(1)

Opatření, která jsou v současné době platná, jsou konečná antidumpingová cla na dovoz ferosilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Ruské federace (dále jen „Rusko“) uložená prováděcím nařízením Komise (EU) č. 360/2014 (2) na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkumné šetření“).

(2)

Opatření jsou platná v podobě valorického cla v sazbě stanovené na 31,2 % u dovozu z ČLR, s výjimkou společností Erdos Xijin Kuangye Co. (15,6 %) a Lanzhou Good Land Ferroalloy Factory Co. (29,0 %), a na 22,7 % u dovozu z Ruska, s výjimkou společnosti Bratsk Ferroalloy Plant (17,8 %).

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036.

(4)

Žádost o přezkum podalo dne 3. ledna 2019 sdružení Euroalliages (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii, kteří představují více než 90 % celkové výroby ferosilicia v Unii.

(5)

Žádost o přezkum byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a zahájila proto přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu ferosilicia pocházejícího z ČLR a Ruska do Unie. Dne 2. dubna 2019 zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2018 do 31. března 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2015 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR a Rusku, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly rovněž příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek čtyř výrobců v Unii na základě největšího objemu výroby a prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(12)

Na výrobce v Unii vybrané do konečného vzorku připadalo více než 90 % celkového odhadovaného objemu výroby v Unii. Komise dospěla k názoru, že tento vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(13)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení a jichž se řízení týká, zvažovala Komise při zahájení řízení omezit okruh těchto dovozců, kteří nejsou ve spojení a budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem jejich vzorku v souladu s článkem 17 základního antidumpingového nařízení.

(14)

Jelikož na dotazník k výběru vzorku, který byl připojen k oznámení o zahájení přezkumu, neodpověděl žádný dovozce, který není ve spojení, Komise se rozhodla nepoužít výběr vzorku na dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR a Rusku, aby poskytli informace upřesněné v oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Komise kromě toho požádala misi Čínské lidové republiky při Evropské unii a misi Ruské federace při Evropské unii, aby označily a/nebo kontaktovaly další případné výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(17)

Jedna čínská společnost vrátila formulář pro výběr vzorku a uvedla, že ferosilicium vyrábí a prodávala je do Unie.

(18)

Jedna ruská strana formuláře pro výběr vzorku vrátila, ale uvedla, že nevyrábí ferosilicium, jaké je vymezeno v oznámení o zahájení přezkumu. Přihlásili se dva známí ruští vyvážející výrobci, ti však nevrátili formuláře pro výběr vzorku.

(19)

Kopie dotazníků byly v době zahájení řízení k dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(20)

Komise zaslala dopisy čtyřem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Komise rovněž zaslala dotazníky čínské společnosti uvedené v 17. bodě odůvodnění a dvěma ruským vyvážejícím výrobcům uvedeným v 18. bodě odůvodnění a vyzvala je, aby vyplnili dotazník, který jim je určen.

(21)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od čtyř výrobců v Unii a jednoho uživatele.

(22)

Po obdržení dotazníku čínská společnost zmíněná v 17. bodě odůvodnění výše informovala Komisi, že ve skutečnosti působí jako obchodník, nikoli jako výrobce. Proto jí bylo sděleno, že na dotazník nemá odpovídat. Dva ruští vyvážející výrobci uvedení v 18. bodě odůvodnění výše odpověděli, že s ohledem na tržní podmínky se rozhodli odpovědi na dotazník nevypracovat a neposkytnout. Uvedli však rovněž, že hodlají spolupracovat „ohledně všech dalších aspektů šetření (…)“. Těmto dvěma vyvážejícím výrobcům byl přiznán status zúčastněné strany, která však byla považována za nespolupracující, neboť uvedení výrobci nikdy neodpověděli na formulář pro výběr vzorku, ani se nepokusili odpovědět na dotazník pro vyvážejícího výrobce. Po poskytnutí konečných informací dotčené strany zpochybnily rozhodnutí Komise považovat je za nespolupracující, a uvedly, že Komise měla nejen řádně posoudit, ale také ověřit omezené množství dílčích informací, které tyto strany předložily v písemném podání. Toto tvrzení bylo odmítnuto, jak je vysvětleno ve 189. bodě odůvodnění níže.

(23)

Výrobci v ČLR ani v Rusku tedy nespolupracovali.

(24)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro šetření. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

výrobci v Unii:

(25)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči ČLR na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(26)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala výrobce z ČLR, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení řízení, pokud jde o vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Žádný vyvážející výrobce/výrobce neposkytl informace požadované v příloze III.

(27)

Aby Komise získala pro své šetření nezbytné informace, zaslala rovněž dotazník čínské vládě, a to ve věci údajných podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Čínská vláda na dotazník neodpověděla.

(28)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy týkající se vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a to do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V tomto ohledu nebyla obdržena žádná podání ani další důkazy.

(29)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, bude možná muset vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(30)

Dne 24. června 2019 vydala Komise první poznámku ke spisu (dále jen „první poznámka o činitelích výroby“), v níž požádala zúčastněné strany o jejich stanovisko k příslušným zdrojům, jež Komise může použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení. V této poznámce Komise uvedla seznam všech činitelů výroby, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila tři možné reprezentativní země: Brazílii, Rusko a Turecko.

(31)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám příležitost předložit připomínky. Komise obdržela připomínky pouze od žadatele.

(32)

Komise se těmito připomínkami zabývala v druhé poznámce ze dne 15. října 2019 (dále jen „druhá poznámka o činitelích výroby“). Komise rovněž stanovila seznam činitelů výroby a dospěla k závěru, že nejvhodnější reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je v této fázi Brazílie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Komise žádné připomínky neobdržela.

(33)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to ferosilicium, v současnosti kódů KN 7202 21 00, 7202 29 10 a 7202 29 90, pocházející z ČLR a Ruska (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(34)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že ferosilicium vyráběné a prodávané na domácím trhu v Rusku, ČLR a v reprezentativní zemi a ferosilicium vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie na trhu Unie mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní použití.

(35)

Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by dumpingu ze strany ČLR a Ruska přetrval nebo by se obnovil, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(37)

Jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tak nepředložili odpovědi na dotazník, včetně jakýchkoli údajů o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak se čínská vláda a vyvážející výrobci nevyjádřili k důkazům ve spisu k danému případu, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice ČLR pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu“ (5) (dále jen „zpráva“) a k dalším důkazům předloženým žadatelem, jež prokazují, že tyto ceny a náklady byly ovlivněny významnými vládními zásahy. Komise tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení použila dostupné údaje.

(38)

Komise vyrozuměla o použití ustanovení čl. 18 odst. 1 základního nařízení čínské orgány a poskytla jim možnost vyjádřit své stanovisko. Komise žádné připomínky neobdržela.

(39)

Na základě těchto skutečností vycházela níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Eurostat a Global Trade Atlas (dále jen „GTA“)) a statistické údaje od nezávislých poskytovatelů služeb v oblasti informací o cenách, zpráv, dat, analýz a konferencí pro železářské a ocelářské odvětví, například od společností Metal Expert (6) a AlloyConsult (7).

(40)

Jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění, žádný ruský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tudíž nepředložili odpovědi na dotazník. Komise obdržela připomínky od vlády Ruska (dále jen „ruská vláda“) a od dvou vyvážejících výrobců.

(41)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ruských vyvážejících výrobců oznámila Komise ruské vládě a dvěma vyvážejícím výrobcům uvedeným v 18. bodě odůvodnění svůj záměr použít dostupné údaje v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení a poskytla jim možnost vyjádřit své stanovisko. Ruští vyvážející výrobci odpověděli, že chápou možné důsledky, a od ruské vlády nebyly obdrženy žádné připomínky.

(42)

Na základě těchto skutečností vycházela níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Eurostat a Global Trade Atlas (dále jen „GTA“)) a statistické údaje ze specializovaných internetových stránek, například společnosti Metal Expert, a z nezávislých znaleckých posudků, například od společnosti AlloyConsult.

(43)

Statistické údaje Eurostatu ukazují, že v období přezkumného šetření bylo z ČLR do Unie dovezeno 3 587 tun ferosilicia, což představuje přibližně 0,5 % celkové spotřeby v Unii. Komise dospěla k závěru, že takový objem dovozu je dostatečně reprezentativní pro účely zkoumání toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

(44)

Podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení se „běžná hodnota obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“ .

(45)

Avšak podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnotu“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ . Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(46)

Definice v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení zní: „Podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(47)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Celkové posouzení existence zkreslení může také zohlednit obecné souvislosti a situaci v zemi vývozu, zejména pokud základní prvky hospodářského a správního uspořádání země vývozu svěřují vládě podstatné pravomoci zasahovat do tržních sil, což tudíž poukazuje na skutečnost, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(48)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“ .

(49)

Podle tohoto ustanovení Komise vydala zprávu. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily. Komise se v této souvislosti a s ohledem na nedostatečnou spolupráci v této věci opírala o zprávu prokazující existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v klíčových činitelích výroby (např. půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i v konkrétních odvětvích (např. výroba hliníku, oceli a chemických látek). Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumu.

(50)

Žádost rovněž uvedla další důkazy o existenci podstatných zkreslení ve smyslu výše uvedeného čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu.

(51)

Žadatel předložil studii týkající se čínského trhu feroslitin (včetně ferosilicia), kterou sám zadal. Tato studie dokládala, že čínské výrobní odvětví feroslitin se vysokou měrou musí řídit pokyny ze strany vlády, která do něj dle svého uvážení také zasahuje. Studie dospěla k závěru, že čínské společnosti v tomto odvětví „působí ve zkresleném tržním prostředí, ve kterém konkurenční síly nemohou strukturovat domácí trh a uvádět jej do souladu s globálními trhy“. Tato studie byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumu. (8) Žádná zúčastněná strana včetně čínské vlády a vyvážejících výrobců nepředložila k této studii žádné vyjádření.

(52)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů uvedených ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, které vycházejí z veřejně dostupných zdrojů, zejména z čínských právních předpisů, zveřejněných oficiálních čínských politických dokumentů, zpráv zveřejněných mezinárodními organizacemi a ze studií/článků renomovaných akademických pracovníků, jež jsou konkrétně uvedeny ve zprávě. Tato analýza se týkala zkoumání významných zásahů státu v hospodářství obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(53)

Jak je uvedeno ve 37. bodě odůvodnění, čínská vláda neposkytla žádnou odpověď na dotazník, který obdržela. Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění, spolupráce vyvážejících výrobců byla nedostatečná a vyvážející výrobci, kterým byl udělen status zúčastněné strany, nepředložili důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k danému případu, včetně zprávy, a další důkazy poskytnuté žadatelem ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(54)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (9). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do ekonomiky, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (10).

(55)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“  (11). To dokládá kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem v ČLR. Tato kontrola je čínskému systému vlastní a jde nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vláda vykonává širokou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(56)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (12). Intervenční hospodářské nástroje používané čínskými orgány jsou rozmanité, zahrnují systém průmyslového plánování, finanční systém a rovněž regulační prostředí.

(57)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány také stanoví nástroje na podporu příslušných typů průmyslu/odvětví, jakož i časový rámec, ve kterém je zapotřebí těchto cílů dosáhnout. Některé plány obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů. V rámci těchto plánů se vybírají jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty jako (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s vládními prioritami a těm jsou pak stanoveny konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, jsou hospodářské subjekty vedeny k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (viz též oddíl iv) níže) (13).

(58)

Za druhé na úrovni umisťování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu toho kterého projektu (viz též oddíl vii) níže) (14). Totéž platí pro ostatní složky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, soukromé kapitálové trhy atd. I když mají menší význam než banky, jsou tyto části finančního sektoru institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (15).

(59)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů ovšem není vymezena, a orgánům s rozhodovacími pravomocemi tak zůstává široký prostor pro uvážení (16). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jsou orgány používány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (17).

(60)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a tedy vedou k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (18).

(61)

V tomto kontextu státních zásahů a dominance státního vlastnictví v čínském hospodářském modelu představují státem vlastněné podniky podstatnou součást čínské ekonomiky. Vláda a Komunistická strana Číny si udržují struktury zajišťující trvání jejich vlivu na státní podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl iii)), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (19). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (20).

(62)

Pokud jde o státní vlastnictví, v odvětví ferosilicia přetrvává určitá míra státního vlastnictví ve správě čínské vlády. Přestože odvětví výroby ferosilicia je v ČLR velmi roztříštěné a zahrnuje velký počet malých výrobců, hlavní výrobci ferosilicia, společnosti Erdos Metallurgy Group a Erdos Xijin Kuangye Co., Ltd, na které připadá více než 10 % čínské kapacity výroby ferosilicia (21) a které vyrábějí přibližně dvojnásobek spotřeby v Unii, jsou státem vlastněné podniky.

(63)

Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví křemíku a ferosilicia, jsou dále rozpracovány v oddíle iii) níže.

(64)

Analýza týkající se strategického dohledu a pokynů státu v tomto odvětví je uvedena v oddílech iii) a iv) níže. Vzhledem k vysoké míře ovládání a zásahů státu v odvětví ferosilicia, jak je popsáno níže, nemohou za tržních podmínek fungovat ani výrobci ferosilicia, kteří jsou v soukromém vlastnictví.

(65)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že trh s ferosiliciem v ČLR je významnou měrou zásobován podniky, které jsou vlastněny čínskou vládou, ovládány čínskou vládou, jsou pod jejím strategickým dohledem nebo se řídí jejími pokyny.

(66)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (22), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu se stanovami Komunistické strany Číny (23)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejméně od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky na kontrolu podnikatelských rozhodnutí ve státem vlastněných podnicích jako věc politického principu. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (24). V roce 2017 stranické buňky údajně existovaly v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby měly organizace Komunistické strany Číny konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (25). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, včetně odvětví ferosilicia. Bylo tedy určeno, že uvedená pravidla se vztahují rovněž na výrobce ferosilicia a na dodavatele vstupů.

(67)

Konkrétně v odvětví ferosilicia existují úzké vazby mezi rozhodovacími procesy v podnicích působících v tomto odvětví a státem, zejména Komunistickou stranou Číny. Stranické struktury se u řady čínských výrobců ferosilicia personálně překrývají s řídícími orgány. Přítomnost státu ve společnostech, a zejména úlohu organizací Komunistické strany Číny, potvrzuje řada příkladů (26):

(68)

Účinek narušující trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl vii) níže), jakož i v zásobování surovinami a vstupy (27).

(69)

Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že přítomnost státu ve firmách v odvětví ferosilicia i ve finančním sektoru a jiných odvětvích vstupů ve spojení s rámcem popsaným v oddíle ii) výše a v následujících oddílech umožňuje, aby čínská vláda ovlivňovala ceny a náklady.

(70)

Zaměření čínského hospodářství je ve značné míře určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství, přičemž cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na nižší úrovni správy. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (28).

(71)

Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“) vydala Tříletý akční plán pro posílení základní kompetence zpracovatelského průmyslu (2018–2020), který vyzval k urychlení industrializace v oblasti pokročilých kovových a nekovových klíčových materiálů. Plán uvádí, že “… je nezbytné dále uplatňovat ducha 19. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny a využívat rozhodování a angažování ústřední vlády při budování kapacity zpracovatelského průmyslu, urychlit zavádění inteligentních a ekologických postupů a technologií ve zpracovatelském průmyslu a zlepšit služby pro toto odvětví, svědomitě posilovat základní konkurenceschopnost zpracovatelského průmyslu a podporovat urychlení vývoje čínského zpracovatelského průmyslu jako součásti špičkového globálního hodnotového řetězce“.

(72)

Ministerstvo průmyslu a informačních technologií zveřejnilo řadu požadavků na tento průmysl, který se má otevřít, přizpůsobit nebo rozvinout, a to mimo jiné v odvětví ferosilicia (29). Konkrétně uvádí požadavky týkající se zařízení, které má být instalováno, spotřeby energie a koeficientu využití oběhu vody. Toto ministerstvo rovněž předpokládá, že nové projekty (reformy, rozšíření) v oboru feroslitin musí splňovat požadavky celostátních a provinčních (okresních, obecních) plánů funkčních oblastí, regionálních plánů, plánů rozvoje průmyslu, plánů rozvoje měst, komplexních plánů městského životního prostředí, plánů využití půdy, plánů úspor energie a snižování emisí, plánů ochrany životního prostředí a snižování znečištění atd.

(73)

Komise však zjistila, že dochází k významným vládním zásahům v oblasti surovin používaných k výrobě ferosilicia. Většina složek používaných k výrobě ferosilicia se vyrábí ze surovin, které na čínském trhu podléhají silným zásahům ze strany čínské vlády (30), a to včetně uhlí, křemene, koksu a vápence.

(74)

Uhlí, křemen a vápenec uvádí třináctý pětiletý plán pro nerostné zdroje, což zdůrazňuje význam těžebního odvětví a zabezpečení dodávek nerostných surovin pro průmysl. Podle plánu provedla ČLR od roku 2008 rozsáhlé investice do geologických průzkumů (800 miliard RMB) a investice do dlouhodobých aktiv v těžebním odvětví v hodnotě více než 9 bilionů RMB a objem vytěžené rudy činil více než 70 miliard tun (31).

(75)

V lednu 2017 zavedla čínská vláda nový systém vládních intervencí v oblasti cen uhlí. Oznámení o vydání memoranda o boji proti přílišnému kolísání cen na trhu s uhlím, které společně vydala komise NDRC, Čínské sdružení pro odvětví uhlí, Čínská rada pro elektrickou energii a Čínské sdružení pro odvětví železa a oceli, stanoví mechanismus, který má omezit kolísání cen uhlí (32).

(76)

Čínská vláda zavedla omezení vývozu některých surovin používaných k výrobě ferosilicia, což mělo narušující účinek na trh. Omezení mají podobu neautomatického udělování licencí k vývozu koksu a vývozních cel na koksovatelné uhlí, surové železo a kovový odpad a šrot (33).

(77)

Elektřina je při výrobě ferosilicia klíčovým nákladovým faktorem. Některé podniky v odvětví feroslitin vytvářejí příjmy z prodeje přebytků výroby elektřiny průmyslovým odběratelům a spotřebitelům v domácnostech (34). Kvůli výrazně odlišným mírám soběstačnosti v oblasti dodávek elektřiny a nejasné ziskovosti externího prodeje energie však není možné přesně stanovit, zda jsou na ceny elektřiny poskytovány subvence, aby se snížily náklady na elektřinu jako výrobní vstup nebo aby se kompenzoval rozdíl mezi relativně nízkými prodejními cenami a vysokými výrobními náklady. Totéž lze říci o subvencích na vytápění. Metalurgické podniky, jakými jsou i výrobci oceli a feroslitin, ve značném rozsahu využívají zpětné získávání odpadního tepla a čínská vláda jim nařizuje rozšiřovat kapacity pro synergické využití zdrojů v této oblasti a na tuto činnost jim poskytuje subvence.

(78)

Dohledové organizace místní státní správy uznaly řadu výrobců ferosilicia za „podniky využívající nejnovější a špičkové technologie“, které tak využívaly snížené sazby daně z příjmů podniků ve výši 15 %, například: společnosti Inner Mongolia Eerduosi Resources Co., Ltd. prostřednictvím své dceřiné společnosti Qinghai Baitong High Purity Material Development Co. a Inner Mongolia Junzheng Energy & Chemical Group Co., Ltd. tohoto opatření využily v letech 2013–2015, resp. 2012–2017 (35).

(79)

Ministerstvo financí a státní daňová správa vydaly v roce 2015 Katalog výrobků a služeb v oblasti synergického využívání zdrojů pro účely úlev na DPH. Na příjmy z prodeje výrobků obsažených v katalogu lze uplatnit úlevy na daň z příjmů podniků. Pokud orgány provincie potvrdí, že výrobek odpovídá katalogu, musí výrobní podnik zaplatit daň z příjmů podniků jen ze 70 % příslušných příjmů z prodeje. Tohoto režimu daňových úlev využilo několik hlavních výrobců ferosilicia. V letech 2016 a 2017 tohoto programu využily všechny dceřiné společnosti Inner Mongolia Eerduosi Resources Co., Ltd. (36) Společnost Inner Mongolia Junzheng Energy & Chemical Group Co., Ltd. této politiky využívala od 1. ledna 2009, přičemž se jí vracelo 50 % DPH uhrazené z prodeje elektřiny (37).

(80)

Je proto prokázáno, že čínská vláda zavedla řadu veřejných politik, které mají vliv na působení sil na volném trhu, pokud jde o výrobu ferosilicia, a to včetně surovin používaných k jeho výrobě. Taková opatření brání normálnímu fungování tržních sil.

(81)

Podle informací ve spisu se čínský systém v oblasti úpadku jeví jako nedostatečný, pokud jde o plnění jeho vlastních hlavních cílů, jako je spravedlivé vyrovnání pohledávek a závazků a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské úpadkové právo formálně vychází z podobných zásad jako odpovídající právní předpisy v jiných zemích, ale pro čínský systém je typická systematická nedostatečná vymahatelnost. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (38).

(82)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (39). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní předpisy zaměřené na udělování práv k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například zavedením dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (40). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (41).

(83)

Čínské právní předpisy upravující úpadky a vlastnictví podle všeho řádně nefungují, což má za následek zkreslení při zachovávání insolventních firem při životě a v souvislosti s poskytováním a nabýváním půdy v ČLR. Tyto právní předpisy se rovněž vztahují na odvětví ferosilicia, včetně vyvážejících výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(84)

Odbor pro mezinárodní obchod při ministerstvu obchodu USA rozhodl, že „z důvodu rozsáhlé účasti vlády na trhu s právy k užívání pozemků, jakož i vzhledem k rozšířeným a zdokumentovaným odchylkám od schválených metod stanovování cen a přidělování půdy se nákup práv k užívání pozemků v Číně neuskutečňuje v souladu s tržními zásadami“ (U.S. ITA 2008, s. 16).

(85)

Zpráva organizace Think!Desk, která je přílohou žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, jasně popisuje situaci, kdy čínské právo a právní předpisy považují práva k užívání pozemků za politický nástroj v tom smyslu, že poskytování pozemků za příznivých podmínek bylo identifikováno jako legitimní pobídka k zapojení podniků do fúzí a akvizic ze strany ústřední vlády ČLR (42). Příznivý režim v oblasti práv k užívání pozemků potvrdil i dokument Několik názorů na další posilování úspor energie, snižování emisí a urychlení strukturálního přizpůsobení v ocelářském průmyslu (hlavní úřad Státní rady, 2010). Oblasti užívání pozemků mohou využívat politiky místní státní správy k podpoře fúzí a akvizic v odvětví feroslitin. V roce 2013 Poradní stanoviska ministerstva průmyslu a informačních technologií k urychlení podpory fúzí a akvizic pro podniky v klíčových odvětvích vyžadovala, aby místní opatření na podporu fúzí a akvizic obsahovala ustanovení týkající se správy půdy. A konečně také od roku 2012 do roku 2017 obdrželo několik výrobců feroslitin subvence související s užíváním pozemků v celkové výši 98,7 milionu RMB.

(86)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví ferosilicia existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(87)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (43). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (44). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (45). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(88)

Nic ve spisu tohoto šetření nenaznačuje, že by odvětví ferosilicia nebylo předmětem popsaného čínského systému pracovního práva. Odvětví ferosilicia je zřejmě ve skutečnosti zasaženo zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(89)

Ze zprávy organizace Think!Desk, kterou poskytl žadatel, vyplývá, že orgány státní správy na úrovni obcí se velmi zajímají o oblast zlepšování lidského kapitálu a předcházení ztrátám pracovních míst. Podniky, které za své zaměstnance po několik let odvádí povinné pojistné na sociální pojištění a splňují některá další kritéria, mohou získat finanční podporu na své závazky týkající se fondu sociálního zabezpečení. Zpráva uvádí, že místní orgány vyplácely pravidelné částky jako přímé subvence na stávající pracovní místa, a to i na pokrytí životních nákladů najatých migrujících pracovníků a studentských stážistů. Rovněž došlo k řadě transakcí na podporu odborné přípravy zaměstnanců a rozvoje talentů. Některé místní orgány státní správy rovněž poskytly částečnou náhradu za pojistné na sociální zabezpečení, které podniky platí za zaměstnance. (46)

(90)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že v odvětví ferosilicia jsou mzdové náklady zkresleny, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(91)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(92)

Za prvé se čínský finanční systém vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (47), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou i banky nadále připoutány ke státu nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také prostřednictvím personálních vztahů (vedoucí pracovníci velkých státem vlastněných finančních institucí jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (48) a – stejně jako v případě nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně realizují veřejné politiky stanovené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (49). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (50).

(93)

Přestože se uznává, že možná existují různé právní nástroje odkazující na potřebu respektovat běžné bankovní chování a pravidla obezřetnosti, jako je potřeba zkoumat bonitu žadatele o úvěr, příslušné důkazy ukazují, že tato ustanovení hrají při uplatňování těchto různých právních nástrojů až druhořadou roli (51). Zjištění, která vyplynula z předcházejících šetření na ochranu obchodu, vedla ke stejnému závěru (52).

(94)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (53).

(95)

Z toho plyne zaujatost při poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(96)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(97)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(98)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího objemu rizikových dluhů se čínská vláda rozhodla vyhnout se selháním dlužníků. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(99)

I přes nedávné kroky přijaté za účelem liberalizace trhu je systém podnikových dluhů v ČLR zásadně ovlivňován podstatnými systémovými problémy a zkresleními, jež vyplývají z trvající všudypřítomné úlohy státu na kapitálových trzích.

(100)

Nic ve spisu tohoto šetření nenaznačuje, že výrobci ferosilicia a/nebo dodavatelé surovin a jiných vstupů výhod tohoto finančního systému nevyužívají. Naopak žadatelem poskytnutá zpráva organizace Think!Desk uvedla, že společnost Inner Mongolia Eerduosi Resources Co., Ltd. získala prospěch z finančních operací neodpovídajících tržním podmínkám, které provedly banky China Export Import Bank (plně ve vlastnictví státu) a China Development Bank (plně ve vlastnictví státu).

(101)

Čínští výrobci ferosilicia těžili z poskytování subvencí na úroky z úvěrů, které alokují část úvěrového rizika na finanční instituce a pověřují tyto instituce kontrolou (finanční) výkonnosti podniků. Vzhledem k tomu, že účast státu a zprostředkovatelské činnosti jasně signalizují státní podporu, předpokládané snížení úvěrového rizika posílilo vyjednávací pozici dlužníků při stanovování podmínek. Podle zprávy organizace Think!Desk tohoto opatření využily společnosti Ningxia Shengyan Group a Inner Mongolia Eerduosi Resources Co., Ltd. (54)

(102)

Tato zpráva uvádí, že politika podpory vývozu je úzce začleněna do obecného rámce průmyslové politiky. Čínská vláda selektivně podporuje vývoz určitých špičkových technologií, zboží s vysokou přidanou hodnotou a služeb. V posledních letech získal značnou podporu i vývoz průmyslových služeb a technologií. Například společnost Inner Mongolia Eerduosi Resources Co., Ltd. obdržela finanční prostředky na zřizování platforem společných služeb pro zahraniční obchod.

(103)

Finanční pomoc vývozcům nabývala i podoby subvencí na zahraniční obchod. Cílem těchto převodů bylo povzbudit, usnadnit nebo odměnit vývozní podnikatelskou činnost. V této souvislosti společnost Inner Mongolia Eerduosi Resources Co., Ltd. obdržela finanční prostředky na zřízení platforem společných služeb pro zahraniční obchod, na inovativní rozvoj a přeměnu a modernizaci zahraničního obchodu a na rozvoj zahraničního obchodu (55).

(104)

Určití výrobci ferosilicia obdrželi značné finanční prostředky za účelem snížení nákladů na dopravu (56). To je důležité zejména vzhledem k tomu, že výrobní závody se nacházejí převážně ve vnitrozemských oblastech, která jsou daleko pobřežních hospodářských center. Finanční pomoc ze strany čínské vlády v této oblasti má podobu subvencí na ceny dopravy, které podnikům kompenzují část jejich vynaložených nákladů. Nabývá i podoby subvencí na výstavbu infrastruktury, zejména na budování speciálních železničních tratí, které umožňují přímé napojení areálů výrobních závodů na vnitrostátní železniční síť. Společnost Inner Mongolia Eerduosi Resources Co., Ltd. obdržela finanční prostředky na výstavbu speciálních železničních tratí, díky nimž společnost ušetří čas a náklady při uvádění svého zboží na mezinárodní trhy (57).

(105)

Čínská průmyslová politika v oblasti technologických inovací se řídí Národním plánem pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj v oblasti vědy a technologie (2006–2020) (Státní rada 2005b). V tomto rámci obdržel výrobce ferosilicia Ningxia Shengyan Group subvence na plnění úkolů v oblasti výzkumu a vývoje, které jsou uvedeny v národním plánu podpory vědy a technologií (58).

(106)

Za účelem odstranění zastaralých výrobních kapacit z trhu získali někteří výrobci ferosilicia finanční podporu na likvidaci výrobních kapacit. Tohoto opatření využily společnosti Inner Mongolia Junzheng Energy & Chemical Group Co. a Ningxia Shengyan Group (59).

(107)

Čínská vláda se snažila ovlivnit strukturu rozmístění výrobního odvětví ze zeměpisného hlediska. Znamená to, že těžký průmysl by měl opustit městské oblasti a přesunout se do specializovaných průmyslových parků. Takový přesun sice slouží cílům měst v oblasti ochrany životního prostředí a snižuje znečištění v hustě obydlených oblastech, ale také nejrůznějšími způsoby pomáhá podnikům, což zahrnuje poskytování velkorysých investičních pobídek, daňových úlev, peněžních grantů a subvencovaných úvěrů. Skupina Inner Mongolia Eerduosi Resources Co., Ltd., která vyrábí ferosilicium, obdržela subvence na přemístění výrobního závodu (60).

(108)

Výrobce ferosilicia Ningxia Shengyan Group obdržel subvence související s užíváním pozemků (61).

(109)

Posledně uvedená podpora a obecně významné vládní zásahy v oblasti finančního systému proto vedou k tomu, že jsou závažně narušovány tržní podmínky na všech úrovních.

(110)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobci ferosilicia mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.

(111)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě se neomezují na určité průmyslové odvětví. Z důkazů, které jsou k dispozici, naopak vyplývá, že fakta a znaky čínského systému popsané výše v oddílech i)–iv) (54. až 80. bod odůvodnění), jakož i v části A zprávy, se vztahují na celou zemi a na všechna odvětví. Totéž platí pro popis činitelů výroby, jak je uvedeno výše v oddílech v)–vii) a v části B zprávy.

(112)

K výrobě ferosilicia je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci ferosilicia tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), jsou jasně vystaveny stejným systémovým zkreslením, jaká byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(113)

V důsledku toho nelze použít nejen domácí prodejní ceny ferosilicia, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné vládní zásahy, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani žádná jiná zúčastněná strana v rámci stávajícího šetření neuvedla žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(114)

Analýza uvedená v oddílech i) až viii) výše, jež zahrnuje zkoumání všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR v jejím hospodářství celkově, jakož i v odvětví ferosilicia (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), prokázala, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, jelikož jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Na tomto základě a s ohledem na neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců v ČLR Komise dospěla k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(115)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl. Komise připomněla, že nebylo předloženo žádné tvrzení o tom, že některé domácí náklady nejsou zkresleny podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení.

(116)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích:

(117)

Jak je vysvětleno v 30. až 32. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (první poznámka o činitelích výroby ze dne 24. června 2019 a druhá poznámka o činitelích výroby ze dne 15. října 2019, která se týkala připomínek obdržených k první poznámce o činitelích výroby). Ve druhé poznámce o činitelích výroby Komise informovala zúčastněné strany o svém závěru, že vhodnou reprezentativní zemí je v daném případě Brazílie.

(118)

V první poznámce o činitelích výroby určila Komise Argentinu, Brazílii, Kolumbii, Malajsii, Mexiko, Rusko, Jihoafrickou republiku a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu.

(119)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje v návaznosti na tuto poznámku, nebyly obdrženy žádné připomínky.

(120)

V první poznámce o činitelích výroby Komise uvedla, že je známo, že výrobek, který je předmětem přezkumu, se vyrábí v Argentině, Brazílii, Kolumbii, Malajsii, Mexiku, Rusku, Jihoafrické republice a Turecku. Ve svých připomínkách k této poznámce žadatel varoval, že v Turecku neexistuje žádná výroba ferosilicia.

(121)

Komise toto tvrzení přezkoumala a zjistila, že určený turecký výrobce skutečně během období šetření nevyráběl ferosilicium. Komise proto nadále nepovažuje Turecko za možnou reprezentativní zemi.

(122)

U zvažovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřovala dostupnost veřejných údajů (a zejména veřejných finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu).

(123)

Komise hledala výrobce ferosilicia s veřejně dostupnými finančními údaji, které by bylo možné použít pro stanovení nezkreslených a přiměřených částek prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Jak je uvedeno v první a druhé poznámce o činitelích výroby, Komise jako zdroj údajů využila databázi Orbis (64) a internet. Kromě toho Komise omezila vyhledávání na společnosti s veřejně dostupnými výkazy zisků a ztrát za nejnovější období (2018) a ziskové společnosti. Tím se ve druhé poznámce o činitelích výroby vyhledávání zúžilo na pět společností v Brazílii a pět společností v Rusku.

(124)

Komise nakonec uvedla, že pouze jedna společnost se sídlem v Brazílii měla účetní závěrky segmentované tak, aby bylo možné oddělit příjmy a výdaje, které konkrétně souvisí s jejím segmentem ferosilicia. Komise proto dospěla k závěru, že vhodnou reprezentativní zemí je Brazílie.

(125)

Ve druhé poznámce o činitelích výroby proto oznámila všem zúčastněným stranám svůj záměr použít Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi, pokud dospěje k závěru, že jsou splněny všechny podmínky pro použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. S přihlédnutím ke všem výše uvedeným prvkům a k tomu, že zúčastněné strany nepředložily k druhé poznámce připomínky, Komise rozhodla, že jako vhodnou reprezentativní zemi zvolí Brazílii, a vybrala následující společnost s veřejně dostupnými finančními údaji, které lze použít pro stanovení nezkreslených a přiměřených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku v souladu s posledním odstavcem čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení: Cia de Ferro Ligas da Bahia S.A.

(126)

Poté, co bylo na základě uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(127)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi. Brazílie má zejména významnou výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a kompletní soubor dostupných údajů o všech činitelích výroby, prodejních, režijních a správních nákladech a zisku.

(128)

Ve druhé poznámce o činitelích výroby Komise uvedla, že pro početní zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), s jejíž pomocí stanoví nezkreslené náklady na většinu činitelů výroby v reprezentativní zemi, a statistiky Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) a národní statistiky, na jejichž základě stanoví nezkreslené náklady práce v reprezentativní zemi. Komise rovněž uvedla, že pro náklady na elektřinu použije ceny účtované jedním z největších dodavatelů elektřiny v Brazílii, společností EDP Brazil, a že finanční údaje brazilské společnosti, která byla vybrána, tj. Cia de Ferro Ligas da Bahia S.A., použije ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(129)

Komise rovněž vysvětlila, že informace, které databáze GTA poskytla o dovozu jednoho z činitelů výroby ferosilicia do Brazílie, tj. dřevěných štěpků, nebyly pro období přezkumného šetření reprezentativní, a proto nemohly být použity. Z důvodu toho, že není k dispozici mezinárodní referenční hodnota nebo mezinárodní publikace, a z důvodu významnosti dřevěných štěpků se Komise rozhodla použít alternativu: dovozní cenu vykázanou v databázi GTA pro dřevěné štěpky v Turecku, tedy zemi s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou ČLR, jež byla Komisí určena jako jedna ze tří možných reprezentativních zemí v první poznámce o činitelích výroby (viz 30. bod odůvodnění). V Rusku, další zemi, která byla také určena v uvedené poznámce, se nevyskytly žádné reprezentativní objemy dovozu dřevních štěpků, v Turecku se však tento produkt dováží v reprezentativním objemu. Tato referenční hodnota byla považována za nezkreslenou, neboť vzhledem k tomu, že je založena na aritmetickém průměru hodnot týkajících se reprezentativního počtu transakcí zjištěných v databázi GTA, měla by odrážet podmínky konkurenčního trhu v oblasti (65).

(130)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do činitelů výroby uvedených výše. Ke stanovení této částky byly použity finanční údaje výrobce v Unii zařazeného do vzorku, který spolupracoval v rámci šetření dumpingu a který za tímto účelem poskytl konkrétní informace a umožnil jejich ověření na místě, společnosti FerroAtlántica S.A.U., Španělsko (dále jen „FASAU“). Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.2.1.1 písm. e).

(131)

V první a druhé poznámce o činitelích výroby se Komise snažila sestavit seznam činitelů výroby a zdrojů, které měli výrobci v ČLR použít u všech činitelů výroby, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu činitelů výroby, který byl zúčastněným stranám sdělen v uvedených poznámkách.

(132)

Následně Komise po inspekci na místě ve společnosti FASAU vypracovala konečný seznam činitelů výroby ferosilicia.

(133)

S ohledem na všechny informace, které předložil žadatel, a s ohledem na to, že ke dvěma poznámkám týkajícím se zdrojů pro určení běžné hodnoty nebyly předloženy žádné připomínky týkající se činitelů výroby, byly určeny následující činitele výroby a případně jejich kódy:

Tabulka 1

(134)

Aby bylo možné stanovit nezkreslené ceny materiálů dodaných ke vstupu do továrny výrobce, jak stanoví čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážka, použila Komise dovozní ceny každého materiálu, který používá k výrobě ferosilicia společnost FASAU, v reprezentativní zemi, s přihlédnutím k tomu, že v ČLR neexistovali spolupracující výrobci.

(135)

Pro stanovení běžné hodnoty by podle metodiky Komise měla být k těmto dovozním cenám připočtena dovozní cla výrobních činitelů a materiálů dovážených do Brazílie (a u dřevěných štěpků do Turecka), viz 133. bod odůvodnění, jakož i náklady na vnitrostátní dopravu. Tyto úpravy by vedly k vyšší běžné hodnotě, jelikož dovozní cla by dále zvýšila dovozní ceny materiálů, a tudíž i k úpravě úrovně dumpingu směrem nahoru. S ohledem na zjištění uvedené ve 155. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že za těchto okolností nejsou úpravy o dovozní cla a vnitrostátní dopravu nezbytné.

(136)

Během inspekce na místě ve společnosti FASAU Komise ověřila používané suroviny, výsledný ocelový šrot a příslušné poměry spotřeby při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(137)

Pokud jde o nákupní ceny všech surovin kromě tří, Komise neměla žádné informace o trhu v reprezentativní zemi, a proto vycházela z dovozních cen v reprezentativní zemi, kterou byla Brazílie. V případě dřevěných štěpků byly použity dovozní ceny v Turecku (viz 129. bod odůvodnění). Dovozní ceny v reprezentativní zemi byly určeny jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR.

(138)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země (nebo do Turecka v případě dřevěných štěpků), neboť jak konstatovala ve 121. bodě odůvodnění, vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Stejně tak byly vyloučeny údaje o dovozu do reprezentativní země (nebo do Turecka v případě dřevěných štěpků) ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (69). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty. Tyto údaje o dovozu byly každopádně zanedbatelné. Po vyloučení ČLR byl již dovoz z jiných třetích zemí reprezentativní a činil 30 % až 93 % celkového objemu dovezeného do Brazílie (nebo do Turecka v případě dřevěných štěpků). Kromě toho hlavní surovina k výrobě ferosilicia, tedy uhlí, není vyvážena z ČLR do Brazílie.

(139)

Komise přezkoumala existenci vývozních omezení v Brazílii a v poznámce ze dne 15. října 2019 potvrdila, že vývoz vápence a okují podléhal vývoznímu povolení (70). Kromě toho Komise zjistila, že objemy dovozu vápence do Brazílie jsou zanedbatelné a že během období přezkumného šetření nedošlo k žádnému dovozu okují. Nebylo možné určit reprezentativní alternativní referenční hodnotu. Inspekce ve společnosti FASAU prokázala, že tyto vstupní suroviny mají na celkové náklady výrobku, který je předmětem přezkumu, poměrně malý dopad. S ohledem na zjištění uvedené ve 155. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření dumping přetrvával nebo je pravděpodobné jeho obnovení, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, se tak Komise rozhodla nezohledňovat náklady těchto dvou činitelů výroby, pro něž nebylo možné určit reprezentativní referenční hodnotu.

(140)

Příjmy z mikrosiliky, která je vedlejším produktem, byly odečteny od nákladů tak, že faktory použití uvedené v žádosti byly vynásobeny nezkreslenými náklady na jednotku zaznamenanými v reprezentativní zemi, tj. v Brazílii.

(141)

Pokud jde o příjmy z ferosiliciové strusky jako vedlejšího produktu, Komise zjistila, že objem dovozu tohoto výrobku do Brazílie se blíží nule, a že zjištěné brazilské dovozní ceny tohoto výrobku tudíž nelze považovat za reprezentativní. Vzhledem k tomu, že skutečné příjmy společností FASAU z ferosiliciové strusky představovaly zanedbatelný podíl na celkových nákladech na suroviny, nemají žádný významný dopad na výpočet dumpingového rozpětí bez ohledu na to, jaký zdroj by byl použit k jejich nahrazení. Komise se proto při stanovení nákladů na výrobní režii rozhodla tyto příjmy zohlednit (viz oddíl 3.2.1.1 písm. e) níže).

(142)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu vyvážejícího výrobce, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise přičetla náklady na mezinárodní dopravu a pojištění (71), uplatnila dovozní clo v reprezentativní zemi a k dovozní ceně přičetla náklady na vnitrostátní dopravu. S ohledem na vážené průměrné dumpingové rozpětí získané bez těchto nákladů (viz 155. bod odůvodnění) se Komise rozhodla tyto náklady nezohlednit.

(143)

Ke stanovení referenční úrovně pro náklady práce použila Komise statistiky MOP spolu s veřejně dostupnými informacemi o průměrných dalších nákladech práce vznikajících brazilským zaměstnavatelům (72), jako jsou příspěvky na sociální zabezpečení včetně fondu FGTS (nezaměstnanost, závažná nemoc, výstavba/nákupy nemovitostí).

(144)

Statistiky MOP (73) poskytly údaje o průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin týdně jedním zaměstnancem a o měsíčních výdělcích zaměstnanců ve výrobě během období šetření. S použitím těchto údajů vypočítala Komise hodinovou mzdu ve výrobě, k níž byly připočteny další náklady související s pracovní silou (74) (sociální zabezpečení a příspěvky na pojištění pro případ nezaměstnanosti hrazené zaměstnavatelem).

(145)

Cenu elektřiny účtovanou jedním z největších dodavatelů elektřiny v Brazílii, společností EDP Brasil, bylo snadné zjistit (75). Informace byly dostatečně podrobné k určení ceny elektřiny a ceny za používání distribuční soustavy (modalidade tarifaria azul), které platí průmysloví uživatelé.

(146)

Je třeba poznamenat, že brazilský regulační orgán Agência Nacional de Energia Elétrica (76) (dále jen „ANEEL“) za účelem regulace spotřeby elektřiny v zemi ukládá dodavatelům elektřiny povinnost zvyšovat sazby o určitý procentní podíl. ANEEL používá systém vlajek (77) (zelená, žlutá, červená 1, červená 2), kterým signalizuje, zda by cena elektřiny měla zůstat na úrovni navrhované dodavatelem (zelená), nebo by měla být zvýšena o 0,010 BRL/kWh (žlutá), 0,030 BRL/kWh (červená 1) nebo 0,050 BRL/kWh (červená 2). Tyto vlajky zveřejňuje ANEEL každý měsíc a pro období šetření byly snadno dostupné na internetových stránkách EDP Brasil (78). Při stanovování nezkreslených nákladů na elektřinu Komise nevzala v úvahu vlajky publikované během období šetření a cenu neupravila podle nich. S ohledem na zjištění uvedené v 155. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření dumping přetrvával nebo je pravděpodobné jeho obnovení, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o náklady na elektřinu nejsou nezbytné.

(147)

Vedle činitelů výroby shrnutých ve 133. bodě odůvodnění výše byly určeny náklady na výrobní režii. Výpočet těchto nákladů na výrobní režii byl založen na poměru nákladů na výrobní režii k nákladům na výrobní režii, které byly vykázány a ověřeny podle výrobních nákladů společnosti FASAU (zahrnujících spotřebu materiálů nevkládaných do pecí, externí služby, vnitřní dopravu a strukturální náklady, jako jsou odpisy a údržba). Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(148)

Pokud jde o prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je vysvětleno ve 128. bodě odůvodnění, Komise použila finanční údaje společnosti Cia de Ferro Ligas da Bahia S.A. Aby zajistila shodu s obdobím přezkumného šetření, Komise zohlednila konsolidovanou účetní závěrku této společnosti za rok 2018, doplnila konsolidovanou účetní závěrku za první trimestr roku 2019 a odečetla konsolidovanou účetní závěrku za první trimestr roku 2018 (79). Vzhledem k tomu, že společnost nevyráběla pouze ferosilicium, Komise pro účely výpočtu číselných údajů omezených na segment ferosilicia přihlédla k segmentaci, kterou společnost poskytla.

(149)

Při výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů Komise nepřihlédla k položce „podíl na zisku (ztrátě) z investic“, jelikož tyto náklady (nebo příjmy) nesouvisely s výrobkem, který je předmětem přezkumu. Výsledkem úpravy byl vyšší podíl prodejních, režijních a správních nákladů a nižší podíl zisku ve stejném poměru. Proto tyto hodnoty společně neměly žádný vliv na výpočet běžné hodnoty.

(150)

Za účelem výpočtu běžné hodnoty provedla Komise následující kroky.

(151)

Za prvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců Komise následně vynásobila ověřené faktory použití společnosti FASAU pro materiály, práci a energii nezkreslenými náklady na jednotku, které vysvětluje oddíl 3.2.1.1 písm. d) výše.

(152)

Za druhé Komise na tyto výrobní náklady uplatnila náklady na výrobní režii a připočetla určené prodejní, režijní a správní náklady a zisk, které vysvětluje oddíl 3.2.1.1 písm. e) výše. Stanovené náklady na výrobní režii tudíž činily 37,11 %. Prodejní, režijní a správní náklady (80) vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněné na součet výrobních nákladů a výrobní režie činily 15,12 %. Zisk (81) vyjádřený jako procento nákladů na prodané zboží a uplatněný na součet výrobních nákladů, výrobní režie a prodejních, režijních a správních nákladů činil 51,1 %.

(153)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců nespolupracoval, byla běžná hodnota stanovena na celostátní úrovni.

(154)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu.

(155)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu. Na tomto základě vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činil 157,8 %.

(156)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping ze strany ČLR během období přezkumného šetření přetrvával.

(157)

Statistické údaje Eurostatu ukazují, že v období přezkumného šetření bylo z Ruska do Unie dovezeno 2 735 tun ferosilicia, což představuje přibližně 0,4 % celkové spotřeby v Unii. Ruská vláda uvedla, že takovýto objem dovozu je zanedbatelný. Komise však dospěla k závěru, že taková úroveň dovozu je dostatečně reprezentativní pro účely zkoumání toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

(158)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ruských výrobců použila Komise pro stanovení běžné hodnoty v Rusku dostupné údaje. K tomuto účelu byly použity informace předložené žadatelem (82). Tyto autorským právem chráněné informace poskytla společnost Metal Expert (83).

(159)

Běžná hodnota tak vycházela z cen na domácím trhu uvedených v žádosti a aktualizovaných (84) pro období šetření. Aktualizované ceny na domácím trhu byly zveřejněny ve spisu. Od žádné ze zúčastněných stran nebyly obdrženy připomínky.

(160)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany ruských vyvážejících výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu.

(161)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení. Na základě informací poskytnutých žadatelem byla vývozní cena upravena směrem dolů o 100 EUR za tunu, aby bylo zohledněno přepravné.

(162)

Na tomto základě vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činil 17,6 %.

(163)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping ze strany Ruska během období přezkumného šetření přetrvával.

(164)

Jak je uvedeno v oddíle 3.2.1 výše, bylo zjištěno, že dovoz ferosilicia z ČLR byl během období přezkumného šetření dumpingový. V zájmu úplnosti Komise rovněž zkoumala, zda by dumping přetrval nebo by se obnovil, kdyby byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, dostupnost jiných trhů pro čínské výrobce, cenová politika vyvážejících výrobců v ČLR na jejich domácím trhu a jiných trzích a atraktivita trhu Unie.

(165)

Kvůli nedostatečné spolupráci byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem.

(166)

Výrobní kapacita v ČLR podstatně převyšovala stávající objem výroby. Podle údajů uvedených v žádosti (85), které byly během šetření aktualizovány (86), činila v roce 2019 výrobní kapacita pro ferosilicium 10 571 000 tun, zatímco objem výroby v témže roce činil 4 040 000 tun. Využití kapacity tedy dosáhlo pouze přibližně 38,2 %. Pokud by byla opatření zrušena, měli by tak čínští výrobci odhadovanou volnou kapacitu ve výši 6 531 000 tun, přičemž spotřeba na trhu Unie činila během období přezkumného šetření 740 144 tun (viz tabulka 1). Žádná ze stran nevyvrátila výrobní kapacitu a volnou kapacitu v ČLR uvedenou v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(167)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě ferosilicia na vývoz na trh Unie.

(168)

Čínský domácí trh je celosvětově zdaleka nejdůležitějším trhem, neboť v roce 2017 představoval 58 % světové zjevné spotřeby (87). Spotřeba na tomto trhu však od roku 2013 do období přezkumného šetření klesla o 18 % neboli 887 000 tun (88).

(169)

V průběhu období přezkumného šetření dovezlo Japonsko 167 000 tun ferosilicia z ČLR a představovalo první vývozní trh ČLR, na který připadalo 27,7 % celkového čínského vývozu ferosilicia. Podle článků v tisku však japonské společnosti v oboru zpracování feroslitin hodlají diverzifikovat dodávky a ukončit svou závislost na Indii a ČLR. Za tím účelem založily v roce 2017 v Malajsii několik společných podniků (89). V důsledku toho se očekává, že přístup na japonský trh bude v budoucnu pro čínský vývoz obtížnější.

(170)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, existuje vysoké riziko, že se čínští výrobci budou snažit nahradit své významné ztráty z hlediska objemu prodeje na důležitém domácím a pravděpodobně i japonském trhu, a to přesměrováním významných prodejních toků na trh Unie.

(171)

Čínský vývoz ferosilicia v období přezkumného šetření činil 608 000 tun, z toho 3 587 tun směřovalo do Unie (90). Čínští výrobci vyváželi do 63 zemí a průměrné prodejní ceny ferosilicia pro tyto země byly v průměru nižší než prodejní ceny pro Unii. Pouze ve čtrnácti z těchto zemí byly prodejní ceny ve srovnání s prodejními cenami pro Unii vyšší. Průměrné čínské prodejní ceny pro Unii byly skutečně vyšší (+6,1 %) než celková průměrná prodejní cena čínského vývozu během období přezkumného šetření (91). Vývoz do Unie je proto pro čínské vývozce mnohem atraktivnější než vývoz do téměř všech jiných zemí.

(172)

Trh Unie je rovněž pro čínské výrobce atraktivní vzhledem ke své velikosti: vzhledem k celosvětové spotřebě ferosilicia je Unie druhým největším jednotlivým trhem po ČLR. Z hlediska velikosti představuje 1,7násobek severoamerického trhu a 1,5násobek japonského trhu (92). Jeho velikost je tedy důležitým faktorem, který přispívá k jeho atraktivitě.

(173)

S ohledem na pokračující dumping během období přezkumného šetření, cenovou politiku vývozců na třetích trzích, rozsah volné kapacity v ČLR, velikost trhu Unie a převládající ceny na tomto trhu a na výrazně nižší spotřebu na domácím trhu a očekávanou nižší dostupnost dalšího významného vývozního trhu existuje vysoká pravděpodobnost, že dumping z ČLR bude pokračovat, nebo se v každém případě obnoví, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(174)

Jak je uvedeno v oddíle 3.2.2 výše, bylo zjištěno, že dovoz ferosilicia z Ruska byl během období přezkumného šetření dumpingový. Komise rovněž zkoumala, zda by dumping přetrval nebo by se obnovil, kdyby byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku, dostupnost jiných trhů pro ruské výrobce, cenová politika vyvážejících výrobců v Rusku na jejich domácím trhu a jiných trzích a atraktivita trhu Unie.

(175)

Kvůli nedostatečné spolupráci byly výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých aktualizovaných žadatelem (93).

(176)

Výrobní kapacita v Rusku podstatně převyšovala stávající objem výroby. Podle žádosti činila v roce 2019 výrobní kapacita pro ferosilicium 826 000 tun, zatímco objem výroby v témže roce činil 561 000 tun. Využití kapacity tedy dosáhlo pouze přibližně 67,9 %. Pokud by byla opatření zrušena, mají ruští výrobci dostatečnou volnou kapacitu, odhadovanou na 265 000 tun, aby dumpingovým ferosiliciem způsobili převis nabídky na trhu Unie, kde spotřeba během období přezkumného šetření dosáhla 740 144 tun.

(177)

Dva nespolupracující ruští vývozci a ruská vláda tvrdili, že Komise podhodnotila míru využití v Rusku. Ruská vláda poukázala na tvrzení dvou ruských vyvážejících výrobců, podle nichž by ruská výrobní kapacita byla mnohem nižší, zejména u dvou vyvážejících výrobců samotných, a ruský objem výroby vyšší. V důsledku toho by využití kapacity v Rusku dosáhlo 90 % až 100 %. Ruská vláda také poukázala na podání, které v tomto ohledu předložila.

(178)

Komise za prvé uvedla, že ve svém podání ze dne 24. dubna 2019 ruská vláda/Ministerstvo hospodářského rozvoje Ruské federace uvedly, že výrobní kapacita v Rusku pro výrobek, který je předmětem přezkumu, jak ji uvedli žadatelé a použila Komise, byla „rovněž potvrzena ruskými úředními statistikami“.

(179)

Za druhé, podle šetření byla ruská výrobní kapacita pro rok 2019 odhadnuta na 826 000 tun, zatímco podle ruských oficiálních statistik by toto číslo pro rok 2018 bylo ještě vyšší, tj. 932 000 tun. Údaje, které předložili nespolupracující vyvážející výrobci za rok 2017, neodpovídají ruským úředním statistikám ani odhadům žadatelů pro tentýž rok. Výrobní kapacita v Rusku v roce 2017 byla ve skutečnosti podle ruské vlády o [20–30 %] vyšší než podle údajů, které za tímto účelem předložili dva nespolupracující vyvážející výrobci. Na základě odhadů žadatelů i na základě ruských oficiálních statistik (jakož i prohlášení ruské vlády) je tudíž zřejmé, že výrobní kapacita, kterou uvedl vyvážející výrobce, byla podhodnocena.

(180)

Za třetí informace, které předložili nespolupracující vyvážející výrobci, se týkaly roku 2017, a nikoli období šetření. I kdyby byly tyto neověřené informace přijaty, tvrzení, že využití kapacity v Rusku by činilo téměř 100 %, je stále nesprávné. Pokud by využití kapacity bylo vypočteno na základě ruských oficiálních statistik o výrobní kapacitě (840 700 tun) a skutečné výroby, kterou uvedl nespolupracující vyvážející výrobce [600 000 tun – 700 000 tun] za rok 2017, využití kapacity by ve skutečnosti činilo [71–83 %], což je stále daleko od „téměř 100 %“.

(181)

Údaje o výrobní kapacitě a objemech, které poskytl žadatel, byly v každém případě novější, a tudíž relevantnější pro účely posouzení zaměřených výhledově, jako je analýza pravděpodobnosti, jelikož se týkaly roku 2019.

(182)

Ze všech těchto důvodů se tvrzení, že by Komise nadhodnotila volnou kapacitu v Rusku, odmítají. Toto rozhodnutí bylo sděleno stranám, které měly možnost se k věci před přijetím konečného rozhodnutí vyjádřit.

(183)

V reakci na to dva vyvážející výrobci uvedli, že se Komise obecně nezabývala všemi nevyřešenými problémy, které spolu s ruskou vládou předkládali během celého šetření přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně pak zjištěními Komise o volné kapacitě ruských výrobců. Vyvážející výrobci dále uvedli, že kromě otázky dumpingu plně spolupracovali při šetření jako zúčastněná strana. Kromě toho tvrdili, že vzhledem k významným nesrovnalostem v údajích předložených různými zúčastněnými stranami, pokud jde o kapacitu, výrobu a využití kapacity v Rusku, byla Komise povinna údaje ověřit, a to i prostřednictvím inspekce na místě v jejich prostorách. Vyvážející výrobci zpochybnili odmítnutí jejich argumentu, že míra využití kapacity se blížila 100 %, na základě alternativního výpočtu s využitím údajů poskytnutých společnostmi a žadateli. V této souvislosti tvrdili, že se Komise při použití údajů o výrobní kapacitě a objemech uchýlila k účelovému výběru. A konečně v souvislosti se skutečnostmi, které byly dostupné na podporu jejich tvrzení, že informace, které Komise použila, nebyly v tomto případě nejvhodnější a že jimi poskytnuté informace byly nejlepší dostupné, společnosti odkázaly na judikaturu Světové obchodní organizace.

(184)

Za prvé, Komise nesouhlasila s tím, že by se některým tvrzením nebo argumentem nezabývala a nereagovala na něj. Komise ve skutečnosti zaslala společnostem dodatečné informace, aby zajistila, že jejich připomínky k volné kapacitě budou v plném rozsahu řešeny, a aby společnosti měly možnost vyjádřit připomínky dříve, než budou zjištění konečná. Skutečnost, že společnosti nesouhlasily se závěry Komise, nelze zaměňovat s nedostatečným odůvodněním. Kromě volné kapacity společnosti neuvedly, kterými otázkami se Komise v dokumentu uvádějícím konečné informace nezabývala. Není třeba uvádět, že dodatečné informace byly omezeny na posouzení volné kapacity a že odpověď na připomínky k dokumentu uvádějícímu konečné informace je uvedena v tomto nařízení, jak je běžnou praxí Komise.

(185)

Za druhé, dva vyvážející výrobci byli podle článku 18 základního nařízení považováni za nespolupracující strany. Jak uvedly samy tyto společnosti, rozhodli se vyvážející výrobci neodpovědět na dotazníky, které vyžadovaly důležité informace, jež měly být použity nejen pro účely posouzení dumpingu, ale i pro posouzení újmy (jako je výroba, výrobní kapacita a využití). Ačkoli Komise nemá zákonnou povinnost provádět inspekce na místě, je praxí Komise ověřovat odpovědi na dotazník a další údaje poskytnuté všemi spolupracujícími stranami, kterými však tito dva vyvážející výrobci nebyli. Komise dále upozorňuje, že v tomto konkrétním případě, bez ohledu na skutečnost, že tyto strany nespolupracovaly, a tudíž nebyla provedena žádná inspekce v jejich prostorách, podle dodatečných konkrétních informací byly údaje, které tyto strany předložily, z věcného hlediska zváženy, jakkoli nebyly ověřené. Tyto údaje pak byly z věcného hlediska zamítnuty po porovnání s informacemi, které poskytla ruská vláda a žadatelé. Na rozdíl od toho, co společnosti tvrdily, nebyly zaznamenány žádné „významné nesrovnalosti v údajích předložených různými zúčastněnými stranami“. Pouze jejich informace se významně lišily od všech ostatních dostupných informací ve spisu, především pak skutečnost, že tyto informace se týkaly roku 2017, který předcházel období přezkumného šetření, jakož i novějšímu období roku 2018, za které předložila údaje ruská vláda. Zároveň údaje poskytnuté žadateli a ruskou vládou, z nichž Komise vycházela při svém posouzení, nebyly sice totožné, ale navzájem si odpovídaly. Ve svém podání ze dne 24. dubna 2019 ruská vláda/Ministerstvo hospodářského rozvoje Ruské federace samy potvrdily, že údaje poskytnuté žadateli jsou správné. Na tomto základě dospěla Komise k věcnému závěru, a to bez ohledu na ověření těchto údajů, že informace poskytnuté vyvážejícími výrobci byly zastaralé, a tudíž irelevantní, a to kromě toho, že nebyly spolehlivé, a nebylo možné je tedy použít k výpočtu volné kapacity v Rusku.

(186)

Za třetí, na rozdíl od toho, co tvrdily společnosti, výpočet Komise použil vlastní údaje společností a oficiální statistiky týkající se kapacity v Rusku, které předložila ruská vláda (a nikoli informace poskytnuté žadatelem). Komise kromě toho navíc nemůže akceptovat, že by různé metodiky mohly přinést tak odlišné výsledky, jaké byly zjištěny u údajů poskytnutých společnostmi o výrobní kapacitě. Z tohoto důvodu Komise odmítá tvrzení, že si dostupné údaje vybrala účelově. Při porovnání s oficiálními statistikami nemohly být informace poskytnuté společnostmi potvrzeny, a proto byly odmítnuty.

(187)

Za čtvrté, Komise nesouhlasila s tím, že nejvhodnějšími informacemi v tomto případě byly informace poskytnuté společnostmi. Porovnání s oficiálními údaji ukázala, že údaj o výrobní kapacitě nebyl správný, a proto byly tyto informace považovány za nespolehlivé a nebyly použity ve zjištěních Komise. Komise se rozhodla použít informace poskytnuté žadateli, které byly v souladu s ruskými úředními statistikami. Pokud jde o základní nařízení a koncepci Světové obchodní organizace, na kterou společnosti odkazovaly, tyto informace byly v tomto případě vyhodnoceny jako „nejvhodnější“. Tvrzení společností bylo proto odmítnuto.

(188)

V každém případě Komise připomněla, že posouzení volné kapacity bylo pouze jedním z několika dalších prvků a ukazatelů, na nichž je podle požadavků právních předpisů povinna založit svá zjištění o obnovení újmy při přezkumech opatření před pozbytím platnosti.

(189)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují ruští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě ferosilicia na vývoz na trh Unie.

(190)

Jak popisuje 168. bod odůvodnění, nedávný vývoj na japonském trhu skutečně naznačuje, že dovoz z Malajsie bude postupně přebírat podíl dovozu z jiných zemí na trhu. Japonsko je pro ferosilicium také prvním ruským vývozním trhem. Během období přezkumného šetření připadalo na japonský trh 30 % celkového objemu ruského vývozu ferosilicia (neboli 127 000 tun). Pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by ruští vyvážející výrobci přesměrovali alespoň část tohoto vývozu do Unie za dumpingové ceny.

(191)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci byla k porovnání ruských vývozních cen do Unie s ruskými vývozními cenami na jiné vývozní trhy využita databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) a ruské celní statistiky zahraničního obchodu, přičemž oba zdroje zřejmě poskytují téměř stejný výsledek. Na tomto základě byly průměrné ruské prodejní ceny pro Unii o 1 149 EUR za tunu (neboli 8,1 %) vyšší než celková průměrná prodejní cena ruského vývozu během období přezkumného šetření. Pouze ve dvou ze 36 zemí prodávali ruští vyvážející výrobci za ceny, které byly v průměru vyšší než v Unii. Tento prodej představoval méně než 1 % celkového objemu vývozu. Komise proto konstatovala, že vývoz do Unie je pro ruské vývozce významně atraktivnější než vývoz do téměř všech jiných zemí.

(192)

Po poskytnutí informací oba ruští vyvážející výrobci uvedení ve 191. bodě odůvodnění výše nesouhlasili se zjištěními Komise, pokud jde o atraktivitu trhu Unie pro ruské odvětví výroby ferosilicia. Zpochybnili ceny vykázané v ruské celní statistice zahraničního obchodu jako ceny nespolehlivé. Toto tvrzení však nebylo dále doloženo a nebyla navržena žádná alternativní metoda porovnání ruských vývozních cen pro různé trhy. Je třeba připomenout, že obě dotčené strany jsou dvěma největšími ruskými vyvážejícími výrobci, a pokud by se rozhodly spolupracovat při šetření, což neučinily, byla by Komise schopna podrobně posoudit ruské vývozní ceny srovnatelných výrobků na různých světových trzích na základě jejich vlastního prodeje na vývoz. Oba vyvážející výrobci dále tvrdili, že objem ruského vývozu do Unie bude na zanedbatelné úrovni, a proto není možné vyvozovat jakékoli závěry z cen tohoto dovozu. Jak je uvedeno ve 157. bodě odůvodnění výše, ruský dovoz v období přezkumného šetření představoval přibližně 0,4 % celkové spotřeby v Unii a Komise měla za to, že taková úroveň dovozu je dostatečně reprezentativní. A konečně také tyto strany tvrdily, že cenu ferosilicia by určovala ČLR a ostatní účastníci trhu by se těmito cenami obecně řídili, což by umožňovalo pouze malé odchylky. Ať už tomu tak skutečně je, nebo není, Komise to nepovažovala za podstatné pro posouzení atraktivity trhu Unie, pokud jde o ceny ve srovnání s jinými trhy. Tvrzení byla proto zamítnuta.

(193)

Jak je uvedeno ve 172. bodě odůvodnění výše, kromě cen převládajících na trhu Unie je druhým důležitým faktorem, který přispívá k jeho atraktivitě, velikost trhu Unie.

(194)

S ohledem na pokračující dumping během období přezkumného šetření, cenovou politiku vývozců na třetích trzích, rozsah volné kapacity v Rusku, velikost trhu Unie a převládající ceny na tomto trhu a na očekávanou nižší dostupnost dalšího významného vývozního trhu existuje vysoká pravděpodobnost, že dumping z Ruska bude pokračovat, nebo se obnoví, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(195)

Šetření ukázalo, že čínský a ruský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(196)

Komise rovněž zjistila, že v obou dotčených zemích existuje významná volná kapacita, že trh Unie je atraktivní z hlediska cen a velikosti a že ostatní vývozy mohou být přesměrovány.

(197)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu.

(198)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období pět výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(199)

Na základě informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření stanovena na zhruba 241 000 tun. Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, čtyři výrobci v Unii byli vybráni do vzorku, který představuje více než 90 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(200)

Komise stanovila spotřebu v Unii jako součet objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a celkového dovozu do Unie získaného z databáze Comext (Eurostat).

(201)

Během celého posuzovaného období zůstala spotřeba v Unii stabilní s výjimkou roku 2016, kdy došlo k prudkému propadu. Silný pokles cen začal ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 a během roku 2016 negativně ovlivňoval celý trh. Ocelářství je hlavním odvětvím konečného užití ferosilicia a výroba oceli v Evropské unii se snížila z 165,9 milionu tun v roce 2015 na 162,1 milionu tun v roce 2016 (–2,3 %) (94). Kromě toho ve druhé polovině roku 2015 došlo k velkému snížení stavu zásob, což vyvolalo pokles cen. Nízké ceny pak omezily výstupy a v následujících dvou letech 2016 a 2017 se stav zásob postupně snižoval.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(202)

Komise zkoumala, zda má být dovoz ferosilicia pocházejícího z dotčených zemí posuzován souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(203)

Dumpingové rozpětí stanovené ve vztahu k dovozu z každé z dotčených zemí bylo vyšší než minimální prahová hodnota vymezená v čl. 9 odst. 3 základního nařízení a objem dovozu z každé z dotčených zemí byl dostatečně reprezentativní, jak je uvedeno v 43. a 157. bodě odůvodnění.

(204)

Souhrnné posouzení bylo považováno za vhodné s ohledem na srovnatelné podmínky hospodářské soutěže mezi dovozem z těchto dvou zemí a obdobným výrobkem Unie. Komise zjistila podobné podmínky hospodářské soutěže, neboť výrobek, který je předmětem přezkumu, dovážený z ČLR a Ruska a obdobný výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie na trhu Unie jsou podobné a má se za to, že jsou distribuovány stejnými obchodními kanály.

(205)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se mělo za to, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna. Dovoz z ČLR a Ruska byl proto zkoumán souhrnně.

(206)

Objem dovozu z ČLR a Ruska do Unie stanovila Komise na základě údajů z databáze Comext (Eurostat) a podíl tohoto dovozu na trhu stanovila srovnáním objemu dovozu se spotřebou Unie, jak je uvedeno v tabulce 1.

(207)

Objem dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčených zemí na trh Unie se během posuzovaného období snížil o 17 %. Objem dovozu z ČLR však vykazoval v roce 2018 a v období přezkumného šetření více než čtyřnásobný nárůst, zatímco dovoz z Ruska se v průběhu posuzovaného období snížil o více než polovinu, ačkoli mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření je patrný určitý nárůst.

Tabulka 2

Objem dovozu do Unie (v tunách)

(208)

Podíl dumpingového dovozu z dotčených zemí na trhu během posuzovaného období vykazoval pokles a během celého posuzovaného období byl nižší než 1 %. V průběhu posuzovaného období tak dovoz z ČLR a Ruska nadále vstupoval do Unie, jakkoli v omezeném rozsahu.

Tabulka 3

Podíl na trhu Unie (%)

(209)

Ceny dovážených výrobků stanovila Komise na základě údaje z databáze Comext (Eurostat).

(210)

Průměrné dovozní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR zaznamenaly v roce 2017 prudký nárůst, v roce 2018 však klesly o 74 procentních bodů. Celkově čínská cena vykazovala v posuzovaném období pokles o 6 %. Opačný trend byl zaznamenán v Rusku, kde v letech 2016 a 2017 panovala nižší cenová úroveň, v posuzovaném období však došlo k nárůstu o 9 %.

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(211)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(212)

vážené průměrné prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, kterou výrobci v Unii zařazení do vzorku účtují odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu, a

(213)

údajů Eurostatu o dovozních cenách pro výrobek, který je předmětem přezkumu, z ČLR i Ruska na úrovni cen CIF, upravených na cenu franko, včetně částky smluvního cla a nákladů po dovozu.

(214)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl z ceny odvětví Unie v období přezkumného šetření.

(215)

Srovnání týkající se dovozu z Ruska ukázalo průměrné cenové podbízení na trhu Unie během období přezkumného šetření ve výši 1,0 %.

(216)

Dovoz z ČLR se na trhu Unie nepodbízel, ale byl o 0,4 % vyšší. Pokud však zkoumáme čínské vývozní ceny do jiných třetích zemí (95), tyto ceny se na trhu Unie skutečně podbízejí, a to o 1,7 %.

(217)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, trh Unie by se stal atraktivním pro ruské i čínské vyvážející výrobce, jelikož úroveň cen v Unii je vyšší než v jiných zemích, do nichž vyvážejí. Tato atraktivita by ruské a čínské společnosti vybízela k pokračování v dumpingových praktikách na trhu Unie a k využití (alespoň částečnému) jejich volné kapacity pro dodávky na trh Unie. Již takové zvýšení dovozu by vedlo k poklesu cen v Unii. Kromě toho, jak ukazují ruské vývozní ceny do Unie a čínské vývozní ceny do jiných třetích zemí, je pravděpodobné, že takové dovozy by se podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(218)

Z důvodu rozsahu jeho objemu by ruský a čínský dovoz měl do značné míry vliv na pokles cen výrobního odvětví Unie. Aby výrobní odvětví Unie mohlo konkurovat zvýšenému objemu levného dovozu z dotčených zemí, muselo by pravděpodobně akceptovat ztrátu podílu na trhu a/nebo by bylo nuceno upravit své ceny směrem dolů, aby si udrželo svůj podíl na trhu.

(219)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dovoz z Ruska a ČLR by se pravděpodobně cenově podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie nebo by jen svým rozsahem a dumpingovými cenami způsobil pokles cen na trhu Unie.

(220)

Jeden vývozce tvrdil, že dovoz z dotčených zemí byl nahrazen dovozem z Norska, Malajsie, Egypta a Brazílie.

(221)

Dovoz ferosilicia pocházejícího z jiných třetích zemí než z ČLR a z Ruska pocházel především z Norska a představoval 39 % dovozu z jiných než dotčených zemí během období přezkumného šetření. Malajsie, Egypt a Brazílie představovaly během období přezkumného šetření 11 %, 5 %, resp. 7 % celkového dovozu. Vývozce však neposkytl žádné důkazy o tom, že by tento dovoz byl na trhu Unie dumpingový.

(222)

Vzhledem k tomu, že celkový podíl dovozu z třetích zemí na trhu zůstal během posuzovaného období stabilní, s mírným přechodným poklesem v letech 2016 a 2017, tvrzení vývozce nebylo pro dané období platné.

Tabulka 5

Dovoz z jiných třetích zemí a jeho podíl na trhu

(223)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(224)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(225)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů, které předložilo výrobní odvětví Unie, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(226)

Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(227)

Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(228)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(229)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(230)

Ačkoli v roce 2016 došlo k poklesu výroby, výroba výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšila o 3 %.

Tabulka 6

Výroba v Unii

(231)

Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období stabilní.

Tabulka 7

Výrobní kapacita v Unii

(232)

Využití kapacity sledovalo stejný trend jako výroba a během posuzovaného období se zvýšilo o 2 % na 80 %.

Tabulka 8

Využití výrobní kapacity v Unii

(233)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, zůstal během posuzovaného období stabilní a v období přezkumného šetření vykazoval mírný pokles o 1 %.

Tabulka 9

Objem prodeje v Unii

(234)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu vykázal v roce 2016 prudký nárůst, v období přezkumného šetření však zůstal ve srovnání s počátkem posuzovaného období stabilní na úrovni 27,7 %.

Tabulka 10

Podíl na trhu Unie

(235)

Mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba v Unii mírně snížila o 2 % a výrobní odvětví Unie snížilo svůj prodej o 1 %. Jeho podíl na trhu tedy zůstal stabilní.

(236)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie mezi lety 2015 a 2018 klesla o 12 % a poté v období přezkumného šetření vzrostla o 6 procentních bodů. Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie celkově během posuzovaného období vykázala pokles o 6 %. Náhlý nárůst míry zaměstnanosti během období přezkumného šetření je vysvětlen jedním výrobním závodem jednoho z evropských výrobců, který byl během období přezkumného šetření plně zaměřen na výrobek, který je předmětem přezkumu, a všichni jeho zaměstnanci byli tudíž přiděleni danému výrobku.

Tabulka 11

Zaměstnanost

(237)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup (v tunách) na ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE) za rok, začala v průběhu posuzovaného období na úrovni 279 tun na FTE a za posuzované období se zvýšila o 9 %.

Tabulka 12

Produktivita v Unii

(238)

Šetření prokázalo, že přetrvává dumping ze strany ČLR i Ruska a že rozsah dumpingových rozpětí uvedených ve 155. a 162. bodě odůvodnění je vyšší než nepatrný.

(239)

Míra dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčených zemí však zůstala během období přezkumného šetření omezena na 0,7 %.

(240)

Jednotkové ceny prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období zvýšily o 15 % na 1 338 EUR za tunu. Výrobní náklady se zvýšily o 20 % na 1 250 EUR za tunu, což vysvětluje zvýšení prodejní ceny.

Tabulka 13

Jednotkové ceny a jednotkové náklady v Unii

(241)

Mezi rokem 2015 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance zvýšily o 41 % kvůli nárůstu celkových nákladů práce a snížení zaměstnanosti v přepočtu na FTE ve stejném období.

Tabulka 14

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(242)

Úroveň konečného stavu zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila. V roce 2016 prudce poklesla o 59 % a během zbývající části posuzovaného období rostla, přičemž v období přezkumného šetření zůstala o 31 % nižší ve srovnání se začátkem posuzovaného období.

Tabulka 15

Zásoby

(243)

Během posuzovaného období se ziskovost prodeje výrobního odvětví Unie vyjádřená jako procento čistého prodeje snížila ze zisku ve výši 10,7 % v roce 2015 na 7,4 % v období přezkumného šetření.

(244)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, kopírovala do značné míry trend ziskovosti. Klesla z 93,2 % v roce 2015 na 54,9 % v období přezkumného šetření, což znamená, že se během posuzovaného období propadla o 41 %.

(245)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok z provozní činnosti sledoval trend ziskovosti. V roce 2015 činil přibližně 25 milionů EUR a v období přezkumného šetření se snížil na přibližně 23 milionů EUR (tj. pokles o 8 %).

Tabulka 16

Ziskovost a návratnost investic

Tabulka 17

Peněžní toky

(246)

Roční investice výrobního odvětví Unie do výroby obdobného výrobku během posuzovaného období fluktuovaly, vykázaly však pokles z přibližně 11 milionů EUR v roce 2015 na přibližně 8 milionů EUR v období přezkumného šetření, tj. snížily se o 25 %.

Tabulka 18

Investice

(247)

Šetření ukázalo, že dovoz levných dumpingových výrobků z dotčených zemí se po předchozím přezkumném šetření dále snížil. To výrobnímu odvětví Unie umožnilo dosáhnout vysoké úrovně výroby a udržet stabilní objem výroby a prodeje a podíl na trhu, což vedlo k poměrně stabilní celkové finanční situaci.

(248)

Zkoumané makroekonomické a mikroekonomické ukazatele svědčí o tom, že antidumpingová opatření splnila zamýšlený cíl, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii.

(249)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(250)

Komise v 247. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z ČLR a Ruska, kdyby opatření pozbyla platnosti. Na základě výše popsaných trendů se jeví, že antidumpingová opatření splnila zamýšlený cíl, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii.

(251)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčených zemích, atraktivitu trhu Unie a dopad dovozu z dotčených zemí na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(252)

Jak je uvedeno ve 166. a 176. bodě odůvodnění, čínští i ruští vývozci mají k dispozici významnou volnou kapacitu pro rychlé zvýšení svého vývozu. Jejich volná kapacita se odhaduje přibližně na 6 531 000 tun, resp. 265 000 tun, což je přibližně devítinásobek spotřeby v Unii.

(253)

Po poskytnutí informací dva ruští vývozci tvrdili, že sečtení volné kapacity ruských a čínských vývozců vede k zavádějící a zkreslené hodnotě.

(254)

Tato tvrzení jsou věcně nesprávná, neboť Komise nesčítala volnou kapacitu ruských a čínských vývozců. Posouzení bylo provedeno samostatně pro ČLR (166. bod odůvodnění) a pro Rusko (176. bod odůvodnění), jak je uvedeno v 250. bodě odůvodnění. Pokud jde o Rusko, Komise konstatovala, že pokud by byla opatření zrušena, mají ruští výrobci dostatečnou volnou kapacitu, odhadovanou na 265 000 tun, aby dumpingovým ferosiliciem způsobili převis nabídky na trhu Unie, kde spotřeba během období přezkumného šetření dosáhla 740 144 tun.

(255)

Komise proto trvá na svém závěru, že v Rusku existuje významná volná kapacita, která by mohla být využita k zásobování trhu Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a uvedené tvrzení se odmítá.

(256)

Vzhledem k lukrativnějším cenám na trhu v Unii ve srovnání s trhy třetích zemí, jak je popsáno v 171. a 191. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že kdyby bylo umožněno, aby antidumpingová opatření pominula, byla by významná množství, v současnosti vyvážená do těchto třetích zemí, přesměrována na trh v Unii.

(257)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští a ruští výrobci by za této situace pravděpodobně zvýšili svou přítomnost na trhu Unie z hlediska objemu i podílu na trhu, a to s dumpingovými cenami, které by se pravděpodobně podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie nebo by alespoň vyvíjely zvýšený cenový tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno v 213. až 216. bodě odůvodnění.

(258)

Jeden vývozce tvrdil, že podíl na trhu Unie, který předtím držel čínský a ruský dovoz, převzaly jiné třetí země, a proto by bylo vysoce nepravděpodobné, že by dovoz z dotčených zemí výrazně vzrostl, pokud by opatření pozbyla platnosti. Tento vývozce dále tvrdil, že trh Unie není tak atraktivní jako trhy jiných třetích zemí, kde jsou vybudovány dobře zavedené vztahy.

(259)

Šetření však ukázalo, že ceny na trhu Unie jsou vyšší než na ostatních vývozních trzích dotčených zemí. Kromě toho, i když čínští a ruští vývozci měli v Unii pouze malý podíl na trhu, pokračovali ve své dumpingové politice. To by ve spojení s rozsáhlými volnými kapacitami v ČLR a Rusku vedlo ke zvýšení přítomnosti na trhu Unie za dumpingové ceny, a proto Komise tvrzení odmítla.

(260)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, očekává se zvýšení dovozu z dotčených zemí, a to z důvodu atraktivity trhu Unie, jak uvádí 254. až 257. bod odůvodnění. Tento dovoz se pravděpodobně bude podbízet vůči cenám výrobního odvětví Unie nebo bude přinejmenším vyvíjet silný tlak na snížení cenové úrovně výrobního odvětví Unie, která nezpůsobuje újmu, jak je uvedeno v 213. až 217. bodě odůvodnění.

(261)

Jeden vývozce tvrdil, že spotřeba v Unii se zvýší kvůli zvýšené poptávce ze strany navazujícího ocelářského odvětví. Žadatel naproti tomu tvrdil opak. V každém případě, i kdyby spotřeba v Unii vykazovala pozitivní budoucí trend, nezmírnilo by to škodlivé účinky dumpingového dovozu z dotčených zemí, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(262)

Po poskytnutí informací dva ruští vyvážející výrobci tvrdili, že by Komise měla být vázána vyšším standardem, pokud jde o důkazy nezbytné k odůvodnění pravděpodobnosti obnovení újmy ve vztahu k Rusku, neboť závěr o pokračujícím dumpingu byl stanoven na základě zanedbatelného dovozu z Ruska do Unie. Statistické údaje Eurostatu za období přezkumného šetření ukazují, že z Ruska bylo do Unie dovezeno 2 735 tun ferosilicia, což představuje přibližně 0,4 % celkové spotřeby v Unii (96).

(263)

Jak uvádí 192. bod odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že taková úroveň dovozu je dostatečně reprezentativní pro účely zkoumání toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping. Komise dále analyzovala trendy v souvislosti s vývozem do třetích zemí a dospěla k závěru, že je pravděpodobné, že vývoz do třetích zemí bude přesměrován do Unie z důvodu ceny a velikosti trhu Unie (191. až 193. bod odůvodnění). Komise tak nesouhlasí s tím, že její závěry o pravděpodobnosti obnovení újmy byly založeny na méně než přiměřeném důkazním standardu. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(264)

V souvislosti s pravděpodobným dodáním velkého množství čínského a ruského dovozu za dumpingové ceny by bylo výrobní odvětví Unie nuceno omezit svou výrobu nebo snížit ceny. Pokud jde o ruský dovoz, výrobní odvětví Unie by muselo snížit své ceny tak, aby soutěžilo na stejné cenové úrovni. Volná kapacita v ČLR je tak rozsáhlá, že i malý přesun prodeje směrem do Unie by nepříznivě ovlivnil výrobní odvětví Unie, zejména vzhledem k tomu, že čínský vývoz do jiných třetích zemí ukázal, že ceny mohou být sníženy na úroveň, která se podbízí vůči cenám výrobního odvětví Unie. Snížení objemu výroby nebo prodejních cen výrobního odvětví Unie by způsobilo velmi rychlé zhoršení jeho ziskovosti a dalších ukazatelů výkonnosti.

(265)

Po poskytnutí informací dva ruští vyvážející výrobci tvrdili, že stabilní nebo pozitivní výkonnost evropského průmyslu během posuzovaného období činí pravděpodobnost obnovení újmy mnohem menší. Podobně ruská vláda upozornila, že evropský průmysl výroby ferosilicia je v současné době v příznivé a stabilní situaci.

(266)

Šetření Komise skutečně potvrdilo, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Významné volné kapacity v Rusku však ohrožují situaci výrobního odvětví Unie, neboť by bylo nuceno omezit svou výrobu nebo snížit ceny, pokud by byla opatření zrušena. Atraktivita trhu Unie, který nabízí lukrativnější ceny než jiné vývozní destinace, posiluje velmi pravděpodobnou možnost přesměrování určitých množství z Ruska do Unie, pokud by byla opatření zrušena. Uvedení dva ruští vyvážející výrobci nepředložili žádný argument, který by tyto závěry Komise zneplatnil. Neexistence aktuální podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie proto není dostatečným argumentem a nemůže vést k závěru, že by se újma neopakovala, pokud by byla opatření zrušena.

(267)

Ruská vláda také poukázala na nedostatečnou atraktivitu trhu Unie pro ruské výrobce, neboť ti se již od uložení antidumpingových opatření nově zaměřili na třetí trhy. Proto by nárůst vývozu ruského ferosilicia do Unie byl mimořádně nepravděpodobný a ruští výrobci by nebyli schopni významně zvýšit své dodávky do Unie, pokud by opatření byla zrušena.

(268)

Jak je uvedeno v 191. až 193. bodě odůvodnění, ceny na trhu Unie jsou vyšší a činí trh Unie pro vývozce atraktivnější, a to i pro jeho velikost. S ohledem na potenciál z hlediska cen i objemů ve srovnání s jinými třetími zeměmi neexistuje důvod, proč by se ruští vývozci ve snaze o větší prodej a vyšší ziskovost neměli vrátit k dodávkám na trh Unie, jak tvrdí ruská vláda. Komise proto trvá na svém závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, ruský vývoz by pravděpodobně byl přesměrován do Unie.

(269)

Ruská vláda rovněž vyjádřila znepokojení nad tím, že Komise posoudila dopad dovozu ferosilicia z Ruska a ČLR v souhrnu, neboť dovoz ferosilicia z těchto dvou zemí vykazoval protichůdné trendy.

(270)

Ačkoli je pravda, že v průběhu posuzovaného období existovaly mezi oběma zeměmi rozdíly v dovozních tocích do Unie, ruská vláda nepředložila žádný argument, který by vysvětloval, jak by tyto rozdíly ovlivnily zjištění o obnovení újmy, pokud by byla opatření zrušena. Jak bylo vysvětleno, otázka obnovení újmy je výhledovým posouzením a na základě atraktivity trhu Unie a objemů, které uvedené dvě země vyrábějí, šetření ukázalo, že existuje pravděpodobnost obnovení újmy. Jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění, Komise posoudila jak kapacitu, tak atraktivitu trhu Unie pro každou zemi samostatně. Až poté, co konstatovala, že existuje významná volná kapacita a trh Unie je pro vývoz obou zemí atraktivní, dospěla Komise k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení újmy ve vztahu k oběma zemím. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(271)

Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že v případě, že by stávající antidumpingová opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení újmy.

(272)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých dotčených zájmů. V souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dostaly všechny tyto strany příležitost předložit svá stanoviska.

(273)

Jak uvádí 262. bod odůvodnění, kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně vážně zhoršila. Zachování opatření by tedy bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie, jelikož výrobci v Unii by byli schopni udržet objem prodeje, podíl na trhu, ziskovost a celkově pozitivní hospodářskou situaci. Naopak ukončení platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie, jelikož lze důvodně očekávat změnu orientace čínského a ruského dovozu na trh Unie za dumpingové ceny a ve značném objemu, což by vedlo k obnovení podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie.

(274)

Jeden vývozce požádal Komisi, aby opatření ve vztahu k Rusku prodloužila na dobu nejvýše dvou let, aby bylo dosaženo řádné rovnováhy z hlediska odkladu zájmů všech zúčastněných stran z výrobního odvětví Unie. Vývozce však nijak dále nezdůvodnil, jak by období dvou let dosáhlo lepší rovnováhy zájmů všech zúčastněných stran v Unii.

(275)

Po poskytnutí konečných informací dva ruští vyvážející výrobci zopakovali tvrzení, že by byla opodstatněná kratší doba prodloužení.

(276)

Komise zjistila, že situace výrobního odvětví Unie a neexistence podstatné újmy během období přezkumného šetření nepředstavovaly výjimečné okolnosti. Komise konstatovala, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k obnovení újmy. V tomto případě tedy neexistují žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly kratší prodloužení na základě zájmu Unie.

(277)

V předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti bylo konstatováno, že uživatelé by nebyli nepřiměřeně zasaženi, a to ani v případě, že by opatření byla prodloužena.

(278)

Při současném šetření spolupracoval jeden uživatel, který nesouhlasil s obnovením antidumpingových opatření. Tento uživatel však uvedl, že výrobek, který je předmětem přezkumu, používá v rámci výrobního postupu pouze jako výhřevný materiál. Vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, hrál ve struktuře nákladů tohoto uživatele velmi omezenou úlohu, Komise nenalezla žádné důkazy, které by naznačovaly, že by závěr předchozího přezkumného šetření měl být v rámci současného přezkumného šetření změněn.

(279)

Ruská vláda také zpochybnila tvrzení Komise, že zvýšení ceny ferosilicia na trhu Unie by nezpůsobilo újmu spotřebitelům, a tvrdila, že pokračování antidumpingových opatření týkajících se ferosilicia by vedlo k výrobě příliš drahých a nekonkurenceschopných metalurgických výrobků s ohledem na další opatření na ochranu obchodu zaměřená na ocelářský průmysl. Ruská vláda neposkytla žádné důkazy, kterými by toto tvrzení doložila.

(280)

Vzhledem k tomu, že antidumpingová opatření jsou již zavedena, Komise nesouhlasila s tím, že by došlo ke zvýšení cen, pokud by byla opatření prodloužena. Kromě toho je cílem antidumpingových cel dosáhnout u dumpingových dovozů spravedlivé ceny. Případné zvýšení cen na tomto trhu by tudíž nevedlo k příliš drahým a nekonkurenceschopným výrobkům, ale ke spravedlivé hospodářské soutěži. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by tyto závěry byly nesprávné, Komise uvedené tvrzení zamítla.

(281)

Komise proto dospěla k závěru, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření by na ně nemělo nepatřičný nepříznivý vliv.

(282)

Všichni známí dovozci byli informováni o zahájení přezkumu. Přihlásili se čtyři dovozci, žádný z nich však nedovážel výrobek, který je předmětem přezkumu, z dotčených zemí během období přezkumného šetření.

(283)

Jeden dovozce však předložil námitku proti obnovení antidumpingových opatření uložených na dovoz pocházející z ČLR. Tento dovozce tvrdil, že cena čínského ferosilicia se zvýšila nad cenu obdobného výrobku v Unii, struktura výrobního odvětví Unie se od původního šetření změnila a do současného šetření by nemělo být zahrnuto ferosilicium s nízkým obsahem křemíku, jelikož bylo vyloučeno z nedávných antidumpingových šetření týkajících se ferosilicia pocházejícího z jiných třetích zemí než z dotčených zemí.

(284)

Dovozní cena z ČLR na úrovni CIF během období přezkumného šetření činila v průměru 1 234 EUR za tunu, zatímco cena v Unii činila 1 338 EUR za tunu. Komise zjistila, že cena z ČLR vzrostla během posledního pololetí roku 2017 o 75,5 % a nejvyšší hodnoty dosáhla v prosinci 2017, kdy činila 2 005 USD za tunu (97), neboť některé čínské výrobní závody musely být z důvodů ochrany životního prostředí uzavřeny. V důležitém regionu Ning-sia na konci roku 2017 orgány zastavily výrobu ferosilicia z důvodů ochrany životního prostředí. Po znovuzahájení výroby došlo o čtyři měsíce později k prudkému poklesu cen o 31 % (1 387,5 USD za tunu v dubnu 2018) a o 40 % na konci období přezkumného šetření (1 195 USD za tunu v březnu 2019). Tvrzení společnosti, že cena čínského ferosilicia byla vyšší než cena obdobného výrobku v Unii, bylo proto zamítnuto, jelikož údajný nárůst byl náhlý, dočasný a časově omezený.

(285)

Pokud jde o tvrzení, že se struktura výrobního odvětví Unie od původního šetření změnila, šetření zjistilo, že i kdyby došlo k určitým změnám ve struktuře výrobního odvětví Unie, zjištění Komise vycházejí ze současných údajů a týkají se více než 90 % celkové výroby ferosilicia v Unii. Kromě toho dovozce nepředložil žádné podstatné odůvodnění toho, jak a proč by struktura výrobního odvětví Unie ovlivnila existenci zavedených opatření. Na tomto základě Komise toto tvrzení odmítla.

(286)

Pokud jde o zahrnutí ferosilicia s nízkým obsahem křemíku, je oblast působnosti tohoto přezkumu z hlediska výrobku tatáž jako v původním přezkumu. Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie tento typ výrobku stále vyrábí. Skutečnost, že se jiná antidumpingová šetření nevztahovala na naprosto stejný výrobek jako tento přezkum, nemění zjištění Komise v tomto šetření, pokud jde o přetrvávání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy u výrobku, který je předmětem přezkumu.

(287)

Předchozí šetření před pozbytím platnosti došlo k závěru, že dovozci mohou snadno nakupovat z různých zdrojů, které jsou v současné době dostupné na trhu, zejména od výrobního odvětví Unie a od velkých vývozců ze třetích zemí, kteří prodávají za nedumpingové ceny. Komise v tomto přezkumu nezjistila žádný důkaz, který by byl v rozporu s tímto závěrem. Proto byl vyvozen závěr, že by nebylo nepřiměřené opatření zachovat.

(288)

Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, proti zachování stávajících opatření týkajících se dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu. Zachování opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie a nepoškodilo by situaci uživatelů a dovozců v Unii.

(289)

Na základě závěrů Komise o pokračování dumpingu nebo obnovení dumpingu, obnovení újmy a o zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se ferosilicia pocházejícího z ČLR a Ruska měla být zachována.

(290)

Všechny zainteresované strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Dalším dvěma ruským vyvážejícím výrobcům byly poskytnuty dodatečné konečné informace. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(291)

S ohledem na článek 109 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (98) se použije jako úroková sazba v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(292)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení. Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko,