29.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/37

(1)

Podle článku 10 nařízení (EU) 2015/478 může být zavedena předchozí kontrola Unie, pokud vývoj dovozu produktu hrozí způsobit újmu výrobcům v Unii a pokud to vyžadují zájmy Unie. Článek 7 nařízení (EU) 2015/755 rovněž umožňuje zavést předchozí kontrolu, pokud to vyžadují zájmy Unie.

(2)

Evropská komise zveřejnila dne 16. března 2016 sdělení, v němž nastínila, jak by bylo možné překonat současné problémy evropských výrobců oceli (3).

(3)

Dovoz výrobků ze železa a oceli se mezi roky 2012 a 2015 obecně zvýšil o 32 %, a sice z 41,8 milionu tun na 55,0 milionu tun. Během téhož období se ceny celkového dovozu oceli snížily o 17 %. Naopak vývoz výrobků z oceli z Unie v průměru téměř o 20 % poklesl, a sice z 62,3 milionu tun v roce 2012 na 50,7 milionu tun v roce 2015 (4).

(4)

Tento trend je ještě markantnější u výrobků z oceli, které dříve (do roku 2012) podléhaly předchozí kontrole Unie (5). V případě těchto výrobků vzrostl objem dovozu za stejné období o 53 %, a sice z 13,3 milionu tun v roce 2012 na 20,2 milionu tun v roce 2015, a příslušné dovozní ceny poklesly v průměru o 22 % (6).

(5)

Od nástupu třetího tisíciletí kapacita pro výrobu oceli na celosvětové úrovni rychle roste, přičemž většina nově vytvořené kapacity se nachází v Čínské lidové republice (dále jen „Čína“). Jmenovitá kapacita výroby oceli na celém světě se podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) odhaduje na 2 243 milionů tun v roce 2014, což je úroveň více než dvakrát vyšší, než činila kapacita v roce 2000 (1 060 milionů tun).

(6)

Zároveň dramaticky vzrostl celkový vývoz zejména z Číny, a to hlavně v důsledku celkového hospodářského útlumu a klesající domácí poptávky. Proto se ceny oceli na celém světě snížily. Čína je dnes největším světovým výrobcem oceli: v roce 2014 vyrobila 822,7 milionu tun surové oceli (7), což představuje téměř polovinu celosvětové výroby oceli. Přebytek čínské výrobní kapacity se odhaduje asi na 350 milionů tun (8). To představuje přibližně 40 % čínské výroby a téměř dvojnásobek celkové roční výroby oceli v Unii.

(7)

Již v roce 2015 směřovalo do Unie 10 % čínského vývozu, který představoval více než 30 % celkového dovozu Unie. V důsledku toho pokryl dovoz v plném rozsahu mírné zvýšení domácí poptávky v Unii. Vzhledem k tomu, že Unie je pro ocel důležitým trhem z hlediska velikosti a cen, je více než pravděpodobné, že jakýkoli přebytek kapacity v oblasti výroby oceli bude nadále směrován do Unie.

(8)

Kromě toho byl nedávno značně omezen přístup na trhy třetích zemí. Vlády stále více využívají obchodněpolitická opatření v reakci na krizi ocelářského průmyslu ve světě a taková opatření nyní přijímá i mnoho ekonomik, které je dříve nepoužívaly. Tato opatření spočívají v různých formách překážek obchodu, například zvyšování cel a antidumpingových a antisubvenčních opatřeních, a týkají se trhů s významným podílem na celosvětové spotřebě (9). Tyto skutečnosti ještě více nahrávají možnosti přesměrování obchodu s ocelí do Unie.

(9)

Ocelářský průmysl Unie si ve světě ještě stále drží první příčku v segmentu technologicky vysoce specializovaných výrobků. Konkurenční postavení výrobců oceli v Unii na celosvětovém trhu s ocelí se však v posledních několika letech zhoršilo. Finanční výkonnost ocelářského průmyslu Unie se ve skutečnosti v posledních letech rychle zhoršuje. Průměrná provozní ziskovost nedosahuje udržitelné úrovně, investice se zpomalují, míra zaměstnanosti se snížila a neexistuje téměř žádný prostor pro další expanzi. Výrobní odvětví Unie se musí vyrovnávat s vysokými náklady na energie a se závislostí na dovozu surovin.

(10)

Kromě toho, i když výroba surové oceli v Unii zůstala v období 2013–2015 relativně stabilní a její objem činil asi 166 až 169 milionů tun ročně, během druhého pololetí roku 2015 došlo k výraznému poklesu o zhruba 10 % oproti prvnímu pololetí.

(11)

Vzhledem k nedávnému vývoji v dovozu výrobků z oceli, ke stávající zranitelné situaci výrobního odvětví Unie, trvale slabé poptávce na trhu Unie a pravděpodobnosti, že stávající a budoucí přebytek kapacity bude přesměrován do Unie, pokud se poptávka obnoví, má se za to, že výrobcům v Unii hrozí újma.

(12)

V zájmu Unie by proto dovoz některých výrobků z oceli měl podléhat předchozí kontrole Unie, aby bylo možné získat podrobné statistické údaje umožňující rychlou analýzu vývoje dovozu ze všech třetích zemí. Aby bylo možné řešit zranitelnost trhu EU s ocelí vůči náhlým změnám na světových trzích s ocelí, jsou zapotřebí včasné informace předvídající situaci na trhu. To je důležité zvláště ve stávající krizové situaci, kdy panuje nejistota ohledně toho, zda poptávka strukturálně opět vzroste a zda z toho bude mít průmysl EU skutečně prospěch.

(13)

Vzhledem k vývoji na trhu některých výrobků z oceli je vhodné, aby oblast působnosti takové předchozí kontroly zahrnovala výrobky uvedené v příloze I tohoto nařízení.

(14)

Dokončení vnitřního trhu vyžaduje, aby formality, které musí jakýkoli dovozce do Unie vyřídit, byly stejné bez ohledu na místo, kde dojde k proclení zboží.

(15)

Aby se usnadnil sběr údajů, musí být propuštění výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, do volného oběhu závislé na předložení kontrolního dokladu, který splňuje jednotná kritéria. Aby se nebránilo propouštění do volného oběhu výrobků, které jsou na cestě do Unie, a aby se poskytl dostatek času dovozcům pro vyžádání nezbytných dokladů, začne se tento požadavek používat 21 pracovních dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(16)

Uvedený doklad musí být na základě prosté žádosti dovozce potvrzen v určité lhůtě orgány členských států, aniž by tím pro dovozce vznikalo právo k dovozu. Proto by měl takový doklad platit pouze tak dlouho, dokud zůstanou dovozní pravidla nezměněna.

(17)

Kontrolní doklady vydané za účelem předchozí kontroly Unie by měly platit v celé Unii bez ohledu na to, v kterém členském státě byly vystaveny.

(18)

Členské státy a Komise by se měly navzájem co nejpodrobněji informovat o výsledcích předchozí kontroly Unie.

(19)

Kontrolní doklady sice podléhají podmínkám na úrovni Unie, ale za jejich vydávání odpovídají vnitrostátní orgány.

(20)

Aby se minimalizovala zbytečná omezení a nedošlo k přílišnému narušení činností společností, které působí blízko hranic, měl by být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňat dovoz, jehož čistá hmotnost nepřesahuje 2 500 kilogramů,

(21)

Unie má v rámci Evropského hospodářského prostoru („EHP“) velmi úzké ekonomické vztahy s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Kromě toho podle dohody o EHP členové EHP ve svých vzájemných vztazích v zásadě neuplatňují opatření na ochranu obchodu. Z těchto důvodů by měly být výrobky pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení,

a)

jméno a úplnou adresu žadatele (včetně telefonu a e-mailu nebo faxu a v případě potřeby identifikačního čísla u příslušných vnitrostátních orgánů), jakož i jeho daňové identifikační číslo, pokud je povinen platit DPH;

b)

v příslušných případech jméno a úplnou adresu deklaranta nebo jakéhokoli zástupce určeného žadatelem (včetně telefonu a e-mailu nebo faxu);

c)

popis zboží s uvedením:

d)

deklarované množství v kilogramech a v případě potřeby v jiné jednotce (páry, kusy atd.),

e)

cenu zboží v eurech, CIF s dodáním na hranice Unie,

f)

následující prohlášení žadatele s datem, podpisem a jménem žadatele napsaným hůlkovým písmem: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že informace uvedené v této žádosti jsou pravdivé a byly poskytnuty v dobré víře a že jsem usazen na území Unie.“

a)

doba platnosti kontrolního dokladu se stanoví na čtyři měsíce;

b)

dobu platnosti nepoužitých nebo částečně použitých kontrolních dokladů lze prodloužit o stejné období.