Správní spolupráce v oblasti daní

KLÍČOVÉ BODY

Směrnice 2011/16/EU se vztahuje na všechny druhy daní, kromě následujících:

• daň z přidané hodnoty (DPH) nebo cla,
• spotřební daně, na které se vztahují jiné právní předpisy EU,
• povinné příspěvky na sociální zabezpečení,
• poplatky za certifikáty a dokumenty vydávané veřejnými orgány,
• platby za veřejné služby.

Pozměňující směrnice (EU) 2021/514 objasňuje, že DPH a další nepřímé daně spadají do oblasti působnosti směrnice 2011/16/EU. Informace sdělované mezi členskými státy tak mohou být použity i pro vyměřování, správu a vymáhání DPH a dalších nepřímých daní.

Členské státy jmenují orgán, který na směrnici dohlíží. Ten zřizuje ústřední kontaktní orgán, jehož úkolem je:

• udržovat kontakty s Komisí a vnitrostátními partnery,
• zpracovávat žádosti o informace.

Výměna informací na žádost

Postup požaduje, aby:

• orgán, který je kontaktován jiným (dožadujícím) orgánem, sdílel veškeré informace, které má k dispozici nebo které následně zjistí,
• se pokud možno používaly standardní elektronické formuláře vypracované Komisí,
• dožadující orgán uvedl:
  • daňové důvody, které stojí za jeho žádostí,
  • požadované informace,
• dožádaný orgán:
  • do sedmi pracovních dnů elektronicky potvrdil, že žádost obdržel,
  • shromáždil informace, i když je nepotřebuje pro své daňové účely,
  • poskytl informace co nejrychleji, nejpozději do tří měsíců, nebo do dvou měsíců, pokud již informace má,
  • odpověděl do jednoho měsíce, pokud požaduje další podrobnosti, nemá informace k dispozici nebo je odmítá poskytnout z důvodů, jako je obchodní tajemství nebo veřejný pořádek, nebo protože se týkají daní před lednem 2011.

Orgány jednoho členského státu si každoročně automaticky vyměňují informace o státních příslušnících jiného členského státu, kteří pobývají na území tohoto státu, se svými protějšky v jiném členském státě. Tyto informace se týkají následujících kategorií:

• příjem ze zaměstnání,
• odměny ředitelů,
• příjmy z životního pojištění,
• důchody,
• vlastnictví nemovitostí a příjmy z nich,
• licenční poplatky (zavedeno v DAC7),
• příjmy z dividend vyplacených mimo schovatelské účty (zavedeno v DAC8).

Členské státy mají:

• od 1. ledna 2024 za cíl uvádět daňové identifikační číslo (DIČ) fyzické osoby spolu s výše uvedenými informacemi,
• každoročně informovat Komisi o vyměněných informacích, které se zpočátku týkají dvou z výše uvedených kategorií, ale od 1. ledna 2026 se budou týkat nejméně pěti z nich,
• požadovat, aby vnitrostátní orgán poskytující informace podle DAC2 („oznamující finanční instituce“) zavedl podrobná pravidla pro finanční a osobní oznamování a náležitou péči stanovená v přílohách I a II a automaticky vyměňoval:
  • informace o předběžných přeshraničních rozhodnutích a předběžných posouzení převodních cen podle DAC3,
  • zprávy nadnárodní skupiny podniků podle jednotlivých zemí, včetně údajů o každé daňové jurisdikci, ve které působí, a o zisku před zdaněním (příloha III uvádí požadované údaje) podle DAC4,
  • přeshraničních uspořádání, která se mají oznamovat a zahrnují více než jeden členský stát nebo členský stát a zemi mimo EU podle DAC6,
• požadovat, aby digitální platformy („provozovatelé platforem“) podle DAC7 podávaly zprávy v členském státě a uplatňovaly pravidla pro oznamování a náležitou péči obsažená v příloze V u prodejců, kteří využívají jejich služby, pro:
  • pronájem nemovitostí určených k bydlení a komerčních nemovitostí,
  • osobní služby,
  • prodej zboží,
  • pronájem dopravních prostředků,
• každoročně poskytovat Komisi statistické údaje o automatické výměně informací,
• uchovávat záznamy o informacích získaných prostřednictvím automatických výměn po dobu nejméně pěti let,
• monitorovat a hodnotit správní spolupráci a každoročně sdílet svá zjištění s Komisí,
• uplatňovat sankce za porušení těchto právní předpisů.

Výměna informací z vlastního podnětu

Vnitrostátní orgány musí svým partnerům spontánně poskytnout informace co nejrychleji, nejpozději však do jednoho měsíce, pokud se domnívají, že:

• daňovou ztrátu může mít jiný členský stát,
• někdo v jednom členském státě obdrží daňovou výhodu, která by v jiném členském státě jeho daňovou povinnost zvýšila,
• by obchodní jednání mezi dvěma lidmi v různých členských státech mohlo vést k daňovým úsporám na jedné nebo na obou stranách,
• daňové úspory jsou založeny na umělých převodech zisků v rámci skupin společností,
• informace, které obdrží od jiného orgánu, by mohly být relevantní pro stanovení daňové povinnosti v členském státě.

Další správní spolupráce

Vnitrostátní orgány mohou:

• požádat své zaměstnance o účast na šetřeních prováděných v jiném členském státě,
• souhlasit s prováděním souběžných kontrol osob společného zájmu ve dvou nebo více členských státech,
• požádat o zpětnou vazbu k poskytnutým informacím a každoročně poskytovat svým partnerům zpětnou vazbu k automatické výměně informací.

Informace

• sdělované mezi členskými státy podléhají pravidlům úředního tajemství,
• mohou být použity ke:
  • prosazování vnitrostátních právních předpisů týkající se DPH, dalších nepřímých daní, cel, boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu,
  • vyměření dalších daní a poplatků, na které se vztahují ujednání o vzájemné pomoci,
  • podpoře soudních a správních řízení, která mohou vést k sankcím,
• mohou být sdíleny se zemí mimo EU, pokud s tím členský stát, který je původně poskytl, souhlasí,
• obdržené ze země mimo EU mohou být se souhlasem této země poskytnuty jinému členskému státu, pokud je to považováno za užitečné.

Komise poskytuje členským státům elektronické a automatizované prostředky k ověření správnosti DIČ fyzické osoby.

Touto směrnicí se dne 1. ledna 2013 zrušila směrnice 77/799/EHS.

Pozměňující směrnice (EU) 2023/2226 rozšiřuje správní daňovou spolupráci na kryptoaktiva tím, že vyžaduje, aby:

• poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy plnili podrobné povinnosti týkající se oznamování a náležité péče uvedené v příloze VI;
• vnitrostátní orgány automaticky sdílely informace, které obdrží od poskytovatelů služeb, se svými protějšky v EU do 9 měsíců od konce kalendářního roku – první výměna se uskuteční od 1. ledna 2026.

Požaduje také, aby vnitrostátní orgány sdělily pro každou z nich následující informace:

• osoba, na kterou se vztahují právní předpisy („ohlašovaná osoba“) – jméno, adresa, členský stát bydliště, DIČ a datum a místo narození,
• poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy – název, adresa, DIČ a, je-li k dispozici, individuální identifikační číslo poskytnuté při registraci,
• transakce s kryptoaktivy – podrobnosti, jako je zaplacená částka, dotčené jednotky a tržní hodnota.

Vyžaduje, aby Komise:

• standardizovala elektronický formulář, který se má používat pro výměnu informací,
• stanovila praktická a technická opatření pro registraci a identifikaci provozovatelů kryptoaktiv,
• do 31. prosince 2025 zřídila registr kryptoaktiv,
• do 31. prosince 2026 poskytla členským státům přístup do zabezpečeného centrálního adresáře.