(1)

Cíle Unie zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by mělo být dosaženo mimo jiné společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a ochranu na vnějších hranicích a společnou vízovou politiku, která mají být součástí konvergentního vícestupňového systému, který by měl umožnit výměnu údajů a získání úplných informací o situaci a jehož cílem je usnadnit legální cestování a boj proti nelegálnímu přistěhovalectví.

(2)

Unie musí přistupovat k vnitřním a vnějším aspektům řízení migrace a vnitřní bezpečnosti uceleněji, měla by vytvořit spojitost mezi bojem proti nelegálnímu přistěhovalectví a zvýšením bezpečnosti na vnějších hranicích Unie a také by měla lépe spolupracovat a vést dialog se třetími zeměmi při řešení nelegálního přistěhovalectví a podpoře legální migrace.

(3)

Je nezbytné vytvořit integrovaný přístup k otázkám vyplývajícím z migračních tlaků a žádostí o azyl a ke správě vnějších hranic Unie, přičemž je nutné, aby byly k dispozici dostatečné rozpočtové prostředky a podpůrné nástroje pro řešení mimořádných situací v duchu dodržování lidských práv a solidarity mezi všemi členskými státy se zřetelem na vnitrostátní odpovědnost a při jasném vymezení úkolů.

(4)

Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie (dále jen „strategie vnitřní bezpečnosti“), kterou Rada schválila v únoru 2010, tvoří sdílený program pro řešení těchto společných úkolů v oblasti bezpečnosti. Sdělení Komise z listopadu 2010 nazvané „Strategie vnitřní bezpečnosti EU: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“ proměňuje zásady a pokyny strategie v konkrétní kroky tím, že stanovuje pět strategických cílů: zničit mezinárodní zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.

(5)

Podle strategie vnitřní bezpečnosti jsou svoboda, bezpečnost a spravedlnost cíle, které je třeba sledovat souběžně, přičemž bezpečnost by měla být v rámci snahy o dosažení svobody a spravedlnosti prosazována vždy v souladu se zásadami stanovenými ve Smlouvách, zásadami právního státu a závazky Unie v oblasti základních práv.

(6)

Klíčovými zásadami, kterými se provádění strategie vnitřní bezpečnosti řídí, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, respektování základních svobod a lidských práv a právního státu, silné zaměření na globální perspektivu a propojení s vnější bezpečností stejně jako plný soulad s cíli zahraniční politiky Unie, jak jsou stanoveny v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

(7)

Na podporu provádění strategie v oblasti vnitřní bezpečnosti a pro zajištění, aby mohla být skutečně uvedena do chodu, by měla být členským státům poskytnuta adekvátní finanční podpora formou zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“).

(8)

Vzhledem k právním specifikům, jež se vážou k hlavě V Smlouvy o fungování EU, nelze z právního hlediska fond zřídit formou jediného finančního nástroje. Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti, který bude obsahovat nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 (4). Tento komplexní rámec by mělo doplňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (5), na které by toto nařízení mělo odkazovat, pokud jde o pravidla týkající se programování, finančního řízení, řízení a kontroly, účetní závěrky, uzavírání programů a podávání zpráv a hodnocení.

(9)

Nová dvoupilířová struktura financování v oblasti vnitřních záležitostí by měla přispívat ke zjednodušení, racionalizaci, konsolidaci a transparentnosti financování v této oblasti. Mělo by se usilovat o součinnost, soulad a doplňkovost s jinými fondy a programy, a to i za účelem přidělování finančních prostředků na společné cíle. Mělo by se nicméně zabránit překrývání různých nástrojů financování.

(10)

Fond by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit obecné i konkrétní cíle stanovené v tomto nařízení.

(11)

Hlavní zásady, kterými se řídí provádění fondu, jsou účinnost opatření a kvalita výdajů. Fond by měl být dále prováděn co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem.

(12)

Fond by měl brát zvláštní ohled na ty členské státy, které jsou v důsledku své zeměpisné polohy neúměrně zatíženy migračními toky.

(13)

Solidarita a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy a Unií jsou základními prvky společné politiky v oblasti správy vnějších hranic.

(14)

Fond by měl vyjadřovat solidaritu prostřednictvím finanční pomoci těm členským státům, které v plném rozsahu uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic, jakož i těm státům, které se na úplnou účast v schengenském systému připravují, a měl by být využíván členskými státy v zájmu společné politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic.

(15)

Aby se přispělo k dosažení obecných cílů tohoto fondu, měly by členské státy zajistit, že se jejich národní programy zaměří na konkrétní cíle nástroje a že rozdělení zdrojů mezi jednotlivé cíle bude úměrné souvisejícím výzvám a potřebám a umožní splnění cílů. V případě, že se národní program některým z konkrétních cílů nezabývá nebo jsou přidělené zdroje nižší než minimální procentní podíly na některé cíle národních programů stanovené v tomto nařízení, měl by to daný členský stát v rámci programu odůvodnit.

(16)

Aby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit společné ukazatele pro každý specifický cíl tohoto nástroje. Měření plnění specifických cílů prostřednictvím společných ukazatelů neznamená, že provádění akcí v návaznosti na tyto ukazatele bude povinné.

(17)

Účast určitého členského státu by neměla být souběžná s jeho účastí na některém dočasném finančním nástroji Unie, který podporuje přijímající členské státy mimo jiné při financování akcí na nových vnějších hranicích Unie v rámci provádění schengenského acquis týkajícího se hranic, víz a ochrany vnějších hranic.

(18)

Nástroj by měl být založen na procesu budování kapacit vytvořených za pomoci Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013, který byl zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES (6), a měl by být rozšířen tak, aby zohledňoval nové události.

(19)

Při plnění úkolů na vnějších hranicích a konzulátech v souladu se schengenským acquis týkajícím se hranic a víz vykonávají členské státy v schengenském prostoru činnosti v zájmu všech ostatních členských států a jejich jménem, a tím vykonávají pro Unii veřejnou službu. Tento nástroj by měl přispívat na podporu nákladů na provoz souvisejících s politikou ochrany hranic a víz a umožnit členským státům, aby si udržovaly kapacity nezbytné pro tuto službu, kterou vykonávají pro všechny. Tato podpora spočívá v plné náhradě vybraných zvláštních nákladů souvisejících s cíli spadajícími do nástroje a měla by být nedílnou součástí národních programů.

(20)

Nástroj by měl doplňovat a posilovat činnosti prováděné za účelem rozvoje operativní spolupráce pod záštitou Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízené nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 (7) (dále jen „agentura Frontex“), včetně nových činností vyplývajících ze změn zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1168/2011 (8), a tímto dále posílit solidaritu mezi těmi členskými státy, které provádějí kontrolu na vnějších hranicích v zájmu schengenského prostoru jako celku a jeho jménem. To mimo jiné znamená, že by členské státy měly při přípravě svých národních programů zohledňovat analytické nástroje a provozní a technické pokyny vytvořené agenturou Frontex i připravené školící osnovy, konkrétně společné hlavní osnovy pro školení příslušníků pohraniční stráže, včetně částí týkajících se základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně. V zájmu rozvoje doplňkovosti mezi posláním agentury Frontex a povinnostmi členských států, pokud jde o ochranu a ostrahu vnějších hranic, i pro zajištění soudržnosti a předcházení neúčinnosti v oblasti nákladů by Komise měla agenturu Frontex konzultovat ohledně návrhů národních programů předkládaných členskými státy, a to zejména pokud jde o činnosti financované z operační podpory.

(21)

Tento nástroj by měl být proveden tak, aby byla plně respektována práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie a aniž je dotčeno uplatňování zvláštních ustanovení o právu na azyl a mezinárodní ochranu.

(22)

Pro posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva je zásadní jednotná a vysoce kvalitní ochrana vnějších hranic. V souladu se společnými standardy Unie by měl tento nástroj podporovat opatření související se správou vnějších hranic, měl by být uplatňován v souladu se čtyřstupňovým modelem ochrany, který zahrnuje opatření ve třetích zemích, spolupráci se sousedními zeměmi, opatření na ochranu hranic a kontrolní opatření v oblasti volného pohybu s cílem předcházet nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti v schengenském prostoru.

(23)

Podle článku 3 Smlouvy o EU by měl nástroj podporovat činnosti zaměřující se na zajišťování ochrany dětí, které by na vnějších hranicích mohly utrpět újmu. Členské státy by při provádění akcí zaměřených na identifikaci, okamžitou pomoc a předávání útvarům pro ochranu měly pokud možno věnovat zvláštní pozornost zejména zranitelným osobám, zejména dětem a nezletilým osobám bez doprovodu.

(24)

K zajištění jednotné a vysoce kvalitní ochrany vnějších hranic a k usnadnění legálního cestování přes vnější hranice v rámci strategie vnitřní bezpečnosti by měl nástroj přispívat k rozvoji společného evropského systému integrované správy hranic. Tento systém zahrnuje veškerá opatření související s politikou, právními předpisy, systematickou spoluprací, sdílením zátěže, vyhodnocováním konkrétní situace a měnících se tras nelegálních migračních toků, zaměstnanci, vybavením a technologií přijatá na různých úrovních příslušnými orgány členských států jednajícími ve spolupráci s agenturou Frontex, třetími zeměmi a případně s ostatními subjekty, jako jsou zejména Europol a Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů, a využívá mimo jiné čtyřstupňový model ochrany hranic a integrovanou analýzu rizik Unie.

(25)

V souladu s protokolem č. 5 k aktu o přistoupení z roku 2003 o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace by se z nástroje měly uhradit veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis Unie přijatých pro tento průjezd, tj. nařízení Rady (ES) č. 693/2003 (9) a nařízení Rady (ES) č. 694/2003 (10). Potřeba nepřetržité finanční podpory za ušlé poplatky by však měla záviset na platném vízovém režimu Unie s Ruskou federací.

(26)

Nástroj by měl obsahovat podporu vnitrostátních opatření a spolupráce mezi členskými státy v oblasti vízové politiky a jiné činnosti probíhající ve fázi, která předchází ochraně vnějších hranic, a měl by v plné míře při tom využívat vízový informační systém (VIS). Účinné řízení činností organizovaných službami členských států ve třetích zemích je v zájmu společné vízové politiky jakožto součásti vícestupňového systému zaměřeného na usnadnění legálního cestování a na boj proti nelegálnímu přistěhovalectví v Unii a je nedílnou součástí společného integrovaného systému správy hranic.

(27)

Kromě toho by měl nástroj podporovat opatření na území zemí schengenského prostoru, která jsou součástí rozvoje společného integrovaného systému správy hranic, jenž posiluje celkové fungování schengenského prostoru.

(28)

Nástroj by měl rovněž podporovat rozvoj systémů informační technologie Evropské unie založených na stávajících nebo nových systémech informačních technologií, díky čemuž by byly členské státy vybaveny nástroji pro efektivnější řízení pohybu státních příslušníků třetích zemí přes hranice a byla by zajištěna lepší identifikace a ověření totožnosti cestujících, čímž by se zjednodušilo cestování a zvýšila bezpečnost hranic. Za tímto účelem by měl být zřízen program v souladu se strategií řízení informací pro vnitřní bezpečnost EU, jehož cílem je pokrýt náklady na rozvoj součástí takových systémů jak na centrální, tak na vnitrostátní úrovni, které zajišťují technický soulad, interoperabilitu s ostatními informačními systémy Unie, úspory nákladů a hladký průběh provádění v členských státech. Systémy informačních technologií financované podle tohoto nařízení by měly být v souladu se základními právy, včetně ochrany osobních údajů.

(29)

Členské státy by měly poskytnout nezbytné finanční prostředky pro Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 (11), aby bylo zajištěno jeho správné fungování.

(30)

Pro okamžité řešení nepředpokládaného migračního tlaku a rizik pro bezpečnost hranic by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 514/2014.

(31)

Navíc v zájmu posílené solidarity v schengenském prostoru jako celku by v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky či případná rizika, a to zejména v důsledku schengenského hodnocení, měly členské státy záležitost příslušným způsobem sledovat za pomocí zdrojů v rámci svých národních programů podle priority, případně jako doplněk opatření mimořádné pomoci.

(32)

Pro posílení solidarity a sdílení odpovědnosti by měly být členské státy vyzývány, aby využily část zdrojů dostupných v rámci národních programů na zvláštní priority definované Unií, jako například nákup technického vybavení pro potřeby agentury Frontex a rozvoj konzulární spolupráce pro Unii. Je nutné zajistit co největší dopad financování Unie tím, že budou uvolněny a shromážděny veřejné a soukromé finanční zdroje a bude využito jejich pákového účinku. Měla by být zajištěna maximální transparentnost, odpovědnost a demokratická kontrola inovativních finančních nástrojů a mechanismů, do nichž je zapojen rozpočet Unie.

(33)

Aby bylo zajištěno uplatňování schengenského acquis v celém schengenském prostoru, mělo by být provádění nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (12) podporováno také tímto nástrojem, který je nezbytný pro podporu uplatňování politik Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zajišťujícím vysokou úroveň ochrany vnějších hranic a neprovádění hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru.

(34)

Vzhledem ke zkušenostem získaným v případě Fondu pro vnější hranice a rozvoji systémů SIS II a VIS se považuje za vhodné, aby byl umožněn určitý stupeň flexibility týkající se případných převodů zdrojů mezi různými prostředky provádění cílů nástroje, aniž by byla ovlivněna zásada zajistit od počátku kritickou míru a finanční stabilitu pro programy a operační podporu pro členské státy a aniž by byl dotčen dohled Evropského parlamentu a Rady.

(35)

Ve stejném smyslu by měl být rozšířen rozsah akcí a zvýšeny stropy zdrojů, které má Unie stále k dispozici (dále jen „akce Unie“) s cílem posílit kapacity Unie při provádění různých činností v daném rozpočtovém roce týkajících se správy vnějších hranic a společné vízové politiky v zájmu Unie jako celku, a to v případě potřeby. Mezi takové akce Unie patří studie a pilotní projekty na podporu správy vnějších hranic a společné vízové politiky a jejich uplatňování, odborná příprava příslušníků pohraniční stráže v oblasti ochrany lidských práv, opatření či ujednání v třetích zemích, která se zabývají migračními tlaky z těchto zemí v zájmu optimálního řízení migračních toků do Unie a efektivní organizace souvisejících úkolů na vnějších hranicích a konzulátech.

(36)

Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná nástrojem by měla být přijímána v součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, která získávají podporu prostřednictvím zeměpisných a tematických nástrojů vnější pomoci Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu vážou. Neměla by být určena na podporu akcí přímo orientovaných na rozvoj a v případě potřeby by měla doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Rovněž bude zajištěn soulad s humanitární politikou Unie, zejména pokud jde o mimořádná opatření.

(37)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může příspěvek Unie vytvářet přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Vzhledem k tomu, že Evropská unie má lepší postavení než členské státy k poskytnutí rámce pro vyjádření solidarity Unie při ochraně hranic, vízové politiky a řízení migračních toků a k poskytnutí platformy pro vývoj společných systémů informačních technologií na podporu těchto politik, finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení přispěje zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i unijní úrovni.

(38)

Toto nařízení by mělo stanovit přidělení základních částek jednotlivým členským státům. Základní částka pro každý členský stát by měla být vypočtena na základě finančních přídělů z Fondu pro vnější hranice pro jednotlivé členské státy v letech 2010–2012 a vydělením výsledné částky celkovou výší prostředků, které jsou k dispozici pro sdílené řízení na tyto tři roky. Výpočty byly provedeny v souladu s kritérii pro rozdělování stanovenými v rozhodnutí č. 574/2007/ES.

(39)

Komise by měla monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 514/2014 za pomoci klíčových ukazatelů pro hodnocení výsledků a dopadu. Tyto ukazatele, včetně příslušných základních hodnot, by měly vytvářet minimální základ pro hodnocení toho, nakolik bylo cílů nástroje dosaženo.

(40)

Pro doplnění nebo změnu ustanovení tohoto nařízení týkajících se vymezení specifických akcí v rámci národních programů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(41)

Při uplatňování tohoto nařízení, včetně přípravy aktů v přenesené pravomoci, by Komise měla konzultovat odborníky ze všech členských států.

(42)

Za účelem zajištění jednotného, účinného a včasného uplatňování ustanovení o operační podpoře stanovené tímto nařízením by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(43)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovit solidaritu a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy a Unií při správě vnějších hranic a v rámci vízové politiky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(44)

Rozhodnutí č. 574/2007/ES by mělo být zrušeno za podmínek stanovených v přechodných ustanoveních tohoto nařízení.

(45)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (14), která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (15).

(46)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (16), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (17).

(47)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (18), která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (19).

(48)

V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení není pro ně závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že tento návrh navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 tohoto Protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto nařízení Radou, zda toto nařízení je provede ve svém vnitrostátním právu.

(49)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (20). Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(50)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (21). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(51)

Je vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (22). Proto by se mělo toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2014,