31.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 288/100

Zpravodajka:

Tellervo KYLÄ-HARAKKA-RUONALA

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá druhou zprávu o stavu energetické unie, která je součástí procesu monitorování provádění a rozvoje strategie energetické unie. EHSV opakuje svou výzvu k intenzivnímu energetickému dialogu s občanskou společností na unijní, národní, regionální a místní úrovni s cílem usnadnit a podpořit konkrétní opatření pro silnou energetickou unii.

1.2

EHSV vždy považoval myšlenku energetické unie za mimořádně důležitou pro úspěch Evropské unie. Proto by měl být pokrok posuzován nejen z hlediska prvků energetické unie samotné, ale i z hlediska jejích přínosů pro občany a podniky, včetně podniků malých a středních.

1.3

EHSV tudíž vyzývá Komisi, aby sledovala pokrok z různých úhlů, a to jmenovitě: hospodářské přínosy, tvorba pracovních míst, pokrok v každodenním životě občanů, energetický systém samotný, politické a společenské faktory a využívání nástrojů politiky.

1.4

EHSV požaduje hladké přijetí dosud zahájených iniciativ, a především jejich včasné provedení na úrovni EU a v členských státech. Vnitrostátní plány mají zásadní význam a členské státy musí zohlednit nevyhnutelné důsledky svých opatření na jiné země.

1.5

EHSV poukazuje na to, že i přes dosažený pokrok stále existují značné nedostatky, pokud jde o energetickou infrastrukturu a trhy s energií. Dostatečná a spolehlivá energetická infrastruktura a kapacita pro výrobu energie, dobře fungující trhy s energií a energetická účinnost jsou klíčovými prvky, které přispívají k energetické bezpečnosti. Za tímto účelem je nutné pokračovat v iniciativách regionální spolupráce a také v rozvíjení domácích zdrojů energie a zeměpisné diverzifikaci dovážené energie.

1.6

EHSV zdůrazňuje, že je důležité i nadále zajišťovat pozitivní vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Je třeba věnovat zvláštní pozornost zásadním změnám energetického systému, které byly způsobeny rychlým nárůstem využívání variabilních a decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie, a úspěšně je zvládat.

1.7

EHSV vítá druhou fázi Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) jakožto příležitost posílit veřejné a soukromé investice. Pokud jde o soukromé investice, jsou tržní pobídky v současnosti slabé, do značné míry v důsledku nesoudržných politik. Pro povzbuzení soukromých investorů je naprosto nezbytné zajistit předvídatelné investiční prostředí, pro které má mimořádný význam to, aby měla politická rozhodnutí a právní předpisy dlouhodobý a stabilní charakter.

1.8

EHSV vyzývá Komisi, aby provedla komplexní posouzení stávajících nástrojů nízkouhlíkové politiky a zajistila tak, aby byly k dosažení cílů nejefektivnějším způsobem využívány správné nástroje. Větší důraz by měl být kladen na řešení problémů týkajících se daní a poplatků, jež zvyšují spotřebitelské ceny, jakož i dotací, které narušují trhy s energií a investiční signály.

1.9

Sociální přínosy energetické unie vyplývají z tvorby pracovních míst a z přímého a nepřímého využívání energie občany v rámci každodenních činností. Dosažení nízkouhlíkového energetického systému však představuje obrovskou výzvu, kterou je třeba zvládnout způsobem, jenž zajistí spravedlivý přechod.

1.10

Pokud jde o globální vedoucí postavení v oblasti přechodu na čistou energii, měla by se EU snažit maximalizovat svůj pozitivní globální „uhlíkový otisk ruky“, namísto aby se zaměřovala výhradně na vlastní emise. To zahrnuje zdůrazňování úlohy inovací a politik v oblasti obchodu a investic, jakož i nutnost prosazovat globální stanovování cen uhlíku.

2.1

Toto stanovisko se zabývá druhou zprávou Komise o stavu energetické unie a jejími přílohami, jakož i zprávou Komise o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Tyto dokumenty dokládají pokrok v jednotlivých oblastech energetické unie a upozorňují na problémy a oblasti, které vyžadují další opatření.

2.2

Hlavní zpráva posuzuje stav energetické unie z následujících hledisek: přechod k nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu energii a zdroje, posílení postavení spotřebitele, progresivní infrastruktura, problém investic a vnější rozměr silné energetické unie. Zpráva také hodnotí situaci s ohledem na pět pilířů energetické unie, tj. na energetickou bezpečnost, vnitřní trh s energií, energetickou účinnost, dekarbonizaci a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

2.3

Zpráva rovněž nastiňuje plánovanou novou putovní kampaň Komise k propagaci energetické unie v členských státech. Putovní kampaň se týká přípravy vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a měla by oslovit i místní aktéry.

2.4

Samostatná zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů popisuje situaci v členských státech a různých odvětvích, tzn. v odvětví elektřiny, vytápění a chlazení a v odvětví dopravy. Zabývá se také administrativními překážkami, které ztěžují provádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a věnuje se udržitelnosti biopaliv a bioenergie.

2.5

Z hlediska budoucnosti zpráva odkazuje na opatření, která Komise navrhuje ve svém balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ z listopadu 2016. Hlavní zpráva obsahuje i aktualizovaný plán energetické unie, který vychází z původního plánu rámcové strategie pro energetickou unii z roku 2015.

3.1

EHSV vždy považoval myšlenku energetické unie za mimořádně důležitou pro úspěch Evropské unie. Energetická unie by tudíž měla reagovat na potřeby evropských občanů a podniků.

3.2

Jednou ze základních myšlenek energetické unie je maximalizovat přínosy prostřednictvím spolupráce mezi členskými státy. Nepostradatelným a zásadním předpokladem dosažení podstatného pokroku je politická soudržnost a jednota. To platí pro rozvoj jednotného trhu s energií i pro vnější vztahy v oblasti energetiky.

3.3

Je to ještě důležitější nyní, kdy EU čelí řadě nejistot, rizik a hrozeb na celosvětové úrovni. Současně se na úrovni jednotlivých států objevuje nacionalismus a protekcionismus, který by mohl ohrozit pokrok jednotného trhu s energií. Ve své nejlepší podobě by energetická unie mohla sehrát důležitou úlohu při zvyšování celkové jednoty (a v důsledku toho i globální síly) EU.

3.4

V samotné oblasti energetiky zvyšují význam energetické unie vnitřní i vnější události. Z hlediska vnitřního vývoje je v každodenním životě jasně viditelná vzájemná závislost členských států a dopady jejich rozhodnutí v oblasti energetiky na ostatní členské státy, přičemž vnější vývoj v oblasti energetiky je ještě nepředvídatelnější.

3.5

EHSV souhlasí s konstatováním Komise, že energetická unie znamená více než jen oblast energetiky a klimatu. Energetická unie je jednou ze základních složek hospodářského rozvoje, tvorby pracovních míst a blahobytu občanů. Celkově jde o udržitelnost EU z hlediska hospodářských, sociálních a environmentálních přínosů.

3.6

Energetická unie může generovat hospodářské přínosy několika způsoby: prostřednictvím hospodářských činností, které vytvářejí přidanou hodnotu využíváním energie jako výrobního faktoru, prostřednictvím samotného odvětví energetiky a prostřednictvím hospodářských subjektů, které nabízejí řešení v oblasti energetiky a klimatu, ať už technologie, služby nebo nové obchodní modely. Aby se tak stalo, musí energetická unie zajistit pro evropské společnosti a podniky stabilní a příznivé prostředí včetně podmínek pro nákladovou konkurenceschopnost a inovační diferenciaci. To vše s cílem umožnit jim a povzbudit je k tomu, aby investovaly a poskytovaly pracovní příležitosti, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost potenciálu malých a středních podniků.

3.7

Sociální přínosy vyplývají z tvorby pracovních míst a z přímého a nepřímého využívání energie občany v rámci nejrůznějších každodenních činností. Dosažení nízkouhlíkového energetického systému však představuje obrovskou výzvu, kterou je třeba zvládnout způsobem, jenž zajistí spravedlivý přechod a tvorbu důstojných pracovních míst, obzvláště v regionech, jež jsou závislé na činnostech s vysokými emisemi uhlíku. EHSV upozorňuje na to, že je nutné zahrnout do vnitrostátních plánů adaptační opatření, a vyzývá Komisi, aby tyto snahy podporovala.

3.8

Disponibilita a fyzický přístup k cenově dostupné energii má zásadní význam pro prevenci energetické chudoby, tedy problému, který také brání občanům v přechodu na nízkouhlíková řešení. Měla by být rovněž konečně zahájena činnost Střediska pro sledování energetické chudoby. Ve stanovisku EHSV k první zprávě o stavu energetické unie se uvádí: „z hlediska občanů bude úspěch energetické unie posuzován na základě velmi konkrétních kritérií, zejména výše cen, přístupnosti sítí, bezpečnosti dodávek a informování spotřebitelů o zařízeních, jež používají“.

3.9

Pokud jde o přínosy v oblasti klimatu, jsou cíle v oblasti energetiky a klimatu často považovány za cíle samy o sobě. Je však třeba na ně pohlížet jako na prostředek k dosažení konečného cíle: naplnění potřeb občanů a generování ekonomického blahobytu způsobem, který současně přispívá i ke zmírnění změny klimatu v souladu s požadavky stanovenými v Pařížské dohodě. Kromě toho energetická unie přispívá k omezování míry znečišťování ovzduší, a má tedy i pozitivní dopady na zdraví.

3.10

EHSV souhlasí s Komisí v tom, že energetickou unii nelze oddělit od ostatních klíčových evropských politik, jako jsou politiky v oblasti digitalizace, kapitálových trhů a investic, dovedností, oběhového hospodářství a bezpečnosti. EHSV také upozorňuje na úzkou provázanost mezi energetickou unií a dopravními politikami. Energetické a klimatické aspekty dopravy by neměly být řešeny izolovaně od problematiky dopravního trhu.

3.11

EHSV celkově vzato zdůrazňuje, že jsou to společnosti, pracovníci, spotřebitelé a obecně občané, kdo realizuje změny v praxi. EHSV proto opakuje svou výzvu k intenzivnímu energetickému dialogu s občanskou společností. Tento dialog by měl probíhat na všech úrovních: ve vztahu k tvorbě politik na úrovni EU, při přípravě energetických a klimatických plánů na vnitrostátní úrovni a při podpoře opatření na úrovni místní.

4.1.1

Evropská komise označila rok 2016 jako rok realizace. Většinu plánovaných iniciativ energetické unie již Evropská komise zveřejnila. Převážná část těchto četných iniciativ však zatím nebyla přijata a provedena. EHSV požaduje hladké přijetí těchto iniciativ, a především to, aby byla včas provedena opatření na úrovni EU a v členských státech.

4.1.2

Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu tvoří nepostradatelnou součást procesu provádění strategie energetické unie. S ohledem na odlišnou situaci v jednotlivých členských státech představuje vypracování vnitrostátních plánů racionální krok. Tyto plány by měly být připraveny participativním způsobem a v duchu spolupráce. Současně je důležité vytvořit náležitý mechanismus správy, aby bylo zajištěno, že tyto plány budou nejen prováděny, ale že budou i soudržné a v souladu se společnými cíli. Mimoto je třeba zajistit, aby byly jasně vymezeny úlohy a povinnosti členských států, EU a jiných subjektů.

4.1.3

Rozhodnutí přijímaná v rámci energetické unie jsou dlouhodobá a částečně nezvratná. Právě z toho důvodu EHSV zdůrazňuje, že během celého procesu je nutné mít na paměti dlouhodobé cíle. Současně je třeba zajistit dostatečnou pružnost na vnitrostátní i unijní úrovni, vzhledem k tomu, že praktická opatření nepokračují z roku na rok lineárně a že měnící se podmínky vyžadují svižnou reakci.

4.1.4

Při posuzování stavu energetické unie by nemělo být jediným hlediskem provádění politických cílů a právních předpisů. Namísto toho je třeba se zaměřit především na skutečnou situaci na úrovni EU a v členských státech. To je obzvláště důležité s ohledem na složitost mnoha úkolů, pilířů a kvantitativních cílů energetické unie. EHSV očekává, že Komise v příští zprávě o pokroku energetické unie popíše konkrétní dosažený pokrok a uvede příklady úspěšně dokončených projektů a také plánovaných dalších kroků, které přispějí k lepšímu propojení, lepšímu fungování trhů a sociální adaptaci na tuto transformaci.

4.1.5

EHSV v nedávné době vypracoval stanoviska k různým aspektům balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“, a proto zde odkazuje na tato stanoviska, v nichž se podrobněji zabýval správou a jednotlivými oblastmi energetické unie.

4.2.1

Samotný energetický systém, který je stěžejním prvkem energetické unie, musí řádně fungovat a rozvíjet se. Musí naplňovat tři základní cíle, a to energetickou bezpečnost, přiměřené náklady a ceny a zmírňování změny klimatu, z pohledu občanů i podniků.

4.2.2

Energetická bezpečnost zůstává zásadním cílem, neboť moderní ekonomika a moderní společnost nemůže ani na chvíli fungovat bez energie. Dostatečná a spolehlivá energetická infrastruktura a kapacita pro výrobu energie, dobře fungující trhy s energií a energetická účinnost jsou klíčovými prvky, které přispívají k energetické bezpečnosti. Energetická bezpečnost by neměla být považována za synonymum energetické soběstačnosti. Stejně jako u jiných komodit zlepšuje interní i externí přeshraniční směna ve skutečnosti bezpečnost dodávek a současně pomáhá udržovat ceny na konkurenceschopné úrovni. To ovšem neznamená, že neexistují politické důvody pro to, aby se zamezilo vysoké závislosti na dovážené energii. Rozvíjení domácích zdrojů energie je důležité i z hlediska vytváření pracovních míst.

4.2.3

Podle Komise se závislost na dovážené energii v řadě členských států snížila, zatímco v jiných vzrostla kvůli poklesu domácí výroby energie z fosilních paliv. Většina členských států může nyní svou poptávku po plynu uspokojit prostřednictvím alternativních kanálů díky novým propojením a terminálům pro zkapalněný zemní plyn. Přesto je stále zapotřebí vynakládat investice do infrastruktury a vyvíjet diplomatickou činnost v oblasti energetiky, která je jedním z prvotních mechanismů, jež mohou přispět k posílení spolupráce v oblasti energetiky. EHSV zde odkazuje na svá předchozí stanoviska k této problematice.

4.2.4

Pokud jde o jednotný trh s energií, v oblasti regulace a infrastruktury dosud existují překážky, které brání zdravé hospodářské soutěži a volnému toku, zejména v případě elektřiny. Energetický systém prochází zásadními změnami, zvláště v důsledku rychle se zintenzivňujícího zavádění variabilních a decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie. Nezbytnou podmínkou řešení narůstajících výzev je regionální spolupráce a odpovídající společný regulační rámec, neboť opatření prováděná v jednom členském státě mají hmatatelné důsledky přinejmenším v sousedních zemích. Iniciativy regionální spolupráce, jako jsou například BEMIT (plán propojení baltského trhu s energií) a CESEC (propojení plynárenských sítí střední a jihovýchodní Evropy), mají zásadní význam pro odstranění překážek v oblasti regulace a infrastruktury.

4.2.5

Na energetické systémy má podstatný vliv i rozvoj digitální ekonomiky. Vedle energetické infrastruktury je zapotřebí vybudovat i pokročilou digitální infrastrukturu. Ta zahrnuje inteligentní měřicí systémy, díky nimž bude možné vybudovat inteligentní energetické sítě. Digitalizaci energetických systémů musí rovněž doprovázet opatření pro posílení kybernetické bezpečnosti a zajištění odpovídající ochrany osobních údajů, soukromí a digitální gramotnosti.

4.2.6

Pokud jde o investice do energetického systému, je zde obrovská potřeba investovat do energetické infrastruktury, ale i do energetické účinnosti, zejména do renovace budov. EHSV bere na vědomí příležitosti, které nabízí Evropský fond pro strategické investice (EFSI), a vítá jeho druhou fázi, která má posílit spolupráci veřejného a soukromého sektoru. V souladu s tím musí i členské státy vyčlenit veřejné prostředky na investice související s energetikou.

4.2.7

Pokud jde o soukromé investice, jsou tržní pobídky v současnosti slabé, do značné míry v důsledku nesoudržných politik. Pro povzbuzení soukromých investorů je naprosto nezbytné zajistit stabilní a předvídatelné investiční prostředí. EHSV proto vyzdvihuje mimořádný význam toho, aby měla politická rozhodnutí a právní předpisy dlouhodobý a stabilní charakter.

4.2.8

EHSV upozorňuje na stále důležitější roli občanů na trzích s energií, včetně rozmachu výroby energie spotřebiteli a místní spolupráce. Je třeba povzbuzovat a posilovat opatření, jejichž cílem je umožnit spotřebitelům, aby se chovali uvědoměleji a sami energii vyráběli. EHSV se těmito opatřeními zabýval v několika předchozích stanoviscích.

4.2.9

Za tímto účelem musí být občanům všech věkových skupin poskytovány přiměřené a snadno pochopitelné informace o energetické problematice (například označování energetické účinnosti štítky). Kromě toho je třeba posílit spravedlivý přístup na trh s energií a financování projektů malého rozsahu. Spotřebitelům energie by přineslo hmatatelné výhody zjednodušení právních předpisů týkajících se energetiky v rámci programu REFIT. Větší důraz by měl být kladen na řešení problémů týkajících se daní a poplatků, které nehledě na úroveň velkoobchodních cen energie zvyšují spotřebitelské ceny, a tím přispívají k energetické chudobě.

4.3.1

EHSV vítá samostatnou zprávu Komise o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a do značné míry souhlasí s analýzou situace a výzev, která je v ní uvedena. Pokud jde o doporučení, odkazuje Výbor na své připomínky k různým aspektům energie z obnovitelných zdrojů, které uvedl v řadě předchozích a nedávno přijatých stanovisek.

4.3.2

Ve zprávě se uvádí, že je EU jako celek na cestě k dosažení cíle pro rok 2020, i když je ještě zapotřebí vyvinout dodatečné úsilí. EHSV znovu zdůrazňuje, že je důležité i nadále zajišťovat pozitivní vývoj v této oblasti. EHSV upozorňuje na to, že odvětví vytápění a chlazení je největším odvětvím z hlediska absolutní výše využívání energie z obnovitelných zdrojů. Upozorňuje rovněž na rozhodující úlohu dopravy při dosahování náročných dlouhodobých cílů v oblasti emisí a podporuje rozvoj v oblasti elektřiny z obnovitelných zdrojů a pokročilých biopaliv v zájmu snížení emisí z dopravy.

4.3.3

Ve zprávě se poukazuje na to, že ještě stále existují výrazné administrativní překážky, které brání zavádění projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Týkají se jednotných kontaktních míst, on-line žádostí, maximálních lhůt pro řízení, zjednodušení postupů pro malé projekty a určování vhodných lokalit. EHSV vyzývá k tomu, aby byla neprodleně přijata opatření k odstranění těchto překážek, které se hojně vyskytují i v jiných oblastech.

4.3.4

EHSV vítá závěr Komise, podle níž je EU rovněž na cestě k dosažení cílů týkajících se energetické účinnosti a emisí skleníkových plynů stanovených pro rok 2020. Pokud jde o nástroje politiky, které mají usnadnit posun k nízkouhlíkovému hospodářství, vedlo nepatřičné používání dotací (včetně zelených certifikátů), systémů obchodování s emisemi a daní k neúčinným opatřením a nedostatečným výsledkům, jelikož neexistují tržní signály, které by povzbuzovaly k investování do nízkouhlíkové energetiky.

4.3.5

EHSV proto vyzývá Komisi, aby provedla komplexní posouzení stávajících nástrojů nízkouhlíkové politiky a zajistila tak, aby byly k dosažení cílů nejefektivnějším způsobem a bez zbytečné zátěže pro spotřebitele energie využívány správné nástroje.

4.3.6

EHSV podporuje cíl, který spočívá v zajištění globálního vedoucího postavení v oblasti přechodu na čistou energii a tudíž i vytvoření podnikatelských příležitostí a pracovních míst. EU by se zde měla snažit maximalizovat svůj pozitivní globální „uhlíkový otisk ruky“, namísto aby se zaměřovala výhradně na vlastní emise. Toho lze dosáhnout rozvíjením a vývozem klimatických řešení a výrobků vyráběných s menším množstvím emisí, než jaké produkují konkurenti mimo EU, i když je třeba mít na vědomí, že celosvětová konkurence je tvrdá.

4.3.7

Globální vedoucí postavení vyžaduje větší investice do inovací, zejména ze strany veřejného sektoru, jehož podíl se snížil. EHSV rovněž zdůrazňuje úlohu obchodních a investičních politik při realizaci řešení v oblasti energetiky a klimatu. Je zapotřebí globální systém stanovování cen uhlíku, který by neutrálním a účinným způsobem podporoval zavádění nízkouhlíkových řešení. EHSV vyzývá Komisi, aby aktivně usilovala o zavedení takovéhoto mechanismu, který by vyrovnal podmínky pro evropské podniky na vývozních trzích a v oblasti dováženého zboží.

5.1

Vzhledem k tomu, že hodnocení stavu energetické unie se opírá o určité klíčové ukazatele, je důležité zajistit, aby byly tyto ukazatele co nejvíce relevantní. EHSV vítá záměr Komise dále tyto ukazatele rozvinout, například ukazatele, které měří posilování postavení spotřebitelů. Ve svém stanovisku k první zprávě o stavu energetické unie vyzval EHSV Komisi k tomu, aby mezi kritéria pro hodnocení energetické unie a dopadu transformace energetiky zařadila sociální aspekty.

5.2

V současné době se monitorování primárně opírá o pět pilířů energetické unie a odpovídající cíle v oblasti politiky a regulace. S ohledem na zásadu „you get what you measure“ („dosáhnete toho, co měříte“) upozorňuje EHSV na to, že je nutné monitorovat pokrok při dosahování základních cílů energetické unie, tj. jejích přínosů pro občany a podniky, a v důsledku toho i pro budoucnost EU.

5.3

EHSV proto vyzývá Komisi, aby sledovala vývoj hospodářských činností souvisejících s energetikou s cílem vymezit ekonomickou hodnotu energetické unie. Stejně tak by měl být monitorován pokrok v oblasti pracovních míst souvisejících s energetikou. Tato činnost by měla zahrnovat i posouzení možného „úniku“ investic a pracovních příležitostí.

5.4

Aby se energetická unie více přiblížila občanům, je podle EHSV důležité monitorovat pokrok z hlediska každodenního života spotřebitelů a informovat o něm. Při tom je třeba zohlednit například účty za energii, informace o produktech souvisejících s energií, zavádění místní a decentralizované výroby energie, inteligentní měřicí systémy, dobíjecí stanice pro elektromobily, finanční pomoc pro spotřebitele, kteří vyrábějí energii, pobídky pro energetickou účinnost při renovaci domů atd.

5.5

Aby byly sledovány společenské faktory, bylo by možné monitorovat změny ve vnímání energetické problematiky, například rostoucí obavy týkající se znečišťování ovzduší, stále větší zájem o pracovní příležitosti související s energetikou, důsledky technologického rozvoje a příchod nových aktérů.

5.6

Bylo by také užitečné posuzovat opatření členských států z hlediska toho, zda prosazují soudržnost nebo odchylky na vnitřním trhu a ve vnějších vztazích. Nejvýznamnějším úkolem v tomto ohledu je posoudit důsledky brexitu na energetickou unii.

5.7

A v neposlední řadě je nezbytným aspektem zdokonalování mechanismu monitorování zajištění kvality údajů. Údaje by měly být aktuální, přesné, srovnatelné a spolehlivé, což bude vyžadovat neustálý rozvoj metod jejich shromažďování a zpracovávání.