20.10.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/29

---

ROZHODNUTÍ PŘEDSEDY EVROPSKÉ KOMISE

ze dne 13. října 2011

o mandátu úředníka pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže

(Text s významem pro EHP)

(2011/695/EU)

PŘEDSEDA EVROPSKÉ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru,

s ohledem na jednací řád Komise (1), a zejména na článek 22 uvedeného řádu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rámci systému pro prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže vytvořeném podle Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) Komise zkoumá a rozhoduje o případech správním rozhodnutím, jež podléhá soudnímu přezkoumání ze strany Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“).

(2)

Komise je povinna provádět svá řízení ve věcech hospodářské soutěže spravedlivě, nestranně a objektivně a musí zajistit dodržování procesních práv dotyčných stran, jak jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (2), nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (3), nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (4) a v nařízení Komise (ES) č. 802/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (5), jakož i v judikatuře Soudního dvora. Zejména právo dotyčných stran být vyslechnuty před přijetím jim určeného individuálního rozhodnutí, které by se jich mohlo nepříznivě dotknout, je základním právem práva Evropské unie uznaným Listinou základních práv, a zejména článkem 41 této listiny (6).

(3)

V zájmu zajištění účinného uplatňování procesních práv dotyčných stran, jiných zúčastněných stran ve smyslu čl. 11 písm. b) nařízení (ES) č. 802/2004 (jiné zúčastněné strany), stěžovatelů ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (stěžovatelé) a osoby jiné než osoby uvedené v článcích 5 a 11 (ES) č. 773/2004 a třetí osoby ve smyslu článku 11 nařízení (ES) č. 802/2004 („třetí osoby“) účastnících se řízení ve věcech hospodářské soutěže by odpovědnost za dohled nad dodržováním těchto práv měla být svěřena nezávislé osobě, která má zkušenosti v oblasti hospodářské soutěže a jejíž bezúhonnost přispívá k objektivitě, průhlednosti a účinnosti těchto řízení.

(4)

Komise v roce 1982 pro tyto účely zřídila funkci úředníka pro slyšení, provedla její revizi v rozhodnutí Komise 94/810/ESUO, ES ze dne 12. prosince 1994 o mandátu úředníků pro slyšení v řízeních před Komisí ve věcech hospodářské soutěže (7) a v rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (8). V současnosti je nezbytné vyjasnit a dále posílit úlohu úředníka pro slyšení a přizpůsobit mandát úředníka pro slyšení s ohledem na vývoj, k němuž došlo v právních předpisech Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(5)

Funkce úředníka pro slyšení byla obecně vnímána jako důležitý příspěvek k řízením před Komisí ve věcech hospodářské soutěže z důvodu nezávislosti a odbornosti, jež úředník pro slyšení do těchto řízení vnesl. Aby se zajistila trvalá nezávislost úředníka pro slyšení na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž, měl by být ze správních důvodů přiřazen ke členu Komise se zvláštní odpovědností za hospodářskou soutěž.

(6)

Úředník pro slyšení by měl být jmenován podle pravidel stanovených ve služebním řádu úředníků a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Podle těchto pravidel lze uvažovat i o kandidátech, kteří nejsou úředníky Komise. Jmenování, odvolávání a přeložení úředníků pro slyšení by mělo být zajištěno transparentním způsobem.

(7)

Komise může jmenovat jednoho či více úředníků pro slyšení a měla by jim zajistit jejich podpůrný tým. Pokud úředník pro slyšení při výkonu svých funkcí zjistí střet zájmů, měl by se v daném případě zdržet konání. Pokud úředník pro slyšení nemůže konat, měl by jeho úlohu převzít jiný úředník pro slyšení.

(8)

Úředník pro slyšení by měl postupovat jako nezávislý rozhodčí, jenž usiluje o vyřešení problémů ovlivňujících účinný výkon procesních práv dotyčných stran, jiných zúčastněných stran, stěžovatelů či zúčastněných třetích osob v případě, že tyto problémy nelze vyřešit předchozími kontakty se službami Komise, které jsou odpovědné za vedení řízení ve věcech hospodářské soutěže, jež tato procesní práva musí dodržovat.

(9)	Mandát úředníka pro slyšení v řízení ve věcech hospodářské soutěže by měl být stanoven takovým způsobem, aby byl v průběhu celého řízení zaručen účinný výkon procesních práv v průběhu celého řízení před Komisí podle článků 101 a 102 Smlouvy a nařízení (ES) č. 139/2004, zvláště práva na slyšení.

(10)

V zájmu posílení této úlohy by úředníku pro slyšení měla být přidělena funkce zaručující účinný výkon procesních práv podniků a sdružení podniků v souvislosti s vyšetřovacími pravomocemi Komise podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003, jakož i podle článku 14 nařízení (ES) č. 139/2004, jež zmocňuje Komisi k ukládání pokut podnikům a sdružením podniků. Úředníku pro slyšení by měly být přiděleny rovněž zvláštní funkce během této vyšetřovací fáze v souvislosti s žádostmi o zachování profesního tajemství, s právem odmítnout výpověď, s lhůtami pro odpověď na rozhodnutí vyžadující informace podle čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003, jakož i s ohledem na právo podniků a sdružení podniků, na které se vztahují vyšetřovací opatření Komise podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003, obdržet informace o svém procesním postavení, zejména o tom, zda se jich vyšetřování týká, a pokud se jich vyšetřování týká, o předmětu a účelu tohoto vyšetřování. Při posuzování požadavků činěných ve spojitosti s právem odmítnout výpověď může úředník pro slyšení zvážit, zda podniky nevznášejí jasně nepodložené žádosti o ochranu pouze z taktických důvodů oddalování.

(11)

Úředník pro slyšení by měl být schopen usnadnit vyřešení otázky, zda se na určitý dokument vztahuje profesní tajemství. Pokud podnik či sdružení podniků, jež žádost o zachování profesního tajemství podalo, souhlasí, bude úředníku pro slyšení za tímto účelem dovoleno prověřit dotyčný dokument a učinit vhodné doporučení s odkazem na použitelnou judikaturu Soudního dvora.

(12)

K odpovědnosti úředníka pro slyšení by mělo náležet rozhodnutí, zda třetí osoba prokazuje dostatečný zájem o slyšení. U sdružení spotřebitelů, která žádají o slyšení, by se měl obecně předpokládat dostatečný zájem, jestliže se řízení týká výrobků nebo služeb užívaných konečnými spotřebiteli nebo výrobků nebo služeb, které představují přímé vstupy pro tyto výrobky nebo služby.

(13)	Úředník pro slyšení by měl rozhodnout, zda připustit stěžovatele nebo třetí zúčastněné osoby k ústnímu slyšení, a to na základě zvážení jejich možného příspěvku k objasnění důležitých skutečností případu.

(14)

Právo dotyčných stran na slyšení před vynesením konečného rozhodnutí, které se jich nepříznivě dotkne, je jim zaručeno jejich právem na písemnou odpověď na předběžné stanovisko Komise, jak je stanoveno v prohlášení o námitkách, a jejich právem přednést své důvody při ústním slyšení, pokud o to požádají. V zájmu účinného výkonu těchto práv mají strany, kterým bylo prohlášení o námitkách určeno, právo na přístup k vyšetřovacímu spisu Komise.

(15)

V zájmu zaručení účinného výkonu práv na obhajobu stran, jimž bylo určeno prohlášení o námitkách, by k odpovědnosti úředníka pro slyšení mělo náležet zajistit vyřešení sporů týkajících se přístupu ke spisu či ochrany obchodních tajemství a dalších důvěrných informací mezi těmito stranami a generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž. Ve výjimečných případech může úředník pro slyšení přerušit lhůtu, ve které by měl určitý adresát prohlášení o námitkách na toto prohlášení odpovědět, až do vyřešení sporu o přístup ke spisu, pokud by adresát nebyl s to odpovědět v dané lhůtě a její prodloužení by v daném okamžiku nepředstavovalo odpovídající řešení.

(16)

V zájmu zaručení účinného výkonu procesních práv při současném respektování zájmů důvěrnosti by úředník pro slyšení měl být případně schopen nařídit zvláštní opatření upravující přístup ke spisu Komise. Úředník pro slyšení by měl mít zejména pravomoc rozhodnout, že části spisu budou straně požadující přístup zpřístupněny omezeným způsobem, například tím, že omezí množství či kategorie osob disponujících přístupem a použití zpřístupněných informací.

(17)

Úředník pro slyšení by měl být odpovědný za rozhodování o žádostech o prodloužení lhůt stanovených pro odpověď na prohlášení o námitkách, dodatečné prohlášení o námitkách či dopis o skutečnostech nebo lhůtu, během níž jiné zúčastněné strany, stěžovatelé nebo třetí zúčastněné osoby mohou vznášet připomínky v případě neshody mezi některou z těchto osob a generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž.

(18)	Úředník pro slyšení by měl podporovat efektivitu ústního slyšení mezi jiným pomocí všech vhodných přípravných opatření, včetně včasného rozeslání předběžného seznamu účastníků a předběžného programu.

(19)

Ústní slyšení umožňuje stranám, jimž Komise zaslala prohlášení o námitkách, a jiným zúčastněným stranám další výkon jejich práva na slyšení tím, že ústně přednesou své důvody před Komisí, která by měla být zastoupena generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž, jakož i jinými službami, jež přispívají k další přípravě rozhodnutí, jež má Komise přijmout. Ústní slyšení by mělo poskytnout další příležitost zajistit, že dojde k co největšímu objasnění všech relevantních skutečností – ať jsou, nebo nejsou pro dotyčné strany příznivé, včetně skutkových okolností souvisejících se závažností a trváním údajného protiprávního jednání. Ústní slyšení by mělo stranám rovněž umožnit přednést jejich důvody týkající se skutečností, jež mohou být důležité v souvislosti s možným uložení pokut.

(20)

Za účelem zlepšení efektivity ústního slyšení může úředník pro slyšení povolit stranám, jimž bylo určeno prohlášení o námitkách, jiným zúčastněným stranám, stěžovatelům, dalším osobám pozvaným ke slyšení, službám Komise a orgánům členských států klást během slyšení otázky. Ústní slyšení by nemělo být veřejné, aby se zaručilo, že se všichni účastníci mohou vyjadřovat svobodně. Informace sdělené během ústního slyšení by se proto měly použít výhradně k účelu soudních a/nebo správních řízení, kterými se provádí články 101 a 102 Smlouvy. V případě oprávněnosti ochrany obchodního tajemství či jiných důvěrných informací by úředník pro slyšení měl mít možnost vyslechnout osoby na uzavřeném zasedání.

(21)

Strany řízení, jež nabídnou závazky podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003, jakož i strany, jež se účastní postupu při narovnání v případech kartelů podle článku 10a nařízení (ES) č. 773/2004, by měly mít možnost obrátit se na úředníka pro slyšení v souvislosti s účinným výkonem svých procesních práv.

(22)

Úředník pro slyšení by měl informovat o dodržování účinného výkonu procesních práv během celého řízení ve věcech hospodářské soutěže. Úředník pro slyšení by měl kromě toho a vedle své zpravodajské funkce být schopen vznášet připomínky k dalšímu postupu a objektivitě řízení, a tím přispívat k zajištění toho, aby řízení ve věcech hospodářské soutěže byla uzavřena na základě věcného posouzení všech relevantních skutečností.

(23)

Při sdělování informací o fyzických osobách by úředník pro slyšení měl věnovat zvláště pozornost nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9).

(24)	Rozhodnutí 2001/462/ES, ESUO by mělo být zrušeno,

ROZHODL TAKTO:

KAPITOLA 1

ÚLOHA, JMENOVÁNÍ A POVINNOSTI ÚŘEDNÍKA PRO SLYŠENÍ

Článek 1

Úředník pro slyšení

1.   U řízení ve věcech hospodářské soutěže je jmenován jeden či více úředníků pro slyšení, jejichž pravomoci a funkce jsou stanoveny v tomto rozhodnutí.

2.   Úředník pro slyšení zaručí účinný výkon procesních práv během celého řízení před Komisí ve věcech hospodářské soutěže pro provádění článků 101 a 102 Smlouvy a podle nařízení (ES) č. 139/2004 (dále jen „řízení ve věcech hospodářské soutěže“).

Článek 2

Jmenování, odvolání a zastupování

1.   Úředníka pro slyšení jmenuje Komise. Toto jmenování se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Každé přerušení, odvolání nebo přeložení úředníka pro slyšení je předmětem odůvodněného rozhodnutí Komise. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Úředník pro slyšení se přiřazuje z administrativních důvodů ke členu Komise se zvláštní odpovědností za otázky hospodářské soutěže (dále jen „příslušný člen Komise“).

3.   Pokud není úředník pro slyšení schopen konat, převezme jeho úlohu jiný úředník pro slyšení. Pokud žádný úředník pro slyšení není schopen konat, jmenuje příslušný člen Komise po konzultaci úředníka pro slyšení případně jiného příslušného úředníka Komise, který se neúčastní v daném případě, aby vykonával povinnosti úředníka pro slyšení.

4.   V případě skutečného či možného střetu zájmů se úředník pro slyšení zdrží konání v daném případě. Odstavec 3 se použije.

Článek 3

Způsob fungování

1.   Při výkonu svých funkcí koná úředník pro slyšení nezávisle.

2.   Při výkonu svých funkcí dbá úředník pro slyšení na nutnost účinného uplatňování pravidel hospodářské soutěže v souladu s platnými právními předpisy Unie a zásadami stanovenými Soudním dvorem.

3.   Při výkonu svých funkcí má úředník pro slyšení přístup k jakýmkoli spisům souvisejícím s řízením před Komisí ve věcech hospodářské soutěže podle článků 101 a 102 Smlouvy a podle nařízení (ES) č. 139/2004.

4.   Úředník pro slyšení je informován ředitelem, který na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž odpovídá za vyšetřování případu (dále jen „odpovědný ředitel“), o vývoji řízení.

5.   Úředník pro slyšení může příslušnému členu Komise předkládat své připomínky k jakékoli otázce vyplývající z jakéhokoli řízení Komise ve věcech hospodářské soutěže.

6.   Pokud úředník pro slyšení předloží příslušnému členu Komise odůvodněná doporučení nebo učiní rozhodnutí stanovená v tomto rozhodnutí, poskytne úředník pro slyšení kopii těchto dokumentů odpovědnému řediteli a právní službě Komise.

7.   S každým problémem týkajícím se účinného výkonu procesních práv dotyčných stran, jiných zúčastněných stran ve smyslu čl. 11 písm. b) nařízení (ES) č. 802/2004 (dále jen „jiné zúčastněné strany“), stěžovatelů ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (dále jen „stěžovatel“) a zúčastněných třetích osob ve smyslu článku 5 tohoto rozhodnutí, jež se účastní v těchto řízeních, se tyto osoby obrátí nejprve na Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Pokud nedojde k vyřešení daného problému, je možné jej předložit úředníku pro slyšení k nezávislému přezkumu. Žádosti týkající se opatření, na něž se vztahuje lhůta, musí být vzneseny včas v původní lhůtě.

KAPITOLA 2

VYŠETŘOVÁNÍ

Článek 4

Procesní práva během vyšetřovací fáze

1.   Úředník pro slyšení zaručí účinný výkon procesních práv, jež vznikají v souvislosti s výkonem vyšetřovacích pravomocí Komise podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003 a v řízeních, která mohou vyústit v uložení pokut podle článku 14 nařízení (ES) č. 139/2004.

2.   S výhradou čl. 3 odst. 7 má úředník pro slyšení tyto funkce:

a)

Podniky či sdružení podniků mohou požádat úředníka o slyšení o prozkoumání žádostí, aby dokument, který si Komise vyžádala při výkonu pravomocí jí svěřených podle článků 18, 20 nebo 21 nařízení (ES) č. 1/2003, při inspekcích podle článku 13 nařízení (ES) č. 139/2004 nebo v rámci vyšetřovacích opatření v řízeních, jež mohou vyústit v uložení pokut podle článku 14 nařízení (ES) č. 139/2004, a který byl Komisi odepřen, byl chráněn profesním tajemstvím ve smyslu judikatury Soudního dvora. Úředník pro slyšení může záležitost přezkoumat, pouze pokud mu podnik či sdružení podniků, jež předkládá žádost, dovolí nahlédnout do informací, u nichž požaduje ochranu profesního tajemství, jakož i do souvisejících dokumentů, jež úředník pro slyšení považuje ke svému přezkumu za nezbytné. Aniž by odhalil obsah potencionálně důvěrného dokumentu, sdělí úředník pro slyšení odpovědnému řediteli a dotyčnému podniku či sdružení podniků svůj předběžný názor a může podniknout vhodné kroky vedoucí ke vzájemně přijatelnému řešení. Pokud se nedospěje k žádnému řešení, může úředník pro slyšení zformulovat odůvodněné doporučení příslušnému členu Komise, aniž by odhalil potencionálně důvěrný obsah dokumentu. Strana, jež žádost předložila, obdrží kopii tohoto doporučení.

b)

Pokud adresát žádosti o informace podle čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 odmítne odpovědět na dotaz obsažený v takové žádosti a odvolá se přitom na právo odmítnout výpověď stanovené judikaturou Soudního dvora, je možné se po přijetí žádosti ve stanovené lhůtě obrátit v této věci na úředníka pro slyšení. Ve vhodných případech a s ohledem na nutnost vyhnout se zbytečnému prodlužování řízení může úředník pro slyšení učinit odůvodněné doporučení týkající se uplatnitelnosti práva odmítnout výpověď a informovat odpovědného ředitele o svých závěrech, jež je třeba zohlednit v případě každého následného rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003. Adresát žádosti obdrží kopii odůvodněného doporučení.

c)

Pokud adresát rozhodnutí, kterým jsou požadovány informace podle čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1/2003, má zato, že lhůta stanovená pro jeho odpověď je příliš krátká, může se včas před vypršením původně stanovené lhůty obrátit na úředníka pro slyšení. S přihlédnutím k délce a složitosti žádosti o informace a nárokům vyšetřování rozhodne úředník pro slyšení o případném prodloužení lhůty.

d)

Podniky či sdružení podniků, na něž se vztahují vyšetřovací opatření Komise podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003, mají právo na informace o svém procesním postavení, zejména o tom, zda se jich vyšetřování týká, a pokud se jich vyšetřování týká, o předmětu a účelu tohoto vyšetřování. Pokud se takový podnik či sdružení podniků domnívá, že je generální ředitelství pro hospodářskou soutěž o jeho procesním postavení patřičně neinformovalo, mohou se obrátit na úředníka pro slyšení, aby záležitost vyřešil. Úředník pro slyšení rozhodne, že generální ředitelství pro hospodářskou soutěž podniku či sdružení podniků, jež podaly žádost, sdělí jeho procesní postavení. Toto rozhodnutí se sdělí podniku či sdružení podniků, jež žádost podalo.

KAPITOLA 3

ŽÁDOSTI O SLYŠENÍ

Článek 5

Třetí zúčastněné osoby

1.   Žádosti o slyšení jiných osob než osob uvedených v článcích 5 a 11 (ES) č. 773/2004 a třetích osob ve smyslu článku 11 nařízení (ES) č. 802/2004 („třetí osoby“) se podávají v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 a článkem 16 nařízení (ES) č. 802/2004. Žádosti se podávají písemnou formou a obsahují vysvětlení žadatelova zájmu na výsledku řízení.

2.   Po konzultaci odpovědného ředitele úředník pro slyšení rozhodne, zda mají být slyšeny třetí strany. Při posuzování, zda třetí osoba prokázala dostatečný zájem, dbá úředník pro slyšení na to, zda a v jaké míře je žadatel dostatečně dotčen postupem, který je předmětem řízení ve věcech hospodářské soutěže, nebo zda žadatel splňuje požadavky čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004.

3.   Pokud úředník pro slyšení dospěl k názoru, že žadatel neprojevil dostatečný zájem o slyšení, sdělí žadateli písemně důvody svého názoru. Stanoví se lhůta, během které žadatel může písemně vyjádřit své názory. Pokud žadatel vyjádří písemně své názory ve lhůtě stanovené úředníkem pro slyšení a předložené písemné vyjádření nebude mít za následek odlišné posouzení, uvede se nález v odůvodněném rozhodnutí, které se žadateli oznámí.

4.   Úředník pro slyšení informuje strany řízení ve věcech hospodářské soutěže o identitě zúčastněných třetích osob, jež projevily zájem o slyšení, od okamžiku zahájení řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 nebo podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 139/2004 s výjimkou případů, v nichž by takový krok způsobil osobě nebo podniku značnou újmu.

Článek 6

Právo na ústní slyšení; účast stěžovatelů a třetích osob na ústním slyšení

1.   Na žádost stran, jimž Komise zaslala prohlášení o námitkách, nebo jiných zúčastněných stran provede úředník pro slyšení ústní slyšení tak, aby tyto strany mohly dále rozvinout své písemné připomínky.

2.   Úředník pro slyšení může případně a po konzultaci odpovědného ředitele rozhodnout, že stěžovatelům a třetím zúčastněným osobám ve smyslu článku 5 dá příležitost k vyjádření jejich stanoviska při ústním slyšení stran, pro něž bylo vydáno prohlášení o námitkách, za podmínky, že o to požádají ve svých písemných připomínkách. Úředník pro slyšení může také přizvat zástupce orgánů pro hospodářskou soutěž z třetích zemí, aby se zúčastnili ústního slyšení jako pozorovatelé v souladu s dohodami uzavřenými mezi Unií a třetími zeměmi.

KAPITOLA 4

PŘÍSTUP KE SPISU, DŮVĚRNOST A OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ

Článek 7

Přístup ke spisu a přístup k dokumentům a informacím

1.   Pokud strana, jež uplatnila své právo na přístup ke spisu, má důvod se domnívat, že Komise má ve svém držení dokumenty, které jí nebyly zpřístupněné, a že uvedené dokumenty jsou nezbytné pro řádný výkon práva na slyšení, může úředníku pro slyšení podat odůvodněnou žádost o přístup k těmto dokumentům, s výhradou čl. 3 odst. 7.

2.   S výhradou čl. 3 odst. 7 mohou jiné zúčastněné strany, stěžovatelé a třetí zúčastněné osoby ve smyslu článku 5 podat odůvodněnou žádost úředníku pro slyšení za těchto okolností:

a)	Jiné zúčastněné strany, jež mají důvod se domnívat, že nebyly informovány o námitkách určených oznamujícím stranám v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 802/2004.

b)

Stěžovatel, jemuž Komise oznámila svůj záměr zamítnout stížnost podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004, a který má důvod se domnívat, že Komise má ve svém držení dokumenty, které mu nebyly zpřístupněné, a že uvedené dokumenty jsou nezbytné pro řádný výkon jeho práv v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004.

c)

Stěžovatel, který má za to, že neobdržel kopii nedůvěrného znění prohlášení o námitkách v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 nebo že kopie nedůvěrného znění prohlášení o námitkách nebyla vytvořena způsobem, který umožňuje účinný výkon jeho práv, s výjimkou případů, na které se vztahuje postup při narovnání.

d)

Třetí zúčastněná osoba ve smyslu článku 5 tohoto rozhodnutí, jež má důvod se domnívat, že nebyla informována o povaze a předmětu řízení v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 a čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 802/2004. Totéž platí pro stěžovatele v případě, na který se vztahuje postup při narovnání, jenž má důvod se domnívat, že nebyl informován o povaze a předmětu řízení v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004.

3.   Úředník pro slyšení přijme odůvodněné rozhodnutí ohledně jemu adresované žádosti podle odstavce 1 nebo 2 a toto rozhodnutí sdělí osobě, která žádost podala, a každé další osobě, jíž se řízení týká.

Článek 8

Obchodní tajemství a jiné důvěrné informace

1.   Pokud má Komise v úmyslu zveřejnit informace, jež mohou představovat obchodní tajemství, nebo jiné důvěrné informace týkající se jakéhokoli podniku či osoby, musí prostřednictvím Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž tento podnik či osoby písemně informovat o svém úmyslu a jeho důvodech. Bude stanovena lhůta, v níž dotyčný podnik či osoba mohou předložit jakékoli písemné připomínky.

2.   Pokud dotyčný podnik či osoba nesouhlasí se zveřejněním informací, může se v této věci obrátit na úředníka pro slyšení. Pokud úředník pro slyšení shledá, že informace zveřejněna být může, neboť nepředstavuje obchodní tajemství či jinou důvěrnou informaci, nebo protože existuje převládající zájem na jejím zveřejnění, uvede toto zjištění v odůvodněném rozhodnutí, jež oznámí dotyčnému podniku či osobě. V rozhodnutí se stanoví den, po němž bude informace zveřejněna. Tento den nesmí být stanoven na dříve než jeden týden ode dne oznámení.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně i na sdělení informací jejich zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   V zájmu vyvážení účinného výkonu práv stran na obhajobu s oprávněným zájmem na důvěrnosti může úředník pro slyšení případně rozhodnout, že části spisu, které jsou nezbytné pro výkon práv stran na obhajobu, budou zpřístupněny straně dožadující se přístupu omezeným způsobem, jehož podrobnosti určí úředník pro slyšení.

KAPITOLA 5

PRODLOUŽENÍ LHŮT

Článek 9

Žádosti o prodloužení lhůt

1.   Pokud se adresát prohlášení o námitkách domnívá, že lhůta stanovená pro jeho odpověď na prohlášení o námitkách je příliš krátká, může požádat o prodloužení této lhůty prostřednictvím odůvodněné žádosti adresované odpovědnému řediteli. Tato žádost musí být podána včas před uplynutím původní lhůty v řízeních podle článků 101 a 102 Smlouvy a nejméně pět dní před uplynutím původní lhůty v řízeních podle nařízení (ES) č. 139/2004. Pokud dané žádosti není vyhověno nebo adresát prohlášení o námitkách, který podal žádost, nesouhlasí s délkou poskytnutého prodloužení, může se před uplynutím původní lhůty v této věci obrátit na úředníka pro slyšení s žádostí o přezkum. Po konzultaci odpovědného ředitele rozhodne úředník pro slyšení, zda prodloužení lhůty je nezbytné pro to, aby adresát prohlášení o námitkách mohl účinně vykonávat své právo na slyšení, přičemž také zohlední nutnost vyhnout se zbytečnému prodlužování řízení. V řízeních podle článků 101 a 102 Smlouvy zohlední úředník pro slyšení mimo jiné toto:

a)	rozsah a náročnost spisu;

b)	zda měl adresát prohlášení o námitkách, který podal žádost, předem přístup k informacím;

c)	každou další objektivní překážku, s níž se může setkat adresát prohlášení o námitkách, který podal žádost, při vznášení svých připomínek.

Pro účely posuzování prvního pododstavce písm. a) může být vzato v úvahu množství protiprávního jednání, údajné trvání protiprávního jednání, rozsah a počet dokumentů a rozsah a složitost odborných studií.

2.   Pokud se jiné zúčastněné strany, stěžovatel či třetí zúčastněná osoba ve smyslu článku 5 domnívá, že lhůta pro vyjádření svých názorů je příliš krátká, může usilovat o prodloužení této lhůty prostřednictvím odůvodněné žádosti adresované včas před uplynutím původní lhůty odpovědnému řediteli. Pokud žádosti není vyhověno, nebo jiná zúčastněná strana, stěžovatel nebo třetí zúčastněná osoba s tímto rozhodnutím nesouhlasí, může se v této věci obrátit na úředníka pro slyšení se žádostí o přezkum. Po konzultaci odpovědného ředitele rozhodne úředník pro slyšení, zda poskytne prodloužení lhůty.

KAPITOLA 6

ÚSTNÍ SLYŠENÍ

Článek 10

Organizace a fungování

1.   Úředník pro slyšení organizuje a vede slyšení upravená v ustanoveních provádějících články 101 a 102 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

2.   Ústní slyšení jsou vedena úředníkem pro slyšení zcela nezávisle.

3.   Úředník pro slyšení zajišťuje řádné provádění slyšení a přispívá k objektivitě samotného slyšení a jakéhokoli následně přijatého rozhodnutí.

4.   Úředník pro slyšení zajistí, aby ústní slyšení poskytlo adresátům prohlášení o námitkách, jiným zúčastněným stranám, jakož i stěžovatelům a třetím zúčastněným osobám ve smyslu článku 5, jež byly připuštěny k ústnímu slyšení, dostatečnou příležitost k rozvinutí jejich názorů k předběžným zjištěním Komise.

Článek 11

Příprava ústního slyšení

1.   Úředník pro slyšení zodpovídá za přípravu ústního slyšení a za tímto účelem podnikne veškerá nezbytná opatření. V zájmu zajištění řádné přípravy ústního slyšení může úředník pro slyšení po konzultaci odpovědného ředitele osobám pozvaným ke slyšení předem rozeslat seznam otázek, k nimž se mohou vyjádřit. Úředník pro slyšení může osobám pozvaným ke slyšení rovněž naznačit hlavní oblasti diskuze se zvláštním ohledem na skutečnosti a otázky, na které si adresát prohlášení o námitkách, který požádal o ústní slyšení, přeje upozornit.

2.   Za tímto účelem a v zájmu přípravy samotného slyšení se úředník pro slyšení po konzultaci odpovědného ředitele může setkat s osobami pozvanými ke slyšení a popřípadě se službami Komise.

3.   Úředník pro slyšení může také předem požádat o písemné oznámení klíčového obsahu zamýšlených prohlášení osob pozvaných ke slyšení.

4.   Úředník pro slyšení může všem osobám pozvaným ke slyšení stanovit lhůtu k předložení seznamu účastníků, kteří se zúčastní jejich jménem. Úředník pro slyšení zpřístupní tento seznam všem osobám pozvaným k ústnímu slyšení včas přede dnem konání slyšení.

Článek 12

Harmonogram a postup

1.   Po konzultaci odpovědného ředitele stanoví úředník pro slyšení den, trvání a místo slyšení. Pokud je požadováno odročení, rozhodne úředník pro slyšení, zda je povolí, nebo ne.

2.   Úředník pro slyšení rozhodne, zda by měly být během slyšení připuštěny nové dokumenty a které osoby by měly být slyšeny jménem určité strany.

3.   Úředník pro slyšení může stranám, jimž bylo určeno prohlášení o námitkách, jiným zúčastněným stranám, stěžovatelům, jiným osobám pozvaným ke slyšení, službám Komise a orgánům členských států povolit, aby během slyšení kladly otázky. V případě, že výjimečně zůstane určitá otázka při ústním slyšení zcela nebo částečně nezodpovězena, může úředník pro slyšení povolit její zodpovězení písemnou formou ve stanovené lhůtě. Tuto písemnou odpověď obdrží všichni účastníci ústního slyšení, pokud úředník pro slyšení nerozhodne jinak v zájmu ochrany práva na obhajobu určitého adresáta prohlášení o námitkách nebo obchodního tajemství nebo jiné důvěrné informace jakékoli osoby.

4.   V případech, ve kterých si to vyžaduje nutnost zajistit právo na slyšení, může úředník pro slyšení po konzultaci odpovědného ředitele poskytnout dotyčným stranám, jiným zúčastněným stranám, stěžovatelům nebo třetím zúčastněným osobám ve smyslu článku 5 příležitost předložit další písemné připomínky po ukončení ústního slyšení. Úředník pro slyšení stanoví den, do kterého mohou být podání předkládána. Komise není povinna brát v úvahu písemné připomínky obdržené po tomto dni.

Článek 13

Ochrana obchodních tajemství a důvěrnost při ústním slyšení

Za normálních okolností probíhá slyšení každé osoby za přítomnosti všech dalších osob pozvaných k účasti na ústním slyšení. S ohledem na oprávněný zájem dotyčných osob chránit svá obchodní tajemství a jiné důvěrné informace se úředník pro slyšení může také rozhodnout provést slyšení jednotlivých osob odděleně na uzavřeném zasedání.

KAPITOLA 7

PROZATÍMNÍ ZPRÁVA A PRÁVO VZNÉST PŘIPOMÍNKY

Článek 14

Prozatímní zpráva a připomínky

1.   Úředník pro slyšení podá o slyšení a o závěrech, které ze slyšení vyvozuje, s ohledem na dodržování účinného výkonu procesních práv prozatímní zprávu příslušnému členu Komise. Připomínky v této zprávě se týkají procesních otázek, včetně:

a)	zpřístupnění dokumentů a přístupu ke spisu;

b)	lhůty pro odpověď na prohlášení o námitkách;

c)	dodržování práva na slyšení;

d)	řádného provádění ústního slyšení.

Kopie zprávy se předává generálnímu řediteli pro otázky hospodářské soutěže, odpovědnému řediteli a dalším příslušným službám Komise.

2.   Kromě zprávy uvedené v odstavci 1 a mimo ni může úředník pro slyšení uvádět poznámky k dalšímu pokroku a nestrannosti řízení. Úředník pro slyšení tím usiluje zejména o zajištění toho, aby při přípravě návrhu rozhodnutí Komise byla věnována řádná pozornost všem významným skutečnostem, ať již příznivým nebo nepříznivým pro dotyčné strany, včetně skutkových okolností vztahujících se k závažnosti a trvání jakéhokoli protiprávního jednání. Tyto připomínky se mimo jiné mohou týkat nutnosti dalších informací, stažení určitých námitek, formulace dalších námitek nebo návrhů na další vyšetřovací opatření podle kapitoly V nařízení (ES) č. 1/2003.

Generální ředitel pro hospodářskou soutěž, odpovědný ředitel a právní služba obdrží informace o těchto připomínkách.

KAPITOLA 8

ZÁVAZKY A NAROVNÁNÍ

Článek 15

Závazky a narovnání

1.   Strany řízení, jež nabídnou Komisi závazky takové povahy, že reagují na její výhrady vyjádřené v jejím předběžném posouzení podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003, se v zájmu zajištění účinného výkonu svých procesních práv mohou obrátit na úředníka pro slyšení v kterékoli fázi řízení podle článku 9.

2.   Účastníci řízení v případech kartelů, kteří vstupují do jednání o narovnání podle článku 10a nařízení (ES) č. 773/2004, se mohou obrátit na úředníka pro slyšení v kterékoli fázi postupu při narovnání v zájmu zajištění účinného výkonu svých procesních práv.

KAPITOLA 9

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Článek 16

Obsah a předání před přijetím rozhodnutí

1.   Na základě návrhu rozhodnutí, který je třeba v příslušném případě předložit poradnímu výboru, připraví úředník pro slyšení závěrečnou písemnou zprávu o dodržování práva na účinný výkon procesních práv uvedených v čl. 14 odst. 1 v kterékoli fázi řízení. V této zprávě rovněž zváží, zda se návrh rozhodnutí zabývá pouze těmi námitkami, u nichž byla stranám poskytnuta příležitost vyjádřit své názory.

2.   Závěrečná zpráva se předloží příslušnému členu Komise, generálnímu řediteli pro hospodářskou soutěž, odpovědnému řediteli a dalším příslušným službám Komise. Zpráva se sdělí příslušným orgánům členských států a podle ustanovení o spolupráci stanovených v protokolu 23 a protokolu 24 k Dohodě o EHP také Kontrolnímu úřadu ESVO.

Článek 17

Předložení Komisi a zveřejnění

1.   Aby se zajistilo, že při přijímání rozhodnutí v jednotlivém případě je Komise plně informována o všech důležitých informacích, které se týkají průběhu řízení a dodržování práva na účinný výkon procesních práv během celého řízení, předloží se závěrečná zpráva úředníka pro slyšení Komisi spolu s návrhem rozhodnutí, jenž jí byl předložen.

2.   Úředník pro slyšení může závěrečnou zprávu upravit ve světle jakýchkoli pozměňovacích návrhů k návrhu rozhodnutí před jeho přijetím Komisí.

3.   Společně s rozhodnutím sdělí Komise adresátům rozhodnutí závěrečnou zprávu úředníka pro slyšení. Komise zveřejní závěrečnou zprávu úředníka pro slyšení v Úředním věstníku Evropské unie společně s rozhodnutím, přičemž dbá na oprávněný zájem podniků na ochraně obchodních tajemství.

KAPITOLA 10

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Zrušení a přechodné ustanovení

1.   Rozhodnutí 2001/462/ES, ESUO se zrušuje.

2.   Procesní kroky již učiněné podle rozhodnutí 2001/462/ES, ESUO jsou nadále účinné. Ve vztahu k vyšetřovacím opatřením, která byla přijata před vstupem v platnost tohoto rozhodnutí, může úředník pro slyšení odmítnout výkon svých pravomocí podle článku 4.

V případech, u kterých došlo k zahájení řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1/2003 nebo podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 139/2004 před vstupem v platnost tohoto rozhodnutí, se prozatímní zpráva podle článku 14 tohoto rozhodnutí a závěrečná zpráva podle článku 16 netýká vyšetřovací fáze, nerozhodne-li úředník pro slyšení jinak.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 308, 8.12.2000, s. 26.

(2)  Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18.

(5)  Úř. věst. L 133, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 330, 21.12.1994, s. 67.

(8)  Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21.

(9)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

---