15.9.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 237/7

---

RÁMCOVÁ DOHODA

mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

členské státy Evropské unie, dále jen „členské státy“,

na jedné straně a

AUSTRÁLIE

na straně druhé

dále jen „strany“,

MAJÍCE NA ZŘETELI své společné hodnoty a úzké historické, politické, hospodářské a kulturní vazby,

VÍTAJÍCE pokrok, jehož bylo dosaženo při rozvoji jejich dlouhodobých a vzájemně výhodných vztahů prostřednictvím přijetí Společné deklarace o vztazích mezi Evropskou unií a Austrálií ze dne 26. června 1997 a provádění Agendy pro spolupráci z roku 2003,

UZNÁVAJÍCE oživenou aktivitu a spolupráci mezi Austrálií a Unií od rozvoje rámce pro partnerství mezi Austrálií a Evropskou unií přijatého dne 29. října 2008,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svou oddanost cílům a zásadám Charty Organizace spojených národů (dále jen „Charta OSN“) a posílení úlohy Organizace spojených národů (OSN),

ZNOVU POTVRZUJÍCE svou oddanost demokratickým zásadám a lidským právům stanoveným ve Všeobecné deklaraci lidských práv a dalších příslušných mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv, jakož i zásadám právního státu a řádné správy věcí veřejných.

ZDŮRAZŇUJÍCE komplexní povahu vzájemých vztahů a význam soudržného rámce pro podporu rozvoje těchto vztahů,

VYJADŘUJÍCE společnou vůli povznést své vztahy na úroveň posíleného partnerství,

POTVRZUJÍCE své přání posílit a rozvíjet vzájemný politický dialog a spolupráci,

ODHODLÁNY upevnit, prohloubit a diverzifikovat spolupráci v oblastech společného zájmu na dvoustranné, regionální a celosvětové úrovni a k oboustrannému prospěchu,

VYJADŘUJÍCE svůj závazek vytvářet prostředí příznivé pro intenzivnější dvoustranný obchod a investice,

POTVRZUJÍCE svou vůli posilovat spolupráci v oblasti práva, svobody a bezpečnosti,

UZNÁVAJÍCE vzájemný přínos posílené spolupráce v oblasti vzdělávání, kultury, výzkumu a inovací,

VYJADŘUJÍCE svou vůli podporovat udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí,

VYCHÁZEJÍCE z dohod uzavřených mezi Unií a Austrálií, zejména v oblasti vědy, leteckých služeb, vína, bezpečnosti utajovaných informací, postupů posuzování shody u průmyslových výrobků a výměny údajů o cestujících v letecké dopravě;

KONSTATUJÍCE, že pokud se strany v rámci této dohody rozhodnou uzavřít zvláštní dohody v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, které by Unie měla uzavřít podle hlavy V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, ustanovení těchto budoucích dohod nebudou zavazovat Spojené království nebo Irsko, ledaže Unie současně se Spojeným královstvím nebo Irskem, co se týče jejich předchozích dvoustranných vztahů, oznámí Austrálii, že Spojené království nebo Irsko jsou takovými dohodami vázány jako součást Unie v souladu s Protokolem č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie. Podobně i jakákoli následná vnitřní opatření Unie, jež by byla přijata v souladu s výše uvedenou hlavou V za účelem provedení této dohody, nebudou zavazovat Spojené království nebo Irsko, pokud neoznámí své přání účastnit se takových opatření či je přijmout v souladu s protokolem č. 21. Konstatujíce rovněž, že tyto budoucí dohody nebo tato následná vnitřní opatření Unie by spadaly do působnosti Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného k uvedeným Smlouvám,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

ÚČEL A ZÁKLAD DOHODY

Článek 1

Účel dohody

1.   Účelem této dohody je:

a)	vytvořit posílené partnerství mezi oběma stranami;

b)	poskytnout rámec pro usnadnění a podporu spolupráce v široké škále oblastí společného zájmu a

c)	posílit spolupráci při rozvoji řešení regionálních a globálních výzev.

2.   V této souvislosti strany potvrzují svůj závazek posilovat politický dialog na vysoké úrovni a znovu potvrzují sdílené hodnoty a společné zásady, o něž se opírají jejich dvoustranné vztahy a jež tvoří základ jejich spolupráce.

Článek 2

Základ spolupráce

1.   Strany se dohodly na posílení svých strategických vztahů a prohloubení spolupráce na dvoustranné, regionální a globální úrovni na základě sdílených hodnot a společných zájmů.

2.   Strany potvrzují svou oddanost demokratickým zásadám, lidským právům a základním svobodám a právnímu státu. Dodržování demokratických zásad a lidských práv a základních svobod stanovených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a vyjádřených v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a v dalších mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv, které strany ratifikovaly nebo k nim přistoupily, a dodržování zásad právního státu je základem domácích a mezinárodních politik obou stran a představuje základní prvek této dohody.

3.   Strany potvrzují svou silnou podporu Chartě OSN a společným hodnotám, které jsou v ní vyjádřeny.

4.   Strany znovu potvrzují svůj závazek podporovat udržitelný rozvoj a hospodářský růst, přispívat k dosažení mezinárodně dohodnutých rozvojových cílů a spolupracovat při řešení celosvětových problémů v oblasti životního prostředí, včetně změny klimatu.

5.   Strany zdůrazňují svou společnou oddanost komplexní povaze svých dvoustranných vztahů a zachování celkové soudržnosti v tomto ohledu na základě této dohody.

6.   Provádění této dohody je založeno na zásadách dialogu, vzájemné úcty, rovného partnerství, konsensu a dodržování mezinárodního práva.

HLAVA II

POLITICKÝ DIALOG A SPOLUPRÁCE V ZAHRANIČNÍ POLITICE A BEZPEČNOSTNÍCH OTÁZKÁCH

Článek 3

Politický dialog

1.   Strany se dohodly na posílení pravidelného politického dialogu.

2.   Politický dialog se zaměří na:

a)	podporu rozvoje dvoustranných vztahů a

b)	posílení společných přístupů stran a určení rozsahu spolupráce při řešení regionálních a globálních výzev a otázek.

3.   Dialog mezi stranami bude veden zejména v těchto formách:

a)	konzultace, schůzky a návštěvy na úrovni vedoucích představitelů, které se budou konat, kdykoli to strany budou považovat za nutné;

b)	konzultace, setkání a návštěvy na ministerské úrovni, včetně konzultací na úrovni ministrů zahraničních věcí, a schůzky na ministerské úrovni o obchodě a dalších otázkách podle toho, jak určí strany, a které se budou konat tam, kde určí obě strany;

c)	pravidelná zasedání vyšších úředníků, která se budou konat podle potřeby, o dvoustranných otázkách, zahraniční politice, mezinárodní bezpečnosti, boji proti terorismu, obchodě, rozvojové spolupráci, změně klimatu a dalších otázkách podle rozhodnutí stran;

d)	odvětvové dialogy o otázkách společného zájmu a

e)	výměny delegací a další kontakty mezi Parlamentem Austrálie a Evropským parlamentem.

Článek 4

Oddanost demokratickým zásadám, lidským právům a právnímu státu

Strany se dohodly na tom, že budou:

a)	prosazovat základní zásady týkající se demokratických hodnot, lidských práv a právního státu, mimo jiné i na mnohostranných fórech;

b)	spolupracovat a v případě potřeby koordinovat svou činnost, a to i s třetími zeměmi, při praktickém prosazování demokratických zásad, lidských práv a právního státu;

c)	podporovat účast na úsilí druhé strany o prosazování demokracie, včetně vytvoření podmínek pro usnadnění účasti ve volebních pozorovatelských misích.

Článek 5

Řešení krizí

1.   Strany znovu potvrzují svůj závazek spolupracovat při prosazování mezinárodního míru a stability.

2.   Za tímto účelem prozkoumají možnosti koordinace činností při řešení krizí, včetně případné spolupráce při operacích pro řešení krizí.

3.   Strany usilují o provedení Dohody mezi Evropskou unií a Austrálií o rámci pro účast Austrálie na operacích Evropské unie pro řešení krizí.

Článek 6

Boj proti šíření zbraní hromadného ničení

1.   Strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost.

2.   Strany se dohodly na tom, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že budou v plném rozsahu plnit své stávající závazky, jež jim vyplývají z mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření, jakož i dalších příslušných dohod, které ratifikovaly nebo k nimž přistoupily. Strany se dohodly na tom, že toto ustanovení představuje základní prvek této dohody.

3.   Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

a)	učiní veškeré kroky nezbytné k případnému podepsání nebo ratifikaci všech příslušných mezinárodních nástrojů nebo k přistoupení k těmto nástrojům a k plnému provedení a prosazení těchto nástrojů;

b)

udržují účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci se provádějí kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového použití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a který bude obsahovat účinné postihy za porušení kontroly vývozu;

c)	podporují provádění všech příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN;

d)	spolupracují na mnohostranných fórech a v rámci režimů pro kontrolu vývozu s cílem podpořit nešíření zbraní hromadného ničení;

e)	spolupracují při osvětových činnostech týkajících se chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti, zabezpečení a nešíření a sankcí a tyto činnosti koordinují; a

f)	vyměňují si podle potřeby a v souladu se svými pravomocemi příslušné informace o opatřeních přijatých podle tohoto článku.

4.   Strany se dohodly na udržování pravidelného politického dialogu, který bude doprovázet a upevňovat uvedené prvky.

Článek 7

Ruční palné a lehké zbraně a jiné konvenční zbraně

1.   Strany uznávají, že nedovolená výroba, transfer a oběh ručních palných a lehkých zbraní a střeliva a jejich nadměrné hromadění, nedostatečné řízení, nedostatečně zajištěné zásoby a nekontrolované šíření představují i nadále vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost.

2.   Strany se dohodly na tom, že budou dodržovat a v plném rozsahu plnit své povinnosti v souvislosti s nedovoleným obchodem s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně, které vyplývají ze stávajících mezinárodních dohod, jež Austrálie a Unie nebo členské státy ratifikovaly nebo k nim přistoupily, v souladu se svými pravomocemi a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN.

3.   Strany uznávají důležitost vnitrostátních kontrolních systémů pro transfer konvenčních zbraní v souladu se stávajícími mezinárodními normami. Strany uznávají důležitost odpovědného provádění těchto kontrol jakožto příspěvku k mezinárodnímu a regionálnímu míru, bezpečnosti a stabilitě a ke zmírnění lidského utrpení, jakož i k zabránění odklonu konvenčních zbraní.

4.   Strany se v tomto ohledu zavazují, že budou usilovat o plné provedení Smlouvy o obchodu se zbraněmi a vzájemně spolupracovat v rámci této smlouvy, mimo jiné na dosažení její všeobecné platnosti a plného provedení všemi členskými státy OSN.

5.   Strany se zavazují, že budou spolupracovat a že zajistí koordinaci, doplňkovost a součinnost, pokud jde o jejich úsilí při řešení nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střeliva pro ně na celosvětové, regionální, subregionální i vnitrostátní úrovni, s cílem zajistit účinné dodržování zbrojních embarg, o nichž rozhodla Rada bezpečnosti OSN v souladu s Chartou OSN.

Článek 8

Závažné zločiny s mezinárodním dosahem a Mezinárodní trestní soud

1.   Strany opětovně potvrzují, že nejzávažnější trestné činy s dosahem pro celé mezinárodní společenství, nesmí zůstat nepotrestány a jejich účinné stíhání by mělo být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni mimo jiné prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu.

2.   Strany se dohodly na tom, že budou spolupracovat při prosazování cílů Římského statutu, a za tímto účelem se dohodly na tom, že budou:

a)	nadále činit kroky k provádění Římského statutu a zváží ratifikaci a provádění souvisejících nástrojů (například Dohody o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu);

b)	nadále se zasazovat o přistoupení všech států k Římskému statutu, včetně sdílení zkušeností s jinými státy při přijímání opatření nezbytných pro ratifikaci a provádění Římského statutu a

c)	střežit integritu Římského statutu tím, že budou chránit jeho základní zásady, mimo jiné i tím, že se zdrží uzavírání dohod o nevydávání se třetími zeměmi(známých také jako „dohody podle článku 98“) a že budou vybízet ostatní, aby se rovněž zdrželi.

Článek 9

Spolupráce v oblasti boje proti terorismu

1.   Strany znovu potvrzují důležitost předcházení terorismu a boje proti němu při důsledném dodržování právního státu a lidských práv a v souladu s platným mezinárodním právem, včetně Charty OSN, mezinárodních úmluv zaměřených proti terorismu, příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, uprchlického práva a mezinárodního humanitárního práva.

2.   V tomto rámci a s přihlédnutím ke globální strategii OSN pro boj proti terorismu, která je obsažena v rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/288 ze dne 8. září 2006 a jejích prováděcích přezkumech, se strany dohodly na tom, že budou spolupracovat při předcházení teroristickým činům a jejich potlačování, zejména:

a)	prostřednictvím výměny informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích prováděné v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy;

b)	prostřednictvím výměny názorů na prostředky a metody používané v boji proti terorismu, včetně technických oblastí a odborné přípravy, a výměny zkušeností s předcházením terorismu;

c)	vymezením oblastí budoucí spolupráce, včetně spolupráce při předcházení náboru a radikalizace a v boji proti financování terorismu, a prostřednictvím partnerství se třetími zeměmi;

d)	v případech, kdy je to proveditelné a vhodné, podporováním regionálních iniciativ ke spolupráci donucovacích orgánů v boji proti terorismu na základě důsledného dodržování lidských práv a právního státu;

e)	spoluprací při prohlubování mezinárodního konsensu o boji proti terorismu a jeho normativním rámci a prací na dohodě o všeobecné úmluvě o mezinárodním terorismu;

f)	podporou spolupráce mezi členskými státy OSN při účinném provádění globální strategie OSN pro boj proti terorismu všemi vhodnými prostředky a

g)	prostřednictvím výměny osvědčených postupů v oblasti ochrany lidských práv v boji proti terorismu.

3.   Strany znovu potvrzují svůj závazek spolupracovat v případě potřeby při poskytování pomoci v budování kapacit pro boj proti terorismu jiným státům, které potřebují zdroje a odborné znalosti pro předcházení teroristické činnosti a reakci na ni.

4.   Strany se dohodly na úzké spolupráci v rámci Globálního fóra pro boj proti terorismu a jeho pracovních skupin.

5.   Strany se dohodly na tom, že budou udržovat na úrovni úředníků pravidelný dialog o boji proti terorismu.

Článek 10

Spolupráce v regionálních a mezinárodních organizacích

Strany se zavazují spolupracovat prostřednictvím výměny názorů, případně koordinace postojů v mezinárodních a regionálních organizacích a fórech, včetně OSN a jejích specializovaných agentur, Světové obchodní organizace (WTO), skupiny G 20, Rady pro finanční stabilitu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), skupiny Světové banky a regionálních rozvojových bank, setkání Asie-Evropa (ASEM), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), regionálního fóra ASEAN (ARF), Fóra tichomořských ostrovů a Sekretariátu Tichomořského společenství.

Článek 11

Mezinárodní bezpečnost a kyberprostor

Strany uznávají důležitost spolupráce a výměny názorů v oblasti mezinárodní bezpečnosti a kyberprostoru, včetně norem chování a uplatňování mezinárodního práva v kyberprostoru, rozvoje opatření k budování důvěry a budování kapacit.

HLAVA III

SPOLUPRÁCE V OBLASTI GLOBÁLNÍHO ROZVOJE A HUMANITÁRNÍ POMOCI

Článek 12

Rozvoj

1.   Strany znovu potvrzují svůj závazek přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu a snižování chudoby, posilovat spolupráci v oblasti mezinárodního rozvoje a zvyšovat účinnost pomoci a rozvoje, se zvláštním zaměřením na provádění na úrovni jednotlivých zemí.

2.   Strany uznávají význam spolupráce pro zajištění většího dopadu, dosahu a vlivu činností v oblasti rozvoje.

3.   Za tímto účelem se strany dohodly na:

a)	pravidelném politickém dialogu o rozvojové spolupráci;

b)	výměně názorů a případně koordinaci postojů v otázkách rozvoje na regionálních a mezinárodních fórech s cílem prosazovat udržitelný růst podporující začlenění v zájmu lidského rozvoje;

c)	výměně informací o svých rozvojových programech a případně koordinaci svých vnitrostátních aktivit za účelem zvýšení svého příspěvku k udržitelnému hospodářskému růstu a snižování chudoby podporou součinnosti mezi příslušnými programy, lepší dělbou práce a vyšší účinností v praxi a

d)	provádění případné vzájemně delegované spolupráce v oblasti rozvojové pomoci jménem druhé strany na základě ujednání mezi oběma stranami.

Článek 13

Humanitární pomoc

Strany znovu potvrzují společný závazek poskytovat humanitární pomoc a vynaloží úsilí, aby podle potřeby přišly s koordinovanými řešeními.

HLAVA IV

SPOLUPRÁCE V HOSPODÁŘSKÝCH A OBCHODNÍCH OTÁZKÁCH

Článek 14

Dialog o hospodářské politice

Strany se dohodly na tom, že budou vést dialog mezi svými orgány a podporovat výměnu informací a sdílení zkušeností týkajících se makroekonomických politik a trendů, včetně výměny informací o koordinaci hospodářských politik v rámci regionální hospodářské spolupráce a integrace.

Článek 15

Dialog a spolupráce v oblasti obchodu a investic

1.   Strany se zavazují ke spolupráci při zajišťování podmínek pro růst vzájemného obchodu a investic a při podporování tohoto růstu.

2.   Strany se zavazují k dialogu na vysoké úrovni a ke spolupráci v oblastech souvisejících s obchodem a investicemi s cílem usnadnit dvoustranný obchod a investiční toky, zamezit necelním překážkám obchodu a investic a odstraňovat je, zlepšovat transparentnost a rozvíjet mnohostranný obchodní systém.

3.   Dialog o otázkách obchodu a investic zahrnuje:

a)	každoroční dialog o obchodní politice na úrovni vyšších úředníků doplněný o ministerská zasedání týkající se obchodu podle rozhodnutí stran;

b)	dialog o obchodu se zemědělskými produkty a jejich uvádění na trh a dialog o sanitárních a fytosanitárních otázkách a

c)	jiné odvětvové výměny podle rozhodnutí stran.

4.   Strany se vzájemně informují a vyměňují si názory o rozvoji dvoustranného a mezinárodního obchodu a investic a o aspektech dalších politik souvisejících s obchodem a investicemi, včetně regulačních otázek s možným dopadem na dvoustranný obchod a investice.

5.   Strany si si budou vyměňovat informace týkající se jejich politických přístupů k dohodám o volném obchodu a o příslušných předmětech těchto dohod. Tato dohoda nevyžaduje ani nevylučuje v budoucnosti sjednání a uzavření dohody o volném obchodu mezi stranami, která doplní a rozšíří hospodářská ustanovení této dohody.

6.   Strany uznávají význam liberalizace obchodu jako hnací síly celosvětového hospodářského růstu a důležitost jeho uskutečňování prostřednictvím mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech a potvrzují svůj závazek spolupracovat v rámci WTO s cílem dosáhnout další liberalizace obchodu.

Článek 16

Investice

Strany budou podporovat přitažlivé a stabilní prostředí pro oboustranné investice prostřednictvím dialogu zaměřeného na:

a)	posílení vzájemného porozumění a spolupráce v otázkách investic;

b)	zkoumání mechanismů k usnadnění investičních toků a

c)	podporu stabilních, transparentních, nediskriminačních a otevřených pravidel pro investory, aniž by byly dotčeny závazky stran podle preferenčních obchodních dohod a další mezinárodní povinnosti.

Článek 17

Veřejné zakázky

1.   Strany znovu potvrzují svůj závazek ohledně otevřených a transparentních rámců pro zadávání veřejných zakázek, které v souladu s mezinárodními závazky stran prosazují efektivní vynakládání prostředků, konkurenční trhy a nediskriminační nákupní postupy, a tím podporují obchod mezi stranami.

2.   Strany se dohodly na dalším posilování svých konzultací, spolupráce, výměny zkušeností a osvědčených postupů v oblasti veřejných zakázek o otázkách společného zájmu, mimo jiné o svých regulačních rámcích.

3.   Strany se dohodly na tom, že prozkoumají způsoby, jak dále podporovat přístup na trh s veřejnými zakázkami druhé strany, a budou si vyměňovat názory na opatření a postupy, které by mohly nepříznivě ovlivnit vzájemný obchod v oblasti veřejných zakázek.

Článek 18

Technické překážky obchodu

1.   Strany sdílejí názor, že větší slučitelnost norem, technických předpisů a postupů posuzování shody je klíčovým prvkem pro usnadnění obchodu.

2.   Strany uznávají, že mají obě zájem na omezení technických překážek obchodu, a za tímto účelem se dohodly na spolupráci v rámci Dohody WTO o technických překážkách obchodu, jakož i prostřednictvím Dohody o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií.

Článek 19

Sanitární a fytosanitární otázky a otázky týkající se dobrých životních podmínek zvířat

1.   Strany se dohodly na posílení spolupráce v sanitárních a fytosanitárních otázkách za účelem ochrany lidského zdraví, zdraví nebo života zvířat či rostlin na území stran, s přihlédnutím k právům a povinnostem stran podle Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření (dále jen „dohoda SPS“).

2.   V rámci dohody SPS a příslušných mezinárodních norem Codexu Alimentarius, Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (dále jen „IPPC“) a Světové organizace pro zdraví zvířat (dále jen „OIE“) si strany vyměňují informace s cílem zvýšit vzájemné porozumění sanitárním a fytosanitárním opatřením druhé strany a usnadnit obchod mezi stranami tím, že:

a)

se budou pravidelně setkávat v rámci vhodných fór podle rozhodnutí stran za účelem výměny názorů na sanitární a fytosanitární právní předpisy a předpisy upravující dobré životní podmínky zvířat, na systémy provádění, inspekcí a osvědčování a na postupy při dohlížení a na řešení otázek vyplývajících z používání sanitárních a fytosanitárních opatření;

b)	budou usilovat o uplatňování dovozních požadavků na celém území vyvážející strany, včetně uplatňování zásad regionalizace;

c)	v souladu s dohodou SPS: i) budou uznávat oblasti prosté škůdců a nákaz a oblasti s nízkým výskytem škůdců nebo nákaz; ii) budou ověřovat celý systém inspekcí a osvědčování nebo části tohoto systému, který používají orgány vyvážející strany;

d)	si budou vyměňovat informace o sanitárních a fytosanitárních otázkách a otázkách týkajících se dobrých životních podmínkách zvířat, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit obchod mezi stranami, jako jsou mimořádná opatření, nově se objevující nákazy a škůdci a nové dostupné vědecké důkazy.

3.   Strany se dohodly na spolupráci v oblasti otázek týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a na sdílení informací o těchto otázkách.

4.   Strany rovněž spolupracují v oblasti sanitárních a fytosanitárních otázek a otázek týkajících se dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím příslušných mnohostranných rámců, včetně Světové obchodní organizace (WTO), Komise pro Codex Alimentarius, IPPC a OIE.

Článek 20

Cla

V celní oblasti strany spolupracují na dvoustranném a mnohostranném základě, s výhradou svých právních předpisů. Za tímto účelem se dohodly zejména na výměně zkušeností a ověření možností, jak zjednodušit celní režimy, zajistit transparentnost a posílit spolupráci v oblastech, jako je usnadnění obchodu, bezpečnost a zabezpečení mezinárodního obchodu a boj proti celním podvodům.

Článek 21

Duševní vlastnictví

1.   Strany znovu potvrzují důležitost svých práv a povinností vztahujících se k právům duševního vlastnictví, včetně práv autorských a souvisejících práv, ochranných známek, zeměpisných označení, průmyslových vzorů, odrůdových práv a patentů, a jejich vymáhání v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami, které každá strana dodržuje.

2.   Strany se dohodly na výměně informací a sdílení zkušeností ohledně otázek duševního vlastnictví týkající se správy, ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví prostřednictvím vhodných forem spolupráce.

Článek 22

Politika hospodářské soutěže

Strany podporují hospodářskou soutěž v oblasti hospodářských činností tím, že vymáhají své právní předpisy upravující hospodářskou soutěž. Strany se dohodly na sdílení informací o politice hospodářské soutěže a souvisejících otázkách a na posílení spolupráce mezi svými orgány pro hospodářskou soutěž.

Článek 23

Služby

Strany naváží věcný dialog, jehož cílem je podpora dvoustranného obchodu službami a výměna informací o jejich regulačním prostředí.

Článek 24

Finanční služby

Pokud jde o finanční služby, strany se dohodly na tom, že budou udržovat výměnu informací a zkušeností ohledně svého dohledového a regulačního prostředí a posílí spolupráci s cílem zlepšit účetní a kontrolní systémy, systémy dohledu a regulační systémy v bankovnictví, pojišťovnictví a jiných částech finančního odvětví.

Článek 25

Daně

1.   Strany v zájmu posílení a rozvoje hospodářských činností a s přihlédnutím k potřebě regulačního rámce uznávají zásady řádné správy v oblasti daní, včetně transparentnosti, výměny informací a předcházení škodlivým daňovým praktikám, a zavazují se k jejich dodržování.

2.   Strany v souladu se svými pravomocemi spolupracují, mimo jiné prostřednictvím vhodných mezinárodních fór, na zlepšení mezinárodní spolupráce v daňové oblasti a na usnadnění výběru zákonných daňových výnosů při dodržení zásad řádné daňové správy uvedených v odstavci 1.

Článek 26

Transparentnost

Strany uznávají důležitost transparentnosti a náležitého postupu při používání svých právních předpisů souvisejících s obchodem, tak jak jsou stanoveny v článku X Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen „GATT 1994“) a v článku III Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), a za tímto účelem se dohodly na tom, že posílí spolupráci a výměnu informací s cílem podpořit kvalitu a účinnost regulačních předpisů a zásady řádné správní praxe.

Článek 27

Suroviny

1.   Strany uznávají, že transparentní tržní přístup je nejlepším způsobem, jak vytvořit příznivé podmínky pro investice do produkce surovin a obchodu s nimi a jak podpořit účinné přidělování a využívání surovin.

2.   Strany se s ohledem na svou hospodářskou politiku a cíle a s cílem podpořit obchod dohodly na posílení spolupráce v otázkách týkajících se surovin za účelem posílení globálního rámce obchodu se surovinami založeného na pravidlech a prosazování transparentnosti na globálních trzích se surovinami.

3.   Tato spolupráce se může mimo jiné týkat těchto témat:

a)	otázek nabídky a poptávky, otázek dvoustranného obchodu a investic, jakož i zájmových otázek vyplývajících z mezinárodního obchodu;

b)	regulačních rámců stran a

c)	osvědčených postupů vztahujících se k udržitelnému rozvoji těžebního průmyslu, včetně politiky v oblasti nerostných surovin, územního plánování a vydávání povolení.

4.   Strany budou spolupracovat prostřednictvím dvoustranného dialogu nebo v rámci příslušných vícestranných nebo mezinárodních institucí.

Článek 28

Obchod a udržitelný rozvoj

1.   Strany znovu potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu a investic tak, aby přispívaly k cíli udržitelného rozvoje, a vynasnaží se, aby byl tento cíl naplňován v příslušných oblastech jejich hospodářských vztahů.

2.   Strany uznávají, že každá z nich má právo stanovit vlastní úroveň ochrany životního prostředí a práce na svém území a přijmout či měnit příslušné předpisy a politiky v souladu se svými závazky vyplývajícími z mezinárodně uznávaných norem a dohod.

3.   Strany rovněž uznávají, že by se měly vystříhat podpory obchodu nebo investic tím způsobem, že sníží úroveň ochrany nebo že nabídnou snížení úrovně ochrany, kterou poskytují jejich vnitrostátní environmentální nebo pracovněprávní předpisy.

4.   Strany si vyměňují informace a zkušenosti ze své činnosti s cílem podpořit soudržnost a vzájemnou podpůrnost obchodních, sociálních a environmentálních cílů, včetně aspektů uvedených v hlavě VIII, a posílí dialog a spolupráci v otázkách udržitelného rozvoje, které mohou vyvstat v souvislosti s obchodními vztahy.

Článek 29

Spolupráce podniků

1.   Strany podporují posílení vazeb mezi podniky a vazeb mezi vládou a podniky prostřednictvím obousměrných návštěv a činností zahrnujících podnikání mimo jiné i v kontextu ASEM.

2.   Tato spolupráce se zejména zaměří na zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat:

a)	pobízení k převodům technologií;

b)	výměnu osvědčených postupů ohledně přístupu k financování;

c)	podporu sociální odpovědnosti podniků a

d)	rozvoj stávající spolupráce v oblasti norem a posuzování shody.

3.   Strany se dohodly na usnadnění a rozvíjení dialogu a spolupráce mezi svými příslušnými obchodními agenturami a agenturami na podporu investic.

Článek 30

Občanská společnost

Strany podporují dialog mezi vládními a nevládními organizacemi, jako jsou odbory, zaměstnavatelé, podnikatelská sdružení, obchodní a průmyslové komory, s cílem podpořit obchod a investice v oblastech společného zájmu.

Článek 31

Cestovní ruch

Strany uznávají význam cestovního ruchu pro prohlubování vzájemného porozumění a poznání mezi národy Unie a Austrálie a hospodářské výhody vyplývající z intenzivnějšího cestovního ruchu a dohodly se, že budou spolupracovat s cílem zvýšit obousměrný cestovní ruch mezi Unií a Austrálií.

HLAVA V

SPOLUPRÁCE V OBLASTI SVOBODY, BEZPEČNOSTI A PRÁVA

Článek 32

Právní spolupráce

1.   Strany uznávají důležitost mezinárodního práva soukromého, právní a justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech pro podporu prostředí, které usnadní mezinárodní obchod a investice i mobilitu lidí. Strany se dohodly na posílení spolupráce, a to i prostřednictvím sjednávání, ratifikace a provádění mezinárodních dohod, jako jsou dohody přijaté v rámci Haagské konference o mezinárodním právu soukromém.

2.   Strany se dohodly na tom, že budou usnadňovat a podpoovat rozhodčí řízení, tam kde je to vhodné, jako řešení občanskoprávních sporů a soukromých obchodních sporů s mezinárodním prvkem v souladu s příslušnými mezinárodními nástroji.

3.   Pokud jde o justiční spolupráci v trestních věcech, strany rozšíří spolupráci v oblasti vzájemné právní pomoci na základě příslušných mezinárodních nástrojů. Součástí této spolupráce by mělo být také případné přistoupení k příslušným nástrojům OSN a jejich provedení. Tato spolupráce může případně zahrnovat rovněž podporu příslušných nástrojů Rady Evropy, jakož i spolupráci mezi příslušnými australskými orgány a Eurojustem.

Článek 33

Spolupráce v oblasti vymáhání práva

Strany se dohodly na spolupráci donucovacích orgánů, agentur a útvarů a na tom, že přispějí k narušení a odstranění hrozeb nadnárodní trestné činnosti, kterým jsou vystaveny obě strany. Tato spolupráce může mít podobu vzájemné pomoci při vyšetřování, sdílení vyšetřovacích metod, společného vzdělávání a odborné přípravy pracovníků donucovacích orgánů a dalších druhů společných činností a pomoci podle vzájemného rozhodnutí stran.

Článek 34

Boj proti terorismu, nadnárodní organizované trestné činnosti a korupci

1.   Strany se dohodly na spolupráci v oblasti předcházení a potlačování terorismu, jak je uvedeno v článku 9.

2.   Strany opětovně potvrzují svůj závazek spolupracovat při předcházení organizované, hospodářské a finanční trestné činnosti, korupci, padělání a nedovoleným transakcím a jejich potírání důsledným plněním stávajících vzájemných mezinárodních závazků v této oblasti, včetně účinné spolupráce při vymáhání majetku či finančních prostředků pocházejících z korupčního jednání.

3.   V souvislosti s předcházením, odhalováním, vyšetřováním a stíháním teroristických trestných činů nebo závažné nadnárodní trestné činnosti strany uznávají důležitost Dohody mezi Evropskou unií a Austrálií o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících leteckými dopravci a o jejich předávání australské správě pro cla a ochranu hranic.

4.   Strany podporují provádění Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejích doplňkových protokolů včetně silných a účinných mechanismů přezkumu.

5.   Strany podporují také provádění Úmluvy OSN proti korupci, včetně fungování silného mechanismu přezkumu, přičemž zohlední zásady transparentnosti a účasti občanské společnosti.

Článek 35

Boj proti nedovoleným drogám

1.   Strany v rámci svých pravomocí a kompetencí spolupracují, aby zajistily vyvážený a integrovaný přístup k minimalizaci újmy, kterou nedovolené drogy způsobují jednotlivcům, rodinám a komunitám. Protidrogové politiky a opatření se zaměří na posílení struktur pro boj s nedovolenými drogami, na snížení nabídky nedovolených drog, obchodu s nimi a poptávky po nich a na zvládnutí zdravotních a sociálních důsledků zneužívání drog, na překonávání závislosti a rovněž na pokračující spolupráci při účinném potírání zneužívání chemických prekursorů používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek.

2.   Strany spolupracují s cílem rozbít nadnárodní zločinecké sítě podílející se na pašování drog, mimo jiné prostřednictvím výměny informací a zpravodajských poznatků, odborné přípravy nebo sdílení osvědčených postupů, včetně zvláštních vyšetřovacích metod. Zvláštní úsilí bude vynaloženo proti pronikání zločineckých živlů do legální ekonomiky.

3.   Strany spolupracují při řešení problematiky nových psychoaktivních látek případně i prostřednictvím výměny zpravodajských a jiných informací.

Článek 36

Boj proti kyberkriminalitě

1.   Strany v mezích své odpovědnosti posílí spolupráci za účelem prevence a potírání počítačové a elektronické kriminality s využitím špičkové technologie a šíření nedovoleného obsahu, včetně teroristického obsahu, prostřednictvím internetu, a to výměnou informací a praktických zkušeností v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky v oblasti lidských práv.

2.   Strany si vyměňují informace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy vyšetřovatelů zabývajících se kyberkriminalitou, a forenzních věd vyšetřování kyberkriminality v digitální oblasti.

3.   Strany podporují budapešťskou Úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě jako celosvětovou normu v boji proti kyberkriminalitě na všech příslušných úrovních.

Článek 37

Boj proti praní peněz a financování terorismu

1.   Strany znovu potvrzují potřebu spolupracovat při předcházení zneužívání svých finančních systémů k legalizaci výnosů z jakékoli trestné činnosti, včetně nedovoleného obchodu s drogami a korupce, a v boji proti financování terorismu. Tato spolupráce se vztahuje také na vymáhání majetku nebo finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti.

2.   Strany si vyměňují důležité informace v rámci svých právních předpisů a provádějí vhodná opatření pro boj proti praní peněz a financování terorismu v souladu s normami, které přijaly příslušné mezinárodní orgány činné v této oblasti, jako je Finanční akční výbor (FATF).

Článek 38

Migrace a azyl

1.   Strany se dohodly na tom, že posílí dialog a spolupráci v otázkách migrace, azylu, participace a rozmanitosti.

2.   Spolupráce může zahrnovat výměnu informací o přístupech k nedovolenému přistěhovalectví, pašování lidí, obchodování s lidmi, azylu, k účasti migrantů na sociálním a hospodářském životě, správě hranic, vízům, biometrickým údajům a zabezpečení dokladů.

3.   Strany se dohodly na tom, že budou spolupracovat při předcházení nedovolenému přistěhovalectví a jeho kontrole. Za tímto účelem:

a)	Austrálie zpětně přebere své státní příslušníky, kteří se protiprávně zdržují na území členského státu, a to na žádost tohoto členského státu a bez zbytečných formalit vedoucích k neopodtstatněnému prodlení;

b)	každý členský stát zpětně přebere své státní příslušníky, kteří se protiprávně zdržují na území Austrálie, a to na žádost Austrálie a bez zbytečných formalit vedoucích k neopodtstatněnému prodlení a

c)	členské státy a Austrálie poskytnou svým státním příslušníkům pro tyto účely řádné doklady totožnosti.

4.   Strany na žádost kterékoliv z nich prozkoumají možnost uzavření dohody mezi Austrálií a Evropskou unií o zpětném přebírání osob. Vyžádá si to zvážení vhodné organizace zpětného přebírání státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti.

Článek 39

Konzulární ochrana

1.   Austrálie souhlasí s tím, aby diplomatické a konzulární úřady kteréhokoli zastoupeného členského státu poskytovaly v Austrálii konzulární ochranu (1) jménem jiných členských států, které nemají v Austrálii své stálé zastoupení.

2.   Unie a členské státy souhlasí s tím, aby diplomatické a konzulární orgány Austrálie poskytovaly konzulární ochranu jménem třetí země a aby tyto třetí země poskytovaly konzulární ochranu jménem Austrálie v Unii tam, kde Austrálie nebo třetí země nemají své stálé zastoupení.

3.   Smyslem odstavců 1 a 2 je upustit od některých požadavků na povinné oznamování nebo souhlas, které by se jinak mohly vyžadovat.

4.   Strany se dohodly na usnadnění dialogu o konzulárních záležitostech mezi svými příslušnými orgány.

Článek 40

Ochrana osobních údajů

1.   Strany se dohodly na tom, že budou spolupracovat na zajištění toho, aby ochrana osobních údajů byla na úrovni příslušných mezinárodních norem, včetně Pravidel OECD pro ochranu soukromí a přeshraniční toky osobních údajů.

2.   Spolupráce v oblasti ochrany osobních údajů může zahrnovat mimo jiné výměnu informací a odborných znalostí. Může rovněž zahrnovat spolupráci mezi regulačními protějšky v takových subjektech, jako je Pracovní skupina OECD pro informační bezpečnost a bezpečnost soukromých údajů nebo platforma pro ochranu soukromí v globálních sítích (Global Privacy Enforcement Network).

HLAVA VI

SPOLUPRÁCE V OBLASTI VÝZKUMU, INOVACÍ A INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI

Článek 41

Věda, výzkum a inovace

1.   Strany se dohodly na tom, že posílí svou spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací na podporu Dohody o vědecké a technické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Austrálií nebo jako doplněk k této dohodě.

2.   Posílená spolupráce usiluje mimo jiné o:

a)	řešení zásadních společných společenských výzev pro Austrálii a Unii, tak jak je přezkoumal a schválil Společný výbor pro vědeckotechnickou spolupráci zřízený podle článku 5 Dohody o vědecké a technické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Austrálií;

b)	zapojení řady inovátorů z veřejného a soukromého sektoru, včetně malých a středních podniků s cílem usnadnit využívání výsledků kooperativního výzkumu a dosahování vzájemně výhodných obchodních nebo širších společenských výsledků;

c)

další posílení možností australských a unijních výzkumných pracovníků lépe využívat příležitostí, které nabízí výzkumné a inovační programy každé ze stran, mimo jiné prostřednictvím: i) souhrnných informacích o programech a možné účasti v nich; ii) včasného informování o nových strategických prioritách; iii) prozkoumání možností pro využití a posílení mechanismů spolupráce, jako jsou napříjklad twinningy, společné výzvy a koordinované výzvy; a

d)	prozkoumání možností Austrálie a Unie spolupracovat při iniciování širší regionální a mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací a účasti na ní.

3.   Strany v souladu se svými právními předpisy podpoří zapojení soukromého a veřejného sektoru a občanské společnosti na jejich území do aktivit na posílení spolupráce.

4.   Posílená spolupráce se zaměří na všechny oblasti civilního výzkumu a inovací, včetně, ale nikoli pouze na:

a)	řešení společenských problémů v oblastech společného zájmu a posílení klíčových základních technologií, včetně kosmologie;

b)	výzkumnou infrastrukturu, včetně elektronických infrastruktur, a na výměnu informací o otázkách, jako jsou přístup k výzkumným infrastrukturám, jejich řízení, financování a stanovování jejich priorit a

c)	posílení mobility výzkumných pracovníků mezi Austrálií a Unií.

Článek 42

Informační společnost

1.   Strany uznávají, že informační a komunikační technologie jsou klíčovými prvky moderního života a mají zásadní význam pro hospodářský a sociální vývoj, a dohodly se na výměně názorů v rámci svých politik v této oblasti.

2.   Spolupráce v této oblasti se může zaměřit mimo jiné na:

a)

výměnu názorů na různé aspekty informační společnosti, zejména na politiky a regulaci v oblasti elektronických komunikací, včetně univerzální služby, poskytování licencí a obecných oprávnění, ochranu soukromí a osobních údajů, elektronickou veřejnou správu a otevřenou správu, na bezpečnost internetu a na nezávislost a efektivnost regulačních orgánů;

b)	propojení a interoperabilitu výzkumných sítí, výpočetních a vědeckých datových infrastruktur a služeb, mimo jiné i v regionálním rámci;

c)	normalizaci, certifikaci a šíření nových informačních a komunikačních technologií;

d)	aspekty bezpečnosti, důvěry a soukromí v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi a službami, včetně podpory internetové bezpečnosti, boje proti zneužívání informační technologie a všech forem elektronických médií a sdílení informací; a

e)	výměnu názorů na opatření zaměřená na řešení otázky poplatků za roamingové služby v mobilních sítích, mimo jiné jako přeshraniční překážky obchodu.

HLAVA VII

SPOLUPRÁCE V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ A KULTURY

Článek 43

Vzdělávání, odborná příprava a mládež

1.   Strany uznávají zásadní přínos vzdělávání a odborné přípravy pro vytváření kvalitních pracovních míst a udržitelný růst v znalostních ekonomikách a uznávají, že mají společný zájem na spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a s tím související problematiky mládeže.

2.   V souladu se společnými zájmy a cíli svých politik v oblasti vzdělávání se strany zavazují, že budou pokračovat v dialogu EU–Austrálie o politice v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a podporovat vhodné činnosti uskutečňované ve spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Tato spolupráce se týká všech oblastí vzdělávání a může mít mimo jiné formu:

a)	mobility osob prostřednictvím podpory a usnadnění výměn studentů, akademických a administrativních pracovníků vysokoškolských institucí, učitelů a osob pracujících s mládeží;

b)	společných projektů založených na spolupráci mezi institucemi v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v Unii a Austrálii s cílem podporovat vypracovávání studijních plánů, společné studijní programy a akademické hodnosti a mobilitu pedagogů a studentů;

c)	institucionální spolupráce, vazeb a partnerství zaměřených na podporu výměny zkušeností a znalostí a účinná propojení mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi a

d)	podpory reformy politiky prostřednictvím dialogu, studií, konferencí, seminářů, pracovních skupin, srovnávacích analýz a výměny informací a osvědčených postupů, a to zejména v souvislosti s boloňským a kodaňským procesem a nástroji Unie k zajištění transparentnosti.

Článek 44

Spolupráce v oblasti kultury, audiovizuálních a sdělovacích prostředků

1.   Strany se dohodly na tom, že budou podporovat užší spolupráci v kulturních a kreativních odvětvích s cílem podpořit, mimo jiné, vzájemné porozumění a poznání svých kultur.

2.   Smluvní strany usilují o přijetí příslušných opatření na podporu kulturních výměn a o provádění společných iniciativ v různých oblastech kultury s využitím dostupných nástrojů a rámců spolupráce.

3.   Strany usilují o podporu mobility kulturních pracovníků a uměleckých děl mezi Austrálií a Unií a jejími členskými státy.

4.   Strany podporují mezikulturní dialog mezi organizacemi občanské společnosti a také jednotlivců z obou stran.

5.   Strany se dohodly na tom, že budou spolupracovat zejména prostřednictvím politického dialogu na příslušných mezinárodních fórech, zvláště v rámci Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) za účelem sledování společných cílů a podpory kulturní rozmanitosti mimo jiné prováděním Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.

6.   Strany podněcují, podporují a usnadňují výměnu, spolupráci a dialog mezi institucemi a profesionálními pracovníky v oblasti audiovizuálních a sdělovacích prostředků.

7.   Strany se dohodly na podpoře kulturní spolupráce v rámci ASEM, zejména prostřednictvím činnosti nadace Asie-Evropa (ASEF).

HLAVA VIII

SPOLUPRÁCE V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE, ENERGETIKY A DOPRAVY

Článek 45

Životní prostředí a přírodní zdroje

1.   Strany se dohodly na tom, že je potřeba chránit, uchovávat a udržitelným způsobem řídit přírodní zdroje a biologickou rozmanitost jako základ pro rozvoj stávajících a budoucích generací.

2.   Strany posílí svou spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a začlení ohledy k životnímu prostředí do všech oblastí spolupráce, mimo jiné i v mezinárodním a regionálním kontextu, zejména pokud jde o:

a)	udržování dialogu na vysoké úrovni o otázkách životního prostředí;

b)	účast v mnohostranných dohodách o životním prostředí a jejich provádění, případně posilování společných základů mezi stranami v environmentálních otázkách včetně aktivity na mnohostranných fórech;

c)	podporu přístupu ke genetickým zdrojům a jejich udržitelné využívání v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními smlouvami v této oblasti, které strany ratifikovaly nebo k nimž přistoupily; a

d)

podporu výměny informací, odborných znalostí a postupů v oblasti životního prostředí, pokud jde o: i) provádění a vymáhání právních předpisů v oblasti životního prostředí; ii) účinné využívání zdrojů a udržitelnou spotřebu a výrobu; iii) zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti; iv) nakládání s chemickými látkami a s odpady; v) vodní politiku; a vi) zachování pobřežního a mořského prostředí a kontrolu jeho znečištění a zhoršování.

Článek 46

Změna klimatu

1.   Strany uznávají společnou celosvětovou hrozbu změny klimatu a potřebu, aby všechny země přijaly opatření ke snížení emisí s cílem stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v ovzduší na úrovni, která by zamezila nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém. Strany v rámci svých pravomocí zintenzivní spolupráci v této oblasti, aniž jsou dotčena jednání o změně klimatu na jiných fórech, jako je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Cílem této spolupráce je mimo jiné:

a)

boj proti změně klimatu s celkovým cílem stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v ovzduší s ohledem na nejnovější vědecké informace a nutnost přechodu k hospodářství s nízkými emisemi a zároveň pokračovat v udržitelném hospodářském růstu prostřednictvím zmírňujících a adaptačních opatření odpovídajících vnitrostátní situaci;

b)	výměna odborných znalostí a informací týkajících se koncipování, provádění a vývoje jejich domácích politik v oblasti zmírňování změny klimatu a přístupů k ní, včetně případných tržních mechanismů;

c)	výměna odborných znalostí a informací týkajících se nástrojů veřejného a soukromého sektoru, pokud jde o financování opatření v oblasti klimatu;

d)	spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje, šíření, používání a převodu nízkouhlíkových technologií s cílem snížit emise skleníkových plynů, podpořit účinné využívání zdrojů a současně udržet hospodářský růst;

e)	výměna zkušeností, odborných znalostí a osvědčených postupů, případně sledování a analýza účinků skleníkových plynů, rozvoj programů pro zmírňování dopadů změny klimatu a programů adaptace na ni a zpracování strategií s nízkými emisemi;

f)	popřípadě podpora opatření, která přijímají rozvojové země ke zmírnění dopadů a k adaptaci na změnu klimatu;

g)	spolupráce zaměřená na dosažení solidní a právně závazné mezinárodní dohody o klimatu závazné pro všechny země.

2.   Za tím účelem se strany dohodly na udržování pravidelného dialogu a spolupráce na politické a odborné úrovni jak mezi sebou, tak v rámci příslušných vícestranných a mnohostranných fór.

Článek 47

Civilní ochrana

Strany uznávají potřebu minimalizovat dopad přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. Strany potvrzují společný závazek podporovat opatření k prevenci, zmírňování, připravenosti a odezvě s cílem zvýšit odolnost společnosti a infrastruktury v případě potřeby spolupracovat na dvoustranné a mnohostranné politické úrovni při plnění těchto cílů.

Článek 48

Energetika

Strany uznávají důležitost odvětví energetiky a úlohu dobře fungujícího trhu s energií pro udržitelný rozvoj a hospodářský růst a přispívají k plnění mezinárodně dohodnutých rozvojových cílů a spolupracují při řešení celosvětových problémů v oblasti životního prostředí a klimatu a v rozsahu svých pravomocí usilují o posílení spolupráce v této oblasti s cílem:

a)	rozvíjet politiky zaměřené na posilování energetické bezpečnosti;

b)	podporovat celosvětový obchod s energií a investice do odvětví energetiky;

c)	zlepšit konkurenceschopnost;

d)	zlepšit fungování světových trhů s energií;

e)	vyměňovat si informace a politické zkušenosti prostřednictvím stávajících mnohostranných energetických fór;

f)	podpořit rozvoj a přijímání čistých, různorodých, nákladově efektivních a udržitelných energetických technologií, včetně obnovitelných a nízkouhlíkových technologií;

g)	dosáhnout racionálního využívání energie s přispěním na straně nabídky i poptávky podporou energetické účinnosti při výrobě, přepravě, distribuci a konečném užití energie; a

h)	sdílet osvědčené postupy v oblasti energetického průzkumu a výroby.

Článek 49

Doprava

1.   Strany usilují o spolupráci ve všech důležitých oblastech dopravní politiky, včetně integrované dopravní politiky, a to za účelem zlepšení pohybu zboží a osob, podpory bezpečnosti a ochrany námořní a letecké dopravy, ochrany životního prostředí a zvýšení účinnosti svých dopravních systémů.

2.   Spolupráce mezi stranami v této oblasti se zaměří na podporu:

a)	výměny informací o jejich dopravních politikách a postupech, včetně včasného upozorňování na navrhované změny regulačních režimů, které mají vliv na jejich odvětví dopravy;

b)

posílení vztahů v oblasti letectví mezi Austrálií a Unií, zlepšení přístupu na trh a investičních příležitostí a rozšíření a prohloubení spolupráce v oblasti předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany letecké dopravy, jakož i hospodářské regulace odvětví letecké dopravy s cílem podpořit sbližování právních předpisů a odstranit překážky pro podnikání, stejně tak jako spolupráci v oblasti řízení letového provozu;

c)	dialogu a spolupráce při plnění cílů neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trhy a obchodu založeného na spravedlivé hospodářské soutěži na komerčním základě;

d)	dialog a spolupráci v oblasti dopadů dopravy na životní prostředí;

e)	dialog a spolupráci směřující ke vzájemnému uznávání řidičských průkazů; a

f)	spolupráci na mezinárodních fórech zabývajících se dopravou.

Článek 50

Zemědělství a rozvoj venkova

1.   Strany se dohodly na tom, že budou podporovat spolupráci v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

2.   Spolupráci lze zvážit mimo jiné v oblasti zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova, zeměpisných označení, diverzifikace a restrukturalizace zemědělských odvětví a udržitelného zemědělství.

Článek 51

Udržitelné obhospodařování lesů

Strany se dohodly na podpoře spolupráce na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, pokud jde o udržitelné obhospodařování lesů a související politiky a právní předpisy, včetně opatření pro boj proti nezákonné těžbě dřeva a s ní souvisejícímu obchodu, jakož i na prosazování řádné správy lesů.

Článek 52

Námořní záležitosti a rybolov

1.   Strany posílí dialog a spolupráci v otázkách společného zájmu v oblasti rybolovu a námořních záležitostí. Strany usilují o podporu dlouhodobého zachování a udržitelného řízení živých mořských zdrojů, výměnu informací prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu a ujednání a mnohostranných fór, jako je Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), podporují úsilí o předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“), provádějí řízení založené na ekosystémech a podporují spolupráci v oblasti výzkumu udržitelnosti mořských a rybolovných zdrojů.

2.   Strany spolupracují s cílem:

a)	podpořit rozvoj, provádění a dodržování účinných opatření pro zajištění dlouhodobého zachování a udržitelného řízení rybolovných zdrojů v rámci působnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu nebo v rámci ujednání, jichž jsou stranami;

b)	zajistit mnohostrannou správu v rámci příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu vysoce stěhovavých rybích populací v celé oblasti jejich výskytu;

c)	podpořit integrovaný přístup k námořním záležitostem na mezinárodní úrovni; a

d)	vynaložit maximální úsilí, aby usnadnily, jak uznají za vhodné, své členství v regionálních organizacích pro řízení rybolovu, kde jedna strana je členem a druhá spolupracující stranou.

3.   Strany povedou pravidelný dialog ve spojení s jinými setkáními na úrovni vyšších úředníků s cílem posílit dialog a spolupráci, jakož i výměnu informací a zkušeností týkajících se politiky rybolovu a námořních záležitostí.

Článek 53

Zaměstnanost a sociální věci

1.   Strany se dohodly na tom, že zlepší spolupráci v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, a to i pokud jde o globalizaci a demografické změny. Strany usilují o podporu spolupráce a výměny informací a zkušeností týkajících se zaměstnanosti a pracovněprávních záležitostí. Oblasti spolupráce mohou zahrnovat výměny informací o politice zaměstnanosti, regionální a sociální soudržnosti, sociálním začleňování, systémech sociálního zabezpečení, vztazích mezi sociálními partnery, celoživotním rozvoji dovedností, zaměstnanosti mladých lidí, ochraně zdraví a bezpečnosti na pracovišti, nediskriminaci a rovnosti, včetně rovnosti žen a mužů, stejně jako o sociální odpovědnosti podniků a důstojné práci.

2.   Strany znovu potvrzují, že je nutné podpořit plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci jako hlavní prvek udržitelného rozvoje a snižování chudoby. V této souvislosti mají strany na paměti Deklaraci Mezinárodní organizace práce (ILO) o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci.

3.   Strany znovu potvrzují své závazky týkající se dodržování, podpory a provádění mezinárodně uznávaných pracovních a sociálních norem, které jsou stanoveny v Deklaraci ILO o základních principech a právech v práci.

4.   Formy spolupráce mohou zahrnovat mimo jiné zvláštní programy, projekty a iniciativy podle vzájemné dohody, jakož i dialog o tématech společného zájmu na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni.

Článek 54

Zdraví

Strany se dohodly na podpoře vzájemné spolupráce, výměně informací a sdílení zkušeností z politiky v oblasti zdraví a účinného zvládání přeshraničních problémů v oblasti zdraví.

HLAVA IX

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC

Článek 55

Jiné dohody nebo ujednání

1.   Strany mohou tuto dohodu doplnit uzavřením zvláštních dohod či ujednání v jakékoli oblasti spolupráce spadající do její působnosti. Tyto zvláštní dohody jsou nedílnou součástí celkových dvoustranných vztahů upravených touto dohodou.

2.   Touto dohodou není dotčeno ani ovlivněno fungování či použití jiných dohod mezi stranami a nedotýká se ani jejich výkladu. Ustanovení této dohody týkající se řešení sporů zejména nenahrazují ani žádným způsobem neovlivňují ustanovení týkající se řešení sporů v jiných dohodách mezi stranami.

3.   Strany uznávají, že případ zvláštní naléhavosti ve smyslu čl. 57 odst. 7 by rovněž mohl sloužit jako důvod pro pozastavení provádění nebo ukončení platnosti jiných dohod mezi stranami. Za takových okolností strany vyřeší takový spor podle ustanovení takových jiných dohod o řešení sporů, pozastavení provědění a ukončení platnosti.

Článek 56

Společný výbor

1.   Strany zřizují společný výbor složený ze zástupců obou stran.

2.   V rámci společného výboru jsou vedeny konzultace s cílem usnadnit provádění této dohody a podporovat její obecné cíle, jakož i zachovat celkovou soudržnost ve vztazích mezi EU a Austrálií.

3.   Společný výbor:

a)	podporuje účinné provádění této dohody;

b)	sleduje rozvoj komplexních dvojstranných vztahů mezi stranami, včetně dohod;

c)	v případě potřeby požaduje informace od výborů či jiných subjektů zřízených podle ostatních dohod mezi stranami a posuzuje zprávy předložené těmito výbory či subjekty;

d)	pořádá výměny názorů a předkládá návrhy v jakýchkoli záležitostech společného zájmu, včetně budoucích opatření a zdrojů, které jsou k dispozici pro jejich provedení;

e)	stanoví priority a v případě potřeby určí další kroky nebo akční plány pro účely této dohody;

f)	hledá vhodné způsoby předcházení potížím, které se mohou objevit v oblastech, na něž se vztahuje tato dohoda;

g)	v souladu s článkem 57 usiluje o vyřešení případných sporů, jež vyvstanou při uplatňování nebo výkladu této dohody;

h)	posuzuje informace předložené některou ze stran v souladu s článkem 57; a

i)	přijímá případná rozhodnutí za účelem provedení konkrétních aspektů této dohody.

4.   Společný výbor pracuje na základě jednomyslnosti. Přijme svůj jednací řád. Výbor může zřizovat podvýbory a pracovní skupiny, které se zabývají specifickými otázkami.

5.   Společný výbor se obvykle schází jednou ročně střídavě v Unii a Austrálii. Na žádost kterékoli strany lze svolat mimořádná zasedání. Společnému výboru spolupředsedají obě strany. Společný výbor se obvykle schází na úrovni vyšších úředníků, ale může se sejít i na úrovni ministrů. Společný výbor může rovněž pracovat prostřednictvím videokonferencí nebo telefonických kontaktů či výměnou informací e-mailem.

Článek 57

Provádění dohody a řešení sporů

1.   V duchu vzájemné úcty a spolupráce, který je zakotven v této dohodě, přijmou strany obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků podle této dohody.

2.   Strany se dohodly, že na žádost kterékoli strany co nejrychleji konzultují všechny sporné otázky, které mohou vyvstat v souvislosti s prováděním této dohody. Pokud se však při uplatňování nebo výkladu této dohody objeví rozdílné názory, může kterákoli ze stran postoupit danou záležitost společnému výboru. Strany předloží společnému výboru veškeré informace, které jsou nezbytné pro důkladné posouzení dané záležitosti s cílem vyřešit sporné otázky včas a smírně.

3.   V případě zvláštní naléhavosti může kterákoli strana danou záležitost neprodleně postoupit společnému výboru a předložit veškeré informace, které jsou nezbytné pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt včasné a oboustranně přijatelné řešení. Pokud společný výbor na úrovni vyšších úředníků nevyřeší situaci do 15 dnů od zahájení konzultací a nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byla záležitost společnému výboru předložena, je věc předložena na dalších 15 dnů k naléhavému zvážení ministrům.

4.   V nepravděpodobném a neočekávaném případě, kdy není nalezeno řešení přijatelné pro obě strany do 15 dnů od zahájení konzultací na ministerské úrovni, nejpozději však do 45 dnů ode dne, kdy byla záležitost předložena společnému výboru, se kterákoli strana může rozhodnout přijmout vhodná opatření ohledně této dohody, včetně pozastavení provádění jejích ustanovení nebo ukončení její platnosti. Strany uznávají, že případ zvláštní naléhavosti může rovněž sloužit jako důvod pro přijetí vhodných opatření mimo rámec této dohody v souladu s právy a povinnostmi stran podle dalších dohod mezi stranami nebo podle obecného mezinárodního práva. V Unii by rozhodnutí o pozastavení provádění dohody muselo být přijato jednomyslně. V Austrálii by rozhodnutí o pozastavení provádění dohody přijala vláda Austrálie v souladu s jejími právními předpisy.

5.   Strany se dohodly na tom, že jakékoli rozhodnutí přijmout vhodná opatření podle odstavce 4 musí být řádně odůvodněno. Toto rozhodnutí musí být neprodleně oznámeno písemně druhé straně. Strany se dohodly na tom, že každé takové opatření musí být přiměřené a musí být v souladu s čl. 55 odst. 2, jakož i s obecnými zásadami mezinárodního práva.

6.   Pokud je přijato jakékoli opatření podle odstavce 4, bude zrušeno, jakmile pomine důvod pro jeho přijetí. Strana dovolávající se odstavce 4 průběžně sleduje vývoj situace, která vedla k přijetí tohoto rozhodnutí, a zruší přijatá opatření, jakmile to je opodstatněné.

7.   Strany se dohodly na tom, že pro účely správného výkladu a praktického provádění této dohody se „zvláště naléhavým případem“ rozumí zvláště závažné a významné porušení povinností uvedených v čl. 2 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 této dohody jednou ze stran, což vede k situaci, která vyžaduje okamžitou reakci druhé strany. Strany se domnívají, že zvláště závažné a významné porušení čl. 2 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 2 by mělo být výjimečné povahy, jež ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost.

8.   Pokud ve třetí zemi nastane situace, kterou lze podle její závažnosti a povahy vnímat jako zvláště naléhavý případ, usilují strany na žádost kterékoli ze stran o urychlené konzultace, aby si ohledně vzniklé situace vyměnily názory a posoudily možná řešení.

HLAVA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 58

Definice

Pro účely této dohody se „stranami“ rozumí Unie nebo její členské státy, případně Unie a její členské státy, v souladu s jejich pravomocemi na jedné straně a Austrálie na straně druhé.

Článek 59

Finanční spolupráce

1.   Při provádění programů pomoci v rámci své politiky rozvojové spolupráce strany spolupracují na předcházení nesrovnalostem, podvodům, korupci nebo jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, které poškozují finanční zájmy stran, a na jejich potírání.

2.   Za tímto účelem si příslušné orgány Unie a Austrálie vyměňují informace, včetně osobních údajů, v souladu se svými platnými právními předpisy, a na žádost jedné ze stran vedou konzultace.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům a příslušný australský orgán se mohou dohodnout na další spolupráci v oblasti boje proti podvodům, včetně uzavření operativních ujednání.

Článek 60

Zveřejňování informací

1.   Strany poskytnou přiměřenou ochranu informacím sdíleným podle této dohody v souladu se zájmem veřejnosti o přístup k informacím.

2.   Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat jako povinnost stran sdílet informace nebo umožnit přístup ke sdíleným informacím, jejichž zpřístupnění by:

a)	bylo na újmu: i) veřejné bezpečnosti; ii) zpravodajských, obranných a vojenských záležitostí; iii) mezinárodních vztahů; iv) finanční, měnové či hospodářské politice; v) soukromí nebo vi) oprávněných komerčních zájmů či obchodních věcí nebo

b)	bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem.

3.   V případě, že se sdílejí informace toho druhu, jaký je uveden v tomto článku, přijímající strana tyto informace zveřejní pouze se souhlasem druhé strany nebo pokud je to nezbytné, aby splnila své právní povinnosti.

4.   Žádné ustanovení této dohody nemá za cíl odchýlit se od práv, povinností nebo závazků stran vyplývajících z dvoustranných dohod nebo ujednání týkajících se utajovaných informací vyměňovaných mezi stranami.

Článek 61

Vstup v platnost, prozatímní provádění, doba trvání a ukončení platnosti

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost třicet dnů po dni, kdy si strany navzájem oznámí dokončení svých právních postupů nezbytných pro tento účel.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, mohou Austrálie a Unie do okamžiku, než vstoupí tato dohoda v platnost, prozatímně provádět vzájemně vymezená ustanovení této dohody. Toto prozatímní provádění začíná třicet dnů ode dne, kdy si Austrálie a Unie vzájemně oznámily dokončení svých příslušných vnitřních postupů nezbytných k tomuto prozatímnímu provádění.

3.   Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Kterákoliv strana může druhé straně písemně oznámit svůj záměr tuto dohodu vypovědět. Výpověď nabývá účinku šest měsíců od tohoto oznámení.

Článek 62

Oznámení

Oznámení podle článku 61 se podávají Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie nebo Ministerstvu zahraničních věcí a obchodu Austrálie nebo jejich nástupnickým organizacím.

Článek 63

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Austrálie.

Článek 64

Závazná znění

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

---

(1)  Austrálie souhlasí s použitím výrazu „konzulární ochrana“ v tomto článku namísto výrazu „konzulární funkce“ za předpokladu, že výraz „konzulární ochrana“ zahrnuje funkce uvedené v článku 9 směrnice Rady (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES a že mezi tyto funkce patří vydávání náhradních cestovních pasů nebo cestovních dokladů.

---