1.   Předseda vykonává své pravomoci jménem kolegia. Kromě pravomocí uvedených v čl. 11 odst. 2 nařízení o Eurojustu předseda:

2.   Místopředsedové vykonávají pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2 nařízení o Eurojustu a v odstavci 1 tohoto článku, které jim předseda svěří. Zastupují předsedu, nemůže-li plnit své povinnosti v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení o Eurojustu a čl. 2 odst. 2 tohoto jednacího řádu.

1.   V souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení o Eurojustu volí kolegium předsedu z řad národních členů dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.

2.   Předseda vyhlásí volbu jeden měsíc před koncem svého funkčního období. Uvolní-li se funkce předsedy před uplynutím stanoveného funkčního období čtyř let, místopředseda, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu, svolá okamžitě schůzi kolegia k volbě předsedy, která se koná do jednoho měsíce ode dne, kdy došlo k uvolnění funkce. Během přechodného období předsedu nahradí místopředseda, který je v té době služebně nejstarším, nebo v případě stejné délky služebního poměru místopředseda, který je nejstarší.

3.   Předseda nebo místopředseda při svolávání schůze k volbě předsedy oficiálně zahájí lhůtu pro předložení kandidatur. Národní členové, kteří si přejí být zvoleni, podají svou kandidaturu písemně vedoucímu správního sekretariátu a připojí k ní motivační dopis, a to nejméně deset pracovních dnů před schůzí, na níž se má volba uskutečnit, do 12:00 SEČ. Po obdržení kandidatury sdělí vedoucí správního sekretariátu kolegiu jméno kandidáta. Po uplynutí lhůty zašle vedoucí správního sekretariátu kolegiu motivační dopisy. Kandidáti předloží svou kandidaturu kolegiu na schůzi kolegia, která bezprostředně předchází schůzi, na níž se bude konat volba.

4.   Volbě předsedá předseda nebo místopředseda, pokud v této volbě nekandiduje, nebo národní člen, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu, nebo, v případě stejné délky služebního poměru v Eurojustu, nejstarší národní člen, pokud v této volbě nekandiduje.

5.   Volby se účastní správní ředitel a vedoucí správního sekretariátu. Zástupci Evropského parlamentu a Rady se mohou účastnit jako pozorovatelé.

6.   Na začátku schůze předseda ověří usnášeníschopnost. Pokud se národní člen nemůže volby zúčastnit, může být zastoupen nebo může udělit plnou moc jinému členovi v souladu s čl. 6 odst. 3 a 4 tohoto jednacího řádu.

7.   Volba se uskutečňuje tajným hlasováním. Správní ředitel vyzve členy kolegia nebo jejich zástupce jednoho po druhém na základě seznamu s protokolárním pořadím členských států Evropské unie (dále jen „protokolární seznam EU“), aby hlasovali. Jako poslední odevzdá svůj hlas zástupce Evropské komise. Jakmile všichni členové kolegia nebo jejich zástupci odevzdají svůj hlas, volební úředník otevře hlasovací urnu a spočítá hlasovací lístky.

8.   V prvním kole je považován za zvoleného kandidát, který získá dvoutřetinovou většinu hlasů členů kolegia. Pokud žádný kandidát dvoutřetinovou většinu hlasů nezíská, koná se okamžitě druhé kolo mezi dvěma kandidáty, kteří v prvním kole obdrželi nejvíce hlasů. V případě rovnosti hlasů tří nebo více kandidátů s nejvyšším počtem hlasů postupují do druhého kola všichni tito kandidáti. V případě rovnosti hlasů dvou nebo více kandidátů s druhým nejvyšším počtem hlasů postupují do druhého kola všichni tito kandidáti a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů.

9.   V druhém kole je považován za zvoleného kandidát, který získá dvoutřetinovou většinu hlasů členů kolegia. Pokud žádný kandidát dvoutřetinovou většinu hlasů nezíská, koná se okamžitě třetí kolo podle stejných pravidel jako v odstavci 8 tohoto článku.

10.   Ve třetím kole je považován za zvoleného kandidát, který získá dvoutřetinovou většinu hlasů členů kolegia. Pokud žádný kandidát dvoutřetinovou většinu hlasů nezíská, zahájí se okamžitě nový volební proces. Ve výkonu pravomocí předsedy mezitím pokračuje bývalý předseda nebo místopředseda za podmínek uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a to až do jmenování nástupce.

11.   Výsledky volby oznámí správní ředitel. Volební protokol podepisuje předseda, správní ředitel, vedoucí správního sekretariátu a pozorovatelé. Volební protokol obsahuje počet přítomných nebo zastoupených členů kolegia, počet kol volby, počet platných, neplatných a prázdných hlasovacích lístků, výsledky hlasování v jednotlivých kolech volby a výsledky jednotlivých kandidátů v abecedním pořadí podle příjmení, jakož i konečný výsledek.

12.   Výsledky volby předsedy Eurojustu se sdělují Evropskému parlamentu, Radě, Evropské komisi a členským státům.

1.   V souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení o Eurojustu volí kolegium dva místopředsedy z řad národních členů dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.

2.   Předseda vyhlásí volbu jeden měsíc před koncem funkčního období místopředsedy. Uvolní-li se funkce místopředsedy před uplynutím stanoveného funkčního období čtyř let, svolá předseda okamžitě schůzi kolegia k volbě místopředsedy, která se koná do jednoho měsíce ode dne, kdy došlo k uvolnění funkce. Místopředseda se během přechodného období nenahrazuje.

3.   Pro volbu místopředsedů se obdobně použije postup volby předsedy podle čl. 2 odst. 3 až 12 tohoto jednacího řádu, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku.

4.   Pokud ve druhém kole žádný kandidát nezíská dvoutřetinovou většinu hlasů členů kolegia, koná se okamžitě třetí kolo, během kterého se prostou většinou zvolí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. V případě rovnosti hlasů ve třetím kole je za zvoleného považován kandidát, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu. V případě nesouvislých období služby odpracované v Eurojustu bere kolegium v úvahu pouze období služby bezprostředně před volbou.

1.   V souladu s čl. 11 odst. 6 nařízení o Eurojustu, pokud předseda nebo místopředseda již nesplňuje podmínky nezbytné k plnění svých povinností, může být na návrh jedné třetiny členů kolegia odvolán. Rozhodnutí se provádí tajným hlasováním. Toto rozhodnutí se přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů členů kolegia, vyjma hlasů dotčeného předsedy nebo místopředsedy.

2.   Dotčený předseda nebo místopředseda obdrží kopii žádosti o odvolání a před rozhodnutím o odvolání předstoupí před kolegium.

3.   Pokud kolegium rozhodne, že předsedu nebo místopředsedu odvolá, je okamžitě vyhlášena volba v souladu s článkem 2 nebo 3 tohoto jednacího řádu.

4.   Odvolání předsedy nebo místopředsedy Eurojustu se sděluje Evropskému parlamentu, Radě, Evropské komisi a členským státům.

1.   V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení o Eurojustu pořádá kolegium alespoň jednu schůzi za měsíc. Čas a místo schůzí kolegia je předmětem každoročního rozhodnutí kolegia, kterým se přijímá harmonogram schůzí. Vyžadují-li to okolnosti a pokud většina členů kolegia nevznese námitky, může předseda změnit datum nebo čas zahájení schůzí, což oznámí kolegiu. Kolegium se kromě toho schází z podnětu předsedy, na žádost Evropské komise o projednání správních úkolů kolegia nebo na žádost alespoň jedné třetiny členů.

2.   Schůze kolegia se konají v sídle Eurojustu. Kolegium může výjimečně na návrh předsedy rozhodnout o uspořádání schůze na jiném místě, je-li to řádně odůvodněno.

3.   V nepřítomnosti předsedy a místopředsedů předsedá schůzi kolegia národní člen, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu.

4.   Schůze kolegia nejsou veřejné a jednání zůstávají důvěrná. Kolegium může rozhodnout, že se sejde na schůzi, na níž může být účast omezena.

5.   Pokud jde o účast nečlenů kolegia na schůzích kolegia:

6.   Předseda připraví předběžný pořad jednání každé schůze kolegia. Předběžný pořad jednání obsahuje body, o jejichž zařazení požádali členové kolegia, a body, které považují za vhodné předseda, výkonná rada nebo správní ředitel.

7.   Správní sekretariát zasílá členům kolegia předběžný pořad jednání spolu s příslušnými dokumenty nejméně pět pracovních dnů před zahájením schůze. Je-li svolána mimořádná schůze, může být předběžný pořad jednání odeslán dvacet čtyři hodin před zahájením schůze. Do předběžného pořadu jednání jsou zařazeny pouze body, pro které byly poskytnuty příslušné dokumenty. Předseda může doplnit orientační časová omezení pro projednání každého bodu pořadu jednání a omezit počet projevů a řečnickou dobu.

8.   Na začátku každé schůze přijme kolegium pořad jednání. O naléhavých záležitostech a bodech, které nejsou uvedeny v předběžném pořadu jednání, lze jednat a rozhodnout se souhlasem členů kolegia. Kolegium může rovněž rozhodnout o použití písemných postupů nebo přípravných konzultačních postupů podle článků 7 a 8 tohoto jednacího řádu.

9.   V souladu s čl. 11 odst. 2 písm. b) nařízení o Eurojustu předseda informuje kolegium o všech relevantních záležitostech. Informace mohou být členům kolegia předány písemně správním sekretariátem. Na žádost člena kolegia je na pořad jednání kolegia zařazen k posouzení bod pro informaci.

10.   Členové kolegia mohou v oblasti své působnosti klást správnímu řediteli otázky obecného zájmu. Správní ředitel na tyto otázky odpoví na první možné schůzi kolegia po obdržení dotazu (dotazů).

1.   Kolegium je usnášeníschopné, jsou-li přítomny dvě třetiny členů kolegia. V nepřítomnosti národního člena se při ověřování usnášeníschopnosti přihlíží k přítomnosti jeho zástupce nebo asistenta, který má postavení uvedené v čl. 7 odst. 4 nařízení o Eurojustu.

2.   Pokud požadované usnášeníschopnosti není možné dosáhnout, předseda pokračuje v jednání, aniž by zaznamenal jakékoli formální rozhodnutí. Příslušné body pořadu jednání mohou být projednány na následující schůzi kolegia nebo písemným postupem v souladu s článkem 7 tohoto jednacího řádu.

3.   Národní člen, který se nemůže účastnit schůze kolegia a není zastoupen zástupcem nebo asistentem, který má postavení uvedené v čl. 7 odst. 4 nařízení o Eurojustu, může udělit plnou moc jinému národnímu členovi, aby hlasoval jeho jménem. Každý národní člen může být držitelem maximálně jedné plné moci.

4.   Národní člen, který k hlasování využije plné moci, písemně oznámí správnímu sekretariátu totožnost osoby, které plnou moc udělil, body pořadu jednání, pro něž je plná moc platná, a veškerá případná omezení týkající se hlasování prostřednictvím této plné moci. Plná moc k hlasování je platná pouze pro schůzi, pro jejíž účely byla udělena.

5.   Kolegium může rozhodnout o záležitosti, o které se předseda domnívá, že byla dostatečně projednána.

6.   Článek 14 odst. 1 nařízení o Eurojustu předpokládá, že není-li stanoveno jinak a v případech, kdy se nepodaří dosáhnout konsenzu, kolegium přijímá rozhodnutí většinou hlasů svých členů.

7.   Konsensu je dosaženo tehdy, pokud žádný člen kolegia není výslovně proti. Kolegium může hlasovat pouze v případě, že předseda zaznamená, že konsensu nebylo dosaženo. Většina členů kolegia se určí na základě složení kolegia, které je stanoveno v čl. 10 odst. 1 nařízení o Eurojustu.

8.   V souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení o Eurojustu má každý člen kolegia jeden hlas. V nepřítomnosti hlasujícího člena je zástupce oprávněn vykonat hlasovací právo za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 7 nařízení o Eurojustu. V nepřítomnosti zástupce je asistent také oprávněn vykonat hlasovací právo za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 7 nařízení o Eurojustu.

9.   Není-li v tomto jednacím řádu stanoveno jinak, hlasuje se zvednutím ruky; v případě, že je hlasování zvednutím ruky zpochybněno, hlasuje se jmenovitě. Na návrh předsedy nebo na žádost jedné třetiny členů kolegia může kolegium rozhodnout o tajném hlasování. Předseda zaznamená rozdělení odevzdaných hlasů. Menšinové stanovisko je uvedeno v zápisu ze schůze, pokud o to příslušný člen kolegia požádá.

1.   V naléhavých případech, kdy rozhodnutí nemůže být odloženo a je požadováno před svoláním kolegia, může předseda vyzvat k provedení písemného postupu. Písemné postupy lze rovněž použít ve věcech, které již kolegium projednává v souladu s čl. 5 odst. 8 a čl. 6 odst. 2 tohoto jednacího řádu.

2.   Předseda poskytne členům kolegia na odpověď nejméně tři pracovní dny ode dne, kdy byl návrh rozhodnutí odeslán elektronickou cestou. Ve výjimečných případech může předseda rozhodnout o kratší lhůtě.

3.   Návrh rozhodnutí, které má být přijato písemným postupem, nelze měnit a musí být schválen nebo zamítnut v plném rozsahu. V případě, že ve stanovené lhůtě není doručena odpověď, má se za to, že se příslušný člen kolegia zdržel hlasování.

4.   Rozhodnutí je přijato, pokud písemně odpověděly alespoň dvě třetiny členů kolegia a bylo dosaženo požadované většiny hlasů.

5.   V případech, kdy není dosaženo požadované usnášeníschopnosti nebo požadované většiny hlasů, může předseda písemný postup zahájit znovu nebo věc předložit na následující schůzi kolegia.

6.   Předseda potvrdí, že písemný postup byl ukončen. Oznámení o této skutečnosti se zašle členům kolegia.

1.   Považuje-li to předseda za vhodné při přípravě jednání kolegia, může zahájit přípravný konzultační postup s využitím elektronických prostředků. Členům kolegia jsou poskytnuty nezbytné informace.

2.   Přípravné konzultační postupy trvají sedm pracovních dnů, nerozhodne-li předseda z důvodu naléhavosti jinak. Po uplynutí lhůty vydá iniciátor návrhu na posouzení kolegia revidovaný dokument, v němž jsou zohledněny připomínky členů kolegia.

1.   Kolegium může zřídit pracovní skupiny, které mu poskytnou poradenství a odborné znalosti.

2.   Mandát, složení a praktické fungování těchto pracovních skupin bude stanoveno prováděcím rozhodnutím kolegia.

1.   V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení o Eurojustu jsou další dva členové kolegia kromě předsedy nebo místopředsedů určeni členy výkonné rady na základě systému dvouleté rotace.

2.   Pořadí rotace, v němž jsou oba členové kolegia vyzváni k tomu, aby se stali členy výkonné rady, je založeno na protokolárním seznamu EU. Kolegium provede losování s cílem určit členský stát, který bude výchozím bodem rotačního systému v rámci uvedeného seznamu.

3.   Členy výkonné rady budou na dvouleté období jmenováni zástupce prvního určeného členského státu a zástupce členského státu, který bezprostředně následuje na protokolárním seznamu EU.

4.   Na konci tohoto dvouletého období jsou členy výkonné rady na následující dvouleté období jmenováni národní členové z následujících dvou členských států podle protokolárního seznamu EU, s výjimkou případů, kdy tento národní člen vykonává funkci předsedy nebo místopředsedy, přičemž v takovém případě je jmenován národní člen dalšího členského státu na protokolárním seznamu EU.

5.   Pokud funkční období člena kolegia skončí před uplynutím dvouletého období ve výkonné radě, je členem výkonné rady na zbytek tohoto dvouletého období jmenován nově jmenovaný národní člen téhož členského státu. Pokud funkční období národního člena skončí a nebyl dosud jmenován žádný nový národní člen, je členem výkonné rady jmenován jeho zástupce, dokud není jmenován nový národní člen, nebo na zbytek tohoto dvouletého období.

6.   Žádný národní člen nesmí vykonávat funkci člena výkonné rady během dvou po sobě následujících mandátů, s výjimkou funkce předsedy nebo místopředsedy.

1.   Předseda je předsedou výkonné rady v souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení o Eurojustu. V případě, že předseda není přítomen nebo není k dispozici, předsedá výkonné radě místopředseda, který je v té době služebně nejstarším, nebo v případě stejné délky služby nejstarší místopředseda. V případě, že místopředsedové nejsou přítomni nebo nejsou k dispozici, předsedá výkonné radě národní člen, který je v té době ve výkonné radě služebně nejstarším. Členové výkonné rady se v zásadě účastní schůzí osobně. Výjimečně se mohou členové výkonné rady účastnit schůze výkonné rady prostřednictvím videokonference.

2.   V souladu s čl. 16 odst. 7 nařízení o Eurojustu se výkonná rada schází alespoň jednou za měsíc. Výkonná rada se schází rovněž z podnětu svého předsedy nebo na žádost Evropské komise nebo na žádost nejméně dvou ze svých ostatních členů. Čas a místo schůzí výkonné rady je předmětem každoročního rozhodnutí, kterým se přijímá harmonogram schůzí.

3.   V souladu s čl. 16. odst. 4 se správní ředitel účastní schůzí výkonné rady bez hlasovacího práva. Předseda může k účasti na schůzích výkonné rady přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být relevantní, nebo jiné členy správy, avšak bez hlasovacího práva.

4.   Předseda zasílá zástupci Úřadu evropského veřejného žalobce pořad jednání schůzí výkonné rady a konzultuje s ním, zda je zapotřebí, aby se těchto schůzí účastnil. V souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení o Eurojustu předseda přizve zástupce Úřadu evropského veřejného žalobce k účasti na schůzích výkonné rady, avšak bez hlasovacího práva, kdykoliv se projednávají záležitosti relevantní pro fungování Úřadu evropského veřejného žalobce.

5.   Výkonná rada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni nejméně tři členové výkonné rady, a to i prostřednictvím videokonference. Pokud není dosaženo usnášeníschopnosti, předseda schůzi ukončí a do pěti pracovních dnů svolá další schůzi bez zvláštních požadavků na usnášeníschopnost.

6.   Předseda připraví předběžný pořad jednání výkonné rady v konzultaci s jejími členy a se správním ředitelem. Předběžný pořad jednání spolu s příslušnými dokumenty se účastníkům poskytne nejméně pět pracovních dnů před konáním schůze. Na začátku schůze přijme výkonná rada pořad jednání. O naléhavých záležitostech a bodech, které nejsou uvedeny v předběžném pořadu jednání, lze jednat a rozhodnout se souhlasem členů výkonné rady.

7.   V naléhavých případech, kdy rozhodnutí nemůže být odloženo a je požadováno před svoláním výkonné rady, může předseda vyzvat k provedení písemného postupu. Předseda poskytne členům výkonné rady na odpověď nejméně tři pracovní dny ode dne, kdy byl návrh rozhodnutí odeslán elektronickou cestou. Ve výjimečných případech může předseda rozhodnout o kratší lhůtě na tyto odpovědi. Rozhodnutí je přijato, pokud písemně odpověděla většina členů výkonné rady.

8.   V souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení o Eurojustu přijímá výkonná rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů a hlasuje se zvednutím ruky. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

9.   V souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení o Eurojustu se výkonná rada může při plnění svých úkolů radit s kolegiem. Předseda připraví alespoň jednou za čtvrt roku zprávu o činnostech a rozhodnutích výkonné rady určenou kolegiu.

10.   Účast zástupců Evropské komise a Úřadu evropského veřejného žalobce na schůzích výkonné rady nepředstavuje pro Eurojust žádné náklady.

1.   Všichni členové kolegia, zástupci a asistenti, kteří mají postavení uvedené v čl. 7 odst. 4 a 7 nařízení o Eurojustu, vyplní při nástupu do funkce prohlášení o zájmech ve formátu stanoveném v etickém kodexu, který má být přijat prováděcím rozhodnutím kolegia. Veškeré změny bodů uvedených v těchto prohlášeních o zájmech musí být provedeny co nejdříve a nejpozději do jednoho měsíce po té, co tato změna nastala, aby se zajistilo, že prohlášení budou stále aktuální. Zpracování osobních údajů ve formulářích pro prohlášení o zájmech se provádí v souladu s nařízením 2018/1725 a s ustanoveními o ochraně údajů uvedenými v nařízení o Eurojustu.

2.   Aniž jsou dotčeny příslušné vnitrostátní právní předpisy, všichni členové kolegia, zástupci a asistenti okamžitě informují předsedu o každém skutečném nebo domnělém střetu zájmů v souvislosti s jejich operativními nebo řídicími pravomocemi. Zástupci a asistenti tak činí prostřednictvím svých příslušných národních členů. V operativních záležitostech navíc národní členové před tím, než informují předsedu, okamžitě informují i ostatní národní členy, kteří jsou nebo by mohli být v daném případě dotčeni jakýmkoli takovým střetem zájmů.

3.   Všichni členové kolegia, zástupci a asistenti se vyvarují jakékoli situace, která by mohla vést ke střetu osobních zájmů nebo která by mohla být jako taková vnímána. Nesmějí se podílet na řešení operativního případu, ve kterém existuje střet zájmů anebo vnímaný střet zájmů. Nesmí jednat ani se vyjadřovat způsobem, který by nepříznivě ovlivňoval vnímání jejich nestrannosti veřejností.

4.   Všichni členové kolegia, zástupci a asistenti informují předsedu o jakékoli záležitosti, která by mohla mít nepříznivý vliv na pověst nebo zájmy Eurojustu. Zástupci a asistenti tak činí prostřednictvím svých příslušných národních členů.

5.   Předseda zváží další kroky, které mají být v souladu s etickým kodexem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku přijaty v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 tohoto článku.

6.   Pokud dojde při výkonu pravomocí ke sporu mezi dvěma nebo více členy kolegia, může dotčená osoba (osoby) informovat předsedu, který může svolat schůzi kolegia za účelem posouzení této otázky.

1.   Kolegiu a výkonné radě je nápomocen správní sekretariát pracující v součinnosti s předsedou.

2.   Správní sekretariát se mimo jiné účastní schůzí kolegia a výkonné rady, pořizuje a uchovává zápisy a připravuje shrnutí výsledků těchto schůzí a vede záznamy o činnosti kolegia a výkonné rady.

1.   Zápisy ze schůzí kolegia a výkonné rady obsahují alespoň jména osob, které se schůzí účastnily, zprávu o rozpravách a přijatá rozhodnutí.

2.   Návrh zápisu ze schůzí kolegia a výkonné rady zasílá předseda členům kolegia a členům výkonné rady k přijetí. Po přijetí je zápis podepsán předsedou a vedoucím správního sekretariátu a připojen k záznamu, který uchovává správní sekretariát. Zápisy ze schůzí výkonné rady jsou pro informaci zasílány kolegiu.

3.   Správní sekretariát vypracuje shrnutí výsledků schůzí výkonné rady, které schválí předseda a které se zveřejní v souladu s čl. 74 odst. 4 nařízení o Eurojustu.

1.   V souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení o Europolu jmenuje správního ředitele kolegium ze seznamu uchazečů navržených výkonnou radou v otevřeném a transparentním výběrovém řízení.

2.   Výkonná rada navrhne kolegiu zřízení výběrové komise pro postup jmenování správního ředitele. Vyběrová komise se skládá ze dvou národních členů a zástupce Evropské komise.

3.   Ve vhodných případech a po rozhodnutí kolegia se členem výběrové komise bez hlasovacího práva může stát osoba s odpovídajícími zkušenostmi s výběrem vyšších vedoucích pozic.

4.   Výkonná rada navrhne kolegiu způsob, jak zahájit výzvu k podávání přihlášek, a může rozhodnout o počtu uchazečů, kteří budou v návaznosti na tuto výzvu pozváni na pohovor.

5.   Výběrová komise provede s uchazeči pohovor a informuje výkonnou radu o výsledcích svých jednání. Výkonná rada předloží kolegiu seznam uchazečů s doporučením, který kandidát má být vybrán.

6.   Pokud nelze dosáhnout konsenzu, jmenuje kolegium správního ředitele většinou svých členů. Rozhodnutí se provádí tajným hlasováním.

7.   Výkonná rada přijme prováděcí pravidla týkající se postupů pro výběr a jmenování správního ředitele, obnovení a ukončení jeho smlouvy, jeho zkušební doby a ročního hodnocení jeho výkonnosti.

1.   Pro první dvouleté období bezprostředně po zřízení výkonné rady zvolí kolegium za členy výkonné rady kromě předsedy nebo místopředsedů dva národní členy.

2.   Za zvolené jsou považováni dva kandidáti, kteří získají nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů kandidátů na druhém místě je za zvoleného považován kandidát, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu. V případě nesouvislých období služby odpracované v Eurojustu bere kolegium v úvahu pouze období služby bezprostředně před volbou.

3.   Losování uvedené v čl. 10 odst. 2 tohoto jednacího řádu se uskuteční bezprostředně po zvolení dvou národních členů, kteří jsou v něm uvedeni. Národní členové zastupující dva určené členské státy se ujmou funkce členů výkonné rady na konci mandátu dvou zvolených národních členů, pokud mezitím nebyli zvoleni předsedou nebo místopředsedou, přičemž v takovém případě se jmenuje národní člen následujícího členského státu na protokolárním seznamu EU.

1.   Kolegium může změnit tento jednací řád stejným postupem, jaký se použil pro jeho přijetí, na návrh výkonné rady nebo jedné třetiny členů kolegia.

2.   Každá změna tohoto jednacího řádu se uskuteční na základě dvoutřetinové většiny hlasů členů kolegia. V případě, že nelze dosáhnout dohody dvoutřetinovou většinou, rozhodnutí se přijme prostou většinou na následující schůzi kolegia.