5.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 65/41

1.

Funkční období člena nebo náhradníka začíná dnem, kdy nabývá účinnosti jeho jmenování Radou.

2.

Funkční období člena nebo náhradníka končí odstoupením, skončením mandátu, na jehož základě byl jmenován, nebo úmrtím.

3.

Odstoupení musí odstupující člen písemně oznámit předsedovi Výboru s uvedením data, ke kterému odstoupení nabývá účinnosti. Předseda o této skutečnosti informuje Radu, která potvrdí uvolnění mandátu člena Výboru a zahájí postup nahrazení.

4.

Člen nebo náhradník, jehož funkční období skončilo z důvodu skončení mandátu, na základě kterého byl jmenován, o této skutečnosti neprodleně písemně informuje předsedu Výboru.

5.

V případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku jmenuje Rada nástupce pro zbývající část funkčního období.

1.

Každý člen, který se nemůže účastnit plenárního zasedání, se může nechat zastupovat náhradníkem ze své národní delegace, a to i v jednotlivé dny plenárního zasedání. Všichni členové či řádně pověření náhradníci se musí zapsat na prezenční listinu.

2.

Každý člen, který se nemůže účastnit schůze komise nebo jakékoli jiné schůze, která byla schválena předsednictvem, se může nechat zastupovat jiným členem nebo náhradníkem ze své národní delegace, politické skupiny nebo meziregionální skupiny. Všichni členové či řádně pověření náhradníci se musí zapsat na prezenční listinu.

3.

Člen či náhradník uvedený v seznamu zástupců členů pracovní skupiny zřízené na základě článků 37 nebo 62 může nahrazovat kteréhokoli člena stejné politické skupiny.

4.

Náhradník nebo člen zastupující jiného člena může zastupovat pouze jednoho člena. Na příslušné schůzi má všechna práva a pravomoci jako člen. Delegování hlasovacího práva musí být oznámeno generálnímu sekretariátu za dodržení postupu požadovaného pro oznámení a musí být doručeno nejpozději den před schůzí.

5.

Při každém plenárním zasedání vzniká nárok na náhrady výdajů buď pouze členovi, nebo pouze náhradníkovi. Předsednictvo upřesní tento bod ve svých pokynech pro náhrady výdajů za cestu a pobyt.

6.

Náhradník, který byl jmenován zpravodajem, se může zúčastnit schůze plenárního zasedání, na jehož programu jednání je návrh stanoviska, za který odpovídá, a tento návrh může předložit, i když člen, kterého zastupuje, je na této schůzi rovněž přítomen. Člen může delegovat své hlasovací právo na náhradníka na dobu projednávání tohoto návrhu stanoviska. Delegování hlasovacího práva musí být před příslušným zasedáním písemně oznámeno generálnímu tajemníkovi.

7.

Aniž by bylo dotčeno ustanovení čl. 23 odst. 1, jakékoli delegování ztrácí účinek ve chvíli, kdy osoba, která se nemůže schůze zúčastnit, přijde o členství ve Výboru.

1.

Členové a náhradníci z jednoho členského státu tvoří národní delegaci. Každá národní delegace přijímá svá vlastní vnitřní pravidla a volí předsedu, jehož jméno oficiálně oznámí předsedovi Výboru.

2.

Generální tajemník přijme v rámci administrativy Výboru opatření pro zajištění pomoci národním delegacím, která rovněž umožní každému členovi získávat informace a pomoc ve svém úředním jazyce. Zajištění takové pomoci spadá do působnosti zvláštního oddělení služeb, které se skládá z úředníků a jiných zaměstnanců Výboru regionů a zajišťuje národním delegacím možnost využívat zařízení Výboru v potřebném rozsahu. Generální tajemník zajistí národním delegacím zejména odpovídající prostředky pro pořádání schůzí bezprostředně před plenárními zasedáními nebo v jejich průběhu.

3.

Národním delegacím jsou též nápomocni národní koordinátoři, kteří nejsou zaměstnanci generálního sekretariátu. Přispívají k usnadnění výkonu mandátu členů Výboru.

4.

Národní koordinátoři mají podporu generálního tajemníka, mohou zejména náležitě využívat infrastrukturu Výboru.

1.

Členové a náhradníci mohou vytvářet skupiny, které odrážejí jejich politickou orientaci. Kritéria členství stanoví jednací řády jednotlivých politických skupin.

2.

K vytvoření politické skupiny je zapotřebí alespoň osmnácti členů či náhradníků zastupujících celkově nejméně pětinu členských států, přičemž v každém případě alespoň polovinu musí tvořit členové. Člen nebo náhradník může patřit pouze k jedné politické skupině. Politická skupina je rozpuštěna, pokud počet jejích členů nedosahuje počtu členů nezbytného pro její vytvoření.

3.

Vytvoření politické skupiny, její rozpuštění nebo jakékoli jiné změny musí být oznámeny předsedovi Výboru formou prohlášení. V prohlášení o vytvoření politické skupiny musí být uveden její název, členové a předsednictvo.

4.

Každá politická skupina má k dispozici sekretariát složený ze zaměstnanců generálního sekretariátu. Politické skupiny mohou orgánu oprávněnému ke jmenování předkládat návrhy na výběr, přijímání, služební postup nebo prodloužení smluv zaměstnanců těchto sekretariátů. Orgán oprávněný ke jmenování rozhoduje po konzultaci s předsedou dotyčné politické skupiny.

5.

Generální tajemník poskytuje politickým skupinám a jejich orgánům náležité prostředky na jejich schůze, činnost, publikace a na práci jejich sekretariátů. Prostředky poskytnuté jednotlivým politickým skupinám musí být vykázány v rozpočtu. Politické skupiny a jejich sekretariáty mohou přiměřeným způsobem využívat zařízení Výboru.

6.

Politické skupiny a jejich předsednictva se mohou scházet bezprostředně před plenárními zasedáními nebo v jejich průběhu. Dvakrát ročně mohou politické skupiny pořádat mimořádnou schůzi. Výdaje za cestu a pobyt náhradníka, který se těchto schůzí účastní, se hradí pouze v případě, že zastupuje člena stejné politické skupiny.

7.

Nezařazení členové mají nárok na administrativní podporu. Způsoby jejího poskytování stanoví předsednictvo na návrh generálního tajemníka.

1.

Na této první schůzi informuje dočasný předseda Výbor o sdělení Rady týkajícím se jmenování členů, o výkonu své funkce zástupce Výboru navenek a o řešení běžných záležitostí. Na požádání může předtím, než prohlásí Výbor za ustavený pro nové funkční období, jmenování a mandát členů přezkoumat.

2.

Dočasné předsednictvo zůstává ve funkci až do vyhlášení výsledku volby členů předsednictva.

a)

přijímání stanovisek, zpráv a usnesení;

b)

přijímání předběžných návrhů příjmů a výdajů Výboru;

c)

přijímání politického programu Výboru na začátku každého funkčního období;

d)

volba předsedy, prvního místopředsedy a ostatních členů předsednictva;

e)

vytváření komisí;

f)

přijímání a revize jednacího řádu Výboru;

g)

rozhodování o podání žaloby nebo návrhu na vstup do řízení k Soudnímu dvoru Evropské unie, jež se přijímá po ověření usnášeníschopnosti stanovené v čl. 21 odst. 1 v první větě většinou odevzdaných hlasů na návrh předsedy Výboru nebo příslušné komise, která jedná v souladu s články 58 a 59; pokud je takové rozhodnutí přijato, předseda podá žalobu jménem Výboru.

1.

Předseda Výboru svolává plenární shromáždění nejméně jednou za tři měsíce. Harmonogram plenárních zasedání stanoví předsednictvo ve třetím čtvrtletí předcházejícího roku. Plenární zasedání může trvat jeden nebo více dní.

2.

Na písemnou žádost alespoň jedné čtvrtiny členů je předseda povinen svolat mimořádné plenární zasedání, které se uskuteční nejdříve jeden týden a nejpozději jeden měsíc po datu podání žádosti. V žádosti musí být uvedena záležitost, která se má na mimořádném plenárním zasedání projednávat. Na programu jednání nesmí být žádné jiné téma.

1.

Předsednictvo připraví předběžný návrh programu jednání obsahující předběžný seznam návrhů stanovisek, zpráv nebo usnesení, které se mají projednávat na přespříštím plenárním zasedání, jakož i všech ostatních dokumentů, o kterých má být rozhodnuto (dokumenty k rozhodnutí).

2.

Nejpozději jedenadvacet pracovních dnů před zahájením plenárního zasedání budou členům a jejich náhradníkům v elektronické podobě zpřístupněny návrh programu jednání a dokumenty k rozhodnutí, které jsou v něm uvedeny; dokumenty ke schůzi jsou členům a náhradníkům zaslány e-mailem v jejich příslušných úředních jazycích.

3.

Návrhy stanovisek, zpráv a usnesení se zpravidla zařazují na program jednání v pořadí, v jakém byly přijaty komisemi nebo předloženy v souladu s jednacím řádem, přičemž se přihlíží k obsahové souvislosti jednotlivých bodů programu jednání.

4.

Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy není možné dodržet lhůtu uvedenou v odstavci 2, může o zařazení dokumentu k rozhodnutí do návrhu programu jednání rozhodnout předseda za podmínky, že členové a náhradníci obdrží dotyčný dokument ve svých příslušných úředních jazycích nejpozději jeden týden před zahájením plenárního zasedání. Na titulní straně dokumentu k rozhodnutí musí být uveden důvod pro použití tohoto postupu.

5.

Písemné návrhy na změnu návrhu programu jednání musí být generálnímu tajemníkovi předány nejpozději tři pracovní dny před zahájením plenárního zasedání.

6.

Na schůzi, která bezprostředně předchází plenárnímu zasedání, stanoví předsednictvo konečný návrh programu jednání. Na této schůzi může dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů zařadit na program jednání neodkladné nebo aktuální otázky, jejichž projednávání nemůže být odloženo na příští plenární zasedání.

7.

Na návrh předsedy, politické skupiny či 32 členů může předsednictvo nebo plenární shromáždění před zahájením hlasování o pozměňovacích návrzích rozhodnout o:

Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy lhůta stanovená Radou, Komisí nebo Evropským parlamentem neumožňuje odložit přijetí dokumentu k rozhodnutí.

Dokument k rozhodnutí odložený na další zasedání plenárního shromáždění provázejí všechny související pozměňovací návrhy, které byly platně předloženy. Aniž je dotčen čl. 24 odst. 2 písm. a), odložení hlasování není důvodem k určení nové lhůty pro předkládání pozměňovacích návrhů.

Pokud je dokument zaslán zpět příslušné komisi, související pozměňovací návrhy se stávají neplatnými a zpravodaj zváží, do jaké míry jejich obsah:

Dokument je zapsán na program jednání komise k rozhodnutí.

1.

Zasedání plenárního shromáždění jsou veřejná, nerozhodne-li plenární shromáždění ohledně celého zasedání nebo určitého bodu programu jednání jinak.

2.

Plenárních zasedání se mohou účastnit zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise. Mohou být vyzváni, aby vystoupili v rozpravě.

3.

Z vlastního podnětu nebo na žádost předsednictva může předseda rovněž přizvat hosty, aby se zúčastnili plenárních shromáždění a aby na nich vystoupili. Po těchto vystoupeních může následovat všeobecná rozprava, na kterou se vztahují obecná ustanovení o řečnické době.

4.

V souladu s čl. 15 odst. 1 a 6 může předsednictvo navrhnout plenárnímu shromáždění, aby se vedla všeobecná rozprava o aktuálních politických otázkách, které mají regionální a místní dopad („čas vyhrazený aktuálním otázkám“). Pro tyto rozpravy se použijí obecná ustanovení o řečnické době.

1.

Aniž je dotčena svoboda projevu, chování členů by se mělo projevovat vzájemným respektem, mělo by vycházet z hodnot a zásad stanovených v zakládajících smlouvách Evropské unie, brát ohled na důstojnost Výboru a nenarušovat hladké fungování orgánů Výboru ani klidné prostředí v prostorách Výboru.

2.

Plenární shromáždění stanoví na začátku svého zasedání na návrh předsednictva řečnickou dobu vyhrazenou pro každý bod programu jednání. Během plenárního zasedání rozhoduje o omezení délky řečnické doby předseda, z vlastní iniciativy nebo na žádost některého člena.

3.

Na návrh předsednictva může předseda navrhnout plenárnímu shromáždění, aby byla během rozprav o všeobecných otázkách nebo specifických tématech stanovená řečnická doba rozdělena mezi politické skupiny a národní delegace.

4.

Řečnická doba pro poznámky k zápisu, pro faktické poznámky a změny konečného návrhu programu jednání nebo programu jednání je obvykle omezena na jednu minutu.

5.

Překročí-li řečník vymezenou řečnickou dobu, může mu předseda po upozornění odebrat slovo.

6.

Člen může vznést požadavek na ukončení rozpravy, o kterém předseda nechá hlasovat.

1.

Členové, kteří se přihlásí o slovo, jsou zařazeni na seznam řečníků v pořadí, v jakém své žádosti vznesli. Předseda uděluje slovo na základě tohoto seznamu. Dbá na to, aby se při vystoupeních co nejvíce střídali řečníci různých politických směrů a národních delegací.

2.

Přednostně se však v případě žádosti uděluje slovo zpravodaji příslušné komise a zástupcům politických skupin a národních delegací, kteří si přejí vystoupit jménem své skupiny nebo delegace.

3.

Nikdo nesmí bez souhlasu předsedy v rozpravě na totéž téma vystoupit více než dvakrát. Předsedové a zpravodajové příslušných komisí, pokud si to přejí, však mohou na vlastní žádost vystoupit po dobu, jejíž délku stanoví předseda.

1.

Člen, který si přeje vznést faktickou poznámku nebo upozornit předsedu na nedodržení jednacího řádu, musí dostat slovo. Poznámka se musí týkat bodu, který se právě projednává nebo je na programu jednání.

2.

Žádosti o slovo s cílem vznést faktickou poznámku mají přednost před všemi ostatními žádostmi.

3.

Předseda rozhoduje o faktických poznámkách okamžitě v souladu s ustanoveními jednacího řádu. Své rozhodnutí oznámí bezprostředně poté, co byla faktická poznámka vznesena, a o jeho rozhodnutí se nehlasuje.

1.

Plenární shromáždění je usnášeníschopné, je-li přítomna více než polovina jeho členů. Usnášeníschopnost se ověřuje na žádost jednoho člena a pod podmínkou, že nejméně patnáct členů hlasuje pro ověření usnášeníschopnosti. Pokud není požádáno o ověření usnášeníschopnosti, jsou platné všechny hlasy bez ohledu na počet přítomných. Před ověřením usnášeníschopnosti může předseda rozhodnout o přerušení zasedání na dobu nejvýše deseti minut. Členové, kteří o toto ověření požádali, se při sčítání hlasů považují za přítomné, i když již v sále nejsou. Je-li počet přítomných členů nižší než patnáct, může předseda prohlásit, že shromáždění není usnášeníschopné.

2.

Pokud se zjistí, že shromáždění není usnášeníschopné, odkládají se všechny body programu jednání, které vyžadují hlasování, na další den zasedání, kdy o nich plenární shromáždění může právoplatně hlasovat bez ohledu na počet přítomných členů. Veškerá rozhodnutí či hlasování učiněná na zasedání před ověřením usnášeníschopnosti se považují za platná.

1.

Nestanoví-li tento jednací řád jinak, rozhoduje plenární shromáždění většinou odevzdaných hlasů.

2.

Platnými formami hlasování jsou hlasy „pro“, „proti“ a „zdržuji se hlasování“. Při sčítání většiny jsou rozhodující pouze hlasy „pro“ a „proti“. V případě rovnosti hlasů se dokument nebo návrh předložený k hlasování považuje za zamítnutý.

3.

Hlasovací právo je právo osobní. Členové hlasují výhradně jednotlivě a osobně.

4.

Je-li výsledek sčítání hlasů sporný, může předseda nařídit nové hlasování, nebo se může hlasovat na žádost jednoho člena a pod podmínkou, že nejméně patnáct členů hlasuje pro nové hlasování.

5.

Na návrh předsedy, politické skupiny či 32 členů, předložený před přijetím konečného programu jednání, může plenární shromáždění rozhodnout, že o jednom či více bodech na programu jednání se bude hlasovat jmenovitě, což bude zaznamenáno v zápisu z jednání plenárního shromáždění. Pokud plenární shromáždění nerozhodne jinak, nelze jmenovitě hlasovat o pozměňovacích návrzích.

6.

Na návrh předsedy, politické skupiny nebo 32 členů může být rozhodnuto, že hlasování o rozhodnutích, která se týkají osob, proběhne tajně.

7.

Předseda může kdykoli rozhodnout, že se bude hlasovat prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení.

Zaznamenané číselné výsledky elektronického hlasování budou po plenárním zasedání zveřejněny.

1.

Pouze členové a řádně pověření náhradníci mohou předkládat pozměňovací návrhy k dokumentům k rozhodnutí při dodržení požadavků na jejich předkládání, pouze k vlastní zprávě je může předkládat i nepověřený náhradník člena jmenovaný zpravodajem.

Právo předkládat pozměňovací návrhy pro plenární zasedání může uplatnit výlučně člen nebo jeho řádně pověřený náhradník. Pozměňovací návrhy platně předložené před ztrátou členství ve Výboru či zánikem funkce náhradníka nebo před delegováním či odnětím delegování zůstávají platně předloženy.

2.

Aniž by byla dotčena ustanovení čl. 27 odst. 1, pozměňovací návrhy k dokumentům k rozhodnutí musí předložit politická skupina nebo nejméně šest členů či řádně pověřených náhradníků s uvedením svého jména. Národní delegace, které mají méně než šest členů, mohou předkládat pozměňovací návrhy, pokud je předloží tolik členů či řádně pověřených náhradníků, kolik členů delegace má, a pokud na nich budou uvedena jejich jména.

3.

Pozměňovací návrhy musí být předloženy nejpozději do 15:00 jedenáctého pracovního dne před dnem zahájení plenárního zasedání. Pozměňovací návrhy musí být zpřístupněny v elektronické podobě, jakmile jsou přeloženy, v každém případě však nejpozději čtyři pracovní dny před zahájením plenárního zasedání.

Pozměňovací návrhy jsou přednostně přeloženy a sděleny zpravodaji, aby měl možnost zaslat pozměňovací návrhy zpravodaje generálnímu sekretariátu nejméně tři pracovní dny před zahájením plenárního zasedání. Tyto pozměňovací návrhy zpravodaje se musí explicitně vztahovat k jednomu či více pozměňovacím návrhům zmíněným v prvním odstavci, jež zpravodaj určí. Pozměňovací návrhy zpravodaje lze konzultovat jeden den před zahájením plenárního zasedání.

V případě použití čl. 15 odst. 4 může předseda rozhodnout o zkrácení lhůty pro předložení pozměňovacích návrhů nejméně na tři pracovní dny před zahájením plenárního zasedání. Tyto lhůty neplatí pro pozměňovací návrhy týkající se neodkladných otázek ve smyslu čl. 15 odst. 6.

4.

Všechny pozměňovací návrhy se rozesílají členům před zahájením plenárního zasedání.

1.

Při hlasování se použije následující postup:

2.

Pravidla hlasování:

3.

Hlasování o pozměňovacích návrzích

O pozměňovacích návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém jsou jednotlivé odstavce řazeny v textu, a podle následujícího prioritního pořadí:

Pozměňovací návrhy zpravodaje a kompromisní pozměňovací návrhy ruší okamžikem přijetí jakýkoli pozměňovací návrh, na kterém se zakládají.

O dvou či několika identických pozměňovacích návrzích předložených různými autory se hlasuje jako o témže návrhu.

4.

Pokud jsou předloženy dva nebo více pozměňovacích návrhů, které se vzájemně vylučují a týkají se stejné části textu, má přednost pozměňovací návrh, který se nejvíce odchyluje od původního textu, a hlasování o něm proběhne jako první.

5.

Předseda před hlasováním oznámí, zda přijetí pozměňovacího návrhu přivodí neplatnost jednoho či více pozměňovacích návrhů; buď proto, že se tyto pozměňovací návrhy vylučují, pokud se vztahují ke stejnému úseku textu, nebo proto, že jsou v rozporu. Pozměňovací návrh se považuje za bezpředmětný, pokud je v rozporu s předchozím hlasováním o předmětném stanovisku. Pokud autoři pozměňovacího návrhu zpochybní rozhodnutí předsedy v tomto ohledu, plenární shromáždění rozhodne, zda bude o zpochybněném pozměňovacím návrhu hlasovat či nikoli.

6.

Pokud text jako celek nezíská při závěrečném hlasování většinu odevzdaných hlasů, plenární shromáždění rozhodne, zda se návrh stanoviska zašle zpět příslušné komisi, nebo se od něj upustí. Stanovisko se považuje za bezpředmětné, pokud interinstitucionální harmonogram neumožňuje jeho další projednání. Předseda Výboru o tom informuje instituci, která žádost zaslala.

Pokud je návrh stanoviska vrácen příslušné komisi, jejím úkolem je:

1.

Návrhy stanovisek nebo zpráv, které příslušná komise přijala jednomyslně, se předkládají plenárnímu shromáždění k přijetí beze změn, pokud k nim nejméně třicet dva členů či řádně pověřených náhradníků nebo některá politická skupina nepředloží pozměňovací návrh v souladu s první větou čl. 23 odst. 3. V tom případě projedná pozměňovací návrh plenární shromáždění. Návrh stanoviska nebo zprávy na plenárním zasedání představí zpravodaj; může být předmětem rozpravy. Zasílá se členům spolu s návrhem programu jednání.

2.

Pokud se příslušná komise domnívá, že Výbor nemá důvod vznášet k dokumentu připomínky ani předkládat pozměňovací návrhy, může navrhnout, aby proti tomuto dokumentu nebyly vznášeny žádné námitky. Návrh se předkládá plenárnímu shromáždění k přijetí bez rozpravy.

1.

Výbor regionů uznává a přijímá za své tyto symboly Evropské unie:

2.

Výbor regionů slaví Den Evropy 9. května.

3.

Vlajka se vyvěšuje ve všech budovách Výboru regionů a u příležitosti oficiálních akcí.

4.

Hymna se hraje při zahájení ustavujících zasedání na začátku funkčního období a při ostatních slavnostních zasedáních, zejména při příležitosti vítání hlav států či předsedů vlád nebo při vítání nových členů po rozšíření.

a)

předseda;

b)

první místopředseda;

c)

jeden místopředseda z každého členského státu;

d)

dvacet osm ostatních členů;

e)

předsedové politických skupin.

—

tři místa: Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Polsko, Spojené království,

—

dvě místa: Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Řecko, Irsko, Litva, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko, Švédsko,

—

jedno místo: Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Slovinsko.

1.

Každá národní delegace jmenuje ze svého středu jednoho člena nebo jednoho náhradníka jakožto zástupce ad personam za své členy předsednictva, s výjimkou předsedy a prvního místopředsedy.

2.

Každá politická skupina jmenuje ze svého středu za svého předsedu jednoho člena nebo jednoho náhradníka jakožto zástupce ad personam.

3.

Zástupce ad personam má právo účastnit se schůzí, vystupovat a hlasovat pouze tehdy, zastupuje-li dotyčného člena předsednictva. Delegování hlasovacího práva musí být před příslušnou schůzí oznámeno generálnímu tajemníkovi v souladu s požadovaným oznamovacím postupem.

1.

Plenární shromáždění volí předsednictvo na dobu dvou a půl roku.

2.

Volba probíhá za předsednictví dočasného předsedy způsobem stanoveným v článcích 11 a 12. Jména kandidátů musí být písemně předložena generálnímu tajemníkovi nejpozději jednu hodinu před zahájením plenárního zasedání. Volba se může uskutečnit pouze po ověření usnášeníschopnosti v souladu s čl. 21 odst. 1 první větou.

1.

Před volbou předsedy a prvního místopředsedy mohou kandidáti pronést před plenárním shromážděním krátké prohlášení. Řečnická doba je v tomto případě pro všechny stejná a její délku stanoví dočasný předseda.

2.

Volba předsedy a prvního místopředsedy probíhá odděleně. Jsou zvoleni většinou odevzdaných hlasů.

3.

Platnými formami hlasování jsou hlasy „pro“ a „zdržuji se hlasování“. Při zjišťování, zda byla dosažena většina, se přihlíží pouze k hlasům „pro“.

4.

Nezíská-li žádný kandidát většinu v prvním kole hlasování, koná se druhé kolo hlasování, ve kterém se považuje za zvoleného kandidát, který obdrží nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje los.

1.

Může být sestaven společný seznam kandidátů z těch národních delegací, jež na každé místo, které jim v předsednictvu náleží, nominují pouze jednoho kandidáta. Tento seznam může být přijat v jednokolovém hlasování, získá-li většinu odevzdaných hlasů.

V případě, že společný seznam není přijat, nebo pokud počet navržených kandidátů je vyšší než počet míst, která národní delegaci v předsednictvu náležejí, rozhoduje se o každém místě zvláštním hlasováním; použijí se pravidla pro volbu předsedy a prvního místopředsedy stanovená v článku 32 a v čl. 33 odst. 2 až 4.

2.

Předsedové politických skupin zvolení ze středu jednotlivých skupin jsou členy předsednictva.

a)

formulace a předložení politického programu plenárnímu shromáždění na začátku funkčního období a dohled nad jeho plněním. Na konci svého funkčního období předkládá plenárnímu shromáždění zprávu o plnění svého politického programu;

b)

organizace a koordinace práce plenárního shromáždění a komisí;

c)

přijetí ročního pracovního programu komisí na základě jejich návrhu;

d)

celková odpovědnost za finanční, organizační a administrativní záležitosti týkající se členů a náhradníků, vnitřní uspořádání Výboru a jeho generálního sekretariátu, včetně organizační struktury Výboru a jeho orgánů;

e)

předsednictvo může:

f)

obsazení funkce generálního tajemníka a přijímání úředníků a ostatních zaměstnanců uvedených v článku 73;

g)

předkládání předběžného návrhu příjmů a výdajů Výboru plenárnímu shromáždění v souladu s článkem 75;

h)

schvalování schůzí mimo obvyklá pracoviště;

i)

vydávání pokynů týkajících se složení a způsobu práce pracovních skupin, smíšených výborů vytvářených spolu s kandidátskými zeměmi či jiných politických orgánů, kterých se účastní členové Výboru.

Smíšené poradní výbory se vytvářejí společně s místními a regionálními zástupci z kandidátských zemí v souladu s ustanoveními dohody o stabilizaci a přidružení.

Členové společných poradních výborů z kandidátských zemí jsou formálně jmenováni svou vládou, aby zastupovali své místní a regionální orgány. Rozhodnutí smíšených poradních výborů jsou přijímána společně se zástupci partnerů, přičemž předsednictví výborů společně zastává Výbor regionů a kandidátská země.

Společné poradní výbory by měly vypracovávat zprávy a doporučení k otázkám týkajícím se místních orgánů v procesu rozšíření. Zprávy mohou být rovněž určeny radě přidružení;

j)

rozhodnutí o podání žaloby či návrhu na vstup do řízení k Soudnímu dvoru Evropské unie, pokud plenární shromáždění nedokáže rozhodnout včas, přijaté po ověření usnášeníschopnosti stanovené v první větě čl. 38 odst. 2 většinou odevzdaných hlasů, které se vyjádřily na návrh buď předsedy Výboru, nebo příslušné komise, která jedná v souladu s články 58 a 59. Po přijetí tohoto rozhodnutí předseda podá žalobu jménem Výboru a obrátí se na plenární shromáždění při příštím zasedání, aby rozhodlo, zda se má podání žaloby zachovat. Pokud plenární shromáždění po ověření usnášeníschopnosti stanovené v první větě čl. 21 odst. 1 hlasuje většinou požadovanou v čl. 13 písm. g) proti podání žaloby, předseda ji stáhne.

1.

Předsednictvo svolává předseda, který po dohodě s prvním místopředsedou stanoví datum konání schůze a program jednání. Předsednictvo se schází nejméně jednou za tři měsíce nebo do čtrnácti dnů po obdržení písemné žádosti nejméně jedné čtvrtiny svých členů.

2.

Předsednictvo je usnášeníschopné, pokud je přítomna alespoň polovina jeho členů. Usnášeníschopnost se ověřuje na žádost jednoho člena a pod podmínkou, že nejméně šest členů hlasuje pro její ověření. Pokud není požádáno o ověření usnášeníschopnosti, jsou platné všechny hlasy bez ohledu na počet přítomných. Pokud se zjistí, že předsednictvo není usnášeníschopné, může předsednictvo pokračovat v jednání, avšak hlasování se odloží na příští schůzi.

3.

Pokud tento jednací řád nestanoví jinak, rozhodnutí se přijímají většinou odevzdaných hlasů. Použijí se ustanovení čl. 22 odst. 2 a 6.

4.

Aniž je dotčen čl. 40 odst. 4 písm. b), v rámci přípravy rozhodnutí předsednictva může předseda pověřit generálního tajemníka vypracováním dokumentů k rozpravě a doporučení k rozhodnutí týkajících se všech témat, která se mají projednávat; tyto dokumenty a doporučení se přiloží k návrhu programu jednání.

5.

Tyto dokumenty musí být členům zpřístupněny v elektronické podobě nejpozději deset dnů před zahájením schůze. Pozměňovací návrhy k dokumentům předsednictva musí generální tajemník obdržet nejméně dva pracovní dny před zahájením schůze předsednictva v souladu s požadovaným způsobem předložení a po překladu musí být zpřístupněny v elektronické podobě.

6.

Za výjimečných okolností může předseda uplatnit písemný postup schválení rozhodnutí, které se netýká osob. Předseda zašle členům návrh rozhodnutí a vyzve je, aby mu ve lhůtě pěti pracovních dnů písemně zaslali případné námitky. Nevznese-li námitky alespoň šest členů, rozhodnutí je považováno za přijaté.

1.

Předseda řídí práci Výboru.

2.

Předseda zastupuje Výbor. Tuto pravomoc může delegovat.

3.

Je-li předseda nepřítomen nebo nemůže-li se dostavit, zastupuje jej první místopředseda; je-li první místopředseda též nepřítomen, nebo se nemůže dostavit, zastupuje předsedu jeden z ostatních místopředsedů.

1.

Předsednictvo zřizuje v souladu s článkem 37 poradní Komisi pro finanční a administrativní záležitosti, které předsedá člen předsednictva.

2.

Datum a program jednání schůze komise stanoví její předseda po dohodě s prvním místopředsedou.

3.

Komise pro finanční a administrativní záležitosti může z řad svých členů jmenovat zástupce, jenž bude předsedovi komise nápomocen při podávání zpráv předsednictvu o povinnostech, jejichž výkonem byl pověřen.

4.

Komise pro finanční a administrativní záležitosti má následující úkoly:

5.

Předseda Komise pro finanční a administrativní záležitosti zastupuje Výbor vůči rozpočtovým orgánům Unie.

a)

pokud je konzultován Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí v případech, které Smlouvy stanoví, a ve všech ostatních případech, zejména v případech týkajících se přeshraniční spolupráce, kdy to některý z těchto orgánů považuje za vhodné;

b)

z vlastní iniciativy v případech, kdy to považuje za vhodné, buď:

c)

v případě konzultace Hospodářského a sociálního výboru podle článku 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, domnívá-li se HSV, že jsou dotčeny zvláštní regionální zájmy.

1.

Pokud jej o vypracování stanoviska k dokumentům požádá Rada, Komise nebo Evropský parlament, přidělí předseda tyto dokumenty příslušným komisím a informuje o této skutečnosti předsednictvo na jeho nejbližší schůzi.

2.

Spadá-li téma stanoviska do působnosti více komisí, předseda určí odpovědnou komisi a v případě potřeby může předsednictvu navrhnout vytvoření pracovní skupiny složené ze zástupců příslušných komisí.

3.

Komise, která nesouhlasí s rozhodnutím předsedy podle čl. 42 odst. 1 a 2, může prostřednictvím svého předsedy požadovat, aby v dané věci rozhodlo předsednictvo.

1.

V případech, kdy příslušná komise není schopna vypracovat návrh stanoviska v požadované lhůtě, může předsednictvo navrhnout, aby plenární shromáždění jmenovalo hlavního zpravodaje, který předloží návrh stanoviska přímo plenárnímu shromáždění.

2.

V případech, kdy požadovaná lhůta nedává plenárnímu shromáždění dostatečný čas ke jmenování hlavního zpravodaje, může hlavního zpravodaje jmenovat předseda; o této skutečnosti informuje plenární shromáždění na jeho nejbližším zasedání.

3.

Hlavní zpravodaj je členem příslušné komise.

4.

V obou případech se příslušná komise, pokud je to možné, sejde k všeobecné orientační diskusi o tématu stanoviska.

1.

Žádosti o vypracování stanovisek z vlastní iniciativy podle čl. 41 písm. b) bod ii) mohou předsednictvu předložit tři jeho členové, komise prostřednictvím svého předsedy nebo třicet dva členů Výboru. Žádosti musí být spolu s odůvodněním předány předsednictvu zároveň se všemi ostatními dokumenty k rozpravě podle čl. 38 odst. 4 a pokud možno před přijetím ročního pracovního programu.

2.

Předsednictvo rozhoduje o žádostech o vypracování stanovisek z vlastní iniciativy podle čl. 41 písm. b) bod ii) většinou tří čtvrtin odevzdaných hlasů. Stanoviska se přidělují v souladu s článkem 42 komisi, které dané téma přísluší. Předseda informuje plenární shromáždění o všech rozhodnutích předsednictva, jež se týkají schválení a přidělení těchto stanovisek z vlastní iniciativy.

1.

Usnesení se na program jednání zařazují pouze v případě, že se týkají témat spojených s činností Evropské unie, vztahují se k důležitým zájmům regionálních a místních samosprávných celků a k aktuálním událostem.

2.

Návrhy usnesení nebo žádosti o vypracování usnesení může Výboru předložit nejméně třicet dva členů nebo politická skupina. Všechny návrhy nebo žádosti musí být předloženy předsednictvu písemně s uvedením jmen členů nebo politické skupiny, kteří je podporují. Generální tajemník je musí obdržet nejpozději pět pracovních dnů před zahájením schůze předsednictva.

3.

Rozhodne-li předsednictvo, že má Výbor vypracovat návrh usnesení nebo vyhovět žádosti o vypracování usnesení, může:

4.

Návrhy usnesení, které se týkají nepředvídatelné události, k níž došlo po uplynutí lhůty uvedené v čl. 45 odst. 2 (neodkladná usnesení), a které jsou v souladu s ustanoveními čl. 45 odst. 1, mohou být předloženy na začátku schůze předsednictva. Pokud předsednictvo shledá, že se návrh týká klíčových úkolů Výboru, projedná jej v souladu s čl. 45 odst. 3 písm. b). Pozměňovací návrhy k neodkladným usnesením může plenárnímu shromáždění předložit kterýkoli člen.

1.

Plenární shromáždění vytváří na začátku každého pětiletého funkčního období komise pro přípravu svých prací. Na návrh předsednictva rozhoduje o jejich složení a příslušnosti.

2.

Složení komisí musí odrážet zastoupení členských států ve Výboru.

3.

Členové Výboru musí patřit alespoň do jedné a nejvýše do dvou komisí. Předsednictvo může povolit výjimky členům národních delegací, které mají méně členů, než je komisí.

1.

Každá komise zvolí ze svého středu předsedu, prvního místopředsedu a nejvýše dva další místopředsedy. Volí se na období dvou a půl roku.

2.

Pokud počet kandidátů odpovídá počtu míst, která mají být obsazena, lze volbu provést aklamací. V opačném případě nebo na žádost jedné šestiny členů komise proběhne volba ve shodě s volebními pravidly pro volbu předsedy a prvního místopředsedy Výboru stanovenými v čl. 33 odst. 2 až 4.

3.

Pokud předsedovi nebo místopředsedovi komise skončí členství ve Výboru nebo odstoupí z funkce předsedy či místopředsedy komise, obsadí se volné místo postupem podle tohoto článku.

1.

V souladu s pravomocemi, které jim udělilo plenární shromáždění na základě článku 49, diskutují komise o politikách Unie. Jejich úkolem je zejména vypracovávat návrhy stanovisek, zpráv a usnesení, které se následně předkládají plenárnímu shromáždění k přijetí.

2.

Komise rozhodují o vypracování stanovisek v souladu s:

3.

V souladu s politickými prioritami Výboru vypracují návrh svého ročního pracovního programu a předloží ho předsednictvu k přijetí.

1.

Datum a program jednání schůze komise stanoví její předseda po dohodě s prvním místopředsedou.

2.

Komisi svolává její předseda. Oznámení o svolání řádné schůze včetně programu jednání musí členové obdržet nejpozději čtyři týdny před stanoveným datem jejího konání.

3.

Na písemnou žádost nejméně jedné čtvrtiny členů je předseda povinen svolat mimořádnou schůzi komise, jež se musí konat nejpozději čtyři týdny po podání žádosti. Program jednání mimořádné schůze stanoví členové, kteří žádost podali. Členům je doručen společně s oznámením o svolání schůze.

4.

Všechny návrhy stanovisek a ostatní dokumenty k rozpravě, které je třeba přeložit, musí sekretariát příslušné komise obdržet nejpozději pět týdnů před stanoveným datem schůze. Členům musí být zpřístupněny v elektronické podobě nejméně dvanáct pracovních dnů před tímto datem. Předseda může ve výjimečných případech uvedené lhůty změnit.

5.

Dokumenty musí být zaslány na sekretariát e-mailem a mít standardní úpravu přijatou předsednictvem. Politická doporučení obsažená v dokumentu nesmějí překročit celkový počet 10 stran (15 000 znaků), z jazykových důvodů lze tento limit překročit maximálně o 10 %. Předseda komise však může udělit výjimku pro zvláštní případy, kdy téma vyžaduje obsáhlejší úvahu.

1.

Všichni členové, náhradníci a další osoby účastnící se schůze se podepíší na prezenční listinu pro každý den konání schůze.

2.

Schůze komisí jsou veřejné, nerozhodne-li některá komise ohledně celé schůze nebo o určitém bodu programu jednání jinak.

3.

Na schůze komisí mohou být přizváni zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise, jakož i další hosté, a mohou být vyzváni, aby odpovídali na otázky členů.

1.

Komise předkládají své návrhy stanovisek ve lhůtách stanovených v interinstitucionálním harmonogramu. Projednání návrhu stanoviska mohou být věnovány nejvýše dvě schůze, přičemž první schůze týkající se organizace práce se do tohoto počtu nezahrnuje.

2.

Výjimečně může předsednictvo povolit další schůzi k projednání návrhu stanoviska, nebo může prodloužit lhůtu pro jeho předložení.

1.

Stanovisko Výboru obsahuje názory a doporučení Výboru k danému tématu, jakož i případné konkrétní návrhy změn v projednávaném dokumentu.

2.

Stanoviska Výboru k návrhům právních aktů v oblastech, které nespadají do výlučné pravomoci Unie, vyjadřují názor na to, zda je návrh v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality.

Pokud je to nezbytné, ostatní stanoviska Výboru mohou podle potřeby zmínit uplatnění zásad subsidiarity a proporcionality.

3.

Tato stanoviska rovněž při každé příležitosti poukazují na očekávané dopady z hlediska výkonu veřejné správy a financí na regionální a místní úrovni.

4.

Stanoviska Výboru k legislativním aktům by měla obsahovat doporučené pozměňovací návrhy k textu Evropské komise.

5.

Za případné vypracování důvodové zprávy odpovídá zpravodaj. Důvodová zpráva se nepředkládá k hlasování. Musí však být v souladu se zněním stanoviska, o kterém se hlasuje.

6.

Návrh stanoviska, který navrhuje novou činnost Výboru, jež má finanční důsledky, musí provázet příloha s odhadem nákladů na tuto činnost. Předsednictvo přijme k tomuto pravidlu prováděcí ustanovení.

1.

Pokud to dotyčná komise uzná za nezbytné, může požádat předsednictvo o povolení vypracovat revidovaný návrh stanoviska ke stejnému tématu, a pokud to je možné, návrh vypracuje stejný zpravodaj, aby se tak zohlednil další interinstitucionální vývoj příslušného legislativního postupu a reagovalo se na něj. V případě, že průběh postupu neponechává předsednictvu dostatek času k rozhodnutí, může předseda přípravu revidovaného stanoviska schválit a předsednictvo informovat na jeho nadcházející schůzi.

2.

Pokud to je možné, komise se sejde, aby projednala a přijala revidovaný návrh stanoviska, který je předložen na následujícím plenárním zasedání.

3.

V případě, že postup, z něhož vychází konzultace Výboru, je v tak pokročilé fázi, že neposkytuje komisi dostatek času k přijetí revidovaného návrhu stanoviska, informuje o tom předseda této komise neprodleně předsedu Výboru, aby mohl být použit postup pro jmenování hlavního zpravodaje uvedený v článku 43.

1.

Žalobu či návrh na vstup do řízení k Soudnímu dvoru Evropské unie pro narušení zásady subsidiarity v souvislosti s legislativním aktem určeným k přijetí, pro nějž Smlouva o fungování Evropské unie stanovuje konzultovat Výbor, může navrhnout předseda Výboru či komise, která byla pověřena vypracováním návrhu stanoviska.

2.

Komise přijímá rozhodnutí většinou odevzdaných hlasů svých členů po předběžném ověření usnášeníschopnosti stanovené v čl. 64 odst. 1. Návrh komise je předán plenárnímu shromáždění k rozhodnutí v souladu s čl. 13 písm. g) nebo v případech uvedených v čl. 37 písm. j) předsednictvu. Komise odůvodní svůj návrh v podrobné zprávě a případně v ní uvede, proč je naléhavě nezbytné přijmout rozhodnutí na základě čl. 37 písm. j).

1.

Pokud Výbor nebyl požádán o konzultaci v případech stanovených Smlouvou o fungování Evropské unie, může předseda Výboru nebo jedna z komisí v souladu s čl. 13 písm. g) navrhnout plenárnímu shromáždění nebo v případech uvedených v čl. 37 písm. j) předsednictvu, aby byla podána žaloba či návrh na vstup do řízení k Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.

Komise přijímá rozhodnutí většinou odevzdaných hlasů po předběžném ověření usnášeníschopnosti stanovené v čl. 64 odst. 1. Komise odůvodní svůj návrh v podrobné zprávě a případně v ní uvede, proč je naléhavě nezbytné přijmout rozhodnutí na základě čl. 37 písm. j).

1.

Pro účely vypracování návrhu stanoviska jmenuje každá komise na návrh svého předsedy jednoho, nebo v řádně odůvodněných případech dva zpravodaje z řad svých členů či řádně pověřených náhradníků.

2.

Při jmenování zpravodajů dbá každá komise na vyvážené rozdělení stanovisek.

3.

V naléhavých případech může předseda komise jmenovat zpravodaje písemným postupem. Předseda členy komise vyzve, aby mu písemně a ve lhůtě tří pracovních dnů sdělili své případné námitky proti jmenování navrhovaného zpravodaje. V případě námitek rozhodnou po vzájemné dohodě předseda a první místopředseda.

4.

Je-li zpravodajem jmenován předseda nebo místopředseda, předá vedení schůze během projednávání svého návrhu stanoviska jinému místopředsedovi, případně nejstaršímu přítomnému členovi.

5.

Pokud zpravodaj přestane být členem či náhradníkem Výboru, přistoupí se ke jmenování nového zpravodaje ze stejné politické skupiny z dané komise, případně se uplatní postup stanovený v odstavci 3.

1.

V řádně odůvodněných případech zřizují komise se souhlasem předsednictva pracovní skupiny. Jejich členy mohou být i členové jiných komisí.

2.

Člen pracovní skupiny, který se nemůže zúčastnit schůze, se může nechat zastoupit členem nebo náhradníkem ze své politické skupiny, jenž je v pracovní skupině uveden na seznamu zástupců. Pokud žádný zástupce z tohoto seznamu není k dispozici, může člena zastoupit jakýkoli jiný člen či náhradník z jeho politické skupiny.

3.

Každá pracovní skupina může z řad svých členů jmenovat předsedu a místopředsedu.

4.

Pracovní skupiny mohou přijímat závěry, o nichž podají informaci svým komisím.

1.

Každému zpravodaji může být nápomocen expert.

2.

Experti zpravodajů a experti, které pozvala komise, mají nárok na náhradu výdajů za cestu a pobyt.

3.

Experti nezastupují Výbor a nevystupují jeho jménem.

1.

Komise je usnášeníschopná, je-li přítomen nadpoloviční počet jejích členů.

2.

Usnášeníschopnost se ověřuje na žádost jednoho člena a pod podmínkou, že nejméně deset členů hlasuje pro její ověření. Pokud není požádáno o ověření usnášeníschopnosti, jsou platné všechny hlasy bez ohledu na počet přítomných. Předsedající může přerušit schůzi komise až na deset minut, než přikročí k ověření usnášeníschopnosti. Členové, kteří o toto ověření požádali, se při sčítání hlasů považují za přítomné, i když již v místnosti nejsou. Je-li počet přítomných členů nižší než deset, může předsedající prohlásit, že shromáždění není usnášeníschopné.

3.

Pokud se zjistí, že komise není usnášeníschopná, může komise pokračovat v projednávání zbývajících bodů programu jednání, které nevyžadují hlasování, a odložit jednání a hlasování o zbylých bodech programu jednání na příští schůzi. Veškerá rozhodnutí či hlasování učiněná na zasedání před ověřením usnášeníschopnosti se považují za platná.

1.

Pozměňovací návrhy musí být předloženy do 15:00 devátého pracovního dne před datem schůze. Ve výjimečných případech může předseda tuto lhůtu změnit.

Pozměňovací návrhy v rámci komise mohou být předloženy pouze členy této komise nebo řádně pověřenými členy či náhradníky za podmínek stanovených v čl. 5 odst. 2; pouze k vlastnímu stanovisku je může předkládat i nepověřený náhradník člena jmenovaný zpravodajem.

Právo předkládat pozměňovací návrhy na schůzi komise může uplatnit výlučně buď člen této komise, nebo jiný člen či řádně pověřený náhradník. Pozměňovací návrhy platně předložené před ztrátou členství ve Výboru či zánikem funkce náhradníka nebo před delegováním či odnětím delegování zůstávají platně předloženy.

Pozměňovací návrhy jsou přednostně přeloženy a předány zpravodaji, aby měl možnost předložit své pozměňovací návrhy zpravodaje generálnímu sekretariátu nejméně tři pracovní dny před zahájením schůze. Pozměňovací návrhy zpravodaje se musí explicitně vztahovat k jednomu či více pozměňovacím návrhům zmíněným v prvním odstavci. Tyto pozměňovací návrhy zpravodaje musí být zpřístupněny v elektronické podobě, jakmile jsou přeloženy, a musí být doručeny v písemné formě nejpozději při zahájení schůze.

Ustanovení čl. 24 odst. 1 až 6 se použijí obdobně.

2.

O změnách se hlasuje v pořadí odstavců projednávaného návrhu stanoviska.

3.

Konečné hlasování se týká dokumentu jako celku, ať již změněného, či nikoli. Pokud stanovisko neobdrží většinu odevzdaných hlasů, komise rozhodne, zda:

4.

Jakmile komise stanovisko přijme, zašle je předseda komise předsedovi Výboru.

1.

Pokud se příslušná odpovědná komise domnívá, že se konzultace, na niž odkazuje čl. 41 písm. a), netýká regionálních ani místních zájmů a nemá politický význam, může se rozhodnout stanovisko na toto téma nevypracovat. Generální tajemník o tomto rozhodnutí informuje dotyčné evropské instituce/orgány.

2.

Pokud se příslušná komise domnívá, že konzultace, na niž odkazuje čl. 41 písm. a), je důležitá, avšak vzhledem ke stanoveným prioritám nebo proto, že odpovídající stanoviska již byla v nedávné minulosti přijata, nepovažuje nové stanovisko za nezbytné, může se odpovědná komise rozhodnout, že stanovisko nevypracuje. V tomto případě může Výbor odpovědět institucím/orgánům Evropské unie formou dopisu podepsaného předsedou Výboru, a to s odůvodněním rozhodnutí nevypracovat stanovisko. Dopis připraví předseda příslušné komise po konzultaci se zpravodaji předchozích stanovisek na totéž téma.

1.

Ve výjimečných případech může předseda komise nechat přijmout rozhodnutí týkající se způsobu práce této komise písemným postupem.

2.

Předseda členům předloží návrh k rozhodnutí a vyzve je, aby mu písemně a ve lhůtě tří pracovních dnů sdělili své případné námitky.

3.

Nevznese-li námitky alespoň šest členů, rozhodnutí je považováno za přijaté.

1.

Výboru je nápomocen generální sekretariát.

2.

Generální sekretariát řídí generální tajemník.

3.

Předsednictvo na návrh generálního tajemníka rozhodne o uspořádání generálního sekretariátu tak, aby byl sekretariát schopen zajišťovat fungování Výboru a jeho orgánů a pomáhat členům Výboru při výkonu jejich povinností. Rovněž určí služby, které administrativa musí poskytovat členům, národním delegacím, politickým skupinám a nezařazeným členům.

4.

Generální sekretariát pořizuje zápisy z jednání orgánů Výboru.

1.

Generální tajemník má za úkol zajišťovat plnění rozhodnutí přijatých předsednictvem nebo předsedou v souladu s tímto jednacím řádem a platnými právními předpisy. Účastní se schůzí předsednictva, na nichž má poradní hlas, a pořizuje zápisy z jednání.

2.

Generální tajemník vykonává své povinnosti podle pokynů předsedy, který zastupuje předsednictvo. Každý rok generální tajemník dává předsednictvu k dispozici výroční zprávu o výkonu své funkce pověřeného schvalovacího úředníka a shrnutí této zprávy předkládá k případné diskusi.

1.

Funkci generálního tajemníka obsazuje předsednictvo na základě rozhodnutí dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů a po ověření usnášeníschopnosti stanovené v čl. 38 odst. 2 v první větě.

2.

Generální tajemník je přijímán na dobu pěti let. Podrobné podmínky jeho pracovní smlouvy stanoví předsednictvo podle ustanovení článku 2 a odpovídajících ustanovení pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.

Funkční období generálního tajemníka může být prodlouženo pouze jednou na dobu nejvýše pěti let.

Funkce generálního tajemníka přebírá v případě nepřítomnosti nebo překážky bránící jejich výkonu ředitel určený předsednictvem.

3.

Pravomoci, které příslušejí orgánům oprávněným uzavírat pracovní smlouvy na základě ustanovení pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, vykonává v případě generálního tajemníka předsednictvo.

1.

Pravomoci, které na základě služebního řádu úředníků Evropské unie příslušejí orgánu oprávněnému ke jmenování, vykonává:

2.

Pravomoci, které na základě pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie příslušejí orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy, vykonává:

Dočasní zaměstnanci v kanceláři předsedy nebo prvního místopředsedy jsou v pracovním poměru do konce funkčního období předsedy nebo prvního místopředsedy:

3.

Předsednictvo a generální tajemník mohou své pravomoci, které jsou jim podle tohoto článku svěřeny, delegovat.

Rozhodnutí o delegování určuje rozsah svěřených pravomocí, jejich omezení a lhůty a stanovuje, zda zmocněné osoby mohou dále předávat pravomoci, které na ně byly delegovány.

1.

Komise pro finanční a administrativní záležitosti předkládá předsednictvu předběžný návrh příjmů a výdajů Výboru pro následující rozpočtové období. Předsednictvo předkládá předběžný návrh příjmů a výdajů plenárnímu shromáždění k přijetí.

Předseda po poradě s konferencí předsedů předloží předsednictvu celkové strategické směry určené k předání Komisi pro finanční a administrativní záležitosti za účelem přípravy rozpočtu na rok n+2.

2.

Plenární shromáždění přijme předběžný návrh příjmů a výdajů Výboru a včas jej předá Komisi, Radě a Evropskému parlamentu, aby bylo možné dodržet lhůty rozpočtových ustanovení.

3.

Plán příjmů a výdajů provádí po konzultaci Komise pro finanční a administrativní záležitosti předseda Výboru, nebo se provádí z jeho iniciativy v rámci vnitřních finančních předpisů vydaných předsednictvem. Předseda vykonává tuto funkci v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropské unie.

1.

Stanoviska Výboru a sdělení týkající se použití zjednodušeného postupu podle článku 27 nebo rozhodnutí nevypracovat stanovisko podle článku 67 se zasílají Radě, Komisi a Evropskému parlamentu. Zasílá je předseda, což platí i pro usnesení.

2.

Stanoviska a usnesení se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

1.

Každý občan Unie a každá fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo se sídlem v jednom ze členských států má v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie právo na přístup k dokumentům Výboru podle zásad, podmínek a omezení stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 a způsobem stanoveným předsednictvem Výboru. Pro ostatní fyzické a právnické osoby je přístup k dokumentům Výboru zaručen stejným způsobem, pokud je to možné.

2.

Výbor zřídí rejstřík svých dokumentů. Za tímto účelem vydá předsednictvo vnitřní předpisy upravující způsoby přístupu a určí seznam dokumentů, které jsou přístupné přímo.

a)

Nerozhodne-li předsednictvo jinak, diskuse Výboru jsou zprostředkovány v úředních jazycích.

b)

Všichni členové mají právo přednést svůj příspěvek na plenárním zasedání v libovolném úředním jazyce. Jejich vystoupení v jednom z úředních jazyků se simultánně tlumočí do ostatních úředních jazyků a do kteréhokoli dalšího jazyka, který předsednictvo považuje za nezbytný. To se použije také na jazyky, u nichž byla tato možnost stanovena administrativními dohodami, které Výbor uzavřel s různými členskými státy.

c)

Na schůzích předsednictva, komisí a pracovních skupin je zajištěno tlumočení z jazyků a do jazyků používaných členy, kteří potvrdili svoji účast na schůzi.

1.

Po podpisu smlouvy o přistoupení k Evropské unii některým státem může předseda po souhlasu předsednictva vyzvat vládu přistupujícího státu k tomu, aby jmenovala určitý počet pozorovatelů, který odpovídá počtu budoucích křesel ve Výboru přidělených tomuto státu.

2.

Všichni tito pozorovatelé nebo jejich část se do doby vstupu smlouvy o přistoupení v platnost účastní jednání Výboru a jsou oprávněni hovořit v jeho orgánech.

Nemají však právo hlasovat či kandidovat na funkce v rámci Výboru. Jejich účast nemá na jednání Výboru žádný právní účinek.

3.

Jejich postavení je stejné jako postavení člena Výboru, pokud jde o využívání zařízení Výboru a náhradu výdajů vzniklých při jejich činnosti pozorovatelů, avšak do výše finančních zdrojů vyčleněných na tento účel v odpovídající rozpočtové položce.

1.

O provedení revize tohoto jednacího řádu, a to buď některých jeho částí, nebo celého dokumentu, rozhoduje plenární shromáždění většinou svých členů.

2.

Plenární shromáždění pověří komisi ad hoc vypracováním zprávy a návrhu znění a na jejich základě přijme nová ustanovení většinou svých členů. Nová ustanovení vstupují v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.