1.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/62

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 457/2011 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“ či „dotčená země“).

(2)

Opatření měla podobu pevně stanoveného cla ve výši 415 EUR za tunu na veškerý dovoz z ČLR s výjimkou tří spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, kterým byla přiznána minimální dovozní cena ve výši 1 153 EUR za tunu.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu platných opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (4).

(4)

Tuto žádost podali tři výrobci v Unii: Borealis Agrolinz Melamine GmbH, OCI Nitrogen BV a Grupa Azoty Zaklady Azotow Pulawy SA (dále jen „žadatelé“). Představovali více než 50 % celkové výroby melaminu v Unii v roce 2015.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by platná opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, a dne 11. května 2016 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009.

(7)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2015 do 31. března 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, známé dovozce, obchodníky a jejich sdružení a uživatele, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a zástupce země vývozu.

(9)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit jejich stanovisko k situaci a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(10)

Útvary Komise v počáteční fázi postupu vyslechly jednu zúčastněnou stranu, konkrétně Čínskou radu pro podporu mezinárodního obchodu (dále jen „CCPIT“). Další slyšení proběhlo u úředníka pro slyšení s toutéž zúčastněnou stranou po poskytnutí konečných informací dne 4. května 2017.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení zamýšlí vybrat vzorek zúčastněných stran, přihlásí-li se jich velký počet.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Mimoto požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další čínské vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(13)

Žádný vyvážející výrobce v ČLR formulář pro výběr vzorku nevyplnil, ani se žádný nerozhodl spolupracovat v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Proto v rámci tohoto postupu neproběhl žádný výběr vzorku čínských vyvážejících výrobců.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Tři výrobci v Unii, kteří byli rovněž žadatelé, poskytli odpověď v rámci obvyklých formulářů, zatímco dva další výrobci v Unii při šetření nespolupracovali. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby melaminu. Předběžný vzorek sestával ze tří spolupracujících výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přes 80 % celkové odhadované výroby v Unii v roce 2015. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tudíž potvrzen. Vzorek se považoval za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(15)

Aby bylo možné rozhodnout, zdali je výběr vzorku nutný, a, pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni známí dovozci/distributoři (celkem patnáct) vyzváni, aby vyplnili formulář pro výběr vzorku, který byl přiložen k oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Formulář pro výběr vzorku vyplnil pouze jeden dovozce, a proto se výběr vzorku nepovažoval za nezbytný.

(17)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pravděpodobnosti přetrvání či obnovení újmy a stanovení zájmu Unie.

(18)

Komise zaslala dotazníky dvěma výrobcům ve analogické zemi, třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jednomu dovozci, který není ve spojení, a šedesáti devíti známým uživatelům v Unii.

(19)

Úplné odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou výrobců z potenciální analogické země, tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho dovozce, který není ve spojení, a čtyř uživatelů.

(20)

Komise provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(21)

Dotčeným výrobkem je melamin, v současnosti kódu KN 2933 61 00, pocházející z ČLR.

(22)

Melamin je bílý krystalický prášek vyráběný převážně z močoviny a používá se zejména v laminátech, lepidlech na dřevo, tvarovacích směsích a při zpracování papíru/textilu.

(23)

Dotčený výrobek a melamin vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Japonsku, které sloužilo jako analogická země, jakož i melamin vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají v podstatě stejné fyzické, chemické a technické vlastnosti a stejné užití.

(24)

Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(26)

Po zahájení přezkumného řízení byli všichni známí čínští vyvážející výrobci (71 společností či skupin společností) vyzváni, aby se přihlásili a poskytli odpověď na formulář pro výběr vzorku, který byl přiložen k oznámení o zahájení řízení. Žádná čínská společnost ale na zahájení přezkumného řízení nereagovala, ani se nerozhodla spolupracovat v kterékoli další fázi řízení.

(27)

Jedinou reakcí z Číny byla připomínka CCPIT, po které později následovalo slyšení.

(28)

Status CCPIT jako zúčastněné strany byl napaden žadateli. Žadatelé ve svém vyjádření tvrdili, že CCPIT není ani vývozcem dotčeného výrobku, ani sdružením takových vývozců, a tudíž by její připomínky měly být v plném rozsahu ignorovány.

(29)

CCPIT (známá také jako Čínská komora mezinárodního obchodu (CCOIC)) sestává mimo jiné z podniků a organizací zastupujících hospodářské a obchodní odvětví v Číně. Lze k ní proto přistupovat jako ke sdružení vývozců, včetně vývozců dotčeného výrobku. Po poskytnutí konečných informací CCPIT potvrdila přítomnost 9 výrobců melaminu mezi členy komory. K povinnostem CCPIT podle jejích stanov dále patří organizace, podpora či vystupování jménem čínských podniků a jednotlivců v řízeních třetích zemí, např. v oblasti antidumpingu. S ohledem na výše uvedené přistupovala Komise k CCPIT jako k zúčastněné straně stejně jako v předchozích antidumpingových řízeních (6).

(30)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „analogická země“).

(31)

V původním šetření Komise vybrala jako analogickou zemi Indonésii. V roce 2011 bylo však výrobní zařízení spolupracujícího indonéského výrobce uzavřeno. Vzhledem k tomu, že dotyčná společnost byla jediným výrobcem melaminu v Indonésii, nemohla být tato země dále brána v potaz jako možná analogická země.

(32)

Žadatelé ve své žádosti navrhli použít jako analogickou zemi Spojené státy. Následně žadatelé pro předběžný výpočet dumpingového rozpětí ve své žádosti použili vypočítanou běžnou hodnotu z trhu Spojených států. Vzhledem k tomu, že v USA existuje pouze jeden domácí výrobce melaminu, který je v současnosti chráněn antidumpingovými a vyrovnávacími opatřeními na velmi vysoké úrovni, rozhodla se Komise hledat alternativní analogickou zemi, navzdory tomu, že výrobce v USA byl však ochoten spolupracovat a vyplnil dotazník.

(33)

V oznámení o zahájení přezkumu se také uvažovalo o použití dalších zemí vyrábějících melamin jako možných analogických zemí, konkrétně Indie, Íránu, Japonska, Kataru, Ruska a Trinidadu a Tobaga. Po zahájení současného přezkumného řízení Komise kontaktovala osm společností nacházejících se v těchto zemích. Pouze jedna společnost, japonská společnost Nissan Chemical Industries Ltd., souhlasila s tím, že bude spolupracovat jakožto výrobce analogické země a vyplnila dotazník, který byl následně ověřen na místě.

(34)

CCPIT po poskytnutí konečných informací tvrdila, že ve veřejně přístupném spisu nebylo možné najít žádný záznam o kontaktu s druhým japonským vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku, a CCPIT proto nebyla s to ověřit, zda dotyčná japonská společnost odmítla při řízení spolupracovat.

(35)

Komise v této souvislosti vysvětlila, že všechny výrobce z potenciálních analogických zemí kontaktovala minimálně dvakrát (15. července a 16. září 2016) a každému z nich zaslala nevyplněnou kopii dotazníku. Ve veřejně přístupném spisu však nebyla korespondence zobrazena a stejně tak si nebyli vzájemně oznámeni adresáti dotyčných e-mailů (7), neboť tito výrobci si navzájem konkurovali. Potvrzuje se, že od druhého japonského výrobce dotčeného výrobku nepřišla žádná odpověď.

(36)

Komise považovala Japonsko za vhodnou analogickou zemi s ohledem na velikost jeho domácího trhu a úroveň hospodářské soutěže na něm. V Japonsku existují dva domácí výrobci a značný podíl na trhu má i dovoz (odhadem 12 %). Oba japonští vývozci se také podílejí na vývozu, takže svými náklady a cenami musí být schopni čelit mezinárodní konkurenci. Země není chráněna vysokými cly. Ta tvoří 3,1 % pro členy WTO, ale 0 % v rámci režimu VSP, který se vztahuje na ČLR jakožto hlavního vývozce na japonský trh. V současnosti se neuplatňují ani žádná opatření na ochranu obchodu.

(37)

Vzhledem k výše uvedenému dospěla Komise k závěru, že Japonsko je vhodnou analogickou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(38)

CCPIT zpochybnila metodiku analogické země pro stanovení běžné hodnoty jako takové, přičemž tvrdila, že oddíl 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO pozbyl platnosti po 11. prosinci 2016. Běžná hodnota pro čínské vyvážející výrobce by se proto měla vypočítat na základě jejich vlastních domácích cen a/nebo nákladů.

(39)

Komise toto tvrzení odmítla. Vzhledem k tomu, že oznámení o zahájení přezkumu bylo zveřejněno 11. května 2016, je použitelným právním rámcem „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie“. Běžná hodnota bude proto stanovena na základě údajů z analogické země. Čínští vyvážející výrobci měli možnost předložit formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, ale žádný z nich takový formulář žádosti nepředložil.

(40)

Žadatelé po poskytnutí konečných informací tvrdili, že jako analogická země by se měly použít Spojené státy americké. Uznali, že zjištění Komise ve 36. bodě odůvodnění výše může skutečně způsobit, že cena uplatňovaná americkým výrobcem na domácím trhu USA nebude vhodná k tomu, aby sloužila jako základ pro výpočet běžné hodnoty. Tyto charakteristiky trhu USA by však neměly bránit použití USA jako analogické země pro účely metodiky pro početně zjištěnou běžnou hodnotu. Žadatelé v každém případě nezpochybnili volbu Japonska jako analogické země.

(41)

Komise usoudila, že kvůli narušením popsaným výše ve 36. bodě odůvodnění výše nejsou USA za některých okolností vhodnou analogickou zemí, a to ani tehdy, když je zapotřebí početně zjistit běžnou hodnotu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. Komise navíc vzala na vědomí skutečnost, že žadatelé nezpochybnili volbu Japonska jako analogické země.

(42)

Jako základ pro určení běžné hodnoty byly použity informace získané od jednoho spolupracujícího výrobce v analogické zemi.

(43)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve posoudila, zda je celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům, který spolupracující výrobce v analogické zemi uskutečnil během období přezkumného šetření, reprezentativní. Za tímto účelem byly jeho celkové objemy prodeje srovnány s celkovým objemem dotčeného výrobku vyvezeného do Unie čínskými vyvážejícími výrobci. Na tomto základě Komise zjistila, že obdobný výrobek byl na japonském domácím trhu prodáván v reprezentativním množství. Vzhledem k tomu, že se dotčený výrobek považoval za homogenní, nepožadoval se test reprezentativnosti podle typu výrobku. Komise následně zkoumala, zda je možné prodej výrobku na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(44)

Vzhledem k tomu, že objem prodávaný za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší (náklady na výrobu plus prodejní, režijní a správní náklady) představoval méně než 80 % z celkového objemu domácího prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě cen ziskových domácích transakcí upravených na úroveň cen ze závodu. Úroveň této úpravy se pohybovala v rozmezí 2–7 %.

(45)

Vzhledem k tomu, že japonský výrobce používal jinou výrobní metodu v porovnání se standardní metodou, kterou používali čínští výrobci a výrobci Unie (metodu využívající naftu, a nikoli zemní plyn jako základní surovinu pro výrobu močoviny, která se následně používá k výrobě melaminu), výrobní náklady použité k posouzení běžného obchodního styku při výpočtu běžné hodnoty byly upraveny směrem dolů s cílem zohlednit tento rozdíl ve výrobní metodě. Metoda vycházela ze skutečného rozdílu ve výrobních nákladech mezi příslušnými základními surovinami, naftou a zemním plynem. Úprava se mohla pro spolupracujícího výrobce v analogické zemi přesně vypočítat, neboť po OPŠ změnila dotčená společnost výrobní metodu na standardní způsob využívající zemní plyn. Při výpočtu se zohlednily i změny tržních cen obou základních surovin po OPŠ. Přesná úroveň úpravy a její výpočet nemohly být zveřejněny, neboť vycházely z údajů o nákladech jediné společnosti a z toho důvodu jsou důvěrné. Přibližná úroveň úpravy však byla zúčastněným stranám sdělena ve formě rozmezí.

(46)

Vzhledem k tomu, že čínští vývozci nespolupracovali, byla průměrná vývozní cena pro OPŠ získána z dovozních statistik Eurostatu. Vývozní cena byla upravena z ceny CIF na úroveň cen ze závodu pro uplatnitelné faktory uvedené v čl. 2 odst. 10 základního nařízení na základě údajů předložených v žádosti o přezkum nebo shromážděných v rámci původního šetření. Celková úroveň úpravy dosahovala 11 %.

(47)

Srovnání běžné hodnoty a průměrné čínské vývozní ceny, jak byla stanovena výše, bylo provedeno na základě cen ze závodu.

(48)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které prokazatelně ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen, jak se vysvětluje výše ve 44. a 46. bodě odůvodnění. V případě domácích cen byla provedena úprava zohledňující vnitrozemskou dopravu. V případě vývozních cen byla provedena úprava zohledňující vnitrozemskou dopravu, manipulaci a námořní přepravu.

(49)

Čína v případě vývozu uplatňuje politiku jen částečného vrácení DPH, přičemž v tomto případě nebyla vrácena DPH ve výši 8 %. Aby se zajistilo, že bude běžná hodnota vyjádřena na stejné úrovni zdanění jako vývozní cena, byla tato hodnota upravena směrem nahoru o tu část DPH zaplacené při vývozu melaminu, která se čínským vyvážejícím výrobcům nevracela (8).

(50)

Dotčený výrobek se v rámci tohoto přezkumu stejně jako při původním šetření považoval za homogenní. Proto se nevyžadoval žádný výpočet dumpingového rozpětí podle typu výrobku. Průměrná čínská vývozní cena do Unie byla výrazně nižší než běžná hodnota stanovená v analogické zemi. Šetření ukázalo, že čínští vývozci pokračovali během OPŠ v dumpingu svých výrobků na trhu Unie s rozpětím až 21,0 %.

(51)

CCPIT po poskytnutí konečných informací tvrdila, že informace o charakteru a přesné úrovni určitých úprav provedených při výpočtu běžné hodnoty a vývozní ceny nebyly zúčastněným stranám poskytnuty.

(52)

V této souvislosti je třeba připomenout, že při tomto řízení nespolupracoval žádný čínský vyvážející výrobce. Žádné čínské zúčastněné straně proto nebyl doručen podrobný výpočet její vývozní ceny. Pokud jde o úpravy běžné hodnoty, připomíná se, že vycházely z údajů jediné společnosti v analogické zemi, a proto mohly být z důvodu důvěrnosti zveřejněny pouze ve formě rozmezí místo přesných údajů, neboť tyto údaje jsou pro dotyčnou společnost velmi citlivé. Kromě toho byla zúčastněné straně během slyšení poskytnuta podrobná vysvětlení o povaze úprav (s výjimkou 48. bodu odůvodnění) a zdrojích použitých údajů. Tvrzení o nedostatečném zveřejnění výpočtů se proto zamítá.

(53)

Komise zjistila, že čínští vyvážející výrobci pokračovali ve vývozu melaminu do Unie během OPŠ za dumpingové ceny (i když v menším množství než v původním šetření).

(54)

Většina (9) čínského dovozu do Unie se však uskutečnila v rámci systému minimální dovozní ceny a současná vývozní cena proto nutně neodráží případnou aktuální cenovou úroveň, pokud by antidumpingová opatření zanikla. Kromě toho objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie byl během OPŠ relativně nízký (přibližně 2 % podíl na trhu). Komise proto rovněž zkoumala pravděpodobnost pokračování dumpingu, pokud by opatření zanikla.

(55)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání dumpingu, pokud by opatření zanikla. Posoudila přitom čínskou výrobní kapacitu a nevyužitou kapacitu, chování čínských vývozců na ostatních trzích a přitažlivost trhu Unie.

(56)

Vzhledem k absenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla analýza týkající se pravděpodobnosti pokračování dumpingu vypracována v souladu s článkem 18 základního nařízení, konkrétně na základě informací získaných v žádosti o přezkum a veřejně dostupných informací.

(57)

Podle statistik, které žadatelé předložili ve své žádosti, dosáhla čínská výrobní kapacita již v roce 2013 1,9 milionu tun (10). V tentýž rok dosáhla výroba v Číně téměř 1,1 milionu tuny, přičemž čínský domácí trh představoval přibližně 852 000 tun.

(58)

Vzhledem k míře produkce v ČLR byla čínská nevyužitá kapacita značná, tj. přibližně 800 000 tun. Podle údajů z roku 2013 pokrývala aktuální výroba Číny téměř úplně její domácí poptávku (dovoz byl bezvýznamný při objemu 700 tun) a umožnila i 205 000 tun vývozu.

(59)

V OPŠ se celkový čínský vývoz zvýšil na 240 000 tun (11). Tento údaj, jakož i výše zmíněné obrovské nevyužité kapacity, je nutno nahlížet na pozadí celkové spotřeby na trhu Unie, která se v OPŠ odhadovala na úrovni 393 000 tun.

(60)

Aktivováním nevyužité kapacity by čínská výroba mohla teoreticky dodávat dvakrát více, než je celková spotřeba v Unii, a to i s ohledem na domácí poptávku v Číně a vývoz do třetích zemí.

(61)

CCPIT tvrdila, že při odhadu čínské nevyužité kapacity by se měl vzít v úvahu očekávaný růst čínského domácího trhu. Růst čínského tuzemského trhu byl ve skutečnosti ve zprávě uvedené v 57. bodě odůvodnění také přezkoumán. Podle tohoto odhadu by domácí spotřeba v Číně měla růst o 5,9 % ročně a v roce 2018 dosáhnout 1,1 milionu tuny. I po zohlednění tohoto růstu domácí poptávky a celkového objemu vývozu ve výši asi 250 000 či dokonce 300 000 tun by však nevyužitá kapacita v ČLR byla stále vyšší než celková spotřeba trhu Unie. Tento scénář se zakládá na konzervativním předpokladu, že celková čínská kapacita výroby se v letech 2013 a 2018 nezvýšila ani nezvýší.

(62)

Komise proto dospěla k závěru, že ČLR má v rámci výroby melaminu značné nevyužité kapacity, které přesahují celkovou spotřebu Unie.

(63)

Po poskytnutí konečných informací CCPIT tvrdila, že závěry Komise o čínské nevyužité kapacitě vycházejí z chybné analýzy, neboť byly použity údaje ze dvou různých období, konkrétně skutečná vývozní kapacita z roku 2013 a skutečný celkový čínský vývoz a odhadované spotřeby za OPŠ. CCPIT dále uvádí, že se Komise ve své analýze zaměřila na vysoký celkový čínský vývoz dotčeného výrobku během OPŠ, přičemž ignorovala skutečnost, že vývoz určený pro trh Unie byl relativně malý. CCPIT nakonec předložila alternativní metodu pro výpočet využívání čínské kapacity a nevyužité kapacity naplánované na rok 2018, a to na základě údajů předložených v příloze 24 k žádosti o přezkum před uplynutím platnosti, a ne na základě údajů předložených v příloze 9 k této žádosti, které použila Komise.

(64)

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti by se mělo v první řadě zdůraznit, že předpoklad nulového zvýšení celkové výrobní kapacity v Číně od roku 2013 do OPŠ představoval velmi konzervativní přístup v analýze. Pokud by Komise použila odhad tohoto údaje pro OPŠ pomocí metodiky vycházející z přílohy 9 k žádosti o přezkum před uplynutím platnosti, údaj o výrobní kapacitě Číny by byl o 230 000 tun vyšší.

(65)

Zadruhé, v analýze a v odhadu čínské nevyužité kapacity jsou relevantní celkový objem čínské domácí spotřeby a celkový objem čínského vývozu, a nikoli objem vývozu na konkrétní trhy, v tomto případě do Unie.

(66)

Zatřetí, i kdyby se použila alternativní metoda výpočtu čínské nevyužité kapacity na rok 2018, jak to navrhuje CCPIT, nevyužitá kapacita by se snížila přibližně o 200 000 tun. Nezměnil by se tím však závěr v 61. bodě odůvodnění, že nevyužitá kapacita v ČLR by byla i tak vyšší než celková spotřeba na trhu Unie. Kromě toho je alternativní metoda výpočtu, kterou navrhuje CCPIT, založena na předpokladu, že by vzhledem k plánovanému zvýšení domácí spotřeby čínští výrobci stále udržovali relativně nízkou úroveň využití kapacit, konkrétně 48,3 %. Tvrzení dotyčné zúčastněné strany týkající se analýzy nevyužité kapacity v ČLR byla proto zamítnuta.

(67)

S cílem určit, zda čínští vyvážející výrobci ještě pokračují ve svých vývozních praktikách za nízké ceny, Komise přezkoumala cenovou úroveň týkající se čínského vývozního prodeje na tři nejdůležitější vývozní trhy, a to do Turecka, Malajsie a Jižní Korey. Vývoz na tyto trhy během OPŠ představoval přibližně 36 % čínského vývozu výrobku, který je předmětem šetření. Komise dále přezkoumala i cenovou úroveň, která se týkala čínského vývozního prodeje do analogické země Japonska.

(68)

Vývozní cena na trhy třetích zemí byla stanovena na základě údajů dostupných z vývozních statistik ČLR, konkrétně na základě množství a hodnot (upravených z ceny FOB na cenu ze závodu) vývozu z ČLR.

(69)

Průměrné čínské vývozní ceny do vybraných zemí byly výrazně nižší než minimální dovozní cena do Unie stanovená v původním šetření, jakož i než je úroveň domácích cen zjištěných na japonském trhu v současném přezkumu před pozbytím platnosti.

(70)

Nekalé obchodní praktiky čínských vyvážejících výrobců jsou dále také potvrzeny nedávnými zjištěními orgánů USA, která vedla k uložení antidumpingových opatření proti dovozu dotčeného výrobku z Číny.

(71)

Komise proto dospěla k závěru, že během období přezkumného šetření se chování čínských výrobců z hlediska cenového podtržení a možných dumpingových praktik nezměnilo.

(72)

Trh Unie je druhým největším trhem pro melamin na světě, s poptávkou, která podle odhadu tvoří téměř polovinu poptávky čínského domácího trhu. Před zavedením opatření byla Unie pro Čínu tradičním trhem: čínský dovoz dosáhl v původním šetření v průměru 30 000 tun ročně, tj. třikrát víc, než současná úroveň dovozu z Číny do Unie. Průměrná cena na trhu Unie (1 149 EUR za tunu) je rovněž zpravidla vyšší než průměrná čínská vývozní cena (855 EUR za tunu) na čínských hlavních vývozních trzích. Dokonce i po uložení opatření pokračovali vyvážející výrobci ve vývozu do Unie a udržovali svoje obchodní vztahy s uživateli v Unii.

(73)

Je proto pravděpodobné, že čínští výrobci, pokud by opatření zanikla, přesunou část svých nevyužitých kapacit na trh Unie a Čína by byla schopna vyvážet za cenu pod úrovní minimální dovozní ceny, která je platná v současnosti.

(74)

Nedávná antidumpingová a vyrovnávací cla, která na čínský melamin uložily Spojené státy (12), vedla navíc k praktickému uzavření velkého trhu s vysokými cenami pro ČLR: V letech 2013 a 2014 prodala ČLR 10 841 a 12 764 tun melaminu do USA, přičemž tento objem následně klesl na 786 tun v roce 2015 a 213 tun v roce 2016, čímž se uvolnila velká množství (v rozsahu 12 000 tun) pro jiná místa určení.

(75)

V případě, že by opatření zanikla, by z tohoto důvodu byly v krátkodobém horizontu k dispozici na přesměrování do Unie další významné objemy melaminu za nízké ceny.

(76)

Po poskytnutí konečných informací CCPIT zpochybnila výše uvedená zjištění o přitažlivosti trhu Unie. Dotyčná zúčastněná strana nejprve nesouhlasila s tím, že trh Unie byl tradičním trhem pro vývoz melaminu z ČLR před uložením opatření. CCPIT v této souvislosti zdůraznila, že se čínský vývoz do Unie se v období let 2007–2010, před uložením opatření, výrazně snížil. Zadruhé, dotyčná zúčastněná strana zpochybnila závěr Komise, že by opatření na ochranu obchodu, která nedávno zavedly Spojené státy vůči Číně, vedla k přesměrování objemu obchodu z USA do Unie. CCPIT toto tvrzení podepřela poukazem na situaci na indickém trhu, který navzdory tomu, že je už několik let chráněn opatřeními, nadále zůstává pro čínské výrobce hlavním vývozním trhem.

(77)

Komise v reakci na uvedené skutečnosti zdůraznila, že snížení objemu čínského vývozu do Unie od roku 2007 do roku 2010 koresponduje s výrazným poklesem spotřeby Unie v tomto období z důvodu hospodářské krize. Trh Unie s melaminem se v tomto období zmenšil o víc než 30 %. Na začátku roku 2010 bylo již navíc zahájeno antidumpingové řízení, které by za běžných okolností mělo už v počáteční fázi vliv na objem obchodu s původem z dotčené země. Zadruhé, pokud jde o indický trh, Komise zaznamenala, že opatření, která uložila Indie, jsou na mnohem nižší úrovni než ta, která uložily Spojené státy (13). Účinek opatření USA na objem čínského vývoje je už jasně viditelný, jak se uvádí v 74. bodě odůvodnění. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení CCPIT týkající se přitažlivosti trhu Unie zamítnuta.

(78)

Šetření prokázalo, že čínští výrobci prodávali na trh Unie za dumpingové ceny. Rovněž pokračovali ve svém vývozu za nízké a údajně dumpingové ceny na trhy třetích zemí. Komise rovněž zjistila významnou nevyužitou kapacitu v Číně, schopnou uspokojit celkovou spotřebu v Unii a v Číně, a to dokonce i v případě, že se čínská domácí spotřeba v budoucnosti zvýší. Trh Unie zůstává v neposlední řadě pro čínské vyvážející výrobce přitažlivý vzhledem ke své velikosti a vysokým cenám. Tato zjištění posiluje i současné uzavření jednoho z významných čínských vývozních trhů – USA – prostřednictvím ochranných opatření.

(79)

Komise na tomto základě dospěla k závěru, že je velmi pravděpodobné, že pokud by opatření zanikla, se do Unie budou nadále vyvážet značné objemy čínského melaminu za dumpingové ceny.

(80)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii pět výrobců (14). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Tři žadatelé (15), kteří rovněž představují výrobce zařazené do vzorku (16), jsou třemi největšími výrobci představujícími přes 80 % odhadované výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření. Dva další výrobci s nižším objemem výroby neměli proti zahájení šetření námitky.

(81)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise při zkoumání postavení podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení posuzovala pouze dovoz z ČLR, který byl opětovně prodáván, ale nikoli veškerý dovoz. Někteří výrobci z Unie tak mohli být mylně považováni za součást výrobního odvětví Unie. Zúčastněná strana navíc dále tvrdila, že jeden z výrobců z Unie ve svém vyplněném dotazníku neuvedl původ dovozu.

(82)

Pouze jeden z výrobců z Unie, kteří poskytli vyplněný standardní formulář, dovážel melamin z ČLR a jen v omezeném období (v letech 2012 a 2013) a v zanedbatelném množství (méně než 0,2 % svého prodeje do Unie nezávislým zákazníkům). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. Pokud jde o druhý bod, výrobce z Unie ve svém vyplněném dotazníku neuvedl zemi původu svých nákupů (nemusí jít nutně o dovoz), aby neodhalil totožnost svého dodavatele. V každém případě, jak již bylo uvedeno výše, byl objem dovozu z ČLR zanedbatelný. Komise následně usoudila, že tento výrobce z Unie je součástí výrobního odvětví Unie, jak je vymezeno v čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(83)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, se složení výrobního odvětví Unie tímto potvrzuje.

(84)

Spotřeba Unie byla stanovena tak, že se dovoz z ČLR a ze třetích zemí podle údajů Eurostatu připočítal k prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Údaje o prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie byly získány ze žádosti o přezkum a pro období přezkumného šetření byly upraveny podle údajů uvedených v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(85)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(86)

Spotřeba Unie se v posuzovaném období trvale zvyšovala a celkově vzrostla o 12 %, tj. z téměř 350 000 tun v roce 2012 na 393 000 tun během OPŠ. Toto zvýšení spotřeby odráží celkové hospodářské oživení po celosvětové finanční a hospodářské krizi. Rok 2012 byl v tomto ohledu stále obtížným rokem, neboť odvětví stavebnictví, největší odvětví určující spotřebu melaminu, zažívalo velice pomalé oživení (17). To mělo dopady nejen na spotřebu, ale i na prodejní ceny a některé další ukazatele újmy, jak bude uvedeno níže.

(87)

Po uložení antidumpingových cel dovoz melaninu z ČLR výrazně poklesl (18). Čínský dovoz je však na trhu Unie stále přítomen.

(88)

Objem dovozu z ČLR během posuzovaného období vzrostl z 1 300 tun na téměř 8 000 tun. Došlo ke značnému zvýšení z roku 2012 na 2013 (zejména v důsledku slabé výkonnosti v roce 2012), po kterém zůstal objem relativně stabilní po celé posuzované období a dosahoval podíl na trhu přibližně ve výši 2 %.

(89)

Průměrné dovozní ceny z ČLR zůstaly v posuzovaném období relativně stabilní, s celkovým poklesem o 7 %, kdy během období přezkumného šetření dosáhly 1 113 EUR za tunu (19). Pozorované úrovně cen (a jejich stabilita) jsou s největší pravděpodobností způsobeny platnými opatřeními, zejména minimální dovozní cenou. Podíl dovozu v rámci režimu minimální dovozní ceny se v posuzovaném období stabilně zvyšoval a zahrnul většinu veškerého čínského dovozu v období přezkumného šetření (20).

(90)

Při použití průměrné dovozní ceny podle údajů Eurostatu čínský dovoz nepředstavoval cenové podtržení vůči cenám výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že se většina dovozu z ČLR uskutečnila přes systém minimální dovozní ceny, hlášená cenová úroveň neodráží nutně „skutečné“ ceny, za které by čínští vyvážející výrobci na trhu Unie prodávali melamin, pokud by opatření neexistovala. To potvrzují i údaje z čínské databáze vývozu, která ukazuje, že prakticky veškerý čínský vývoz do zbytku světa probíhá za ceny nižší než minimální dovozní cena.

(91)

Melamin se do Unie dováží z několika třetích zemí, jak ukazuje tabulka níže:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí (v tunách) a jejich podíl na trhu

(92)

V posuzovaném období dovoz ze třetích zemí do Unie trvale rostl z přibližně 66 000 tun v roce 2012 na zhruba 97 000 tun v OPŠ, tj. o 46 %. Podobně vzrostl jeho podíl na trhu z 19 % v roce 2012 na 25 % v OPŠ. Hlavní dovážející třetí země jsou Katar, Rusko, Spojené státy americké, Trinidad a Tobago a Japonsko, s narůstajícím podílem „ostatních zemí“, které Eurostat neuvádí.

(93)

Navzdory tomuto výraznému podílu na trhu neměl dovoz ze třetích zemí na výrobní odvětví Unie škodlivé účinky, jak ukazuje vývoj ukazatelů újmy podle vysvětlení níže. Důvodem je to, že i když jeho průměrná cena byla o něco nižší než minimální dovozní cena (v rozmezí 1 000 EUR za tunu po celé posuzované období) (22), nikdy nebyla tak nízko jako v případě čínských cen pozorovaných během původního šetření či současných čínských cen vývozu do zbytku světa (přibližně 855 EUR za tunu upravených na cenu CIF na hranicích Unie). Ještě důležitější je však to, že všechny tyto zdroje mají spíše omezené výrobní kapacity (většinou v rozmezí od 50 000 do 60 000 tun ročně) (23), což znamená, že nemají stejný destabilizující dopad na rovnováhu nabídky a poptávky na trhu s melaminem, jakým dokázala během původního šetření působit ČLR.

(94)

CCPIT tvrdila, že výrobní odvětví Unie není konkurenceschopné a má problémy soupeřit s vývozem třetích zemí. Tato strana tvrdila, že v rozsahu, v němž může výrobní odvětví Unie trpět újmou, je tato újma způsobena vývozem z jiných třetích zemí než ČLR.

(95)

Zjištění a závěry o újmě jsou v rozporu s tímto tvrzením, jak je podrobně popsáno v oddíle 5 níže. Opatření vytvořila spravedlivé tržní podmínky, za nichž výrobní odvětví Unie konkurovalo dovozu z jiných zemí včetně dovozu z ČLR (který celkově představuje víc než 25 % spotřeby v OPŠ) a zároveň se dokázalo zotavit z újmy, kterou utrpělo v minulosti. To prokazuje, že výrobní odvětví Unie je schopné čelit hospodářské soutěži v případě, že tato soutěž probíhá za spravedlivých podmínek.

(96)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

(97)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(98)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě údajů poskytnutých a ověřených ve vyplněných dotaznících výrobců Unie zařazených do vzorku a informací uvedených v žádosti o přezkum, které byly upraveny na základě vývoje výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, během OPŠ. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise pouze ve vztahu ke společnostem zařazeným do vzorku, a to na základě údajů, které o sobě uvedli výrobci v Unii zařazení do vzorku ve svých odpovědích na dotazník. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(99)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zaměstnanost, produktivita, objem prodeje, podíl na trhu a spotřeba v Unii.

(100)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné prodejní ceny, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(101)

Údaje o výrobě týkající se výrobního odvětví Unie za posuzované období byly stanoveny na základě ověřených vyplněných dotazníků výrobců Unie zařazených do vzorku a odhadovaných údajů týkajících se výrobců nezařazených do vzorku, které poskytli žadatelé v žádosti o přezkum, jakož i Eurostat.

(102)

Celková výroba Unie zůstala poměrně stabilní, přičemž v roce 2014 dosáhla maxima, a během posuzovaného období vykázala celkový mírný nárůst ve výši 3 %. Výroba v Unii byla odhadnuta na 374 540 tun v OPŠ.

(103)

Celková výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(104)

Objem výroby zůstal v posuzovaném období relativně stabilní. Po oživení spotřeby výroba v letech 2013 a 2014 rostla. Pokles v roce 2015 a v OPŠ (tato dvě období se překrývají o devět měsíců) byl způsoben několika různými faktory, např. zastavením výroby při povinné víceleté údržbě, požáry či hospodářskými rozhodnutími.

(105)

Výrobní kapacita zůstala během celého posuzovaného období konstantní s objemem téměř 480 000 tun. Vzhledem ke konstantní výrobní kapacitě se míra využití kapacity vyvíjela přesně podle tendencí výroby. Během posuzovaného období se využívání kapacity nadále pohybovalo v rozmezí 76 % až 82 %.

(106)

Údaje o prodeji uvedené v tabulce níže se týkají prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie nezávislým odběratelům:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(107)

Objem prodeje se během posuzovaného období zvýšil o o 2 %. Tato míra růstu je pod úrovní růstu spotřeby Unie během téhož období (12 %), jak ukazuje tabulka 1 výše. V důsledku podíl výrobního odvětví Unie na trhu poklesl o 8 procentních bodů navzdory zvýšení objemu prodeje. Výrobní odvětví Unie mělo během OPŠ přibližně 73 % podíl na trhu Unie.

(108)

O ztracený podíl výrobního odvětví Unie na trhu se víceméně rovným dílem podělili dodavatelé ze třetích zemí, přičemž objem prodeje Ruska, Japonska a Kataru vzrostl, objem prodeje Trinidadu a Tobaga poklesl a objem prodeje Spojených států amerických zůstal na relativně stabilní úrovni. ČLR rovněž těžila ze zvýšení spotřeby v Unii, i když v menší míře, jak je naznačeno v 88. bodě odůvodnění.

(109)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny

(110)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období zvýšila o 13 %. V roce 2013 došlo k relativně velkému skoku v cenách melaminu ve srovnání se sníženou úrovní cen v roce 2012 (+ 23 %) v důsledku zvýšení poptávky po oživení odvětví stavebnictví. Ceny v roce 2014 poklesly na úroveň okolo minimální dovozní ceny a od té doby zůstaly vyrovnané.

(111)

Prodejní ceny se obvykle vyjednávají čtvrtletně a závisí převážně na poměru nabídky a poptávky na trhu, pokud jde o melamin (a na vnímání tohoto poměru). Ceny surovin přímo neovlivňují ceny melaminu, tj. ceny melaminu nejsou propojeny s hlavní surovinou či podle ní indexovány, jak je tomu v případě některých ostatních výrobků.

(112)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(113)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla o 10 %. Produktivita vyjádřená objemem výroby na zaměstnance v posuzovaném období poklesla o 7 %.

(114)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Náklady práce

(115)

Mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšily o 11 %. Hlavním důvodem tohoto zvýšení byla roční inflace.

(116)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(117)

Konečný stav zásob jako absolutní objemy a jako procento produkce zaznamenal na konci OPŠ ostrý pokles (– 44 %, příp. – 39 %). Hlavním důvodem je, že v roce 2015 zakoušelo výrobní odvětví Unie dočasné nedostatky ve výrobě, jak se uvádí výše ve 104. bodě odůvodnění, což znamenalo, že se využívaly úrovně zásob k naplnění všech závazků v oblasti zabezpečení dodávek.

(118)

Jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Jednotkové výrobní náklady

(119)

Během posuzovaného období se jednotkové náklady výrobního odvětví Unie na výrobu melaminu snížily o 7 %.

(120)

Hlavní surovinu pro melamin představuje močovina, kterou výrobci Unie buď nakupují, nebo vyrábějí interně z amoniaku. Amoniak se v první řadě vyrábí ze zemního plynu. Močovina/amoniak v průměru představují přibližně 40 % celkových výrobních nákladů výrobního odvětví Unie. Během posuzovaného období ceny močoviny a amoniaku obecně vykazovaly sestupnou tendenci a mezi rokem 2012 a OPŠ poklesly o 23,5 %, resp. 25,5 %.

(121)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období ziskovost výrobního odvětví Unie trvale narůstala, a to v důsledku zvýšení cen prodeje (110. bod odůvodnění) a poklesu nákladů na suroviny (120. bod odůvodnění).

(122)

Kolísání zisku je v tomto odvětví dosti nepředvídatelné, jak je zřejmé z číselných údajů v průběhu posuzovaného období. Zisky se během čtyřletého období změnily z neudržitelně nízkých úrovní na úrovně velmi vysoké, a to za relativně stabilních cen a objemů výroby. Důvodem je, že prodejní cenu melaminu výrazně ovlivňuje rovnováha nabídky a poptávky i to, jak tuto rovnováhu vnímá trh, zatímco náklady silně závisejí na cenách energie. To může vést k situaci, kdy na rostoucím trhu stoupají prodejní ceny, i když ceny surovin klesají nebo zůstávají na stejné úrovni, čímž se posilují zisky, zatímco opačný scénář může snadno nastat, když jsou výrobci v důsledku zhoršených tržních podmínek nuceni snížit své ceny (nebo je ponechat na stejné úrovni) navzdory nárůstu svých výrobních nákladů.

(123)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok zaznamenal v letech 2012 až 2013 výrazné oživení (společně s mnoha dalšími ukazateli újmy) a sledoval vzestupnou tendenci zisků.

(124)

Investice se v posuzovaném období zvýšily o 89 %. Došlo k výraznému skoku (+ 112 %) z nízkých úrovní v letech 2012 až 2013 (kdy byla většina investičních aktivit zastavena kvůli celkově obtížné finanční situaci), po kterém zůstaly částky investic vyrovnané. Úrovně pozorované v období od roku 2013 do OPŠ lze považovat za standardní investiční sazby pokrývající průběžnou údržbu a nezbytnou výměnu strojových součástí, ale bez jakékoli výrazné činnosti v oblasti rekonstrukce či zvyšování kapacit.

(125)

Návratností investic se rozumí zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě fixních aktiv. Stejně jako v případě ostatních finančních ukazatelů se i návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku vyvíjela pozitivně, což odráželo obecnou vzestupnou tendenci.

(126)

V kontextu rostoucí spotřeby se výrobnímu odvětví Unie podařilo překonat účinky minulého dumpingu a v období přezkumného šetření byla jeho ekonomická situace dobrá. Platná opatření zajistila rovné podmínky na trhu melaminu, což nejen přispělo k oživení výrobního odvětví Unie, ale také umožnilo zúčastněným stranám lépe plánovat jejich činnost. Opatření navíc nevyloučila z trhu Unie čínské výrobce, kteří zde byli nadále přítomni. Pokračoval i dovoz z řady dalších třetích zemí, ale bez toho, aby docházelo k nepřiměřenému kolísání cen a/nebo falešným očekáváním na trhu s velkým množstvím melaminu za nízké ceny.

(127)

V důsledku toho vykazovaly v posuzovaném období téměř všechny ukazatele újmy pozitivní trend. Výrobní odvětví Unie zvýšilo objem prodeje i výroby. Vzhledem k tomu, že spotřeba v Unii narůstala rychleji, podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesal, ale zůstával na dostatečně vysoké úrovni. Výrobní odvětví Unie rovněž zvýšilo své prodejní ceny, a to v souladu s obecným nárůstem poptávky pramenící z oživení odvětví stavebnictví. Vzhledem k tomu, že ceny surovin ve stejném období poklesly, zaznamenala ziskovost výrobního odvětví Unie značné oživení. To také znamenalo, že se všechny finanční ukazatele vyvíjely příznivě.

(128)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(129)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise následně posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy v případě, že by platná opatření vůči ČLR zanikla. Byly zkoumány tyto prvky: výroba a nevyužité kapacity v ČLR, existence antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření pro dovoz melaminu v ostatních třetích zemích, přitažlivost trhu Unie, vývozní chování čínských vyvážejících výrobců na ostatních třetích trzích a nakonec posouzení pravděpodobného dopadu pokračování čínského dumpingu na výkonnost výrobního odvětví Unie.

(130)

ČLR je největším výrobcem melaminu na světě a ke konci roku 2013 představovala přibližně 69 % celkové celosvětové výrobní kapacity (24). Z analýzy v 57. až 61. bodě odůvodnění vyplývá, že dostupné nevyužité kapacity v Číně byly v období přezkumného šetření velmi vysoké ve srovnání s čínským domácím trhem i s celosvětovou poptávkou. Čínské nevyužité kapacity byly odhadnuty na přinejmenším 500 000 tun ročně nad úroveň celkové spotřeby v Unii v OPŠ. V tomto ohledu je důležité podotknout, že trh Unie je druhým největším trhem na světě (po ČLR), pokud jde o melamin.

(131)

Kromě toho, jak již bylo uvedeno v 74. bodě odůvodnění, nedávná antidumpingová a vyrovnávací cla uložená Spojenými státy americkými na melamin pocházející z Číny uvolnila další významná množství (v rozmezí 12 000 tun) pro další místa určení.

(132)

Velikost trhu Unie, který je druhým největším trhem na světě, je evidentně významným faktorem zvyšujícím jeho přitažlivost. Také skutečnost, že dovoz z ČLR pokračoval i navzdory opatřením ukazuje, že čínští vyvážející výrobci považují trh Unie za přitažlivý a přejí si v prodeji na tomto trhu pokračovat a udržet své obchodní vztahy.

(133)

Dalším významným faktorem dokazujícím přitažlivost trhu Unie je vyšší úroveň cen v porovnání s jinými trhy. Jak se uvádí výše v 72. bodě odůvodnění, vývozní ceny ČLR ve většině ostatních míst určení jsou výrazně pod úrovní cen výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Na základě databáze čínského vývozu se během období přezkumného šetření více než 99 % čínského vývozu do třetích zemí (tj. 224 000 tun, což je objem, který odpovídá 57 % trhu Unie) prodávalo za upravenou průměrnou cenu 922 EUR za tunu (25). Tato cena je výrazně nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie (1 149 EUR za tunu) za stejné období.

(134)

Trh Unie je tudíž pro čínský vývoz přitažlivý z hlediska velikosti i úrovně cen.

(135)

Vzhledem k velké nevyužité kapacitě a přitažlivosti trhu Unie, jak už bylo uvedeno výše, je pravděpodobné, že pokud by opatření zanikla, už v krátkodobém horizontu by byly na prodej/přesměrování do Unie k dispozici značné objemy melaminu za nízké ceny.

(136)

Komise s cílem posoudit, jaký by byl pravděpodobný dopad takového čínského dovozu za nízké ceny na výrobní odvětví Unie, analyzovala situaci na jiných blízkých trzích. V tomto smyslu se za dobrý příklad považovalo Turecko, neboť jde o velký trh se silnou poptávkou (26), který se nachází v blízkosti Evropské unie. V období přezkumného šetření bylo navíc Turecko největší cílovou zemí vývozu ČLR s objemem téměř 32 000 tun. Čínské vývozní ceny do Turecka byly v databázi čínského vývozu vykázány na základě FOB. Tyto ceny byly nejprve upraveny na cenu CIF na hranici Unie s průměrnými náklady na dopravu a pojištění, a následně byly zvýšeny o náklady po dovozu (běžné clo ve výši 6,5 % a náklady na celní odbavení) tak, aby výsledkem byl odhad franko ceny přístav určení v Unii.

(137)

V důsledku toho dosahovala upravená průměrná cena čínského dovozu do Turecka v OPŠ 919 EUR za tunu. Vezmeme-li za příklad tuto upravenou vývozní cenu do Turecka, znamenaly tyto ceny během OPŠ cenové podtržení vůči cenám výrobního odvětví Unie ve výši 20 %.

(138)

K podobnému výsledku se dospělo (tj. 19,6 % cenové podtržení) v případě, kdy byla použita čínská průměrná cena pro zbytek světa (27).

(139)

Vzhledem k tomu, že melamin je homogenní komoditní výrobek, cena je pro zákazníky při volbě mezi dodavateli tím nejdůležitějším faktorem. Z tohoto důvodu (a také z hlediska bezpečnosti dodávek) většina zákazníků získává melamin od dvou či tří alternativních dodavatelů a obměňuje přesná objednávaná množství mezi nimi podle cenové nabídky. Za těchto okolností je pravděpodobné, že vstup levného čínského dovozu na trh Unie by vedl k okamžitému snížení cen, pokud by opatření zanikla. Výrobní odvětví Unie by muselo snížit svoje ceny, aby se vyrovnalo čínské konkurenci, podobně, jako se tomu stalo v původním šetření, kdy byly ceny výrobního odvětví Unie tak nízké, že se pohybovaly ve výši 900 EUR za tunu.

(140)

Na základě ověřených údajů výrobců z Unie za období přezkumného šetření by pokles cen na úroveň tureckých cen vedl k prudkému snížení jejich ziskovosti. Ve skutečnosti by výrobnímu odvětví Unie způsobil přímou ztrátu (– 5,5 %). Téměř ke stejnému výsledku se dospělo při použití průměrné cenové úrovně veškerého čínského dovozu do třetích zemí, tj. – 5 %. Tato analýza ukazuje, že výrobní odvětví Unie nemůže zachovat udržitelné úrovně zisku, pokud by na trh Unie vstoupil dumpingový čínský melamin za ceny podobné těm, které se v současnosti účtují na jiných třetích trzích.

(141)

Kromě cenového vlivu by na výrobní odvětví Unie měly negativní vliv i pravděpodobné objemy. Za předpokladu mírného snížení objemu prodeje a výroby o 30 000 tun (přibližně 11 % pokles objemu prodeje) (28) v důsledku zvýšení čínského dovozu by se jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 3,6 % z 1 037 EUR za tunu na 1 073 EUR za tunu, což by ještě zhoršilo jeho situaci.

(142)

Vzhledem k tomu, že 25 % spotřeby Unie pokryl dovoz z jiných zemí než ČLR, nelze vyloučit, že dumpingový čínský melamin by nahradil některé z těchto objemů dovozu. Průměrná prodejní cena dovozu třetích zemí do Unie je zároveň nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie, což znamená, že pokud by se čínský melamin za nízké ceny znovu objevil na trhu Unie, před převzetím trhového podílu vývozu výrobců ze třetích zemí do Unie by v první řadě získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie.

(143)

V každém případě, i kdyby byl vliv na objem ve skutečnosti nižší než v simulaci popsané ve 141. bodě odůvodnění, ze zkušenosti z původního šetření vyplývá, že i menší množství vstupující do Unie za nízké a dumpingové cenové úrovně by výrobnímu odvětví Unie mohlo způsobit újmu (29). Pokud by opatření zanikla, velmi nízké cenové úrovně čínského dovozu společně s výhledem na velmi velká množství by narušily trh Unie a znovu výrobnímu odvětví Unie způsobily újmu.

(144)

Po poskytnutí konečných informací CCPIT tvrdila, že rozšíření opatření není odůvodněné. Poukázala na stejná tvrzení týkající se čínské nevyužité kapacity a přitažlivosti trhu Unie, která již byla uvedena v 63. a 76. bodě odůvodnění výše. Vzhledem k tomu, že by tato tvrzení vyvrátila zjištění o pokračování dumpingu, neplatí ani závěr o pravděpodobném opětovném výskytu újmy. CCPIT navíc zpochybnila přiměřenost odkazů Komise na čínské vývozní ceny do Turecka a zbytku světa pro posouzení vlivu cen čínského dumpingu na výrobní odvětví Unie vzhledem k tomu, že předpisy a orgány EU nemají pravomoc nad postupy ve třetích zemích.

(145)

V reakci na toto tvrzení Komise zdůraznila, že tím, že poukazuje na čínské ceny pro Turecko a zbytek světa, neporušuje zásadu příslušnosti. Jak je podrobně vysvětleno ve 136. až 138. bodě odůvodnění, Komise pouze analyzovala dostupné vývozní statistiky s cílem zjistit cenovou úroveň, na které čínští vyvážející výrobci prodávali melamin do Turecka a zbytku světa během období přezkumného šetření. Ceny, které čínští výrobci účtovali Turecku a zbytku světa, jsou nejlepším ukazatelem cen, které by vyvážející výrobci pravděpodobně účtovali na trhu Unie, pokud by opatření zanikla. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(146)

Tvrzení týkající se dostupné čínské nevyužité kapacity, přitažlivosti trhu Unie a pravděpodobnosti pokračování dumpingu byla podrobně vyvrácena v 64. až 66. a 77. bodě odůvodnění a Komise trvá na svých závěrech ve všech těchto bodech. V důsledku toho závěry týkající se opětovného výskytu újmy zústávají rovněž nezměněny.

(147)

CCPIT dále tvrdila, že neexistuje příčinná souvislost mezi dovozem čínského melaminu a situací výrobního odvětví Unie. Tato zúčastněná strana zakládala své tvrzení na absenci výrazné souvislosti mezi objemem čínského dovozu a cenami na jedné straně a ziskovostí výrobního odvětví Unie na straně druhé. Podle CCPIT mají přímý příčinný vliv na situaci výrobního odvětví Unie další faktory, jako jsou ceny surovin a konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie ve vztahu k dovozu z jiných třetích zemí než z ČLR.

(148)

Připomíná se, že na rozdíl od šetření podle článku 5 základního nařízení se v čl. 11 odst. 2 základního nařízení při přezkumu před uplynutím platnosti nevyžaduje provedení analýzy příčinných souvislostí. V tomto konkrétním případě byly navíc objemy dovozu melaminu z ČLR během celého posuzovaného období zanedbatelné, neboť se pohybovaly v rozmezí od 0,4 % do 2,5 % trhu Unie. Za těchto okolností a dokonce i za předpokladu, že na situaci výrobního odvětví Unie mohou mít vliv výkyvy cen surovin a dovoz třetích zemí, nemůže možná neexistence souvislosti mezi objemy a cenami čínského dovozu melaminu a ziskovostí výrobního odvětví Unie při zavedených opatřeních sloužit jako základ pro vyvození závěrů o tom, co se pravděpodobně stane na trhu Unie, pokud by opatření zanikla.

(149)

Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by vedlo k opětovnému výskytu újmy pro výrobní odvětví Unie.

(150)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, a to včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(151)

Komise zjistila, že během posuzovaného období výrobní odvětví Unie postupně překonalo účinky újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR. Pokud by opatření vůči Číně byla zrušena, je však pravděpodobné, že se újma rychle obnoví, jelikož by výrobní odvětví Unie bylo vystaveno výraznému cenovému tlaku dumpingového dovozu potenciálně velkých objemů z ČLR. V důsledku toho by se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zhoršila, jak se popisuje výše ve 140. a 141. bodě odůvodnění. Zachování opatření by na druhé straně výrobnímu odvětví Unie umožnilo udržet si jeho pozitivní hospodářský vývoj a působit na spravedlivém a konkurenčním trhu Unie.

(152)

Po poskytnutí konečných informací CCPIT zpochybnila, že by opatření byla v zájmu výrobního odvětví Unie, vzhledem k tomu, že u tohoto odvětví došlo již k úplnému oživení. CCPIT dále zpochybnila potřebu opatření vzhledem k tomu, že podle jejich názoru by se dumping ani újma znovu neobjevily, pokud by opatření zanikla.

(153)

Tyto argumenty týkající se pravděpodobnosti přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a újmy již byly podrobně řešeny v kapitolách výše. Vzhledem k tomu, že se v tomto ohledu neobjevily žádné nové argumenty, zachovávají se zjištění vysvětlená výše ve 151. bodě odůvodnění.

(154)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že by zachování platných antidumpingových opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(155)

Při zahájení řízení bylo kontaktováno jedenáct známých dovozců/distributorů a čtyři obchodní sdružení. Jeden dovozce z Německa odpověděl na formulář pro výběr vzorku a poskytl odpovědi.

(156)

Tento obchodník během období přezkumného šetření dovážel určitá omezená množství melaminu z ČLR, a to převážně pro účely dalšího prodeje mimo Unii. Obchodník navíc nakupoval melamin od jiných vnějších dodavatelů, jakož i od výrobního odvětví Unie. Během období přezkumného šetření představoval obchod s melaminem výše než polovinu jeho celkového obratu a přinášel ziskové rozpětí ve výši od 2 do 4 % (30).

(157)

I když nelze předpokládat, že totéž platí pro (všechny) ostatní dovozce, tento jediný spolupracující obchodník nebyl proti opatření. Tento obchodník zastává názor, že opatření přispívají ke stabilitě trhu a zajišťují bezpečnost a předvídatelnost dodávek, což je dlouhodobě v zájmu všech aktérů na trhu. Obchodník se domníval, že pokud by opatření zanikla, mohl by jednoduše přejít k čínským dodavatelům, ale to by mělo nepříznivý dopad na jeho existující obchodní vztahy mimo Unii i v jejím rámci a dalo by to vzniknout závažným narušením a výkyvům na trhu s melaminem.

(158)

Neexistují žádné další informace a šetření neodhalilo, že by pokračování opatření mělo pro dovozce v Unii jakýkoli významný nepříznivý dopad.

(159)

Po poskytnutí konečných informací CCPIT zpochybnila závěr Komise týkající se zájmu dovozců s odůvodněním, že se zakládá na názoru jednoho dovozce, který nelze považovat za reprezentativní.

(160)

Komise zopakovala, jak je uvedeno výše ve 157. bodě odůvodnění, že nepředpokládá, že názory spolupracujícího dovozce představují názory všech dovozců. Informace, které poskytl jediný spolupracující dovozce, byly však ověřeny a jako takové byly náležitě zohledněny. CCPIT naopak neposkytla žádné důkazy ani podložené informace, které by naznačovaly, že by zachování opatření mělo na dovozce významný nepříznivý dopad.

(161)

Na základě dostupných informací a vzhledem k tomu, že neexistují žádné informace/důkazy svědčící o opaku, proto Komise dospěla k závěru, že zachování opatření nemá žádný významný negativní dopad na dovozce v Unii.

(162)

Dotazníky byly zaslány 68 známým uživatelům. Úplné odpověď na dotazník poskytli čtyři uživatelé představující 3 % spotřeby Unie a 0,6 % dovozu z ČLR.

(163)

Názory plně spolupracujících uživatelů byly poněkud smíšené. Dva uživatelé byli proti zachování opatření s odůvodněním, že antidumpingové clo jim brání nákupu melaminu z ČLR. Jeden uživatel zaujal neutrální stanovisko, neboť melamin má ve struktuře jeho nákladů velmi malý dopad. Čtvrtý uživatel se vyslovil ve prospěch opatření. Tento uživatel se obával, že pokud by opatření byla zrušena, Čína by opět zaplavila trh Unie levným melaminem. V důsledku by se krátkodobě snížily jeho náklady, ale brzy poté by mohlo být zničeno výrobní odvětví Unie. Uživatel by se tak stal závislý na čínských dodávkách.

(164)

Šetření ukázalo, že uživatelé se obecně dobře vyrovnávají s podmínkami na trhu, které převládají v rámci antidumpingových opatření. Během období přezkumného šetření činilo průměrné ziskové rozpětí spolupracujících uživatelů 5,6 %, což znamená, že uživatelé byli schopni dosáhnout uspokojivé úrovně zisku i v situaci uplatňovaných cel. Trh Unie je navíc otevřeným trhem s mnoha dodavateli, kteří na něm soupeří. Proto mohou mít uživatelé kromě výrobců z Unie a ČLR i celou řadu alternativních zdrojů dodávek, aniž by se vystavovali hrozbě možného nedostatku.

(165)

Po poskytnutí konečných informací tvrdila CCPIT, že je prodloužení opatření nespravedlivé, neboť vede ke zvyšování cen melaminu v době klesajících nákladů na suroviny, a proto obětuje ziskovost uživatelů a celkovou konkurenceschopnost trhu Unie ziskovosti výrobního odvětví Unie. Zúčastněná strana ve svém příspěvku odkazovala na studii kodaňského institutu (31) a různé případy WTO, kterých se EU účastnila, např. věc EK – Salmon.

(166)

Pokud jde o poznámku týkající se zvyšování cen, odkázala Komise na 110. bod odůvodnění výše. Jak bylo vysvětleno, ke zvyšování cen během posuzovaného období došlo z velmi nízké a neudržitelné roviny cen v roce 2012. Po zvýšení v roce 2013 se úroveň cen snížila a od roku 2014 zůstala vyrovnaná. CCPIT každopádně nepředložila žádné konkrétní informace, které by prokazovaly, že se hospodářská situace uživatelů melaminu kvůli opatřením zhoršila do takové míry, aby bylo možné dospět k závěru, že je zachování opatření proti zájmu Unie jako celku. V tomto smyslu ani hospodářská studie, ani případ WTO, které zúčastněná strana uvedla, neodkazují konkrétně na výrobní odvětví melaminu.

(167)

Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, dospěla Komise k závěru, že nebylo prokázáno, že by zachování platných opatření mělo nějaký významný nepříznivý dopad na situaci uživatelů. který by mohl převážit nad pozitivním dopadem opatření na výrobní odvětví Unie.

(168)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat opatření na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR.

(169)

Po poskytnutí konečných informací, žadatelé, ač souhlasili se závěry, k nimž dospěla Komise, pokud jde o zájem Unie, tvrdili, že vzhledem k nízké spolupráci a podpoře opatření u většiny spolupracujících zúčastněných stran, nebyla Komise povinna provádět komplexní posouzení zájmu Unie. Tvrdili rovněž, že fakt, že během období přezkumného šetření bylo průměrné ziskové rozpětí spolupracujících uživatelů 5,6 %, je nerelevantní.

(170)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasí. Pro účely posouzení zájmu Unie je Komise povinna provést komplexní analýzu všech skutečností a úvah, které má k dispozici, a zhodnotit všechny různé příslušné zájmy, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Komise rovněž musí závěry o zájmu Unie jako celku, ke kterým dospěla, náležitě odůvodnit. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(171)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela Komise zachovat stávající opatření vůči ČLR. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro předložení připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(172)

Z těchto důvodů by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení antidumpingová opatření pro dovoz melaminu pocházejícího z ČLR uložená nařízením (ES) č. 457/2011 zachována.

(173)

CCPIT ve svém podání po slyšení tvrdila, že rozšíření antidumpingových opatření v jejich současné podobě by bylo nezákonné, neboť při původním šetření dva z čínských vyvážejících výrobců neprošli přezkumem individuálního zacházení, což se po rozhodnutí odvolacího orgánu WTO považuje za nezákonné (32). Podle CCPIT by se proto pro tyto dvě společnosti měla vypočíst jejich individuální antidumpingová rozpětí, což by mělo dopad i na úroveň celostátního zbytkového cla.

(174)

V přezkumu před pozbytím platnosti nelze úroveň antidumpingových opatření měnit. Dotyčné společnosti navíc nespolupracovaly při řízení a neposkytly žádné údaje, které by výpočet jejich individuálních dumpingových rozpětí umožnily. Komise proto toto tvrzení odmítla. Dotyčné společnosti mají nicméně možnost požádat o prozatímní přezkum výpočtů jejich dumpingových rozpětí na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(175)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 stanovisko nepředložil,