Hlavním cílem úmluvy a protokolů je ochrana mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře.
Rozhodnutí umožňují EU přistoupit k úmluvě a protokolům a začlenit případné změny.

KLÍČOVÉ BODY

Barcelonská úmluva

Barcelonská úmluva je mezinárodní úmluva, která má 22 smluvních stran, včetně 21 zemí s pobřežím omývaným Středozemním mořem (včetně 8 zemí EU – Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Malta, Řecko, Slovinsko a Španělsko) a EU.
Úmluva smluvním stranám ukládá povinnost přijmout všechna opatření, ať už jednotlivě, nebo společně, na ochranu mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře za účelem přispění k udržitelnému rozvoji.

Cíle úmluvy jsou:

ochrana mořského prostředí a pobřežní oblasti prostřednictvím činností zaměřených na předcházení a snižování znečištění a jeho odstranění v nejvyšší možné míře, ať už činnostmi na pevnině, nebo na moři,
posouzení a kontrola znečištění,
udržitelné řízení mořských a pobřežních přírodních zdrojů,
začlenění životního prostředí do hospodářského a sociálního rozvoje,
ochrana přírodního a kulturního dědictví,
posílení solidarity mezi zeměmi ležícími u Středozemního moře a
přispění ke zlepšení kvality života.

Smluvní strany úmluvy se zavazují k:

zavedení systému spolupráce a provádění integrovaného programu pro monitorování a posuzování, který přinese informace a posouzení v souvislosti s ochranou mořského prostředí a pobřežní oblasti Středozemního moře a se snížením nebo odstraněním znečištění ve Středozemním moři s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí*,
zavedení chráněných mořských oblastí a zvláště chráněných oblastí významných pro Středomoří,
provádění integrovaného řízení pobřežních zón (ICZM)*,
řešení pozemních zdrojů znečištění,
řešení mořských zdrojů znečištění,
pohotovostnímu plánování,
spolupráci v oblasti vědy a techniky,
vypracování vhodných postupů k určování odpovědnosti a vyměřování náhrady škod způsobených znečištěním vzniklým v důsledku porušení ustanovení úmluvy.

Byla změněna roku 1995. Hlavní změny se týkaly:

rozšíření zeměpisné oblasti působnosti úmluvy na pobřeží,
použití zásady obezřetnosti,
použití zásady „znečišťovatel platí“ – viz přehled dokumentu,
podpory posuzování dopadů,
ochrany a zachování biologické rozmanitosti,
boje se znečištěním pocházejícím z přeshraničních převozů nebezpečného odpadu,
přístupu k informacím a účasti veřejnosti.

K úmluvě je připojeno 7 protokolů:

Protokol o shazování odpadů

Týká se pouze znečištění oblasti Středozemního moře způsobeného loděmi nebo letadly.
Zakazuje vypouštění některých druhů odpadů a hmot (některé toxické sloučeniny, rtuť, kadmium, plasty, surová ropa atd.).
Pro jiné druhy odpadu nebo hmot, jako jsou arsen, olovo, měď, zinek, chrom, nikl, kontejnery, kovový šrot a některé druhy pesticidů, požaduje předchozí vydání vnitrostátních povolení.

Protokol o předcházení znečišťování a případech nouze

Začleňuje do Barcelonské úmluvy pravidla pro spolupráci mezi stranami ohledně předcházení a v případě nouze boje proti znečištění ve Středomoří způsobenému loděmi.
Usiluje také o podporu rozvoje a provádění mezinárodních nařízení přijatých na základě Mezinárodní námořní organizace.
Stanoví provozní opatření, která smluvní strany musí v případě znečištění způsobeného loděmi přijmout (vyhodnocení, odstranění/omezení, informační opatření), a nouzová opatření, která musí být provedena na palubě lodí, v mořských zařízeních a v přístavech (zejména dostupnost nouzových plánů a soulad s nimi).

Protokol o znečišťování z pozemních zdrojů

Týká se znečištění pocházejícího z řek, odtoků, kanálu a jiných vodních cest nebo znečištění z jakéhokoliv jiného zdroje nebo činnosti (včetně znečištění vzduchu pocházejícího z pozemního zdroje) na území kterékoliv smluvní strany protokolu.
Uvádí seznam látek, jejichž vypouštění je zakázáno, a faktory, které by měly být brány v úvahu za účelem odstranění znečištění způsobeného těmito látkami.
Obsahuje rovněž seznam látek, jejichž vypouštění podléhá povolení příslušných vnitrostátních orgánů.
Stanoví, jak probíhá spolupráce týkající se výzkumu a informací, a přijímání vhodných programů, opatření a norem zaměřených na snížení nebo odstranění cílových látek.

Protokol o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti

Protokol se týká:
- zvláště chráněných oblastí ve Středomoří a zvláště chráněných oblastí významných pro Středomoří,
- ochrany přírodních zdrojů v oblasti Středomoří,
- zachování genetické rozmanitosti a
- ochrany některých přírodních stanovišť vytvořením řady zvláště chráněných oblastí.
Vyžaduje po smluvních stranách, aby vypracovaly obecné zásady pro zřízení a řízení chráněných oblastí, a uvádí několik vhodných opatření, která strany musí přijmout, např.:
- zákaz vypouštění nebo vykládky odpadu,
- řízení zavlékání nepůvodních nebo geneticky modifikovaných druhů.
Stanoví vnitrostátní nebo místní opatření, která strany musí přijmout, za účelem ochrany živočišných a rostlinných druhů v oblasti Středomoří.

Protokol o činnostech na moři

Týká se širokého spektra činností průzkumu a využívání a zaměřuje se na řadu témat, včetně:
- požadavků na získání povolení,
- odstranění opuštěných nebo nepoužívaných zařízení,
- používání a odstranění škodlivých látek,
- požadavků na odpovědnost a náhradu škody a
- spolupráce s dalšími stranami Barcelonské úmluvy na regionální úrovni.
Strany jsou povinny samostatně či prostřednictvím dvoustranné či mnohostranné spolupráce přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu před znečišťováním působeným činnostmi průzkumu nebo využívání v oblastech, na něž se vztahuje protokol.
Zavazují se také, že budou používat nejlepších dostupných technologií, které účinně šetří životní prostředí a jsou vhodné z hospodářského hlediska.

Protokol o nebezpečném odpadu

Strany jsou povinny spolupracovat v případě, kdy výskyt velkého množství ropy nebo jiných škodlivých látek ve Středozemním moři, ať se jedná o následek nehody, nebo postupného hromadění, představuje vážné a bezprostřední nebezpečí pro mořské prostředí, pobřeží nebo hospodářské, zdravotní nebo ekologické zájmy jedné nebo více stran.
Spolupráce se zaměří na:
- vypracování nouzových plánů,
- podporu opatření pro boj proti znečištění v moři,
- sledování stavu Středozemního moře a výměnu informací o něm,
- šíření informací o organizaci zdrojů a
- nové metody pro předcházení znečišťování a boj proti němu a rozvoj výzkumných programů týkajících se této problematiky.

Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón

Má za cíl stanovit společný základ pro integrované řízení pobřežních zón na základě ekosystémového přístupu ve Středomoří, které vstoupilo v platnost dne 24. března 2011.
Integrované řízení pobřežních zón má 6 cílů:
- udržitelný rozvoj pobřežních oblastí prostřednictvím racionálního plánování,
- zachování pobřežních zón,
- udržitelné využívání přírodních zdrojů,
- zachování ekosystémů a pobřeží,
- předcházení účinkům přírodních katastrof a změny klimatu nebo jejich omezování,
- zlepšení spolupráce.

EU je smluvní stranou všech výše uvedených protokolů kromě protokolu o nebezpečném odpadu.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Barcelonská úmluva vstoupila v platnost dne 15. dubna 1978.
Protokol o shazování odpadů vstoupil v platnost dne 15. dubna 1978.
Protokol o znečišťování z pozemních zdrojů vstoupil v platnost dne 6. listopadu 1983.
Protokol o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti vstoupil v platnost dne 12. prosince 1999.
Protokol o předcházení znečišťování a případech nouze vstoupil v platnost dne 25. června 2004.
Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón vstoupil v platnost dne 24. března 2011.
Protokol o činnostech na moři vstoupil v platnost dne 29. března 2013.

KONTEXT

Pro více informací viz:

Barcelonská úmluva (Evropská komise)
Barcelonská úmluva (Program OSN pro životní prostředí).

KLÍČOVÉ POJMY

Dobrý stav prostředí: definovaný v rámcové směrnici EU o strategii pro mořské prostředí (směrnice 2008/56/ES – viz přehled dokumentu) jako stav prostředí mořských vod, jenž zajišťuje ekologicky rozmanité a dynamické oceány a moře, které jsou čisté, zdravé a v rámci svých skutečných podmínek výnosné, a je-li využívání mořského prostředí na udržitelné úrovni a zaručuje tak potenciál pro využití a činnosti současných i budoucích generací.

Integrované řízení pobřežních zón: dynamický proces pro udržitelné řízení a využívání pobřežních zón, jenž bere ohled na zranitelnost pobřežních ekosystémů a krajin, rozmanitost činností a využívání, jejich vzájemné působení, námořní zaměření některých činností a využívání a jejich dopad jak na mořskou, tak pevninskou část pobřežní zóny.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Úmluva o ochraně Středozemního moře před znečišťováním (Barcelonská úmluva) (Úř. věst. L 240, 19.9.1977, s. 3–11)

Úmluva o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (pozměněná Barcelonská úmluva)

Protokol o ochraně Středozemního moře před znečišťováním způsobeným odpady shazovanými z plavidel a letadel (Úř. věst. L 240, 19.9.1977, s. 12–34)

Rozhodnutí Rady 77/585/EHS ze dne 25. července 1977, kterým se uzavírá Úmluva o ochraně Středozemního moře před znečišťováním a Protokol o zamezení znečišťování Středozemního moře odpady shazovanými z plavidel a letadel (Úř. věst. L 240, 19.9.1977, s. 1–2)

Protokol o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů (Úř. věst. L 67, 12.3.1983, s. 3–18)

Změny Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů (Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 20–31)

Rozhodnutí Rady 1999/801/ES ze dne 22. října 1999 o přijetí změn Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů (Barcelonská úmluva) (Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 18–31)

Rozhodnutí Rady 83/101/EHS ze dne 28. února 1983 o uzavření Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů (Úř. věst. L 67, 12.3.1983, s. 1–2)

Protokol o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve středomoří (Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 3–17)

Rozhodnutí Rady 84/132/EHS ze dne 1. března 1984 o uzavření Protokolu o zvláště chráněných oblastech Středozemního moře (Úř. věst. L 68, 10.3.1984, s. 36–37)

Rozhodnutí Rady 1999/800/ES ze dne 22. října 1999 o uzavření Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří a o přijetí příloh uvedeného protokolu (Barcelonská úmluva) (Úř. věst. L 322, 14.12.1999, s. 1–2)

Protokol o spolupráci při předcházení znečišťování z lodí a v boji proti znečištění Středozemního moře v případech nouze (Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 41–46)

Rozhodnutí Rady 2004/575/ES ze dne 29. dubna 2004 o uzavření Protokolu o spolupráci při předcházení znečišťování z lodí a v boji proti znečištění Středozemního moře v případech nouze k Barcelonské úmluvě o ochraně Středozemního moře před znečišťováním jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 40)

Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón ve Středomoří (Úř. věst. L 34, 4.2.2009, s. 19–28)

Rozhodnutí Rady 2010/631/EU ze dne 13. září 2010 o uzavření Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón ve Středomoří k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří jménem Evropské unie (Úř. věst. L 279, 23.10.2010, s. 1–2)

Protokol o ochraně Středozemního moře před znečišťováním působeným průzkumem a využíváním pevninského šelfu a mořského dna a jeho podloží (Úř. věst. L 4, 9.1.2013, s. 15–33)

Rozhodnutí Rady 2013/5/EU ze dne 17. prosince 2012 o přistoupení Evropské unie k Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním působeným průzkumem a využíváním pevninského šelfu a mořského dna a jeho podloží (Úř. věst. L 4, 9.1.2013, s. 13–14)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Oznámení o vstupu v platnost Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním působeným průzkumem a využíváním pevninského šelfu a mořského dna a jeho podloží k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (Úř. věst. L 187, 6.7.2013, s. 1)

Oznámení o vstupu v platnost Protokolu o integrovaném řízení pobřežních zón ve Středomoří k Úmluvě o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (Úř. věst. L 242, 20.9.2011, s. 1)

Poslední aktualizace 30.06.2020

Nahoru

Choose the experimental features you want to try

Název a odkaz

Barcelonská úmluva o ochraně Středomoří

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

JAKÉ JSOU CÍLE ÚMLUVY, ROZHODNUTÍ A PROTOKOLŮ?