9.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/21

(1)

Terorismus představuje jedno z nejzávažnějších porušování všeobecných hodnot lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity, úcty k lidským právům a základních svobod, na nichž je Evropská unie založena. Rovněž představuje jeden z nejzávažnějších útoků na demokracii a právní stát, tedy na zásady, které jsou společné členským státům a z nichž Evropská unie vychází.

(2)

Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (2) tvoří základ protiteroristické politiky Evropské unie. Dosažení právního rámce společného pro všechny členské státy, a zejména harmonizované definice teroristických trestných činů umožnilo rozvinout a rozšířit politiku Evropské unie v oblasti boje proti terorismu, jejímž základem je dodržování základních práv a zásad právního státu.

(3)

Hrozba terorismu v posledních letech vzrostla a rychle se rozvinula, přičemž došlo ke změnám ve způsobech činnosti teroristických aktivistů a jejich příznivců, včetně nahrazení strukturovaných a hierarchických skupin poloautonomními buňkami, které jsou navzájem volně propojeny. Tyto buňky propojují mezinárodní sítě a stále více využívají nových technologií, zejména internetu.

(4)

Internet se používá k ovlivňování a mobilizaci místních teroristických sítí a jednotlivců v Evropě a rovněž slouží jako zdroj informací o teroristických prostředcích a metodách, čímž funguje jako „virtuální výcvikový tábor“. Činnosti zaměřené na veřejné podněcování k páchání teroristických trestných činů, nábor a výcvik teroristů se znásobily, a to při velmi nízkých nákladech a za nízkého rizika.

(5)

Haagský program o posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii, přijatý Evropskou radou dne 5. listopadu 2004, zdůrazňuje, že pro účinné předcházení terorismu a boj proti němu za plného dodržování základních práv je zapotřebí, aby členské státy neomezovaly své činnosti na zachovávání vlastní bezpečnosti, ale zaměřily se rovněž na bezpečnost Unie jako celku.

(6)

Akční plán Rady a Komise, kterým se provádí Haagský program o posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii (3), připomíná, že pro řešení problému terorismu je nutná globální reakce a že nelze přehlížet očekávání občanů vůči Unii, která zároveň nesmí selhat v naplňování těchto očekávání. Akční plán rovněž uvádí, že je třeba zaměřit pozornost na různá hlediska předcházení, připravenosti a reakce za účelem dalšího posílení, a případně doplnění, schopnosti členských států bojovat proti terorismu a soustředit se přitom zejména na nábor, financování, analýzu rizik, ochranu kritických infrastruktur a zvládání následků.

(7)

Toto rámcové rozhodnutí zavádí trestnost činů spojených s teroristickými činnostmi s cílem přispět k obecnějšímu politickému cíli předcházení terorismu prostřednictvím omezení šíření materiálů, které by mohly podněcovat osoby ke spáchání teroristických útoků.

(8)

Rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1624 (2005) vyzývá státy, aby přijaly nezbytná a vhodná opatření, jež jsou v souladu s jejich závazky podle mezinárodního práva, s cílem zakázat zákonem podněcování ke spáchání teroristického činu nebo teroristických činů a zabránit takovému jednání. Podle zprávy generálního tajemníka Organizace spojených národů „Spojeni proti terorismu: doporučení pro globální strategii pro boj proti terorismu“ ze dne 27. dubna 2006 představuje výše uvedená rezoluce základ pro trestnost podněcování k teroristickým činům a náboru teroristů, a to i prostřednictvím internetu. Globální strategie OSN pro boj proti terorismu ze dne 8. září 2006 uvádí, že členské státy OSN se rozhodly zkoumat způsoby a prostředky pro koordinaci úsilí na mezinárodní a regionální úrovni s cílem bojovat proti terorismu ve všech jeho podobách a projevech na internetu.

(9)

Úmluva Rady Evropy o předcházení terorismu zavádí pro státy, které jsou stranami této úmluvy, povinnost kvalifikovat veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu, nábor a výcvik teroristů jako trestný čin, jsou-li tyto činy spáchány nezákonně a úmyslně.

(10)

Definice teroristických trestných činů, včetně trestných činů spojených s teroristickými činnostmi, by měla být ve všech členských státech více sjednocena, aby zahrnovala veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu, nábor a výcvik teroristů, jsou-li spáchány úmyslně.

(11)

Měly by být stanoveny tresty pro fyzické osoby, které se úmyslně dopustily veřejného podněcování ke spáchání teroristických trestných činů, náboru a výcviku teroristů, a sankce pro právnické osoby, které jsou za tyto činy odpovědné. Tyto způsoby chování by měly být trestné stejnou mírou ve všech členských státech bez ohledu na to, zda jsou páchány prostřednictvím internetu či nikoliv.

(12)

Jelikož cílů tohoto rámcového rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států jednostranně, a může jich být proto, z důvodu potřeby celoevropských harmonizovaných pravidel, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství, na niž odkazuje článek 2 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství nepřekračuje toto rámcové rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(13)

Unie dodržuje zásady zakotvené v čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, které jsou vyjádřeny v Listině základních práv Evropské unie, zejména v kapitolách II a VI této listiny. Žádné z ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí nesmí být vykládáno tak, že má za cíl zkrátit či omezit základní práva či svobody, jakými jsou svoboda projevu, shromažďování nebo sdružování a právo na respektování soukromého a rodinného života, včetně práva na zachování listovního tajemství.

(14)

Veřejné podněcování ke spáchání teroristických trestných činů, nábor a výcvik teroristů jsou úmyslnými trestnými činy. Žádné ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí tedy nesmí být vykládáno tak, že má za cíl snížit či omezit šíření informací pro vědecké či akademické účely nebo pro účely podávání zpráv. Vyjádření radikálních, polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskuzi o citlivých politických otázkách včetně terorismu spadá mimo oblast působnosti tohoto rámcového rozhodnutí, a zejména mimo definici veřejného podněcování ke spáchání teroristických trestných činů.

(15)

Uplatňování trestnosti podle rámcového rozhodnutí by mělo být úměrné povaze a okolnostem trestného činu s ohledem na sledované zákonné cíle a jejich nezbytnost v demokratické společnosti a mělo by vyloučit jakoukoli formu svévolného jednání nebo diskriminace,

1)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Trestné činy spojené s teroristickými činnostmi

1.   Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:

2)   Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zařazení těchto úmyslných činů mezi trestné činy spojené s teroristickými činnostmi:

3.   K trestnosti činu uvedeného v odstavci 2 není nezbytné, aby byl teroristický trestný čin skutečně spáchán.“

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Pomoc, návod a pokus

1.   Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti pomoci k trestnému činu uvedenému v čl. 1 odst. 1 nebo článcích 2 a 3.

2.   Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu k trestnému činu uvedenému v čl. 1 odst. 1, článku 2 nebo čl. 3 odst. 2 písm. d) až f).

3.   Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu o spáchání trestného činu uvedeného v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 písm. d) až f), s výjimkou držení podle čl. 1 odst. 1 písm. f) a trestného činu uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. i).

4.   Každý členský stát se může rozhodnout přijmout opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu o spáchání trestného činu uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) a c).“