(1)

Článek 13 nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví mechanismus, který zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, jimiž se právní, dohledové a vynucovací předpisy určité třetí země prohlašují za rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 11 nařízení (EU) č. 648/2012, takže v případě smluvních stran, které uzavírají obchod, na nějž se vztahuje uvedené nařízení, přičemž alespoň jedna z těchto smluvních stran je usazena v uvedené třetí zemi, se má za to, že splněním požadavků stanovených právním režimem dotyčné třetí země uvedené požadavky splnily. Prohlášení o rovnocennosti přispívá k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížení systémového rizika a zvýšení transparentnosti trhů s deriváty zajištěním mezinárodně konzistentního uplatňování zásad dohodnutých se třetími zeměmi a stanovených v uvedeném nařízení.

(2)

Ustanovení čl. 11, odst. 1, 2 a 3 nařízení (EU) č. 648/2012, které je doplněno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 (2) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 (3), stanoví právní požadavky Unie týkající se včasného potvrzení podmínek OTC derivátové smlouvy, provádění komprese portfolií a mechanismů srovnávání portfolií ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana. Uvedená ustanovení rovněž stanoví povinnosti vztahující se na uvedené smlouvy a týkající se oceňování a řešení sporů („techniky zmírňování operačního rizika“) a také povinnosti týkající se výměny kolaterálu („marže“) mezi smluvními stranami.

(3)

Aby byl právní, dohledový a vynucovací režim třetí země považován za rovnocenný režimu Unie, pokud jde o techniky zmírňování operačního rizika a maržové požadavky, měl by být hmotněprávní účinek použitelných právních, dohledových a vynucovacích předpisů rovnocenný požadavkům Unie podle článku 11 nařízení (EU) č. 648/2012 a zajišťovat ochranu služebního tajemství rovnocennou ochraně stanovené v článku 83 uvedeného nařízení. Kromě toho musí být rovnocenné právní, dohledové a vynucovací předpisy v této třetí zemi účinně uplatňovány spravedlivým a nedeformujícím způsobem. Posouzení rovnocennosti proto zahrnuje ověření, zda právní, dohledové a vynucovací předpisy třetí země zajišťují, že OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana a uzavírá je alespoň jedna smluvní strana usazená v uvedené třetí zemi, nevystavují finanční trhy v Unii vyššímu riziku, a že tedy v Unii nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika.

(4)

Toto rozhodnutí není založeno pouze na srovnávací analýze právních, dohledových a vynucovacích požadavků platných v Brazílii, ale také na posouzení účinku uvedených požadavků a jejich adekvátnosti pro účely zmírňování rizik vyplývajících z OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, způsobem považovaným za rovnocenný účinku požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012.

(5)

Právní, dohledové a vynucovací předpisy platné v Brazílii pro OTC derivátové smlouvy jsou stanoveny v právních předpisech, jakož i v oběžnících, usneseních a pokynech vydaných Brazilskou centrální bankou (Banco Central do Brasil – BCB), úřadem Comissão de Valores Mobiliários (CVM) a úřadem Conselho Monetário Nacional (CMN). Brazilský trh s cennými papíry reguluje zejména právní předpis 6,385/76; regulované trhy s cennými papíry, které zahrnují organizované burzy cenných papírů, organizovaný mimoburzovní trh a neorganizovaný mimoburzovní trh, se řídí pokynem CVM 461/07; oběžník BCB 3,082/02 stanoví kritéria pro účetní zacházení s deriváty vlastněnými finančními institucemi a jinými institucemi, nad nimiž vykonává dohled BCB; usnesení Resolução CMN 3,505/07 reguluje OTC derivátové smlouvy uzavřené v Brazílii brazilskými finančními institucemi a jinými institucemi, nad nimiž vykonává dohled BCB; usnesení Resolução CMN 4,277/13 stanoví požadavky na oceňování podle aktuální tržní hodnoty a oceňování pomocí modelu u derivátových smluv uzavřených finančními institucemi a jinými institucemi, nad nimiž vykonává dohled BCB; pokyn Instrução CVM 438/06 stanoví požadavky na oceňování podle aktuální tržní hodnoty pro některé typy vzájemných fondů; usnesení Resoluçao 4,662/18 stanoví dvoustranné maržové požadavky; usnesení Resolução BCB 3,263/05 se týká komprese portfolií; usnesení Resolução CMN 4,373/14 stanoví požadavky na investory-nerezidenty, kteří uzavírají obchody s OTC deriváty v Brazílii, a právní předpisy 4,595/64, 6,385/76, 10,214/01, 12,810/13 upravují služební tajemství, dohled a vynucování.

(6)

Usnesení Resolução BCB 3,263/05 nestanoví žádné povinnosti provádět kompresi portfolií ani neobsahuje žádné doporučení v tomto smyslu. Umožňuje však, aby finanční instituce a jiné instituce, nad kterými vykonává dohled BCB, uzavíraly dohody, jež to dovolují. Pro postupy řešení sporů neexistují žádné zvláštní právní předpisy. Pravidla pro řešení sporů stanoví registry obchodních údajů. Brazilské předpisy proto nelze považovat za rovnocenné požadavkům Unie, pokud jde o kompresi portfolií a řešení sporů.

(7)

Jakýkoli brazilský subjekt uzavírající obchod s OTC deriváty musí tento obchod oznámit registru obchodních údajů zřízenému a regulovanému v Brazílii. Podle právního předpisu 6,385/76 je platnost obchodu podmíněna jeho oznámením registru obchodních údajů. V souladu s usnesením Resolução CMN 4,373/14 musí být investoři-nerezidenti, kteří uzavírají obchody s OTC deriváty v Brazílii, registrováni u úřadu CVM a musí se řídit právně závaznými potvrzeními svých obchodů. Vzhledem k tomu, že obchod musí oznámit obě strany, neexistuje pro potvrzení obchodů, srovnávání dvoustranných portfolií nebo řešení sporů jiný právní požadavek než pravidla registru obchodních údajů. Potvrzení je souběžné a podmíněné oznámením. Oznámení se musí uskutečnit co nejdříve a obvykle se provádí ve stejný den, ve kterém je obchod uzavřen. Obdobně vzhledem k tomu, že obchody jsou oznamovány oběma stranami a potvrzovány registry obchodních údajů současně, neexistuje požadavek provádět srovnávání portfolií, neboť z povahy věci nemůže existovat žádný rozpor mezi portfolii smluvních stran. Brazilské předpisy pro včasné potvrzení a srovnávání portfolií by proto měly být považovány za rovnocenné odpovídajícím požadavkům Unie.

(8)

Podle usnesení Resolução CMN 3,505/07 a Resolução CMN 4,277/13 oceňování buď podle aktuální tržní hodnoty, nebo pomocí modelu denně provádí obchodující banky, místní pobočky zahraničních bank, místní dceřiné společnosti zahraničních bank, jakož i fondy a správci aktiv, kteří jsou všichni regulováni BCB. Tato povinnost se nevztahuje na družstva, pojistitele, zajistitele, penzijní fondy a jiné smluvní strany z řad nefinančních podniků, které jsou povinny provádět denní oceňování pouze tehdy, pokud patří do finančního konglomerátu, který zahrnuje také univerzální, komerční, investiční nebo devizovou banku či spořitelnu. Brazilské předpisy mohou být proto považovány za rovnocenné odpovídajícím požadavkům Unie v rozsahu, v jakém je toto rozhodnutí omezeno na obchody uzavřené se smluvními stranami regulovanými BCB.

(9)

S ohledem na povinnost oznamovat obchody s OTC deriváty registrům obchodních údajů regulovaným v Brazílii a právní důsledky této povinnosti lze proto v případě Brazílie zvážit dvoustupňový přístup, který umožní dospět k závěru, že s ohledem na včasné potvrzení a srovnávání portfolií lze požadavky platné v Brazílii z hlediska účinku považovat za rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013. Kromě toho jsou pravidla platná v Brazílii pro denní oceňování rovnocenná pravidlům stanoveným v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013, pokud jsou obchody prováděny s obchodujícími bankami, místními pobočkami zahraničních bank, místními dceřinými společnostmi zahraničních bank, fondů a správců aktiv, jakož i s družstvy, pojistiteli a zajistiteli, penzijními fondy a jinými smluvními stranami z řad nefinančních podniků, které patří do finančního konglomerátu, který zahrnuje také univerzální, komerční, investiční nebo devizovou banku či spořitelnu. Vzhledem k tomu, že většinu přeshraničních obchodů s OTC deriváty provádějí smluvní strany regulované BCB, mělo by být toto rozhodnutí omezeno na obchody mezi smluvními stranami regulovanými BCB a smluvními stranami usazenými v Unii a měl by se na ně vztahovat odpovídající požadavek podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013.

(10)

Pokud jde o marže u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, právně závazné požadavky Brazílie představují usnesení Resoluçao CMN 4,662/18 a oběžník BCB 3,902/18 (maržová pravidla Brazílie).

(11)

Jak je stanoveno v maržových pravidlech Brazílie, zahrnutými smluvními stranami spadajícími do jejich působnosti jsou všechny finanční instituce nebo jiné instituce podléhající regulaci BCB, které mají průměrnou souhrnnou pomyslnou hodnotu zahrnovaných obchodů operační skupiny nad 25 miliard BRL. Mezi zahrnované obchody patří soubor obchodů s OTC deriváty, které jsou rovnocenné obchodům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012, s výjimkou fyzicky vypořádaných komoditních derivátů, avšak včetně derivátů zlata, které jsou považovány za zahrnované obchody, na něž se vztahují maržová pravidla Unie, ale nevztahují se na ně maržová pravidla Brazílie; a opce na akcie, na něž se vztahují maržová pravidla Brazílie, ale na něž se vztahuje dočasná výjimka podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251. Kromě toho, podobně jako v rámci použitelném v Unii, jsou obchody uvnitř skupiny, fyzicky vypořádané měnové forwardy a swapy a obchody s nástroji, jejichž definice je podobná definici krytých dluhopisů v Unii, ze souboru zahrnovaných obchodů vyloučeny. Měly by se však započítat při určování průměrné souhrnné pomyslné hodnoty obchodů operační skupiny. Toto rozhodnutí by se proto nemělo vztahovat na fyzicky vypořádané komoditní deriváty, s výjimkou derivátů zlata.

(12)

Zahrnuté smluvní strany musí ode dne 1. září 2019 skládat a realizovat variační marži. Zahrnuté smluvní strany s průměrnou souhrnnou pomyslnou hodnotou zahrnovaných obchodů operační skupiny nad 2,250 miliardy BRL musí ode dne 1. září 2019 skládat a realizovat počáteční marži, zatímco zahrnované smluvní strany pod touto prahovou hodnotou musí skládat a realizovat počáteční marži od 1. září 2020. Toto rozhodnutí je proto omezeno na obchody mezi smluvními stranami, na které se vztahuje čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, a zahrnutými smluvními stranami, na něž se vztahuje požadavek skládat a realizovat variační a počáteční marži podle maržových pravidel Brazílie.

(13)

Maržová pravidla Brazílie povolují kombinovanou minimální hodnotu převodu počáteční a variační marže ve výši 1,5 milionu BRL, zatímco článek 25 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 stanoví prahovou hodnotu 500 000 EUR. Maržová pravidla Brazílie rovněž umožňují, aby počáteční marže byla snížena až o 150 milionů BRL. Zahrnuté smluvní strany s kombinovanou částkou počáteční marže pod uvedenou prahovou hodnotou nejsou povinny si vyměňovat počáteční marži. Článek 29 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 stanoví podobnou úlevu a stanoví prahovou hodnotu ve výši 50 milionů EUR. Vzhledem k nevýznamnému rozdílu v hodnotě uvedených měn by uvedené hodnoty měly být považovány za rovnocenné.

(14)

Obdobně jako standardizovaná metoda výpočtu počáteční marže stanovená v příloze IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 umožňují i maržová pravidla Brazílie použití standardizovaného modelu rovnocenného modelu stanovenému ve výše uvedené příloze. Maržová pravidla Brazílie však neumožňují použít k výpočtu počáteční marže interní modely nebo modely třetích stran. I když jsou tedy požadavky maržových pravidel Brazílie pro výpočet počáteční marže restriktivnější než požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 648/2012 a v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, měly by i přes to být pro účely tohoto rozhodnutí považovány za rovnocenné.

(15)

Požadavky stanovené v maržových pravidlech Brazílie na způsobilý kolaterál, jeho oceňování a na to, jak má být tento kolaterál držen a oddělen, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251. Maržová pravidla Brazílie obsahují rovnocenný seznam způsobilých kolaterálů, ale nevyžadují, aby smluvní strany přiměřeně diverzifikovaly realizovaný kolaterál, a to ani omezením cenných papírů s nízkou likviditou, aby se zabránilo koncentraci kolaterálu, způsobem podobným článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251. Jelikož se však tyto požadavky na koncentraci podle článku 8 vztahují na smluvní strany v Unii, lze vyvodit závěr, že požadavky na kolaterál podle maržových pravidel Brazílie vedou k účinku rovnocennému účinku nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251. Maržová pravidla Brazílie pro OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, by proto měla být považována za rovnocenná požadavkům podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

(16)

Pokud jde o rovnocennou úroveň ochrany služebního tajemství v Brazílii, zmocňují právní předpisy 4,595 z roku 1964, 6,385 z roku 1976, 10,214 z roku 2001 a 12,810 z roku 2013 BCB a CVM k tomu, aby si od registrů obchodních údajů vyžádaly jakékoli údaje týkající se obchodů s deriváty. Doplňkový právní předpis 105 z roku 2001 (LC 105) rovněž stanoví, že se všemi údaji musí být nakládáno jako s důvěrnými. V této souvislosti, pokud jakýkoli jiný domácí nebo zahraniční orgán potřebuje údaje od brazilských registrů obchodních údajů, měl by svou žádost formálně předložit BCB a/nebo CVM, které provedou jejich analýzu, mimo jiné s ohledem na omezení uložená předpisem LC 105, přičemž nezbytnost formální dohody by byla analyzována případ od případu. Tyto právní předpisy by proto společně měly být považovány za předpisy poskytující rovnocennou úroveň ochrany služebního tajemství, jakou zaručuje nařízení (EU) č. 648/2012.

(17)

CMN je nejvyšším orgánem ve vnitrostátním finančním systému Brazílie a odpovídá za tvorbu měnové a úvěrové politiky obecně. BCB je podřízena CMN a odpovídá za měnovou politiku, správu mezinárodních rezerv, bankovní dohled a dohled nad zahraničním kapitálem a úvěry. BCB vynucuje obezřetnostní předpisy a rovněž působí jako měnový orgán a jako taková je odpovědná za zajištění systémové stability. Za účelem omezení nedovolených postupů, na podporu provádění vzdělávacích opatření a řešení situací, které mohou ohrozit vnitrostátní finanční systém, může BCB uvalovat správní sankce, přijímat preventivní nebo prozatímní opatření, vydávat zavazující listy a ukládat pozastavení nebo omezení. Úřad CVM je podřízen úřadu CMN a odpovídá za regulaci kapitálových trhů a dohled nad nimi, včetně emitentů cenných papírů, burz a mimoburzovních trhů, a institucí, které jsou součástí systému distribuce cenných papírů. CVM si klade za cíl zachovat efektivní trh a podporovat rozvoj a rovněž usiluje o ochranu investorů a zachování spravedlivých postupů na trhu s cennými papíry, prosazování pravidel týkajících se zveřejňování informací a transparentnosti. Opatření dostupná úřadům BCB a CVM by měla být považována za opatření zajišťující účinné uplatňování příslušných právních, regulačních a vynucovacích předpisů na základě brazilských předpisů pro OTC deriváty spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování.

(18)

Toto rozhodnutí uznává rovnocennost závazných požadavků stanovených brazilskými právními předpisy v souvislosti s OTC derivátovými smlouvami platných v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise bude ve spolupráci s orgánem ESMA pravidelně monitorovat vývoj právních, dohledových a vynucovacích předpisů pro tyto OTC derivátové smlouvy a jejich důsledné a účinné provádění, pokud jde o požadavky na včasné potvrzení, kompresi a srovnávání portfolií, oceňování, řešení sporů a maržové požadavky použitelné na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, s ohledem na něž bylo toto rozhodnutí přijato. V rámci monitorování může Komise požádat úřady BCB a CVM, aby poskytly informace o vývoji v oblasti regulace a dohledu. Pokud si relevantní vývoj vyžádá, aby Komise prohlášení o rovnocennosti udělené tímto rozhodnutím opětovně posoudila, může Komise kdykoli provést zvláštní přezkum. Takové opětovné posouzení může vést ke zrušení tohoto rozhodnutí, v důsledku čehož by se na smluvní strany opět automaticky vztahovaly všechny požadavky stanovené nařízením (EU) č. 648/2012.

(19)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,