(1)

Dne 17. února 2021 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) na základě základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Jelikož nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 14 odst. 5a základního nařízení, nebyla během období předběžného poskytování informací zavedena celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(3)

V souladu s článkem 19a základního nařízení (předběžné poskytování informací) Komise dne 17. září 2021 poskytla stranám souhrn navrhovaných prozatímních cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí, která jsou dostatečná k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Připomínky předložily tři strany. Tyto připomínky však byly obecné povahy a netýkaly se přesnosti výpočtů. Byly proto řešeny až v konečné fázi.

(4)

Dne 14. října 2021 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1812 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Číny.

(5)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podali žadatelé, vyvážející výrobci zařazení do vzorku, Čínská obchodní komora (dále jen „CCCME“), několik uživatelů včetně Evropského ocelářského svazu (dále jen „Eurofer“), několik dovozců a vláda Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení písemná vyjádření, v nichž uvedli svá stanoviska k prozatímním zjištěním.

(6)

Po zavedení prozatímních opatření byla zúčastněným stranám, které o to požádaly, poskytnuta příležitost ke slyšení. Uskutečnila se slyšení s žadateli, svazem Eurofer a společnostmi NLMK Europe (dále jen „NLMK“), Misano S.p.A. (dále jen „Misano“) a Imerys France (dále jen „Imerys“).

(7)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Za tímto účelem byly zorganizovány dodatečné dálkové křížové kontroly týkající se dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, konkrétně společností GrafTech France S.N.C. (dále jen „GrafTech France“) a Showa Denko Europe GmbH (dále jen „Showa Denko“), a jednoho vyvážejícího výrobce, konkrétně společnosti Nantong Yangzi Co., Ltd. („skupina Yangzi“).

(8)

Dne 19. ledna 2022 Komise informovala všechny zúčastněné strany o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Číny (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(9)

Po poskytnutí konečných informací byla stranám, které o to požádaly, poskytnuta příležitost ke slyšení. Uskutečnila se slyšení se žadateli, CCCME a společností Fangda Carbon New Material Co., Ltd (dále jen „skupina Fangda“).

(10)

Připomínky zaslané zúčastněnými stranami byly v tomto nařízení posouzeny a v odůvodněných případech k nim bylo přihlédnuto. Na základě připomínek předložených společností Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd. (dále jen „Liaoning Dantan“) Komise revidovala svá zjištění týkající se výpočtu dumpingového rozpětí této strany a sdělila jí příslušný výpočet.

(11)

CCCME tvrdila, že podnět se příliš spoléhal na důvěrné údaje, a požádala Komisi, aby v tomto řízení a v budoucích řízeních podnikla nezbytné kroky k zajištění toho, aby strany mohly předložit relevantní a smysluplné připomínky.

(12)

Komise byla toho názoru, že verze podnětu, která byla zúčastněným stranám přístupná k nahlédnutí, obsahovala všechny podstatné důkazy a nedůvěrná shrnutí údajů označených jako důvěrné, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení předložit smysluplné připomínky a uplatnit své právo na obhajobu.

(13)

Komise dále připomněla, že článek 19 základního nařízení a článek 6.5 antidumpingové dohody WTO (dále jen „antidumpingová dohoda“) umožňují ochranu důvěrných informací v případech, kdy by jejich zpřístupnění znamenalo významnou konkurenční výhodu pro konkurenta nebo by mělo významný nepříznivý dopad na poskytovatele informací nebo na osobu, od níž tyto informace získal.

(14)

Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(15)

Po poskytnutí prozatímních a konečných informací tvrdily společnosti Misano, skupina Fangda a CCCME, že antidumpingová opatření by měla být pozastavena podle čl. 14 odst. 4 základního nařízení z důvodu změn na trhu, k nimž došlo po skončení období šetření.

(16)

Aniž je dotčena výlučná pravomoc Komise rozhodnout o použití čl. 14 odst. 4 základního nařízení, Komise v této fázi uvedla, že tyto strany neposkytly žádné důkazy na podporu zjištění, že výrobnímu odvětví Unie již není působena újma. Strany se spíše odvolávaly na očekávání růstu, zvýšení cen a očekávané snížení objemu dovozu a tvrdily, že újma pravděpodobně nepřetrvá nebo se neobnoví. Jak je vysvětleno níže ve 138. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že údajné zvýšení cen dovozu z Číny nutně neznamená, že k újmě přestalo nebo přestane docházet. Komise proto měla za to, že v této fázi nejsou nutná žádná další opatření.

(17)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výběru vzorku, byl potvrzen 12. až 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(19)

Některé zúčastněné strany, včetně společnosti Trasteel International SA (dále jen „Trasteel“), poukázaly na to, že posuzované období zahrnovalo období s mimořádně vysokými cenami, jež souvisely s nedostatkem dodávek a zvýšenými cenami hlavní suroviny (2017–2018), a končilo obdobím ovlivněným pandemií COVID-19 (2020). Požadovaly, aby posuzované období zahrnovalo rok 2016, ve kterém byla situace na trhu považována za „běžnou“. Po poskytnutí konečných informací společnost Trasteel svou žádost zopakovala.

(20)

Tato žádost byla zamítnuta. Posuzované období bylo stanoveno při zahájení řízení a podle ustálené praxe zahrnovalo období šetření a tři předchozí kalendářní roky. Analýza tohoto období poskytla Komisi údaje nezbytné k tomu, aby mohla dospět k přesným zjištěním a zohlednit případné výjimečné okolnosti.

(21)

V prozatímní fázi byla v souvislosti s definicí výrobku obdržena čtyři tvrzení, a to od výrobce v Unii (Sangraf Italy), od uživatele (NLMK), od dovozce, který není ve spojení, (CTPS Srl) a od CCCME. Jak je vysvětleno v 30. až 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise zamítla tři žádosti o vyloučení, ale souhlasila s vyloučením samostatně dovážených spojníků z oblasti působnosti šetření.

(22)

Po poskytnutí prozatímních informací čínská vláda, svaz Eurofer a společnosti NLMK, Imerys, Misano, skupina Fangda a společnost Liaoning Dantan tvrdily, že Komise plně nezohlednila rozdíly v typech výrobků z uhlíkových elektrod. Podle těchto zúčastněných stran je na jedné straně většina uhlíkových elektrod vyvážených Čínou do Unie elektrodami o malém průměru s vysokým výkonem (dále jen „HP“) nebo supervysokým výkonem (dále jen „SHP“) používanými v pánvových pecích a malý počet elektrod je elektrodami o velkém průměru s ultravysokým výkonem (dále jen „UHP“). Na druhé straně výrobní odvětví Unie vyrábí převážně elektrody UHP o velkém průměru, které se používají v elektrických obloukových pecích. Tyto zúčastněné strany dále uvedly, že se elektrody HP/SHP liší od elektrod UHP vstupním materiálem (koksem), výrobní technologií, použitím a kvalitou výrobku a patří do odlišných segmentů trhu. Vzájemné nahrazení není možné. Strany požadovaly, aby z definice výrobku byly vyloučeny malé elektrody (s různými definicemi): o průměru 500 mm nebo menším v případě svazu Eurofer, o průměru 350 mm nebo menším v případě společnosti NLMK, o průměru 500 mm nebo menším v případě společnosti Imerys, o průměru 130–250 mm v případě společnosti COMAP, o průměru 450 mm nebo menším v případě skupiny Fangda a CCCME.

(23)

Po poskytnutí konečných informací svaz Eurofer, skupina Fangda a CCCME zopakovaly svá tvrzení. Kromě toho společnost CTPS Srl požádala, aby byly vyloučeny elektrody o průměru 400 mm nebo menším. Společnost Trasteel však požádala, aby byly vyloučeny elektrody o průměru 450 mm nebo menším. Strany tvrdily, že v Unii neexistuje dostatečná výroba těchto elektrod o malém průměru. Kromě toho tvrdily, že velký počet uhlíkových elektrod o průměru větším než 350 mm jsou elektrody HP používané v pánvových pecích a že by měly být rovněž vyloučeny z definice výrobku. Komise tato tvrzení zamítla s ohledem na zjištění uvedená níže v 27. až 31. bodě odůvodnění.

(24)

Po poskytnutí konečných informací se výrobci v Unii zároveň vyslovili proti vyloučení uhlíkových elektrod o průměru 350 mm nebo menším z definice výrobku. Výrobci v Unii tvrdili, že jsou schopni zvýšit výrobu uhlíkových elektrod o průměru 350 mm. Podle jejich názoru byl pokles výroby a prodeje uhlíkových elektrod o průměru 350 mm v Unii v posuzovaném období výsledkem, a nikoli příčinou rostoucího toku levného nekalého dovozu z Číny.

(25)

Komise však uvedla, že výroba uhlíkových elektrod o průměru 350 mm nebo menším v Unii se začala v roce 2018 snižovat, a to v době, kdy podíl výrobního odvětví Unie na trhu rostl a čínský podíl na trhu klesal. Poté, co se čínský podíl na trhu začal v letech 2019 a 2020 zvyšovat, výroba všech velikostí elektrod v Unii klesla. Tyto trendy neumožnily Komisi potvrdit v tomto ohledu prohlášení výrobců v Unii.

(26)

Po poskytnutí konečných informací požádala společnost Henschke GmbH o použití klasifikace RP/HP/SHP/UHP a o vyloučení uhlíkových elektrod RP/HP/SHP z uložení antidumpingových opatření. Komise toto tvrzení zamítla. Jak je vysvětleno v 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, neexistuje žádná oficiální průmyslová norma, která by umožňovala jasné rozlišení mezi různými jakostmi uhlíkových elektrod, zejména mezi jakostmi HP/SHP a UHP.

(27)

Komise zjistila, že uhlíkové elektrody o menším průměru jsou převážně uhlíkové elektrody jakosti HP/SHP, zatímco větší uhlíkové elektrody jsou jakosti UHP. Jelikož však neexistuje přesná definice jednotlivých jakostí, je patrné, že u velikostí o průměrech okolo 400–500 mm dochází k překrývání. Kromě toho Komise také zjistila, že uhlíkové elektrody jakosti HP/SHP se obvykle používají v pánvových pecích, zatímco uhlíkové elektrody jakosti UHP se používají téměř výhradně v elektrických obloukových pecích. Žadatelé sice uvedli příklady, kdy tomu tak není, nicméně se ukázalo, že tato zaměnitelnost je velmi omezená.

(28)

Komise rovněž zjistila, že se při výrobě elektrod menší velikosti ve velké míře používá ropný koks nižší jakosti, zatímco k výrobě elektrod UHP větší velikosti se používá vysoce kvalitní a drahý jehličkový koks. Ukázalo se také, že ačkoli se výrobní proces u jednotlivých výrobců liší, je obecně kratší a jednodušší u elektrod HP/SHP než u elektrod UHP (např. kratší proces grafitizace, nižší počet impregnací a opakovaného vypalování). Komise proto dospěla k závěru, že mezi uhlíkovými elektrodami o menším a větším průměru existuje do určité míry rozdíl v technických vlastnostech i v použití.

(29)

Někteří uživatelé v Unii uvedli, že měli potíže se zajištěním uhlíkových elektrod o malém průměru od výrobců v Unii, a tvrdili, že výrobní odvětví Unie nevyrábí tento typ elektrod v dostatečném množství, protože se zaměřuje na elektrody o větším průměru/vyšší jakosti. Tvrdili také, že kromě Číny je k dispozici jen málo alternativních zdrojů dodávek odpovídající kvality. Komise zároveň uvedla, že využití kapacity výrobního odvětví Unie během období šetření činilo 55,8 %, a že výrobní odvětví Unie má proto volnou kapacitu pro výrobu většího množství všech průměrů.

(30)

Komise také uvedla, že výroba uhlíkových elektrod o jmenovitém průměru 350 mm nebo menším je v Unii minimální a představuje méně než 1 % výroby uhlíkových elektrod v Unii. Šetření dále ukázalo, že uhlíkové elektrody o jmenovitém průměru 400 mm nebo větším se v Unii vyráběly ve významnějším množství.

(31)

Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli z hlediska velikosti neexistuje jasná hranice mezi elektrodami HP/SHP a uhlíkovými elektrodami UHP, jeví se uhlíkové elektrody o jmenovitém průměru 350 mm nebo menším převážně, ne-li výlučně, jako elektrody HP/SHP. Ty mají ve srovnání s elektrodami UHP odlišné použití, výrobní postupy a technické vlastnosti. Elektrody UHP rovněž vyrábí výrobní odvětví Unie a dumpingový dovoz na ně může mít určité negativní účinky.

(32)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise považovala za vhodné vyloučit z definice výrobku uhlíkové elektrody o jmenovitém průměru 350 mm nebo menším.

(33)

Komise potvrdila závěry uvedené v 32. až 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení o vyloučení spojníků z definice výrobku.

(34)

Kromě toho, jak je vysvětleno výše, Komise rozhodla o tom, že z definice výrobku vyloučí uhlíkové elektrody o jmenovitém průměru 350 mm (4) nebo menším.

(35)

Po poskytnutí prozatímních informací obdržela Komise od tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, čínské vlády, od CCCME a od žadatele písemné připomínky, které se týkaly zjištění o prozatímním dumpingu.

(36)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny ve 47. až 168. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Po poskytnutí prozatímních informací předložily čínská vláda, CCCME a společnost Liaoning Dantan připomínky k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(38)

Čínská vláda zaprvé uvedla, že první zpráva o situaci v ČLR (dále jen „zpráva“) (5) je chybná a rozhodnutí přijatá na jejím základě postrádají věcný a právní základ. Čínská vláda konkrétně tvrdila, že pochybuje o tom, že by zpráva mohla představovat oficiální stanovisko Komise. Pokud jde o věcnou stránku, zpráva je podle čínské vlády zkreslená, jednostranná a neodpovídá skutečnosti. Navíc skutečnost, že Komise vydala zprávy o jednotlivých zemích pro několik vybraných zemí, vyvolává obavy ohledně zacházení podle nejvyšších výhod. Kromě toho není spoléhání se Komise na důkazy obsažené ve zprávě podle čínské vlády v souladu s duchem spravedlivého práva, neboť to ve skutečnosti znamená vynést rozsudek ještě před soudním procesem.

(39)

Pokud jde o první bod týkající se statusu zprávy podle právních předpisů EU, Komise připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení nestanoví zvláštní formát pro zprávy o podstatných zkresleních a že toto ustanovení nedefinuje ani způsob zveřejnění. Komise připomněla, že tato zpráva je technický dokument založený na skutečnostech, který se používá pouze v souvislosti se šetřením na ochranu obchodu. Zpráva byla proto náležitým způsobem vydána jako pracovní dokument útvarů Komise, protože má čistě popisný charakter a nevyjadřuje žádné politické názory, preference ani úsudky. To nemá vliv na její obsah, konkrétně na objektivní zdroje informací týkající se existence podstatných zkreslení čínského hospodářství, které jsou relevantní pro účely použití čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení. Pokud jde o tvrzení o věcných chybách a jednostrannosti zprávy, Komise konstatovala, že tato zpráva je souhrnný dokument vycházející z rozsáhlých objektivních důkazů, včetně právních předpisů, nařízení a jiných oficiálních politických dokumentů vydaných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků i jiných spolehlivých nezávislých zdrojů. Vzhledem k tomu, že byla zveřejněna v prosinci 2017, měly případné zúčastněné strany dostatek příležitostí ji a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. Žádná strana dosud nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že zdroje použité ve zprávě jsou nesprávné.

(40)

V reakci na tvrzení čínské vlády týkající se porušení zacházení podle nejvyšších výhod Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se zpráva o situaci v zemi má vypracovat pro jakoukoli zemi, pouze pokud má Komise podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení v určité zemi nebo odvětví v dané zemi. Po vstupu ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení v platnost v prosinci 2017 měla Komise takové informace týkající se podstatných zkreslení ohledně Číny. Komise také vydala zprávu o zkresleních v Rusku v říjnu 2020 a případně mohou následovat další zprávy. Komise navíc připomněla, že tyto zprávy nejsou pro účely použití čl. 2 odst. 6a povinné. V čl. 2 odst. 6a písm. c) jsou popsány podmínky, za kterých má Komise vydávat zprávy o situaci v zemi, a podle čl. 2 odst. 6a písm. d) nejsou žadatelé povinni zprávu použít, ani podle čl. 2 odst. 6a písm. e) není existence zprávy o situaci v zemi podmínkou pro zahájení šetření podle čl. 2 odst. 6a. Pro zahájení šetření na tomto základě stačí podle čl. 2 odst. 6a písm. e) dostatek důkazů dokládajících podstatná zkreslení v kterékoli zemi předložených žadateli, kteří splňují kritéria čl. 2 odst. 6a písm. b). Proto pravidla týkající se podstatných zkreslení v jednotlivých zemích platí pro všechny země bez rozdílu a bez ohledu na existenci zprávy o situaci v zemi. Pravidla týkající se zkreslení v jednotlivých zemích tedy nejsou v rozporu se zacházením podle nejvyšších výhod.

(41)

Za druhé čínská vláda a CCCME tvrdily, že početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou, zejména s článkem 2.2 antidumpingové dohody, který obsahuje vyčerpávající seznam situací, kdy lze běžnou hodnotu zjistit početně, přičemž „podstatné zkreslení“ mezi těmito situacemi uvedeno není. Kromě toho je použití údajů z vhodné reprezentativní země podle čínské vlády v rozporu s čl. VI.1 písm. b) dohody GATT a článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody, které při výpočtu běžné hodnoty vyžadují použití výrobních nákladů v zemi původu.

(42)

Za třetí čínská vláda i CCCME a společnost Liaoning Dantan tvrdily, že postupy Komise při šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou v souladu s pravidly WTO, jelikož Komise v rozporu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody nezohlednila záznamy čínských výrobců, aniž by určila, zda jsou tyto záznamy v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami v Číně. V této souvislosti čínská vláda připomněla, že Odvolací orgán ve věci Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny (dále jen „DS473“) a zpráva panelu ve věci Evropská unie – metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (dále jen „DS494“) tvrdily, že podle článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody, pokud záznamy vedené vývozcem nebo výrobcem, který je předmětem šetření, odpovídají – v přijatelných mezích – přesně a spolehlivě všem skutečným nákladům vzniklým příslušnému výrobci nebo vývozci za výrobek, který je předmětem šetření, lze mít za to, že „přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem daného výrobku“, a orgán provádějící šetření by měl tyto záznamy použít ke stanovení výrobních nákladů vyšetřovaných výrobců.

(43)

Pokud jde o druhé a třetí tvrzení o údajné neslučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO, zejména s ustanoveními článků 2.2 a 2.2.1.1. antidumpingové dohody, jakož i zjištění ve věcech DS473 a DS494, Komise odkázala na 54. bod odůvodnění prozatímního nařízení, ve kterém již byla podobná tvrzení zúčastněných stran zamítnuta. Pokud jde o tvrzení, že pojem podstatných zkreslení uvedený v čl. 2 odst. 6a základního nařízení není uveden mezi situacemi, ve kterých je přípustné početní zjištění běžné hodnoty podle článku 2.2 antidumpingové dohody, Komise připomněla, že vnitrostátní právo nemusí používat naprosto stejné pojmy jako příslušné dohody, aby bylo s těmito dohodami v souladu, a že má za to, že čl. 2 odst. 6a je plně v souladu s příslušnými pravidly antidumpingové dohody (a zejména s možnostmi početního zjištění běžné hodnoty stanovenými v článku 2.2 antidumpingové dohody). Jelikož tato tvrzení neobsahují žádné nové skutečnosti, byla v každém případě zamítnuta.

(44)

Za čtvrté čínská vláda tvrdila, že Komise by měla být konzistentní a plně zkoumat, zda v reprezentativní zemi dochází k tzv. narušením trhu. Rychlé přijetí údajů o reprezentativní zemi bez takového hodnocení představuje „dvojí normy“. Totéž podle názoru čínské vlády platí pro posouzení ceny a nákladů výrobního odvětví EU.

(45)

Ohledně čtvrtého bodu, který požaduje, aby se Komise ujistila, že údaje třetích zemí použité v řízení Komise nejsou ovlivněny narušením trhu, Komise připomněla, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení běžnou hodnotu početně zjišťuje na základě vybraných údajů, kterými nejsou domácí ceny a náklady v zemi vývozu, pouze v případě, že se tyto údaje ukáží jako nejvhodnější zdroj nezkreslených cen a nákladů. Komise je v rámci tohoto procesu povinna použít pouze nezkreslené údaje. Zúčastněné strany jsou v tomto ohledu vyzývány, aby se v počátečních fázích šetření k navrhovaným zdrojům pro stanovení běžné hodnoty vyjádřily. Konečné rozhodnutí Komise o tom, které nezkreslené údaje by se měly k výpočtu běžné hodnoty použít, tyto připomínky plně zohledňuje. Pokud jde o požadavek čínské vlády, aby Komise posoudila možná narušení vnitřního trhu EU, Komise nechápe souvislost tohoto bodu s posouzením existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(46)

Za páté společnost Liaoning Dantan tvrdila, že Komise na podporu použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení uvedla v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení velmi obecné prohlášení a výslovně nevysvětlila právní základ v dohodách WTO, včetně protokolu o přistoupení Číny k WTO. Vzhledem k absenci zcela jasného odůvodnění, proč Komise zastává tento názor, nesplňují informace poskytnuté Komisí právní normy odpovídajícího odůvodnění jejího rozhodnutí o použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(47)

S pátým tvrzením společnosti Liaoning Dantan Komise nesouhlasila. V 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uvedla, proč jsou platné právní předpisy EU slučitelné s WTO. Pokud jde o tvrzení společnosti Liaoning Dantan týkající se protokolu o přistoupení Číny, Komise připomněla, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro stanovení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na důsledném porovnání s čínskými cenami nebo náklady. Navíc se zdá, že společnost Lianoning Dantan nesourodě spojuje povinnost uvést důvody věcného použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení s údajnou povinností vysvětlit právní základ WTO podporující použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise v 57. až 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení podrobně vysvětlila důvody pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, čímž plně splnila svou právní povinnost poskytnout náležité odůvodnění. Tvrzení společnosti Liaoning Dantan bylo následně zamítnuto.

(48)

Vedle svých tvrzení týkajících se slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s WTO pak CCCME rovněž tvrdila, že pětileté plány v Číně jsou pouze průvodními dokumenty, které vyjadřují politické názory pro budoucnost. Proto tyto plány nejsou podle názoru CCCME závazné, neboť nejsou přijímány stejným způsobem jako zákony nebo vyhlášky. CCCME navíc poukázala na to, že podobné dokumenty existují i v Evropě, a to i v politických dokumentech Komise.

(49)

Komise připomněla, že čínský systém plánování stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na odpovídající nižší úrovni správy. Jak je podrobně popsáno ve zprávě, cíle stanovené nástroji plánování mají ve skutečnosti závaznou povahu, přičemž systém plánování vede k tomu, že jsou zdroje alokovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (6). Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(50)

Společnost Liaoning Dantan dále namítla, že se Komise s cílem prokázat existenci podstatných zkreslení odvolávala na řadu průřezových faktorů existujících v Číně. Společnost Liaoning Dantan zejména tvrdila, že skutečnost, že je členem Čínského sdružení uhlíkového průmyslu (China Carbon Industry Association) a zastává funkci jejího stálého ředitele, nepředstavuje státní zásah do činností této společnosti, a už vůbec neovlivňuje její obchodní rozhodnutí. Podobně společnost Liaoning Dantan uvedla, že jako soukromá společnost plně podléhá moderním tržně orientovaným pravidlům správy a řízení společností a její provozní činnosti jsou podle práva obchodních společností v ČLR odpovědné výhradně soukromým akcionářům společnosti. Společnost Liaoning Dantan dále tvrdila, že se existence státních zásahů nerovná podstatným zkreslením a že Komise má zákonnou povinnost zjistit zkreslující vliv údajných státních zásahů na její ceny a náklady.

(51)

Tvrzení společnosti Liaoning Dantan týkající se údajné neexistence podstatných zkreslení navzdory existujícím vládním zásahům nebylo možné přijmout. Za prvé společnost Liaoning Dantan neposkytla žádné informace, které by zpochybnily připomínky Komise (viz 90. bod odůvodnění prozatímního nařízení) o tom, že uhlíkové elektrody jsou považovány za podporované odvětví, a tudíž podléhají zkreslení. Totéž platí pro zkreslení týkající se vstupů nezbytných pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření (viz zejména 90. a 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Za druhé, ačkoli se společnost Liaoning Dantan domnívala, že skutečnost, že je členem Čínského sdružení uhlíkového průmyslu a zastává funkci jejího stálého ředitele, nepředstavuje státní zásah, nezpochybnila poznámku uvedenou v 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že účelem sdružení je „provádět linii, směrnice a politiku strany“ a že sdružení „se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny“. Za třetí, pokud jde o tvrzení společnosti Liaoning Dantan, že je soukromou společností s moderní správou a řízením společnosti, Komise v 57. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení popsala významné vládní zásahy v ČLR, které vedou ke zkreslení účinného přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami. Tato zkreslení ovlivňují komerční subjekty bez ohledu na vlastnickou strukturu nebo uspořádání ve vedení. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(52)

Po poskytnutí konečných informací čínská vláda i CCCME, společnost Liaoning Dantan a skupina Fangda předložily další připomínky k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(53)

Čínská vláda zopakovala své stanovisko, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou a že zpráva vykazuje věcné a právní vady.

(54)

Konkrétněji čínská vláda tvrdila, že obsah zprávy překračuje řádný rozsah antidumpingových šetření, že nesprávně vykládá funkci čínských institucí a považuje legitimní konkurenční výhody čínských společností a běžné institucionální rozdíly mezi Čínou a EU za základ pro závěr, že čínské hospodářství je ovlivněno podstatnými narušeními trhu. V této souvislosti čínská vláda kritizovala praxi Komise, která poskytuje všem stranám možnost zprávu vyvrátit, doplnit nebo se k ní vyjádřit. Čínská vláda místo toho tvrdila, že Čína od počátku žádala, aby Komise zprávu stáhla, spíše než aby ji doplnila nebo upravila, a že čínská vláda neměla žádnou povinnost ani potřebu se ke zprávě vyjadřovat.

(55)

Čínská vláda navíc považovala postup šetření Komise za neslučitelný s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody a zprávami WTO o řešení sporů ve věcech DS473 a DS494, jelikož Komise nesplnila svou povinnost prokázat, že podstatná narušení trhu vedou k tomu, že účetní záznamy čínských podniků přiměřeně neodrážejí výrobní a prodejní náklady související s výrobky, které jsou předmětem šetření, neboť předmětem této analýzy jsou jednotlivé podniky, nikoli vlády nebo instituce. V důsledku toho nemohou hlavní makroekonomické politiky Číny nebo členství určitého podniku v některém průmyslovém sdružení vysvětlit konkrétní otázky, jako je nedostupnost údajů o podnikových nákladech.

(56)

Komise s tím nesouhlasila. Za prvé, pokud jde o údajné věcné nedostatky zprávy, čínská vláda pouze opakuje tvrzení vznesené dříve a uvedené ve 39. bodě odůvodnění. Pokud jde o žádost čínské vlády o stažení zprávy namísto toho, aby zúčastněným stranám poskytla příležitost vyjádřit se k jejímu obsahu, Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení je Komise nejen povinna vypracovat a zveřejnit zprávy popisující relevantní tržní okolnosti, pokud existují podložené náznaky podstatných zkreslení (jako je tomu v případě ČLR), ale musí rovněž zúčastněným stranám poskytnout dostatečnou příležitost tyto zprávy a podkladové důkazy vyvrátit, doplnit, vyjádřit se k nim nebo se na ně odvolat. Komise vzala náležitě na vědomí rozhodnutí čínské vlády nevyužít této příležitosti a následně konstatovala, že žádost čínské vlády, aby byla zpráva stažena, aniž by se Komise zabývala její podstatou a důkazy, nemůže být přijata. Za druhé, pokud jde o slučitelnost postupů šetření Komise s WTO, Komise se již podrobně zabývala argumentem čínské vlády uvedeným v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jakož i ve 43. bodě odůvodnění, včetně stanoviska Komise, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu se závazky Unie v rámci WTO. Komise připomněla, že existence podstatných zkreslení způsobuje, že náklady a ceny v zemi vývozu jsou nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty a že právo WTO, jak je vykládá panel WTO a Odvolací orgán ve věci DS473, v zásadě umožňuje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná.

(57)

CCCME ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací vznesla argumenty týkající se zprávy a zopakovala svá dříve vyjádřená stanoviska, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není slučitelný s antidumpingovou dohodou. Tento argument byl převzat v podání učiněném skupinou Fangda. Skupina Fangda jakožto člen CCCME výslovně podpořila stanovisko CCCME.

(58)

Pokud jde o zprávu, CCCME zopakovala, že odvoláváním se na zprávu argumentuje Komise nadále v kruhu, když vývozci musí vyvrátit tvrzení uvedená ve zprávě, která byla v každém případě vypracována s konkrétním cílem, aby výrobci v Unii mohli zahájit šetření na ochranu obchodu, a která v tomto případě dokonce ani nezmiňuje odvětví, které je předmětem šetření. CCCME proto připomněla, že důkazní břemeno nese vyšetřující orgán.

(59)

CCCME navíc zopakovala své tvrzení, že pětileté plány v Číně jsou pouze orientačními dokumenty, na rozdíl od „zákonů“, „nařízení“ nebo „vyhlášek“, které mají závaznou povahu. CCCME v tomto ohledu poukázala na to, že podobné průvodní dokumenty existují i v Evropě.

(60)

Pokud jde o slučitelnost čl. 2 odst. 6a základního nařízení s WTO, CCCME za prvé uvedla, že pojem „podstatná zkreslení“ uvedený v čl. 2 odst. 6a základního nařízení se neobjevuje v žádném pravidle antidumpingové dohody WTO ani dohody GATT 1994. Konkrétně pojem „podstatná zkreslení“ nespadá do žádné z kategorií uvedených v článku 2.2 antidumpingové dohody. Pokud jde o použití údajů ze třetí země, CCCME uvedla, že i když podle Odvolacího orgánu ve věci DS473 není použití údajů ze zdroje mimo vyvážející zemi zakázáno, zdá se, že Komise nebere v úvahu skutečnost, že Odvolací orgán také zdůraznil, že „to však neznamená, že orgán provádějící šetření může jednoduše nahradit náklady ze země mimo zemi původu za výrobní náklady v zemi původu“, a že „pokud se orgán provádějící šetření při ‚stanovení výrobních nákladů v zemi původu‘ opírá o jakékoli informace z jiné země podle článku 2.2 antidumpingové dohody, musí orgán provádějící šetření zajistit, aby tyto informace byly použity k dosažení ‚výrobních nákladů v zemi původu‘, což může vyžadovat, aby orgán provádějící šetření tyto informace přizpůsobil“. Přístup Komise se proto zdá být podle názoru CCCME v rozporu s povinnostmi Unie podle článku 2.2 antidumpingové dohody WTO. Za druhé, CCCME měla za to, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení porušuje článek 2.2.1.1 antidumpingové dohody a rozhodnutí ve věci DS437, protože podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, když Komise zjistí existenci „podstatných zkreslení“, není nutné splnit dvě podmínky článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody, a sice zda jsou záznamy v souladu se zásadami GAAP vyvážející země a zda záznamy přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku.

(61)

Kromě toho CCCME zopakovala své dříve předložené tvrzení, že podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení musí být údajná podstatná zkreslení posouzena zvlášť pro každého vývozce a výrobce, a že by Komise proto měla své posouzení zdůvodnit alespoň u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Stejný argument vznesla i skupina Fangda.

(62)

Argumenty CCCME nemohly být přijaty. Za prvé, pokud jde o údajnou argumentaci Komise v kruhu a o důkazní břemeno, Komise připomněla – jak již bylo uvedeno v 53. a 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení – že oddíl 3.3.1 prozatímního nařízení obsahuje úplné posouzení Komise týkající se existence podstatných zkreslení. Komise nevidí při provádění tohoto posouzení žádnou argumentaci v kruhu, tj. Komise se opírá o dostupné důkazy, včetně zprávy, a zúčastněné strany mají možnost se k těmto důkazům vyjádřit. Za druhé, pokud jde o povahu pětiletých plánů, Komise sice konstatovala, že existence a povaha plánovacích dokumentů v Unii není v souvislosti se stávajícím šetřením relevantní, avšak připomněla, jak již bylo podrobně vysvětleno v 73. a 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a ve 49. bodě odůvodnění, že specifická povaha průmyslového plánování v Číně je nejen komplexní a pokrývá prakticky celou průmyslovou výrobu v zemi, ale také přímo ovlivňuje obchodní rozhodnutí účastníků trhu v důsledku finančních a jiných mechanismů, které tyto účastníky motivují k dodržování pětiletých plánů. Komise například připomněla, že podle 13. pětiletého plánu „[v]šechny místní samosprávy a státní úřady musí usilovně pracovat na organizaci, koordinaci a řízení provádění tohoto plánu. Budeme provádět dynamické sledování a hodnocení provádění tohoto plánu. […] Schvalovací postupy týkající se projektů a iniciativ zahrnutých do tohoto plánu budou zefektivněny a upřednostněny z hlediska výběru lokality, dostupnosti pozemků a způsobů financování. Zajistíme, aby při dohledu nad prováděním hrály svou roli auditní úřady.“ (7). Za třetí, pokud jde o údajnou neslučitelnost čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO, zejména s ustanoveními článků 2.2 a 2.2.1.1. antidumpingové dohody, jakož i zjištění ve věci DS473, Komise zopakovala své stanovisko vyjádřené v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jakož i v 56. bodě odůvodnění, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je plně v souladu se závazky EU podle práva WTO a že právo WTO, jak je vykládá panel WTO a Odvolací orgán ve věci DS473, umožňuje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná. Dále, pokud jde o tvrzení, že pojem podstatných zkreslení uvedený v čl. 2 odst. 6a základního nařízení není uveden mezi situacemi, ve kterých je přípustné početní zjištění běžné hodnoty podle článku 2.2. antidumpingové dohody, se již tímto argumentem zabýval 43. bod odůvodnění. Za čtvrté, pokud jde o individuální posouzení podstatných zkreslení u každého vyvážejícího výrobce, Komise připomněla, že jakmile se zjistí, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, může Komise podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení početně zjistit běžnou hodnotu u každého vyvážejícího výrobce za použití nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Toto zjištění bylo učiněno na základě posouzení provedeného v 57. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a uplatňováno jednotlivě na každého vyvážejícího výrobce. Komise dále připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení umožňuje použití domácích nákladů pouze tehdy, pokud je možné jednoznačně stanovit, že nejsou zkreslené. Ve spisu však neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že by tomu tak bylo.

(63)

Společnost Liaoning Dantan předložila připomínky týkající se slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s pravidly WTO, jakož i s právními normami pro náležité odůvodnění použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(64)

Konkrétně společnost Liaoning Dantan tvrdila, že i) Komise tím, že pouze zopakovala, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je slučitelný s WTO, neposkytla žádné další podrobnosti týkající se přesného právního základu, který stanoví slučitelnost čl. 2 odst. 6a s právem WTO, a ii) nebylo poskytnuto žádné vysvětlení ohledně toho, která část oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO je nadále pokládána za platnou, natož odůvodnění na podporu tohoto názoru. V důsledku toho měla společnost Liaoning Dantan za to, že použití údajů ze třetí země při početním zjišťování běžné hodnoty na základě údajné existence podstatných zkreslení je neslučitelné s články 2.2 a 2.2.1.1 antidumpingové dohody a zprávami o řešení sporu ve věci DS473.

(65)

Společnost Liaoning Dantan dále zopakovala, že právní povinnost prokázat zkreslující vliv údajných státních zásahů má Komise, a že tudíž není na společnosti Liaoning Dantan, aby předložila důkazy prokazující opak. Podle názoru společnosti Liaoning Dantan proto Komise nesplnila svou povinnost posoudit existenci podstatných zkreslení u každého vývozce a výrobce zvlášť v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(66)

Argumenty společnosti Liaoning Dantan je třeba odmítnout. Za prvé se Komise již dříve podrobně zabývala argumentem o slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s pravidly WTO. Komise proto zopakovala své stanovisko vyjádřené v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jakož i ve 43. a 56. bodě odůvodnění. Pokud jde o argument společnosti Liaoning Dantan týkající se oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, Komise připomíná svůj postoj vyjádřený ve 47. bodě odůvodnění. Za druhé, pokud jde o argument týkající se individuálního posouzení každého vyvážejícího výrobce, Komise odkázala na 62. bod odůvodnění, v němž byl tento argument zohledněn.

(67)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, byla potvrzena zjištění uvedená v 57. až 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o existenci podstatných zkreslení a o to, že v tomto případě není vhodné použít ke zjištění běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(68)

CCCME sice zopakovala své pochybnosti, zda lze Mexiko považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro určení běžných hodnot čínských vývozců, ale zároveň uznala snahu Komise vybrat přiměřenou výši prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, které odrážejí požadavky čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(69)

Vzhledem k tomu, že nebyla předložena žádná nová tvrzení a nebyly předloženy žádné další připomínky, Komise potvrdila výběr Mexika jako reprezentativní země učiněný ve 114. až 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

Komise uvedla podrobnosti týkající se zdrojů použitých ke stanovení běžné hodnoty ve 139. až 168. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Po zveřejnění prozatímního nařízení předložilo několik stran tvrzení ohledně různých zdrojů použitých ke stanovení běžné hodnoty.

(71)

Po poskytnutí prozatímních informací Evropské sdružení uhlíku a grafitu (dále jen „ECGA“) zopakovalo své tvrzení, že Komise by měla při početním zjištění běžné hodnoty vycházet z reprezentativních cen ropného koksu (kód HS 2713 12) a že ceny použité v prozatímní fázi byly uměle nízké, neboť se týkaly především materiálů nízké kvality, které nelze použít k výrobě uhlíkových elektrod.

(72)

Jak je uvedeno ve 140. a 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise předběžně rozhodla o tom, že stanoví referenční hodnotu na základě mexické dovozní ceny agregované na úrovni země. Zdrojem informací byla databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). V návaznosti na tvrzení sdružení ECGA Komise tuto otázku analyzovala a na základě stejné databáze použité v prozatímní fázi (tj. GTA) zjistila podrobnější informace o dovozu, jež rozlišovaly mezi různými místy dovozu do Mexika a podle nichž byl ropný koks (kód HS 2713 12) do Mexika dovážen po moři a po souši z USA. Podle mexických celních statistik obsažených v databázi GTA činila dovozní cena při dovozu přes mexické pohraniční město Nuevo Laredo (po souši z USA) přibližně 2 144 USD za tunu, zatímco při dovozu do ostatních částí Mexika se cena pohybovala kolem 200 USD za tunu. Na základě veřejně dostupných informací (8)Komise usoudila, že cena 200 USD za tunu nemůže odrážet náklady na vysoce jakostní ropný koks potřebný pro výrobu uhlíkových elektrod, ale odráží podstatně nižší jakost paliva používaného pro výrobu elektřiny a v cementářských pecích. Komise dále zjistila, že mexický výrobce uhlíkových elektrod, společnost GrafTech Mexico, má sídlo v blízkosti města Nuevo Laredo a jeho hlavní dodavatel ropného koksu má rovněž sídlo v blízkosti tohoto města na straně USA. Mexický výrobce potvrdil, že jeho ropný koks byl dovážen ve značném množství přes město Nuevo Laredo a byl používán k výrobě uhlíkových elektrod. Proto se Komise rozhodla vycházet při určení referenční hodnoty pro ropný koks z dovozní ceny zjištěné ve městě Nuevo Laredo jako z reprezentativní ceny pro vysoce jakostní ropný koks používaný speciálně pro výrobu uhlíkových elektrod.

(73)

Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací společnost Liaoning Dantan tvrdila, že Komise použila na údaje o mexickém dovozu v hodnotě FOB z databáze GTA chybný koeficient pro převod hodnoty FOB na hodnotu CIF. Tato strana zejména tvrdila, že náklady na dopravu jsou nadhodnocené a že by Komise měla použít zvláštní koeficient pro mexický dovoz, protože většina posuzovaného dovozu byla uskutečněna z USA.

(74)

Jak je vysvětleno ve 151. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise stanovila nezkreslenou cenu surovin na základě vážené průměrné dovozní ceny (CIF). Ačkoli většina zemí vykazuje hodnotu svého dovozu na úrovni celní hranice (například CIF v případě dodávek po moři), Mexiko vykazuje hodnotu svého dovozu bez zohlednění nákladů na námořní dopravu (tj. na úrovni FOB). Proto Komise pro předběžné výpočty upravila hodnoty oznámené Mexikem, aby dosáhla celní hodnoty na hranicích (tj. na úrovni CIF).

(75)

Komise toto tvrzení přezkoumala a usoudila, že použitý koeficient pro převod hodnoty FOB na hodnotu CIF neodráží přiměřeným způsobem původ zboží dováženého do Mexika. Komise se proto rozhodla určit koeficient FOB/CIF na základě skutečného původu dováženého zboží. Při dovozu přes město Nuevo Laredo se neuplatňoval žádný koeficient, protože zboží bylo dováženo po souši.

(76)

Tabulka výrobních faktorů uhlíkových elektrod uvedená ve 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla proto nahrazena následující tabulkou:

Výrobní faktory uhlíkových elektrod

(77)

Po poskytnutí prozatímních informací poukázaly skupina Fangda a společnost Liaoning Dantan na to, že v rozporu s tím, co bylo uvedeno ve 155. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise neurčila cenu elektřiny na základě cen zveřejněných mexickou Federální komisí pro elektřinu (dále jen „Comisión Federal de Electricidad“ nebo „CFE“).

(78)

Komise toto tvrzení přijala a změnila referenční cenu elektřiny v souladu se 155. bodem odůvodnění prozatímního nařízení. Komise použila soubor CFE pro průmyslové uživatele vysokonapěťové sítě nazvaný „DIT“ (10).

(79)

Kromě toho společnost Liaoning Dantan zopakovala své tvrzení, které uvedla již po vydání druhé poznámky, že ceny elektřiny v Mexiku jsou zkreslené směrem nahoru, protože nová mexická vláda údajně narušila výrobu energie z obnovitelných zdrojů a investice do ní, čímž v roce 2019 zvýhodnila státního výrobce elektřiny CFE na úkor soukromých subjektů působících v odvětví energie z obnovitelných zdrojů. Tato strana dále uvedla, že přímým důsledkem tohoto zkreslení je, že je třeba přenosové poplatky v referenční ceně elektřiny upravit tak, aby odrážely nezkreslenou hodnotu před zásahem mexického státu do trhu, tj. před rokem 2019, kdy se k moci dostala nová mexická vláda.

(80)

Komise konstatovala, že strana nepředložila žádné nové důkazy. Kromě toho, jak již bylo uvedeno ve 157. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, strana se již dříve odvolávala pouze na několik článků v tisku, které tvrdily, že je odvětví energie z obnovitelných zdrojů v Mexiku údajně narušeno. Nebyl však předložen žádný konkrétní důkaz, že se tak skutečně stalo, a co je důležitější, že tato údajná politika mexické vlády ovlivnila ceny elektřiny v Mexiku. Komise proto toto tvrzení zamítla, stejně jako žádost o úpravu přenosových poplatků tak, aby odrážely hodnoty před rokem 2019.

(81)

Společnost Liaoning Dantan zopakovala své tvrzení, že procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů získaný z výroční zprávy společnosti GrafTech International Ltd. za rok 2020 není vhodný k tomu, aby byl použit jako referenční hodnota, protože pochází z konsolidovaných finančních údajů různých společností usazených v zemích s různou úrovní příjmů, včetně zemí s vysokými příjmy, jako jsou USA.

(82)

Komise objasnila, že popsaná metodika byla použita na základě jediných skutečných finančních údajů, které byly v reprezentativní zemi snadno dostupné, a že nic ve spisu nenaznačuje, že by použitá úroveň prodejních, správních a režijních nákladů nebyla přiměřená. Zúčastněné strany byly o této skutečnosti informovány prostřednictvím dvou poznámek týkajících se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Společnost tak měla dostatek příležitostí k předložení důkazů o tom, že výše prodejních, správních a režijních nákladů společnosti GraftTech International Ltd není přiměřená, nebo k navržení alternativní referenční hodnoty, která by nahradila zkreslený procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů, ale neučinila tak. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(83)

Tatáž strana rovněž tvrdila, že by některé náklady vykázané ve výroční zprávě společnosti GrafTech International Ltd. za rok 2020 měly být odstraněny ze seznamu prodejních, správních a režijních nákladů použitého ke stanovení procentního podílu prodejních, správních a režijních nákladů (tj. odměny na základě akcií a úprava tržní hodnoty).

(84)

Komise toto tvrzení posoudila a shledala, že je oprávněné. Po odečtení těchto nákladů byly proto prodejní, správní a režijní náklady stanoveny na 10,4 % na základě výrobních nákladů.

(85)

Společnost Liaoning Dantan tvrdila, že Komise měla určit referenční hodnotu spotřebního materiálu a nákladů na výrobní režii odděleně od ostatních vstupů. Tvrdila, že Komise měla místo toho použít její skutečné náklady na spotřební materiál a režijní náklady. Společnost Liaoning Dantan a CCCME dále tvrdily, že stejná otázka se týká i výpočtu nákladů na dopravu při dodávkách surovin, přičemž aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila tyto náklady na dopravu jako procentní podíl na skutečných nákladech na tyto suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Strany tvrdily, že vzhledem k tomu, že náklady na suroviny byly přepočítány za použití nezkreslených cen, to znamenalo, že náklady na dopravu byly spojeny také s nárůstem hodnoty surovin, což podle nich nebylo správné, protože toto spojení neexistovalo.

(86)

Komise uvedla, že u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce představovaly celkové náklady na spotřební materiál 0,01 % až 2,1 % celkových výrobních nákladů. Komise se proto domnívala, že spotřební materiál má ve svém souhrnu velmi omezený dopad na výrobní náklady, a tedy i na výpočet běžné hodnoty. V důsledku toho se rozhodla, že nebude pro každý spotřební materiál získávat individuální referenční hodnotu, ale vyjádří ji jako procentní podíl celkových nákladů na suroviny na základě údajů o nákladech, které uvedli vyvážející výrobci, a tento procentní podíl pak použije na přepočtené náklady na materiál za použití určených nezkreslených cen. Komise dále uvedla, že v oddíle 3.3.1 prozatímního nařízení byla zjištěna podstatná zkreslení. V takovém případě lze podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení použít domácí náklady, avšak pouze pokud je na základě přesných a vhodných důkazů stanoveno, že nejsou zkreslené. Žádný takový důkaz, pokud jde o výrobní faktory seskupené pod spotřební materiál, strany nepředložily, a ani Komise žádný takový důkaz nenalezla. Komise proto nemohla použít údaje, které uvedla společnost Liaoning Dantan. Komise se domnívala, že její metodika výpočtu nezkreslené hodnoty pro spotřební materiál je vhodná a že ve spisu nejsou k dispozici žádné lepší informace. Společnost Liaoning Dantan neposkytla žádnou alternativu k použití hodnot dovozu z databáze GTA do reprezentativní země ani žádnou alternativní nezkreslenou referenční hodnotu pro spotřební materiál. Proto bylo tvrzení týkající se spotřebního materiálu zamítnuto.

(87)

K tvrzení společnosti Liaoning Dantan týkajícímu se metodiky Komise pro zjištění nezkreslené hodnoty jejích nákladů na výrobní režii, jak je uvedeno ve 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise uvedla, že údaje o režijních nákladech nebyly v účetních výkazech výrobce v reprezentativní zemi samostatně snadno dostupné. Kromě toho, jakmile jsou zjištěna podstatná zkreslení, lze podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení použít domácí náklady, avšak pouze pokud je na základě přesných a vhodných důkazů stanoveno, že nejsou zkreslené. Společnost Liaoning Dantan žádný takový důkaz týkající se režijních nákladů nepředložila a Komise žádný takový důkaz nenalezla. Komise se proto domnívala, že její metodika výpočtu nezkreslené hodnoty pro režijní náklady je vhodná a že nejsou k dispozici žádné lepší informace. Společnost Liaoning Dantan nenavrhla žádnou alternativní nezkreslenou referenční hodnotu pro režijní náklady. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(88)

K tvrzení společnosti Liaoning Dantan a CCCME ohledně metodiky Komise pro určení nezkreslených nákladů na čínskou vnitrozemskou dopravu při dodávkách surovin, jak je uvedeno ve 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise uvedla, že společnost Liaoning Dantan a CCCME nepředložily žádné důkazy o tom, že náklady na dopravu nebyly ovlivněny podstatnými zkresleními v ČLR, ani nepředložily žádný alternativní způsob, jak by Komise měla individuálně vypočítat nezkreslené náklady na dopravu pro každou surovinu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(89)

Podrobnosti výpočtu vývozní ceny byly uvedeny ve 169. a 170. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že nebyly obdrženy žádné připomínky, byly tyto body odůvodnění potvrzeny.

(90)

Společnost Liaoning Dantan tvrdila, že by Komise měla přepočítat procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů na základě podrobného rozpisu nákladů (jako jsou náklady na dopravu a všechny vedlejší náklady), což by umožnilo určit konkrétní procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů pro domácí prodej v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(91)

Komise objasnila, že uvedená metodika byla použita proto, že finanční údaje dostupné v reprezentativní zemi neobsahovaly podrobné informace o prodejních, správních a režijních nákladech, čímž byly vyloučeny náklady na dopravu a vedlejší náklady. Zúčastněné strany byly o této skutečnosti informovány prostřednictvím dvou poznámek týkajících se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Společnost tak měla dostatek příležitostí navrhnout vhodnou referenční hodnotu, která by údajně zkreslené prodejní, správní a režijní náklady nahradila. Nicméně tak neučinila. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(92)

Skupina Yangzi tvrdila, že Komise nepoužila informace z vybrané reprezentativní země, tj. Mexika, ale použila vývozní ceny USA. Strana tvrdila, že čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení jasně uvádí, že jakmile je vybrána reprezentativní země, musí se Komise této volby držet, s výjimkou velmi výjimečných a řádně odůvodněných okolností. Tím, že Komise použila jako vhodnou referenční hodnotu vývozní ceny USA, toto pravidlo nedodržela.

(93)

Jak je vysvětleno v 72. bodě odůvodnění, Komise stanovila referenční hodnotu ropného koksu na základě mexických dovozních statistik týkajících se dovozu do města Nuevo Laredo, a nikoli na základě vývozních statistik USA. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(94)

Skupina Yangzi a společnost Liaoning Dantan rovněž tvrdily, že by Komise neměla omezovat zdroj informací na jedno místo vstupu v Mexiku a že přístav dovozu a způsob dopravy nelze považovat za objektivní kritérium, neboť vede k velmi zkreslené a nereprezentativní ceně ropného koksu.

(95)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) stanoví, že k určení výrobních nákladů může Komise použít odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, pokud jsou příslušné údaje snadno dostupné. Pokud jsou tedy informace snadno dostupné, má Komise určitou volnost při výběru nejvhodnějšího zdroje informací, který se použije pro stanovení referenční hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi. Komise měla za to, že nic nebrání použití údajů o dovozu specifických pro určitou společnost (například ke stanovení zisku nebo prodejních, režijních a správních nákladů) nebo použití dovozních statistik týkajících se jednoho místa vstupu, pokud je to nejvhodnější. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(96)

Skupina Yangzi tvrdila, že Komise neprokázala, že společnost GrafTech Mexico je jediným výrobcem uhlíkových elektrod v Mexiku, a že jiné společnosti mohou vyrábět méně kvalitní uhlíkové elektrody za použití dováženého ropného koksu nižší kvality.

(97)

V průběhu šetření Komise určila v Mexiku společnost GrafTech Mexico jako jediného výrobce výrobku, který je předmětem šetření. Zúčastněné strany byly o této skutečnosti informovány prostřednictvím dvou poznámek ke zdrojům pro stanovení běžné hodnoty uvedených ve 43. a 44. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a byly vyzvány, aby se k této skutečnosti vyjádřily. Po první ani druhé poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky. Kromě toho Komise uvedla, že zúčastněné strany nepředložily žádný důkaz o existenci jiných výrobců uhlíkových elektrod v Mexiku. V každém případě měla Komise za to, že počet výrobců uhlíkových elektrod neměl žádný dopad na stanovení referenční hodnoty ropného koksu používaného pro výrobu uhlíkových elektrod, neboť referenční hodnota je stanovena na úrovni dovozních statistik, a nikoli na úrovni výrobce. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(98)

Skupina Yangzi tvrdila, že Komise nemá k dispozici podpůrné důkazy prokazující, že ceny ve výši přibližně 200 USD za tunu se týkaly jiných jakostí a způsobů využití ropného koksu, které se nepoužívaly při výrobě dotčeného výrobku. Skupina Fangda a CCCME dále tvrdily, že ropný koks používaný k výrobě energie není deklarován pod kódem HS 2713 12, ale pod kódem HS 2713 11.

(99)

Je třeba poznamenat, že skupina Yangzi neposkytla žádné důkazy na podporu svého tvrzení. Komise odkázala na tvrzení předložené sdružením ECGA, že ceny ropného koksu (kód HS 2713 12) používané v prozatímní fázi byly uměle nízké (tj. přibližně 750 USD za tunu) a že tyto ceny nebyly reprezentativní pro ceny ropného koksu placené po celém světě různými společnostmi za výrobu uhlíkových elektrod. Sdružení ECGA zejména tvrdilo, že nejnižší cenová nabídka pro tuto jakost byla během období šetření vždy mnohem vyšší než 750 USD za tunu. Jak je vysvětleno v 72. bodě odůvodnění, Komise při zkoumání tohoto tvrzení zjistila, že mexické dovozní statistiky obsažené v databázi GTA vykazovaly významný rozdíl mezi průměrnou dovozní cenou ropného koksu (kód HS 2713 12) dováženého přes mexické pohraniční město Nuevo Laredo (po souši z USA) a dovozem do jiných částí Mexika, přičemž tento dovoz vykazoval desetkrát nižší průměrnou cenu za tunu za stejný vstup.

(100)

Komise porovnala dovozní cenu 200 USD za tunu s důkazy získanými během šetření. Důkazy zahrnovaly mimo jiné: i) seznam nákupů ropného koksu dováženého čínskými výrobci zařazenými do vzorku; ii) kopie nákupní faktury indických výrobců předložené sdružením ECGA, z nichž vyplývá, že cena ropného koksu nebyla nižší než 800 USD za tunu; iii) informace poskytnuté sdružením ECGA spolu s jeho připomínkami k poskytnutí konečných informací, pokud odkazovaly na čínské internetové stránky (11) s dovozními statistikami. Po poskytnutí konečných informací navíc skupina Fangda a společnost Liaoning Dantan poskytly dovozní ceny v ČLR na základě stejných čínských internetových stránek, kde byly během období šetření vykázány ceny ropného koksu o jakosti, která se používá k výrobě uhlíkových elektrod, v rozmezí od 900 USD do 3 200 USD za tunu. Komise proto měla za to, že nízká cena 200 USD za tunu nemohla odrážet náklady na jakost ropného koksu potřebnou pro výrobu uhlíkových elektrod. Jak je uvedeno v 72. bodě odůvodnění, tato jednotková dovozní cena 200 USD za tunu se blíží dovozní ceně ropného koksu nižší jakosti používaného výhradně pro výrobu energie (ropný koks nekalcinovaný, kód HS 2713 11) za cenu 60 USD za tunu.

(101)

A konečně žádná ze zúčastněných stran neposkytla důkazy o tom, že by k výrobě uhlíkových elektrod mohl být použit ropný koks dovezený za 200 USD za tunu. Komise proto toto tvrzení zamítla a potvrdila své rozhodnutí vyloučit dovoz přes mexické celnice, kde vážená průměrná dovozní cena činila přibližně 200 USD za tunu.

(102)

Skupina Fangda a CCCME dále tvrdily, že Komise neposkytla žádné skutečné důkazy ani přiměřené vysvětlení, proč byl dovoz přes město Nuevo Laredo použit v podstatě jako vstupní materiál pro výrobu uhlíkových elektrod. I když má Komise posuzovací pravomoc k zajištění toho, aby použití údajů o dovozu přesněji odráželo situaci výroby vyvážejícího výrobce s cílem „zajistit, aby tyto informace byly použity k dosažení ‚výrobních nákladů v zemi původu‘ “ , takové selektivní využívání údajů o dovozu musí být objektivní a spravedlivé a musí být podloženo skutečnými důkazy.

(103)

Čínská vláda navíc tvrdila, že postup Komise spočívající v dalším hodnocení připomínek všech stran byl zaměřen na výsledky, zejména pokud jde o údaje o ropném koksu (kalcinovaném). Pokud Komise považovala za nezbytné dále rozdělit dovozní celní údaje Mexika pod kódem HS 2713 12, měla Komise nebo žadatelé navrhnout vědeckou metodu a východisko pro odlišení ropného koksu (kalcinovaného) používaného pro uhlíkové elektrody od koksu pro jiné způsoby použití. Bylo nespolehlivé provádět toto odlišení podle ceny nebo místa celního prohlášení. Kromě toho čínská vláda tvrdila, že tento přístup není v souladu s rozhodnutím přijatým Komisí v rámci šetření týkajícího se spojovacích prostředků (12), kdy Komise nepřijala důkazy CCCME a výrobců spojovacích prostředků prokazující, že údaje o dovozu z některých zemí by měly být vyloučeny. Čínská vláda proto požaduje, aby EU zachovala objektivní neutralitu a přijala ve všech případech jednotný postup, místo aby použila metodu, která poskytuje nejvyšší dumpingové rozpětí.

(104)

Jak je uvedeno ve 140. a 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise se rozhodla stanovit referenční hodnotu na základě mexické dovozní ceny agregované na úrovni země na základě databáze GTA, neboť pro reprezentativní zemi nebyl k dispozici žádný jiný zdroj informací, ani nebyla k dispozici snadno dostupná mezinárodní referenční hodnota. U kódu HS 2713 12 neexistuje v celním sazebníku Mexika dílčí rozdělení na různé druhy jakosti a žádná ze zúčastněných stran neposkytla metodiku, která by umožňovala rozlišovat mezi jakostí ropného koksu používaného k výrobě uhlíkových elektrod a jinými jakostmi. Komise zjistila, že dovoz v místě vstupu na celní území Mexika umožňoval nezbytné rozlišení mezi různými druhy jakosti, přičemž jakosti, jejichž místem vstupu bylo město Nuevo Laredo, v maximálně možné míře představují ropný koks, který lze použít k výrobě uhlíkových elektrod. Zároveň byl dovoz na ostatních místech vstupu buď zanedbatelný (viz 113. bod odůvodnění), nebo za cenu 200 USD za tunu. Pokud jde o posledně uvedenou skutečnost, jak je vysvětleno v 101. bodě odůvodnění, žádná ze zúčastněných stran neposkytla důkazy o tom, že by tato levnější jakost mohla být použita pro výrobu uhlíkových elektrod. Komise tak zjistila, že pro účely stanovení referenční ceny ropného koksu používaného k výrobě uhlíkových elektrod mohl být zohledněn pouze dovoz, jehož místem vstupu bylo město Nuevo Laredo. Komise dále zkoumala úroveň dovozních cen ve městě Nuevo Laredo a zjistila, že vážená průměrná dovozní cena stanovená na základě významného objemu dovozu byla v rozmezí cen ropného koksu používaného během období šetření k výrobě uhlíkových elektrod, které předložili vyvážející výrobci, jak je vysvětleno ve 108. bodě odůvodnění. Kromě toho jediný výrobce výrobku, který je předmětem šetření v reprezentativní zemi, konkrétně společnost GrafTech Mexico, uvedl, že většina jeho potřebného dovozu probíhala přes město Nuevo Laredo. Komise proto podobně jako v případě šetření týkajícího se spojovacích prostředků vzala v úvahu všechny výše popsané skutečnosti a nevycházela pouze z cenového rozdílu mezi různými místy vstupu na celní území Mexika. Komise proto zamítla tvrzení, že dovozní ceny ropného koksu do Mexika byly nereprezentativní nebo nepřiměřené.

(105)

Skupina Fangda tvrdila, že k dopisu společnosti GrafTech International ze dne 21. prosince 2021 týkajícímu se dovozu jehličkového koksu společností GrafTech Mexico by se nemělo přihlížet, jelikož společnost GrafTech International nebyla zaregistrována jako zúčastněná strana. Kromě toho byl dopis poskytnut po uplynutí lhůty pro předložení připomínek a Komise nepřezkoumala přesnost a přiměřenost poskytnutých informací.

(106)

Podle základního nařízení, a zejména podle čl. 2 odst. 6a písm. e) uvedeného nařízení, Komise shromažďuje údaje nezbytné pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. To znamená, že Komise je povinna aktivně vyhledávat informace a nezohledňovat pouze informace, které jí předložily zúčastněné strany. Kromě toho nic v základním nařízení nebrání Komisi jako vyšetřujícímu orgánu, aby se spolehla na informace, které neposkytla zúčastněná strana, pokud jsou důkazy, o které se Komise opírá, zahrnuty do spisu, k němuž mají zúčastněné strany přístup, aniž by byl dotčen článek 19 základního nařízení. Komise je tedy jako vyšetřující orgán plně oprávněna, a dokonce povinna, vzít v úvahu a přezkoumat veškeré informace, které má k dispozici. Komise měla za to, že dopis uvedený v předchozím bodě odůvodnění obsahuje relevantní informace, a je nesporné, že dopis byl vložen do nedůvěrného spisu, k němuž měly zúčastněné strany přístup. Kromě toho informace obsažené v dopise byly pouze doplňkem k ostatním skutečnostem, které Komise vzala v úvahu, aby dospěla k závěru, že místo dovozu ve městě Nuevo Laredo by mělo být použito jako referenční hodnota pro dotčený vstup; konkrétně: že údaje jsou v souladu s náklady na vstup v kvalitě a jakosti používané k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, ve vybrané reprezentativní zemi a že byly ve vybrané reprezentativní zemi snadno dostupné.

(107)

Skupina Fangda, CCCME, společnost Liaoning Dantan a skupina Yangzi tvrdily, že dovozní cena ve městě Nuevo Laredo je zkreslená a není reprezentativní pro prémiový ropný koks příslušné jakosti. Tyto dovozní ceny byly vyšší než běžná tržní cena a nemohly být považovány za ceny za obvyklých tržních podmínek. Dále tvrdily, že vysoká cena byla způsobena motivací amerického dodavatele, který je ve spojení, aby zvýšil své ceny z důvodu rozdílu v sazbě daně z příjmu mezi USA a Mexikem. Dovozní cena by rovněž mohla odrážet cenu super prémiového ropného koksu, zatímco čínští výrobci používají nižší jakosti. Společnost Liaoning Dantan a skupina Yangzi tvrdily, že výroční zpráva společnosti GrafTech International za rok 2020 uvádí, že společnost GrafTech používala směsi koksu vyšší kvality. Výroční zpráva společnosti GrafTech International zmiňuje, že „naše výroba ropného jehličkového koksu konkrétně pro uhlíkové elektrody nám dává příležitost vyrábět super prémiový ropný jehličkový koks nejvyšší kvality“. To by (částečně) vysvětlovalo extrémně vysoké ceny vývozu z USA do Mexika. Strany rovněž uvedly, že dovozní ceny v Mexiku byly v období šetření poměrně stabilní, zatímco ceny dovozu do ČLR vykazovaly pokles.

(108)

Komise měla za to, že referenční hodnota pro ropný koks používaný k výrobě uhlíkových elektrod by měla odrážet náklady reprezentativní země, a nikoli dovozní ceny, které lze zjistit v jiných zemích. Uvedla, že vážená průměrná dovozní cena ve výši 2 144 USD za tunu byla v rozmezí cen předložených skupinou Fangda a společností Liaoning Dantan, jak je uvedeno ve 100. bodě odůvodnění.

(109)

Jak je vysvětleno ve 104. bodě odůvodnění výše, Komise zjistila, že tato referenční hodnota v maximální možné míře odráží vstup používaný vyvážejícími výrobci uhlíkových elektrod. Kromě toho na rozdíl od výroku stran na podporu jejich tvrzení, že ceny byly stabilní, Komise zjistila cenové rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími váženými průměrnými měsíčními dovozními cenami ve městě Nuevo Laredo, a to přibližně o 20 %. Komise rovněž zjistila, že výroční zpráva společnosti GrafTech International neobsahovala žádné důkazy týkající se podílu jiných jakostí ropného koksu nakupovaného společností GrafTech Mexico nebo toho, že jakost vyráběná společností GrafTech International je vyšší než obvyklá vysoká jakost používaná při výrobě uhlíkových elektrod. Komise proto potvrdila, že dovozní cena ve městě Nuevo Laredo je vhodnou referenční cenou v reprezentativní zemi.

(110)

Skupina Fangda a CCCME tvrdily, že Komise vyloučila dovoz z jiných zemí, aniž by poskytla vysvětlení.

(111)

V rozporu s tímto tvrzením vzala Komise v úvahu všechny země původu (tj. USA a Německo). Německý dovoz byl však považován za zanedbatelný, neboť představoval přibližně 0,009 % celkového množství dovezeného přes město Nuevo Laredo (13). Tvrzení byla proto zamítnuta.

(112)

Kromě toho společnost Liaoning Dantan tvrdila, že Komise nepředložila žádný důkaz o tom, že dovoz v pěti dalších místech vstupu (14) nebyl reprezentativní pro ropný koks vhodný pro výrobu uhlíkových elektrod.

(113)

Dalších pět míst vstupu, které strany zmínily, představovalo celkem 255 tun, tj. 2,6 % celkového mexického dovozu. Komise proto měla za to, že tato množství jsou příliš nízká na to, aby byla reprezentativní. V každém případě, i kdyby se zohlednilo těchto dalších pět míst vstupu, referenční cena by zůstala téměř beze změny (byla by pouze o 0,1 % nižší). Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(114)

Společnost Liaoning Dantan tvrdila, že Komise neměla brát v úvahu pouze dovoz z města Nuevo Laredo, jelikož společnost GrafTech International prohlásila, že přes Nuevo Laredo byla dovážena většina ropného koksu, avšak nikoliv všechen.

(115)

Komise připomněla, že referenční hodnotu nestanovila na základě dovozních cen společnosti GrafTech Mexico, ale na základě mexických dovozních statistik. Jak je vysvětleno výše, ostatní místa vstupu nebyla zohledněna, protože vážená průměrná dovozní cena za tunu neodrážela cenu kvality používané pro výrobu uhlíkových elektrod a dovezená množství nebyla reprezentativní. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(116)

Skupina Fangda, společnost Liaoning Dantan a CCCME tvrdily, že Komise měla při stanovení nezkreslených výrobních nákladů zvážit povahu, vlastnosti nebo specifikace materiálu a použití zboží. Strany zejména zdůraznily, že kalcinovaný ropný koks používaný k výrobě uhlíkových elektrod má různou jakost a že cenové rozdíly mezi jednotlivými jakostmi jsou značné. Kromě toho skupina Fangda a CCCME tvrdily, že při použití mexického dovozu špičkového ropného koksu s vysokými cenami (v průměru 2 144 USD za tunu, což je cena přibližně stejná nebo dokonce vyšší než tržní cena špičkového ropného koksu) nebyla zohledněna skutečnost, že čínské společnosti používají jak běžný kalcinovaný ropný koks, tak špičkový kalcinovaný ropný koks.

(117)

Komise připomněla, že strany měly řadu příležitostí, aby se vyjádřily k navrhovaným referenčním hodnotám, a žádná z dotčených stran neposkytla spolehlivé a snadno dostupné údaje týkající se referenčních cen v reprezentativní zemi, které odrážejí údajné jiné jakosti buď kalcinovaného ropného koksu, nebo špičkového ropného koksu. Komise uvedla, že zúčastněné strany, které vznesly toto tvrzení, nepředložily žádné důkazy prokazující, že existují technické a/nebo chemické rozdíly mezi údajnými různými jakostmi ropného koksu, a to, jak se tyto rozdíly odrážejí v nákupech nahlášených dotčenými stranami. Jejich tvrzení byla založena pouze na rozdílech v jejich vlastních kupních cenách. Jeden z dotčených vyvážejících výrobců navíc neuvedl, že použil jiný druh ropného koksu, jehož kupní cena byla podstatně vyšší než použitá referenční hodnota. Kromě toho, jak uznaly všechny zúčastněné strany, pro tento vstup neexistuje snadno dostupná mezinárodní referenční hodnota. S ohledem na výše uvedené úvahy, a jak je uvedeno výše ve 104. bodě odůvodnění, Komise stanovila spolehlivou referenční hodnotu pro ropný koks, která je snadno dostupná a co možná nejpřesněji odráží výrobní faktor používaný k výrobě uhlíkových elektrod ve vybrané reprezentativní zemi. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(118)

Skupina Fangda, CCCME a společnost Liaoning Dantan zopakovaly své tvrzení ohledně čínských nákladů na dopravu uvedené výše v 88. bodě odůvodnění. Strany však na podporu svého tvrzení nepředložily žádné nové důkazy. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(119)

Po poskytnutí konečných informací společnost Liaoning Dantan tvrdila, že Komise měla stanovit náklady na spotřebu plynu na základě nezkreslené ceny a nezahrnovat je do spotřebního materiálu. Komise toto tvrzení přijala a výpočet revidovala. Jak je uvedeno výše v 9. bodě odůvodnění, Komise sdělila této straně konečný výpočet a nebyly obdrženy žádné připomínky.

(120)

Skupina Yangzi tvrdila, že Komise měla použít jiný přepočítací koeficient šrotu po dodatečných dálkových křížových kontrolách, které se uskutečnily v prosinci 2021. Komise toto tvrzení přezkoumala a zjistila, že navrhovaný poměr nevycházel z úplného postupu výroby uhlíkových elektrod této společnosti, ale že se vztahoval pouze na omezený počet z mnoha fází výroby. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(121)

Jak je podrobně uvedeno výše ve 35. až 90. bodě odůvodnění, Komise vzala v úvahu připomínky zúčastněných stran, které byly předloženy po poskytnutí prozatímních informací a po poskytnutí konečných informací, jak je popsáno ve 119. bodě odůvodnění, a odpovídajícím způsobem přepočítala dumpingová rozpětí.

(122)

Jak je uvedeno ve 179. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, úroveň spolupráce byla v tomto případě nízká, jelikož vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval pouze přibližně 62 % celkového vývozu do Unie během období šetření. Na tomto základě považovala Komise za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro typy výrobků prodávané v reprezentativních množstvích vyvážejícím výrobcem s nejvyšším zjištěným dumpingovým rozpětím. Takto stanovené dumpingové rozpětí činilo 74,9 %.

(123)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(124)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 181. až 185. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(125)

Spotřebu v Unii určila Komise na základě informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie a objemu dovozu (úroveň TARIC) podle údajů Eurostatu. S ohledem na změnu definice výrobku (34. bod odůvodnění) byly číselné údaje změněny, ale trendy stanovené v prozatímním nařízení zůstaly nezměněny.

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(126)

V posuzovaném období klesla spotřeba uhlíkových elektrod v Unii o 25 %. V letech 2017 a 2018 byla spotřeba vysoká, což bylo způsobeno vysokou poptávkou ocelářského průmyslu Unie, který se zotavoval z krize v ocelářství. Kromě toho si výrobci oceli v situaci náhlého zvýšení cen uhlíkových elektrod vytvářeli zásoby těchto elektrod v obavě z dalšího zvýšení cen. V roce 2019 klesla výroba oceli z elektrických obloukových pecí podle údajů svazu Eurofer ve srovnání s rokem 2018 na nízkou hodnotu (–6,6 %). Poptávka po uhlíkových elektrodách se snížila. Vzhledem k tomu, že cena uhlíkových elektrod výrazně klesla, nebylo již pro navazující odvětví nutné vytvářet zásoby. V důsledku toho výrobci oceli své zásoby uhlíkových elektrod snižovali. V roce 2020 se poptávka v důsledku pandemie COVID-19 ještě více snížila.

(127)

Jedna zúčastněná strana, společnost Misano, napadla metodiku, kterou Komise použila k úpravě dovozu pod kódem TARIC 8545110090, aby z tohoto dovozu vyloučila uhlíkové elektrody se zdánlivou hustotou nižší než 1,5 g/cm3 nebo elektrickým odporem větším než 7,0 μ.Ω.m, které nebyly předmětem tohoto šetření. Společnost Misano však nepředložila žádnou alternativní metodiku, kterou by Komise mohla použít. Komise nicméně usoudila, že jako alternativu k použití údajů za rok 2019 lze použít průměrné údaje za období 2017–2019, avšak poznamenala, že by rozdíl oproti původně použité metodice byl marginální a nezměnil by celkový trend. Tato úprava alternativní metodiky by ve skutečnosti spočívala v odečtení 8 % namísto 7,5 % celkového objemu dovozu a 2,8 % namísto 3,3 % celkové hodnoty dovozu. Komise proto potvrdila svou metodiku použitou v prozatímním nařízení pro úpravu dovozu pod kódem TARIC 8545110090, jak je popsáno ve 187. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(128)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu Comext. Aby Komise zohlednila vyloučení menších uhlíkových elektrod z definice výrobku, odečetla 9,1 % z celkového objemu čínského dovozu stanoveného na základě metodiky uvedené v předchozím bodě odůvodnění. Tento odhad podílu (na objemu) čínského dovozu o jmenovitém průměru 350 mm nebo menším byl založen na údajích o vývozu poskytnutých čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(129)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila skupina Fangda přesnost úpravy celkového objemu čínského dovozu, který se po vyloučení menších uhlíkových elektrod snížil o 9,1 %, a požádala Komisi, aby podrobněji zvážila skutečný objem dovozu dotčeného výrobku z Číny. Skupina Fangda však neupřesnila, jakým způsobem by metodika Komise byla nepřiměřená nebo nepřesná, ani nenavrhla alternativní, přesnější metodiku. Ve skutečnosti nebylo ani jasné, zda se skupina Fangda domnívala, že Komise dovoz menších uhlíkových elektrod nadhodnotila, nebo že jej podhodnotila. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(130)

Trendy stanovené v prozatímním nařízení se v důsledku této úpravy nezměnily.

(131)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě údajů o dovozu a údajů o prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(132)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(133)

V kontextu klesající spotřeby se čínský dovoz zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie. Objem dovozu z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 12 % a jeho podíl na trhu se zvýšil o 50 %, přičemž v období šetření dosáhl 33,8 % (+11,3 procentního bodu). Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 5,9 procentního bodu z 61,1 % v roce 2017 na 55,2 % v roce 2020 (tabulka 5).

(134)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu Comext. Aby zohlednila změnu definice výrobku, odečetla Komise 6,5 % od celkové hodnoty čínského dovozu. Tento odhad podílu (na hodnotě) čínského dovozu o jmenovitém průměru 350 mm nebo menším byl založen na údajích o vývozu poskytnutých čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(135)

Trendy stanovené v prozatímním nařízení se v důsledku této úpravy nezměnily.

(136)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (EUR/tuna)

(137)

Vzhledem k tomu, že po úpravě definice výrobku nebyl v tabulce 3 zjištěn žádný významný rozdíl v trendech, a vzhledem k tomu, že k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 194. až 196. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(138)

Po poskytnutí konečných informací skupina Fangda a CCCME uvedly, že – podle jejich výpočtu – mezi koncem období šetření a zářím 2021 vzrostly ceny dovozu z Číny o 37,5 %. Komise však konstatovala, že zjištění o dumpingu a újmě vycházela z období šetření. Zvýšení ceny navíc samo o sobě nutně neznamená, že se dovoz již neuskutečňuje za dumpingové ceny nebo že k újmě již nedochází, zejména v situaci, kdy – jak je známo i skupině Fangda a CCCME – celosvětové zvýšení cen ropy vedlo ke zvýšení cen hlavního vstupního materiálu, ropného jehličkového koksu, a tím k dalšímu zvýšení nákladů na výrobu uhlíkových elektrod. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(139)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 197. až 201. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(140)

Pokud jde o tento oddíl, Komise upravila objemy výroby v souladu se změnou definice výrobku. Trendy stanovené v prozatímním nařízení se v důsledku této úpravy nezměnily.

(141)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 202. až 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(142)

Celková výroba v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 4

Výroba

(143)

V souladu se změnou definice výrobku byl upraven objem prodeje a podíl na trhu výrobního odvětví Unie. Tato úprava vycházela z údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Trendy stanovené v prozatímním nařízení se v důsledku této úpravy nezměnily.

(144)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(145)

V letech 2017 až 2018 prodej rostl a poté v období 2018–2020 klesal. Obecný trend je v souladu s vývojem spotřeby. Pokles prodeje (–32 %) v posuzovaném období však byl výraznější než pokles spotřeby (–25 %).

(146)

V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 5,9 procentního bodu. Podíl třetích zemí kromě ČLR na trhu klesl o 5,4 procentního bodu. Výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu ve prospěch čínského dovozu, který ve stejném období zvýšil svůj podíl na trhu o 11,3 procentního bodu (tabulka 2).

(147)

Po poskytnutí konečných informací skupina Fangda a CCCME tvrdily, že spotřeba v Unii klesla (o 42 955 tun mezi rokem 2017 a koncem období šetření) a že spotřeba v Unii je v absolutním vyjádření vyšší než odpovídající pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie (o 33 751 tun mezi rokem 2017 a koncem období šetření). Komise byla toho názoru, že pokles prodeje by neměl být brán v úvahu v absolutních hodnotách, ale měl by se posuzovat ve vztahu k poklesu spotřeby. Relevantním ukazatelem v tomto ohledu je podíl na trhu, který ukázal, že výrobní odvětví Unie v posuzovaném období podíl na trhu ztratilo. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(148)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 209. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(149)

Po poskytnutí konečných informací skupina Fangda a CCCME uvedly, že údaje o zaměstnanosti během posuzovaného období vzrostly, s cílem podpořit názor, že výrobní odvětví Unie v blízké budoucnosti poroste. Komise však uvedla, že zaměstnanost sledovala vývoj výroby a spotřeby na trhu Unie. Po počátečním nárůstu mezi roky 2017 a 2018 zaměstnanost od roku 2018 do konce posuzovaného období stále klesala. V důsledku toho nelze z údajů o zaměstnanosti vyvodit závěr, že výrobní odvětví Unie očekává budoucí růst, a tvrzení bylo zamítnuto.

(150)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 210. až 212. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(151)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 213. až 215. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(152)

Změna definice výrobku neměla na mikroekonomické ukazatele žádný vliv. Důvodem je skutečnost, že žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku nevyráběl v posuzovaném období elektrody o jmenovitém průměru 350 mm nebo menším. Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 216. až 240. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(153)

Pokud jde o situaci výrobního odvětví Unie, Komise nejprve uvedla, že trendy stanovené v prozatímním nařízení se v důsledku úpravy definice výrobku nezměnily.

(154)

Po poskytnutí prozatímních informací některé zúčastněné strany uvedly, že některé ukazatele (kapacita, zaměstnanost, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok) vykazovaly v posuzovaném období pozitivní trend, a vzhledem k úrovni zisku výrobního odvětví Unie posuzovaného jako celku tvrdily, že nebyla způsobena žádná újma. Toto tvrzení, že dostupné makroekonomické a mikroekonomické údaje neposkytly základ pro to, aby se mělo za to, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, zopakovaly po poskytnutí konečných informací společnost Trasteel, skupina Fangda a CCCME.

(155)

Za prvé je třeba připomenout, že všechny hlavní makroekonomické ukazatele vykazovaly výrazně negativní trend: podíl na trhu (z 61,1 % na 55,2 %), prodej v EU (–32 %) a výroba (–28 %) během posuzovaného období. Komise v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které mají vliv na stav výrobního odvětví, a ačkoli konstatovala, že ne všechny ukazatele újmy vykazovaly negativní trend, dospěla k závěru, že ukazatele celkově prokazují, že byla způsobena podstatná újma.

(156)

Za druhé, jak je podrobně vysvětleno v 216. až 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, část výrobního odvětví (společnost GrafTech) byla do určité míry považována za dočasně chráněnou před přímou hospodářskou soutěží na trhu, přičemž v analýze byly jednotlivé části výrobního odvětví rozlišeny. Mikroekonomické ukazatele vykazovaly s výjimkou společnosti GrafTech celkově velmi negativní trend.

(157)

Řada zúčastněných stran se vyjádřila k metodice, kterou Komise použila pro ekonomickou analýzu výrobního odvětví Unie a v níž věnovala zvláštní pozornost výkonnosti společnosti GrafTech.

(158)

Za prvé se jedna strana, společnost Misano, domnívala, že Komise nesprávně „považovala“ prodej společnosti GrafTech France za „chráněný před přímou hospodářskou soutěží v oblasti dovozu“. Prodej společnosti GrafTech France na základě dlouhodobých smluv se neuskutečnil za podmínek neexistence hospodářské soutěže, ale tyto smlouvy byly nabídnuty odběratelům společnosti GrafTech France, kteří nejsou ve spojení, v době, kdy tito odběratelé nakupovali uhlíkové elektrody od výrobního odvětví Unie a dodavatelů mimo EU, včetně čínských vyvážejících výrobců.

(159)

Komise se však domnívala, že cílem dlouhodobých smluv bylo zajistit určitý objem prodeje za určité ceny. Dlouhodobé smlouvy poskytly zákazníkům určitou jistotu, pokud jde o nabídku/ceny, když poptávka a ceny byly vysoké, zatímco chránily společnost GrafTech před možným budoucím poklesem poptávky, jakož i před případnými nekalými praktikami ze strany třetích zemí, a to od okamžiku uzavření těchto dlouhodobých smluv se zákazníky. Komise dále uvedla, že společnost GrafTech France měla ve srovnání s oběma ostatními společnostmi zařazenými do vzorku velmi rozdílnou úroveň zisku a že hlavním rozdílem a klíčovým vysvětlujícím faktorem tohoto rozdílu byla existence těchto dlouhodobých smluv.

(160)

Za druhé některé strany, včetně svazu Eurofer, tvrdily, že v rozporu s tím, co bylo uvedeno v prozatímním nařízení, platnost těchto dlouhodobých smluv nevyprší na konci roku 2022, protože některé z nich budou prodlouženy nebo obnoveny.

(161)

Komise tuto záležitost blíže prošetřila a skutečně se ukázalo, že společnost GrafTech prodloužila stávající dlouhodobé smlouvy s některými svými zákazníky o jeden nebo dva roky poté, co s těmito zákazníky jednala. Existence těchto prodloužených dlouhodobých smluv jako takových nijak nenaznačovala, že příznivé podmínky, které pro tuto společnost existovaly v období šetření, budou pokračovat, vzhledem k tomu, že prodloužení zahrnovala změny smluv vyplývající z jednání s jejími zákazníky. Podrobná analýza dalších informací, které společnost GrafTech o těchto změnách dlouhodobých smluv důvěrně poskytla, včetně podrobností týkajících se objemů a cen, umožnila Komisi potvrdit její prozatímní zjištění uvedená ve 253. a 254. bodě odůvodnění, a to, že společnost GrafTech byla v době nového sjednávání svých dlouhodobých obchodních smluv vystavena stejnému tlaku dumpingového dovozu jako ostatní výrobci v Unii. Prodloužené dlouhodobé smlouvy se navíc týkaly pouze malé části celkového prodeje společnosti GrafTech. I při zahrnutí prodloužených dlouhodobých smluv se na konci roku 2023 na převážnou většinu objemu prodeje již nebudou vztahovat stávající dlouhodobé smlouvy. Tento podíl se na konci roku 2024 ještě zvýší. Komise rovněž konstatovala, že platnost některých dlouhodobých smluv vypršela v roce 2021 a nebyla obnovena. Nakonec Komise uvedla, že průměrné prodejní ceny společnosti GrafTech v první polovině roku 2021 ve srovnání s obdobím šetření poklesly (a to i při zahrnutí prodeje v rámci dlouhodobých smluv), což naznačuje, že společnost GrafTech byla ovlivněna dovozem uhlíkových elektrod z Číny za nízké ceny. Prodloužení a obnovení některých dlouhodobých smluv proto nezměnilo závěr týkající se újmy.

(162)

Za třetí jedna strana, společnost Trasteel, dovozce uhlíkových elektrod, tvrdila, že podmínky pro použití odvětvové analýzy jako analytického nástroje nebyly v tomto případě splněny a že Komise neprovedla „objektivní posouzení“. Komise však založila svou analýzu na objektivním kritériu, a to na existenci dlouhodobých smluv.

(163)

Po poskytnutí konečných informací se společnost Trasteel proti metodice postavila a tvrdila, že za poškozenou lze považovat pouze menšinu výrobců v Unii, a nikoli výrobní odvětví Unie jako celek.

(164)

V souladu s přístupem stanoveným v 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a vysvětlením uvedeným v 253. až 254. bodě odůvodnění uvedeného nařízení Komise zjistila, že společnost GrafTech byla rovněž ovlivněna levným dovozem z Číny a že zisková část výrobního odvětví by nebyla schopna ovlivnit neziskovou část. Toto posouzení Komise se tedy týkalo výrobního odvětví Unie jako celku. Společnost Trasteel nevysvětlila, proč toto posouzení nebylo objektivní, a nenavrhla žádnou alternativní metodiku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(165)

Na základě výše uvedených skutečností a z důvodů uvedených v 241. až 254. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(166)

Po poskytnutí prozatímních informací některé strany zpochybnily příčinnou souvislost a tvrdily, že výrobní odvětví Unie a čínské výrobní odvětví vyrábějí odlišné výrobky: výrobní odvětví Unie vyrábí velké/vysoce jakostní elektrody, zatímco čínské výrobní odvětví vyrábí malé/méně kvalitní elektrody. Šetření však ukázalo, že sady uhlíkových elektrod dovážených z Číny a sady vyráběné výrobním odvětvím Unie se do značné míry shodují. Komise konstatovala, že neexistuje žádná odvětvová norma a že jakosti si výrobci určují sami, a zároveň uvedla, že [80–90] % vývozu čínských výrobců zařazených do vzorku bylo jakosti UHP. Komise rovněž uvedla, že [70–80] % uhlíkových elektrod vyvážených čínskými výrobci zařazenými do vzorku bylo o průměru 500 mm nebo větším. Mezi čínským dovozem a výrobou v EU tedy do značné míry dochází k překrývání. Tvrzení, že neexistuje přímá konkurence a že výrobní odvětví Unie a čínské výrobní odvětví vyrábějí odlišné výrobky, bylo proto zamítnuto.

(167)

Kromě toho byly z definice výrobku vyloučeny některé výrobky dovážené z Číny, které nebyly vyráběny výrobním odvětvím Unie nebo byly vyráběny pouze v malém množství. To ještě více posiluje příčinnou souvislost.

(168)

Po poskytnutí konečných informací společnost Trasteel poukázala na zvýšení prodejních cen v Unii během posuzovaného období a tvrdila, že běžná reakce trhu na čínský dumping by znamenala, že výrobní odvětví Unie své ceny sníží, aby neztratilo svůj podíl na trhu. Podle názoru společnosti Trasteel to ukázalo, že k újmě nedochází. Pokud by výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, snížilo by své ceny, aby neztratilo podíl na trhu. Komise již poukázala na pokles cen během období šetření ve 219. a 220. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jak je vysvětleno ve 221. a 223. bodě odůvodnění uvedeného nařízení, byl pokles ještě významnější u prodeje na „volném trhu“, který byl vystaven konkurenčnímu tlaku dovozu. Ani významné snížení prodejních cen však nezabránilo tomu, aby výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu v důsledku zvýšeného dumpingového dovozu z ČLR.

(169)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 256. a 257. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(170)

Po poskytnutí prozatímních informací několik stran zopakovalo své připomínky ohledně analýzy nepřičtení újmy a zejména připomínky týkající se pandemie COVID-19 a dopadu dlouhodobých smluv společnosti GrafTech. Po poskytnutí konečných informací společnost Trasteel, skupina Fangda a CCCME tyto připomínky zopakovaly a trvaly na tom, že obtíže, s nimiž se výrobní odvětví Unie potýká, souvisejí s dopadem onemocnění COVID-19 a s výsledným snížením poptávky po sadách uhlíkových elektrod ze strany ocelářského průmyslu.

(171)

Pandemií COVID-19 se zabýval 258. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Komise opakuje, že čínský dovoz se začal zvyšovat ještě před pandemií navzdory klesající spotřebě v EU a že od roku 2018 docházelo k trvalému zvyšování podílu Číny na trhu.

(172)

Komise tak potvrdila své závěry uvedené ve 258. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(173)

Některé strany tvrdily, že dlouhodobé smlouvy společnosti GrafTech (tím, že si jimi tato společnost zajistila některé své odběratele) přispěly k hospodářskému narušení zbytku odvětví. Jinými slovy, tyto dlouhodobé smlouvy údajně zabránily rozložení poptávky po uhlíkových elektrodách mezi různé výrobce v Unii, zejména v obtížných dobách (pokles poptávky v souvislosti s pandemií).

(174)

Po poskytnutí konečných informací společnost Trasteel tvrdila, že pokud by bylo možné zjistit příčinnou souvislost, existovala by pouze ve vztahu k menšině prodeje v Unii (na nějž se nevztahují dlouhodobé smlouvy), a nikoli ve vztahu k většině výrobního odvětví Unie.

(175)

Komise tato tvrzení zamítla. Za prvé, v rozporu s tím, co tvrdila společnost Trasteel, „převážná většina“ prodeje v Unii během období šetření nebyla dlouhodobými smlouvami „chráněna“. Naopak, podle údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie se většina prodeje v Unii během období šetření uskutečňovala mimo rámec dlouhodobých smluv. Za druhé, dlouhodobé smlouvy nelze považovat za zdroj újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Šetření prokázalo, že příčinou újmy, kterou výrobní odvětví utrpělo, byl spíše čínský dumpingový dovoz. Komise dále uvedla, že během období šetření se prodej společnosti GrafTech odběratelům, kteří nejsou ve spojení, ve srovnání s rokem 2019 výrazně snížil. Prodej ostatních výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří se svými odběrateli neuzavřeli dlouhodobé smlouvy, se ve stejném období snížil méně. Kromě toho, jak je uvedeno ve 161. bodě odůvodnění, průměrné prodejní ceny společnosti GrafTech v první polovině roku 2021 ve srovnání s obdobím šetření klesly, což naznačuje, že společnost GrafTech byla ovlivněna dovozem uhlíkových elektrod z Číny za nízké ceny.

(176)

Komise proto dospěla k závěru, že výše uvedený dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie v posuzovaném období podstatnou újmu a že příčinná souvislost nebyla dlouhodobými smlouvami společnosti GrafTech oslabena v tom smyslu, že by tento dovoz nezpůsobil podstatnou újmu.

(177)

Jelikož ohledně této části nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 261. a 264. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(178)

Po poskytnutí konečných informací skupina Fangda a CCCME tvrdily, že velká část výroby výrobního odvětví Unie se používá na vývoz, že to má dopad na celkovou provozní výkonnost výrobního odvětví Unie a že vývozní výkonnost narušila příčinnou souvislost. Komise však vzala v úvahu vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a připomněla, jak je vysvětleno ve 267. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že celková vývozní výkonnost vykazovala podobné trendy jako u prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, avšak prodej na vývoz se v relativním vyjádření snížil méně než prodej na trhu Unie.

(179)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 265. a 267. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(180)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 268. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(181)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 269. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(182)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že žádný z činitelů, které byly analyzovány jednotlivě nebo společně, neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie v tom smyslu, že by tato souvislost již nebyla skutečná a podstatná. Komise proto potvrdila své závěry uvedené ve 270. až 274. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(183)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Trasteel, dovozce uhlíkových elektrod, tvrdila, že výrobní odvětví Unie nepotřebuje ochranu, protože ceny dotčeného výrobku rostou. Šetřením však byla zjištěna existence podstatné újmy během období šetření a v každém případě toto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy, které by prokazovaly, že se hospodářská situace výrobního odvětví Unie změnila. Tvrzení bylo proto zamítnuto jako neopodstatněné.

(184)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 276. až 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(185)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Trasteel a Misano tvrdily, že uložení antidumpingového cla by poškodilo postavení dovozců na trhu, protože odběratelé by nemuseli být ochotni nakupovat za vyšší cenu. Jedna strana uvedla, že 50 % jejího obratu tvoří prodej uhlíkových elektrod dovážených z Číny.

(186)

Pokud jde o hospodářské důsledky pro dovozce, jak jsou popsány ve 281. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo šetřením zjištěno, že dovozci zařazení do vzorku mají ziskovou obchodní činnost s váženým průměrným ziskem ve výši přibližně 4 % a že uložení opatření by mělo na jejich ziskovost pouze omezený dopad.

(187)

Komise rovněž uvedla, že sazby konečného antidumpingového cla pro čínské spolupracující společnosti byly nižší než míra cenového podbízení. Očekává se proto, že dovozci a obchodníci, kteří nejsou ve spojení, by měli být i nadále schopni dovážet uhlíkové elektrody z Číny za konkurenceschopnou, ale spravedlivou cenu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(188)

Společnosti Trasteel a Misano se rovněž vyjádřily k zájmu dovozců a obchodníků v souvislosti s nedostatečnou kapacitou výrobního odvětví Unie a s rizikem nedostatku zejména elektrod o malých průměrech. Tyto připomínky se podobaly připomínkám některých uživatelů a jsou řešeny v oddíle 6.3 níže.

(189)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zájmu dovozců, kteří nejsou ve spojení, byly potvrzeny závěry uvedené ve 281. až 284. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(190)

Po poskytnutí prozatímních informací některé strany tvrdily, že antidumpingové clo by ohrozilo ziskovost a konkurenceschopnost uživatelů. Tvrdily také, že navazující odvětví nemůže bez dovozu z Číny spolehlivě získávat uhlíkové elektrody, které potřebuje k pokračování svých činností. Po poskytnutí konečných informací zopakovaly svaz Eurofer, skupina Fangda a CCCME, že existuje značné riziko nedostatku dodávek, zejména v případě uhlíkových elektrod o malém průměru.

(191)

Uživatelé představují především ocelářský průmysl, ale také, jak uvedla společnost Imerys, některé menší uživatele, jako jsou výrobci tavených minerálních oxidů, například taveného oxidu hlinitého a taveného oxidu zirkoničitého.

(192)

Pokud jde o společnost Imerys, Komise uvedla, že velká část elektrod, které používá, jsou elektrody s běžným výkonem, které vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem nespadají do oblasti působnosti tohoto šetření. Komise rovněž uvedla, že společnost Imerys používá malé a velmi malé elektrody, které byly po analýze všech podání, včetně podání společnosti Imerys, vyloučeny z definice výrobku, jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění.

(193)

Proto za předpokladu, že vzhledem k fyzikálním vlastnostem tavených minerálních oxidů čelí výrobci tavených minerálních oxidů podobným omezením a mají podobná výrobní zařízení, Komise očekávala, že vyloučení uhlíkových elektrod o jmenovitém průměru 350 mm nebo menším z definice výrobku omezí možné negativní důsledky pro tyto uživatele.

(194)

Pokud jde o ocelářský průmysl, byla potvrzena související zjištění ve 285. až 289. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přičemž bylo rovněž konstatováno, jak dokládá stanovisko svazu Eurofer po poskytnutí konečných informací, že někteří výrobci oceli v EU v současné době čelí obtížím se získáváním sad uhlíkových elektrod o malém průměru.

(195)

Komise rovněž uvedla, že žadatelé ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací zopakovali, že výrobci v Unii mají dostupné kapacity pro výrobu uhlíkových elektrod o malém průměru.

(196)

Závěrem Komise připomněla, že opatření pouze umožní obnovení spravedlivé hospodářské soutěže mezi výrobci v Unií a čínskými výrobci uhlíkových elektrod a nezabrání uživatelům nadále získávat dodávky z Číny.

(197)

Tvrzení, že antidumpingové clo by ohrozilo ziskovost a konkurenceschopnost uživatelů a že navazující odvětví nemůže spolehlivě získávat uhlíkové elektrody, byla proto zamítnuta.

(198)

Jelikož ohledně této části nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 290. a 291. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(199)

Po poskytnutí konečných informací požádaly skupina Fangda a CCCME Komisi, aby zvážila možný nepříznivý účinek opatření na environmentální cíle Unie. Komise však byla toho názoru, že opatření nebudou představovat žádné riziko, pokud jde o bezpečnost dodávek, jak je vysvětleno v 288. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a 196. a 197. bodě odůvodnění, a proto nebudou bránit dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a ekologické transformace. Cílem opatření je naopak obnovit rovné podmínky pro výrobce v Unii a přispět k zajištění rozmanitosti dodávek pro uživatele, což zvýhodní výrobu oceli z elektrických obloukových pecí v Unii.

(200)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise potvrdila své závěry uvedené v 292. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(201)

Podle čl. 9 odst. 4 třetího pododstavce základního nařízení Komise posoudila vývoj objemu dovozu během období předběžného poskytování informací s cílem zohlednit dodatečnou újmu, pokud by v daném období došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření. Podle databáze Surveillance 2 se na základě srovnání objemu dovozu dotčeného výrobku v období šetření a objemu dovozu dotčeného výrobku v období předběžného poskytování informací ukázalo, že k žádnému dalšímu podstatnému zvýšení dovozu nedošlo (došlo pouze k 5,5 % nárůstu). Požadavky na zvýšení tedy při stanovení rozpětí újmy podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení nebyly splněny a nebyla provedena žádná úprava rozpětí újmy.

(202)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 168. až 177. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ve znění pozměněném v tabulce ve 206. bodě odůvodnění.

(203)

Pokud jde o zbytkové rozpětí, vzhledem k tomu, že spolupráce ze strany čínských vývozců byla nízká, jak je vysvětleno ve 179. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, považovala Komise za vhodné stanovit zbytkové rozpětí na základě dostupných údajů. Toto rozpětí bylo nastaveno na úrovni nejvyššího rozpětí prodeje pod cenou stanoveného pro typy výrobků prodávané v reprezentativních množstvích vyvážejícím výrobcem s nejvyšším zjištěným rozpětím prodeje pod cenou. Takto vypočtené zbytkové rozpětí prodeje pod cenou bylo stanoveno ve výši 187,1 %.

(204)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se 308. až 309. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a rozpětí nezbytná k odstranění újmy byla vyšší než dumpingová rozpětí zjištěná rovněž v konečné fázi, dospěla Komise k závěru, že se čl. 7 odst. 2a základního nařízení v tomto případě nepoužije a že se místo toho použije čl. 7 odst. 2.

(205)

Vzhledem k závěrům, k nimž se dospělo ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření za účelem zamezení další újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem dotčeného výrobku.

(206)

Na základě výše uvedených skutečností jsou sazby cel, která budou uložena, stanoveny takto:

(207)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(208)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (15). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující společnosti prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(209)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(210)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(211)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(212)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány.

(213)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (16), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(214)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Nantong Yangzi Carbon uvedla, že se skládá ze tří výrobců: konkrétně ze společností Nantong Yangzi Carbon Co., Ltd., Nantong Jiangdong Carbon Co. Ltd. a Wulanchabu Xufeng Carbon Technology Co. Ltd. Pro účely výběru prozatímního antidumpingového cla je proto nezbytné změnit prozatímní nařízení tak, že se uvedou názvy všech výrobců v rámci skupiny Nantong Yangzhi Carbon. Kromě toho je třeba jejich názvy uvést také pro účely uložení konečného antidumpingového cla.

(215)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,