Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32015D1601

Mezinárodní ochrana – nouzová pomoc Itálii a Řecku

Právní stav dokumentu Shrnutí bylo archivováno a nebude se aktualizovat, protože dokument, jehož se týká, již není v platnosti nebo neodráží současnou situaci.

Mezinárodní ochrana – nouzová pomoc Itálii a Řecku

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Rozhodnutí (EU) 2015/1523, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

Rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná azylová opatření ve prospěch Itálie a Řecka

CO JE CÍLEM TĚCHTO ROZHODNUTÍ?

  • Stanoví dočasná opatření, která mají pomoci Itálii a Řecku vyrovnat se s přílivem žadatelů o azyl ze zemí mimo EU, a to v souladu se zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti.
  • V jejich důsledku by mělo být v období 2015–2017 přesunuto nejvýše 160 000 lidí, kteří potřebují azyl, z Řecka a Itálie do jiných zemí EU.

KLÍČOVÉ BODY

  • Na základě rozhodnutí (EU) 2015/1523 bude přesunuto do jiných zemí EU 24 000 žadatelů o azyl z Itálie a 16 000 z Řecka.
  • Na základě rozhodnutí (EU) 2015/1601 bude přesunuto 15 600 žadatelů o azyl z Itálie a 50 400 z Řecka. Po roce bude 54 000 žadatelů přemístěno úměrně z Itálie a Řecka do jiných zemí EU (na základě příloh I a II tohoto rozhodnutí). Pokud by však v mezidobí čelily jiné země EU podobným nouzovým situacím jako Itálie a Řecko, předloží Evropská komise návrhy na úměrnou relokaci žadatelů o azyl do jiných zemí EU. K takovým nouzovým situacím však nedošlo.
  • V případě prvního rozhodnutí Rady nebylo žádnému členskému státu přiděleno asi 8 000 míst. Podle druhého rozhodnutí Rady mohou členské státy splnit své povinnosti týkající se 54 000 osob též tím, že umožní oprávněný vstup na své území Syřanům z Turecka.
  • Pokud země relokace v EU není schopná přijmout svůj podíl žadatelů o azyl, musí předložit podložené důvody (např. příliš velký tlak na vlastní azylový systém) Komisi a Radě EU. Jakmile Komise zhodnotí situaci, může pozastavit účast dané země na relokaci až 30 % přidělených žadatelů.
  • Osobami způsobilými pro relokaci jsou žadatelé o mezinárodní ochranu, kteří byli náležitě identifikováni, registrováni a jimž byly sejmuty otisky prstů a kteří jsou státními příslušníky států s mírou uznaných žádostí činící 75 % v celé EU podle údajů Eurostatu v daném kalendářním čtvrtletí a kteří dorazili do Itálie a Řecka v období stanoveném rozhodnutími Rady.
  • Země EU může odmítnout relokaci žadatele, pokud existují přiměřené důvody k tomu, aby jej považovala za hrozbu pro svou národní bezpečnost nebo veřejný pořádek nebo pokud existují vážné důvody k použití ustanovení o vyloučení obsažených v kvalifikační směrnici.

Proces relokace

  • Rozhodnutí Rady stanoví povinný systém ve prospěch Itálie a Řecka, což znamená, že ani země relokace v EU, ani žadatel o azyl nemají v rámci postupu možnost volby.
  • Každá země EU musí:
    • určit vnitrostátní kontaktní místo pro výměnu informací s ostatními zeměmi EU a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO),
    • jmenovat styčné úředníky pro spolupráci s Itálií a Řeckem,
    • uvádět v pravidelných intervalech, přinejmenším každé tři měsíce, počet žadatelů o azyl, kteří mohou být promptně přemístěni na její území (formální přísliby).
  • Identifikace, registrace, snímání otisků prstů a výslechy žadatelů o azyl se provádějí v Řecku a Itálii. Jejich profily se sestavují za pomoci úřadu EASO. Následně jsou přidělováni do země EU, která nejlépe odpovídá jejich profilu. Země EU mohou uvést, které kandidáty upřednostňují za účelem usnadnění začleňování, pro Itálii nebo Řecko však tyto informace nejsou právně závazné. Řecké a italské orgány při určování země pro daného uchazeče zohlední tyto preference i rodinné, jazykové, sociální, kulturní a jiné vazby, které mohou existovat mezi konkrétním žadatelem a případnou zemí relokace v EU.
  • Jakmile přijímající země souhlasí s relokací, provede se přesun žadatele o azyl co nejdříve.
  • Celé řízení o relokaci od okamžiku, kdy země EU dá formální příslib, do příjezdu žadatele o azyl do země relokace, by nemělo trvat déle než dva měsíce, ačkoliv výjimečně může trvat až 3,5 měsíce.
  • Na základě obou rozhodnutí bude zemi relokace vyplacena částka 6 000 eur za každou relokovanou osobu.
  • Na základě rozhodnutí (EU) 2015/1601 obdrží také Itálie a Řecko 500 eur za každou relokovanou osobu na pokrytí nákladů na přepravu do země relokace v EU.
  • Obě rozhodnutí obsahují omezené a dočasné výjimky z nařízení (EU) č. 604/2013 (známého pod označením Dublin III), které určuje zemi EU odpovědnou za posouzení žádostí o azyl).
  • Itálie a Řecko musí vypracovat plány, které se budou zabývat strukturálními nedostatky v systému azylu, přijímání a navracení.
  • Komise pravidelně podává zprávy o provádění uvedených rozhodnutí Rady o relokaci a určuje úzká místa a stanovuje řešení.

ODKDY SE TATO ROZHODNUTÍ POUŽIJÍ?

  • Rozhodnutí (EU) 2015/1523 vstoupilo v platnost dne 16. září 2015 a použije se na osoby přijíždějící na území Itálie a Řecka od 16. září 2015 do 17. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přijeli na území Itálie a Řecka dne 15. srpna 2015 nebo později.
  • Rozhodnutí (EU) 2015/1601 vstoupilo v platnost dne 25. září 2015 a použije se na osoby přijíždějící na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přijeli na území Itálie a Řecka dne 24. března 2015 nebo později.

KONTEXT

  • Itálie i Řecko zaznamenaly velký příliv žadatelů o azyl zejména ze Sýrie, Iráku a Eritrey. Tento příliv vytváří silný tlak na azylové systémy obou zemí.
  • Právním základem těchto rozhodnutí je čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se uvádí: „Ocitnou-li se [jedna] nebo více [zemí EU] ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků [zemí mimo EU], může Rada [EU] na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných [zemí EU] dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.“
  • Další informace získáte zde:

HLAVNÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 ze dne 14. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 146–156)

Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 80–94)

Následné změny rozhodnutí (EU) 2015/1601 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě – Patnáctá zpráva o relokaci a přesídlování (COM(2017) 465 final, 6.9.2017).

Předchozí zprávy Komise o provádění systémů relokace a přesídlování: COM(2016) 165 final, COM(2016) 222 final, COM(2016) 360 final, COM(2016) 416 final, COM(2016) 480 final, COM(2016) 636 final, COM(2016) 720 final, COM(2016) 791 final, COM(2017) 74 final, COM(2017) 202 final, COM(2017) 212 final, COM(2017) 260 final, COM(2017) 330 final, COM(2017) 405 final.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1–30)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31–59)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 17.11.2016

Nahoru