Odůvodnění Rady: Postoj Rady (EU) č. 3/2022 v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy řídících a dozorčích orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních

(2022/C 433/05)

I.   ÚVOD

1.

Evropská komise předložila výše uvedený návrh Evropskému parlamentu a Radě dne 14. listopadu 2012.

2.

Cílem návrhu bylo řešit závažný problém nedostatečného zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech společností kotovaných na burzách.

3.

Evropský parlament během svého sedmého volebního období určil, že za tento legislativní návrh společně odpovídají Výbor pro právní záležitosti (JURI) a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM). Spoluzpravodajkami byly jmenovány paní Evelyn Regnerová (SD, AT) za výbor JURI a paní Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (EPP, EL) za výbor FEMM, přičemž oba výbory hlasovaly o zprávě dne 14. října 2013. Evropský parlament přijal dne 20. listopadu 2013 postoj v prvním čtení obsahující 66 změn (1).

4.

Během 9. volebního období Evropského parlamentu byly jmenovány spoluzpravodajkami za výbor JURI paní Lara Woltersová (SD, NL) a za výbor FEMM paní Evelyn Regnerová (SD, AT) a po dosažení obecného přístupu Radou tyto výbory společně dne 16. března 2022 rozhodly o zahájení interinstitucionálních jednání na základě postoje Parlamentu v prvním čtení.

5.

V rámci Rady byl návrh poprvé posuzován dne 1. února 2013 na zasedání Pracovní skupiny pro sociální otázky. Tato pracovní skupina posoudila poté na svých následných zasedáních (18. února 2013 a 25. března 2013) rovněž hodnocení dopadu.

6.

Zprávy o pokroku byly Radě pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele předloženy ve dnech 20. června 2013, 9. prosince 2013, 19. června 2014, 11. prosince 2014 a 18. června 2015. Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele posoudila dne 7. prosince 2015 kompromisní znění přeložené předsednictvím, ale nebyla s to dosáhnout kvalifikované většiny. Další zprávy o pokroku byly Radě pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele předloženy dne 15. června 2017. V návaznosti na další práci na různých úrovních dosáhla Rada dne 14. března 2022 obecného přístupu (2).

7.

V období od března do června 2022 proběhla mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí jakožto prostředníkem jednání za účelem dosažení dohody o návrhu. Dne 7. června 2022 se vyjednavači předběžně dohodli na kompromisním znění, které bylo následně dne 15. června 2022 analyzováno a potvrzeno Výborem stálých zástupců (3).

8.

Při své práci vzala Rada v úvahu stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. února 2013 a stanovisko Výboru regionů ze dne 30. května 2013.

9.

Vzhledem k předběžné dohodě mezi spolunormotvůrci a po revizi právníky-lingvisty se očekává, že Rada v říjnu 2022 přijme k návrhu postoj v prvním čtení.

II.   CÍL

10.

Návrh Komise stanoví 40% kvantitativní cíl pro podíl příslušníků méně zastoupeného pohlaví v řídících a dozorčích orgánech kotovaných společností a povinnost společností usilovat o splnění uvedeného cíle mimo jiné zavedením procedurálních pravidel pro výběr a jmenování členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady.

III.   ANALÝZA POSTOJE RADY V PRVNÍM ČTENÍ

A.   Obecné informace

11.

Na základě návrhu Komise proběhlo mezi Parlamentem a Radou jednání, jehož cílem bylo uzavřít dohodu ve fázi postoje Rady v prvním čtení (dohoda na začátku druhého čtení). Znění návrhu postoje Rady plně odráží kompromis, jehož bylo mezi spolunormotvůrci dosaženo.

12.

Postoj Parlamentu v prvním čtení obecně potvrdil přístup Komise v jejím návrhu, tedy zavedení minimálního standardu pro spravedlivá a transparentní výběrová řízení za účelem zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností, ovšem bez stanovení závazných kvót. Obecný přístup Rady, který byl dohodnut o více než devět let později, než postoj Parlamentu v prvním čtení, tento přístup rovněž potvrzuje, ale současně se v něm také zdůrazňuje, že je třeba, aby byly v souladu se zásadou subsidiarity uznávány různé prostředky, jimiž členské státy mohou cíle směrnice plnit.

13.

Kompromis zohledněný v postoji Rady v prvním čtení se vyznačuje těmito klíčovými prvky:

B.   Struktura a oblast působnosti

a.   Nové uspořádání znění

14.

Rada nově uspořádala strukturu znění, aby dosáhla větší přehlednosti a lepšího rozlišení mezi cíli, jež musí kotované společnosti plnit, a prostředky, které budou za tímto účelem používat (viz články 4 a 5), a také s cílem vyjasnit některá další ustanovení, včetně ustanovení týkajících se individuálních cílů, podávání zpráv a subjektů pověřených prosazováním genderové vyváženosti (viz články 5, 7 a 10) Díky změnám ve struktuře textu bylo také možné vyjasnit fungování ustanovení o odkladu (viz níže). Příslušný článek byl během jednání mezi spolunormotvůrci přesunut dále (viz článek 12), aby bylo patrné, že odklad lze uplatnit při provedení směrnice. Zbývající část dohodnutého znění odpovídá svým uspořádáním logice zavedené Radou v jejím obecném přístupu.

b.   Název

15.

Název původního návrhu odkazoval pouze na členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady, ačkoliv návrh ve skutečnosti obsahoval i ustanovení vztahující se na členy představenstva / výkonné členy správní rady. V zájmu větší jasnosti pozměnila Rada název tak, aby bylo zřejmé, že směrnice se vztahuje na všechny členy řídících a dozorčích orgánů, tedy jak na členy představenstva / výkonné členy správní rady, tak i na členy dozorčí rady / nevýkonné členy správní rady. Totéž objasnění bylo provedeno také na příslušných místech v celém znění návrhu. Tento přístup byl mezi spolunormotvůrci dohodnut během jednání a je dodržen v celém kompromisním znění.

c.   Definice (článek 3)

16.

V kompromisním znění byly hlavní definice uvedeny do souladu s obecným přístupem Rady. Definice „kotované společnosti“ se vztahuje zejména na společnost se sídlem v některém z členských států, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

d.   Cíle (článek 5)

17.

Návrh Evropské komise již obsahoval dva alternativní cíle: 40% podíl žen mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady, anebo 33 % na všech pozicích v řídících a dozorčích orgánech, třebaže druhá varianta byla zmiňována méně. Rada oba cíle přeformulovala a oběma přisoudila stejnou relevanci s cílem vyjasnit oblast působnosti, jakož i předpokládané alternativy. Evropský parlament potřebu takové změny neshledává a vyjádřil obavy, že by mohl vzniknout dojem, že tato změna snižuje úroveň ambicí. Jako kompromis byl článek 5 mírně přeformulován tak, že již nepoužívá výraz „cíl dosáhnout“, nýbrž odkazuje na povinnost členských států zajistit, aby se na kotované společnosti jeden ze dvou cílů „vztahoval“. Cíle samotné však zůstaly nezměněny.

e.   Veřejné a soukromé společnosti a společnosti, v nichž osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % zaměstnanců

18.

Rada si přála vypustit ustanovení, podle něhož se rozlišuje mezi veřejnými a soukromými společnostmi, přičemž by ty první podléhaly dřívějšímu cílovému datu. Parlament si přál vypustit ustanovení, které členským státům umožňuje z klíčových ustanovení udělit výjimku společnostem, v nichž osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví tvoří méně než 10 % zaměstnanců. V kompromisním znění byla obě ustanovení vypuštěna.

C.   Výběrová řízení

a.   Pozitivní opatření (článek 6)

19.

Postoj Parlamentu obsahoval několik ustanovení použitelných na fázi předběžného výběru. Jako kompromis se spolunormotvůrci dohodli na znění, které jasně stanoví, že pozitivní opatření se vztahují na celé výběrové řízení. V souladu s tímto přístupem a s ohledem na ustálenou judikaturu v této oblasti kompromisní znění upřesňuje, že celý proces, včetně předběžného výběru, by se měl řídit cílem zlepšení rovnosti žen a mužů a že by mělo být upřednostněno nedostatečně zastoupené pohlaví za předpokladu, že kandidát má stejnou kvalifikaci jako kandidát opačného pohlaví, avšak nikoli automaticky, ani bezpodmínečně.

b.   Žádosti o informace (čl. 6 odst. 3)

20.

Postoj Parlamentu rozšířil seznam informací, které společnosti budou muset poskytnout neúspěšným kandidátům. V rámci celkového kompromisu však byla příslušná ustanovení zachována v podobě blízké původnímu návrhu Komise.

D.   Ustanovení o odkladu (článek 12)

21.

Rada ve svém obecném přístupu v duchu subsidiarity dále rozpracovala a doladila ustanovení o odkladu obsažené v návrhu Komise s cílem poskytnout nezbytnou flexibilitu členským státům, které již přijaly stejně účinná opatření ke zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností, a proto by jim mělo být umožněno odložit procedurální požadavky stanovené ve směrnici. Parlament se však domníval, že ustanovení o odkladu obsažené ve znění Rady je potenciálně příliš otevřené a zčásti i nejasné, což vyvolává dojem mezery v právních předpisech. Jako kompromis se spolunormotvůrci dohodli, že ustanovení o odkladu bude k dispozici pouze členským státům, které přijaly vnitrostátní opatření, která byla prokazatelně „stejně účinná“, což znamená, že by měla být vyžadována buď závazná kvantitativní opatření ve vnitrostátních právních předpisech, nebo skutečné výsledky, pokud jde o konkrétní dosažený procentní podíl. Aby členský stát mohl využít ustanovení o odkladu, musí být navíc podle kompromisního znění splněny podmínky ke dni vstupu směrnice v platnost.

22.

Dosažený kompromis nadto zahrnuje uzavřený seznam podmínek, které musí členské státy splnit, aby byly způsobilé pro odklad, a jasnější popis hlavních prvků, které by vnitrostátní právní předpisy měly obsahovat. Vypouští rovněž dodatečnou možnost obsaženou v návrhu Komise, která by umožnila odklad s ohledem na směřování k pokroku (bez ohledu na konkrétní dosažený procentní podíl). Mimoto bylo do článku o přezkumu vloženo ustanovení požadující, aby Komise ve své zprávě za rok 2030 zvážila případnou potřebu revidovat podmínky ustanovení o odkladu. Kromě toho budou mít členské státy využívající ustanovení o odkladu rovněž povinnost podávat zprávy nejen o tom, zda a jak splnily příslušné podmínky, ale i o tom, zda dosahují dalšího pokroku v zájmu vyváženějšího zastoupení obou pohlaví, což je v souladu s jejich širší povinností podávat zprávy o pokroku obecně. Kompromisní znění rovněž stanoví, že členské státy směrnici uplatňují a Komise o tomto uplatňování podává zprávy.

E.   Data a lhůty (článek 5)

23.

Vzhledem k počtu let, které uplynuly od první koncepce návrhu, aktualizovala Rada ve svém obecném přístupu data a lhůty. Parlament, který své stanovisko přijal již v roce 2013, však příležitost k aktualizaci neměl. Jednání mezi spolunormotvůrci se zaměřila na lhůtu pro provedení ve vnitrostátním právu a na cílové datum stanovené s ohledem na záměr směrnice, přičemž přísnější harmonogram požadoval Parlament. Dohodnutý kompromis se vrací ke standardnímu dvouletému období pro provedení ve vnitrostátním právu a stanoví cílové datum pro dosažení kvantitativních cílů na 30. června 2026, v polovině období mezi příslušnými mandáty spolunormotvůrců.

F.   Sankce (článek 8)

24.

Značný rozdíl panoval mezi postojem uvedeným v obecném přístupu Rady, která zachovala stručné a obecné znění odkazující na „donucovací opatření“, a postojem Parlamentu, jenž byl podrobnější a členské státy by zavazoval k zavedení zvláštních sankcí, jako jsou pokuty, zrušení jmenování a vyloučení z veřejných nabídkových řízení a z přístupu k evropským fondům. Dohodnuté kompromisní znění používá pojem „sankce“ a přebírá původní myšlenku Komise coby příklad uvádět pokuty a zrušení jmenování. Vloženo bylo též obecné ustanovení o veřejných zakázkách, které členským státům ukládá, aby při pořádání veřejných zakázek a koncesí zajistily, že kotované společnosti dodržují příslušné povinnosti týkající se sociálního a pracovního práva v souladu s platnými právními předpisy EU v dané oblasti. V neposlední řadě byla do znění v rámci kompromisu rovněž zahrnuta alternativní forma sankcí či neformální pobídka, a to zveřejnění seznamu společností, kterým se podařilo splnit kvantitativní cíle stanovené ve směrnici, členskými státy.

G.   Přezkum (článek 13)

25.

Parlament ve svém postoji předpokládal, že by Komise měla výslovně možnost navrhnout revizi oblasti působnosti směrnice tak, aby zahrnovala evropské orgány a instituce, nekotované společnosti, sankce a ustanovení o odkladu. Rada upřednostnila obecnější formulaci s ohledem na to, že Komise má v každém případě právo iniciativy, pokud jde o rozhodování o budoucích návrzích na revizi nebo doplnění směrnice. Kompromisní znění vyzývá Komisi, aby ve své zprávě do roku 2030 přezkoumala účinnost směrnice, případnou potřebu rozšířit oblast působnosti směrnice k pozdějšímu datu tak, aby zahrnovala nekotované společnosti, které nejsou malými a středními podniky, a jednu z podmínek ustanovení o odkladu, konkrétně podmínku založenou na dosaženém pokroku (čl. 12 odst. 1 písm. a). Malé a střední podniky a orgány EU jsou z článku o přezkumu jednoznačně vyloučeny, jak je uvedeno v dosaženém kompromisu. Byl však doplněn bod odůvodnění o příkladné úloze orgánů EU s cílem zohlednit stávající strategie pro rovnost žen a mužů (12. bod odůvodnění).

H.   Technická příloha

26.

Rada do svého postoje doplnila technickou přílohu, v níž je uveden konkrétní počet pozic členů řídících a dozorčích orgánů, který je považován za nezbytný pro dosažení kvantitativních cílů ve směrnici, vyjádřený v procentech. Tato příloha je součástí kompromisu dohodnutého spolunormotvůrci.

IV.   ZÁVĚR

27.

V postoji Rady jsou zachovány hlavní cíle návrhu Evropské komise a je v něm plně zohledněn kompromis, jehož bylo s podporou Komise dosaženo v rámci neformálních jednání mezi Radou a Evropským parlamentem.

28.

Kompromis dosažený spolunormotvůrci byl stvrzen dopisem předsedů výborů JURI a FEMM Evropského parlamentu ze dne 16. června 2022. Očekává se, že jej Rada přijme v patřičné době jako postoj v prvním čtení.

---

(1)  Dokument P7_TA(2013) 0488.

(2)  Dokumenty 6468/22 + ADD 1.

(3)  Dokumenty 9880/22 + ADD 1.