(1)

V souvislosti s vyvíjejícími se migračními výzvami, které jsou charakterizovány potřebou podpory silných přijímacích, azylových, integračních a migračních systémů v členských státech, prevence a přiměřených a solidárních postupů za účelem zvládnutí naléhavých situací a nahrazení neoprávněných a nebezpečných vstupů legálními a bezpečnými cestami, jsou investice do účinného a koordinovaného řízení migrace v Unii klíčovým předpokladem k dosažení cíle Unie, jímž je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Význam koordinovaného přístupu Unie a členských států se odráží v evropském programu pro migraci ze dne 13. května 2015, který zdůraznil potřebu soudržné a jasné společné politiky, jež obnoví důvěru ve schopnost Unie spojit úsilí vyvíjené na evropské i vnitrostátní úrovni s cílem řešit migraci a účinně spolupracovat v souladu se zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, jak stanoví článek 80 Smlouvy o fungování EU; toto bylo potvrzeno v přezkumu programu v polovině období ze dne 27. září 2017 a ve zprávách o pokroku ze dne 14. března 2018 a 16. května 2018.

(3)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 opětovně potvrdila potřebu prosazovat komplexní, pragmatický a rozhodný přístup k řízení migrace, jehož cílem je zajistit ochranu vnějších hranic a snížit počet neoprávněných vstupů a počet úmrtí na moři. Tento přístup by měl být založen na flexibilním a koordinovaném využívání všech nástrojů, jež mají Unie a členské státy k dispozici. Evropská rada dále vyzvala k zajištění výrazně lepšího navracení prostřednictvím opatření na úrovni Unie i na úrovni členských států, jako jsou účinné dohody a ujednání o zpětném přebírání osob.

(4)

V rámci úsilí o zajištění komplexního přístupu k řízení migrace založeného na vzájemné důvěře, solidaritě a spravedlivém rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a orgány Unie a s cílem zajistit společnou udržitelnou azylovou a přistěhovaleckou politiku Unie by členské státy měly být podpořeny odpovídajícími finančními prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu (dále jen „fond“).

(5)

Všechny akce financované z fondu, včetně akcí prováděných ve třetích zemích, by měly být prováděny v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie a Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a měly by být v souladu s mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami, zejména tím, že zajistí dodržování zásad genderové rovnosti, zákazu diskriminace a nejlepšího zájmu dítěte.

(6)

Všechny akce nebo rozhodnutí týkající se migrujících dětí, a to i při navracení, by měly v prvé řadě brát v potaz nejlepší zájem dítěte a současně by měly zohledňovat právo dítěte vyjádřit svůj názor.

(7)

Fond by měl navazovat na dosažené výsledky a uskutečněné investice s podporou svých předchůdců: Evropského uprchlického fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES (4) na období 2008 – 2013, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí zřízeného rozhodnutím Rady 2007/435/ES (5) na období 2007 – 2013, Evropského návratového fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES (6) na období 2008–2013 a Azylového, migračního a integračního fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (7) na období 2014–2020. Měl by zároveň zohlednit veškerý relevantní nový vývoj.

(8)

Fond by měl přispívat k solidaritě a spravedlivému rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a k efektivnímu řízení migračních toků mimo jiné podporou společných opatření v oblasti azylu včetně úsilí členských států, pokud jde o přijímání osob, které potřebují mezinárodní ochranu, prostřednictvím přesídlování, přijímání osob z humanitárních důvodů a přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany mezi členskými státy, posilováním ochrany zranitelných žadatelů o azyl, například dětí, podporou integračních strategií a rozvojem a posilováním politiky legální migrace, například prostřednictvím bezpečných a legálních možností vstupu do Unie, což by mělo rovněž pomoci zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a budoucnost jejího sociálního modelu a omezit faktory motivující k neoprávněné migraci na základě udržitelné politiky navracení a zpětného přebírání osob.

(9)

Fond by vzhledem ke své vnitřní povaze a jako hlavní nástroj financování azylu a migrace na unijní úrovni měl především podporovat akce sloužící vnitřní migrační a azylové politice Unie v souladu s cíli fondu. Avšak vzhledem k tomu, že určité akce realizované mimo Unii přispívají k dosažení cílů fondu a že za některých okolností mohou přinést přidanou hodnotu pro Unii, by fond měl podporovat posilování spolupráce a partnerství se třetími zeměmi za účelem řízení migrace s cílem podpořit způsoby legální migrace a zlepšit účinné, bezpečné a důstojné navracení a zpětné přebírání, jakož i prosazovat počáteční reintegraci ve třetích zemích. Podporou poskytovanou z fondu by neměla být dotčena stávající dobrovolná povaha přesídlení a relokace žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany podle právního rámce společného evropského azylového systému platného v době přijetí tohoto nařízení.

(10)

S cílem využít odborné znalosti příslušných decentralizovaných agentur by Komise měla zajistit, aby se při vypracování programů členských států zohlednily jejich znalosti a zkušenosti, pokud jde o oblasti jejich pravomocí. Dále by mělo být možné, aby fond doplňoval činnosti podporované Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 (8), s cílem usnadnit a zlepšit fungování společného evropského azylového systému; posilování praktické spolupráce, zejména výměny informací ohledně azylu a osvědčených postupů; prosazování práva Unie a mezinárodního práva a přispívání k jednotnému provádění práva Unie v oblasti azylu na základě přísných norem pro postupy udělení mezinárodní ochrany, podmínky přijetí a posouzení potřeb ochrany v celé Unii; umožňování udržitelného a spravedlivého rozdělování žádostí o mezinárodní ochranu; usnadňování sbližování při posuzování žádostí o udělení mezinárodní ochrany v celé Unii; podporování úsilí členských států v oblasti přesídlování a poskytování operativní a technické pomoci členským státům za účelem řízení jejich azylových a přijímacích systémů, zejména těm členským státům, jejichž systémy čelí nepřiměřenému tlaku.

(11)

Fond by měl podporovat úsilí Unie a členských států spojené se zvyšováním kapacity členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky s ohledem na povinnosti, jež pro ně vyplývají z práva Unie.

(12)

Fond by měl podporovat úsilí členských států a Unie o úplné provádění a další rozvoj společného evropského azylového systému, včetně jeho vnějšího rozměru.

(13)

Partnerství a spolupráce se třetími zeměmi jsou základní složkou unijní politiky pro řízení migrace. Fond by měl přispět k tomu, aby nebezpečné a neoprávněné vstupy nahradily legální a bezpečné možnosti vstupu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří potřebují mezinárodní ochranu, na území členských států, aby se projevila solidarita se zeměmi v regionech, do nichž nebo uvnitř kterých byl vysídlen velký počet osob, které potřebují mezinárodní ochranu, a to zmírněním tlaku, jemuž tyto země čelí, a měl by účinně přispívat ke globálním iniciativám s Unií a členskými státy v oblasti přesídlování tím, že Unie bude na mezinárodních fórech a při jednáních se třetími zeměmi vystupovat jednotně. Fond by měl formou finančních pobídek podporovat úsilí členských států o poskytnutí mezinárodní ochrany a trvalého řešení pro uprchlíky a vysídlené osoby, kteří byli přijati v rámci programů přesídlování nebo přijímání osob z humanitárních důvodů.

(14)

Vzhledem k migračním tokům do Unie a významu zajištění integrace a začleňování pro osoby přicházející do Evropy, pro místní komunity a pro dlouhodobě kvalitní život našich společností a stabilitu našich ekonomik je zásadní podporovat politiky členských států zaměřené na integraci oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, a to i v prioritních oblastech uvedených v akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027. Fond by měl podporovat integrační opatření uzpůsobená potřebám státních příslušníků třetích zemí, jakož i horizontální opatření zaměřená na budování kapacit členských států za účelem rozvoje integračních strategií, posílení výměny a spolupráce a podpory kontaktů, konstruktivního dialogu a vzájemné akceptace mezi státními příslušníky třetích zemí a přijímající společností.

(15)

V zájmu zvýšení efektivnosti, dosažení co největší přidané hodnoty pro Unii a zajištění soudržnosti reakce Unie v oblasti podpory integrace státních příslušníků třetích zemí by akce financované z fondu měly být v souladu s akcemi, jež jsou financovány z dalších nástrojů Unie, zejména vnějších nástrojů, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (9), a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (10), a měly by je doplňovat. Fond by měl podporovat opatření uzpůsobená potřebám státních příslušníků třetích zemí, která jsou zpravidla prováděna v počátečních fázích integrace, jakož i horizontální opatření podporující kapacitu členských států v oblasti integrace, zatímco intervence ohledně státních příslušníků třetích zemí, jež mají dlouhodobější dopad, by měly být financovány z ESF+ a EFRR. V této souvislosti by orgány členských států odpovědné za provádění fondu měly mít povinnost spolupracovat a koordinovat s orgány, které členské státy určily pro účely řízení intervencí ESF+ a EFRR, a v případě potřeby spolupracovat i koordinovat i s jejich řídícími orgány a s řídícími orgány dalších fondů Unie, jež přispívají k integraci státních příslušníků třetích zemí.

(16)

Oblast působnosti integračních opatření by v zájmu zajištění komplexního přístupu k integraci měla rovněž zahrnovat osoby požívající mezinárodní ochrany, přičemž je třeba zohlednit specifika této cílové skupiny. Pokud jsou integrační opatření kombinována s přijímáním, měly by příslušné akce ve vhodných případech zahrnovat i žadatele o azyl.

(17)

Provádění fondu v oblasti integrace by mělo být v souladu se společnými základními principy Unie v oblasti integrace, které jsou uvedeny v Akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027.

(18)

Mělo by být možné, aby členské státy, které si to přejí, měly možnost stanovit ve svých programech, že integrační opatření mohou zahrnovat nejbližší příbuzné státních příslušníků třetích zemí, čímž se podpoří celistvost rodiny, a to v rozsahu nezbytném pro účinné provádění takových opatření. Za „nejbližší příbuzné“ by měli být považováni manželé (manželky), partneři (partnerky), jakož i jakákoli osoba s přímými rodinnými vazbami v sestupné či vzestupné linii na státního příslušníka třetí země, na nějž je dané integrační opatření zaměřeno, která by jinak nebyla do oblasti působnosti fondu zahrnuta.

(19)

Vzhledem k zásadní úloze orgánů členských států a organizací občanské společnosti v oblasti integrace a pro usnadnění přístupu těchto subjektů k financování na úrovni Unie by měl fond usnadňovat provádění integračních opatření celostátními, regionálními a místními orgány a organizacemi občanské společnosti, mimo jiné využitím tematického nástroje a prostřednictvím vyšší míry spolufinancování v případě těchto opatření. V této souvislosti by nejméně 5 % počátečního přídělu pro tematický nástroj mělo cílit na provádění integračních opatření místními a regionálními orgány.

(20)

Kromě míry spolufinancování projektů ze strany fondu se členské státy vyzývají, aby poskytly finanční prostředky z rozpočtu svých orgánů veřejné správy, pokud je takové financování nezbytné pro realizaci projektu, zejména pokud je daný projekt prováděn organizací občanské společnosti.

(21)

Vzhledem k dlouhodobým hospodářským a demografickým výzvám, kterým Unie čelí, a vzhledem ke stále více globalizované povaze migrace je nezbytné vytvořit dobře fungující způsoby legální migrace do Unie s cílem zachovat její atraktivitu jako místa pro oprávněnou migraci v souladu s ekonomickými a sociálními potřebami členských států a zajistit udržitelnost sociálních systémů a růst hospodářství Unie a současně chránit migrující pracovníky před pracovním vykořisťováním.

(22)

Fond by měl podporovat členské státy při zavádění strategií, posilování a rozvoji politik v oblasti legální migrace a při posilování jejich celkové kapacity vypracovávat, provádět, monitorovat a hodnotit strategie, politiky a opatření v oblasti přistěhovalectví a integrace zaměřené na oprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí, zejména právní nástroje Unie pro legální migraci. Fond by měl také podporovat výměnu informací a osvědčených postupů a spolupráci mezi různými útvary a úrovněmi správy i mezi členskými státy.

(23)

Účinná a důstojná návratová politika je nedílnou součástí komplexního přístupu k migraci, o nějž Unie a její členské státy usilují. Fond by měl podporovat a povzbuzovat členské státy s cílem účinně provádět a dále rozvíjet společné normy pro navracení s důrazem na dobrovolné návraty, uvedené zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (11), a integrovaný a koordinovaný přístup k řízení navracení. V zájmu udržitelné návratové politiky by fond měl rovněž podporovat související opatření ve třetích zemích, například opatření k usnadnění a zaručení bezpečného a důstojného navracení a zpětného přebírání osob, jakož i udržitelné reintegrace navracených osob, mimo jiné prostřednictvím poskytování peněžité nebo věcné pomoci.

(24)

Členské státy by měly upřednostňovat dobrovolné navracení a měly by zajišťovat účinné, bezpečné a důstojné navracení. Za účelem podpory dobrovolného navracení by členské státy měly stanovit příslušné pobídky, jako je například preferenční zacházení ve formě rozšířené pomoci při návratu a počáteční podpory při reintegraci. Tento druh dobrovolného navracení je z hlediska nákladové efektivnosti v zájmu navracených osob i v zájmu příslušných orgánů.

(25)

Ačkoli by dobrovolné navracení mělo mít přednost před nuceným navracením, obě tyto formy navracení jsou nicméně navzájem propojené a jejich účinky se navzájem posilují, a členské státy by proto měly být povzbuzovány k posilování doplňkovosti obou těchto forem navracení. Důležitým prvkem přispívajícím k zajištění integrity azylových systémů a systémů legální migrace je možnost vyhoštění. Z fondu by tedy měla být podporována opatření členských států zaměřená na usnadnění a provádění vyhoštění, případně v souladu s normami stanovenými v právu Unie a při plném respektování základních práv a důstojnosti navracených osob.

(26)

Specifická podpůrná opatření určená navraceným osobám v členských státech a v zemích návratu, se zvláštním zaměřením na jejich humanitární potřeby a potřeby v oblasti ochrany, mohou zlepšit podmínky navracení a posílit reintegraci do společnosti navracených osob. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zranitelným osobám.

(27)

Účinné zpětné přebírání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetími zeměmi je nedílnou součástí návratové politiky Unie a ústředním nástrojem efektivního řízení migračních toků, neboť usnadňuje rychlé navracení neoprávněných migrantů. Spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob představuje důležitý prvek v rámci dialogu a spolupráce se třetími zeměmi původu a tranzitu neoprávněných migrantů a v zájmu účinnosti návratových politik na úrovni členských států i Unie by mělo být podporováno její provádění ve třetích zemích.

(28)

Vedle podpory navracení osob, jak je stanoveno v tomto nařízení, by měl fond podporovat i další opatření pro boj proti neoprávněné migraci a obchodování s migranty a měl by motivovat k dodržování právních předpisů v oblasti legální migrace, a tím zajišťovat integritu imigračních systémů členských států.

(29)

Zaměstnávání neoprávněných migrantů podkopává rozvoj politiky mobility pracovních sil založené na systémech legální migrace a ohrožuje práva migrujících pracovníků, v důsledku čehož jsou zranitelní v případě porušování a zneužívání práv. Fond by proto měl přímo nebo nepřímo podporovat členské státy při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES (12), která zakazuje zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a stanoví sankce vůči zaměstnavatelům, kteří tento zákaz porušují.

(30)

Fond by měl přímo nebo nepřímo podporovat členské státy při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (13), která obsahuje ustanovení o pomoci obětem obchodování s lidmi a o jejich podpoře a ochraně. Tato opatření, včetně opatření pro včasnou identifikaci obětí obchodování s lidmi a pro jejich předání specializovaným službám, by měla zohledňovat specifický charakter obchodování s lidmi v závislosti na jejich pohlaví a dětské oběti.

(31)

Fond by měl doplňovat činnosti prováděné v oblasti navracení Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (14), aniž by této agentuře poskytoval další zdroje financování.

(32)

V souladu se zásadou efektivnosti je třeba usilovat o synergie a soulad s jinými fondy Unie a zabránit překrývání akcí.

(33)

Aby se optimalizovala přidaná hodnota investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi fondem a jinými programy Unie, včetně programů v rámci sdíleného řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování určité akce z fondu a z jiného programu Unie. Toto kumulativní financování by nemělo překročit celkové způsobilé náklady na danou akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje v rámci fondu i jiného programu Unie na poměrném základě.

(34)

Akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim podporované v rámci fondu by měly být prováděny v synergii a v souladu s ostatními činnostmi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů financování vnější činnosti Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na to, aby byly plně slučitelné se zásadami a obecnými cíli vnější politiky Unie a zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou zemi či oblast a mezinárodními závazky Unie. V souvislosti s vnějším rozměrem by se fond měl zaměřovat na podpůrné akce, které nejsou orientovány na rozvoj, sloužit zájmu vnitřních politik Unie, a měl by být v souladu s činnostmi prováděnými v rámci Unie. Podpora z fondu by měla cílit na prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a posílení klíčových aspektů řízení migrace v oblastech zájmu migrační politiky Unie.

(35)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na akce, u nichž může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení by měla přispět zejména k posilování vnitrostátních kapacit a kapacit Unie v oblasti azylu a migrace v souladu s článkem 80 Smlouvy o fungování EU.

(36)

Při propagaci akcí podporovaných fondem by příjemci finančních prostředků Unie měli poskytovat informace v jazyku či jazycích cílové skupiny. Aby byla zajištěna viditelnost financování Unií, měli by příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci uvést původ těchto prostředků. Za tímto účelem by příjemci měli zajistit, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti zobrazovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie.

(37)

Komise by měla mít možnost využívat finanční zdroje z fondu na podporu osvědčených postupů a výměny informací, pokud jde o provádění fondu.

(38)

Komise by měla včas zveřejňovat informace o podpoře poskytované z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení a tyto informace v případě potřeby aktualizovat. Údaje by mělo být možné třídit podle specifického cíle, názvu příjemce, částky, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a povahy a účelu daného opatření.

(39)

Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, včetně využívání provozní podpory z fondu, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblasti azylu a navracení, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie tímto členským státem při provádění acquis týkajícího se azylu a navracení nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu stanoveného v nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (15) zjistí nedostatky v příslušné oblasti.

(40)

Fond by měl zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem dosáhnout cílů stanovených v tomto nařízení. Pro splnění požadavků na transparentnost by Komise měla zveřejňovat informace o ročních a víceletých pracovních programech tematického nástroje. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (16) by každý členský stát měl do šesti měsíců od schválení programu zajistit zřízení internetových stránek, na nichž jsou k dispozici informace o jeho programu, včetně cílů programu, činností, dostupných možností financování a dosažených výsledků.

(41)

Toto nařízení by mělo stanovit počáteční částky pro programy členských států, které tvoří pevné částky stanovené v příloze I a částka vypočtená na základě kritérií stanovených v uvedené příloze a které odrážejí potřeby a tlak, s nimiž se jednotlivé členské státy setkávají v oblasti azylu, migrace, integrace a navracení. S ohledem na zvláštní potřeby těch členských států, které v letech 2018 a 2019 zaznamenaly nejvyšší počet žádostí o azyl na obyvatele, je vhodné zvýšit pevně stanovené částky pro Kypr, Maltu a Řecko.

(42)

Počáteční částky pro programy členských států by měly tvořit základ dlouhodobých investic členských států. Aby se zohlednily změny migračních toků, řešily potřeby v oblasti řízení azylových a přijímacích systémů a integrace oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a aby se rozvíjela legální migrace a bojovalo proti neoprávněné migraci prostřednictvím účinného, bezpečného a důstojného navracení, měla by být členským státům v polovině programového období přidělena dodatečná částka s přihlédnutím k objektivním kritériím. Uvedená částka by měla vycházet ze statistických údajů podle přílohy I, které budou odrážet změny základní situace členských států.

(43)

V zájmu přispění k dosažení cíle politiky fondu by členské státy měly zajistit, aby jejich programy zahrnovaly akce zaměřené na specifické cíle fondu a zvolené priority byly v souladu s prováděcími opatřeními stanovenými v příloze II a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle zajišťovalo dosažení celkového cíle politiky. Za tímto účelem by členské státy měly v zásadě zabezpečit minimální příděl prostředků na posílení a rozvoj společného evropského azylového systému, na posílení a rozvoj způsobů legální migrace do členských států v souladu s jejich ekonomickými a sociálními potřebami a na podporu účinné integrace a účinného sociálního začleňování státních příslušníků třetích zemí a přispívání k nim.

(44)

Jelikož se výzvy v oblasti migrace neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobit přidělování finančních prostředků změnám migračních toků. Aby bylo možné reagovat na naléhavé potřeby, změny priorit politik a priorit Unie a směrovat financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii, měla by být část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie, akce místních a regionálních orgánů, mimořádnou pomoc, přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů a na další podporu pro členské státy přispívající k úsilí v rámci solidarity a sdílení odpovědnosti. Tematický nástroj nabízí flexibilitu při řízení fondu a mohl by být rovněž prováděn prostřednictvím programů členských států.

(45)

Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na jejich program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV.

(46)

Část dostupných zdrojů z fondu by mělo být možné přidělit na programy členských států pro provádění specifických akcí nad rámec jejich počátečního přídělu. Tyto specifické akce by měly být vymezeny na úrovni Unie a měly by zahrnovat akce vyžadující spolupráci nebo akce nezbytné pro řešení vývoje v Unii, jenž vyžaduje poskytnutí dalších finančních prostředků jednomu nebo více členským státům.

(47)

Fond by měl přispívat na podporu provozních nákladů, které souvisejí se specifickými cíli fondu, aby členským státům umožnil udržovat si kapacity nezbytné pro úkoly a služby, které pro Unii jako celek představují veřejnou službu. Tato podpora by měla spočívat v plné náhradě zvláštních nákladů, jež souvisejí s cíli fondu, a měla by být nedílnou součástí programů členských států.

(48)

S cílem doplnit provádění cíle politiky fondu na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl fond rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence fondu v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie.

(49)

Aby se posílila schopnost Unie okamžitě řešit jednak mimořádné situace v oblasti migrace v jednom či více členských státech, které se vyznačují velkým nebo neúměrným přílivem státních příslušníků třetích zemí, jenž klade značné a naléhavé nároky na jejich přijímací a zajišťovací zařízení a na jejich systémy a postupy v oblasti azylu a řízení migrace, a jednak mimořádné situace v oblasti migrace ve třetích zemích z důvodu politického vývoje nebo konfliktů, mělo by být možné poskytovat mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení.

(50)

Toto nařízení by mělo zajistit pokračování činnosti Evropské migrační sítě zřízené rozhodnutím Rady 2008/381/ES (17) a stanovit finanční pomoc v souladu s cíli a úkoly této sítě.

(51)

Cíl politiky fondu bude rovněž zohledněn prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (18). Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou přidanou hodnotu pro Unii.

(52)

Operace kombinování zdrojů jsou dobrovolné povahy a jsou operacemi podporovanými z rozpočtu Unie, jež kombinují nevratné, vratné nebo obojí formy podpory z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od podpůrných, rozvojových nebo jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů.

(53)

Toto nařízení stanoví pro celé období trvání fondu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (19).

(54)

Na fond se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (20) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(55)

Za účelem provádění akcí ve sdíleném řízení by měl být fond součástí soudržného rámce, který tvoří toto nařízení, finanční nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

(56)

Nařízení (EU) 2021/1060 zavádí rámec pro činnost EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci, Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Kromě toho je proto nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle fondu a stanovit zvláštní ustanovení pro akce, které lze v jeho rámci financovat.

(57)

Plán předběžného financování pro fond je stanoven v nařízení (EU) 2021/1060 a specifická míra předběžného financování je stanovena v tomto nařízení. Kromě toho je v zájmu zajištění rychlé reakce na mimořádné situace vhodné stanovit specifickou míru předběžného financování pro mimořádnou pomoc. Plán předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění svých programů.

(58)

Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být vybírány na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a riziku nesouladu. Při tomto výběru by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(59)

Pro co nejlepší využití zásady jediného auditu je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro kontrolu a audit projektů, u nichž jsou příjemcem mezinárodní organizace, jejichž systémy vnitřní kontroly získaly pozitivní hodnocení Komise. U těchto projektů by řídící orgány měly mít možnost své řídicí kontroly omezit za předpokladu, že příjemce včas poskytne veškeré nezbytné údaje a informace o pokroku projektu a způsobilosti souvisejících výdajů. Navíc pokud je projekt prováděný touto mezinárodní organizací součástí auditního vzorku, měl by mít auditní orgán možnost vykonávat svou činnost v souladu se zásadami mezinárodního standardu pro související služby (ISRS) 4400 – dohodnutými postupy v souvislosti s finančními informacemi.

(60)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (22), (Euratom, ES) č. 2185/96 (23) a (EU) 2017/1939 (24) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.

Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (25). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Při ochraně finančních zájmů Unie by měly členské státy plně spolupracovat a poskytovat orgánům, institucím a jiným subjektům Unie veškerou nezbytnou součinnost.

(61)

Třetí země, která s Unií uzavřela dohodu o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo v dotčené třetí zemi, by měla mít možnost se fondu účastnit za splnění určitých podmínek.

(62)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(63)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (26) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(64)

Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich strategie a programy řešily specifické výzvy, jimž nejvzdálenější regiony čelí při řízení migrace. Fond by měl tyto členské státy podpořit odpovídajícími zdroji s cílem pomoci těmto regionům s udržitelným řízením migrace a řešením případných situací, kdy jsou vystaveny tlaku.

(65)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (27) by měl být fond hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento fond účinky v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl fondu. Mezi těmito ukazateli by měly být ukazatele kvalitativní i kvantitativní povahy.

(66)

Prostřednictvím ukazatelů a účetního výkaznictví by měla Komise a členské státy monitorovat provádění fondu v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 a s tímto nařízením. Počínaje rokem 2023 by členské státy měly Komisi předkládat výroční zprávy o výkonnosti za poslední účetní období. Tyto zprávy by měly obsahovat informace o pokroku dosaženém při provádění programů členských států. Členské státy by měly rovněž předložit shrnutí těchto zpráv Komisi. Komise by měla tato shrnutí přeložit do všech úředních jazyků Unie a zveřejnit je na svých internetových stránkách spolu s odkazy na internetové stránky členských států podle nařízení (EU) 2021/1060.

(67)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (28), a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by akce podle tohoto nařízení měly přispívat k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % celkového objemu výdajů víceletého finančního rámce na začleňování cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Fond by měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (29).

(68)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (30) a jakýkoli akt použitelný na programové období 2014–2020 by se měly i nadále vztahovat na programy a projekty podporované z fondu v rámci programového období 2014–2020. Jelikož prováděcí období nařízení (EU) č. 514/2014 přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých projektů schválených podle uvedeného nařízení, měla by být zavedena ustanovení o jednotlivých fázích projektů. Každá jednotlivá fáze projektu by měla být prováděna v souladu s pravidly programového období, v jehož rámci jsou na ni poskytovány finanční prostředky.

(69)

Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o seznam akcí způsobilých k podpoře podle přílohy III; seznam akcí způsobilých k vyšší míře spolufinancování podle přílohy IV; provozní podporu podle přílohy VII a akty pro další rozvoj rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(70)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31). Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména povinnost týkající se poskytování informací Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví podrobná opatření pro poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se povahy a účelu mimořádné pomoci stanovené v tomto nařízení, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty týkající se přijímání rozhodnutí o poskytnutí takové pomoci.

(71)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(72)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(73)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(74)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant nejsou však způsobilé pro financování Unií pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, že od 1. ledna 2021 jsou za způsobilé pro financování Unií považovány i náklady vzniklé v souvislosti s již zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení i tehdy, pokud vznikly ještě před podáním žádosti o grant.

(75)

Je vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (32).

(76)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,