Nástroj Evropské unie pro obnovu a odolnost

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Nařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Nařízení zřizuje nástroj Evropské unie (EU) pro oživení a odolnost, jeho cíle a kritéria pro získání finančních prostředků.

V květnu 2022, po invazi Ruska na Ukrajinu, představila Evropská komise svůj plán REPowerEU, jehož cílem je zajistit nezávislost EU na ruských fosilních palivech. Změna nařízení (EU) 2023/435 umožňuje členským státům EU zavést kapitoly REPowerEU do svých plánů oživení a odolnosti s cílem urychlit přechod EU na čistou energii.

Další pozměňující nařízení, nařízení (EU) 2024/795, které zavádí iniciativu Strategická technologická platforma pro Evropu (STEP), umožňuje členským státům zavést do svých plánů pro oživení a odolnost opatření na podporu investičních operací, které přispívají k cílům STEP.

KLÍČOVÉ BODY

Cílem tohoto nástroje je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU prostřednictvím:

• zlepšení odolnosti členských států, připravenosti na krize, schopnosti přizpůsobení a potenciálu růstu,
• zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize způsobené onemocněním COVID-19, a to zejména na ženy,
• přispění k provádění evropského pilíře sociálních práv,
• podpory zelené transformace (viz shrnutí) a dosažení klimatických cílů EU do roku 2030a cíle klimatické neutrality do roku 2050,
• podpory digitální transformace,
• zvýšení odolnosti, bezpečnosti a udržitelnosti energetického systému EU.

Financování z RRF je k dispozici pro opatření, která „významně nepoškozují“, tj. nepoškozují životní prostředí a nezahrnují opakující se výdaje, v těchto šesti oblastech politik:

• zelená transformace,
• digitální transformace,
• inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění,
• sociální a územní soudržnost,
• zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost,
• politiky pro příští generaci, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.

Některé dočasné výjimky mohou být uděleny s ohledem na kapitoly REPowerEU pro opatření, která řeší bezprostřední obavy o energetickou bezpečnost EU, minimalizují potenciální škody na životním prostředí a neohrožují klimatické cíle EU.

Rozpočet RRF ve výši 648 miliard EUR (v cenách roku 2022):

• sestává z 357 miliard EUR v grantech,
• sestává z 291 miliard EUR v půjčkách,
• až na odůvodněné případy nenahrazuje běžné vnitrostátní výdaje,
• je doplňkem finanční podpory v rámci jiných programů EU,
• respektuje zásadu adicionality* financování EU.

S úpravou nařízení o RRF, která zahrnuje REPowerEU, byly členským státům zpřístupněny dodatečné granty v rámci systému obchodování s emisemi (ETS) a rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu (BAR). Proto je nyní 357 miliard EUR v grantech rozděleno na 338 miliard EUR v původních grantech RRF, 17,3 miliardy EUR v grantech ETS a 1,6 miliardy EUR v grantech BAR. Členské státy mohly navíc požádat o úvěrovou podporu do srpna 2023. Z celkového dostupného finančního krytí 385 miliard EUR bylo do konce roku 2023 přiděleno téměř 291 miliard EUR. Tyto dvě změny (více grantů dostupných prostřednictvím ETS a BAR a méně požadovaných úvěrů než celkové dostupné krytí) vedly k celkovému krytí RRF ve výši 648 miliard EUR do konce roku 2023. Dříve uvedená částka 723 miliard EUR představovala maximální výši grantů RRF (338 miliard EUR) a úvěrů RRF (385 miliard EUR) v souladu s nařízením o RRF.

Pozměňující nařízení (EU) 2024/795 zavádí iniciativu STEP, která usiluje o posílení suverenity a bezpečnosti EU, urychlení její zelené a digitální transformace, zvýšení její konkurenceschopnosti a snížení jejích strategických závislostí ve třech strategických průmyslových oblastech: digitální a hluboké technologické inovace, čisté a zdrojově účinné technologie a biotechnologie. Pozměňující nařízení umožňuje využít zdroje ze stávajících programů EU, jako je RRF, bez nutnosti vytvářet nové fondy. Nová pravidla umožňují členským státům zahrnout do svého plánu pro oživení a odolnost jako odhadované náklady výši peněžního příspěvku pro účely složky členského státu. To platí výhradně pro opatření na podporu investičních operací, která přispívají k cílům STEP. Členské státy se mohou rozhodnout přidělit až 10 % své národní alokace na nástroje související se STEP v rámci InvestEU (viz shrnutí).

Aby mohly členské státy využívat podporu v rámci tohoto nástroje, připravily a předložily národní plány pro oživení a odolnost, v nichž nastínily reformy a investice, které by prováděly od začátku pandemie v únoru 2020 do 31. prosince 2026, s jasnými milníky a cíli. Členské státy mohou získat financování až do předem dohodnuté maximální částky. Plány musely přidělit alespoň 37 % svého rozpočtu na zelená opatření a 20 % v na digitální opatření. Plány také musely být v souladu s:

• vnitrostátními výzvami a prioritami identifikovanými v evropském semestru,
• vnitrostátními programy reforem,
• vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu,
• územními plány spravedlivé transformace,
• prováděcími plány systému záruk pro mladé lidi.

Členské státy mohou také revidovat své plány na základě dostupných právních důvodů stanovených v nařízení o RRF, včetně jejich schopnosti prokázat, že objektivní okolnosti znemožňují provedení určitých milníků a cílů.

Nástroj RRF je založen na výkonnosti. To znamená, že Komise vyplácí částky jednotlivým členským státům pouze tehdy, když dosáhnou dohodnutých milníků a cílů směřujících k dokončení reforem a investic zahrnutých do jejich plánu. Když vlády dokončí tyto dohodnuté milníky a cíle, požádají na tomto základě o platbu (až dvakrát ročně).

Komise:

• posuzuje plány členských států podle jejich relevance, účinnosti, efektivity a soudržnosti,
• pokud navrhne, aby Rada schválila národní plán, stanoví milníky a cíle, které musí členský stát splnit ve svých reformních a investičních projektech, spolu s finančním příspěvkem RRF,
• může odmítnout nebo přijmout změny plánů,
• neprodleně předává vnitrostátní plány Evropskému parlamentu a Radě,
• sleduje provádění nástroje a měří dosažené výsledky,
• posuzuje žádosti o platbu od členských států, aby ověřila, zda byly splněny milníky a cíle, a pokud ano, vyplatí odpovídající prostředky členským státům, nebo se může rozhodnout (částečně) pozastavit platbu, dokud členský stát správně nesplní příslušný milník nebo cíl,
• zřizuje srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti,
• předkládá výroční zprávy Parlamentu a Radě.

Členské státy:

• zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků EU,
• dvakrát ročně podávají zprávy o pokroku svých plánů v rámci evropského semestru.

Každé 2 měsíce může příslušný parlamentní výbor pozvat Komisi k diskusi o pokroku v rámci nástroje.

Komise předložila Parlamentu a Radě následující zprávy:

• zprávu o přezkumu do 31. července 2022,
• zprávu o celkovém provádění RRF do 20. února 2024 (která byla předložena také Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropskému výboru regionů).

Srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti

V prosinci 2021 Komise spustila srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti, veřejnou online platformu, která má ukázat pokrok dosažený při provádění RRF jako celku a jednotlivých národních plánů pro oživení a odolnost.

Akty v přenesené pravomoci

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 doplňuje nařízení (EU) 2021/241 definováním metodiky pro vykazování sociálních výdajů. Tato metodika, která zahrnuje sociální výdaje týkající se dětí a mladých lidí a rovnosti žen a mužů v rámci nástroje, je založena na odhadovaných výdajích uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost.

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 doplňuje nařízení (EU) 2021/241 stanovením společných ukazatelů a podrobných prvků srovnávacího přehledu ukazatelů oživení a odolnosti.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

• Nařízení (EU) 2021/241 se používá ode dne 19. února 2021.
• Pozměňující nařízení (EU) 2023/435 se používá ode dne 1. března 2023.
• Pozměňující nařízení (EU) 2024/795 se používá ode dne 1. března 2024.

KONTEXT

• Nástroj pro oživení a odolnost je ústředním prvkem stimulačního balíčku EU NextGenerationEU. To umožňuje Komisi získat finanční prostředky na pomoc při nápravě bezprostředních ekonomických a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19.
• Je úzce sladěn s prioritami Komise zajistit udržitelné a inkluzivní oživení, které podporuje zelenou a digitální transformaci.

Další informace viz:

• Nástroj pro oživení a odolnost (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17–75).

Následné změny nařízení (EU) 2021/241 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30–89).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vymezením metodiky pro vykazování sociálních výdajů (Úř. věst. L 429, 1.12.2021, s. 79–82).

Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23–27).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 1–10).

Viz konsolidované znění.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32–46).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 30.04.2024