21.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/13

(1)

Pro podnícení inovací a zvýšení produktivity, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a v konečném důsledku vytvoření hospodářského růstu a dosažení cílů strategie Evropa 2020 je nezbytný další rozvoj vnitřního trhu EU pro sítě a služby elektronických komunikací, zejména prostřednictvím zavádění vysokorychlostních internetových sítí. Komise, vnitrostátní regulační orgány a sdružení BEREC přispívají k rozvoji vnitřního trhu elektronických komunikací tvorbou společných přístupů pro jednotné uplatňování předpisového rámce vymezeného směrnicí 2002/21/ES (dále jen „předpisový rámec“).

(2)

Zavádění vysokorychlostního širokopásmového připojení je významné pro investice, vytváření pracovních míst a celkové hospodářské oživení v Evropské unii. Komise a Evropská rada proto v rámci unijní Digitální agendy pro Evropu, jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, stanovily ambiciózní cíle pro zavádění vysokorychlostního širokopásmového připojení.

(3)

Jedním z hlavních cílů Digitální agendy pro Evropu je zavádění přístupových sítí nové generace (dále jen „sítě NGA“). Digitální agenda pro Evropu se zaměřuje na podporu významných investic, které budou v následujících letech zapotřebí. Toto doporučení si klade za cíl podpořit efektivní investice a inovace, pokud jde o nové a lepší infrastruktury, avšak zároveň zohledňuje potřebu zachování účinné hospodářské soutěže, která je důležitou dlouhodobou investiční pobídkou. Cílem tohoto doporučení je i) zajistit rovné podmínky prostřednictvím uplatňování přísnějších pravidel nediskriminace, ii) zajistit předvídatelné a stabilní regulované velkoobchodní ceny za přístup ke kovové síti a iii) zvýšit jistotu, pokud jde o okolnosti, které by měly vést k neuložení regulovaných velkoobchodních cen za přístup ke službám sítí NGA. Zvýšení předvídatelnosti v právní a regulační oblasti tímto způsobem by mělo dále pomoci nastartovat potřebné investice v krátkodobém až střednědobém horizontu.

(4)

K podpoře efektivních investic a inovací, pokud jde o novou a lepší infrastrukturu, je nezbytné zajistit předvídatelnost regulace. Aby investoři získali důvěru nutnou k vytvoření udržitelných obchodních plánů, je důležité uplatňovat konzistentní a stabilní regulační přístup. K zajištění potřebné předvídatelnosti po delší časové období, tj. nad rámec životnosti jednotlivých přezkumů trhu, by vnitrostátní regulační orgány v opatřeních, jimiž ukládají regulační nápravná opatření podle předpisového rámce, měly v co největším možném rozsahu upřesnit, jak mohou být příslušná nápravná opatření ovlivněna předvídatelnými změnami tržních podmínek.

(5)

Při posuzování návrhů opatření oznámených Komisi podle článku 7 směrnice 2002/21/ES se ukázalo, že v rámci Unie stále existují výrazné odlišnosti v uplatňování povinností nediskriminace podle článku 10 a povinností regulace cen a nákladového účetnictví podle článku 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES (2), pokud jde o trh velkoobchodního přístupu k infrastruktuře sítě (trh č. 4) a trh velkoobchodního širokopásmového přístupu (trh č. 5) uvedené v doporučení Komise 2007/879/ES. (3)

(6)

Regulační povinnosti ukládané podle článku 10 směrnice 2002/19/ES se v Unii stále značně liší, a to i v případech, kdy základní problémy trhu jsou srovnatelné. I když stále více vnitrostátních regulačních orgánů v nedávné době zvážilo podrobnější uplatnění obecné povinnosti nediskriminace s využitím klíčových ukazatelů výkonnosti a při zajištění přísně rovnocenného přístupu, vykazují návrhy opatření oznámených Komisi podle článku 7 směrnice 2002/21/ES v tomto ohledu významné odlišnosti v přístupu vnitrostátních regulačních orgánů, pokud jde o rozsah, uplatňování a prosazování této povinnosti a sledování jejího dodržování, zejména s ohledem na zvolený model rovnocennosti (pokud se vůbec nějaký používá).

(7)

Podobně se napříč členskými státy Unie značně liší regulační povinnosti týkající se cen za přístup ukládaných podle článku 13 směrnice 2002/19/ES na trzích č. 4 a 5, ačkoli tyto odlišnosti nejsou odůvodněny základními odlišnostmi ve vnitrostátních podmínkách. V tomto ohledu Komise soustavně naléhá na vnitrostátní regulační orgány v rámci svých pravomocí podle článku 7 směrnice 2002/21/ES, aby i) používaly vhodné metody nákladového účetnictví a zajistily konzistentní ceny přístupových produktů podél téhož hodnotového řetězce s cílem chránit zásadu investičního žebříku, ii) konzistentně uplatňovaly zásady příslušného nákladového modelu na všechny relevantní vstupní údaje a iii) pokud jde o stanovení cen za přístup, zohlednily důležitost použití nákladů na moderní efektivní síť.

(8)

Výrazné rozdíly v regulačních přístupech zvolených vnitrostátními regulačními orgány, pokud jde o tato dvě nápravná opatření, zpomalují rozvoj vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací, a tedy omezují potenciálně značný přínos k budování prosperity v celém hospodářství. Uvedené rozdíly vytvářejí regulační nejistotu a vedou k neexistenci konzistentní regulace přístupu, čímž omezují příležitosti k dosažení úspor z rozsahu.

(9)

Pokud je na trhu č. 4 a/nebo č. 5 zjištěna významná tržní síla, měl by být uplatněn vhodný soubor nápravných opatření v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 2002/19/ES, zejména v čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice. Nápravná opatření stanovená v tomto doporučení musí být tedy uplatňována v souladu se zásadami zakotvenými ve směrnicích 2002/21/ES a 2002/19/ES.

(10)

Toto doporučení je v souladu s doporučením Komise 2010/572/EU ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) (4) a navazuje na vodítko Komise v doporučení 2010/572/EU, pokud jde o uplatňování konkrétních povinností v předpisovém rámci. Například podrobněji stanoví, kdy nemusí být nutná povinnost uplatňovat nákladově orientované ceny velkoobchodního širokopásmového přístupu k sítím nové generace, jak stanoví bod 36 doporučení 2010/572/EU, a uvádí scénáře, v nichž by se vnitrostátní regulační orgány na základě zavedených opatření na ochranu hospodářské soutěže měly odchýlit od obecné zásady nákladově orientovaných cen za přístup k sítím NGA stanovené v bodě 25 doporučení 2010/572/EU. V důsledku toho by se při výkladu obou doporučení měly brát v úvahu zásady stanovené v tomto doporučení, zejména v 25. až 28. bodě odůvodnění, v 49. a 50. bodě odůvodnění a v bodě 58.

(11)

Toto doporučení se také zabývá záležitostmi, kterými se doporučení 2010/572/EU nezabývá, např. jednotným uplatňováním článku 10 směrnice 2002/19/ES a konzistentním přístupem k výpočtu velkoobchodních cen za přístup ke kovové síti.

(12)

Jednou z hlavních překážek, které brání vytvoření skutečně rovných podmínek pro subjekty usilující o přístup k sítím elektronických komunikací, je preferenční zacházení s navazujícími podniky vertikálně integrovaného operátora s významnou tržní silou („operátor s významnou tržní silou“), například s maloobchodním útvarem takového operátora, a to v podobě cenové i necenové diskriminace (například diskriminace, pokud jde o kvalitu služeb, přístup k informacím, zdržovací taktiky, nepřiměřené požadavky a strategický návrh základních charakteristik produktů). V této souvislosti je zvláště obtížné odhalit a řešit necenové diskriminační chování pouhým použitím obecné povinnosti nediskriminace. Je proto důležité přísným uplatňováním povinností nediskriminace a využitím účinných prostředků ke sledování a prosazování jejich dodržování zajistit skutečně rovnocenný přístup.

(13)

Pokud jde o řešení a prevenci necenového diskriminačního chování, zaznamenala Komise významné rozdíly v regulačním přístupu zvoleném vnitrostátními regulačními orgány. Komise se domnívá, že v zásadě nejspolehlivějším způsobem, jak dosáhnout účinné ochrany před diskriminací, je rovnocennost vstupů, neboť subjekty usilující o přístup budou moci soutěžit na podřazeném trhu s navazujícím podnikem vertikálně integrovaného operátora s významnou tržní silou s využitím přesně stejné sady regulovaných velkoobchodních produktů, za stejné ceny a s použitím stejných transakčních procesů. Kromě toho je rovnocennost vstupů, na rozdíl od koncepce rovnocennosti výstupu, schopna lépe zaručit transparentnost a řešit problém informační asymetrie.

(14)

Vnitrostátní regulační orgány jsou podle čl. 8 odst. 4 směrnice 2002/19/ES povinny zajistit, že regulační povinnosti uložené v reakci na zjištění operátora s významnou tržní silou vycházejí z povahy zjištěného problému a jsou přiměřené s ohledem na čl. 8 odst. 5 směrnice 2002/21/ES a zejména na čl. 8 odst. 5 písm. b) uvedené směrnice. Poskytování regulovaných velkoobchodních vstupů na základě rovnocennosti vstupů si z důvodu nezbytných úprav systému pravděpodobně vyžádá vyšší náklady na dodržování povinností než méně přísné formy povinností nediskriminace. Navíc by operátor s významnou tržní silou nemohl využít některé vertikální synergie, protože by sám směl používat pouze tytéž velkoobchodní produkty, které poskytuje nebo nabízí svým konkurentům. Nicméně tyto vyšší náklady na dodržování povinností by měly být poměřovány vůči přínosům intenzivnější hospodářské soutěže na podřazených trzích.

(15)

V tomto ohledu je méně pravděpodobné, že požadavek, aby operátor s významnou tržní silou poskytoval na základě rovnocennosti vstupů starší velkoobchodní vstupy založené na kovové síti a poskytované prostřednictvím stávajících systémů, vytvoří dostatečné čisté přínosy, aby obstál v testu proporcionality, a to z důvodu vyšších nákladů na přepracování stávajících systémů pro poskytování produktů a provozní podporu tak, aby splňovaly zásadu rovnocennosti vstupů. Naopak požadavek, aby operátor s významnou tržní silou na základě rovnocennosti vstupů poskytoval velkoobchodní vstupy založené na síti NGA, které jsou v mnoha případech poskytovány prostřednictvím nových systémů, pravděpodobně povede k dostatečným čistým přínosům, a proto bude přiměřený díky poměrně nižším přírůstkovým nákladům na dodržování povinností a zajištění, že nově budované systémy budou splňovat zásadu rovnocennosti vstupů. Před dodáním nových vstupů svým navazujícím divizím na podřazeném trhu by operátor s významnou tržní silou měl být schopen s přiměřenými náklady zapracovat rovnocennost vstupů ve fázi návrhu nových produktů.

(16)

Vzhledem k potenciálně vysokým nákladům na dodržování povinností může být nepřiměřené požadovat, aby operátor s významnou tržní silou uplatňoval rovnocennost vstupů na všech úrovních hodnotového řetězce. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly nejprve určit úroveň, na které bude podle vnitrostátních okolností uložení povinnosti rovnocennosti vstupů nejpřínosnější pro hospodářskou soutěž a inovace, a poté posoudit, zda by rovnocennost vstupů byla vhodná a přiměřená i na dalších úrovních. Vzhledem k tomu, že rovnocennost vstupů je schopna urychlit inovace na maloobchodním trhu, měla by být v zásadě zavedena na co možná nejnižší úrovni sítě, kde bude hospodářská soutěž účinná a dlouhodobě udržitelná. V členských státech s velkým počtem malých operátorů s významnou tržní silou může být uložení rovnocennosti vstupů všem těmto operátorům nepřiměřené.

(17)

V případech, kdy vnitrostátní regulační orgány dospějí k závěru, že povinnost poskytovat regulované velkoobchodní vstupy na základě rovnocennosti vstupů je nepřiměřená, by měl být uplatněn model rovnocennosti výstupu, který zajistí, že velkoobchodní vstupy poskytované alternativním operátorům – i když za použití jiných systémů a procesů – jsou co do funkčnosti a ceny srovnatelné se vstupy, které vertikálně integrovaný operátor s významnou tržní silou sám spotřebovává.

(18)

Rozhodnutí uložit rovnocennost vstupů, pokud je to vhodné, odůvodněné a přiměřené a po konzultaci podle článků 6 a 7 směrnice 2002/21/ES, je povinností nediskriminace podle článku 10 směrnice 2002/19/ES, kterou není dotčeno i) možné uložení povinnosti funkčního oddělení podle článku 13a směrnice 2002/19/ES, pokud vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že odpovídajícími povinnostmi (včetně povinností nediskriminace, jako je například rovnocennost vstupů) nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže, ii) případné dobrovolné oddělení podle článku 13b směrnice 2002/19/ES a iii) analýza podmínek hospodářské soutěže v oblastech působnosti společného zavádění sítí FTTH (fibre-to-the-home) doporučená v bodě 28 doporučení 2010/572/EU.

(19)

Důležitým nástrojem na podporu investic do sítí NGA, zejména v případech, kdy účast spotřebitelů je stále nízká, jsou množstevní slevy a/nebo dohody o cenách dlouhodobého přístupu k síti, které mohou být slučitelné s přístupem založeným na rovnocennosti vstupů nebo rovnocennosti výstupu. Aby však bylo zajištěno, že na trh mohou vstoupit efektivní soutěžitelé, měly by vnitrostátní regulační orgány akceptovat množstevní slevy poskytované ze strany operátorů s významnou tržní silou jejich vlastním navazujícím podnikům, např. jejich maloobchodním útvarům, pouze pokud nepřesahují nejvyšší množstevní slevu, jaká byla v dobré víře nabídnuta třetím stranám usilujícím o přístup. Stejně tak by vnitrostátní regulační orgány měly akceptovat dohody o cenách dlouhodobého přístupu k síti mezi operátory s významnou tržní silou a jejich vlastními navazujícími podniky, např. jejich maloobchodními útvary, pouze pokud nepřesahují nejvyšší slevu za dlouhodobý přístup k síti, jaká byla v dobré víře nabídnuta třetím stranám usilujícím o přístup.

(20)

Nezávisle na koncepci přesné rovnocennosti ukládané vnitrostátním regulačním orgánem je k zajištění rovných podmínek důležité, aby v případě, kdy vnitrostátní regulační orgán rozhodne, že povinnost nediskriminace podle článku 10 směrnice 2002/19/ES je vhodná, přiměřená a objektivně odůvodněná, bylo zaručeno, že alternativní subjekty usilující o přístup mohou technicky replikovat maloobchodní nabídku operátora s významnou tržní silou s využitím regulovaných velkoobchodních vstupů, které jsou jim poskytovány. I když vnitrostátní regulační orgány nemusejí podrobně předepisovat přesnou podobu příslušných velkoobchodních přístupových produktů, měly by zajistit, že pro novou maloobchodní službu nebo balíček bude proveden test technické replikovatelnosti, čímž zajistí přezkoumání řady faktorů.

(21)

Při provádění testu technické replikovatelnosti nebo posuzování výsledků testu provedeného operátorem s významnou tržní silou by vnitrostátní regulační orgány měly rovněž zohlednit riziko monopolizace podřazeného trhu prostřednictvím dotyčné nové nabídky a dopad na inovace. Příslušný velkoobchodní přístupový produkt by například měl být k dispozici subjektům usilujícím o přístup v přiměřené době předtím, než operátor s významnou tržní silou uvede na trh odpovídající maloobchodní nabídku, aby nedošlo k neoprávněnému časovému zvýhodnění operátora s významnou tržní silou, přičemž je třeba vzít v úvahu, že efektivní alternativní operátor k tomu, aby mohl nabídnout konkurenční novou maloobchodní službu, potřebuje vyvinout a upravit své systémy a procesy.

(22)

Vzhledem k významu zajištění technické replikovatelnosti pro hospodářskou soutěž je důležité, aby regulovaný poskytovatel s významnou tržní silou zaručil technickou replikovatelnost nových maloobchodních nabídek jak před jejich uvedením na trh, tak i kdykoli poté. V důsledku toho může být test technické replikovatelnosti proveden jak před uvedením nové maloobchodní nabídky na trh, tak i poté, podle toho, jak vnitrostátní regulační orgán uzná za vhodné. Pokud například pravidla důvěrnosti podle vnitrostátních právních předpisů brání vnitrostátnímu regulačnímu orgánu ve zveřejnění obchodních údajů operátora s významnou tržní silou, může se vnitrostátní regulační orgán rozhodnout provést test technické replikovatelnosti až po uvedení maloobchodních služeb na trh.

(23)

Vzhledem k nedostatku transparentnosti, pokud jde o srovnání kvality služeb, které operátor s významnou tržní silou dodává sám sobě, s kvalitou služeb, které poskytuje třetím stranám usilujícím o přístup, je často obtížné odhalit diskriminační chování a následně prosazovat nediskriminaci v souladu s článkem 10 směrnice 2002/19/ES. Nejvhodnějším nástrojem k odhalování potenciálně diskriminačního chování a zvýšení transparentnosti, pokud jde poskytování a kvalitu regulovaných velkoobchodních přístupových produktů operátora s významnou tržní silou na relevantních trzích, jsou klíčové ukazatele výkonnosti. V zájmu zvýšení transparentnosti a posílení důvěry trhu mohou vnitrostátní regulační orgány prostřednictvím vhodných odvětvových fór zprostředkovat uzavření dohody o podrobných klíčových ukazatelích výkonnosti mezi operátorem s významnou tržní silou a třetími stranami usilujícími o přístup a zajistit, že tyto klíčové ukazatele výkonnosti budou ověřovány auditem a zveřejňovány způsobem, jenž umožní včasné zjištění potenciálně diskriminačního chování. Klíčové ukazatele výkonnosti by se měly týkat klíčových činností v cyklu poskytování služeb a zahrnout všechny jeho fáze, tj. proces objednání, dodání nebo poskytnutí služby, kvalitu služeb včetně poruch a doby pro jejich odstranění a migraci subjektů usilujících o přístup mezi různými regulovanými velkoobchodní vstupy.

(24)

Klíčové ukazatele výkonnosti by měly být doplněny dohodami o úrovni poskytovaných služeb a zárukami úrovně poskytovaných služeb, aby byla plně zajištěna nediskriminace. Uložením dohod o úrovni poskytovaných služeb se zajistí, že subjektům usilujícím o přístup budou poskytnuty služby s dohodnutou kvalitou, zatímco používání příslušných záruk úrovně poskytovaných služeb působí jako odrazující prostředek proti diskriminačnímu chování. Vnitrostátní regulační orgány by měly být do tvorby dohod o úrovni poskytovaných služeb bezprostředně zapojeny, například formou schvalování dohod o úrovni poskytovaných služeb vypracovaných operátorem s významnou tržní silou v rámci regulační referenční nabídky.

(25)

K dosažení cílů předpisového rámce je vhodná metodika výpočtu nákladů, která povede k cenám za přístup, jež co možná nejlépe replikují ceny očekávané na účinně konkurenčním trhu. Taková metodika výpočtu nákladů by měla být založena na moderní efektivní síti, měla by odrážet potřebu v čase stabilních a předvídatelných velkoobchodních cen za přístup ke kovové síti bez velkých výkyvů a skoků, aby poskytla jasný rámec pro investice a byla schopna generovat nákladově orientované velkoobchodní ceny za přístup ke kovové síti, které poslouží jako záchytný bod pro služby sítí NGA, a měla by vhodným a konzistentním způsobem řešit dopad klesajících objemů v důsledku přechodu z kovových sítí k sítím NGA, tj. vyhnout se umělému navyšování cen za přístup ke kovové síti, které by jinak bylo pozorováno v důsledku přechodu zákazníků k síti NGA operátora s významnou tržní silou.

(26)

Hlavní zásadou v metodice výpočtu nákladů je navrácení nákladů. Zajišťuje, že operátoři mohou pokrýt účinně vynaložené náklady a dosáhnout přiměřené návratnosti investovaného kapitálu.

(27)

Metodika výpočtu nákladů, která poskytuje vhodný signál k výstavbě nebo nákupu („build-or-buy“), nastolí rovnováhu mezi zaručením možnosti efektivně vstoupit na trh a dostatečnými pobídkami k investování do sítí NGA, zejména k jejich zavádění a tedy i k poskytování nových, rychlejších a kvalitnějších širokopásmových služeb.

(28)

Doporučená metodika výpočtu nákladů by měla zajistit transparentnost a soudržnost v rámci Unie. Měla by rovněž zajistit, že v rámci konzistentního postupu modelování budou zohledněny specifické vnitrostátní okolnosti.

(29)

Pokud jde o stanovení cen za regulované velkoobchodní přístupové služby, nejlépe tyto cíle splňuje metodika BU LRIC+ (bottom-up long-run incremental costs plus). Tato metodika modeluje přírůstkové kapitálové (včetně utopeného kapitálu) a provozní náklady hypoteticky efektivního operátora na provozování všech přístupových služeb a přidává marži pro přesné navrácení společných nákladů. Metodika BU LRIC+ tedy umožňuje návratnost všech efektivně vynaložených nákladů.

(30)

Metodika BU LRIC+ na základě budoucího vývoje (tj. na základě současných technologií, očekávané poptávky atd.) počítá běžné náklady, které by efektivní provozovatel sítě dnes vynaložil na výstavbu moderní sítě schopné poskytovat všechny požadované služby. Proto metodika BU LRIC+ poskytuje správné a účinné signály pro vstup na trh.

(31)

V situaci, kdy kovovým sítím konkurují kabelové, optické (FTTx) a v menší míře i mobilní sítě (zejména mobilní sítě LTE), reagují operátoři s významnou tržní silou na tuto konkurenční hrozbu tak, že vylepšují své kovové sítě a postupně je nahrazují sítěmi NGA. Vzhledem k tomu, že žádný operátor by dnes nebudoval čistě kovovou síť, počítá metodika BU LRIC+ běžné náklady na zavedení moderní a efektivní sítě NGA.

(32)

Taková efektivní síť NGA by v závislosti na vnitrostátní situaci byla zcela nebo zčásti tvořena optickými prvky a měla by být schopna splnit cíle Digitální agendy pro Evropu, pokud jde o šířku pásma, pokrytí a využívání.

(33)

Ocenění aktiv takové sítě NGA běžnými náklady nejlépe odráží základní proces hospodářské soutěže a zejména reprodukovatelnost těchto aktiv.

(34)

Oproti aktivům, jako jsou technické vybavení a přenosová média (například optická vlákna), je v případě aktiv inženýrských sítí (jako jsou kabelovody, výkopy a stožáry) nepravděpodobná jejich replikace. Neočekává se, že technologické změny a úroveň hospodářské soutěže a maloobchodní poptávky umožní alternativním operátorům vybudovat paralelní infrastrukturu inženýrských sítí, přinejmenším v případech, kdy lze k zavedení sítě NGA znovu použít starší aktiva infrastruktury inženýrských sítí.

(35)

V doporučené metodice výpočtu nákladů se regulační báze aktiv odpovídající opakovaně použitelným starším aktivům inženýrských sítí oceňuje běžnými náklady, přičemž se zohlední uplynulá ekonomická životnost aktiv a tedy i náklady, které se regulovanému operátorovi s významnou tržní silou již navrátily. Tento přístup vysílá signály pro efektivní vstup na trh a rozhodování o výstavbě či nákupu a brání riziku nadměrné návratnosti nákladů na opakovaně použitelnou starší inženýrskou infrastrukturu. Nadměrná návratnost nákladů by nebyla odůvodněná s ohledem na zajištění efektivního vstupu na trh a zachování pobídek k investování, protože u aktiv této kategorie není výstavba ekonomicky proveditelná.

(36)

K výpočtu běžných nákladů na regulační bázi aktiv, jež odpovídá starším opakovaně použitelným aktivům inženýrských sítí, se použije metoda indexace. Tato metoda se upřednostňuje z důvodu své praktičnosti, robustnosti a transparentnosti. Vycházela by z historických údajů o výdajích, oprávkách a nakládání s majetkem v rozsahu, v jakém jsou tyto údaje k dispozici ve statutárních a regulačních účtech a finančních zprávách regulovaného operátora s významnou tržní silou, a z veřejně dostupného cenového indexu, jako je index maloobchodních cen.

(37)

Počáteční regulační báze aktiv odpovídající starším opakovaně použitelným aktivům inženýrských sítí by proto byla oceněna regulační účetní hodnotou sníženou o oprávky k okamžiku výpočtu a indexovanou odpovídajícím cenovým indexem, například indexem maloobchodních cen.

(38)

Počáteční regulační báze aktiv by poté byla zmrazena a přenášena z jednoho regulačního období do následujícího. Zmrazením regulační báze se zajistí, že jakmile bude starší nereplikovatelné opakovaně použitelné aktivum inženýrských sítí plně odepsáno, nebude již tvořit součást regulační báze aktiv a nebude proto nadále představovat náklad pro subjekt usilující o přístup, stejně jako již nepředstavuje náklad pro operátora s významnou tržní silou. Tento přístup by dále operátorovi s významnou tržní silou zajistil přiměřenou odměnu a současně operátorovi s významnou tržní silou i subjektům usilujícím o přístup poskytl regulační jistotu v průběhu času.

(39)

Aktivní kovové vedení je na ústupu, neboť zákazníci přecházejí na kabelové připojení, optická vlákna a/nebo mobilní sítě. Modelováním jediné efektivní sítě NGA pro přístupové produkty založené na kovových sítích i na sítích NGA se vyváží inflační účinek, který při modelování kovové sítě nastává, když se fixní náklady sítě rozpočítají mezi klesající počet aktivních kovových vedení. Tento přístup umožňuje postupně převést objem datového provozu z kovové sítě do sítě NGA souběžně se zaváděním sítě NGA a přechodem na ni. Ke zvýšení jednotkových nákladů vede jedině přesun datového provozu do jiných infrastruktur (jako jsou kabelové nebo mobilní sítě), které nejsou zahrnuty do nákladového modelu.

(40)

S ohledem na zásadu technologické neutrality a vzhledem k různým vnitrostátním podmínkám potřebují vnitrostátní regulační orgány určitou flexibilitu, aby mohly takovou moderní efektivní síť NGA modelovat. Proto může být síť NGA založena na jakýchkoli přístupových technologiích a síťových topologiích, které mají operátoři při zavádění sítě NGA k dispozici.

(41)

Za moderní efektivní sít NGA lze považovat síť FTTH, síť FTTC nebo jejich kombinaci. Při použití tohoto přístupu je třeba náklady vypočtené pro síť NGA upravit, aby odrážely odlišné vlastnosti kovové sítě. K tomu je zapotřebí odhadnout rozdíl v nákladech mezi přístupovým produktem založeným na síti NGA a přístupovým produktem založeným zcela na kovové síti, a to provedením příslušných technických úprav v modelu sítě NGA, aby bylo možné určit velkoobchodní cenu za přístup ke kovové síti. Při stanovení ekonomické životnosti aktiv v modelované síti FTTC by vnitrostátní regulační orgány měly zohlednit očekávaný vývoj techniky a sítí, pokud jde o různé součásti sítě.

(42)

Pokud se topologie modelované sítě NGA liší od kovové sítě v takovém rozsahu, že technické úpravy v technickém modelu sítě NGA nejsou proveditelné, mohou vnitrostátní regulační orgány získat náklady na kovovou síť modelováním překryvné sítě NGA, kdy dvě souběžné sítě (kovová a optická, buď FTTH nebo FTTC) do určité míry sdílejí stejnou infrastrukturu inženýrských sítí. Tímto přístupem by se neutralizoval inflační účinek na aktiva inženýrských sítí, protože modelované sítě, kovová a optická, by aktiva inženýrských sítí sdílely. Jednotkové náklady na tato aktiva, jenž představují největší část nákladů na přístupovou síť, by tedy zůstaly stabilní.

(43)

Je nutné dostatečně dlouhé přechodné období, aby se předešlo zbytečným narušením a zajistil se stabilní a transparentní regulační přístup. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní regulační orgány by měly zavést doporučenou metodiku výpočtu nákladů a operátoři proto musí patřičně přizpůsobit své obchodní plány, považuje se za vhodné přechodné období do 31. prosince 2016. Vnitrostátní regulační orgány nemusí udržovat nákladové modely pro výpočet velkoobchodních cen za přístup ke kovové síti v situaci, kdy není uložena regulace cen ex ante, například pokud po takových službách není poptávka.

(44)

Komise v souladu se zásadami regulační transparentnosti a předvídatelnosti a vzhledem k potřebě zajistit stabilitu cen stanovila cenové pásmo, do kterého podle jejího odhadu při použití doporučené metodiky výpočtu nákladů spadne průměrná měsíční cena v Unii za pronájem plně zpřístupněného účastnického kovového vedení (bez daně).

(45)

Hlavní úlohou pásma je poskytnout vnitrostátním regulačním orgánům vodítko při zavádění metodiky výpočtu nákladů, aby bylo dosaženo celkového cíle tohoto doporučení, totiž stability a předvídatelnosti cen za přístup ke kovové síti. Pokud k datu vstupu tohoto doporučení v platnost nespadají v daných členských státech regulované měsíční ceny za plné zpřístupnění účastnického kovového vedení do cenového pásma, měly by vnitrostátní regulační orgány v těchto členských státech zavést doporučenou metodiku výpočtu nákladů co možná nejdříve. Je na jejich posouzení, zda doporučená metodika výpočtu nákladů vyžaduje postupné úpravy cen do 31. prosince 2016, zejména v těch členských státech, kde v současné době nejsou ceny za přístup nákladově orientované, a je tedy pravděpodobnější, že budou zapotřebí výraznější korekce cen. Aby nedošlo k pochybnostem, toto doporučení nevyžaduje, aby vnitrostátní regulační orgány uložily ceny za přístup spadající do pásma, pokud daný vnitrostátní regulační orgán uplatňuje doporučenou metodiku výpočtu nákladů nebo metodiku použitou v souladu s bodem 40.

(46)

Ceny za přístup se považují za stabilní, i když nominální hodnoty vykazují trend. Neměly by však během příslušného časového období výrazně kolísat, a měly by tedy zůstat předvídatelné.

(47)

V souladu se zásadami regulační transparentnosti a předvídatelnosti a s nutností zajistit stabilitu cen mohou podmínkám stanoveným v bodě 40 vyhovět i aktuálně používané metodiky odlišné od doporučené metodiky výpočtu nákladů. Použití této zásady v jednotlivých členských státech by mělo být posuzováno případ od případu a vyžaduje včasné posouzení formou oznámení Komisi, sdružení BEREC a ostatním vnitrostátním regulačním orgánům před 31. prosincem 2016.

(48)

Vnitrostátní regulační orgány s omezenými zdroji možná budou k přípravě doporučeného nákladového modelu výjimečně potřebovat další přechodné období po roce 2016. V takové situaci by vnitrostátní regulační orgán měl zvážit stanovení prozatímních cen na základě srovnávacího kritéria, jež bere v úvahu pouze průměr cen za přístup, které byly vnitrostátními regulačními orgány stanoveny v souladu s podmínkami tohoto doporučení. V mezidobí mohou dotyčné vnitrostátní regulační orgány požádat sdružení BEREC o praktickou podporu a pokyny, aby překonaly uvedené omezení zdrojů a především náklady na zavedení doporučené metodiky výpočtu nákladů.

(49)

Vzhledem ke stávající nejistotě poptávky, pokud jde o poskytování širokopásmových služeb s velmi vysokou rychlostí, je pro podporu efektivních investic a inovací v souladu s čl. 8 odst. 5 písm. d) směrnice 2002/21/ES důležité operátorům, kteří investují do sítí NGA, poskytnout určitou míru cenové pružnosti, aby mohli vyzkoušet různé cenové body a provést vhodnou průnikovou cenotvorbu. Díky tomu budou moci operátoři s významnou tržní silou a subjekty usilující o přístup sdílet část investičního rizika formou odlišení velkoobchodních cen za přístup podle míry závazku subjektů usilujících o přístup. Výsledkem by mohly být nižší ceny v případě dlouhodobých dohod se zárukami objemu, které by mohly odrážet, že subjekty usilující o přístup ponesou některá rizika spojená s nejistou poptávkou. Cenová pružnost na velkoobchodní úrovni je navíc nezbytná, aby jak subjekt usilující o přístup, tak maloobchodní útvar operátora s významnou tržní silou mohly nabídnout na maloobchodním trhu širokopásmového připojení více cenových úrovní s cílem lépe vyhovět preferencím spotřebitelů a usnadnit rozšíření širokopásmových služeb s velmi vysokou rychlostí.

(50)

Uvedená cenová pružnost by však měla být v souladu s body 48–57 doplněna dalšími opatřeními na ochranu hospodářské soutěže, aby nevedla k nepřiměřeným cenám na trzích, kde byla zjištěna významná tržní síla. Za tímto účelem by přísnější povinnost nediskriminace, tj. zásada rovnocennosti vstupů a technické replikovatelnosti, měla být doplněna zárukou ekonomické replikovatelnosti navazujících produktů společně s regulací cen velkoobchodních přístupových produktů založených na kovové síti.

(51)

Vnitrostátní regulační orgány by měly požádat operátory, aby vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pravidelně poskytovali aktuální informace, včetně investičních plánů a plánů zavádění sítí NGA, což vnitrostátním regulačním orgánům pomůže zajistit transparentnost a sledovat vývoj investičního prostředí v oblasti širokopásmových služeb sítí NGA i vývoj podmínek hospodářské soutěže. Výsledky takového sledování budou rovněž sloužit jako vstup do procesu sledování ze strany sítě odborníků určených sdružením BEREC a Komisí, jak uvádí 69. bod odůvodnění.

(52)

Vzhledem k přínosům cenové pružnosti za uvedených okolností se velkoobchodní ceny za přístup, pokud jde o pasivní velkoobchodní vstupy založené na síti NGA, případně virtuální či jiné než fyzické velkoobchodní vstupy založené na síti NGA a nabízející rovnocennou funkčnost, při použití doporučeného postupu považují za dostatečně omezené (tj. problémy hospodářské soutěže související s cenami se považují za účinně vyřešené), pokud: i) existuje prokazatelné omezení maloobchodních cen vyplývající ze soutěže infrastruktur nebo cenový záchytný bod vyplývající z nákladově orientovaných velkoobchodních cen za přístup ke kovové síti, ii) v případech, kdy by neměla být uložena regulace velkoobchodních cen, se provádí test ekonomické replikovatelnosti ex ante a iii) existuje povinnost poskytovat velkoobchodní přístupové služby na základě rovnocennosti vstupů. Jinými slovy, pokud se uplatňuje rovnocennost vstupů a vnitrostátní regulační orgány zastávají názor, že jsou prováděna výše uvedená opatření na ochranu hospodářské soutěže, neměly by vnitrostátní regulační orgány ukládat regulovanou cenu za přístup k těmto velkoobchodním vstupům založeným na síti NGA.

(53)

V případě aktivních velkoobchodních vstupů založených na síti NGA existují dostatečná opatření na ochranu hospodářské soutěže tehdy, když subjekty usilující o přístup mohou, pokud jde o přístup k infrastruktuře sítě, spoléhat na produkty na předřazeném trhu (například zpřístupnění účastnického vedení nebo virtuální zpřístupnění účastnického vedení) poskytované na základě rovnocennosti vstupů, a to za předpokladu, že skutečné využívání takových produktů na předřazeném trhu nebo přítomnost alternativních infrastruktur prokazatelně omezuje maloobchodní ceny, takže nejsou nutná žádná další ochranná opatření na velkoobchodní úrovni.

(54)

Uvedené prokazatelné omezení maloobchodních cen nemusí být dostatečně silné k učinění závěru, že relevantní velkoobchodní trh je účinně konkurenční a žádný operátor tedy nemá významnou tržní sílu. Mělo by však operátorovi, který má významnou tržní sílu na velkoobchodní úrovni, bránit ve stanovení nepřiměřených maloobchodních cen.

(55)

Neuložením nebo zrušením regulovaných velkoobchodních cen za přístup k sítím NGA podle bodů 48 a 49 nejsou dotčena opatření, která byla přijata k řešení nedostatečných marží zjištěných testem ekonomické replikovatelnosti ex ante, jak stanoví toto doporučení, aby v případech, kdy by operátorovi s významnou tržní silou neměla být uložena regulace velkoobchodních cen, byla zajištěna hospodářská soutěž.

(56)

Pokud produkt nabízený operátorem s významnou tržní silou prostřednictvím starší přístupové sítě již neplní funkci prokazatelného omezení maloobchodních cen ve vztahu k produktu sítě NGA (například v případě vypnutí kovové sítě), může být v zásadě nahrazen produktem založeným na síti NGA a přizpůsobeným tak, aby měl stejné charakteristiky. Nepředpokládá se však, že takovéto záchytné produkty založené na sítích NGA budou potřebné v nejbližší budoucnosti nebo před rokem 2020.

(57)

Vnitrostátní regulační orgány by po konzultaci s operátorem s významnou tržní silou a zúčastněnými stranami měly stanovit postup zavedení rovnocennosti vstupů. Součástí přijatého opatření by měl být podrobný harmonogram, který stanoví hlavní milníky potřebné pro úplné zavedení rovnocennosti vstupů u relevantních přístupových produktů.

(58)

Pevné odhodlání zavést včas opatření proti diskriminaci by mělo být dostatečnou zárukou, která umožní zavést cenovou pružnost ještě před úplnou realizací harmonogramu, a může bezprostředně pozitivně ovlivnit investiční pobídky. Na druhé straně potřebují vnitrostátní regulační orgány určitou volnost, pokud jde o načasování zavedení cenové pružnosti, aby byla zajištěna hospodářská soutěž a zejména se předešlo nebezpečí narušení stávajících dohod o přístupu.

(59)

Pokud regulovaný operátor s významnou tržní silou poruší své závazky v rámci harmonogramu, měly by být vyvozeny důsledky s odrazujícím účinkem. Zejména by nedodržení jednoho nebo několika milníků harmonogramu mělo vést ke zrušení předpokladu, že byla uložena rovnocennost vstupů, jak je uvedeno v bodě 51 tohoto doporučení. V důsledku toho by již nebyly splněny nediskriminační podmínky pro neuložení či nezachování regulovaných velkoobchodních cen za přístup k sítím NGA, na základě čehož by měly být znovu uloženy regulované velkoobchodní ceny za přístup nebo by vnitrostátní regulační orgány měly využít svých pravomocí ukládat sankce v souladu s předpisovým rámcem.

(60)

Aby mohly být uloženy regulované velkoobchodní ceny za přístup v důsledku nesplnění povinnosti nediskriminace, jak je stanoveno v bodě 54, aniž by vnitrostátní regulační orgány musely provést novou analýzu trhu, měl by takový možný důsledek být součástí původně oznámeného opatření a údaje o trhu, na kterých vnitrostátní regulační orgán založil počáteční analýzu trhu, by se v mezidobí neměly výrazněji změnit. Neexistencí požadavku provést novou analýzu trhu není dotčena nutnost oznámit veškeré změny nápravných opatření postupem podle článku 7.

(61)

Pokud jde o stanovení, zda v případech, kdy by neměla být uložena regulace velkoobchodních cen, mohou alternativní subjekty usilující o přístup s využitím dostupného regulovaného velkoobchodního vstupu ekonomicky replikovat navazující nabídku operátora s významnou tržní silou, měl by vnitrostátní regulační orgán provést test ekonomické replikovatelnosti.

(62)

Vzhledem k nejistotě, pokud jde o aktuální poptávku po maloobchodních službách založených na sítích NGA, mohou operátoři s významnou tržní silou, jejichž velkoobchodní vstupy založené na síti NGA nepodléhají regulovaným cenám za přístup, používat k posílení maloobchodní poptávky po takových službách založených na sítích NGA strategie průnikové cenotvorby. Účelem testu ekonomické replikovatelnosti je zajistit – ve spojení s ostatními uplatněnými opatřeními na ochranu hospodářské soutěže, jako je zásada rovnocennosti vstupů, test technické replikovatelnosti a prokazatelné omezení maloobchodních cen způsobené záchytným produktem založeným na kovové síti nebo alternativními infrastrukturami – že operátoři s významnou tržní silou nebudou tuto cenovou pružnost zneužívat k vyloučení (potenciálních) konkurentů z trhu. Pokyny uvedené v příloze II jsou omezeny na použití bodu 56.

(63)

Uvedeným testem nebudou dotčeny testy na stlačování marží ex post použité Komisí a/nebo příslušnými vnitrostátními orgány podle právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Kromě toho mohou vnitrostátní regulační orgány rovněž použít test na stlačování marží ex ante na regulované velkoobchodní vstupy, aby zajistily, že velkoobchodní ceny za přístup, pokud jde o přístupové produkty založené na kovové síti, nenaruší hospodářskou soutěž na maloobchodní úrovni, nebo aby zaručily přiměřený hospodářský prostor mezi různými vstupy používanými pro přístup ke kovové síti. Nicméně by vzhledem k vyspělosti trhu a k nákladové orientaci, která se u velkoobchodních vstupů založených na kovové síti obvykle používá, neměly být strategie průnikové cenotvorby zohledněny u starších vstupů založených na kovové síti.

(64)

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, že marže mezi maloobchodní cenou operátora s významnou tržní silou a cenou velkoobchodního vstupu založeného na síti NGA pokrývá přírůstkové navazující náklady a přiměřenou procentní část společných nákladů. V případech, kdy by operátorovi s významnou tržní silou neměla být uložena regulace velkoobchodních cen, pokud jde o velkoobchodní vstupy založené na síti NGA, a jsou zavedena další ochranná opatření v souladu s tímto doporučením, lze nemožnost ekonomické replikovatelnosti prokázat předvedením, že maloobchodní útvar operátora s významnou tržní silou by na podřazeném trhu nemohl podnikat se ziskem za cenu, kterou jeho konkurentům účtuje na předřazeném trhu provozní útvar téhož operátora (test „stejně efektivního operátora“). Zásada stejně efektivního operátora umožňuje vnitrostátním regulačním orgánům podpořit investice operátorů s významnou tržní silou do sítí NGA a podněcuje inovace služeb založených na sítích NGA.

(65)

Pokud existují zvláštní tržní podmínky, například pokud byl v minulosti zmařen vstup na trh nebo rozšíření působnosti, mohou vnitrostátní regulační orgány upravit náklady operátora s významnou tržní silou s ohledem na rozsah, aby se zajistilo, že ekonomická replikovatelnost bude reálná. V takových případech by přiměřeně efektivní rozsah zjištěný vnitrostátním regulačním orgánem neměl překračovat rámec struktury trhu s dostatečným počtem kvalifikovaných operátorů k zajištění účinné hospodářské soutěže.

(66)

Vnitrostátní regulační orgán by měl ve svém opatření přijatém po analýze trhu předem stanovit a zveřejnit postup a parametry, které bude používat při provádění testu ekonomické replikovatelnosti ex ante. Vnitrostátní regulační orgán může provést test před uvedením na trh nové maloobchodní nabídky operátora s významnou tržní silou, např. pokud vnitrostátní regulační orgán považuje za vhodné časově sladit test ekonomické replikovatelnosti s testem technické replikovatelnosti, bude-li také proveden před uvedením nabídky na trh. Vnitrostátní regulační orgán nemusí test provádět pro každou novou maloobchodní nabídku, ale pouze v souvislosti se stěžejními produkty, které sám určí. Vnitrostátní regulační orgán může test provést ze své vlastní iniciativy, například v počátečních fázích provádění opatření, které povolí cenovou pružnost v sítích NGA, zejména pokud byly v minulosti uloženy regulované velkoobchodní ceny za přístup nebo v reakci na změny struktury trhu, například v důsledku vývoje techniky.

(67)

Test ekonomické replikovatelnosti předem stanovený vnitrostátním regulačním orgánem by měl být přiměřeně podrobný a měl by obsahovat alespoň sadu relevantních parametrů, aby byla zajištěna předvídatelnost a potřebná transparentnost vůči operátorům. Vnitrostátní regulační orgány by měly použít model LRIC+ při zohlednění auditem ověřených navazujících nákladů operátora s významnou tržní silou a posoudit marži mezi nejdůležitějšími maloobchodními produkty včetně širokopásmových služeb („stěžejními produkty“) a regulovaným vstupem pro přístup k síti NGA, který je nejčastěji používán nebo je v dotčeném období přezkumu trhu při použití přístupu zaměřeného na budoucí vývoj nejčastěji identifikován jako nejvýznamnější pro poskytování uvedených maloobchodních produktů. Cílem podoby testu, ve smyslu použití auditem ověřených navazujících nákladů operátora s významnou tržní silou a použití testu pouze na stěžejní produkty, je zajistit, aby toto ochranné opatření nebránilo investicím do sítí NGA a neomezovalo účinek doporučené cenové pružnosti. Vnitrostátní regulační orgány by měly provést jen jednoúrovňový test, tj. test mezi maloobchodními službami a vstupem, který je pro subjekty usilující o přístup k síti NGA nejvýznamnější (například přístup k optickému vláknu v rozvodné skříni, virtuální zpřístupnění), aby se vyloučilo křížové subvencování mezi různými produkty v balíčku nebo v portfoliu. Časem se však může stát významnějším nový vstup pro přístup k síti NGA (například zpřístupnění optických vláken v optickém rozvaděči), a test ekonomické replikovatelnosti by se tedy měl provádět vůči tomuto novému vstupu namísto původního nejčastěji používaného vstupu. Pokud vnitrostátní podmínky hospodářské soutěže vykazují rozdíly mezi zeměpisnými oblastmi, pokud jde o vstup používaný pro přístup k síti NGA (například mezi venkovskými oblastmi a hustě osídlenými oblastmi), měly by vnitrostátní regulační orgány obměnit test podle konkrétních vstupů určených jako nejvýznamnější.

(68)

Vnitrostátní regulační orgány možná nezjistí výše uvedená omezení hospodářské soutěže v celém vymezeném trhu. Jestliže vnitrostátní regulační orgán nemůže učinit závěr, že různé podmínky hospodářské soutěže jsou v čase stabilní a jsou takové povahy, že by mohly odůvodnit vymezení trhů na nižší než vnitrostátní úrovni, měly by vnitrostátní regulační orgány nicméně zvážit možnost reagovat na tyto rozdílné podmínky hospodářské soutěže uplatněním odlišených nápravných opatření, např. zrušením regulace velkoobchodních cen pouze v oblastech, kde lze zavést potřebná opatření na ochranu hospodářské soutěže. Je-li vnitrostátní regulační orgán názoru, že podmínky hospodářské soutěže a regulační podmínky jsou takové, že operátor s významnou tržní silou je při stanovování svých cen dostatečně omezen, nemusí se vnitrostátní regulační orgán při uplatňování předpisového rámce uchýlit k uložení regulace cen. Při posuzování vhodnosti neuložení regulace cen, pokud jde o sítě nové generace, by mělo být řádně zohledněno provedení funkčního či dobrovolného oddělení podle článku 13a resp. 13b směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice).

(69)

Sdružení BEREC a Komise se shodují, že provádění tohoto doporučení bude pečlivě sledováno sítí odborníků zřízenou mezi Komisí a sdružením BEREC se záměrem sledovat praktické dopady doporučení, zejména dopad na investice, hospodářskou soutěž a maloobchodní ceny, a podle potřeby poskytovat vnitrostátním regulačním orgánům další pokyny. To by mělo přispět k řešení případných nezamýšlených důsledků včas a ve spolupráci zúčastněných stran. Uvedená síť odborníků bude využívat vstup poskytovaný vnitrostátními regulačními orgány, pokud jde o aktuální informace poskytované operátory o investičních plánech a plánech zavádění sítí NGA, jak stanoví bod 55,

1.

Toto doporučení má za cíl zlepšit regulační podmínky potřebné pro podporu účinné hospodářské soutěže, posílit jednotný trh sítí a služeb elektronických komunikací a podpořit investice do přístupových sítí nové generace („sítí NGA“). Technologicky neutrálním způsobem přispívá k celkovým cílům strategie Evropa 2020, pokud jde o posílení růstu a tvorby pracovních míst, stimulaci inovací a v konečném důsledku účinnějších digitálních služeb pro koncové uživatele v Unii a prohlubování digitálního začlenění. Také má za cíl zvýšit právní jistotu a předvídatelnost regulace s ohledem na dlouhodobý horizont investic do sítí NGA.

2.

Pokud v rámci analýzy trhu prováděné podle článku 15 a čl. 16 odst. 4 směrnice 2002/21/ES vnitrostátní regulační orgány zjistí, že trh uvedený níže v bodě 5 není účinně konkurenční, a určí podniky, které jednotlivě nebo společně mají významnou tržní sílu na tomto trhu („operátory s významnou tržní silou“), uloží, je-li to vhodné, povinnosti nediskriminace ve vztahu k propojení a/nebo přístupu podle článku 10 směrnice 2002/19/ES a povinnosti regulace cen a nákladového účetnictví, zejména nákladové orientace cen, podle článku 13 směrnice 2002/19/ES.

3.

Toto doporučení se zabývá uplatňováním uvedených povinností a stanoví společný přístup pro prosazování jejich důsledného a účinného provádění s ohledem na starší sítě i sítě NGA, pokud umožňují poskytování širokopásmových služeb.

4.

Toto doporučení poskytuje další pokyny ohledně regulačních zásad stanovených v doporučení 2010/572/EU, zejména stanoví podmínky, za kterých by měla či neměla být uplatněna regulace velkoobchodních cen za přístup.

5.

Zásady stanovené v tomto doporučení jsou použitelné pro trh velkoobchodního přístupu k infrastruktuře sítě (trh č. 4) a trh velkoobchodního širokopásmového přístupu (trh č. 5) uvedené v doporučení 2007/879/ES nebo pro jakékoli trhy připadající v úvahu pro regulaci ex ante, které byly vnitrostátními regulačními orgány určeny v rámci analýzy trhu a které nahrazují uvedené trhy a zahrnují stejné vrstvy sítě. To zahrnuje mimo jiné i) přístup k infrastruktuře inženýrských sítí, ii) zpřístupnění účastnického kovového a optického vedení, iii) zpřístupnění úseku účastnického kovového vedení, iv) nefyzický nebo virtuální přístup k síti a v) velkoobchodní širokopásmový přístup (služby datového toku) prostřednictvím kovových a optických sítí (včetně technologií ADSL, ADSL2+, VDSL a Ethernet).

6.

Pro účely tohoto doporučení se použijí definice uvedené ve směrnicích 2002/21/ES a 2002/19/ES a v doporučení 2010/572/EU. Použijí se rovněž tyto definice:

7.

Nejjistějším způsobem, jak dosáhnout účinné nediskriminace, je uplatnění „rovnocennosti vstupů“, která podporuje hospodářskou soutěž a zajišťuje rovné podmínky mezi navazujícími podniky operátora s významnou tržní silou, např. maloobchodním útvarem takového operátora, a třetími stranami usilujícími o přístup. Pokud se vnitrostátní regulační orgány domnívají, že uložení povinnosti nediskriminace podle článku 10 směrnice 2002/19/ES operátorovi s významnou tržní silou je vhodné, přiměřené a odůvodněné v souladu s čl. 16 odst. 4 směrnice 2002/21/ES a čl. 8 odst. 4 směrnice 2002/19/ES, měly by posoudit, zda by bylo přiměřené od operátorů s významnou tržní silou požadovat, aby poskytovali příslušné velkoobchodní vstupy na základě rovnocennosti vstupů. Přitom by vnitrostátní regulační orgány měly mimo jiné zvážit, zda nad náklady na dodržování povinností, vzniklé například v důsledku přepracování stávajících systémů, převáží předpokládané přínosy v oblasti hospodářské soutěže. V tomto ohledu by vnitrostátní regulační orgán měl při posuzování přiměřenosti uvážit mimo jiné tyto faktory: i) skutečnost, že přírůstkové náklady na dodržování rovnocennosti vstupů budou pravděpodobně nízké v případě návrhu nových systémů, ii) potenciálně související neuložení regulovaných velkoobchodních cen za přístup k sítím NGA podle doporučení v bodech 48 a 49, iii) potenciální kladný vliv uplatnění rovnocennosti vstupů na inovace a hospodářskou soutěž, iv) případný dobrovolný závazek operátora s významnou tržní silou poskytovat velkoobchodní vstupy subjektům usilujícím o přístup na základě rovnocennosti vstupů, pokud taková dobrovolná nabídka splňuje podmínky stanovené v tomto doporučení, a v) počet a velikost operátorů s významnou tržní silou.

8.

Pokud je to přiměřené, měla by být rovnocennost vstupů uplatněna na nejvhodnější úrovni (úrovních) v hodnotovém řetězci a na ty velkoobchodní vstupy, které operátor s významnou tržní silou poskytuje svým vlastním navazujícím podnikům, např. svému maloobchodnímu útvaru, ledaže lze vnitrostátnímu regulačnímu orgánu prokázat, s přihlédnutím k názorům třetích stran usilujících o přístup, že po dotčeném velkoobchodním vstupu není dostatečná poptávka.

9.

Pokud je rovnocennost vstupů nepřiměřená, měly by vnitrostátní regulační orgány zajistit, aby operátor s významnou tržní silou poskytoval velkoobchodní vstupy subjektům usilujícím o přístup na základě „rovnocennosti výstupu“.

10.

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, že v případě uložení povinnosti nediskriminace mohou subjekty usilující o přístup využívat příslušné systémy a procesy se stejnou úrovní spolehlivosti a výkonnosti jako navazující maloobchodní útvar operátora s významnou tržní silou.

11.

Vnitrostátní regulační orgány by měly požadovat, aby operátoři s významnou tržní silou, kterých se týká povinnost nediskriminace, poskytovali subjektům usilujícím o přístup takové regulované velkoobchodní vstupy, které subjektu usilujícímu o přístup umožní účinně technicky replikovat nové maloobchodní nabídky navazujícího maloobchodního útvaru operátora s významnou tržní silou, a to zejména v případech, kdy se rovnocennost vstupů neuplatňuje v plné míře.

12.

Za tímto účelem a s cílem zajistit rovné podmínky mezi navazujícím maloobchodním útvarem operátora s významnou tržní silou a třetími stranami usilujícími o přístup by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby interní subjekty i třetí strany usilující o přístup měly přístup k totožným technickým a obchodním informacím o příslušném regulovaném velkoobchodním vstupu, aniž jsou dotčena platná pravidla týkající se obchodního tajemství. Příslušné informace zahrnují informace o nových regulovaných velkoobchodních vstupech nebo o změnách stávajících regulovaných velkoobchodních vstupů a je třeba je poskytnout ve lhůtách stanovených případ od případu.

13.

Při posuzování technické replikovatelnosti nové maloobchodní nabídky operátora s významnou tržní silou by vnitrostátní regulační orgány měly vzít v úvahu, i) zda příslušné velkoobchodní vstupy pro objednávání, dodávky a opravy, které efektivní operátor potřebuje k vývoji nebo úpravě svých vlastních systémů a procesů, aby mohl nabídnout konkurenční nové maloobchodní služby, jsou k dispozici v přiměřené lhůtě předtím, než operátor s významnou tržní silou nebo jeho navazující maloobchodní útvar uvede na trh svou vlastní odpovídající maloobchodní službu, přičemž je třeba zohlednit faktory uvedené v příloze I, a ii) zda jsou dostupné odpovídající dohody o úrovni poskytovaných služeb a klíčové ukazatele výkonnosti.

14.

Požadovaný test technické replikovatelnosti může provést jak operátor s významnou tržní silou, tak vnitrostátní regulační orgán.

15.

Pokud test technické replikovatelnosti provádí sám operátor s významnou tržní silou, měl by vnitrostátní regulační orgán vyžadovat, aby operátor s významnou tržní silou poskytl vnitrostátnímu regulačnímu orgánu výsledky testu včetně všech informací potřebných k prokázání, že technická replikovatelnost je plně zajištěna, a to v dostatečném předstihu, aby vnitrostátní regulační orgán mohl ověřit výsledky testu a subjekty usilující o přístup mohly replikovat příslušnou maloobchodní nabídku v souladu s parametry uvedenými v příloze I.

16.

Pokud naopak test technické replikovatelnosti provádí vnitrostátní regulační orgán, měl by vyžadovat, aby operátor s významnou tržní silou s dostatečným předstihem před uvedením na trh oznámil vnitrostátnímu regulačnímu orgánu podrobnosti o nových maloobchodních nabídkách, které dotčený regulovaný velkoobchodní vstup spotřebovávají, včetně všech informací, jež vnitrostátní regulační orgán potřebuje k posouzení replikovatelnosti. Takové oznámení by mělo postačovat k tomu, aby vnitrostátní regulační orgán mohl provést test technické replikovatelnosti a subjekty usilující o přístup mohly replikovat příslušnou maloobchodní nabídku podle parametrů uvedených v příloze I.

17.

Pokud vnitrostátní regulační orgán zastává názor, že technická replikovatelnost nové maloobchodní nabídky není zajištěna, měl by požadovat, aby operátor s významnou tržní silou upravil příslušné regulované velkoobchodní vstupy způsobem, který technickou replikovatelnost zajistí.

18.

Pokud se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že maloobchodní nabídka, která není technicky replikovatelná, by vedla k značnému narušení hospodářské soutěže, měl by v souladu s článkem 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES (5) požadovat, aby operátor s významnou tržní silou ukončil nebo odložil poskytování příslušné maloobchodní nabídky do dosažení souladu s podmínkou technické replikovatelnosti.

19.

Při uložení povinnosti nediskriminace podle článku 10 směrnice 2002/19/ES by vnitrostátní regulační orgány měly operátorovi s významnou tržní silou uložit používání klíčových ukazatelů výkonnosti s cílem účinně sledovat dodržování povinnosti nediskriminace.

20.

Klíčové ukazatele výkonnosti by měly měřit výkonnost minimálně s ohledem na tyto klíčové prvky poskytování regulovaných velkoobchodních služeb:

21.

Vnitrostátní regulační orgány by měly uložit klíčové ukazatele výkonnosti pro každý z výše uvedených klíčových prvků poskytování regulovaných velkoobchodních služeb. Klíčové ukazatele výkonnosti by měly umožnit srovnání služeb, které jsou interně poskytovány navazujícímu maloobchodnímu útvaru operátora s významnou tržní silou, a služeb poskytovaných externě třetím stranám usilujícím o přístup.

22.

Konkrétní podrobnosti o klíčových ukazatelích výkonnosti uložených vnitrostátním regulačním orgánem podle bodu 21 mohou být dohodnuty mezi operátorem s významnou tržní silou a třetími stranami usilujícími o přístup a měly by být podle potřeby pravidelně aktualizovány.

23.

Při ukládání klíčových ukazatelů výkonnosti by vnitrostátní regulační orgán měl zohlednit stávající měření výkonnosti, i kdyby se používala pouze pro interní účely operátora s významnou tržní silou.

24.

Vnitrostátní regulační orgány by s cílem zaručit včasné odhalení potenciálně diskriminačního chování a transparentnost, pokud jde o poskytování regulovaných velkoobchodních služeb, měly zajistit, že klíčové ukazatele výkonnosti budou nejméně jednou za čtvrtletí vhodnou formou zveřejňovány buď na webových stránkách vnitrostátního regulačního orgánu, nebo na webových stránkách nezávislé třetí strany určené vnitrostátním regulačním orgánem.

25.

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby klíčové ukazatele výkonnosti byly pravidelně kontrolovány vnitrostátním regulačním orgánem nebo případně nezávislým auditorem.

26.

Pokud výsledky klíčových ukazatelů výkonnosti ukáží, že operátor s významnou tržní silou možná nedodržuje povinnost nediskriminace, měl by vnitrostátní regulační orgán záležitost podrobněji prošetřit a v případně nutnosti dodržování vynutit. Vnitrostátní regulační orgány by měly zveřejnit, například na svých webových stránkách, svá rozhodnutí o nápravě porušení.

27.

Vnitrostátní regulační orgány by měly vyžadovat, aby operátor s významnou tržní silou vedle klíčových ukazatelů výkonnosti zavedl odpovídající dohody o úrovni poskytovaných služeb.

28.

Vnitrostátní regulační orgány by měly vyžadovat, aby operátor s významnou tržní silou poskytl příslušné záruky úrovně poskytovaných služeb pro případ porušení dohod o úrovni poskytovaných služeb.

29.

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, že úhrady záruk úrovně poskytovaných služeb proběhnou mezi operátory v zásadě bez zbytečného odkladu a prostřednictvím předem stanoveného postupu pro fakturaci a platbu. Výše těchto sankcí by měla být dostatečně odrazující, aby bylo zajištěno, že operátor s významnou tržní silou dodrží své závazky.

30.

Vnitrostátní regulační orgány by pro účely stanovení velkoobchodních cen za přístup ke kovovým sítím a sítím NGA, pokud se jako nápravné opatření ukládá nákladová orientace cen a pokud je to vhodné, přiměřené a odůvodněné podle čl. 16 odst. 4 směrnice 2002/21/ES a čl. 8 odst. 4 směrnice 2002/19/ES, měly přijmout metodiku výpočtu nákladů BU LRIC+ (bottom-up long-run incremental costs plus), která zahrnuje modelování založené na přístupu zdola nahoru s využitím modelu dlouhodobých přírůstkových nákladů a přičítá přirážku pro navrácení společných nákladů.

31.

Vnitrostátní regulační orgány by měly přijmout metodiku výpočtu nákladů BU LRIC+, jež odhaduje běžné náklady, které by hypotetický efektivní operátor vynaložil na vybudování moderní efektivní sítě, což je síť NGA. Tím není dotčena otázka, kterou se zabývá bod 36 doporučení 2010/572/EU a body 48 a 49 tohoto doporučení, totiž zda je síť NGA na relevantním zeměpisném trhu předmětem povinnosti regulovaných velkoobchodních cen za přístup.

32.

Při modelování sítě NGA by vnitrostátní regulační orgány měly definovat hypotetickou efektivní síť NGA, která je schopna dosáhnout cílů stanovených Digitální agendou pro Evropu, pokud jde o šířku pásma, pokrytí a využívání, a která je zcela nebo zčásti tvořena optickými prvky. Při modelování sítě NGA by vnitrostátní regulační orgány měly zahrnout veškerá stávající aktiva inženýrských sítí, která jsou obecně použitelná i pro síť NGA, jakož i aktiva inženýrských sítí, která bude třeba pro síť NGA nově vybudovat. Při tvorbě modelu BU LRIC + by tedy vnitrostátní regulační orgány neměly pro účely zavedení sítě NGA předpokládat výstavbu zcela nové infrastruktury inženýrských sítí.

33.

Vnitrostátní regulační orgány by měly ocenit všechna aktiva tvořící regulační bázi aktiv modelované sítě na základě reprodukčních nákladů, s výjimkou starších opakovaně použitelných aktiv inženýrských sítí.

34.

Vnitrostátní regulační orgány by měly ocenit starší opakovaně použitelná aktiva inženýrských sítí a příslušnou regulační bázi aktiv na základě metody indexace. Konkrétně by vnitrostátní regulační orgány měly ocenit regulační bázi aktiv u těchto typů aktiv regulační účetní hodnotou sníženou o oprávky k okamžiku výpočtu a indexovanou odpovídajícím cenovým indexem, například indexem maloobchodních cen. Vnitrostátní regulační orgány by měly prověřit účty operátora s významnou tržní silou, jsou-li k dispozici, aby určily, zda jsou dostatečně spolehlivé jako základ k rekonstrukci uvedené regulační účetní hodnoty. V opačném případě by měly provést ocenění na základě srovnání osvědčených postupů ve srovnatelných členských státech. Vnitrostátní regulační orgány by neměly zahrnout opakovaně použitelná starší aktiva inženýrských sítí, která jsou plně odepsána, ale stále se používají.

35.

Při použití metody ocenění aktiv stanovené v bodě 34 by vnitrostátní regulační orgány měly zmrazit regulační bázi aktiv odpovídající opakovaně použitelným starším aktivům inženýrských sítí a poté ji přenášet z jednoho regulačního období do následujícího.

36.

Vnitrostátní regulační orgány by měly stanovit délku životnosti aktiv inženýrských sítí tak, aby odpovídala očekávané době, po které se aktivum používá, a profilu poptávky. V případě kabelovodů je to obvykle alespoň 40 let.

37.

Vnitrostátní regulační orgány by s ohledem na zásadu technologické neutrality měly uvážit různé přístupy k modelování hypotetické efektivní sítě NGA v závislosti na přístupové technologii a topologii sítě, jež nejlépe odpovídají vnitrostátním podmínkám. Při stanovení cen za přístup ke službám, které jsou zcela založeny na kovové síti, by vnitrostátní regulační orgány měly upravit náklady vypočtené pro modelovanou síť NGA tak, aby zohledňovaly odlišné vlastnosti velkoobchodních přístupových služeb založených výhradně na kovové síti. Za tímto účelem by vnitrostátní regulační orgány měly odhadnout rozdíl v nákladech mezi přístupovým produktem založeným například na síti FTTC/FTTH a přístupovým produktem založeným výhradně na kovové síti, a to případným nahrazením optických prvků v inženýrském modelu sítě NGA efektivně oceněnými prvky kovové sítě. Je-li to vhodné, mohou v ostatních případech vnitrostátní regulační orgány získat náklady na kovovou síť modelováním překryvné sítě NGA, kdy dvě sítě (kovová a optická, buď FTTH nebo FTTC) v určitém rozsahu sdílejí stejnou inženýrskou infrastrukturu.

38.

Vnitrostátní regulační orgány by při stanovení nákladově orientovaných cen za přístup měly přihlédnout k zásadě regulační transparentnosti a předvídatelnosti a k nutnosti zajistit stabilitu bez výrazných výkyvů, a to jak při tvorbě metodiky výpočtu nákladů doporučené v bodech 30 až 37 („doporučená metodika výpočtu nákladů“) a při jejím zavádění, jakmile bude dokončena, tak při používání metodiky v souladu s bodem 40.

39.

Vnitrostátní regulační orgány, vyjma vnitrostátních regulačních orgánů postupujících podle bodu 40, by měly zajistit, že doporučená metodika výpočtu nákladů bude zavedena nejpozději do 31. prosince 2016.

40.

Při ukládání nákladově orientovaných cen za přístup mohou vnitrostátní regulační orgány i po 31. prosinci 2016 používat metodiku výpočtu nákladů, kterou používají k datu vstupu tohoto doporučení v platnost, pokud jejich metodika splňuje cíle doporučené metodiky výpočtu nákladů uvedené v 25. až 28. bodě odůvodnění a vyhovuje těmto kritériím: i) pokud nemodeluje síť NGA, měla by odrážet postupný přechod od kovové sítě k síti NGA, ii) měla by používat takovou metodu ocenění aktiv, která zohledňuje, že některá aktiva inženýrských sítí by v procesu hospodářské soutěže nebyla replikována, iii) měla by být doprovázena doloženými prognózami cen za přístup ke kovové síti, které prokazují, že ceny nebudou výrazně kolísat a budou tedy dlouhodobě stabilní a že alternativní metodika splňuje cíle regulační transparentnosti a předvídatelnosti i potřebu zajistit stabilitu cen, a iv) ke splnění prvních tří kritérií by vůči metodice výpočtu nákladů, která se v daném členském státě již používá, měla vyžadovat jen minimální změny.

41.

Komise vzhledem ke zjištěným cenám za přístup v členských státech a s ohledem na možné místní omezené výkyvy nákladů očekává, že uplatnění hlavních rysů doporučené metodiky výpočtu nákladů, jako je založení na moderní efektivní síti, zohlednění potřeby v čase stabilních a předvídatelných velkoobchodních cen za přístup ke kovové síti a vhodný a konzistentní způsob řešení dopadu klesajících objemů a dopadu metodik používaných v souladu s bodem 40, pravděpodobně povede ke stabilním cenám za přístup ke kovové síti a k průměrné měsíční ceně za pronájem plně zpřístupněného účastnického kovového vedení v Unii v rozmezí 8 až 10 EUR (bez daně), vyjádřeno v cenách z roku 2012 (dále jen „cenové pásmo“).

42.

V členských státech, v nichž k datu vstupu tohoto doporučení v platnost měsíční ceny za pronájem plně zpřístupněného účastnického kovového vedení po úpravě podle průměrného (ročního) indexu maloobchodních cen v Unii spadají do cenového pásma, mohou vnitrostátní regulační orgány v důsledku výše uvedeného do 31. prosince 2016 nadále používat metodiku výpočtu nákladů, kterou používají k datu vstupu tohoto doporučení v platnost. Tím není dotčena možnost, aby vnitrostátní regulační orgány, které postupují podle bodu 40, nadále používaly takovou metodiku i po skončení uvedeného období. Vnitrostátní regulační orgány musí pamatovat na cíle regulační transparentnosti a předvídatelnosti a na nutnost zajistit stabilitu cen bez výrazných výkyvů.

43.

S výjimkou případů, kterých se týká bod 40, by v členských státech, v nichž k datu vstupu tohoto doporučení v platnost měsíční ceny za pronájem plně zpřístupněného účastnického kovového vedení leží mimo cenové pásmo, měly vnitrostátní regulační orgány co možná nejdříve vypočítat náklady a výsledné ceny za přístup na základě doporučené metodiky výpočtu nákladů a v souladu s konzultačním postupem podle článku 7 směrnice 2002/21/ES včas oznámit návrh příslušného opatření, aby bylo zajištěno úplné zavedení doporučené metodiky výpočtu nákladů do 31. prosince 2016, přičemž je třeba pamatovat na potenciální potřebu korigovat ceny postupně, zejména v těch členských státech, kde ceny za přístup nejsou v současné době nákladově orientované. Pokud jde o načasování oznámení, je vhodné zohlednit, že v případě významného rozdílu mezi regulovanou sazbou platnou k datu vstupu tohoto doporučení v platnost a sazbou vyplývající z uplatnění doporučené metodiky výpočtu nákladů vnitrostátním regulačním orgánem by vnitrostátní regulační orgán měl uložit takové ceny za přístup, které nejpozději do 31. prosince 2016 postupně zajistí dosažení sazby vyplývající z použití doporučené metodiky výpočtu nákladů, přičemž je třeba zohlednit možný dopad náhlých cenových korekcí na hospodářskou soutěž. Aby nedošlo k pochybnostem, vnitrostátní regulační orgány nemusejí uložit ceny za přístup spadající do pásma, pokud uplatňují doporučenou metodiku výpočtu nákladů nebo metodiku použitou v souladu s bodem 40.

44.

Vnitrostátní regulační orgány, které hodlají použít bod 40, by měly včas a co možná nejdříve oznámit návrh příslušného opatření v souladu s konzultačním postupem podle článku 7 směrnice 2002/21/ES, aby Komise mohla přezkoumat soulad s předpisovým rámcem, zejména s tímto doporučením, a aby bylo zaručeno včasné provedení.

45.

Pokud vnitrostátní regulační orgán vzhledem k výjimečným okolnostem, zejména kvůli omezeným zdrojům, není schopen dokončit doporučenou metodiku výpočtu nákladů do 31. prosince 2016, měl by stanovit prozatímní ceny za přístup na základě srovnávacího kritéria, jež zohledňuje pouze průměr cen za přístup, které byly vnitrostátními regulačními orgány stanoveny ve srovnatelných zemích (pokud jde o vstupy do výpočtu nákladů) a v souladu s tímto doporučením. Sdružení BEREC včetně svých příslušných pracovních skupin by ve spolupráci s Komisí mělo být vnitrostátnímu regulačnímu orgánu při provádění doporučené metodiky výpočtu nákladů co nejdříve nápomocno, aby bylo uvedené omezení zdrojů překonáno, zejména pokud jde o náklady na provedení doporučené metodiky výpočtu nákladů.

46.

Po dokončení doporučené metodiky výpočtu nákladů by vnitrostátní regulační orgány měly zvážit její zachování s ohledem na čl. 8 odst. 5 písm. a) směrnice 2002/21/ES, aby zajištěním stabilních cen za přístup v průběhu nejméně dvou příslušných období přezkumu podpořily předvídatelnost regulace – za předpokladu, že v tomto časovém období zachovají povinnost regulace cen.

47.

V rámci zavádění doporučené metodiky výpočtu nákladů nebo alternativních metodik výpočtu nákladů, které jsou v souladu s body 40 a 44, a zachování metodiky v souladu s bodem 46 by vnitrostátní regulační orgány měly při provádění nového přezkumu trhu, v zásadě po třech letech, pouze aktualizovat údaje, které do metodiky výpočtu nákladů vstupují. Za předpokladu, že podmínky na trhu zůstaly stabilní, by vnitrostátní regulační orgány při aktualizaci modelu měly v zásadě pouze upravit uvedené údaje podle skutečného vývoje cen jednotlivých vstupů a v každém případě zajistit, že náklady vynaložené na poskytování regulovaných velkoobchodních přístupových služeb se v průběhu času zcela navrátí. Vnitrostátní regulační orgány by měly zveřejňovat aktualizované výsledky metodiky výpočtu nákladů i výsledné ceny za přístup v příslušném tříletém období.

48.

Vnitrostátní regulační orgán by měl rozhodnout, že neuloží nebo nezachová regulované velkoobchodní ceny za přístup podle článku 13 směrnice 2002/19/ES, pokud jde o aktivní velkoobchodní vstupy založené na síti NGA s výjimkou vstupů uvedených v bodě 49, jestliže ve stejném opatření ukládá, pokud jde o pasivní a aktivní velkoobchodní vstupy založené na síti NGA, operátorovi s významnou tržní silou povinnosti nediskriminace podle článku 10 směrnice 2002/19/ES, jež jsou v souladu s:

a to za předpokladu, že skutečné využívání na předřazeném trhu, pokud jde o pasivní velkoobchodní vstupy nebo nefyzické či virtuální velkoobchodní vstupy nabízející rovnocenné funkce, nebo přítomnost alternativních infrastruktur prokazatelně omezují maloobchodní ceny.

49.

Vnitrostátní regulační orgán by měl rozhodnout, že neuloží nebo nezachová regulované velkoobchodní ceny za přístup podle článku 13 směrnice 2002/19/ES, pokud jde o pasivní velkoobchodní vstupy založené na síti NGA nebo nefyzické či virtuální velkoobchodní vstupy nabízející rovnocenné funkce, jestliže ve stejném opatření ukládá, pokud jde o pasivní velkoobchodní vstupy založené na síti NGA nebo nefyzické či virtuální velkoobchodní vstupy nabízející rovnocenné funkce, operátorovi s významnou tržní silou povinnosti nediskriminace podle článku 10 směrnice 2002/19/ES, jež jsou v souladu s:

50.

Na zeměpisných trzích, na nichž jsou podmínky uvedené v bodech 48 a 49 splněny jen v některých oblastech v rámci daných trhů, by vnitrostátní regulační orgány měly nápravná opatření odlišovat a zachovat nebo uložit povinnosti regulace cen podle článku 13 směrnice 2002/19/ES pouze v těch oblastech, kde uvedené podmínky nejsou splněny. Vnitrostátní regulační orgány by měly zavést doporučenou metodiku výpočtu nákladů tak, aby výsledek nebyl ovlivněn uložením odlišených nápravných opatření na určitém zeměpisném trhu.

51.

Má se za to, že vnitrostátní regulační orgán uložil rovnocennost vstupů v souladu s bodem 48 písm. a) a bodem 49 písm. a), pokud toto nápravné opatření, které bylo předmětem konzultace podle článku 7 směrnice 2002/21/ES, zahrnul do téhož konečného opatření, kterým rozhoduje o neuložení nebo nezachování regulovaných velkoobchodních cen za přístup k velkoobchodním vstupům založeným na síti NGA. Uvedené opatření by mělo zahrnovat podrobnosti a časový rozvrh zavádění rovnocennosti vstupů (dále jen „harmonogram“). Harmonogram by měl obsahovat konkrétní milníky s časovým plánem realizace jednotlivých milníků. První milníky by měly zahrnovat alespoň povinnosti k zajištění technické replikovatelnosti a co nejdříve a nejpozději do šesti měsíců od uložení povinnosti rovnocennosti vstupů, stanovit uložení nejdůležitějších klíčových ukazatelů výkonnosti, dohod o úrovni poskytovaných služeb a záruk úrovně poskytovaných služeb, které jsou potřebné k poskytování klíčových regulovaných velkoobchodních služeb.

52.

Vnitrostátní regulační orgány by neměly uložit regulované velkoobchodní ceny za přístup k žádnému regulovanému velkoobchodnímu vstupu založenému na síti NGA na trhu, na němž jsou splněny podmínky stanovené v bodech 48 a 49, bez ohledu na to, zda je povinnost rovnocennosti vstupů uložena pro celý soubor vstupů na daném trhu, nebo zda se vztahuje pouze na ty úrovně daného trhu, které vnitrostátní regulační orgán považuje za přiměřené.

53.

Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu o neuložení nebo nezachování regulovaných velkoobchodních cen za přístup by se nemělo vztahovat na přístup k infrastruktuře inženýrských sítí, bez ohledu na to, zda je součástí trhu produktu nebo je uložen jako doplňkové nápravné opatření.

54.

Pokud vnitrostátní regulační orgán rozhodl o zrušení dříve uložených regulovaných velkoobchodních cen za přístup na základě dohodnutého harmonogramu zavedení rovnocennosti vstupů a operátor s významnou tržní silou nedodrží dohodnuté milníky, měl by vnitrostátní regulační orgán zvážit opětovné uložení regulovaných velkoobchodních cen za přístup v souladu s metodikou v tomto doporučení a v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 2002/19/ES nebo zvážit využití svých pravomocí ukládat sankce v souladu s předpisovým rámcem.

55.

Vnitrostátní regulační orgány by měly rozhodnutí o neuložení či nezachování regulovaných velkoobchodních cen za přístup doplnit opatřeními na sledování vývoje investičního prostředí v oblasti širokopásmových služeb sítí NGA a vývoje podmínek hospodářské soutěže, zejména tím, že požádají operátory, aby vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pravidelně poskytovali aktuální informace o investičních plánech a plánech zavádění sítí NGA, které by pak vnitrostátní regulační orgán, pokud je to z právního hlediska možné, měl sdílet se sítí odborníků určených sdružením BEREC a Komisí, jak uvádí 69. bod odůvodnění.

56.

Má se za to, že vnitrostátní regulační orgán uložil povinnosti ekonomické replikovatelnosti uvedené v bodě 48 písm. c) a bodě 49 písm. c), pokud do stejného konečného opatření, kterým rozhoduje o neuložení nebo nezachování regulovaných velkoobchodních cen za přístup k velkoobchodním vstupům založeným na síti NGA, zahrnul prvky uvedené v podbodech a), b) a c), jež byly předmětem konzultace podle článku 7 směrnice 2002/21/ES:

57.

Jakmile je opatření přijato, měl by vnitrostátní regulační orgán na svých webových stránkách jako součást konečného opatření zveřejnit harmonogram a podrobnosti testu ekonomické replikovatelnosti ex ante. Vnitrostátní regulační orgán by měl zvážit využití všech nástrojů k prosazování poskytnutých předpisovým rámcem, aby zajistil dodržování všech aspektů uložených opatření.

58.

Podmínky stanovené v bodech 48–57 by neměly být považovány za vyčerpávající výčet okolností, kdy mohou vnitrostátní regulační orgány rozhodnout, že neuloží regulované ceny za přístup k velkoobchodním vstupům založeným na síti NGA. V závislosti na prokázání účinně rovnocenného přístupu a na podmínkách hospodářské soutěže, zejména pokud jde o účinnou hospodářskou soutěž na základě infrastruktur, mohou existovat další scénáře, kdy uložení regulovaných velkoobchodních cen za přístup není podle předpisového rámce odůvodněné.

59.

Tímto doporučením nejsou dotčeny definice trhů, výsledky analýz trhů a regulační povinnosti přijaté vnitrostátními regulačními orgány v souladu s čl. 15 odst. 3 a článkem 16 směrnice 2002/21/ES před datem vstupu tohoto doporučení v platnost.

60.

Pokud jde o zavedení doporučené metodiky výpočtu nákladů podle bodů 30–37, předjímá toto doporučení přechodné období do 31. prosince 2016. Díky tomu se má za to, že svého účinku dosáhne postupně a v delším časovém horizontu. Sdružení BEREC a Komise budou pečlivě sledovat dopad na investice, hospodářskou soutěž a maloobchodní ceny, též na základě informací poskytovaných vnitrostátními regulačními orgány podle bodu 55. Toto doporučení bude přezkoumáno poté, co bude možné v plné míře posoudit jeho dopad, což se nepředpokládá dříve než za sedm let od vstupu v platnost. Komise se může s ohledem na vývoj trhu rozhodnout provést přezkum dříve.