(1)

V souladu s články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) mají členské státy směrovat své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Článek 148 Smlouvy o fungování EU po členských státech vyžaduje, aby prováděly politiky zaměstnanosti, které zohledňují hlavní zásady zaměstnanosti vypracované Radou. Koordinace hospodářských politik členských států je tedy záležitostí společného zájmu.

(2)

Článek 175 Smlouvy o fungování EU mimo jiné vyžaduje po členských státech, aby koordinovaly své hospodářské politiky tak, aby dosahovaly cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 začátkem roku 2020 změnilo hospodářské a sociální vyhlídky na nadcházející roky v Unii i v celém světě. V Unii vyvstaly nové priority spojené s krizí, které se konkrétně zaměřují na oživení a odolnost. Tyto priority vyžadují rychlou a koordinovanou reakci ze strany Unie, díky níž bude možné čelit hospodářským, sociálním a zdravotním důsledkům pro členské státy a zmírnit sociální a hospodářské dopady. Hospodářské důsledky krize způsobené onemocněním COVID-19 tvrdě dopadají zejména na ženy. Krize způsobená onemocněním COVID-19 a také předchozí hospodářská a finanční krize ukazují, že budování silných a odolných ekonomik a finančních systémů postavených na pevných a udržitelných hospodářských a sociálních strukturách členským státům pomáhá účinněji reagovat na otřesy a rychleji překonávat jejich dopady. Rovněž se zřetelně ukázalo, jak je nezbytné, aby byly zdravotnické systémy, základní veřejné služby a účinné mechanismy sociální ochrany připraveny. Udržitelné, inteligentní a sociálně odpovědné reformy a investice zaměřené na růst, zdravá fiskální politika a tvorba kvalitních pracovních míst v reakci na nové výzvy a řešení strukturálních nedostatků ekonomik a posílení ekonomické odolnosti budou tudíž nezbytné pro to, aby se ekonomika a společnost vrátily na cestu udržitelného oživení a aby se překonaly hospodářské, sociální a územní rozdíly v Unii. Toho by se mělo dosáhnout v zájmu dobrých životních podmínek občanů Unie a v souladu s příslušnými zásadami základních práv.

(4)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 (4) byl zaveden program na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 s rozpočtem ve výši 142 800 000 EUR v okamžiku přijetí. Program na podporu strukturálních reforem byl zaveden s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění správních a strukturálních reforem zaměřených na udržení růstu, mimo jiné prostřednictvím pomoci vedoucí k účinnému a účelnému využívání finančních prostředků Unie. Technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem poskytuje Komise na žádost členského státu a tato podpora může pokrývat širokou škálu oblastí politik. Toto nařízení je koncipováno jako pokračování tohoto programu, který je členskými státy vnímán kladně, s tím, že je náležitě přizpůsoben.

(5)

Členské státy využívají technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem stále více. Proto by měl být prostřednictvím tohoto nařízení zřízen Nástroj pro technickou podporu, který by nadále podporoval členské státy při provádění reforem a značně tuto podporu posílil (dále jen „nástroj“).

(6)

Na úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem, který určuje výzvy a priority vnitrostátních reforem a sleduje provádění těchto priorit. Na podporu uvedených priorit v rámci evropského semestru vypracovávají členské státy rovněž své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie jsou předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat priority, jež mají být podpořeny vnitrostátními či unijními finančními prostředky. Tyto strategie by také měly sloužit jako prostředek k soudržnému využívání finančních prostředků Unie a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, jež se poskytuje především z programů podporovaných Unií v rámci evropských strukturálních fondů a fondů soudržnosti a z jiných programů. Pokud jde o výzvy určené v rámci evropského semestru, měl by nástroj jednoznačnou přidanou hodnotu, neboť má členským státům pomáhat posílit jejich kapacitu k účinnějšímu plnění doporučení pro jednotlivé země.

(7)

Vzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto strategii růstu Unie a k realizaci závazků Unie za účelem provádění Pařížské dohody o změně klimatu a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje nástroj k provádění Zelené dohody pro Evropu, k začleňování akcí v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu a k ambici poskytnout 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti od roku 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027, přičemž se zohlední stávající překrývání cílů v oblasti klimatu a v oblasti biologické rozmanitosti. Příslušné akce by měly být identifikovány během přípravy a provádění nástroje a přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů. Nástroj by měl rovněž řešit širší environmentální a sociální výzvy v Unii, včetně ochrany přírodního kapitálu, zachování biologické rozmanitosti, podpory oběhového hospodářství a energetické transformace, v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030. Nástroj by měl rovněž podporovat digitální transformaci a přispívat k vytvoření jednotného digitálního trhu.

(8)

Obecným cílem nástroje by měla být podpora hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie tím, že bude napomáhat úsilí členských států o provádění reforem. To je nezbytné pro povzbuzení veřejných a soukromých investic, podporu udržitelného a spravedlivého hospodářského a sociálního oživení a konvergence, dosažení odolnosti, snížení chudoby a nerovnosti, podporu rovnosti žen a mužů, zvýšení konkurenceschopnosti, účinné řešení výzev stanovených v přijatých doporučeních pro jednotlivé země a provádění práva Unie. Rovněž je to nezbytné pro povzbuzení úsilí členských států, aby se posílila jejich institucionální a správní kapacita a soudní rámec, a to i na regionální a místní úrovni, a jejich úsilí o naplňování cílů politik, které usnadní sociálně inkluzivní, zelenou a digitální transformaci v souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu, s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a s cílem klimatické neutrality do roku 2050, cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a evropským pilířem sociálních práv.

(9)

Specifickými cíli nástroje by měla být pomoc vnitrostátním orgánům v jejich úsilí o navrhování, vypracovávání a provádění reforem a o vypracování, změny, provádění a revize plánů pro oživení a odolnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (5), mimo jiné prostřednictvím výměny osvědčených postupů, vhodných postupů a metodik, zapojení zúčastněných stran, je-li to vhodné, a účinnějšího a účelnějšího řízení lidských zdrojů.

(10)

Za účelem pomoci členským státům při navrhování, vypracovávání a provádění reforem ve všech klíčových hospodářských a společenských oblastech, by Komise měla i nadále poskytovat technickou podporu na žádost členského státu, a to v široké škále oblastí politiky, včetně oblastí souvisejících s řízením veřejných financí a aktiv, institucionální a správní reformou, reformou soudnictví, podnikatelským prostředím, finančním sektorem a zlepšováním finanční gramotnosti, trhy s produkty, službami a pracovní silou, vzděláváním a odbornou přípravou, rovností žen a mužů, udržitelným rozvojem, veřejným zdravím, sociálním zabezpečením a péčí a s kapacitami pro včasné odhalování a koordinovanou reakci. Zvláštní důraz by měl být kladen na akce, které podporují zelenou a digitální transformaci. Nástroj by měl rovněž podporovat přípravu na členství v eurozóně.

(11)

Toto nařízení stanoví finanční krytí nástroje, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (6). Roční prostředky by měly být schváleny Evropským parlamentem a Radou v rámci ročního rozpočtového procesu v mezích víceletého finančního rámce, při zohlednění poptávky po nástroji.

(12)

Aby bylo možno vyhovět dodatečným potřebám v rámci nástroje, měly by mít členské státy možnost převést do rozpočtu nástroje zdroje programované v rámci sdíleného řízení z fondů Unie a převést zpět zdroje nepřidělené na závazky v souladu s nařízením o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a finančními pravidly pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza. Převedené zdroje by měly být čerpány v souladu s pravidly tohoto nástroje a měly by být použity výhradně ve prospěch dotčeného členského státu. Komise by měla tomuto členskému státu poskytnout zpětnou vazbu ohledně využití převedených zdrojů.

(13)

Aby byly uspokojeny další potřeby v rámci nástroje, měl by mít členský stát možnost požádat o dodatečnou technickou podporu a měl by uhradit náklady související s poskytnutím této dodatečné podpory. Tyto platby by měly představovat vnější účelově vázané příjmy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“) a měly by být použity výhradně ve prospěch daného členského státu.

(14)

Technická podpora by měla být poskytována na požádání tak, aby podporovala provádění reforem uskutečňovaných z podnětu členských států, reforem souvisejících s procesy správy ekonomických záležitostí, zejména reforem účinně provádějících doporučení pro jednotlivé země, nebo akce týkající se provádění práva Unie a reforem souvisejících s prováděním ekonomických ozdravných programů. Nástroj by měl rovněž poskytovat technickou podporu při přípravě, změnách, provádění a revizích plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241.

(15)

V souladu s pravidly a praxí již existujícími v rámci programu na podporu strukturálních reforem by měl být zaveden zjednodušený postup pro předkládání žádostí o technickou podporu. Z tohoto důvodu by členské státy měly žádosti podávat do 31. října, není-li stanoveno jinak v dodatečných specializovaných výzvách k podání žádostí. Měla by se stanovit vhodná kritéria pro analýzu žádostí předložených členskými státy, přičemž je třeba respektovat všeobecnou zásadu rovného zacházení, řádného finančního řízení a transparentnosti. Tato kritéria by měla zohledňovat naléhavost, vážnost a rozsah problémů, jakož i potřeby podpory zjištěné v oblastech politiky, v nichž se technická podpora plánuje. Komise by měla v reakci na konkrétní nově vzniklé potřeby členských států zorganizovat dodatečné specializované výzvy, a to prioritně i pro účely přípravy, změn, provádění a revize plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241.

(16)

Členské státy by před podáním žádosti o technickou podporu měly mít možnost případně provádět konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou místní a regionální orgány, sociální partneři a občanská společnost, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy.

(17)

Rovněž by měl být stanoven obsah plánů spolupráce a podpory uvádějících podrobnosti o opatřeních pro poskytování technické podpory členským státům. K tomu účelu by plánovaná opatření technické podpory a související odhadovaný celkový finanční příspěvek měly zohledňovat akce a činnosti financované z fondů nebo programů Unie.

(18)

Pro účely dovozování odpovědnosti a transparentnosti a zajištění zviditelnění činnosti Unie by Komise měla za určitých podmínek, jejichž cílem je ochrana citlivých informací, předat plány spolupráce a podpory současně Evropskému parlamentu a Radě. Komise by měla mít možnost provádět komunikační činnosti. Komise by měla na svých internetových stránkách zveřejnit seznam schválených žádostí o technickou podporu.

(19)

S cílem zajistit větší transparentnost, pokud jde o odborné podněty v rámci vnitrostátního rozhodování, by Komise měla zřídit jednotnou veřejnou on-line databázi, jejímž prostřednictvím by v souladu s použitelnými pravidly a na základě konzultace s dotčenými členskými státy měla mít možnost zveřejňovat konečné studie nebo zprávy, které byly vypracovány v rámci způsobilých akcí. Za účelem ochrany citlivých a důvěrných informací týkajících se jejich veřejných zájmů by měly mít členské státy v odůvodněných případech možnost požádat Komisi, aby tyto dokumenty nezveřejnila bez jejich předchozího souhlasu.

(20)

Měla by být přijata ustanovení o provádění nástroje, zejména pokud jde o způsoby řízení, formy financování opatření technické podpory a obsah pracovních programů, které by měly být přijaty prostřednictvím prováděcích aktů. Vzhledem k tomu, jak je důležité podporovat úsilí vnitrostátních orgánů při prosazování a provádění reforem, je třeba povolit míru spolufinancování grantů až do výše 100 % způsobilých nákladů. Aby bylo možné technickou podporu rychle uvolnit, mělo by být přijato ustanovení o přijímání zvláštních opatření na omezené období. Za tímto účelem by měla být pro zvláštní opatření vyhrazena omezená částka rozpočtu v rámci pracovního programu nástroje, která nepřesáhne 30 % ročního přídělu.

(21)

K zajištění účinného a soudržného přidělování prostředků z rozpočtu Unie a dodržování zásady řádného finančního řízení by akce podle tohoto nařízení měly být v souladu s probíhajícími programy Unie a měly by je doplňovat. Je však třeba zabránit dvojímu financování týchž výdajů. Za účelem zabránění zdvojování nebo překrývání by Komise a vnitrostátní orgány měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci, aby byla zajištěna konzistentnost, soudržnost, doplňkovost a synergie mezi zdroji financování, včetně financování technické pomoci.

(22)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) by měl být nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má nástroj účinky v praxi.

(23)

Komise by měla předložit současně Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Kromě toho by mělo být provedeno nezávislé hodnocení v polovině období zaměřené na dosažení cílů nástroje, účinnost využívání jeho zdrojů a jeho přidanou hodnotu. V této souvislosti by měl mít Evropský parlament možnost vyzvat Komisi, aby se zúčastnila výměny názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu, s cílem projednat výroční zprávu a provádění nástroje. Dlouhodobý dopad tohoto nástroje by pak měl být vyhodnocen při nezávislém hodnocení ex post.

(24)

Měly by být stanoveny pracovní programy pro provádění technické podpory. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení. Stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

(25)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (9) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10), (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a (EU) 2017/1939 (12) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (13). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(26)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků tohoto návrhu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(27)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno pokračování ani změny opatření podpory schválených Komisí ke dni 31. prosince 2020 na základě nařízení (EU) 2017/825 nebo jiného aktu Unie, který by se na takovou pomoc vztahoval. Opatření schválená podle nařízení (EU) 2017/825 by proto měla zůstat v platnosti. Za tímto účelem by mělo být rovněž přijato přechodné ustanovení.

(28)

Aby bylo možné co nejrychleji začít uplatňovat opatření stanovená v tomto nařízení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,