Věc C‑358/12

Consorzio Stabile Libor Lavori Pubblici

v.

Comune di Milano

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale amministrativo regionale per la Lombardia)

„Řízení o předběžné otázce — Veřejné zakázky — Zakázky nedosahující prahové hodnoty stanovené ve směrnici 2004/18/ES — Články 49 SFEU a 56 SFEU — Zásada proporcionality — Podmínky vyloučení ze zadávacího řízení — Kritéria kvalitativního výběru vztahující se k osobní situaci uchazeče — Povinnosti vztahující se k placení příspěvků na sociální zabezpečení — Pojem ‚vážné porušení právních předpisů‘ — Rozdíl mezi dlužnými částkami a uhrazenými částkami, který přesahuje 100 eur a 5 % dlužných částek“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 10. července 2014

Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Směrnice 2004/18 – Zadávání zakázek – Důvody vyloučení z účasti na zakázce – Posuzovací pravomoc členských států – Neplnění povinností vztahujících se k placení příspěvků na sociální zabezpečení – Přípustnost – Podmínky

(Články 49 SFEU a 56 SFEU; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, čl. 45 odst. 2)

Články 49 SFEU a 56 SFEU, jakož i zásada proporcionality musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která – pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce, jejichž hodnota je nižší než prahová hodnota definovaná v čl. 7 písm. c) směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění nařízení č. 1177/2009 – zavazuje veřejné zadavatele k tomu, aby z postupu zadávání takové zakázky vyloučili uchazeče, který je odpovědný za porušení právních předpisů v oblasti úhrady příspěvků na sociální zabezpečení, pokud rozdíl mezi dlužnými částkami a uhrazenými částkami je vyšší než 100 eur a zároveň vyšší než 5 % dlužných částek.

Třebaže taková vnitrostátní právní úprava, která může zabránit účasti uchazečů na veřejné zakázce mající nepochybný přeshraniční význam, představuje omezení ve smyslu článků 49 SFEU a 56 SFEU, takové omezení může být odůvodněno v rozsahu, v němž sleduje legitimní cíl obecného zájmu a dodržuje zásadu proporcionality. K uskutečnění takového legitimního cíle přispívá skutečnost, že se uvádí nespolehlivost, neobezřetnost a neserióznost určitého hospodářského subjektu, pokud jde o dodržení jeho zákonných a sociálních povinností. Takové uvádění krom toho dodržuje zásadu proporcionality, jelikož je definice takové přesně stanovené prahové hodnoty pro vyloučení z účasti na veřejných zakázkách, jako je prahová hodnota definovaná v dotčené vnitrostátní právní úpravě, založena na objektivních, nediskriminačních a předem známých kritériích. Tato kritéria totiž zaručují nejen rovné zacházení s uchazeči, ale rovněž právní jistotu, a sice zásadu, jejíž dodržování představuje podmínku proporcionality restriktivního opatření.

Konečně pokud jde o úroveň uvedené prahové hodnoty pro vyloučení, čl. 45 odst. 2 směrnice 2004/18 nezamýšlí jednotné používání důvodů vyloučení a přiznává členským státům pravomoc zmírnit nebo učinit flexibilnějšími kritéria stanovená v tomto ustanovení. Článek 45 odst. 2 písm. e) směrnice 2004/18 přitom členským státům umožňuje, aby z účasti na veřejné zakázce vyloučily každý hospodářský subjekt, který nesplnil své povinnosti vztahující se k platbě příspěvků na sociální zabezpečení, bez stanovení jakékoli minimální částky nedoplatků na příspěvcích.

(viz body 30–37, 39, 41 a výrok)