(1)

Organismus Batrachochytrium salamandrivorans (dále jen „Bsal“) je plísňový patogen mloků, jenž napadá chované a volně žijící populace mloků a může v těchto populacích způsobit významnou nemocnost a úhyn. Bsal je pro některé druhy mloků smrtící, zatímco jiné druhy jsou vůči němu zcela nebo částečně odolné, ale mohou Bsal přenášet na kůži a působit jako hostitelé a zdroj infekce pro jiné druhy mloků nebo kontaminace jejich životního prostředí.

(2)

Infekce Bsal se podle údajů shromážděných v rámci evropského projektu s názvem „Mitigating a new infectious disease in salamanders to counteract the loss of European biodiversity“ („Zmírňování nové infekční nákazy u mloků s cílem čelit úbytku evropské biologické rozmanitosti“) (2) a v návaznosti na něj vyskytuje v Belgii, Německu, Nizozemsku, ve Spojeném království a ve Španělsku u chovaných i volně žijících populací mloků. Má se za to, že Bsal má původ ve východní Asii, kde je velmi rozšířený, přičemž je endemický přinejmenším v Japonsku, Thajsku a Vietnamu. Zároveň neexistuje dostatek informací o jeho rozšíření v jiných částech Unie a v celosvětovém měřítku. K šíření Bsal přispívá obchod s infikovanými mloky nebo mloky-přenašeči a nákaza představuje významné riziko pro biologickou rozmanitost v oblastech kolonizace.

(3)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/320 (3) ve znění prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1998 (4) stanoví ochranná veterinární opatření pro obchod se zásilkami mloků uvnitř Unie a dovoz těchto zásilek do Unie. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/320 bylo přijato na základě vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin ze dne 25. října 2017 (5) (dále jen „stanovisko EFSA“) a vědecké a technické pomoci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin ze dne 21. února 2017 (6) (dále jen „vědecká a technická pomoc EFSA“). Uvedené rozhodnutí se použije do dne 20. dubna 2021.

(4)

Stanovisko EFSA a technická pomoc EFSA a novější vědecké publikace (7) rovněž poukázaly na mnoho mezer a nejasností v poznatcích, pokud jde o řadu aspektů povahy Bsal. Normy mezinárodního obchodu v rámci Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) dosud nejsou plně rozvinuty s ohledem na metody diagnostiky Bsal a nebyly přezkoumány, pokud jde o doporučení pro mezinárodní obchod s mloky.

(5)

Bsal je uvedený v příloze II nařízení (EU) 2016/429, a proto spadá do definice nákazy uvedené na seznamu pro účely nařízení (EU) 2016/429. Bsal rovněž spadá do definice nákazy kategorie D stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882 (8) pro zvířata řádu Caudata, jenž zahrnuje mloky. Pravidla Unie týkající se přemísťování zásilek suchozemských a vodních živočichů v rámci Unie a jejich vstupu do Unie stanovená v aktech Komise v přenesené pravomoci a v prováděcích aktech přijatých podle nařízení (EU) 2016/429 se však na zvířata řádu Caudata nevztahují, neboť zvířata řádu Caudata spadají do definice „jiných zvířat“ v uvedeném nařízení. Vzhledem k současnému nedostatku znalostí, pokud jde o mnoho aspektů povahy Bsal, a k neexistenci žádných vhodných mezinárodních pokynů a doporučení s ohledem na obchod s těmito zvířaty nebyly pro zvířata řádu Caudata dosud přijaty akty Komise v přenesené pravomoci ani prováděcí akty, zatímco pro suchozemské a vodní živočichy přijaty byly.

(6)

Komise přezkoumala nákazovou situaci, pokud jde o Bsal, v Unii a ochranná veterinární opatření stanovená v prováděcím rozhodnutí (EU) 2018/320, a to s příslušnými orgány členských států. Jelikož byla opatření stanovená v prováděcím rozhodnutí (EU) 2018/320 považována za vhodná, členské státy nepřijaly žádná další obchodní opatření proti šíření Bsal. Ačkoli se zdá, že ohniska Bsal jsou v současnosti omezena na určité regiony některých členských států, další šíření Bsal v rámci obchodu uvnitř Unie představuje významné riziko.

(7)

Proto je vhodné přijmout mimořádná opatření na úrovni Unie s cílem zabránit šíření Bsal a předejít neopodstatněnému narušení obchodu s mloky. S přihlédnutím k účinnosti opatření stanovených v prováděcím rozhodnutí (EU) 2018/320 je vhodné přijmout podobná opatření týkající se přemísťování zásilek mloků v rámci Unie a jejich vstupu do Unie, a to od 21. dubna 2021 na omezenou dobu do přijetí veterinárních opatření trvalejší povahy, jako je tomu v případě nákaz postihujících suchozemské a vodní živočichy.

(8)

Bsal se může přenášet mezi druhy mloků původními v různých regionech a může docházet ke křížové kontaminaci v různých zařízeních provozovaných provozovateli, kteří chovají a vyměňují mloky. To zvyšuje riziko přenosu Bsal u mloků, se kterými se obchoduje, bez ohledu na nákazový status místa jejich původu a na jejich nákazovou situaci ve volné přírodě. Na zásilky mloků určené pro přemísťování mezi členskými státy nebo pro vstup do Unie by se proto měla vztahovat opatření ke zmírnění tohoto rizika. Tato opatření by se však neměla vztahovat na neobchodní přesuny mloků v zájmovém chovu, neboť na tyto neobchodní přesuny se uplatňují pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (9). Uvedené neobchodní přesuny se týkají výlučně zvířat, která jsou v péči svých vlastníků nebo oprávněných osob a doprovázejí je, a nezahrnují převod vlastnictví. Neobchodní přesuny mloků v zájmovém chovu tudíž představují zanedbatelné riziko šíření Bsal jak u mloků, se kterými se obchoduje, tak u mloků žijících ve volné přírodě.

(9)

Mloci vyměňovaní pouze mezi uzavřenými zařízeními schválenými příslušným orgánem v souladu s nařízením (EU) 2016/429 by neměli být podrobeni karanténě nebo testům, protože opatření biologické bezpečnosti zavedená v uvedených uzavřených zařízeních jsou přiměřená ke zmírnění rizika šíření Bsal.

(10)

Zásilky mloků, kteří vstoupili do Unie a kteří již byli podrobeni karanténě a testům s negativními výsledky nebo kteří po svém vstupu do Unie podstoupili dostatečné ošetření v Unii v příslušném zařízení, by neměli být karanténě nebo testům podrobeni znovu, jsou-li určeni k přesunu do jiného členského státu za předpokladu, že byli drženi odděleně od mloků s odlišným nákazovým statusem.

(11)

Informace o technické kapacitě veterinárních služeb a laboratoří po celém světě, pokud jde o zkoušky na Bsal, jsou nedostatečné, i když různé subjekty v Evropské unii se intenzivně snaží dosáhnout pokroku při diagnostice a léčbě Bsal. Proto je vhodné, aby zásilky mloků vstupující do Unie byly umístěny do karantény v příslušném zařízení a po vstupu do Unie podrobeny testu a ošetření.

(12)

Třetí země a území schválené pro vydávání veterinárních osvědčení pro vstup zásilek mloků do Unie by měly být omezeny na ty země a území, jež jsou členy OIE, a které jsou tudíž povinny dodržovat mezinárodní normy pro vydávání veterinárních osvědčení.

(13)

Ošetření by měla být specifikována a měla by být v souladu s protokoly, které již byly popsány v recenzované vědecké literatuře, jak zdůrazňuje vědecká a technická pomoc EFSA, nebo s podobnými protokoly.

(14)

Vstup zásilek mloků do Unie by měl příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Unie povolit pouze tehdy, pokud tento orgán od fyzické nebo právnické osoby odpovědné za zařízení určení obdrží potvrzení, že zásilky budou přijaty.

(15)

Mimořádná opatření stanovená tímto rozhodnutím by se měla použít ode dne použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 a měla by být přezkoumána s ohledem na závažnost epizootologické situace v důsledku nového vývoje a každoroční podávání zpráv příslušnými orgány členských států.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,