EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.5.2022

COM(2022) 217 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán pro trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou,
které mají usnadnit ukrajinský vývoz zemědělských produktů a dvoustranný obchod s EU

1.Úvod

Ukrajinské hospodářství je těžce zasaženo ruskou válečnou agresí. V důsledku blokády ukrajinských černomořských přístavů ruským námořnictvem byl drasticky omezen zvláště vývoz, a to vzhledem k tomu, že před válkou se do těchto přístavů soustřeďovalo 90 % vývozu obilí a olejnatých semen.

Nevyprovokovaná a neodůvodněná ruská invaze má již nyní velký dopad na celosvětové trhy s potravinami a bude dále ohrožovat celosvětové potravinové zabezpečení. Bez rychlého jednání budou světové zásoby obilí negativně dotčeny i v příštím roce. Za normálních okolností bylo 75 % ukrajinské produkce obilí vyváženo, což tvořilo přibližně 20 % vnitrostátních ročních příjmů z vývozu 1 . Přibližně třetina vývozu směřuje do Evropy, Číny a Afriky.

EU je odhodlána podporovat ukrajinské hospodářství a hospodářské oživení a přispívat rovněž ke stabilizaci světových trhů s potravinami a zlepšovat úroveň celosvětového potravinového zabezpečení. Je proto naším společným úkolem umožnit Ukrajině vyvážet zboží dle vlastní úvahy, pokračovat v podpoře místní výroby a zajistit, aby se výrazně zlepšilo propojení s Evropou jak v případě vývozu, tak dovozu. S ohledem na tento cíl Komise nedávno navrhla dočasně odstranit všechna zbývající cla na dovoz z Ukrajiny podle dohody o přidružení EU – Ukrajina a rovněž pozastavit veškerá opatření na ochranu obchodu týkající se ukrajinské oceli 2 .

Zejména z hlediska celosvětového potravinového zabezpečení je naléhavé a důležité umožnit Ukrajině vyvážet na světové trhy zemědělské produkty, které jsou v současné době skladovány v rámci země. Musíme Ukrajině pomoci zajistit, aby se nadcházející úroda mohla bezpečně uskladnit a aby bylo možné vysévat nové plodiny.

Aby se zemědělské produkty dostaly na trhy EU a světové trhy a současně se zajistilo, že Ukrajina bude moci dovážet zboží nejvyšší nutnosti (jako je humanitární pomoc, potraviny, krmivo pro zvířata, hnojiva, pohonné hmoty), je naléhavě nutné zřídit alternativní logistické trasy využívající všechny druhy dopravy, které spojují EU s Ukrajinou, dokud nebude obnoven přístup Ukrajiny k černomořským trasám. To vyžaduje rozšíření a rozvoj odpovídajících služeb nákladní dopravy na těchto logistických trasách spojujících Ukrajinu s námořními přístavy v EU, kam by zboží mohlo být zasíláno i nadále nebo kde by případně mohlo být také skladováno. Má to klíčový význam nejen pro zemědělce na Ukrajině, ale také pro spotřebitele v EU i mimo ni.

Toto sdělení identifikovalo hlavní překážky, které uvedly členské státy EU, ukrajinské orgány a zúčastněné strany z EU a Ukrajiny. V rámci solidární reakce EU vůči Ukrajině nyní Evropská komise předkládá akční plán s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými opatřeními k jejich řešení. Komise bude spolupracovat s členskými státy, ukrajinskými orgány, dopravci, dodavateli vybavení a všemi dalšími relevantními zúčastněnými subjekty na obou stranách na vytvoření alternativních a optimalizovaných logistických tras – nových „tras solidarity mezi EU a Ukrajinou“. Tyto trasy usnadní zejména přepravu zemědělské produkce z Ukrajiny, ale také náš dvoustranný obchod se zbožím, přičemž Ukrajina získá snazší přístup na mezinárodní trhy a k celosvětovým dodavatelským řetězcům, díky čemuž se tolik potřebné obiloviny dostanou na světový trh.

2.Překážky

V současné době čekají na odbavení na ukrajinské straně hranice sousedících členských států tisíce vagonů. Další obilí připravené na vývoz je uskladněno v silech. Aktuální průměrná čekací doba vagonů je 16 dní, přičemž na některých hraničních přechodech EU s Ukrajinou činí až 30 dní. Čekací doby nákladních automobilů na příslušných hranicích jsou rovněž příliš dlouhé. Kvůli těmto logistickým překážkám musely ukrajinské orgány v určitých směrech zavést omezení vývozu.

Komise v úzké spolupráci s členskými státy EU, ukrajinskými orgány veřejné moci a zástupci průmyslu v oblasti dopravy a zemědělství identifikovala několik konkrétních překážek, které mohou bránit tolik potřebnému přesměrování ukrajinského vývozu a dovozu:

-Ukrajina používá rozchod kolejí o šířce 3 1 520 mm (široký rozchod), zatímco standardní rozchod v EU (rozchod UIC) má šířku 1 435 mm. To znamená, že ve většině členských států EU nelze ukrajinské vagony používat a zboží se musí překládat z vagonů pro široký rozchod kolejí do vagonů pro standardní rozchod EU. Taková překládka musí probíhat na logistických místech poblíž hraničních přechodů 4 na obou stranách hranice, a to buď výměnou podvozků vagonů, nebo přeložením zboží z vagonů pro široký rozchod do vagonů pro standardní rozchod EU.

-Stávající překládková kapacita zdaleka nedostačuje a není uzpůsobena k provozu při velkých objemech nákladu. Mimoto je překládka časově náročná a vyžaduje použití speciálních strojních zařízení, která nemusí být na místech překládky k dispozici v dostatečně velkém množství, popřípadě kapacita takových zařízení nestačí pokrýt náhlé zvýšení poptávky.

-I když jsou ukrajinské námořní přístavy pod ruskou blokádou, do ukrajinských vnitrozemských přístavů na Dunaji lze doplout také některými námořními plavidly. V současnosti však mohou pokrýt pouze malý podíl celkových potřeb v oblasti vývozu a jejich provozování je vystaveno zvýšeným rizikům, pokud jde o plavbu v severních oblastech Černého moře. Ohrožený je i železniční a silniční přístup z Oděsy.

-Propojení zajišťované nákladními automobily je obtížně realizovatelné z důvodu nedostatku dostupných vozidel, určitých omezení v rámci upravujícím přepravní práva, dalších pravidel bránících přeshraničnímu pohybu vozidel, administrativních problémů s vydáváním a platností dokladů a rovněž kvůli nedostatku řidičů nákladních automobilů na Ukrajině a v EU. Čekací doby nákladních automobilů na hranicích často překračují 12 hodin.

-Zpětná vazba od zúčastněných stran naznačuje, že stále dochází ke zbytečným 5 a nákladným zpožděním zásilek z důvodu hraničních kontrol (rostlinolékařské a veterinární kontroly a celní odbavení).

3.Akční plán pro trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou

Přestože Evropská komise nemůže nahradit obchodní ujednání mezi provozovateli z EU a ukrajinskými prodejci obilí, může pomoci usnadnit koordinaci mezi zúčastněnými stranami, jakož i příslušnými orgány. Krátkodobá patření musí uvolnit stávající logistický potenciál, zatímco další střednědobá a dlouhodobá opatření by měla posloužit jako nástroj, který umožní realizovat ukrajinský poválečný obchod a podpoří obnovu země.

Dočasná námořní blokáda na severu Černého moře, jakož i zákaz civilních letů na Ukrajině vyžadují, aby nové dodavatelské trasy pro ukrajinský vývoz a dovoz byly organizovány zejména prostřednictvím pozemní dopravy a provozu na vnitrozemských vodních cestách. Členské státy, které se nacházejí v blízkosti Ukrajiny, vyčleňují značné zdroje a vynakládají úsilí na to, aby umožnily hladký vývoz z Ukrajiny do EU i mimo ni. Komise uznává úsilí, které vynaložily tyto členské státy EU v přední linii, a má v úmyslu i nadále podporovat příslušná opatření, která přijímají.

Prioritou je nyní mobilizace a co nejlepší využití stávající infrastruktury a vybavení, navýšení kapacit v co největší možné míře a zvýšení počtu a diverzifikace tras, které by mohly být využívány za účelem zajištění kontinuity obchodu. Nezbytné jsou také investice do nové infrastruktury a vybavení, jakož i modernizace stávajících. Ty však často vyžadují střednědobý a dlouhodobý horizont plánování.

Krátkodobá opatření 

3.1Další nákladní kolejová vozidla, plavidla a nákladní automobily

K uspokojení trvalé poptávky v logistickém řetězci směrem k relevantním vývozním trhům je zapotřebí velký počet vagonů pro standardní rozchod kolejí EU. Částečně by se to dalo vyřešit zajištěním co nejefektivnějšího využití kolejových vozidel (např. minimalizací doby jízdy a doby nakládky/vykládky v centrech pro překládku a v přístavech), ale zásadní překážkou zjevně zůstává nedostatek vagonů pro standardní rozchod kolejí v EU.

Naléhavě jsou potřeba výsypné vozy na obilí a intermodální vozy, jakož i kontejnery a cisternové kontejnery (na kapaliny, např. slunečnicový olej). Pokud jde o dopravu po Dunaji, je zapotřebí větší množství člunů a pobřežních plavidel. Vzhledem k tomu, že intermodální vozy jsou v EU dostupné ve větší míře, lze využívání (mobilních) jeřábů ke zvedání kontejnerů na hraničních přechodech navýšit poměrně rychle. Je proto důležité naléhavě posoudit možnost intenzivnějšího využívání kontejnerů pro přepravu obilovin a dále jejich dostupnost jak na Ukrajině, tak v EU.

S cílem sladit poptávku a nabídku kolejových vozidel, člunů / pobřežních plavidel a dalších relevantních dopravních prostředků a vybavení zřídí Komise platformu pro navazování kontaktů. Na straně Ukrajiny dokáží poptávku po dopravních službách nejlépe předpovídat ministerstva, celní orgány a nově vytvořená ukrajinská koordinační rada pro logistiku v zemědělství, jakož i ukrajinské zúčastněné subjekty. V EU bude kromě účasti příslušných zúčastněných stran z daného odvětví (např. dopravních společností, provozovatelů překládkových terminálů, koridorů nákladní železniční dopravy, přístavů) každý členský stát požádán, aby určil zvláštní kontaktní místo pro trasy solidarity (jednotné kontaktní místo), které bude odpovědné za udržování kontaktů s účastníky svého domácího logistického řetězce a za zajištění rychlého řešení všech logistických problémů souvisejících se záležitostmi, za něž odpovídají jejich příslušné orgány. Komise bude mít při zřizování této platformy vedoucí úlohu a bude fungovat jako zprostředkovatel mezi různými subjekty s cílem výrazně zlepšit organizaci přepravních operací. Poradní mise EU na Ukrajině (EUAM Ukraine) bude nadále poskytovat poradenství ukrajinským orgánům.

3.2Kapacita dopravních sítí a překládkových terminálů

Tratě pro nákladní dopravu jsou v několika členských státech často přetížené, a proto je v případech, kdy je třeba zvládat dodatečné velké objemy nákladní dopravy, velmi důležité plánování a efektivní využívání železniční infrastruktury. Zatímco ukrajinští obchodníci soustřeďují v současné době většinu svého úsilí na zásilky přes Rumunsko a Polsko, mělo by být aktivně prozkoumáno využívání alternativních tratí pro nákladní dopravu, překládkových a kontejnerových kapacit, jakož i kapacit námořních přístavů v ostatních členských státech 7 , kde může být volná kapacita, například v pobaltských státech nebo Bulharsku.

Vzhledem k naléhavosti je rovněž odůvodněné, aby ukrajinským nákladním vlakům určeným pro vývoz byla v rámci evropské dopravní sítě udělena dočasná přednost. K tomu je nutné zajistit dostatečnou dostupnost železničních slotů z center pro překládku do přístavů v EU.

Stávající překládková kapacita (včetně výměny kol nebo podvozků železničních vagonů) je silně nedostatečná a není uzpůsobena na provoz při velkých objemech nákladu. Překládka je časově náročná činnost a vyžaduje speciální strojní zařízení, které není na místech překládky k dispozici v dostatečném množství. Mobilní nakladače obilí 8 mohou překládku výrazně urychlit, avšak výroba takového vybavení je v EU omezená. Proto je třeba prozkoumat možnost přesunu dostupného existujícího vybavení na hraniční terminály mezi EU a Ukrajinou, např. prostřednictvím dočasných nájemních smluv.

Vzhledem k tomu, že různá šířka rozchodů pokračuje na některých místech (až do vzdálenosti 60 km) i na ukrajinském území a naopak, lze nakládání vozů pro standardní šíři rozchodu EU provádět na obou stranách hranice. Majitelé vagonů z EU však dosud váhali, zda mají svým kolejovým vozidlům a dopravním prostředkům povolit vjezd na území Ukrajiny. Ukrajina přijala výnos 9 o finančním pokrytí nákladů na škody za ztrátu vagonů/člunů. Mohou však být zapotřebí další záruky, aby byli provozovatelé z EU motivováni k pokračování svých činností. Bude třeba prozkoumat, zda by byl zapotřebí doplňkový nástroj, který by vytvořila EU ve spolupráci s členskými státy EU (např. národními vývozními úvěrovými agenturami) nebo mezinárodními finančními institucemi 10 a který by poskytoval další záruky pro využití překládkových kapacit na obou stranách hranice.

Měly by být zváženy také jiné možnosti, jako je silniční doprava. To si vyžádá překonání některých stávajících omezení spojených s tranzitními povoleními, kartami řidiče pro tachograf, řidičskými průkazy, osvědčeními o odborné způsobilosti nebo jinými pravidly, která brání provozu ukrajinských nákladních automobilů a činnosti řidičů v EU. Měla by být zvážena také přiměřená zjednodušení, včetně záruk, aby se usnadnil provoz nákladních automobilů z EU na Ukrajině. Dne 6. dubna 2022 přijala Komise doporučení 11 Radě, aby zahájila vyjednávání o dohodě o silniční dopravě s Ukrajinou, která by po počáteční době platnosti mohla platit tak dlouho, dokud bude přetrvávat závažný dopad ruské vojenské agrese proti Ukrajině na dopravní infrastrukturu a provoz. Cílem doporučení 12 je udělit dopravcům z Ukrajiny a EU určitá přístupová práva, pokud jde o tranzit a dvoustranné operace mezi příslušnými územími.

3.3Celní operace a další kontroly

Ačkoli je naším cílem usnadnit logistiku, celní postupy jsou u všech zásilek stále nutností a celní odbavení může v důsledku zdlouhavých postupů trvat až několik dní 15 . Proto se jeví jako naléhavé stanovit, které celní postupy nejsou nezbytné a mohly by být zjednodušeny, a dále prozkoumat, kde by byla potřeba dodatečná kapacita.

Právní předpisy EU nevyžadují žádné veterinární ani rostlinolékařské osvědčení při dovozu obilí ani jeho tranzitu přes EU. V rámci vnitrostátního programu kontrol mohou členské státy odebírat vzorky za účelem ověření souladu s požadavky EU v případě dovozu i na vnitrostátním trhu. Tyto kontroly se však musí zakládat na riziku, být přiměřené a mít nediskriminační povahu. Výše uvedené kontroly mohou v současné době bohužel trvat i několik dní a mezi jednotlivými hraničními přechody i členskými státy se mohou se lišit. Zpoždění brání nejen rychlému odeslání nákladu, ale znamenají také dodatečné náklady pro obchodníky a dopravce.

Vedle toho ne všechny hraniční přechody disponují odpovídajícím počtem pracovníků k zajištění nepřetržitého denního i nočního odbavování příchozích vagonů. Navýšení kapacity u kontrolních a inspekčních postupů, jejich přiměřenější uplatňování nebo osvobození od nich prostřednictvím lepšího porozumění použitelným pravidlům by tyto postupy výrazně urychlilo. Proto je rovněž nezbytné, aby členské státy na hraničních přechodech zajistily odpovídající personální obsazení úředníky za účelem urychlení provádění všech stávajících kontrol a mohly na všech příslušných hraničních přechodech poskytovat nepřetržité denní i noční služby. Kromě toho by se kontroly a inspekce měly provádět na jiných místech než na hranicích (například v námořních přístavech nebo místech určení).

Stejný přístup je třeba prosazovat v přístavech, kde by administrativní, hraniční a celní kontroly nebo odbavení měly být prováděny rychle, aby se minimalizovala doba odbavení kolejových vozidel v oblasti přístavu.

Komise podporuje další zjednodušování postupů týkajících se vydávání nezbytných vývozních osvědčení na Ukrajině. Zjednodušení těchto postupů by pomohlo zabránit nárůstu zpoždění při přepravě obilí z Ukrajiny.

Poradní mise EU na Ukrajině (EUAM Ukraine) a mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) mohou v souladu se svými příslušnými mandáty poskytovat podporu ukrajinským pohraničním a celním orgánům s cílem usnadnit vstup zboží do EU.

Ve svých pokynech 16 pro správu vnějších hranic s cílem usnadnit překračování hranic na hranicích EU s Ukrajinou Komise rovněž doporučila, aby v případě, kdy to uspořádání hraničního přechodu umožňuje a členský stát může nasadit dostatečný počet příslušníků pohraniční stráže a celních úředníků, byly vymezeny „pruhy pro mimořádnou podporu“ pro nákladní automobily, aby mohla být zajištěna nepřetržitá dodávka zboží a služeb.

3.4Skladování zboží na území EU

Ačkoli je nejdůležitější prioritou přesun zemědělských produktů do námořních přístavů, nemělo by být vyloučeno využití skladovací kapacity dostupné v EU, aby došlo k uvolnění kapacit na ukrajinské straně. Tím by se mělo zajistit, že se vytvoří nárazníkové pásmo – nejlépe v blízkosti hraničních přechodů, stanic podél širokorozchodných tratí, které jsou k dispozici v EU a v námořních přístavech EU –, a využití kolejových vozidel tak bude efektivnější. V tomto ohledu je nutné zmapovat skladovací kapacitu. Takové posouzení skladovací kapacity v přístavech EU by bylo přínosné nejen z krátkodobého, ale i ze střednědobého hlediska (sklizeň léto–podzim 2022), neboť některá zařízení pro skladování obilí na Ukrajině nemusí být přístupná, nebo mohou být dokonce zničená.

Střednědobá a dlouhodobá opatření 

3.5Zvýšení kapacity infrastruktury na nových vývozních koridorech

Kromě naléhavé potřeby najít alternativní trasy pro řešení kritického problému v souvislosti s vývozem obilí by měla být co nejdříve zavedena také střednědobá opatření ke zlepšení infrastruktury (včetně překládkových a multimodálních terminálů a nezbytných železničních a silničních spojení v příslušných přístavech) v EU a na území Ukrajiny a Moldavska a ke zlepšení propojitelnosti s EU.

Komise bude pokračovat v posuzování současných nedostatků a identifikování dalších překážek. Některé hraniční přechody disponující dvojí šíří rozchodu kolejí se například dlouhodobě nevyužívají, nebo mají v posledních letech nízkou kapacitu. Rozšířený provoz by však vyžadoval naléhavou modernizaci těchto tratí na území EU. Na související práce by s využitím vhodných postupů zadávání zakázek mohly přispět programy na období 2021–2027 financované Fondem soudržnosti a Evropským fondem pro regionální rozvoj (v rámci programů Interreg) 17 ve spojení s nástroji vnějšího financování Unie. Další prioritou, kterou lze prostřednictvím výše uvedených nástrojů rovněž podpořit, je rozšíření kapacity stávajících měničů rozchodu pro vagony a kapacity dopravní infrastruktury na hraničních přechodech.

3.6Nová propojení infrastruktur

V rámci obnovy Ukrajiny bude nutné vytvořit nová propojení infrastruktur, která značně překročí rámec toho, co bylo doposud předpokládáno v rámci hospodářského a investičního plánu pro Ukrajinu. Posouzení budoucích potřeb by se mělo zaměřovat na:

·modernizaci přeshraničních spojení (silnice–silnice, železnice–silnice a železnice–železnice) mezi EU a Ukrajinou a optimalizaci a modernizaci dopravních toků z hlediska kapacity infrastruktury, interoperability a efektivity služeb na hraničních přechodech, včetně znovuotevření dalších hraničních přechodů, přičemž potřebné investice mohou být financovány z programu nazvaného Nástroj pro propojení Evropy (CEF),

·rozvoj nových hlavních koridorů transevropské dopravní sítě (TEN-T) spojujících EU s Ukrajinou a Moldavskem,

·zlepšení propojitelnosti a splavnosti v koridoru Rýn–Dunaj s cílem zajistit efektivnější provoz prostřednictvím posílené koordinace mezi přístavy a orgány říční správy v EU, na Ukrajině a v Moldavsku.

V rámci nástroje CEF probíhají výzvy k předkládání návrhů, které umožní poskytnutí podpory projektům zlepšujícím dopravní spojení mezi EU a Ukrajinou. Existují zejména možnosti financování železničních spojení, terminálů železnice–silnice a železnice–železnice (včetně těch, které řeší otázku změny rozchodu kolejí) a projektů zaměřených na usnadnění dopravních toků v oblastech hraničních kontrol na vnější hranici Unie. Podporu prostřednictvím nástroje CEF mohou získat také projekty zaměřené na zvýšení splavnosti na Dunaji. Způsobilé jsou rovněž projekty dvojího užití týkající se silnic a letišť v rámci zvláštních výzev CEF pro vojenskou mobilitu. Kromě nástroje CEF probíhá posuzování dalších finančních nástrojů EU, které by bylo možné mobilizovat za účelem pokrytí potřeb. V souvislosti s tím aktuálně probíhá posuzování proveditelnosti rekonstrukce a modernizace s využitím financování EU v případě některých hraničních přechodů na ukrajinském území na hranici EU (např. dvou přechodů s Rumunskem a jednoho se Slovenskem) s cílem zvýšit jejich kapacitu a umožnit, aby se na nich mohl odbavovat náklad. V budoucnu by se dalo uvažovat i o dalších hraničních přechodech.

4.Závěry

Vzhledem k vysoké míře nejistoty a nestability, která bude převládat tak dlouho, dokud bude probíhat ruská útočná válka proti Ukrajině, budou nezbytnými aspekty pro udržení provozuschopnosti dopravních tras a dodavatelských řetězců mezi EU a Ukrajinou pružnost, pohotovost a odolnost.

Z krátkodobého hlediska je nezbytné, aby Ukrajina zůstala plně integrována do celosvětových dodavatelských řetězců a zemědělských trhů.

Přivedení většího množství zemědělských produktů na světové trhy má zásadní význam pro řešení rostoucí míry globálního nedostatku potravin plynoucího z ruské invaze na Ukrajinu a jejích ničivých následků. Aby bylo možné v co největší míře pojmout objemy, které dříve procházely ukrajinskými námořními přístavy, musí být všechny druhy dopravy zmobilizovány na maximální kapacitu.

Vytvoření tras solidarity mezi EU a Ukrajinou a další výše uvedená opatření mají za cíle překlenout toto nouzové období ukrajinského vývozu. Budou však hrát také důležitou roli, pokud jde o pokrývání ukrajinských potřeb týkajících se dovozu základního zboží. Při provádění těchto opatření bude Komise spolupracovat s členskými státy, ukrajinskými orgány, dopravci z EU a Ukrajiny, správci infrastruktury, vlastníky kolejových vozidel, plavidel a dopravních prostředků, mezinárodními finančními institucemi a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami v celém regionu.

(1)

     Ukrajina je největším světovým vývozcem slunečnicového oleje (50 % světového vývozu), třetím největším vývozcem řepky olejky (20 %) a ječmene (18 %), čtvrtým největším vývozcem kukuřice (16 %) a pátým největším vývozcem pšenice (12 %).

(2)

     COM(2022) 195 final.

(3)

     Stejně široký rozchod se používá v pobaltských státech a Moldavsku a rozchod o šířce 1 524 mm ve Finsku.

(4)

     S výjimkou tratě LHS, která spojuje hraniční přechod Hrubieszów s přechodem Sławków (poblíž Katovic) v Polsku.

(5)

     Právní předpisy EU nevyžadují žádné veterinární ani rostlinolékařské osvědčení ani pro dovoz obilí, ani pro průjezd přes EU.

(6)

     Například UIP, ERFA, CER, UIRR, FEPORT, EFIP, ESPO, ESO/EBU, CEMA, ECSA, WSC.

(7)

     Např. Slovensko má denní překládkovou kapacitu pro 30–40 vlaků pro evropský rozchod kolejí (s potenciálem 50–60 vlaků), která se prozatím nevyužívá, a existuje trať EU se standardním rozchodem kolejí vedoucí z Polska do litevského Kaunasu, kde je překládková kapacita k dispozici. Nezamrzající přístav Klaipeda disponuje kapacitou po celý rok.

(8)

     Takové stroje mohou naložit dva vagony (130 t) za hodinu (90 000 tun za měsíc) a několik strojů může pracovat souběžně na celém vlaku. Překládkovou kapacitu je možné navýšit s relativně nízkou úrovní investic.

(9)

     Nařízení Kabinetu ministrů Ukrajiny ze dne 30. března 2022 № 255-r ( https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/255-2022-%D1%80#Text ).

(10)

     Jako například Světová banka, která má odborné znalosti v tomto odvětví.

(11)

     COM(2022) 167 final.

(12)

     Stejné doporučení bylo navrženo i pro Moldavsko (COM(2022) 168 final).

(13)

      https://transport.ec.europa.eu/ukraine/keeping-transport-running-smoothly/road-transport_en  

(14)

     Tato neformální síť ministerstev dopravy byla zřízena sdělením o zavádění zelených pruhů (2020/C 96 I/01, Úř. věst. C 96I, 24.3.2020, s. 1) v březnu 2020 a znovu aktivována se zahájením Ruské agrese. Síť, které předsedá Komise, představuje účinný způsob sdílení informací mezi členskými státy.

(15)

     Ve střednědobém horizontu bude Ukrajina motivována k tomu, aby zintenzivnila úsilí při provádění svého programu oprávněných hospodářských subjektů, připojila se ke společným mezinárodním celním úmluvám a také vybudovala kapacity lidských zdrojů a zlepšila vybavení pro celní kontroly na obou stranách hranice mezi Ukrajinou a EU.

(16)

     Sdělení Komise, které stanoví operační pokyny pro správu vnějších hranic s cílem usnadnit překračování hranic mezi EU a Ukrajinou, C(2022) 1404, 2.3.2022.

(17)

Členské státy budou moci takové požadavky na financování stanovit ve svých investičních plánech, které budou tvořit základ pro operativní dohody, čímž se usnadní financování projektů zahájených po lednu 2022.

(18)

      https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_21_6776