1.1 Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:

1.2  ►C1  Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v provozním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. ◄

1.3 Při stanovení délky, šířky a výšky se neberou v úvahu zařízení a vybavení uvedená v dodatku 1.

5.1 Tažné vozidlo musí být schopno pětkrát během pěti minut rozjet jízdní soupravu na stoupajícím sklonu nejméně 12 %.

5.2 Pro vykonání zkoušky uvedené v bodě 5.1 musí být tažné vozidlo a přípojné vozidlo naloženy tak, aby se jejich hmotnost rovnala maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy.

1.1 Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:

1.2  ►C1  Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v provozním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. ◄

1.3 Při stanovení délky, šířky a výšky se neberou v úvahu zařízení a vybavení uvedená v dodatku 1.

1.3.1 Další požadavky na aerodynamická zařízení uvedená v dodatku 1

1.3.1.1 Aerodynamická zařízení a vybavení, jejichž délka v pracovní poloze nepřesahuje 500 mm, nezvětšují celkový použitelný nákladový prostor. Musí být konstruována takovým způsobem, aby bylo možné je zajistit v zatažené nebo složené poloze a v pracovní poloze. Dále musí být taková zařízení a vybavení konstruována takovým způsobem, že když vozidlo stojí, lze je zatáhnout nebo složit tak, aby maximální přípustná šířka vozidla uvedená v bodě 1.1.2 nebyla na žádné z obou stran vozidla překročena o více než 25 mm a maximální přípustná délka vozidla uvedená v bodě 1.1.1 nebyla překročena o více než 200 mm, což je povoleno pouze od výšky nejméně 1 050 mm nad zemí, a nezhoršovala tak možnost využít vozidlo v rámci intermodální dopravy. Kromě toho musí být splněny požadavky uvedené v bodech 1.3.1.1.1 a 1.3.1.1.3.

1.3.1.1.1 Zařízení a vybavení musí mít schválení typu v souladu s tímto nařízením.

1.3.1.1.2 Obsluha musí mít možnost měnit polohu aerodynamických zařízení a vybavení a zatahovat nebo skládat je působením manuální síly nepřesahující 40 daN. Kromě toho to lze rovněž učinit automaticky.

1.3.1.1.3 Dotyčná zařízení a vybavení nemusí být možno zatahovat nebo skládat, pokud jsou za všech podmínek zcela splněny požadavky na maximální rozměry.

1.3.1.2 Aerodynamická zařízení a vybavení, jejichž délka v pracovní poloze přesahuje 500 mm, nezvětšují celkový použitelný nákladový prostor. Musí být konstruována takovým způsobem, aby bylo možné je zajistit jak v zatažené nebo složené poloze, tak v pracovní poloze. Dále musí být taková zařízení konstruována takovým způsobem, že když vozidlo stojí, lze je zatáhnout nebo složit tak, aby maximální přípustná šířka vozidla uvedená v bodě 1.1.2 nebyla na žádné z obou stran vozidla překročena o více než 25 mm a maximální přípustná délka vozidla uvedená v bodě 1.1.1 nebyla překročena o více než 200 mm, což je povoleno pouze od výšky nejméně 1 050 mm nad zemí, a nezhoršovala tak možnost využít vozidlo v rámci intermodální dopravy. Kromě toho musí být splněny požadavky uvedené v bodech 1.3.1.2.1 až 1.3.1.2.4.

1.3.1.2.1 Zařízení a vybavení musí mít schválení typu v souladu s tímto nařízením.

1.3.1.2.2 Obsluha musí mít možnost měnit polohu aerodynamických zařízení a vybavení a zatahovat nebo skládat je působením manuální síly nepřesahující 40 daN. Kromě toho to lze rovněž učinit automaticky.

1.3.1.2.3 Každý hlavní svislý prvek nebo kombinace prvků a hlavní vodorovný prvek nebo kombinace prvků, které tvoří dotyčné zařízení a vybavení, musí po namontování na vozidlo a v pracovní poloze odolat svislé a vodorovné tažné a tlačné síle 200 daN ± 10 %, která staticky působí postupně ve směru nahoru, dolů, vlevo a vpravo na geometrický střed příslušné kolmé promítací roviny při maximálním tlaku 2,0 MPa. Zařízení a vybavení se mohou deformovat, ale systém pro nastavení a zajištění se v důsledku působících sil nesmí uvolnit. Deformace musí být omezena tak, aby bylo zajištěno, že maximální přípustná šířka vozidla není na žádné straně vozidla překročena o více než 25 mm, a to během zkoušky ani po ní.

1.3.1.2.4 Každý hlavní svislý prvek nebo kombinace prvků a hlavní vodorovný prvek nebo kombinace prvků, které tvoří dotyčné zařízení a vybavení, musí rovněž v zatažené nebo složené poloze odolat vodorovné tažné síle 200 daN ± 10 %, síle 200 daN ± 10 %, která staticky působí podélně směrem dozadu na geometrický střed příslušné kolmé promítací roviny při maximálním tlaku 2,0 MPa. Zařízení a vybavení se mohou deformovat, ale systém pro nastavení a zajištění se v důsledku působících sil nesmí uvolnit. Deformace musí být omezena tak, aby bylo zajištěno, že maximální přípustná šířka vozidla není na žádné z obou stran vozidla překročena o více než 25 mm a maximální povolená délka vozidla není překročena o více než 200 mm.

1.3.1.3 Technická zkušebna ke spokojenosti schvalovacího orgánu ověří, že aerodynamická zařízení a vybavení nacházející se jak v pracovní poloze, tak v zatažené nebo složené poloze významně nezhoršují chlazení a větrání hnacího ústrojí, výfukového systému a kabiny. Veškeré ostatní příslušné požadavky týkající se systémů vozidla musí být zcela splněny, ať už se zařízení a vybavení nacházejí ve své pracovní poloze, nebo v zatažené či složené poloze.

3.1 Maximální technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy nesmí překročit součet maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla a maximální technicky přípustné přípojné hmotnosti.

3.2 Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost nesmí překročit 3 500 kg.

4.1 Maximální technicky přípustná hmotnost působící v bodě spojení musí činit nejméně 4 % maximální přípustné přípojné hmotnosti nebo nejméně 25 kg, přičemž se použije větší z uvedených hodnot.

4.2 Výrobce musí uvést v příručce pro uživatele podmínky pro připevnění spojovacího zařízení k motorovému vozidlu.

4.2.1 Je-li to vhodné, musí podmínky uvedené v bodě 4.2 zahrnovat maximální technicky přípustnou hmotnost působící v bodě spojení tažného vozidla, maximální přípustnou hmotnost spojovacího zařízení, místa montáže spojovacího zařízení a maximální přípustný zadní převis spojovacího zařízení.

5.1 Vozidla konstruovaná pro tažení přípojného vozidla musí být schopna se během pěti minut pětkrát rozjet do stoupání o sklonu nejméně 12 %.

5.2 Pro vykonání zkoušky uvedené v bodě 5.1 musí být tažné vozidlo a přípojné vozidlo naloženy tak, aby se jejich hmotnost rovnala maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy.

6.1 Motor musí poskytovat výstupní výkon minimálně 5 kW na tunu maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy nebo, není-li vozidlo konstruováno pro tažení přípojného vozidla, maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého samostatného vozidla. ►M2  Požadavky stanovené v tomto bodě se nevztahují na výhradně elektrický režim jízdy hybridních elektrických vozidel. ◄

6.2 Výkon motoru se měří podle předpisu EHK OSN č. 85 ( 7 ).

7.1 Vozidlo musí být schopno projet v obou směrech po úplné trajektorii 360°, jak je uvedeno na obrázku 1 dodatku 3 k této příloze, aniž by jakékoliv krajní body vozidla vyčnívaly z obvodu vnější kružnice či případně přesahovaly do obvodu kružnice vnitřní.

7.1.1  ►C1  Zkouška se provádí s vozidlem jak za podmínek nenaloženého vozidla (tj. při hmotnosti vozidla v provozním stavu), tak u vozidla zatíženého na maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla. ◄ ►M2  Pokud je vozidlo vybaveno aerodynamickými zařízeními nebo vybavením podle bodů 1.3.1.1 a 1.3.1.2, musí být tato zařízení a vybavení v provozní a pracovní poloze. ◄

7.1.2 Pro účely bodu 7.1 se v úvahu neberou části, jež mohou přesahovat šířku vozidla uvedené v dodatku 1 k této příloze.

7.2 V případě vozidel vybavených zatížitelnou nápravou se požadavek bodu 7.1 uplatní rovněž v případě použití zatížitelné nápravy (zatížitelných náprav).

7.3 Požadavky bodu 7.1 se ověřují tímto způsobem:

7.4 Se souhlasem technické zkušebny a schvalovacího orgánu lze požadavky na manévrovací schopnosti prokázat numerickou simulací v souladu s přílohou XVI směrnice 2007/46/ES. V případě pochybností může technická zkušebna nebo schvalovací orgán požadovat provedení fyzické zkoušky v plném rozsahu.

1.1 Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:

1.2  ►C1  Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v provozním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. ◄

1.3 Při stanovení délky, šířky a výšky se neberou v úvahu zařízení a vybavení uvedená v dodatku 1.

1.3.1 Další požadavky na aerodynamická zařízení uvedená v dodatku 1

1.3.1.1 Aerodynamická zařízení a vybavení, jejichž délka v pracovní poloze nepřesahuje 500 mm, nezvětšují použitelnou délku nákladového prostoru. Musí být konstruována takovým způsobem, aby bylo možné je zajistit jak v zatažené nebo složené poloze, tak v pracovní poloze. Dále musí být taková zařízení a vybavení konstruována takovým způsobem, že když vozidlo stojí, lze je zatáhnout nebo složit tak, aby maximální přípustná šířka vozidla nebyla na žádné z obou stran vozidla překročena o více než 25 mm a maximální přípustná délka vozidla nebyla překročena o více než 200 mm, což je povoleno pouze od výšky nejméně 1 050 mm nad zemí, a nezhoršovala tak možnost využít vozidlo v rámci intermodální dopravy. Kromě toho musí být splněny požadavky uvedené v bodech 1.3.1.1.1 a 1.3.1.1.3.

1.3.1.1.1 Zařízení a vybavení musí mít schválení typu v souladu s tímto nařízením.

1.3.1.1.2 Obsluha musí mít možnost měnit polohu aerodynamických zařízení a vybavení a zatahovat nebo skládat je působením manuální síly nepřesahující 40 daN. Kromě toho to lze rovněž učinit automaticky.

1.3.1.1.3 Dotyčná zařízení a vybavení nemusí být možno zatahovat nebo skládat, pokud jsou za všech podmínek zcela splněny požadavky na maximální rozměry.

1.3.1.2 Aerodynamická zařízení a vybavení, jejichž délka v pracovní poloze přesahuje 500 mm, nezvětšují použitelnou délku nákladového prostoru. Musí být konstruována takovým způsobem, aby bylo možné je zajistit jak v zatažené nebo složené poloze, tak v pracovní poloze. Dále musí být taková zařízení konstruována takovým způsobem, že když vozidlo stojí, lze je zatáhnout nebo složit tak, aby maximální přípustná šířka vozidla nebyla na žádné z obou stran vozidla překročena o více než 25 mm a maximální přípustná délka vozidla nebyla překročena o více než 200 mm, což je povoleno pouze od výšky nejméně 1 050 mm nad zemí, a nezhoršovala tak možnost využít vozidlo v rámci intermodální dopravy. Kromě toho musí být splněny požadavky uvedené v bodech 1.3.1.2.1 až 1.3.1.2.4 níže.

1.3.1.2.1 Zařízení a vybavení musí mít schválení typu v souladu s tímto nařízením.

1.3.1.2.2 Obsluha musí mít možnost měnit polohu aerodynamických zařízení a vybavení a zatahovat nebo skládat je působením manuální síly nepřesahující 40 daN. Kromě toho to lze rovněž učinit automaticky.

1.3.1.2.3 Každý hlavní svislý prvek nebo kombinace prvků a hlavní vodorovný prvek nebo kombinace prvků, které tvoří dotyčné zařízení a vybavení, musí po namontování na vozidlo a v pracovní poloze odolat svislé a vodorovné tažné a tlačné síle, síle 200 daN ± 10 %, která staticky působí postupně ve směru nahoru, dolů, vlevo a vpravo na geometrický střed příslušné kolmé promítací roviny při maximálním tlaku 2,0 MPa. Zařízení a vybavení se mohou deformovat, ale systém pro nastavení a zajištění se v důsledku působících sil nesmí uvolnit. Deformace musí být omezena tak, aby bylo zajištěno, že maximální přípustná šířka vozidla není na žádné straně vozidla překročena o více než 25 mm, a to během zkoušky ani po ní.

1.3.1.2.4 Každý hlavní svislý prvek nebo kombinace prvků a hlavní vodorovný prvek nebo kombinace prvků, které tvoří dotyčné zařízení a vybavení, musí rovněž v zatažené nebo složené poloze odolat vodorovné tažné síle 200 daN ± 10 %, která staticky působí podélně směrem dozadu na geometrický střed příslušné kolmé promítací roviny při maximálním tlaku 2,0 MPa. Zařízení a vybavení se mohou deformovat, ale systém pro nastavení a zajištění se v důsledku působících sil nesmí uvolnit. Deformace musí být omezena tak, aby bylo zajištěno, že maximální přípustná šířka vozidla není na žádné z obou stran vozidla překročena o více než 25 mm a maximální povolená délka vozidla není překročena o více než 200 mm.

1.3.1.3 V příslušných případech musí být aerodynamická zařízení a vybavení kabin konstruována takovým způsobem, aby jak v zatažené nebo složené poloze, tak v pracovní poloze nebyla na žádné z obou stran vozidla překročena maximální přípustná šířka vozidla o více než 25 mm a aby nezhoršovala možnost využít vozidlo v rámci intermodální dopravy. Kromě toho musí být splněny požadavky uvedené v bodech 1.3.1.3.1 až 1.3.1.3.4 níže.

1.3.1.3.1 Aerodynamická zařízení a vybavení pro kabiny musí mít schválení typu v souladu s tímto nařízením.

1.3.1.3.2 V příslušných případech se nesmí žádná část zařízení a vybavení po montáži na vozidlo, a to jak v zatažené nebo složené poloze, tak v pracovní poloze, nacházet nad dolní hranou čelního skla s výjimkou případu, že na ni řidič nemá přímý výhled z důvodu přístrojové desky nebo jiné standardní vnitřní výbavy.

1.3.1.3.3 Zařízení a vybavení musí být pokryta materiálem pohlcujícím energii. Nebo musí být zařízení a vybavení tvořena materiálem o tvrdosti přesahující 60 jednotek stupnice Shore (A) v souladu s bodem 1.3.1.4.

1.3.1.3.4 Zařízení a vybavení nesmí být konstruována z materiálu, který je náchylný k lámání na ostré úlomky nebo k vytváření zubatých okrajů.

1.3.1.4 Technická zkušebna ke spokojenosti schvalovacího orgánu ověří, že aerodynamická zařízení a vybavení uvedená v bodech 1.3.1.1, 1.3.1.2 a 1.3.1.3, nacházející se jak v pracovní poloze, tak v zatažené nebo složené poloze, nezhoršují výhled řidiče směrem dopředu a funkce ostřikování a stírání čelního skla, ani významně nezhoršují chlazení a větrání hnacího ústrojí, výfukového systému, brzdového systému, kabiny a nákladového prostoru. Veškeré ostatní příslušné požadavky týkající se systémů vozidla musí být zcela splněny, ať už se zařízení a vybavení nacházejí ve své pracovní poloze, nebo v zatažené či složené poloze.

1.4 Prodloužené kabiny

1.4.1 Pokud čelní plocha místa kabiny motorového vozidla, včetně všech vnějších výčnělků například podvozku, nárazníků, krytů kol a kol, v plném rozsahu splňuje parametry trojrozměrného pláště stanovené v dodatku 5 a délka nákladového prostoru nepřesahuje 10,5 m, může vozidlo přesahovat maximální povolenou délku stanovenou v bodě 1.1.1.

1.4.2 V případě podle bodu 1.4.1 uvede výrobce následující doplňkový symbol pod povinnými nápisy na povinném štítku výrobce nebo vedle nich, vně jasně vyznačeného obdélníku, který obsahuje pouze povinné údaje.

2.1.1 Provedou se vhodné výpočty k zajištění toho, že pro každou technickou konfiguraci v rámci typu jsou splněny požadavky stanovené v bodech 2.2 a 2.3.

2.1.2 U vozidel vybavených zatížitelnými nápravami se výpočty podle bodů 2.2 a 2.3 provedou s odpružením těchto zatížitelných náprav při běžné provozní konfiguraci.

2.1.3 U vozidel se zdvihatelnými nápravami se výpočty podle bodů 2.2 a 2.3 provedou při spuštěných nápravách.

2.1.4 U motorových vozidel na alternativní paliva nebo s nulovými emisemi:

2.1.4.1 Dodatečná hmotnost potřebná pro technologii alternativního paliva nebo technologii zajišťující nulové emise v souladu s bodem 2.3 přílohy I směrnice 96/53/ES se stanoví na základě dokumentace předložené výrobcem. Správnost uvedených informací ověří technická zkušebna ke spokojenosti schvalovacího orgánu.

2.1.4.2 Výrobce uvede následující doplňkový symbol, jakož i hodnotu dodatečné hmotnosti pod povinnými nápisy na povinném štítku výrobce nebo vedle nich, vně jasně vyznačeného obdélníku, který obsahuje pouze povinné údaje.

2.2.1 Součet maximálních technicky přípustných hmotností na jednotlivé nápravy společně se součtem maximálních technicky přípustných hmotností na skupiny náprav nesmí být menší než maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla.

2.2.2 U žádné skupiny náprav označené indexem „j“ nesmí být součet maximálně technicky přípustné hmotnosti na jejích nápravách menší než maximální technicky přípustná hmotnost na skupinu náprav.

2.3.1  ►C1  Součet hmotnosti vozidla v provozním stavu, hmotnosti volitelného vybavení, hmotnosti cestujících, hmotnosti spojovacího zařízení, není-li zahrnuta v hmotnosti v provozním stavu, a maximální technicky přípustné hmotnosti v bodě spojení nesmí překročit maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla. ◄

2.3.2 Je-li vozidlo zatíženo na svou maximální přípustnou hmotnost naloženého vozidla, nesmí hmotnost přenášená na nápravu „i“ překročit hmotnost mi na tuto nápravu a hmotnost na skupinu náprav „j“ nesmí překročit hmotnost μj.

2.3.3 Požadavky bodu 2.3.2 je třeba splnit při těchto podmínkách zatížení:

2.3.4  ►C1  Je-li vozidlo zatíženo na součet maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla a hmotnosti spojovacího zařízení, není-li zahrnuta v hmotnosti v provozním stavu, a maximální přípustné hmotnosti v bodě spojení tak, aby bylo dosaženo maximálního přípustného maximálního zatížení na zadní skupinu náprav (μ) nebo maximálního přípustného maximálního zatížení na zadní nápravu (m), nesmí být hmotnost působící na přední řízenou nápravu (řízené nápravy) menší než 20 % maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla. ◄

2.3.5 V případě vozidel zvláštního určení kategorie N2 a N3 ověřuje technická zkušebna splnění požadavků oddílu 2 po dohodě s výrobce, přičemž se zohlední zvláštní konstrukce vozidla (například autojeřábu).

3.1 Maximální technicky přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy nesmí překročit součet maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla a maximální technicky přípustné přípojné hmotnosti.

4.1 Vozidla konstruovaná pro tažení přípojného vozidla a zatížená na maximální technicky přípustnou hmotnost naložené jízdní soupravy musí být schopna se během pěti minut pětkrát rozjet do stoupání o sklonu nejméně 12 %.

4.2 Pokud jde o stoupavost, zkouší se u terénních vozidel splnění požadavků podle přílohy II.

4.2.1 Použijí se rovněž požadavky podle oddílu 5 dodatku 1 k příloze II směrnice 2007/46/ES.

5.1 Vozidla musí mít výkon motoru nejméně 5 kW na tunu maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy.

5.1.1 V případě tahače přívěsu nebo tahače návěsu určeného pro přepravu nedělitelných nákladů musí být výkon motoru nejméně 2 kW na tunu maximální technicky přípustné hmotnosti naložené jízdní soupravy.

5.1.2 Požadavky stanovené v bodech 5.1 a 5.1.1 se nevztahují na výhradně elektrický režim jízdy hybridních elektrických vozidel.

5.2 Výkon motoru se měří podle předpisu EHK OSN č. 85.

6.1 Vozidlo musí být schopno projet v obou směrech po úplné trajektorii 360°, jak je uvedeno na obrázku 1 dodatku 3 této přílohy, aniž by jakékoliv krajní body vozidla vyčnívaly z obvodu vnější kružnice či případně přečnívaly do obvodu kružnice vnitřní.

6.1.1  ►C1  Zkouška se provádí s vozidlem jak za podmínek nenaloženého vozidla (tj. při hmotnosti vozidla v provozním stavu), tak u vozidla zatíženého na maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla. ◄ ►M2  Pokud je vozidlo vybaveno aerodynamickými zařízeními nebo vybavením podle bodů 1.3.1.1, 1.3.1.2 a 1.3.1.3, musí být tato zařízení a vybavení v provozní a pracovní poloze, případně – u zařízení a vybavení podle bodu 1.3.1.3 – v pevné pracovní poloze. ◄

6.1.2 Pro účely bodu 6.1 se v úvahu neberou části, jež mohou přesahovat šířku vozidla, uvedené v dodatku 1 k této příloze.

6.2 V případě vozidel vybavených zařízením pro zdvihání nápravy se požadavek bodu 6.1 použije rovněž ve zdvižené poloze zdvihatelné nápravy (zdvihatelných náprav) a v případě použití zatížitelné nápravy (zatížitelných náprav).

6.3 Požadavky bodu 6.1 se ověřují tímto způsobem:

6.4 Se souhlasem technické zkušebny a schvalovacího orgánu lze požadavky na manévrovací schopnosti prokázat numerickou simulací v souladu s přílohou XVI směrnice 2007/46/ES. V případě pochybností může technická zkušebna nebo schvalovací orgán požadovat provedení fyzické zkoušky v plném rozsahu.

1.1 Rozměry nesmí přesáhnout následující hodnoty:

1.2  ►C1  Pro účely měření délky, šířky a výšky musí mít vozidlo hmotnost v provozním stavu a musí být umístěno na vodorovném a rovném povrchu s pneumatikami nahuštěnými na tlak doporučený výrobcem. ◄

1.3 Měření délky, výšky a předního poloměru upevnění se provádí za podmínek vodorovné polohy ložné plochy nebo referenční plochy uvedené ve druhém pododstavci bodu 1.2.1 přílohy 7 předpisu EHK OSN č. 55.

1.4 Při stanovení délky, šířky a výšky se neberou v úvahu zařízení a vybavení uvedená v dodatku 1.

1.4.1 Další požadavky na aerodynamická zařízení uvedená v dodatku 1

1.4.1.1 Aerodynamická zařízení a vybavení, jejichž délka v pracovní poloze nepřesahuje 500 mm, nezvětšují použitelnou délku nákladového prostoru. Musí být konstruována takovým způsobem, aby bylo možné je zajistit jak v zatažené nebo složené poloze, tak v pracovní poloze. Dále musí být taková zařízení a vybavení konstruována takovým způsobem, že když vozidlo stojí, lze je zatáhnout nebo složit tak, aby maximální přípustná šířka vozidla nebyla na žádné z obou stran vozidla překročena o více než 25 mm a maximální přípustná délka vozidla nebyla překročena o více než 200 mm, což je povoleno pouze od výšky nejméně 1 050 mm nad zemí, a nezhoršovala tak možnost využít vozidlo v rámci intermodální dopravy. Kromě toho musí být splněny požadavky uvedené v bodech 1.4.1.1.1 až 1.4.1.1.3.

1.4.1.1.1 Zařízení a vybavení musí mít schválení typu v souladu s tímto nařízením.

1.4.1.1.2 Obsluha musí mít možnost měnit polohu aerodynamických zařízení a vybavení a zatahovat a skládat je působením manuální síly nepřesahující 40 daN. Kromě toho to lze rovněž učinit automaticky.

1.4.1.1.3 Dotyčná zařízení a vybavení nemusí být možno zatahovat nebo skládat, pokud jsou za všech podmínek zcela splněny požadavky na maximální rozměry.

1.4.1.2 Aerodynamická zařízení a vybavení, jejichž délka v pracovní poloze přesahuje 500 mm, nezvětšují použitelnou délku nákladového prostoru. Musí být konstruována takovým způsobem, aby bylo možné je zajistit jak v zatažené nebo složené poloze, tak v pracovní poloze. Dále musí být taková zařízení konstruována takovým způsobem, že když vozidlo stojí, lze je zatáhnout nebo složit tak, aby maximální přípustná šířka vozidla nebyla na žádné z obou stran vozidla překročena o více než 25 mm a maximální přípustná délka vozidla nebyla překročena o více než 200 mm, což je povoleno pouze od výšky nejméně 1 050 mm nad zemí, a nezhoršovala tak možnost využít vozidlo v rámci intermodální dopravy. Kromě toho musí být splněny požadavky uvedené v bodech 1.4.1.2.1 až 1.4.1.2.4.

1.4.1.2.1 Zařízení a vybavení musí mít schválení typu v souladu s tímto nařízením.

1.4.1.2.2 Obsluha musí mít možnost měnit polohu aerodynamických zařízení a vybavení a zatahovat nebo skládat je působením manuální síly nepřesahující 40 daN. Kromě toho to lze rovněž učinit automaticky.

1.4.1.2.3 Každý hlavní svislý prvek nebo kombinace prvků a hlavní vodorovný prvek nebo kombinace prvků, které tvoří dotyčné zařízení a vybavení, musí po namontování na vozidlo a v pracovní poloze odolat svislé a vodorovné tažné a tlačné síle 200 daN ± 10 %, která staticky působí postupně ve směru nahoru, dolů, vlevo a vpravo na geometrický střed příslušné kolmé promítací roviny při maximálním tlaku 2,0 MPa. Zařízení a vybavení se mohou deformovat, ale systém pro nastavení a zajištění se v důsledku působících sil nesmí uvolnit. Deformace musí být omezena tak, aby bylo zajištěno, že maximální přípustná šířka vozidla není na žádné straně vozidla překročena o více než 25 mm, a to během zkoušky ani po ní.

1.4.1.2.4 Každý hlavní svislý prvek nebo kombinace prvků a hlavní vodorovný prvek nebo kombinace prvků, které tvoří zařízení a vybavení, musí rovněž v zatažené nebo složené poloze odolat vodorovné tažné síle 200 daN ± 10 %, která staticky působí podélně směrem dozadu na geometrický střed příslušné kolmé promítací roviny při maximálním tlaku 2,0 MPa. Zařízení a vybavení se mohou deformovat, ale systém pro nastavení a zajištění se v důsledku působících sil nesmí uvolnit. Deformace musí být omezena tak, aby bylo zajištěno, že maximální přípustná šířka vozidla není na žádné z obou stran vozidla překročena o více než 25 mm a maximální povolená délka vozidla není překročena o více než 200 mm.

1.4.1.3 Technická zkušebna ke spokojenosti schvalovacího orgánu ověří, že aerodynamická zařízení a vybavení nacházející se jak v pracovní poloze, tak v zatažené nebo složené poloze zcela neblokuje větrání nákladového prostoru. Veškeré ostatní příslušné požadavky týkající se systémů vozidla musí být zcela splněny, ať už se dotyčná zařízení a vybavení nacházejí ve své pracovní poloze, nebo v zatažené či složené poloze.

3.1 Konstrukce přívěsů nebo návěsů musí umožňovat, aby, jsou-li spojeny s tažným vozidlem, jízdní souprava mohla projet v obou směrech po úplné trajektorii 360°, tvořené dvěma soustřednými kružnicemi, přičemž vnější kružnice má poloměr 12,50 m a vnitřní kružnice poloměr 5,30 m, aniž by jakékoliv krajní body tažného vozidla vyčnívaly z obvodu vnější kružnice či jakékoliv krajní body přívěsu nebo návěsu přečnívaly do obvodu kružnice vnitřní. ►M2  Pokud je přívěs nebo návěs vybaven aerodynamickými zařízeními nebo vybavením podle bodů 1.4.1.1 nebo 1.4.1.2, musí být tato zařízení a vybavení v pracovní a provozní poloze. ◄

3.2 U návěsu, který není vybaven aerodynamickými zařízeními nebo vybavením podle bodu 1.4.1.1 nebo 1.4.1.2, se požadavek stanovený v bodě 3.1 považuje za splněný, splňuje-li referenční rozvor jeho náprav (RWB) tento požadavek:

3.3 Má-li jedna nebo několik těchto neřízených náprav zařízení pro zdvihání nápravy, bere se v úvahu referenční rozvor se spuštěnou nebo zdviženou nápravou, podle toho, který je větší.

1. S výhradou dodatečných omezení uvedených v následujících tabulkách se při stanovení a výpočtu krajních rozměrů nemusí brát v úvahu zařízení a vybavení uvedená v tabulkách I, II a III, jsou-li splněny tyto požadavky:

2. Požadavky stanovené v odst. 1 písm. a), b) a c) se nevztahují na zařízení pro nepřímý výhled.

1.1 Celková délka, šířka a výška se měří podle bodu 1.2 částí A až D této přílohy.

1.2 Pokud nejsou překročeny mezní hodnoty stanovené v bodě 1.1 části A až D této přílohy, mohou se skutečné rozměry lišit od rozměrů uváděných výrobcem maximálně o 3 %.

2.1  ►C1  Hmotnost v provozním stavu se ověřuje podle skutečné hmotnosti zvážením vozidla a odečtením hmotnosti namontovaného volitelného vybavení. ◄ Pro tyto účely musí váhy splňovat požadavky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/23/ES ( 8 ).

2.2  ►C1  Hmotnost v provozním stavu určená v souladu s požadavky bodu 2.1 se může odchýlit od jmenovité hodnoty uvedené v bodě 2.6 písm. b) přílohy I nebo v oddíle I, části A nebo B přílohy III směrnice 2007/46/ES nebo v příslušné položce prohlášení o shodě nejvíce o: ◄

1. Zkušební podmínky pro aerodynamická zařízení a vybavení

1.1 Na žádost výrobce se provede zkouška na jednom z následujících předmětů:

1.1.1 na vozidle typu, pro který je aerodynamické zařízení a vybavení určeno;

1.1.2 na části karosérie vozidla typu, pro který je aerodynamické zařízení a vybavení určeno; tato část musí být reprezentativní pro daný typ (dané typy) vozidla;

1.1.3 na pevné stěně.

1.2 Pokud se zkouška provádí podle bodů 1.1.2 a 1.1.3, musí být části, které se používají pro připojení aerodynamických zařízení a vybavení k části karosérie vozidla nebo k pevné stěně rovnocenné částem, které se používají k upevnění aerodynamického zařízení a vybavení při jeho montáži na vozidlo. Ke každému zařízení musí být přiložen návod k montáži a návod k obsluze, který kterékoli odborně způsobilé osobě poskytuje dostatečné informace umožňující správnou montáž daného zařízení.

1.3 Na žádost výrobce může být zkušební postup popsaný v bodě 1.5 proveden numerickou simulací v souladu s přílohou XVI směrnice 2007/46/ES.

1.4 Podmínky provádění zkoušek nebo simulací.

1.4.1 Vozidlo musí být v klidu na vodorovné, rovinné, pevné a hladké ploše.

1.4.2 Přední kola musí být v poloze pro jízdu v přímém směru.

1.4.3 Pneumatiky musí být nahuštěny na tlak doporučený výrobcem vozidla.

1.4.4 Vozidlo musí být nenaložené.

1.4.5 Je-li to zapotřebí pro dosažení zkušební síly požadované podle bodu 1.5.1.2, může být vozidlo jakýmkoli způsobem zadržováno. Tento způsob určuje výrobce vozidla.

1.4.6 Vozidla vybavená hydraulicko-pneumatickým, hydraulickým nebo pneumatickým odpružením nebo zařízením pro automatické vyvažování podle zátěže se zkouší s odpružením nebo uvedeným zařízením za běžných provozních podmínek určených jeho výrobcem.

1.5 Zkušební postup

1.5.1 Provedou se zkoušky s cílem posoudit, zda aerodynamické zařízení a vybavení poskytuje stanovenou úroveň deformace v důsledku sil působících rovnoběžně s podélnou osou vozidla, jak je uvedeno v bodě 1.6.1. Alternativně se zařízení může pod vlivem působící síly složit nebo zatáhnout. Splnění požadavku uvedeného v bodě 1.6.2 se ověřuje pomocí vhodných zkušebních trnů pro účely nárazové zkoušky. Zařízení používané k rozložení zkušební síly na stanovenou rovnou plochu musí být spojeno s ovladačem sil prostřednictvím otočného kloubu. V případech geometrické neslučitelnosti lze místo zařízení s rovnou plochou použít adaptér.

1.5.1.1 Síla působí rovnoběžně s podélnou osou vozidla přes plochu nebo adaptér o výšce nejvýše 250 mm a šířce nejvýše 200 mm, s poloměrem zaoblení 5 mm ± 1 mm na svislých hranách. Plocha nesmí být pevně uchycena k aerodynamickému zařízení a vybavení a musí být možné ji natáčet ve všech směrech. Jestliže se zkouška provádí na vozidle podle bodu 1.1.1, musí být výška spodního okraje plochy nebo adaptéru stanovena výrobcem v oblasti mezi nejnižším okrajem aerodynamického zařízení a vybavení a bodem horního okraje plochy nebo adaptéru, který není výše než 2,0 m nad vozovkou ve stavu namontování na vozidle (viz obrázek 1). Tento bod se u naloženého vozidla stanoví za použití maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla.

1.5.1.2 Vodorovnou silou ve výši maximálně 4000 N ± 400 N se působí postupně na dva body, které se nacházejí symetricky od středové osy vozidla nebo osy zařízení na zadním vnějším okraji aerodynamického zařízení a vybavení v úplně rozložené nebo pracovní poloze (viz obrázek 3). Pořadí, ve kterém se silami působí, může stanovit výrobce.

1.6 Požadavky

1.6.1 Aerodynamické zařízení a vybavení musí být namontováno tak, aby se během působení zkušebních sil podle bodu 1.5.1.2 deformovalo, zatáhlo nebo složilo, což bude mít za následek délku přesahu ≤ 200 mm, měřeno ve vodorovném podélném směru v bodech působení sil. Zaznamená se výsledná délka přesahu.

1.6.2 Aerodynamické zařízení a vybavení nesmí ohrozit uživatele ostatních vozidel při nárazu do zadní části vozidla a nesmí ovlivnit funkčnost zařízení na ochranu proti podjetí zezadu.

1. Obecný postup pro kontrolu shody motorového vozidla s parametry týkajícími se trojrozměrného pláště kabiny

1.1 Svislé hranice oblasti pro posuzování kabiny motorového vozidla

1.1.1 Maximální šířka vozidla v místě kabiny Wc se přenese před svislou příčnou rovinu na úrovni nejpřednější nápravy motorového vozidla. Pro účely tohoto měření se neberou v úvahu položky uvedené v dodatku 1.

1.1.2 Oblast pro posuzování místa kabiny motorového vozidla se bere v úvahu tak, aby odpovídala maximální šířce Wc. Oblast je ohraničena svislými podélnými rovinami, které jsou rovnoběžné se střední podélnou rovinou motorového vozidla a které jsou od sebe ve vzdálenosti Wc .

1.1.3 Vodorovná podélná vzdálenost Lt se stanoví od nejpřednějšího bodu místa kabiny motorového vozidla ve výšce ≤ 2 000 mm od vozovky, měřeno za podmínek nenaloženého vozidla.

1.1.4 Pro účely bodu 1.3.3.2 se použijí průsečíky zadní roviny, která tvoří stranu oblasti pro posuzování, s oběma nakloněnými vnějšími rovinami, čáry Tvlevo a Tvpravo . (viz obrázek 2).

1.2 Vodorovné hranice oblasti pro posuzování kabiny motorového vozidla

1.2.1 V oblasti pro posuzování se dolní hraniční čára čelní plochy stanoví na úrovni vozovky a horní hraniční čára čelní plochy se stanoví na úrovni 2 000 mm nad vozovkou, měřeno za podmínek nenaloženého vozidla.

1.3 Zvláštní ustanovení ohledně oblasti pro posuzování kabiny motorového vozidla

1.3.1 Pro účely tohoto dodatku se posuzuje čelní plocha v místě kabiny motorového vozidla, a to bez ohledu na druh materiálu. Položky uvedené v dodatku 1 se však neberou v úvahu.

1.3.2 Sklon přední části kabiny

1.3.2.1 Pro účely tohoto dodatku se použije „sklon“, kterým se rozumí sklon čelní plochy v místě kabiny motorového vozidla směrem dozadu od svislice, přičemž jakýkoli bod této plochy nacházející se nad jiným bodem leží směrem dozadu od tohoto druhého bodu.

1.3.2.2 Za oblast pro posuzování sklonu se použije nejpřednější bod místa kabiny motorového vozidla podle bodu 1.1.3.

1.3.2.3 Vezme se rovina rotující kolem základní čáry pláště podle druhého odstavce bodu 1.3.2.2 skloněná dozadu od svislice o 3° (viz obrázek 3).

1.3.2.4 Žádný bod skutečného povrchu čelní plochy nacházející se v oblasti pro posuzování sklonu nesmí ležet směrem dopředu od dozadu nakloněné roviny uvedené v bodě 1.3.2.3, přičemž nejpřednější bod místa kabiny motorového vozidla se dotýká svislé příčné roviny.

1.3.3 Zúžení boků kabiny motorového vozidla.

1.3.3.1 V oblasti pro posuzování místa kabiny motorového vozidla se musí čelní plocha zužovat tak, aby se příslušné ideálně rovné povrchy celkově sbíhaly ke společné ploše, která leží před kabinou a v podélné střední rovině motorového vozidla.

1.3.3.2 Použijí se dvě symetrické svislé roviny, jedna na levé straně a jedna na pravé straně, obě pod vodorovným úhlem 20° vůči podélné střední rovině, tedy 40° od sebe. Tyto roviny jsou umístěny tak, aby se protínaly také s čarami Tvlevo a Tvpravo uvedenými v bodě 1.1.3.

1.3.3.3 Žádný bod skutečného povrchu čelní plochy nacházející se v levé a pravé vnější oblasti nesmí ležet směrem ven od příslušné svislé roviny uvedené v bodě 1.3.3.2., přičemž nejpřednější bod místa kabiny motorového vozidla se dotýká svislé příčné roviny uvedené v bodě 1.3.2.4.

2. Pokud není některá z podmínek stanovených v tomto dodatku splněna, má se za to, že kabina motorového vozidla nesplňuje parametry trojrozměrného pláště podle bodu 1.4.1 části C této přílohy.

2.1.1 Vozidlo se připraví podle podmínek doporučených výrobcem a vybaví vybavením uvedeným v příloze I směrnice 2007/46/ES.

2.1.2 Nastavení brzd, spojky (příp. její obdoby), motoru a převodové skříně se provede podle doporučení výrobce pro účely jízdy v terénu.

2.1.3 V případě pneumatik se musí jednat o pneumatiky doporučené pro použití v terénu. Hloubka běhounu musí odpovídat minimálně 90 % hloubky běhounu nové pneumatiky. Tlak v pneumatice musí být upraven na hodnotu doporučenou výrobcem pneumatiky.

2.1.4 Vozidlo musí být zatíženo na svou maximální přípustnou technickou hmotnost naloženého vozidla, přičemž zatížení je rozloženo rovnoměrně ve vztahu k rozložení maximální hmotnosti na nápravy uváděné výrobcem.

2.2.1 Povrch zkušební dráhy musí být suchý, asfaltový či betonový.

2.2.2 Stoupání musí vykazovat stálou procentní hodnotu 25 % s tolerancí + 3 % (θ = 14 stupňů).

2.2.3 Po dohodě s výrobcem lze zkoušku provést na stoupání, jež vykazuje procentní hodnotu převyšující 25 %. Zkouška musí být provedena s maximálními hodnotami sníženými s ohledem na zkušební podmínky.

2.2.4 Povrch dráhy musí vykazovat dobrý koeficient přilnavosti.

1. Je-li vozidlo vybaveno jednou nebo několika zdvihatelnými nebo zatížitelnými nápravami, musí se zajistit, aby za běžných provozních podmínek nebyly překročeny hodnoty maximální přípustné hmotnosti na nápravu nebo skupinu náprav pro registraci/provoz. Za tím účelem se zdvihatelná nebo zatížitelná náprava (zdvihatelné nebo zatížitelné nápravy) musí samočinně spustit k zemi nebo být automaticky zatížena (zatíženy), je-li nejbližší náprava (nápravy) skupiny nebo přední náprava (nápravy) motorového vozidla zatížena (zatíženy) na svou maximální přípustnou hmotnost (maximální přípustné hmotnosti) pro registraci/provoz.

2. Všechna zařízení pro zdvihání nápravy namontovaná ve vozidle, jakož i systémy pro jejich činnost, musí být konstruovány a namontovány tak, aby byly chráněny proti nesprávnému použití nebo nedovolenému zásahu.

3. Požadavky pro rozjezd vozidel na kluzkém povrchu a pro zlepšení jejich manévrovacích schopností

3.1 Za účelem zlepšení rozjezdu motorových vozidel nebo jízdních souprav na kluzkém povrchu, ke zvýšení trakční schopnosti pneumatik na takovém povrchu a zlepšení manévrovacích schopností může být odchylně od požadavků podle bodu 1 prostřednictvím zařízení pro zdvihání nápravy uvedena v činnost zdvihatelná či zatížitelná náprava (zdvihatelné či zatížitelné nápravy) motorového vozidla nebo návěsu, aby se zvýšilo či snížilo zatížení hnací nápravy motorového vozidla, a to při splnění těchto podmínek:

(b) Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem „?“ (např. ABC??123??).

(

)

(

)

(l) Tento údaj se zaokrouhlí na nejbližší desetinu milimetru.

(o) Stanoveno podle požadavků směrnice Rady 80/1268/EHS ( 41 ).

1. Odchylky

1.1 Vozidlo bylo typově schváleno podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení (tj. krajní rozměry vozidla přesahují maximální rozměry uvedené v části A, B, C nebo D přílohy I): ano/ne ( 42 )

1.2 Vozidlo bylo typově schváleno pro účely článku 8b směrnice 96/53/ES (tj. aerodynamická zařízení nebo vybavení na zadní části vozidla): ano/ne (42) 

1.3 Vozidlo bylo typově schváleno pro účely článku 9a směrnice 96/53/ES (tj. prodloužená kabina nebo kabina s aerodynamickými zařízeními nebo vybavením): ano/ne (42) 

1.4 Vozidlo bylo typově schváleno pro účely článku 10b směrnice 96/53/ES:

1.4.1 Dodatečná hmotnost vozidel na alternativní paliva: ano/ne (42) 

1.4.2 Dodatečná hmotnost vozidel s nulovými emisemi: ano/ne (42) 

2. Vozidlo je vybaveno pneumatickým odpružením: ano/ne (42) 

3. Vozidlo je vybaveno odpružením, jež je považováno za rovnocenné pneumatickému odpružení: ano/ne (42) 

4. Vozidlo splňuje požadavky pro terénní vozidlo: ano/ne (42) 

5. Poznámky: …

0. OBECNÉ

0.1. Značka (obchodní název výrobce):…

0.2. Typ:…

0.3. Způsob označení typu, je-li vyznačeno na samostatném technickém celku (b) :…

0.3.1. Umístění uvedeného označení:…

0.5. Název a adresa výrobce:…

0.7. Umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:…

0.8. Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů) :…

0.9. Název a adresa případného zástupce výrobce:…

9.26. Aerodynamické zařízení nebo vybavení na přední části vozidla

9.26.1. Vozidlo je na přední části opatřeno aerodynamickým zařízením nebo vybavením: ano/ne (1)

9.26.2. Číslo schválení typu aerodynamického zařízení nebo vybavení, pokud je k dispozici: … nebo, pokud není k dispozici:

9.26.3. Podrobný popis (včetně fotografií nebo výkresů) aerodynamického zařízení nebo vybavení

9.26.3.1. Konstrukce a materiály:…

9.26.3.2. Systém pro zajištění a nastavení:…

9.26.3.3. Připevnění k vozidlu a namontování na vozidlo:…

9.27. Aerodynamické zařízení nebo vybavení na zadní části vozidla

9.27.1. Vozidlo je na zadní části opatřeno aerodynamickým zařízením nebo vybavením: ano/ne (1)

9.27.2. Číslo schválení typu aerodynamického zařízení nebo vybavení, pokud je k dispozici ... nebo, pokud není k dispozici:

9.27.3. Podrobný popis (včetně fotografií nebo výkresů) aerodynamického zařízení nebo vybavení

9.27.3.1. Konstrukce a materiály:…

9.27.3.2. Systém pro zajištění:…

9.27.3.3. Připevnění k vozidlu a namontování na vozidlo:…

b) Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, musí být takové znaky v dokumentaci nahrazeny znakem „?“ (např. ABC??123??).

(1) Nehodící se škrtněte.

0.1 Značka (obchodní název výrobce): …

0.2 Typ: :…

0.3. Způsob označení typu, je-li vyznačeno na samostatném technickém celku ( 44 ):…

0.3.1 Umístění uvedeného označení:…

0.5 Název a adresa výrobce:…

0.7 Umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:…

0.8 Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů):…

0.9 Název a adresa případného zástupce výrobce:…

1. Doplňující informace: viz doplněk.

2. Technická zkušebna provádějící zkoušky:…

3. Datum zkušebního protokolu:…

4. Číslo zkušebního protokolu:…

5. Případné poznámky: viz doplněk.

6. Místo:…

7. Datum:…

8. Podpis:…

1. Stručný popis typu samostatného technického celku: …

2. Podrobný popis aerodynamického zařízení nebo vybavení:

2.1 Počet samostatných prvků: …

2.2 Popis konstrukce a materiálů: …

2.3 Popis systému pro zajištění a nastavení: …

2.4 Popis připevnění k vozidlu a namontování na vozidlo: …

2.5 Samostatný technický celek: polouniverzální/pro určitá vozidla (1)

3. Seznam zvláštních typů vozidel, pro něž je samostatný technický celek případně schválen: …

4. Podrobný popis specifikací konkrétního místa upevnění případných polouniverzálních aerodynamických zařízení nebo vybavení na vozidle: …

5. Poznámky: …

6. Značka schválení typu a její umístění: …

1. Značku ES schválení typu samostatného technického celku tvoří tyto prvky:

1.1 Obdélník obsahující písmeno „e“, za kterým následuje rozlišovací číslo členského státu, který vydal ES schválení typu samostatného technického celku: