27.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 224/36

—

s ohledem na summit Organizace spojených národů věnovaný udržitelnému rozvoji a na výsledný dokument, který Valné shromáždění OSN přijalo dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030“, a zejména s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 17, v němž je formulován závazek členských států OSN posilovat prostředky pro provádění agendy a oživit globální partnerství pro účely udržitelného rozvoje (1),

—

s ohledem na „akční program z Addis Abeby“, výsledný dokument, který byl přijat na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje (Addis Abeba, Etiopie, 13. až 16. července 2015) a schválen Valným shromážděním OSN prostřednictvím jeho rezoluce č. 69/313 ze dne 27. července 2015 (2),

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN na téma „nové směry a pokrok v oblasti mezinárodní rozvojové spolupráce“, která byla předložena na zasedání fóra pro rozvojovou spolupráci v roce 2016 (E/2016/65) (3),

—

s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti přijatou roku 2005 na druhém fóru na vysoké úrovni věnovaném účinnosti pomoci, na akční program z Akkry přijatý v Akkře (Ghana) (4) roku 2008 na třetím fóru na vysoké úrovni věnovaném účinnosti pomoci a na výsledek čtvrtého fóra na vysoké úrovni věnovaného účinnosti pomoci, které bylo uspořádáno v prosinci roku 2011 v Pusanu (Korejská republika) a na němž bylo zahájeno globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci (Global Partnership for Effective Development Cooperation, GPEDC) (5),

—

s ohledem na prohlášení z Dillí ze dne 10. dubna 2010, které se týká procesu budování míru a státu, a na „Novou dohodu o angažovanosti v nestabilních státech“, která byla oznámena na čtvrtém fóru na vysoké úrovni věnovaném účinnosti pomoci dne 30. listopadu 2011,

—

s ohledem na komuniké z prvního setkání GPEDC na vysoké úrovni uspořádaného v hlavním městě Mexika v dubnu 2014 (6),

—

s ohledem na druhé setkání na vysoké úrovni chystané globálním partnerstvím pro účinnou spolupráci, které proběhne mezi 28. listopadem a 1. prosincem 2016 v Nairobi (7),

—

s ohledem na zprávu o pokroku za rok 2014, kterou připravily OECD a Rozvojový program OSN pod názvem „Posilování účinnosti rozvojové spolupráce“ (8),

—

s ohledem na konsensus, jehož dosáhly organizace občanské společnosti v Siem Reapu ohledně mezinárodního rámce pro účinnost rozvoje organizací občanské společnosti v roce 2011,

—

s ohledem na článek 208 SFEU, v němž je snižování a vymýcení chudoby definováno jako primární cíl rozvojové politiky EU a ve kterém je stanoven požadavek, aby Unie a její členské státy dodržovaly závazky, které přijaly v rámci OSN a jiných příslušných organizací, a aby v politikách, které provádějí, zohledňovaly cíle rozvojové spolupráce, jež mohou mít vliv na rozvojové země,

—

s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji z roku 2005 (9) a na plánované sjednání nového konsensu v roce 2017,

—

s ohledem na Kodex chování Evropské unie pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky (10),

—

s ohledem na konsolidované znění operačního rámce pro účinnost pomoci, který vychází ze závěrů Rady ze dne 17. listopadu 2009 ohledně „operačního rámce pro účinnost pomoci“ (11), ze závěru Rady ze dne 14. června 2010 ohledně „dělby práce na mezistátní úrovni“ a závěrů Rady ze dne 9. prosince 2010 ohledně „transparentnosti a vzájemné odpovědnosti“,

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. března 2015 nazvaný „Zahájení rámce EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje“(SWD(2015)0080) a na závěry Rady ze dne 26. května 2015 týkající se rámce pro výsledky (12),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 17. března 2014 týkající se společného postoje EU na prvním setkání na vysoké úrovni uspořádaném globálním partnerstvím pro účinnou spolupráci (13),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 ohledně nového globálního partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj na období po roce 2015 (14),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 o posílení společného plánování (15),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2016 ohledně výroční zprávy pro Evropskou radu o cílech EU v oblasti rozvojové pomoci vypracované v roce 2016 (16),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 23. června 2015 nazvaný „Zpráva o odpovědnosti EU při financování rozvoje za rok 2015 – přezkum pokroku EU a jejích členských států“(SWD(2015)0128),

—

s ohledem na dokument „Globální strategie Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku – Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“, který předložila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise v červnu 2016 (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005 (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o čtvrtém fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 obsahující doporučení Komisi o koordinaci dárců EU v oblasti rozvojové pomoci (21),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje (22),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o soukromém sektoru a rozvoji (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledování a přezkumu Agendy 2030 (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2015 (25),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A8-0322/2016),

A.

vzhledem k tomu, že zásady zakotvené v Pařížské deklaraci a akčním programu z Akkry jsou stále v plné platnosti a při zvyšování kvality rozvojové pomoci a podpory této pomoci ze strany veřejnosti v dárcovských zemích se prokázal význam těchto zásad;

B.

vzhledem k tomu, že politické závazky na vysoké úrovni v rámci konsenzu z Monterrey (2002), Římské deklarace (2003), Pařížské deklarace (2005), Akčního programu z Akkry (2008) a čtvrtého fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci konaného v Pusanu (2011) mají všechny stejný cíl, a to zlepšit kvalitu provádění, řízení a využití oficiální rozvojové pomoci tak, aby měla co největší dopad;

C.

vzhledem k tomu, že zásady účinnosti pomoci v řadě zemí jasně přispěly k úsilí o plnění rozvojových cílů tisíciletí, ovšem pokrok v jeho plnění je stále nerovnoměrný a ne všechny země a všechny subjekty zapojené do rozvoje uplatňovaly vždy všechny zásady;

D.

vzhledem k tomu, že globální partnerství může hrát klíčovou úlohu při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 a dosažení cílů udržitelného rozvoje, a to tak, že zaměření se přesune od pojmu „účinnost pomoci“, který odkazuje na tradiční veřejnou rozvojovou pomoc, k pojmu „účinnost rozvojové spolupráce“;

E.

vzhledem k tomu, že oficiální rozvojová pomoc může plnit významnou funkci při uplatňování Agendy 2030 v praxi, zejména v zemích s nízkými příjmy a při potírání extrémní chudoby a nerovnosti, pokud tato pomoc bude lépe zacílena a pokud bude v souladu se zásadami účinné rozvojové spolupráce, především se zásadou demokratické odpovědnosti dotčené země, sladění, posílení místní kapacity, transparentnosti a demokratické odpovědnosti, a bude klást důraz na výsledky a zajištění dostupnosti pro všechny; zdůrazňuje, že podmínky pomoci musí být v souladu se zásadami demokratické odpovědnosti;

F.

vzhledem k tomu, že vedle rozvojové pomoci a spolupráce jsou k účinnému vymýcení chudoby a k podpoře cílů udržitelného rozvoje potřeba i jiné nástroje rozvojové politiky;

G.

vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora přináší mnoho výhod, jako je odpovědnost státu, přesnější analýza výsledků, větší soudržnost politik, lepší předvídatelnost pomoci a optimální využití prostředků přímo ku prospěchu obyvatel;

H.

vzhledem k tomu, že ze soukromého sektoru se stává vedle dalších tradičních vládních a nevládních rozvojových organizací skutečný partner našich rozvojových strategií, pokud jde o dosažení udržitelného rozvoje podporujícího začlenění;

I.

vzhledem k tomu, že pro účinnost pomoci je zásadní, aby přijímající země současně prováděly prorůstové hospodářské politiky, které zavádějí mechanismy tržní ekonomiky, mobilizaci soukromého kapitálu a pozemkové reformy a postupně otevřou jejich trhy globální konkurenci;

J.

vzhledem k tomu, že roztříštění pomoci znamená podle studie Komise pro EU další náklady ve výši 2 až 3 miliard EUR ročně;

K.

vzhledem k tomu, že partnerství GPEDC představuje určitou formu inkluzivního fóra, na němž se mohou setkávat vlády, dvoustranné a mnohostranné organizace, občanská společnost, parlamenty, odbory a soukromý sektor ze všech zemí;

L.

vzhledem k tomu, že GPEDC se v zájmu zlepšování účinnosti veškerých snah subjektů věnujících se rozvoji zaměřuje na chování těchto subjektů a vztahy mezi nimi, účinné provádění rozvojových politik a programů a na monitorování pokroku v dodržování klíčových zásad, jež byly stanoveny v posledním desetiletí; vzhledem k tomu, že by mělo být vyjasněno jeho skloubení s globální strukturou pro zajišťování rozvoje dohlížející na realizaci Agendy do roku 2030;

M.

vzhledem k tomu, že země, jako Čína, Brazílie, Turecko, Rusko a Indie, hrají stále důležitější úlohu z hlediska působení v pozici vznikajících dárců a z hlediska předávání odborných znalostí a technologií souvisejících s rozvojem, a to v neposlední řadě díky jejich vlastním nedávným a současným zkušenostem s rozvojem; vzhledem k tomu, že jejich spolupráce s tradičnějšími dárci na podpoře globálních veřejných statků a jejich zapojení do rozvojové spolupráce podporující začlenění v rámci GPEDC by mohly být výraznější;

N.

vzhledem k tomu, že Komise hraje aktivní úlohu v řídícím výboru GPEDC a že mezi spolupředsedy tohoto výboru je i zástupkyně jednoho z členských států EU, a to Nizozemska; vzhledem k tomu, že tuto úlohu spolupředsedy právě přebírá Německo;

O.

vzhledem k tomu, že k zajištění odpovědnosti jednotlivých zemí v rámci rozvojové spolupráce je nutné sladění dárců s vnitrostátními plány rozvoje a s mezinárodně dohodnutými cíli udržitelného rozvoje a je rovněž nutná domácí účast na provádění rozvojových plánů a programů, pokud jde o jejich navrhování a odpovědnost za provádění;

P.

vzhledem k tomu, že taková pomoc se vyplatí dvakrát: nejen, že financuje rozvojové projekty, ale je vynaložena i na místní úrovni, na zboží a služby vytvářené na místě; vzhledem k tomu, že posílení vnitrostátních systémů a vnitrostátních systémů zadávání veřejných zakázek je tedy prvkem, který je zásadní pro účinnost pomoci v souladu s Pařížskou deklarací o účinnosti pomoci a podporu řádné správy a demokratické odpovědnosti v partnerských zemích;

Q.

vzhledem k tomu, že rozvojové programy řízené poskytovateli a vázaná pomoc, a to i v oblasti veřejných zakázek, mohou být odrazem různých politických zájmů, které jsou někdy v rozporu s rozvojovými politikami a že u nich může hrozit oslabení odpovědnosti a narušení udržitelnosti rozvojové pomoci a pokroku v otázkách sladění, jehož bylo dosaženo v minulosti, a povedou tak k neúčinnosti a rostoucí závislosti; vzhledem k tomu, že místní odpovědnost hraje důležitou úlohu při zajišťování účinného rozvoje pro občany;

R.

vzhledem k tomu, že k hodnocení úspěchů programů rozvojové spolupráce se stále více používají rámce pro výsledky, ale trvalým problémem zůstává naprosté přijetí těchto rámců a jejich využívání rozvojovými zeměmi;

S.

vzhledem k tomu, že z kola sledování GPEDC v roce 2016 vyplývá, že pokrok, pokud jde o využívání vnitrostátních systémů, je i nadále malý a že v oblasti uvolnění pomoci nebylo dosaženo pokroku a stále zůstává na 80 % úrovně, jíž bylo dosaženo v roce 2010;

T.

vzhledem k tomu, že poslanci partnerských zemí, místní orgány a občanská společnost projevují i nadále nespokojenost s mírou svého zapojení do plánování a provádění rozvojové spolupráce a s informovaností o této spolupráci;

U.

vzhledem k tomu, že účinnost rozvoje, kterou se rozumí účinné využívání všech prostředků a zdrojů určených k dosažení rozvoje, včetně snížení chudoby, závisí jak na poskytování pomoci a přijímacích zemích, tak i na existenci účinných a vnímavých institucí, solidní politiky, zapojení místních zúčastněných stran a občanské společnosti, právního státu, inkluzivní demokratické správy věcí veřejných, existenci účinných a transparentních kontrolních mechanismů a pojistných mechanismů bránících v rozvojových zemích korupci a mechanismů bránících na mezinárodní úrovni nezákonným finančním tokům; vzhledem k tomu, že GPEDC by mělo důrazněji přispívat k usnadňování a podpoře pokroku, pokud jde o výše uvedené směrodatné faktory podmiňující rozvoj;

V.

vzhledem k tomu, že roztříštěnost pomoci je i nadále přetrvávající výzvou z důvodu narůstajícího počtu dárců a agentur pro pomoc a nedostatku koordinace jejich činností a projektů;

W.

vzhledem k tomu, že spolupráce na linii jih-jih nadále rostla i navzdory zpomalení rozvíjejících se ekonomik a klesajícím cenám komodit;

X.

vzhledem k tomu, že rozvojové prostředí je čím dál různorodější – v zemích se středními příjmy žije více chudých lidí než v zemích s nízkými příjmy; vzhledem k tomu, že současně se vznikem nových globálních problémů, jako je migrace, potravinové zabezpečení, mír a stabilita a změna klimatu, se změnila i povaha výzev v oblasti rozvoje;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.