.

podrobný popis případných práv a povinností držitele elektronických peněžních tokenů, včetně práva na zpětnou výměnu v nominální hodnotě, jakož i postup a podmínky uplatnění těchto práv;

2.

popis podmínek, za nichž lze práva a povinnosti měnit;

3.

popis práv držitelů, pokud vydavatel není schopen plnit své povinnosti, a to i v případě platební neschopnosti;

4.

popis práv v souvislosti s prováděním ozdravného plánu;

5.

popis práv v souvislosti s prováděním plánu zpětné výměny;

6.

kontaktní údaje pro podávání stížností a popis postupů vyřizování stížností a veškerých mechanismů řešení sporů nebo opravných prostředků zavedených vydavatelem elektronického peněžního tokenu;

7.

případně popis systémů ochrany chránících hodnotu kryptoaktiva a systémů kompenzace;

8.

použitelné právo, které se vztahuje na elektronický peněžní token, jakož i příslušný soud.

Část E: Informace o základních technologiích

1.

informace o použitých technologiích, včetně technologie distribuovaného registru, jakož i o použitých protokolech a technických normách umožňujících držení, skladování a převod elektronických peněžních tokenů;

2.

informace o technických požadavcích, které musí kupující splnit, aby získal kontrolu nad elektronickým peněžním tokenem;

3.

případně mechanismus konsensu;

4.

pobídkové mechanismy na zajištění transakcí a jakýchkoli poplatků;

5.

pokud je elektronický peněžní token vydáván, převáděn a skladován za použití technologie distribuovaného registru, která je provozována vydavatelem nebo třetí stranou jednající jeho jménem, podrobný popis fungování této technologie distribuovaného registru;

6.

informace o výsledku auditu použité technologie, pokud byl takový audit proveden.

Část F: Informace o rizicích

1.

popis rizik spojených s vydavatelem elektronického peněžního tokenu;

2.

popis rizik spojených s elektronickým peněžním tokenem;

3.

popis rizik spojených s použitými technologiemi, jakož i s případnými opatřeními k jejich zmírnění.


PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY NA POSKYTOVATELE SLUŽEB SOUVISEJÍCÍCH S KRYPTOAKTIVY

Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy

Druh služeb souvisejících s kryptoaktivy

Minimální kapitálové požadavky podle čl. 67 odst. 1 písm. a)

Třída 1

Poskytovatel, který je oprávněn k poskytování níže uvedených služeb souvisejících s kryptoaktivy:

provedení pokynů jménem zákazníků;

umisťování kryptoaktiv;

poskytování služeb převodu kryptoaktiv jménem zákazníků;

přijímání a předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků;

poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv nebo

poskytování správy portfolia kryptoaktiv.

50 000  EUR

Třída 2

Poskytovatel, který je oprávněn k poskytování veškerých služeb třídy 1 a k:

poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků;

směně kryptoaktiv za peněžní prostředky nebo

směně kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva.

150 000  EUR

Třída 3

Poskytovatel, který je oprávněn k poskytování veškerých služeb třídy 2 a k:

provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva.

150 000  EUR


PŘÍLOHA V

SEZNAM PORUŠENÍ POVINNOSTÍ VYDAVATELE VÝZNAMNÝCH TOKENŮ VÁZANÝCH NA AKTIVA UVEDENÝCH V HLAVÁCH III A VI

1.

Vydavatel poruší čl. 22 odst. 1 tím, že ohledně každého významného tokenu vázaného na aktiva s emisní hodnotou vyšší než 100 000 000 EUR čtvrtletně neoznamuje EBA informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) uvedeného odstavce.

2.

Vydavatel poruší čl. 23 odst. 1 tím, že nezastaví vydávání významného tokenu vázaného na aktiva po dosažení prahových hodnot stanovených v uvedeném odstavci nebo nepředloží EBA do 40 pracovních dnů po dosažení těchto prahových hodnot plán, kterým by zajistil, aby odhad čtvrtletního průměrného počtu a průměrné souhrnné hodnoty transakcí za den zůstaly pod těmito prahovými hodnotami.

3.

Vydavatel poruší čl. 23 odst. 4 tím, že nedodržuje změny plánu uvedené v odst. 1 písm. b) uvedeného článku, jak požaduje EBA.

4.

Vydavatel poruší článek 25 tím, že neinformuje EBA o jakékoliv zamýšlené změně svého obchodního modelu, o které lze předpokládat, že bude mít značný vliv na rozhodnutí držitelů nebo potenciálních držitelů významného tokenu vázaného na aktiva o koupi, nebo tím, že tuto změnu nepopíše v bílé knize kryptoaktiva.

5.

Vydavatel poruší článek 25 tím, že nesplní opatření požadované EBA v souladu s čl. 25 odst. 4.

6.

Vydavatel poruší čl. 27 odst. 1 tím, že nejedná čestně, korektně a profesionálně.

7.

Vydavatel poruší čl. 27 odst. 1 tím, že s držiteli a potenciálními držiteli významného tokenu vázaného na aktiva nekomunikuje korektním, jasným a nezavádějícím způsobem.

8.

Vydavatel poruší čl. 27 odst. 2 tím, že nejedná v nejlepším zájmu držitelů významného tokenu vázaného na aktiva, nebo tím, že poskytuje některým držitelům preferenční zacházení, které není zveřejněno v jeho bílé knize kryptoaktiva, případně v propagačních sděleních.

9.

Vydavatel poruší článek 28 tím, že nezveřejní na svých internetových stránkách schválenou bílou knihu kryptoaktiva podle čl. 21 odst. 1 a případně změněnou bílou knihu kryptoaktiva podle článku 25.

10.

Vydavatel poruší článek 28 tím, že nezpřístupní bílou knihu kryptoaktiva veřejnosti před dnem zahájení veřejného nabízení významného tokenu vázaného na aktiva nebo před přijetím tohoto tokenu k obchodování.

11.

Vydavatel poruší článek 28 tím, že nezajistí, aby bílá kniha kryptoaktiva a případně změněná bílá kniha kryptoaktiva byla přístupná po celou dobu, kdy veřejnost drží významný token vázaný na aktiva, na jeho internetové stránce.

12.

Vydavatel poruší čl. 29 odst. 1 a 2 tím, že zveřejní propagační sdělení o veřejném nabízení významného tokenu vázaného na aktiva nebo o přijetí takového významného tokenu vázaného na aktiva k obchodování, která nesplňují požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2 uvedeného článku.

13.

Vydavatel poruší čl. 29 odst. 3 tím, že na svých internetových stránkách nezveřejní propagační sdělení ani jejich změny.

14.

Vydavatel poruší čl. 29 odst. 5 tím, že na žádost EBA jej neinformuje o propagačních sděleních.

15.

Vydavatel poruší čl. 29 odst. 6 tím, že šíří propagační sdělení před zveřejněním bílé knihy kryptoaktiva.

16.

Vydavatel poruší čl. 30 odst. 1 tím, že na veřejně a snadno přístupném místě na svých internetových stránkách nezveřejňuje jasným, přesným a transparentním způsobem množství významného tokenu vázaného na aktiva, které jsou v oběhu, a hodnotu a složení rezervy aktiv podle článku 36, nebo že požadované informace alespoň jednou měsíčně neaktualizuje.

17.

Vydavatel poruší čl. 30 odst. 2 tím, že na veřejném a snadno přístupném místě na svých internetových stránkách nezveřejňuje stručné, jasné, přesné a transparentní shrnutí zprávy o auditu i celou a neupravenou zprávu o auditu týkající se rezervy aktiv podle článku 36.

18.

Vydavatel poruší čl. 30 odst. 3 tím, že na veřejném a snadno přístupném místě na svých internetových stránkách co nejdříve, jasně, přesně a transparentně nezveřejní jakoukoliv událost, která má nebo by mohla mít významný dopad na hodnotu významného tokenu vázaného na aktiva nebo rezervy aktiv podle článku 36.

19.

Vydavatel poruší čl. 31 odst. 1 tím, že nezavede a nedodržuje účinný a transparentní postup pro bezodkladné, spravedlivé a jednotné vyřizování stížností držitelů významného tokenu vázaného na aktiva a jiných zúčastněných stran, včetně sdružení spotřebitelů, která zastupují držitele významného tokenu vázaného na aktiva, a tím, že nezveřejní popisy těchto postupů, případně pokud je významný token vázaný na aktiva zcela nebo zčásti distribuován subjekty třetích stran, nevypracuje postupy také k usnadnění vyřizování stížností mezi držiteli a subjekty třetích stran podle čl. 34 odst. 5 prvního pododstavce písm. h).

20.

Vydavatel poruší čl. 31 odst. 2 tím, že držitelům významného tokenu vázaného na aktiva neumožní podávat stížnosti bezplatně.

21.

Vydavatel poruší čl. 31 odst. 3 tím, že nevytvoří a držitelům významného tokenu vázaného na aktiva nezpřístupní vzor pro podávání stížností, a tím, že nevede záznamy o všech stížnostech a veškerých opatřeních přijatých v reakci na tyto stížnosti.

22.

Vydavatel poruší čl. 31 odst. 4 tím, že neprošetří všechny stížnosti včas a spravedlivě, nebo tím, že výsledek tohoto šetření nesdělí držitelům jeho významného tokenu vázaného na aktiva v přiměřené lhůtě.

23.

Vydavatel poruší čl. 32 odst. 1 tím, že nezavede a nezachovává účinné zásady a postupy za účelem zjišťování, prevence, řízení a zveřejnění střetů zájmů mezi vydavatelem samotným a jeho akcionáři nebo členy, mezi ním a akcionářem nebo členem, ať přímým nebo nepřímým, který v něm má kvalifikovanou účast, mezi ním a členy jeho vedoucího orgánu, mezi ním a jeho zaměstnanci, mezi ním a držiteli významného tokenů vázaného na aktiva nebo mezi ním samotným a jakoukoli třetí stranou, která má některou z funkcí uvedených v čl. 34 odst. 5 prvním pododstavci písm. h).

24.

Vydavatel poruší čl. 32 odst. 2 tím, že neučiní všechny náležité kroky za účelem zjištění, prevence, řízení a zveřejnění střetů zájmů plynoucích ze správy a investic rezervy aktiv podle článku 36.

25.

Vydavatel poruší čl. 32 odst. 3 a 4 tím, že držitelům významného tokenu vázaného na aktiva nezpřístupní na výrazném místě na svých internetových stránkách informace o obecné povaze a zdrojích střetů zájmů a krocích, které podnikl ke zmírnění těchto rizik, nebo tím, že v tomto zpřístupnění není natolik přesný, aby potenciální držitelé významného tokenu vázaného na aktiva mohli učinit informované rozhodnutí o koupi tohoto tokenu.

26.

Vydavatel poruší článek 33 tím, že EBA okamžitě neinformuje o veškerých změnách ve vedoucím orgánu nebo neposkytne EBA všechny nezbytné informace k posouzení souladu s čl. 34 odst. 2.

27.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 1 tím, že nezavede spolehlivé systémy správy a řízení, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinnými postupy k zjišťování, řízení, kontrole a oznamování rizik, kterým je nebo by mohl být vystaven, a přiměřenými mechanismy vnitřní kontroly včetně řádných administrativních a účetních postupů.

28.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 2 tím, že členové jeho vedoucího orgánu nemají dostatečně dobrou pověst či nemají individuálně ani kolektivně náležité znalosti, dovednosti a zkušenosti k výkonu svých povinností nebo neprokáží, že jsou schopni věnovat účinnému výkonu svých povinností dostatek času.

29.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 3 tím, že jeho vedoucí orgán pravidelně nepřezkoumává účinnost opatření v oblasti zásad a postupů zavedených za účelem zajištění souladu s kapitolami 2, 3, 5 a 6 hlavy III nebo nepřijímá vhodná opatření k řešení případných nedostatků v tomto ohledu.

30.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 4 tím, že akcionáři nebo členové, ať přímí nebo nepřímí, kteří mají kvalifikovanou účast, nemají dostatečně dobrou pověst.

31.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 5 tím, že nepřijme zásady a postupy dostatečně účinné k zajištění souladu s tímto nařízením, zejména tím, že nezavede, nedodržuje a nezachovává jakékoli zásady a postupy stanovené v prvním pododstavci písm. a) až k) uvedeného odstavce.

32.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 5 tím, že neuzavře smluvní ujednání se subjekty třetích stran podle prvního pododstavce písm. h) uvedeného odstavce, která přesně stanovují úlohy, povinnosti, práva a závazky vydavatele a dotčeného subjektu třetí strany, nebo tím, že nestanoví zvolené rozhodné právo.

33.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 6, pokud nezahájil plán uvedený v článku 47, tím, že nevyužívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje nebo postupy za účelem zajištění nepřetržitého a pravidelného výkonu svých služeb a činností, a tím, že neudržuje všechny své systémy a bezpečnostní přístupové protokoly v souladu s příslušnými normami Unie.

34.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 7 tím, že nepředloží EBA plán na ukončení poskytování služeb a činností k jeho schválení.

35.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 8 tím, že neurčí zdroje operačního rizika a že tato rizika neminimalizuje vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů.

36.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 9 tím, že nevypracuje zásady a plány pro zachování kontinuity činností, které v případě přerušení zavedených systémů IKT a postupů zajistí zachování nezbytných údajů, funkcí a činností, nebo v případě, že toto není možné, zajistí včasné obnovení těchto údajů a funkcí a včasný návrat k vydavatelovým činnostem.

37.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 10 tím, že nezavedl mechanismy vnitřní kontroly a účinné postupy řízení rizik, včetně účinné kontroly a ochranných opatření pro správu systémů IKT, jak to vyžaduje nařízení (EU) 2022/2554.

38.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 11 tím, že nezavedl systémy a postupy, které jsou adekvátní pro ochranu dostupnosti, hodnověrnosti, integrity a důvěrnosti údajů, jak to vyžaduje nařízení (EU) 2022/2554 a jak je to v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

39.

Vydavatel poruší čl. 34 odst. 12 tím, že nezajistí, aby byl pravidelně kontrolován nezávislými auditory.

40.

Vydavatel poruší čl. 35 odst. 1 tím, že nemá po celou dobu kapitál ve výši alespoň nejvyšší z částek stanovených v písmenu a) nebo c) uvedeného odstavce nebo v čl. 45 odst. 5.

41.

Vydavatel poruší čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení, pokud se jeho kapitál neskládá z položek a nástrojů kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článcích 26 až 30 nařízení (EU) č. 575/2013, a to po úplném odpočtu podle článku 36 uvedeného nařízení, aniž by se použila prahová hodnota pro výjimky uvedená ve čl. 46 odst. 4 a článku 48 uvedeného nařízení.

42.

Vydavatel poruší čl. 35 odst. 3 tím, že na základě posouzení provedeného v souladu s písmeny a) až g) uvedeného odstavce neplní požadavek EBA na držení vyššího kapitálu.

43.

Vydavatel poruší čl. 35 odst. 5 tím, že pravidelně neprovádí zátěžový test, který zohledňuje závažné, avšak věrohodné scénáře finančních obtíží, jako jsou skokové změny úrokových sazeb, a nefinančních obtíží, jako je operační riziko.

44.

Vydavatel poruší čl. 35 odst. 5 tím, že neplní požadavek EBA držet na základě výsledku zátěžových testů vyšší objem kapitálu.

45.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 1 tím, že nevytváří a neudržuje po celou dobu rezervu aktiv.

46.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 1 tím, že nezajistí, aby rezerva aktiv byla složena a spravována tak, aby byla pokryta rizika spojená s aktivy, na něž je vázán významný token vázaný na aktiva.

47.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 1 tím, že nezajistí, aby rezerva aktiv byla složena a spravovaná tak, aby byla řešena rizika likvidity spojená s trvalými právy držitelů na zpětnou výměnu.

48.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 3 tím, že nezajistí, aby rezerva aktiv byla provozně oddělena od majetku vydavatele i od rezervy aktiv jiných tokenů vázaných na aktiva.

49.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 6, pokud jeho vedoucí orgán nezajistí účinnou a obezřetnou správu rezervy aktiv.

50.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 6 tím, že nezajistí, aby vydávání a zpětná výměna významného tokenu vázaného na aktiva byly vždy vyrovnány odpovídajícím navýšením nebo poklesem rezervy aktiv.

51.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 7 tím, že neurčí souhrnnou hodnotu rezervy aktiv na základě tržních cen a tím, že jeho souhrnná hodnota se vždy nerovná přinejmenším souhrnné hodnotě pohledávek držitelů významného tokenu vázaného na aktiva v oběhu vůči vydavateli.

52.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 8 tím, že nestanoví jasné a podrobné strategie popisující stabilizační mechanismus významného tokenu vázaného na aktiva, který splňuje podmínky uvedené v písmenech a) až g) uvedeného odstavce.

53.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 9 tím, že nenařídí každých šest měsíců nezávislý audit rezervy aktiv, a to od data povolení nebo schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17.

54.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 10 tím, že neoznámí EBA výsledek auditu v souladu s uvedeným odstavcem nebo že nezveřejní výsledek auditu do dvou týdnů ode dne oznámení EBA.

55.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 1 tím, že nezavede, nedodržuje a nezachovává zásady, postupy a smluvní ujednání týkající se úschovy za účelem zajištění stálého plnění podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a) až e) uvedeného odstavce.

56.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 2 tím, že při vydávání dvou nebo více významných tokenů vázaných na aktiva nemá zásady týkající se úschovy pro každé seskupení rezervy aktiv.

57.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 3 tím, že nezajistí, aby rezervní aktiva byla nejdéle do pěti pracovních dnů po vydání významného tokenu vázaného na aktiva držena v úschově poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, který poskytuje úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, úvěrovou institucí nebo investičním podnikem.

58.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 4 tím, že při výběru, jmenování a přezkumu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí a investičních podniků jmenovaných správci rezervních aktiv nejedná s patřičnou dovedností, péčí a obezřetností, nebo tím, že nezajistí, aby správcem byla jiná právnická osoba než vydavatel.

59.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 4 tím, že nezajistí, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce a investiční podniky jmenované správci rezervních aktiv měli nutné odborné znalosti a pověst na trhu k tomu, aby jednali jako uschovatelé těchto rezervních aktiv.

60.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 4 tím, že ve smluvních ujednáních se správci nezajistí, aby rezervní aktiva v úschově byla chráněna před nároky věřitelů správců.

61.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 5 tím, že v zásadách a postupech týkajících se úschovy nestanoví výběrová kritéria pro jmenování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí nebo investičních podniků správci rezervních aktiv, nebo tím, že nezavedl postup pro přezkum takového jmenování.

62.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 5 tím, že pravidelně nehodnotí jmenování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí nebo investičních podniků správci rezervních aktiv, tím, že nevyhodnocuje své expozice vůči těmto správcům, nebo tím, že průběžně nesleduje jejich finanční situaci.

63.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 6 tím, že nezajistí, aby úschova rezervních aktiv byla prováděna v souladu s prvním pododstavcem písm. a) až d) uvedeného odstavce.

64.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 7 tím, že jmenování poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce nebo investičního podniku správcem rezervních aktiv není doloženo smluvním ujednáním, nebo tím, že prostřednictvím takového smluvního ujednání neupravuje tok informací nezbytných k tomu, aby vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrová instituce a investiční podnik mohli vykonávat své funkce správců.

65.

Vydavatel poruší čl. 38 odst. 1 tím, že investuje rezervu aktiv do jakýchkoli produktů, které nejsou vysoce likvidními finančními nástroji s minimálním tržním rizikem, úvěrovým rizikem a rizikem koncentrace, nebo pokud tyto investice nelze rychle přeměnit do likvidní podoby s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.

66.

Vydavatel poruší čl. 38 odst. 3 tím, že v souladu s článkem 37 nedrží v úschově finanční nástroje, do nichž byla investována rezerva aktiv.

67.

Vydavatel poruší čl. 38 odst. 4 tím, že nenese všechny zisky a ztráty a žádná rizika protistrany nebo operační rizika, která plynou z investování rezervy aktiv.

68.

Vydavatel poruší čl. 39 odst. 1 tím, že nezavede, nedodržuje a nezachovává jasné a podrobné zásady a postupy v oblasti trvalých práv na zpětnou výměnu držitelů významného tokenu vázaného na aktiva.

69.

Vydavatel poruší čl. 39 odst. 1 a 2 tím, že nezajistí, aby držitelé významného tokenu vázaného na aktiva měli trvalá práva na zpětnou výměnu v souladu s uvedenými odstavci a tím, že pro tato trvalá práva na zpětnou výměnu nezavede zásady, které splňují podmínky uvedené v čl. 39 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až e).

70.

Vydavatel poruší čl. 39 odst. 3 tím, že na zpětnou výměnu významného tokenu vázaného na aktiva uplatňuje poplatky.

71.

Vydavatel poruší článek 40 tím, že poskytuje úroky ve vztahu k významnému tokenu vázanému na aktiva.

72.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 1 tím, že nepřijme, nezachovává a neuplatňuje zásadu odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik.

73.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 2 tím, že nezajistí, aby jeho významný token vázaný na aktiva mohli držet v úschově různí poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy s povolením k poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek.

74.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 3 tím, že neposuzuje nebo nesleduje potřeby likvidity pro uspokojení žádostí o zpětnou výměnu významného tokenu vázaného na aktiva ze strany jeho držitelů.

75.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 3 tím, že nestanoví, nezachovává nebo neuplatňuje zásady a postupy řízení likvidity, nebo tím, že těmito zásadami a postupy nezajistí, aby rezervní aktiva měla odolný profil likvidity, který vydavateli významného tokenu vázaného na aktiva umožní pokračovat v normálním provozu, a to i v případě scénáře nepříznivého vývoje v oblasti likvidity.

76.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 4 tím, že pravidelně neprovádí zátěžový test likvidity nebo neposiluje požadavky na likviditu, je-li o to na základě výsledků takových testů požádán EBA.

77.

Vydavatel poruší čl. 46 odst. 1 tím, že nevypracuje a neudržuje ozdravný plán stanovící opatření, která má vydavatel významného tokenu vázaného na aktiva přijmout za účelem obnovení souladu s požadavky vztahujícími se na rezervu aktiv v případech, kdy vydavatel tyto požadavky neplní, včetně zachování svých služeb souvisejících s významným tokenem vázaným na aktiva, včasného obnovení transakcí a plnění povinností vydavatele v případě událostí, které představují významné riziko narušení provozu.

78.

Vydavatel poruší čl. 46 odst. 1 tím, že nevypracuje a neudržuje ozdravný plán zahrnující patřičné podmínky a postupy pro zajištění včasného provedení ozdravných opatření jakož i širokou škálu variant ozdravných postupů uvedených ve třetím pododstavci uvedeného odstavce.

79.

Vydavatel poruší čl. 46 odst. 2 tím, že neoznámí ozdravný plán EBA, případně orgánu příslušnému k řešení krize a orgánu obezřetnostního dohledu, do šesti měsíců ode dne povolení podle článku 21 nebo ode dne schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17.

80.

Vydavatel poruší čl. 46 odst. 2 tím, že ozdravný plán pravidelně nepřezkoumává a neaktualizuje.

81.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 1 tím, že nevypracuje a nezachovává operační plán na podporu řádné zpětné výměny každého významného tokenu vázaného na aktiva.

82.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 2 tím, že nemá zaveden plán zpětné výměny, který prokazuje schopnost vydavatele významného tokenu vázaného na aktiva provést zpětnou výměnu vydaného množství významného tokenu vázaného na aktiva v oběhu, aniž by způsobil nežádoucí hospodářskou újmu jeho držitelům nebo ohrozil stabilitu trhů rezervních aktiv.

83.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 2 tím, že nemá zaveden plán zpětné výměny, který obsahuje smluvní ujednání, postupy nebo systémy, včetně určení dočasného správce, který zajistí rovné zacházení se všemi držiteli významného tokenu vázaného na aktiva, a to, aby byly držitelům významného tokenu vázaného na aktiva včas vyplaceny výnosy z prodeje zbývajících rezervních aktiv.

84.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 2 tím, že nemá zaveden plán zpětné výměny, který zajistí kontinuitu všech kritických činností, které jsou nezbytné pro řádnou zpětnou výměnu a které jsou prováděny vydavatelem nebo subjektem třetí strany.

85.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 3 tím, že neoznámí EBA plán zpětné výměny do šesti měsíců ode dne povolení podle článku 21 nebo ode dne schválení bílé knihy kryptoaktiva podle článku 17.

86.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 3 tím, že plán zpětné výměny pravidelně nepřezkoumává a neaktualizuje.

87.

S výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky uvedené v čl. 88 odst. 2, vydavatel poruší čl. 88 odst. 1 tím, že co nejdříve neinformuje veřejnost o vnitřních informacích podle článku 87, které se jej přímo týkají, a to způsobem, který umožní rychlý přístup k informacím a jejich úplné, správné a včasné posouzení ze strany veřejnosti.

PŘÍLOHA VI

SEZNAM PORUŠENÍ POVINNOSTÍ VYDAVATELŮ VÝZNAMNÝCH ELEKTRONICKÝCH PENĚŽNÍCH TOKENŮ UVEDENÝCH V HLAVĚ IV VE SPOJENÍ S HLAVOU III

1.

Vydavatel poruší čl. 22 odst. 1 tím, že ohledně každého významného elektronického peněžního tokenu denominovaného ve měně, jež není úřední měnou členského státu, s emisní hodnotou vyšší než 100 000 000 EUR, čtvrtletně neoznamuje EBA informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) uvedeného odstavce.

2.

Vydavatel poruší čl. 23 odst. 1 tím, že nezastaví vydávání významného elektronického peněžního tokenu denominovaného ve měně, jež není úřední měnou členského státu, po dosažení prahových hodnot stanovených v uvedeném odstavci nebo nepředloží EBA do 40 pracovních dnů po dosažení těchto prahových hodnot plán, kterým by zajistil, aby odhad čtvrtletního průměrného počtu a průměrné souhrnné hodnoty transakcí za den zůstaly pod těmito prahovými hodnotami.

3.

Vydavatel poruší čl. 23 odst. 4 tím, že nedodržuje změny plánu uvedené v odst. 1 písm. b) uvedeného článku, jak požaduje EBA.

4.

Vydavatel poruší čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení, pokud se jeho kapitál neskládá z položek a nástrojů kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článcích 26 až 30 nařízení (EU) č. 575/2013, a to po úplném odpočtu podle článku 36 uvedeného nařízení, aniž by se použila prahová hodnota pro výjimky uvedená v čl. 46 odst. 4 a v článku 48 uvedeného nařízení.

5.

Vydavatel poruší čl. 35 odst. 3 tím, že na základě posouzení provedeného v souladu s písmeny a) až g) uvedeného odstavce neplní požadavek EBA na držení vyššího kapitálu.

6.

Vydavatel poruší čl. 35 odst. 5 tím, že pravidelně neprovádí zátěžový test, který zohledňuje závažné, avšak věrohodné scénáře finančních obtíží, jako jsou skokové změny úrokových sazeb, a nefinančních obtíží, jako je operační riziko.

7.

Vydavatel poruší čl. 35 odst. 5 tím, že neplní požadavek EBA držet na základě výsledku zátěžových testů vyšší objem kapitálu.

8.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 1 tím, že nevytváří a neudržuje po celou dobu rezervu aktiv.

9.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 1 tím, že nezajistí, aby rezerva aktiv byla složena a spravována tak, aby byla pokryta rizika spojená s úřední měnou, na níž je vázán významný elektronický peněžní token.

10.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 1 tím, že nezajistí, aby rezerva aktiv byla složena a spravovaná tak, aby byla řešena rizika likvidity spojená s trvalými právy držitelů na zpětnou výměnu.

11.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 3 tím, že nezajistí, aby rezerva aktiv byla provozně oddělena od majetku vydavatele i od rezervy aktiv jiných elektronických peněžních tokenů.

12.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 6, pokud jeho vedoucí orgán nezajistí účinnou a obezřetnou správu rezervy aktiv.

13.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 6 tím, že nezajistí, aby vydávání a zpětná výměna významného elektronického peněžního tokenu byly vždy vyrovnány odpovídajícím zvýšením nebo snížením rezervy aktiv.

14.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 7 tím, že neurčí souhrnnou hodnotu rezervy aktiv na základě tržních cen a tím, že jeho souhrnná hodnota se vždy nerovná přinejmenším souhrnné hodnotě pohledávek držitelů významného elektronického peněžního tokenu v oběhu vůči vydavateli.

15.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 8 tím, že nestanoví jasné a podrobné zásady popisující stabilizační mechanismus významného elektronického peněžního tokenu, který splňuje podmínky uvedené v písmenech a) až g) uvedeného odstavce.

16.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 9 tím, že nezadá každých šest měsíců od data veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování nezávislý audit rezervy aktiv.

17.

Vydavatel poruší čl. 36 odst. 10 tím, že neoznámí EBA výsledek auditu v souladu s uvedeným odstavcem nebo že nezveřejní výsledek auditu do dvou týdnů ode dne oznámení EBA.

18.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 1 tím, že nezavede, nedodržuje a nezachovává zásady, postupy a smluvní ujednání týkající se úschovy za účelem zajištění stálého plnění podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a) až e) uvedeného odstavce.

19.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 2 tím, že při vydávání dvou nebo více významných elektronických peněžních tokenů nemá zásady týkající se úschovy pro každé seskupení rezerv aktiv.

20.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 3 tím, že nezajistí, aby rezervní aktiva byla nejdéle do pěti pracovních dnů po vydání významného elektronického peněžního tokenu držena v úschově poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytujícím úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků, úvěrovou institucí nebo investičním podnikem.

21.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 4 tím, že při výběru, jmenování a přezkumu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí a investičních podniků jmenovaných správci rezervních aktiv nejedná s patřičnou dovedností, péčí a obezřetností, nebo tím, že nezajistí, aby správcem byla jiná právnická osoba než vydavatel.

22.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 4 tím, že nezajistí, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce a investiční podniky jmenované správci rezervních aktiv měli potřebné odborné znalosti a pověst na trhu k tomu, aby mohli jednat jako správci těchto rezervních aktiv.

23.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 4 tím, že ve smluvních ujednáních se správci nezajistí, aby rezervní aktiva v úschově byla chráněna před nároky věřitelů správců.

24.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 5 tím, že v zásadách a postupech týkajících se úschovy nestanoví kritéria výběru pro jmenování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí nebo investičních podniků správci rezervních aktiv nebo že nezavedl postup pro přezkum takového jmenování.

25.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 5 tím, že pravidelně nepřezkoumává jmenování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrových institucí nebo investičních podniků správci rezervních aktiv, tím, že nevyhodnocuje své expozice vůči těmto správcům nebo průběžně nesleduje jejich finanční situaci.

26.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 6 tím, že nezajistí, aby úschova rezervních aktiv byla prováděna v souladu s prvním pododstavcem písm. a) až d) uvedeného odstavce.

27.

Vydavatel poruší čl. 37 odst. 7 tím, že jmenování poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrové instituce nebo investičního podniku správcem rezervních aktiv není doloženo smluvním ujednáním, nebo tím, že prostřednictvím takového smluvního ujednání neupravuje tok informací nezbytných k tomu, aby vydavatel významného elektronického peněžního tokenu, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, úvěrová instituce a investiční podnik mohli vykonávat své funkce správců.

28.

Vydavatel poruší čl. 38 odst. 1 tím, že investuje rezervu aktiv do jakýchkoli produktů, které nejsou vysoce likvidními finančními nástroji s minimálním tržním rizikem, úvěrovým rizikem a rizikem koncentrace, nebo pokud tyto investice nelze rychle přeměnit do likvidní podoby s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.

29.

Vydavatel poruší čl. 38 odst. 3 tím, že v souladu s článkem 37 nedrží v úschově finanční nástroje, do nichž byla investována rezerva aktiv.

30.

Vydavatel poruší čl. 38 odst. 4 tím, že nenese všechny zisky a ztráty a žádná rizika protistrany nebo operační rizika, která plynou z investování rezervy aktiv.

31.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 1 tím, že nepřijme, nezachovává a neuplatňuje politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik.

32.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 2 tím, že nezajistí, aby jeho významný elektronický peněžní token mohli držet v úschově různí poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy s povolením k poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek.

33.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 3 tím, že neposuzuje nebo nesleduje potřeby likvidity pro uspokojení žádostí o zpětnou výměnu významného elektronického peněžního tokenu ze strany jeho držitelů.

34.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 3 tím, že nestanoví, nezachovává nebo neuplatňuje zásady a postupy v oblasti řízení likvidity, nebo tím, že těmito zásadami a postupy nezajistí, aby rezervní aktiva měla odolný profil likvidity, který vydavateli významného elektronického peněžního tokenu umožní pokračovat v normálním provozu, a to i v případě scénáře nepříznivého vývoje v oblasti likvidity.

35.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 4 tím, že pravidelně neprovádí zátěžový test likvidity nebo neposiluje požadavky na likviditu, je-li o to na základě výsledků takových testů požádán EBA.

36.

Vydavatel poruší čl. 45 odst. 5 tím, že nedodržuje po celou dobu kapitálové požadavky.

37.

Vydavatel poruší čl. 46 odst. 1 tím, že nevypracuje a nezachovává ozdravný plán stanovící opatření, která má vydavatel významného elektronického peněžního tokenu přijmout za účelem obnovení souladu s požadavky vztahujícími se na rezervu aktiv v případech, kdy vydavatel tyto požadavky neplní, včetně zachování svých služeb souvisejících s vydanými významnými elektronickými peněžními tokeny, včasného obnovení transakcí a plnění povinností vydavatele v případě událostí, které představují významné riziko narušení provozu.

38.

Vydavatel poruší čl. 46 odst. 1 tím, že nevypracuje a nezachovává ozdravný plán zahrnující patřičné podmínky a postupy pro zajištění včasného provedení ozdravných opatření jakož i širokou škálu variant ozdravných postupů uvedených ve třetím pododstavci písm. a), b) a c) uvedeného odstavce.

39.

Vydavatel poruší čl. 46 odst. 2 tím, že neoznámí ozdravný plán EBA, případně orgánu příslušnému k řešení krize a orgánu obezřetnostního dohledu, do šesti měsíců ode dne veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování.

40.

Vydavatel poruší čl. 46 odst. 2 tím, že ozdravný plán pravidelně nepřezkoumává a neaktualizuje.

41.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 1 tím, že nevypracuje a nezachovává operační plán na podporu řádné zpětné výměny jeho významných elektronických peněžních tokenů.

42.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 2 tím, že nemá zaveden plán zpětné výměny, který prokazuje schopnost vydavatele významného elektronického peněžního tokenu provést zpětnou výměnu vydaného množství významného elektronického peněžního tokenu v oběhu, aniž by způsobil nežádoucí hospodářskou újmu jeho držitelům nebo ohrozil stabilitu trhů rezervních aktiv.

43.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 2 tím, že nemá zaveden plán zpětné výměny, který obsahuje smluvní ujednání, postupy nebo systémy, včetně určení dočasného správce, který zajistí rovné zacházení se všemi držiteli významného elektronického peněžního tokenu, a to, aby byly držitelům významného elektronického peněžního tokenu včas vyplaceny výnosy z prodeje zbývajících rezervních aktiv.

44.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 2 tím, že nemá zaveden plán zpětné výměny, který zajistí kontinuitu všech kritických činností, které jsou nezbytné pro řádnou zpětnou výměnu a které jsou prováděny vydavatelem nebo subjektem třetí strany.

45.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 3 tím, že neoznámí EBA plán zpětné výměny do šesti měsíců od data veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování.

46.

Vydavatel poruší čl. 47 odst. 3 tím, že plán zpětné výměny pravidelně nepřezkoumává a neaktualizuje.

Top