1)

Musí být čl. 2 bod 1) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, ve znění pozdějších předpisů (1) vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě obsažené v článku 2 a čl. 4 bodu 1) ustawy z dnia 8 marca 2013 r. o przeciwdziałaniu nadmiernym opóźnieniom w transakcjach handlowych (zákon ze dne 8. března 2013 o postupu proti nadměrným prodlením v obchodních transakcích, dále jen „zákon proti nadměrným prodlením“), podle které pojem „zboží“ nezahrnuje nemovitosti a pojem „dodání zboží“ nezahrnuje přenechání nemovitosti k trvalému užívání ve smyslu článku 232 a násl. kodeksu ciwilnego (občanský zákoník), případně takovou činnost nelze považovat za poskytnutí služby?

2)

Bude-li odpověď na první otázku kladná,

musí být čl. 2 bod 1) směrnice 2011/7 vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě obsažené v článku 71 a násl. ustawy z dnia 21 sierpnia 1997 r. o gospodarce nieruchomościami (zákon ze dne 21. srpna 1997 o správě nemovitostí) a v článku 238 občanského zákoníku, podle které v případě výběru ročních poplatků za trvalé užívání ze strany Státní pokladny (Skarb Państwa) od subjektů, jež vykonávají podnikatelskou činnost, ale nejsou původními subjekty, jimž Státní pokladna přiznala právo na trvalé užívání, ale toto právo nabyly od jiných trvalých uživatelů, se nejedná o činnost spadající pod pojmy „obchodní transakce“ a „orgán veřejné moci“ ve smyslu čl. 2 bodů 1) a 2) výše uvedené směrnice a článku 2 a čl. 4 bodu 1) zákona o proti nadměrným prodlením, případně se na takovou činnost výše uvedená směrnice ani výše uvedené zákony nevztahují?

3)

Bude-li odpověď na první a druhou otázku kladná,

musí být čl. 12 odst. 4 směrnice 2011/7 a čl. 6 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 2000, L 200, s. 35; Zvl. vyd. 17/01, s. 226), vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě obsažené v článku 15 zákona proti nadměrným prodlením a v článku 12 ustawy z dnia 12 czerwca 2003 r. o terminie zapłaty w transakcjach handlowych (zákon ze dne 12. června 2003 o platebních lhůtách v obchodních transakcích), která vylučuje možnost použít ustanovení výše uvedené směrnice a jejího prováděcího zákona na smlouvy o převodu (prodeji) práva trvalého užívání na stávajícího trvalého uživatele, jež má povinnost platit roční poplatek, které byly uzavřeny po 28. dubnu 2013 a 1. lednu 2004, pokud Státní pokladna původně přiznala právo trvalého užívání jinému subjektu před 28. dubnem 2013 a 1. lednem 2004?