Evropský veřejný ochránce práv

KLÍČOVÉ BODY

Veřejný ochránce práv:

• musí být zcela nezávislý a nesmí přijímat žádné pokyny zvenčí,
• pomáhá odhalit nesprávný úřední postup¹ orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie (EU),
• v případě potřeby vydává doporučení a navrhuje řešení problému,
• nesmí zpochybňovat rozhodnutí nebo pravomoc soudu, včetně Soudního dvora Evropské unie,
• spolupracuje s vnitrostátními orgány a orgány EU při plnění jejich povinností.

Stížnosti

• Každý občan EU nebo fyzická či právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v členském státě EU může podat stížnost veřejnému ochránci práv přímo nebo prostřednictvím poslance Evropského parlamentu. Stížnosti od jiných osob nebo orgánů nejsou způsobilé.
• Osoba, která podává stížnost, tak musí učinit do dvou let od okamžiku, kdy se dozvěděla o důvodech, na nichž je stížnost založena, a musela se již obrátit na příslušnou organizaci ohledně dotčených skutečností.
• Veřejný ochránce práv zamítá stížnosti, které přesahují jeho kompetence nebo jsou zjevně neopodstatněné, a informuje orgán, pokud stížnost prohlásí za přípustnou.
• Stížnosti zaměstnanců EU musí před postoupením veřejnému ochránci práv vyčerpat všechny interní správní postupy.
• Veřejný ochránce práv informuje stěžovatele o přijatých opatřeních a snaží se vyřešit nesprávný úřední postup s dotyčnou institucí. Pokud řešení uspokojí stěžovatele i instituci, je případ uzavřen.

Šetření

• Veřejný ochránce práv může provádět šetření buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti, přičemž informuje příslušný orgán.
• Šetření z vlastního podnětu se zaměřují zejména na opakované, systémové nebo zvláště závažné případy nesprávného úředního postupu ve veřejném zájmu a mohou po nich následovat návrhy osvědčených postupů.
• Oznamovatelé, kteří veřejnému ochránci práv sdělí informace vedoucí k vyšetřování, jsou chráněni před odvetnými opatřeními.

Navazující šetření

• Veřejný ochránce práv informuje příslušný orgán, pokud zjistí případ nesprávného úředního postupu, a v případě potřeby vydá doporučení.
• Instituce může veřejnému ochránci práv odpovědět, obvykle do tří měsíců. Pokud se tak nestane, je šetření uzavřeno a veřejný ochránce práv předá svou zprávu všem zúčastněným stranám.
• Na konci každého ročního zasedání předkládá veřejný ochránce práv Evropskému parlamentu zprávu o výsledcích svých šetření. Ta obsahuje hodnocení dodržování doporučení, návrhy na řešení a zlepšení a podrobnosti o případech obtěžování, whistleblowingu a střetu zájmů.

Informace

• Orgány, instituce a jiné subjekty EU a příslušné vnitrostátní orgány musí veřejnému ochránci práv neprodleně poskytnout veškeré informace požadované v rámci šetření.
• Informace, které podléhají služebnímu tajemství, se týkají všech fyzických a elektronických dokumentů, včetně utajovaných materiálů EU – za určitých podmínek.
• Veřejný ochránce práv se může dotazovat úředníků EU na skutečnosti týkající se probíhajícího vyšetřování.
• Veřejný ochránce práv vyřizuje žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům, s výjimkou dokumentů získaných během šetření.

Obecné podmínky

• Evropský parlament volí (a má pravomoc odvolat) veřejného ochránce práv, který může být znovu jmenován na začátku volebního období.
• Veřejný ochránce práv:
  • musí být občanem EU s plnými občanskými a politickými právy a nesmí být poslancem vnitrostátního nebo evropského parlamentu ani pracovat v Evropské radě nebo Evropské komisi v období dvou let před výzvou k předkládání nominací,
  • během funkčního období nesmí vykonávat žádnou jinou placenou či neplacenou politickou nebo správní funkci nebo činnost,
  • má stejný plat, náhrady a důchod jako soudce Soudního dvora,
  • má odpovídající rozpočet a sekretariát k zajištění své nezávislosti a plnění svých povinností,
  • sídlí ve Štrasburku.

Toto nařízení zrušuje a nahrazuje směrnici 94/262/ESUO, ES, Euratom.