(1)

Dohoda mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 28. května 2015 a od tohoto data prozatímně uplatňována (2) s cílem usnadnit občanům Vanuatu cestování do Unie a občanům Unie cestování na Vanuatu.

(2)

Dohoda je založena na společném přání smluvních stran podpořit kontakty mezi lidmi, zvýšit cestovní ruch a podnítit obchod mezi Unií a Vanuatu.

(3)

Podle čl. 8 odst. 4 dohody může kterákoli smluvní strana dohodu zcela nebo částečně pozastavit, zejména z důvodů veřejného pořádku a ochrany národní bezpečnosti. Rozhodnutí o pozastavení musí být druhé smluvní straně doručeno nejpozději dva měsíce před zamýšleným nabytím účinnosti. Jakmile důvody pozastavení pominou, smluvní strana, která dohodu pozastavila, bezodkladně uvědomí druhou smluvní stranu a pozastavení zruší.

(4)

Vanuatu uplatňuje režimy občanství pro investory, v jejichž rámci udělilo své občanství státním příslušníkům jiných zemí, kteří neměli předtím k Vanuatu žádné vazby, a velkou většinu žádostí vyřídilo kladně. Na základě informací poskytnutých pasovým úřadem Vanuatu dne 14. června 2021 vydalo Vanuatu do března 2021 více než 10 500 cestovních pasů, přičemž míra zamítnutých žádostí byla extrémně nízká. Tato situace vyvolává pochybnosti, pokud jde o spolehlivost bezpečnostního šetření a hloubkových kontrol prováděných vanuatskými orgány.

(5)

Navíc k zemím původu úspěšných žadatelů o občanství Vanuatu patří i několik zemí, jejichž státní příslušníci jsou povinni mít při překračování vnějších hranic Unie vízum.

(6)

Při jednáních mezi Komisí a orgány Vanuatu v říjnu 2017, listopadu 2019, červnu 2020 a březnu 2021 vyjádřila Komise vážné obavy ohledně režimů občanství Vanuatu pro investory, zejména udělování občanství osobám uvedeným v databázích Interpolu, neexistence požadavků na fyzickou přítomnost nebo bydliště, krátkých lhůt pro vyřízení žádostí a nedostatečné systematické výměny informací se zeměmi původu nebo předchozího hlavního pobytu žadatelů, a varovala vládu Vanuatu před možností obnovení vízové povinnosti, nebudou-li tyto obavy řešeny. Vysvětlení, která poskytlo Vanuatu, uvedené obavy dostatečně nerozptýlila.

(7)

Uplatňování dohody bylo proto rozhodnutím Rady (EU) 2022/366 (3) částečně pozastaveno. Pozastavení je omezeno na běžné cestovní pasy vydané Vanuatu od 25. května 2015, kdy začal výrazně narůstat počet úspěšných žadatelů o udělení státního občanství Vanuatu v režimu pro investory.

(8)

Rozhodnutí (EU) 2022/366 uplatňování dohody sice částečně pozastavilo, bylo ale také nezbytné stanovit pozastavení na úrovni práva Unie. Komise proto na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 (4) dne 27. dubna 2022 přijala prováděcí nařízení (EU) 2022/693 (5), dočasně na dobu devíti měsíců pozastavující osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky Vanuatu, kteří jsou držiteli běžných cestovních pasů vydaných Vanuatu od 25. května 2015, použitelné od 4. května 2022 do 3. února 2023.

(9)

Po vstupu tohoto dočasného pozastavení osvobození od vízové povinnosti v platnost zahájila Komise v souladu s nařízením (EU) 2018/1806 posílený dialog s Vanuatu za účelem nápravy okolností, které k pozastavení vedly.

(10)

Ačkoliv posílený dialog s Vanuatu byl zahájen dne 12. května 2022, Vanuatu jej od té doby nevedlo smysluplně. Během devítiměsíčního období stanoveného prováděcím nařízením (EU) 2022/693 tak nebylo možné napravit okolnosti, které vedly k dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti.

(11)

Režimy občanství pro investory uplatňované Vanuatu i nadále představují zvýšené riziko pro vnitřní bezpečnost členských států a obcházení postupu Unie pro udělování krátkodobých víz a posouzení bezpečnostních a migračních rizik, které tento postup zahrnuje. Vzhledem k tomu, že Vanuatu neusiluje o nápravu těchto okolností, mělo by být rozhodnutí (EU) 2022/366 zrušeno a uplatňování dohody ve vztahu ke všem státním příslušníkům Vanuatu zcela pozastaveno.

(12)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (6). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,