Stanovisko Evropského výboru regionů – Místní a regionální orgány a ochrana mořského prostředí

(2021/C 300/08)

Zpravodajka: Emma NOHRÉN (SE/Zelení), místostarostka obce Lysekil Odkaz: portugalské předsednictví Rady

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

1.

vítá skutečnost, že jej portugalské předsednictví Rady požádalo o vypracování stanoviska k úloze místních a regionálních orgánů při ochraně mořského prostředí;

2.

je hluboce znepokojen tím, že se nepodařilo dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu mořského prostředí v EU, jak bylo požadováno v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí a k čemuž se EU zavázala na konferenci OSN o oceánech v roce 2017;

3.

připomíná, že zdravá moře mají zásadní význam z hlediska funkcí umožňujících zachování života na naší planetě, jako je tvorba kyslíku, regulace klimatu, produkce potravin a řada dalších ekosystémových služeb;

4.

poukazuje na to, že pobřeží jsou nejhustěji osídlenými oblastmi v EU a vyskytuje se v nich rovněž celá řada různých organismů. Je nutné zajistit v těchto citlivých mořských ekosystémech chovná a potravní teritoria pro ryby, aby v nich mohly růst a rozvíjet se. Má obavy o rybí populace, včetně těch komerčně využívaných, protože pobřeží jsou pod stále větším tlakem v důsledku rozvoje měst a cestovního ruchu;

5.

upozorňuje na to, že stav pobřeží a moří v EU ještě více zhoršuje tlak způsobený změnou klimatu a acidifikací oceánů, které mění fyzikální a chemické vlastnosti moří až ke kritickým hodnotám, při nichž se nezvratným způsobem mění ekologické podmínky pro život na Zemi;

6.

podporuje cíle a úkoly týkající se ochrany biologické rozmanitosti, které byly stanoveny v Zelené dohodě pro Evropu a ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Zdůrazňuje, že je nutné ve větší míře zviditelňovat a propagovat mimořádně důležitou roli oceánů pro EU. Žádá Komisi, aby do akčního plánu pro zachování rybolovných zdrojů a ochranu mořských ekosystémů v souladu s globálním rámcem týkajícím se biologické rozmanitosti po roce 2020, který má být přijat na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a zveřejněn v roce 2021 (1), zahrnula jasné a měřitelné cíle a stanovila příslušné lhůty. Připomíná, že v navržených řešeních by měla být náležitým způsobem zohledněna stěžejní role, kterou naše oceány a pobřeží hrají ve strategiích pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; (2)

7.

zdůrazňuje, že 94 % občanů EU se domnívá, že je důležité chránit životní prostředí (3). To jasně ukazuje, že otázka ochrany životního prostředí musí být plně zohledňována při veřejném rozhodování na všech úrovních, a to systematickým a horizontálním způsobem;

8.

domnívá se, že v souvislosti se současnou pandemií a zavedenými omezujícími opatřeními je ještě více patrné, jak důležitá je příroda pro odpočinek, zdraví a duševní pohodu. Zdůrazňuje, že v procesu oživení naší ekonomiky musíme vzít prostřednictvím plánů pro ekologické oživení a odolnost plně v potaz skutečnou hodnotu přírody a biologické rozmanitosti. Upozorňuje na to, že investice do mořského prostředí mohou mít v krátkodobém horizontu sociální a hospodářský přínos a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu příznivý vliv na životní prostředí, mj. díky aktivní obnově mořských ekosystémů, rozsáhlejšímu dálkovému elektronickému sledování a zamezení znečišťování plasty u zdroje (4);

9.

zdůrazňuje, že chceme-li úspěšně obnovit biologickou rozmanitost a zastavit zhoršování stavu životního prostředí, pak musíme zavést skutečné oběhové hospodářství, které bude založeno na odpovědné výrobě a v jehož rámci budou stanoveny jasné cíle týkající se opětovného využívání výrobků, omezování spotřeby a recyklace materiálů, které umožní výrazně snížit spotřebu nových surovin. Je pevně přesvědčen o tom, že vzájemně související krize v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a využívání zdrojů je třeba řešit současně;

10.

zdůrazňuje, že hlavními politickými zásadami, jimiž se musí řídit právní předpisy EU týkající se mořského prostředí, jsou ekosystémový přístup, zásada předběžné opatrnosti a zásada „znečišťovatel platí“;

11.

domnívá se, že nastal čas konat, jednak vyřešením strukturálních problémů týkajících se provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a jednak zavedením opatření, která umožní uvolnit nevyužitý potenciál místních orgánů a orgánů na nižší než celostátní úrovni v oblasti ochrany mořského prostředí v EU;

Jak mohou místní a regionální orgány pomoci zlepšit provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí

12.

poukazuje na to, že mnohá politická opatření a rozhodnutí, která přijímají místní orgány nebo orgány na nižší než celostátní úrovni při plánování a udělování povolení k lidské činnosti (například v oblasti městské výstavby, dopravních projektů, čištění odpadních vod, vodního hospodářství, průmyslové výroby, zemědělství, výroby energie atd.) mají přímý či nepřímý dopad na kvalitu vody, moří a mořské biologické rozmanitosti v pobřežních oblastech i na moři. Proto musí být otázka ochrany životního prostředí zohledňována ve všech modelech veřejného rozhodování. Zdůrazňuje, že důležitou roli může sehrát zadávání zelených veřejných zakázek, které může přispět k dosažení účinného využívání zdrojů a environmentální udržitelnosti v našich obcích a regionech;

13.

je potěšen tím, že řada obcí a regionů již společně realizuje několik úspěšných opatření, jejichž účelem je zlepšit mořské prostředí. Očekává od členských států, že vezmou toto úsilí plně na vědomí a zohlední ho při plánování a vyhodnocování svých vnitrostátních strategií týkajících se mořského prostředí. Připomíná, že členské státy mají za úkol zajistit u těchto strategií kontinuitu, koordinaci a spolupráci, aby bylo možné posílit a zefektivnit vertikální koordinaci mezi celostátními orgány, orgány na nižší než celostátní úrovni a místními orgány;

14.

podotýká, že mnohé obce a regiony si nejsou vědomy svého práva konat ani svých povinností v souvislosti s prováděním rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. Vyzývá všechny členské státy, aby posoudily postupy, které za účelem splnění cílů rámcové směrnice zavedly, a aby vyjasnily úkoly jednotlivých rozhodovacích orgánů a informovaly je o nich s cílem zaručit účinnost a efektivitu strategie;

15.

zdůrazňuje, že je nutné uznat úlohu, kterou místní orgány a orgány na nižší než celostátní úrovni hrají při provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. Vyzývá Komisi, aby navrhla pravidla ohledně toho, jakým způsobem mohou členské státy tyto orgány zapojit do konzultací a do procesu určování, koncipování a plánování opatření, vyjasnit úkoly a podpořit větší angažovanost a spoluodpovědnost ze strany místních a regionálních orgánů;

16.

poukazuje na to, že podniky jsou připraveny podpořit konkrétní projekty v oblasti obnovy prostředí. Zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby měla strategie pro mořské prostředí kontinuitu a dlouhodobou vizi, mj. i na místní úrovni. Domnívá se, že jasné a transparentní zaměření této strategie poskytne podnikům příležitosti k investování;

17.

bere na vědomí, že se Komise snaží harmonizovat v jednotlivých členských státech i ve třetích zemích sousedících s EU normy, postupy, mezní hodnoty a podávání zpráv v souvislosti s vodou a biologickou rozmanitostí v rámci různých právních předpisů EU;

18.

podporuje další spolupráci s regionálními úmluvami pro mořské prostředí. Upozorňuje na to, že je nesmírně důležité, aby byl na regionální úrovni jednotným způsobem chápán pojem „dobrý stav prostředí“. Je pevně přesvědčen o tom, že harmonizovaný přístup a synchronizované podávání zpráv povedou v konečném důsledku k součinnosti a k úspoře zdrojů. Vyzývá členské státy, aby tento harmonizovaný a spolehlivý systém shromažďování údajů podpořily a připojily se k němu;

19.

zdůrazňuje, že pro zjišťování pomalu probíhajících změn v životním prostředí, sledování faktorů přispívajících ke zhoršování ekosystémů a vyhodnocování jednotlivých iniciativ a opatření mají zásadní význam soubory údajů za dlouhé období;

20.

doporučuje členským státům, aby do shromažďování a vyhodnocování údajů zapojily pobřežní obce a regiony, které disponují místními poznatky. Vyslovuje se pro to, aby se přistupovalo otevřeně k zapojení občanů do vědeckých iniciativ;

21.

velmi oceňuje skutečnost, že Komise vytvořila veřejně přístupný internetový portál WISE Marine (5), na němž lze mj. nalézt informace o stavu jednotlivých deskriptorů dodané členskými státy. Ty by měly neprodleně zlepšit elektronické podávání zpráv;

22.

je si vědom toho, že první cyklus provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí byl složitým a náročným procesem. Zdůrazňuje však, že bez stanovení mezních hodnot a jasných, ambiciózních a měřitelných cílů se nikdy nedosáhne pokroku. Proto žádá, aby byly tyto cíle neprodleně vytyčeny;

23.

zdůrazňuje, že uskutečnění cílů rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí v plné míře závisí na tom, zda bude úspěšně provedena rámcová směrnice o vodě a směrnice o městských odpadních vodách. Vyzývá tudíž Komisi, aby prozkoumala, jakým způsobem by bylo možné vylepšit koordinaci a soudržnost těchto směrnic, a aby navrhla pokyny ohledně toho, jak mají členské státy koordinovat jejich provádění;

24.

je toho názoru, že je nutné zajistit soudržnou správu námořního prostoru ze strany různých subjektů. Upozorňuje na to, že základní zásadou při provádění směrnice o územním plánování námořních prostor je ekosystémový přístup, jehož účelem je prosadit v oblasti řízení taková rozhodnutí, která pomohou docílit dobrého stavu prostředí;

Využití potenciálu místních a regionálních orgánů

25.

doporučuje, aby pobřežní obce a regiony využily příležitosti k oživení místní ekonomiky, vytvoření nových pracovních míst a zároveň ke zlepšení stavu pobřežních vod tím, že budou díky prostředkům z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, programu LIFE a dalších fondů EU realizovat opatření a projekty, jež přispějí k dosažení cílů rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

26.

upozorňuje na to, že je nutné zohlednit výsledky opatření prováděných na místní úrovni při hodnocení vnitrostátních strategií týkajících se mořského prostředí. Zdůrazňuje, že opatření by měla mít pokud možno dlouhodobý charakter, poněvadž výsledky se vzhledem k pomalé obnově mořského prostředí projeví až po čase. Poukazuje na to, že je nezbytné zabezpečit finanční prostředky na řádné dlouhodobé hodnocení;

27.

poukazuje na tom, že v pobřežních regionech je jedním z nejdůležitějších hospodářských odvětví cestovní ruch. Zdůrazňuje, že je nutné zaujmout v rámci udržitelného cestovního ruchu celostní přístup a zohledňovat rovněž dobré životní podmínky místních obyvatel a živých organismů pod hladinou;

28.

upozorňuje na to, že plastový odpad a podmořský hluk způsobený cestovním ruchem se může nejhůře dotknout mořských živočichů. Vyzdvihuje tudíž význam ochrany přírody a života v mořích, která jsou na pobřeží největším lákadlem. Vybízí pobřežní obce k tomu, aby propagovaly podobné záměry, jako je vytváření klidných zátok pro jízdu na kajaku nebo zón, do nichž nesmějí vplouvat motorové čluny, čímž zajistí dobré životní podmínky místním obyvatelům i živým organismům pod hladinou;

29.

poukazuje na to, že účinným prostředkem, jímž by pobřežní regiony mohly zlepšit životní prostředí, snížit emise do ovzduší a vody a omezit množství odpadu a hluk, je diferenciace přístavních poplatků podle ekologických hledisek;

30.

vyzývá k tomu, aby byla s pobřežními obcemi a regiony konzultována rozhodnutí ohledně plavebních tras;

31.

domnívá se, že kombinované suchozemské a mořské chráněné oblasti, které budou náležitě řízeny, mohou posílit ochranu citlivých přechodných zón mezi suchozemským a mořským prostředím a zároveň zvýšit atraktivitu pobřežních regionů jakožto středisek pro rekreaci a udržitelný cestovní ruch;

32.

poukazuje na to, že i vnitrozemské obce a regiony jsou závislé na oceánech z hlediska funkcí umožňujících zachování života a také z hlediska zabezpečení potravy, rekreace, dopravy, energetiky atd. a nesou rovněž odpovědnost za znečištění, k němuž dochází v tocích vlévajících se do moře;

33.

vybízí obce a regiony, aby zahájily své vlastní iniciativy a spolupracovaly mezi sebou navzájem – mj. na přeshraniční úrovni – i s regiony ležícími výše na tocích řek s cílem identifikovat a navrhnout opatření, která umožní řešit konkrétní problémy, jako je například znečištění plasty, výskyt nadměrného množství živin, znečištěná odtékající povrchová voda či příliš rušný lodní provoz, nebo jakékoli jiné problémy, jimiž je třeba se zabývat. Připomíná, že tyto iniciativy lze podpořit z prostředků EU;

34.

je připraven podpořit veškeré iniciativy, které budou podniknuty s cílem zřídit platformu „Města EU za zdravé oceány“, jejímž prostřednictvím budou moci města EU společně usilovat o odstranění příčin úbytku biologické rozmanitosti v mořích a zhoršování mořského prostředí;

35.

poukazuje na to, že interakce mezi pevninou a mořským prostředím a provázanost jednotlivých oblastí politiky představuje v souvislosti s ochranou moří komplexní záležitost, která působí potíže většině místních orgánů a orgánů na nižší než celostátní úrovni, které mají omezenou kapacitu a nedostatek lidských a finančních zdrojů a času;

36.

je pevně přesvědčen o tom, že obdrží-li místní orgány a orgány na nižší než celostátní úrovni podporu při výměně poznatků, technickou pomoc a zdroje, pak bude možné uvolnit nevyužitý potenciál k realizaci ambicióznějších iniciativ a opatření na nižší než celostátní úrovni v zájmu účinnějšího provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

37.

doporučuje využít příslušných fondů EU a vytvořit „oceánskou akademii EU“, která se bude zabývat osvětovou činností a již budou tvořit mladí akademičtí pracovníci s dobrými komunikačními schopnostmi ze všech členských států, kteří budou ve spolupráci s vysokými školami poskytovat inspiraci a soustavně šířit nové poznatky a informace o významu zdravých oceánů, o spojitosti mezi politikou týkající se mořského prostředí a ostatními politikami a o možných opatřeních a osvědčených postupech;

38.

vyzývá Komisi, aby uplatnila zásadu subsidiarity v praxi a zřídila pracovní skupinu pro biologickou rozmanitost evropských moří do roku 2030, již bude tvořit několik manažerů operativních environmentálních projektů, kteří budou k dispozici orgánům na nižší než celostátní úrovni, aby mohly realizovat dobrovolné projekty a opatření za účelem řešení konkrétního problému v určité části mořského nebo suchozemského prostředí. Navrhuje, že by tato pracovní skupina mohla pomoci regionům, které se společně podílejí na řízení, získat potřebné dovednosti tím, že bude najímat experty a poskytovat operativní podporu při plánování a organizaci a také rady ohledně projektů a podávání žádostí o financování z prostředků EU;

Oblasti, v nichž musí EU zajistit rovné podmínky

39.

vítá cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ týkající se snížení množství pesticidů a živin a poukazuje na to, že jednou z hlavních příčin eutrofizace moří v EU jsou zemědělská hnojiva. Domnívá se, že nové cíle musí zaručit environmentální, hospodářskou a sociální udržitelnost;

40.

zdůrazňuje, jaký význam má pro mořské prostředí účinné provádění ambiciózního akčního plánu EU pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy, který má být zveřejněn v květnu 2021;

41.

je mu známo, že dusík a fosfor jsou jakožto živiny důležitými surovinami a že fosfor figuruje na seznamu kritických surovin EU. Má informace o tom, že živiny lze účinně recyklovat z odpadních vod prostřednictvím jejich čištění a že mohou nahradit nově vytěžené suroviny. Vyzývá Komisi, aby navrhla pravidla EU ohledně povinného podílu recyklovaných živin v hnojivech, která jsou uváděna na trh v EU;

42.

jednoznačně podporuje návrh Komise vytvořit soudržnou síť účinně řízených chráněných mořských oblastí, která by zahrnovala 30 % moří v EU, mj. vyhrazením oblastí na obnovu rybích populací, jak se stanoví ve společné rybářské politice (SRP), a oblastí, v nichž bude omezeno provozování nejdestruktivnějších forem rybolovu a hospodářských činností;

43.

souhlasí s cílem zajistit u 10 % moří v EU vysoký stupeň ochrany, včetně oblastí, v nich jsou zakázány veškeré úlovky a jakákoli hospodářská činnost (tj. zón se zákazem rybolovu). Zdůrazňuje, že síť chráněných mořských oblastí musí odrážet rozmanitost mořských ekosystémů v EU. Upozorňuje na to, že je nutné vytvořit pro každou z těchto oblastí řídicí orgán a plán jejich správy, v němž budou stanoveny jasné cíle a opatření v oblasti ochrany a náležité monitorování;

44.

je znepokojen tím, že stávající chráněné mořské oblasti v EU jsou špatně chráněny a nejsou dostatečně monitorovány a kontrolovány. Podotýká, že podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) (6) lze méně než 1 % chráněných mořských oblastí v EU považovat za mořské rezervace s plnou ochranou. Poukazuje na to, že řada lidských činností není v těchto oblastech mnohdy regulována – jde například o těžbu ropy na otevřeném moři, těžbu nerostů, bagrování mořského dna, námořní dopravu, rybolov, akvakulturu a další. Požaduje, aby bylo v rámci této soudržné sítě omezeno provozování nejdestruktivnějších činností v těchto oblastech;

45.

poukazuje na to, že podle zprávy Účetního dvora (7) nebylo velké množství právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, například rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí a směrnice zaměřené na ochranu přírody, v dostatečné míře provedeno a že je s ohledem na stav mořského prostředí nezbytné zavést přísnější ochranná opatření. Žádá Komisi a členské státy, aby se intenzivněji snažily realizovat příslušná opatření, a bylo tak možné účinněji chránit mořské prostředí;

46.

zdůrazňuje, že od roku 2013 a od provedení reformy SRP si velice jasně uvědomujeme, jakým způsobem se oceánů dotýká změna klimatu a jejich acidifikace a jak rychle k těmto změnám dochází. Domnívá se, že řízení rybolovu v EU se již nesmí přednostně zaměřovat na co největší výnos. Je pevně přesvědčen, že jeho cílem musí být zajištění toho, aby se rybí populace mohly obnovovat nad úroveň, na níž jsou schopny plnit svou stěžejní roli v mořských ekosystémech. Vznikne tak jakási rezerva pro vyrovnávání stále většího dopadu zatěžujících faktorů, jakými jsou změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti, aby tyto ekosystémy mohly i nadále poskytovat kriticky důležité služby, jako je tvorba kyslíku, regulace klimatu, ukládání uhlíku a zabezpečování potravy;

47.

pokládá za naprosto nezbytné upustit v odvětví rybolovu od poskytování veškerých škodlivých subvencí, které přispívají k nadměrné rybolovné kapacitě, nadměrnému rybolovu, změně klimatu a acidifikaci oceánů. Vyzývá k intenzivnější podpoře výzkumu a inovací, což by pomohlo snížit environmentální stopu evropského loďstva, zejména vyvinutím alternativních paliv, jež by bylo možné využívat ve stávajících plavidlech, a také zrušením výjimky stanovené pro paliva používaná při rybolovu ve směrnici o zdanění energie;

48.

upozorňuje na to, že obnova citlivých hlubinných mořských ekosystémů probíhá pomalu, a že je tudíž nutné účinně provádět nařízení EU týkající se hlubinných populací. Připomíná požadavek, aby se v oblastech s prokazatelným či pravděpodobným výskytem citlivých mořských ekosystémů v hloubkách přesahujících 400 m přestala používat kontaktní zařízení pro lov při dně. Žádá, aby byl omezen dopad rybolovu druhů žijících při dně v hloubkách od 400 do 800 m a aby byly uzavřeny oblasti s prokazatelným či pravděpodobným výskytem citlivých mořských ekosystémů;

49.

žádá Komisi, aby posílila uplatňování ekosystémového přístupu k řízení rybolovu, mj. tím, že bude ve stále větší míře používán přístup zohledňující více druhů s cílem co nejvíce omezit negativní dopad rybolovných činností a dalších faktorů (například změny klimatu) na mořské ekosystémy, rybí populace a společnost a zajistit odolnost oceánů vůči změně klimatu. Znovu zdůrazňuje, že pro lepší řízení rybolovu má zásadní význam řádné zdokumentování rybolovných činností a dostupnost kvalitních údajů. Vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly nezbytné kroky s cílem zlepšit shromažďování údajů o rekreačním rybolovu s přihlédnutím k jeho dopadu na životní prostředí a sociálně-ekonomickému významu;

50.

vítá návrh Komise týkající se právního rámce EU pro klima. Upozorňuje na to, že oceány hrají zásadní roli z hlediska regulace klimatu na Zemi a poskytování funkcí umožňujících zachování života. Zdůrazňuje, že oceány jsou vystaveny obrovskému tlaku a že se jejich stav rychle zhoršuje. Proto Komisi vyzývá, aby po vzoru právního rámce pro klima navrhla právní rámec pro oceány;

51.

je pevně přesvědčen o tom, že realizací návrhů uvedených v tomto stanovisku by se mohl uvolnit potenciál místních a regionálních orgánů, co se týče provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. EU musí zaujmout vedoucí postavení při přípravě globálního rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a jeho provádění, ale také při uskutečňování cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje č. 14, tj. chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje;

52.

žádá Komisi, aby intenzivněji usilovala o nastolení rovnováhy mezi kapacitou rybářského loďstva a rybími populacemi a aby při tom koordinovaněji a aktivněji využívala nástroje zahrnuté v nařízeních o SRP a o ENRAF;

53.

je hluboce znepokojen tím, že jsou na plavidlech stále častěji používány pračky plynů s cílem splnit snížené limity pro emise oxidů síry. Upozorňuje na to, že odpadní voda z těchto praček obsahuje vysoce toxické látky, které mají dlouhodobý dopad na mořské prostředí, jelikož způsobují bioakumulaci, acidifikaci a eutrofizaci. Vyzývá Komisi, aby navrhla zakázat v EU vypouštění odpadní vody z praček plynů a zavést opatření, která by motivovala k používání jiných než těžkých paliv v lodní dopravě;

54.

vyzývá Komisi, aby zřídila fond na podporu oceánů, jak navrhl Evropský parlament ve své zprávě týkající se celosvětového systému shromažďování údajů o spotřebě topných olejů u lodí a o změně nařízení (EU) 2015/757 (8), s cílem zvýšit energetickou účinnost plavidel a podpořit investice do inovativních technologií a infrastruktury v zájmu dekarbonizace odvětví námořní dopravy a zavádění udržitelných alternativních paliv, která se vyrábějí z obnovitelných zdrojů, a pohonných technologií s nulovými emisemi. Podporuje návrh použít 20 % příjmů v rámci tohoto fondu na podporu ochrany, obnovy a lepší správy mořských ekosystémů, na něž dopadá globální oteplování, jako jsou chráněné mořské oblasti;

55.

vyzývá Komisi, aby při přezkumu směrnice o rekreačních plavidlech a vodních skútrech stanovila ambiciózní limity pro emise výfukových plynů a hluku, včetně emisí nad hladinou a pod vodou. Žádá Komisi, aby do působnosti této směrnice zahrnula elektricky poháněné motory;

56.

je hluboce znepokojen nevratným znečištěním, které je zapříčiněno uvolňováním mikroplastů do životního prostředí. Upozorňuje na to, že náklady na odstraňování mikroplastů z vody nesou místní orgány, čistírny odpadních vod a vodohospodářské podniky. Vyzývá tudíž Komisi, aby zavedla přísná a závazná regulační opatření, která umožní snížit neúmyslné uvolňování mikroplastů u zdroje a v celkovém měřítku postupně upouštět od záměrného přidávání mikroplastů, včetně nanoplastů a biologicky rozložitelných a rozpustných polymerů;

57.

upozorňuje na to, že jedním z největších zdrojů uvolňování záměrně přidávaných mikroplastů do životního prostředí jsou sportoviště a že náklady na zmírnění uvolňování těchto látek nesou především místní komunity a obce. Zdůrazňuje, že existuje několik přírodních alternativ, které lze použít namísto pryžového granulátu, a proto Komisi vyzývá, aby zakázala jakékoli další používání granulátu na sportovištích a zavedla v tomto ohledu šestileté přechodné období;

58.

domnívá se, že systém zálohování a zpětného odběru je účinným nástrojem k dosažení závazného cíle 90 % podílu sběru plastových nápojových obalů do roku 2029, který byl vytyčen ve směrnici EU o plastech na jedno použití. Vyzývá členské státy, které systém zálohování a zpětného odběru plastových nápojových obalů zatím nezavedly, aby tak učinily, a doporučuje jim inspirovat se úspěšnými zkušenostmi sousedních členských států. Žádá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny pro zajištění kompatibility těchto systémů, což bude představovat krok směrem k vytvoření jednotného trhu pro obaly.

---

(1)  COM(2020) 380 final.

(2)  Viz zvláštní zpráva IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu.

(3)  (EK, 2017b) zpráva Evropské agentury pro životní prostředí č. 17/2019: Marine messages II.

(4)  Viz https://www.birdlife.org/sites/default/files/turning_the_tide_june2020_1.pdf.

(5)  https://water.europa.eu/marine.

(6)  Viz bod 3.2 zprávy Evropské agentury pro životní prostředí č. 17/2019: Marine messages II.

(7)  Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 26/2020: Mořské prostředí: ochrana EU je široká, ale nesahá do hloubky.

(8)  https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2015/757/oj?locale=cs.