28.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 246/8

1.1

Bankovní a pojišťovací sektor prodělává v posledních několika desetiletích transformaci v důsledku technologií, regulace a měnících se potřeb a očekávání zákazníků. Nové modely investování, spoření, pojištění a převádění prostředků umožňují velmi široké škále lidí, aby se podíleli na projektech různého rozsahu.

1.2

Katalyzátory a mnohdy i partnery institucí finančního sektoru při modernizaci finančních služeb jsou společnosti v oboru finančních a pojišťovacích technologií, jelikož jim pomáhají spojovat přednosti i slabiny a vytvářet vzájemné synergie. EHSV má za to, že významný potenciál pro tvorbu hodnot se skrývá v budování inovativního prostředí tzv. „co-opetition“ (1).

1.3

Rozhodně je třeba obnovit důvěru ve finanční sektor a jeho stabilitu, přičemž klíčový význam má řízení přechodu ze starého (tradičního systému bankovnictví) na nový systém. EHSV v této souvislosti požaduje, aby byly v EU přijaty příslušné právní předpisy upravující integrační procesy bankovní unie a jednotného digitálního trhu, což umožní růst a inovace a zároveň zajistí ochranu spotřebitelů i zaměstnanců finančního odvětví.

1.4

K dosažení opravdu jednotného evropského finančního trhu by Evropská komise měla podporovat rovné podmínky v oblasti inovací. Obecně jsou třeba v zásadě obdobné podmínky, pokud jde o regulaci, ale také práva spotřebitelů, pracovní podmínky a povinnosti v oblasti dohledu jak pro tradiční finanční sektor, tak pro společnosti v oboru finančních technologií, a to v souladu s pravidlem, že stejná činnost vyžaduje stejnou regulaci a stejný dohled. Konkrétněji:

1.4.1

Přístup k regulaci založený na riziku by měl být jednotný napříč životním cyklem inovací, což zajistí přiměřený a zjednodušený regulační rámec pro stávající i nové subjekty, aby mohly experimentovat s novými technologiemi a obchodními modely ve spolupráci s regulačními orgány. Vytvoření rámce EU pro experimentování ve spolupráci s tímto odvětvím a širší škálou zúčastněných stran – včetně zástupců spotřebitelů a zaměstnanců – by poskytlo nástroje pro lepší podporu inovací napříč činnostmi („sandbox“ pro inovace ve finančních technologiích) (2).

1.4.2

Mají-li být podmínky sladěny s podmínkami třetích stran, je třeba na software pohlížet jako na nehmotný majetek, aby se zabránilo odečítání vysokých investic, které subjekty usazené v EU již nyní vynakládají na IT, od kmenového kapitálu (po vzoru bankovního systému v USA nebo ve Švýcarsku, nebo po vzoru pojišťovacího sektoru (3)).

1.4.3

Evropská komise, Evropský orgán pro bankovnictví a členské státy se musí výslovně zavázat k harmonizovanému a účinnému provádění revidované směrnice o platebních službách (PSD2), která zavádí velmi přísné bezpečnostní požadavky na zahájení a zpracování elektronických plateb a ochranu finančních údajů spotřebitelů, přičemž věnuje zvláštní pozornost technologickým sociálním médiím a velkým komerčním subjektům.

1.4.4

Výzvami a riziky pro spotřebitele spojenými s digitalizací finančních služeb by se měl důkladně zabývat akční plán pro retailové finanční služby (4) a pracovní skupina pro finanční technologie, přičemž by měla být zaručena úzká spolupráce mezi GŘ JUST a GŘ FISMA, zejména pokud jde o otázky ochrany spotřebitelů, například určení toho, jaké údaje by se měly používat k posuzování úvěruschopnosti, jak zajistit porozumění informacím před uzavřením smlouvy a jak účinně ověřovat totožnost aktérů na základě cíleného prověřování.

1.4.5

Opatření, která jsou součástí návrhu změny směrnice proti praní peněz, by měla být okamžitě provedena do vnitrostátního práva (5). To se týká zejména opatření ke snížení rizik spojených s financováním terorismu v souvislosti s virtuálními měnami a rizik souvisejících s anonymními předplacenými nástroji.

1.4.6

Mělo by být posíleno skupinové financování (crowdfunding) a další řešení z oblasti ekonomiky sdílení, a to na základě posouzení potenciálu zavedení „značky kvality“ s cílem vzbudit důvěru uživatelů, aby byla lépe rozvíjena virtuální společenství a usnadněna interakce mezi spolupracujícími zákazníky.

1.4.7

Ve finančním sektoru by mělo být podporováno zavádění řešení založených na otevřeném softwaru, aby se v tomto odvětví posílila zdravá hospodářská soutěž, snížily se náklady a zabránilo se tzv. proprietárnímu uzamčení (vendor lock-in).

1.4.8

Současně je třeba řešit předpisy týkající se P2P půjček s cílem podpořit menší rozvahy.

1.4.9

Evropská komise musí podporovat hybridní půjčky (které se řídí kapitálovými požadavky podle dohody Basel III).

1.5

EHSV zdůrazňuje, že digitalizace nesmí nikdy nahradit kvalitní individuální poradenství poskytované kvalifikovaným poradcem (z bankovnictví by neměl vymizet osobní kontakt zajišťovaný prostřednictvím sítě specializovaných poboček!).

1.6

Porozumění finančním technologiím vyžaduje nové dovednosti ode všech: regulačních orgánů, orgánů dohledu, zúčastněných stran ve finančním systému i obyvatelstva jako celku. Aby mohly využívat výhod jednoho z hlavních potenciálních přínosů finančních technologií coby hnací síly finančního začleňování, musí členské státy EU posílit finanční vzdělávání a digitální gramotnost a předvídat přitom nové scénáře. To musí začínat už ve školách a mělo by zahrnovat informace o finančních produktech v kontextu toho, jakým způsobem jsou prezentovány na internetu, a s ohledem na jejich vztah k vývoji internetu věcí.

1.7

Digitalizace v oblasti financí ohrožuje mnoho pracovních míst, což zaměstnance nutí aktualizovat svoje znalosti a dovednosti. EHSV prosazuje zajištění toho, aby se odborná příprava v oblasti dovedností a další vzdělávání prováděly na dvou úrovních: interně tak, že zaměstnancům bude umožněno přibírat si nové úkoly a vytvářet tak přechod mezi stávajícími pracovníky z „tradičních“ finančních institucí a pracovníky ze společností v oboru finančních technologií nebo pojišťovacích technologií, a externě přípravou zaměstnanců, kteří nemohou v odvětví setrvat, na práci v jiném oboru.

1.8

EHSV požaduje, aby byly v rámci Evropského sociálního fondu stanoveny specifické programy odborné přípravy spadající pod novou „stěžejní iniciativu“„Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa“ (6), které mají podpořit zvyšování kvalifikace a přeškolování pracovníků ve finančním odvětví, aby byli na nové digitální technologie připraveni.

1.9

EHSV vyzývá společnosti, aby si jako vzor vzaly kodexy chování a osvědčené postupy týkající se interních pravidel, které omezují požadavek na neustálou přítomnost zaměstnanců on-line, a aby vydaly pokyny odrazující zaměstnance od práce o víkendech a během dovolené. Pro případ, že dobrovolná opatření nebudou fungovat, požaduje EHSV přijmout v tomto ohledu závazná pravidla.

1.10

Klíčem k vypořádání se se všemi těmito výzvami jsou včasné informace a konzultace v souladu s příslušnými směrnicemi EU o informování zaměstnanců a konzultacích s nimi. Evropská komise a členské státy musí zajistit soulad s ustanoveními rozhodného práva, zejména s právem zástupců zaměstnanců podílet se na změnách uvnitř společnosti.

1.11

EHSV požaduje, aby byl posílen a dokončen návrh směrnice o preventivní restrukturalizaci a o druhé šanci, neboť to pomůže získat přístup k postupům restrukturalizace před vyhlášením platební neschopnosti.

2.1

Odvětví bankovnictví a pojišťovnictví v Evropě je rozmanité a vyznačuje se přítomností velkých evropských, ba dokonce celosvětových institucí, místními a regionálními strukturami s různou mírou nezávislosti a určitými charakteristikami specifickými pro jednotlivé země. Navzdory procesu koncentrace ve většině členských států je toto odvětví na evropské úrovni stále roztříštěné. Dřívější dělicí čáry mezi bankovními skupinami a pojišťovacími společnostmi v důsledku zřízení faktických finančních konglomerátů prakticky vymizely.

2.2

V novém prostředí nestálých trhů a nízkých úrokových sazeb, silného regulačního tlaku, kontrol a dohledu – uvalených na bankovní systém kvůli finanční krizi – v kombinaci s digitální transformací, sílící konkurencí (nové společnosti v oboru finančních technologií) a novými spotřebitelskými trendy jsou výsledky bankovnictví nadále podrývány. S tím, jak se v digitální ekonomice objevují nové nebankovní modely, vyvstává potřeba analyzovat interakci čtyř prvků: tradičních bank, nových digitálních subjektů, regulačních orgánů a spotřebitelů.

2.3

Jelikož používání internetu je i nadále na vzestupu, banky zřizují on-line pobočky a virtuální agentury, jejichž prostřednictvím mohou zákazníci provádět jednoduché transakce a kontaktovat poradce. Strategie společností směřující k radikálnímu omezení investic do lidských zdrojů a zhoršení podmínek v přístupu k zákazníkům vedlo k tomu, že pobočky bank navštěvuje méně lidí a mnoho poboček po celé Evropě bylo uzavřeno.

2.4

V odvětví pojišťovnictví funguje vedle sebe několik druhů prodeje: zaměstnaní prodejci produktů, makléři, obchodní zástupci, provozovatelé „bankopojištění“ a samostatně výdělečně činní agenti pracující pro jednu společnost. Pojištění se v současnosti prodává on-line a prostřednictvím chytrých telefonů. To, která z těchto sítí různých prodejních kanálů převládá, se v jednotlivých členských státech EU a v závislosti na jednotlivých produktech liší. Například životní pojištění je nejčastěji distribuováno prostřednictvím bankovních sítí (systémem známým jako bankopojištění).

2.5

Platební metody se neustále vyvíjejí a tento proces se ještě zintenzivní. Používání šeků a hotovosti zaznamenalo od raných 90. let 20. století výrazný pokles. Zároveň se ve stále větší míře přechází na platby kartou, inkasní platby a bankovní převody, které zajišťují lepší sledovatelnost, kontrolu a bezpečnost a potírají neformální ekonomiku. Elektronické platby mohou své možnosti rozšířit ještě více, například na peněžní převody mezi jednotlivci a platby sociálních dávek. Nové subjekty v oblasti elektronických peněz spojují síly s elektronickým obchodem a spolu s bankovními kartami se vyvíjejí a rozšiřují nové technologie, jako jsou bezkontaktní platby. Kromě toho je třeba věnovat zvláštní pozornost sledování vývoje trhu s kryptoměnami (bitcoin a další).

3.1

K inovacím ve finančním sektoru dochází na internetu, a to v podobě internetového bankovnictví, dat velkého objemu, umělé inteligence, tzv. „blockchainu“, kybernetické bezpečnosti atd. Data jsou vyměňována vysokou rychlostí, což umožňuje posoudit rizika a učinit finanční rozhodnutí na základě algoritmů a dat velkého objemu.

3.2

Tyto průlomové technologie a obtíže, jimž čelí tradiční banky, pokud jde o vlastní kapitál, krátkodobý nedostatek likvidity a rozvoj alternativních prodejních kanálů, na něž se nevztahují regulační požadavky pro bankovní odvětví, razí cestu finančním a pojišťovacím technologiím a blockchainu a současně otevírají nové příležitosti pro spotřebitele a přinášejí jim nová rizika.

3.3

Společnosti v oboru finančních a pojišťovacích technologií, jejichž počet neustále roste, kombinují koncepce financí, pojištění a technologií. Tyto společnosti využívají technologie k prodeji finančních produktů inovativním způsobem. Rozvíjejí se zejména v oblastech správy úspor, osobních půjček, financování společností a on-line plateb. Prostřednictvím specializovaných platforem a používání mobilních aplikací, virtuálních měn a elektronických plateb přes internet či chytrý telefon hrají stále větší roli v participativním financování (crowdfunding a P2P). Tím, že s bankami a pojišťovacími společnostmi soupeří na jejich tradičním území, na ně vyvíjejí značný tlak. Projekty související s finančním sektorem vypracovávají i největší internetové společnosti, zejména Google, Apple, Facebook a Amazon (GAFA), protože mají kontrolu nad daty velkého objemu.

3.4

Aplikace založené na technologii distribuované účetní knihy (DLT) by mohly prokázat svou schopnost vybudovat nový druh důvěry k široké škále služeb. Blockchain funguje bez jakéhokoli ústředního řídicího subjektu, transparentně a bezpečně. Jak společnosti, tak jednotlivci mohou tento systém využívat k provádění určitých transakcí a k obejití finančního sektoru, zejména za použití kryptoměn.

Také PayPal umožňuje platit za zboží v zahraniční měně, aniž by bylo nutné poskytovat bankovní údaje.

3.5

Finanční technologie umožňují společnostem i jednotlivcům získat přístup ke skupinovému financování konkrétních projektů za využití k tomu určených platforem, jejichž prostřednictvím se shromažďují finanční prostředky v podobě darů, půjček, nebo dokonce kapitálových investic. Tyto platformy umožňují vzájemné (P2P) půjčování včetně spotřebitelských a osobních půjček, které není zprostředkováno bankami, a jednotlivci díky nim mohou přímo financovat velmi malé podniky a malé a střední podniky. Tyto platformy jsou schopny doplnit či podpořit rizikový kapitál, zejména u inovativních podniků, a prostřednictvím svých mobilních aplikací předávat zákazníkům v reálném čase finanční informace, které zákazníci potřebují ke správě výdajů nebo k přijímání investičních rozhodnutí.

3.6

Tyto nové subjekty soupeří s tradičními obchodními modely v bankovnictví a pojišťovnictví, avšak banky i pojišťovací společnosti s nimi mohou koexistovat. Některé již se společnostmi v oboru finančních a pojišťovacích technologií zahájily spolupráci, jiné mají vlastní dceřiné struktury. Kromě toho investice do finančních technologií v posledních letech výrazně vzrostly a tento zájem se rozšířil i na technologie pojišťovací.

4.1

Pro velké společnosti toto přizpůsobení se digitalizaci finančních služeb znamená změny, které jsou schopny zapracovat do svého každodenního řízení. Situace je však odlišná pro mnohé tradiční malé a střední podniky, a obzvláště pro velmi malé společnosti, které postrádají interní znalosti a zdroje, jež by jim umožnily snadno se začlenit do rychle se měnícího finančního světa.

4.2

V době internetu a chytrých telefonů již profily zákazníků nejsou stejné, zájem zákazníků o digitální bankovnictví a pojišťovnictví totiž závisí na několika faktorech, jako je věk, úroveň vzdělání a povolání. Jedná-li se však o finanční poradenství, potřeba osobního kontaktu vzhledem k zákaznické zkušenosti přetrvává, a to i u mladých lidí.

4.3

Virtuální pobočky, on-line dceřiné společnosti bankovních a pojišťovacích skupin, nabízejí zákazníkům přístup k úvěrům, půjčkám a pojištění prostřednictvím internetu a chytrých telefonů, a to s využitím nových aplikací. Takovéto smlouvy mívají příznivější podmínky: platební karty zdarma, subvencované úrokové sazby, bonusy za otevření účtu a několikaměsíční slevy z příspěvků na pojištění a vzájemné pojištění. Uvedené výhody pro spotřebitele tvoří součást přechodného období mezi tradičními obchodními modely bank, pojišťoven a vzájemných společností a modelem vycházejícím z digitalizace.

4.4

Tento nový scénář představuje pro spotřebitele jak rizika, tak příležitosti:

4.5

Digitalizace by měla učinit šíření finančních produktů transparentnějším, za zdánlivým zjednodušením nabízených produktů se však může skrývat nerovnováha v celkovém finančním vztahu. Používání algoritmů nezaručuje, že nebudou přítomny skryté nedostatky ani že budou produkty v souladu s evropskými standardy. V rámci finančního vzdělávání by proto měly být poskytovány informace o finančních produktech v kontextu toho, jak jsou prezentovány na internetu.

5.1

Současná vysoká závislost podniků na bankovním financování (přes 75 % v Evropě oproti 20 % v USA) a absence kapitálové kultury v Evropě činí malé a střední podniky (jež představují více než 98 % všech evropských podniků, zaměstnávají dvě třetiny zaměstnanců a vytvářejí 58 % veškeré přidané hodnoty) potenciálně zranitelnými vůči riziku zamrznutí úvěrového trhu, k jakým docházelo během let celosvětové finanční krize. Měly by proto být prozkoumány metody nebankovního doplňkového financování a také rizika, která z nich vyplývají, zejména v případě krize.

5.2

Při financování malých a středních podniků existuje vedle pomoci z evropských fondů na podporu vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím snížení obvyklých nákladů na financování, jak předpokládá Junckerův plán, také řada alternativních zdrojů, které pomáhají rozvíjet podnikání a snižovat rizika.

5.3

Je nutné posílit sociálně odpovědný, transparentní a udržitelný bankovní model a finanční systém ukotvený v reálné ekonomice, a zajistit tak stabilitu i sociální a územní soudržnost. Udržitelné banky zaujímají vědomý přístup k podnikání založenému na trojí zodpovědnosti (které zahrnuje měřítka finanční, sociální a environmentální výkonnosti s cílem financovat projekty prosté negativních externalit) tím, že se zaměřují na navázání pevných vztahů se svými zákazníky a s širší skupinou zúčastněných stran.

5.4

Bankovní a pojišťovací družstva a vzájemné společnosti se při rozvoji svého podnikání dlouhodobě zaměřují na vytváření hodnoty pro všechny zúčastněné strany (tzv. model „stakeholder value“ – model hodnoty pro zúčastněné strany). Převzaly však rovněž praktiky klasických komerčních institucí a neunikly obtížím spojeným s finanční krizí. Prozatím se digitalizace nezdá být klíčovou silou stimulující návrat k etičtějším obchodním postupům reagujícím na skutečné potřeby společnosti.

6.1

Podle agentury Bloomberg zrušily banky na celém světě od finanční krize v roce 2008 na 600 000 pracovních míst. Toto rozsáhlé propouštění pracovníků bylo převážně zapříčiněno touto krizí, vyplynulo však také z procesu digitalizace.

6.2

V Evropě zajišťují banky a pojišťovny podle odhadů téměř čtyři miliony pracovních míst, z toho tři miliony v bankovnictví a necelý jeden milion v pojišťovnictví. Společnost Citigroup předpovídá, že v bankovním odvětví v Evropě a v USA zanikne během nadcházejících deseti let přibližně 1,8 milionu pracovních míst. V Evropě, kde banky zaměstnávají téměř 2,9 milionu pracovníků na plný úvazek, zůstane v roce 2025 zachováno pouze 1,82 milionu míst. Tento trend dokládají četné případy rušení pracovních míst oznámené v nedávné době několika významnými evropskými bankovními skupinami. V řadě zemí lze ve finančním odvětví pozorovat tendenci k zaměstnávání na částečný úvazek a dalším formám zaměstnání.

6.3

Je nutné přijmout opatření v rámci aktivní politiky na trhu práce, jejichž účelem bude vypořádat se v případě dotčených zaměstnanců se stávajícími i budoucími změnami. Při hledání vhodných řešení hrají klíčovou roli sociální partneři na všech úrovních. Příkladem osvědčeného postupu v tomto ohledu je všeobecný rekvalifikační fond určený pro všechny dotčené zaměstnance bank v Rakousku, zřízený prostřednictví kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni a financovaný jak odvětvím samotným, tak z veřejných prostředků.

6.4

Neustávající oslabování sítě bankovních poboček doprovází zásadní proměna celé koncepce poboček v souladu s charakterem dotčených zákazníků. Ještě před uzavíráním poboček došlo v důsledku automatizace transakcí k poklesu počtu zaměstnanců. V pojišťovnictví je síť obchodních zástupců a makléřů navzdory výraznému trendu směřujícímu ke snižování počtu pracovních míst stále hustá. Placených poskytovatelů bude ubývat.

6.5

Co se týče obchodování, jsou nákupy a prodeje akcií, měn a swapů úvěrového selhání (finančních derivátů, jimiž prodejce poskytuje náhradu kupujícímu v případě selhání třetí strany) ve stále větším rozsahu prováděny počítači.

6.6

Na základě dat velkého objemu dokáže nová kognitivní platforma, testovaná velkou bankovní skupinou, odpovídat na dotazy položené v přirozeném jazyce z obrovské škály oblastí a navrhovat předem připravené odpovědi zákaznickým poradcům. Tuto technologii lze využívat jako virtuálního asistenta jak v bankovnictví, tak v pojišťovnictví. Jednou z prvních dotčených skupin by mohli být prodejci.

6.7

Pracovní podmínky jsou nestálé a požadavky na odbornou přípravu významně vzrostly, jednak proto, aby byli pracovníci vybaveni nezbytnými digitálními dovednostmi, a jednak proto, aby mohli změnit zaměstnání, jestliže vyvstane potřeba pracovní mobility.

6.8

Digitální pokrok bude vyžadovat dalekosáhlé změny nástrojů, dovedností a schopností vyžadovaných od zaměstnanců, a proto musí být společnosti připraveny investovat do neustálého rozvíjení dovedností a kvalifikací. Kolektivní vyjednávání a sociální dialog se musí zaměřit na důležitost přizpůsobení odborné přípravy budoucím potřebám a na umožnění této přípravy a rovněž na podrobné informování o způsobech, jakými se nové technologie v tomto odvětví již nyní používají. To, jaké dovednosti stávající zaměstnanci ve finančním odvětví potřebují, aby zůstali kompetentní i v budoucnu, a to, jak lze tyto dovednosti vyučovat, by se mělo posoudit případ od případu.

6.9

V souvislosti se zavedením práce on-line a probíhajícím rušením mnoha pracovních míst se objevují rostoucí obavy spojené s pracovní dobou. Již nyní je zřejmé, že se více finančních činností bude přesouvat v rámci EU i mimo Evropu do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu a nižší úrovní sociální ochrany.

6.10

Je důležité, aby digitální řešení vždy sloužila lidem a pomáhala zlepšovat sociální standardy a pracovní podmínky. Odvětvový sociální dialog je třeba zintenzivnit na všech úrovních, včetně úrovně evropské, aby bylo možné určit nejlepší řešení, a zabránit tak sociálním nepokojům. Na odvětvové úrovni i v jednotlivých společnostech musí zaměstnavatelé zahájit jednání se zástupci odborových svazů s cílem zajistit, aby byla přijata účinná opatření týkající se příjmu, pracovních podmínek, sociální ochrany, odborné přípravy a podpory zaměřené na vnitřní zeměpisnou i pracovní mobilitu a také opatření týkající se outplacementu. Tato opatření je nutné provést co nejdříve a před zahájením procesů restrukturalizace, ne až tehdy, kdy k rušení pracovních míst začne docházet.

6.11

Řízená digitalizace finančního sektoru by měla udržet kvalitní pracovní místa a zlepšit vztahy se zákazníky a současně zachovat dostatečný přístup k individuálnímu finančnímu poradenství. Měla by zajistit skutečnou bezpečnost transakcí a účinnou ochranu osobních údajů jak zákazníků, tak zaměstnanců. Je třeba zapojit zaměstnance a uživatele finančních služeb prostřednictvím organizací, které je zastupují, aby tak bylo možné zohlednit jejich praktické znalosti v této oblasti.

7.1

Rostoucí složitost finančních produktů a rychlost zpracování údajů – spolu s anonymním, automatizovaným marketingem a poradenskými službami – vytvářejí vysoce rizikové situace, které vlastník vložených či investovaných finančních prostředků často nedokáže posoudit ani mít pod kontrolou. EHSV se znepokojením poukazuje na nedostatečnost modelů rizika a jejich nedostatečnou schopnost náležitě posoudit rizikové profily různých kategorií nezajištěných investic.

7.2

Podle guvernéra francouzské centrální banky musí jít nastupující digitalizace finančního odvětví ruku v ruce s regulací, která musí být schopna se přizpůsobit, aby nebránila inovacím, a musí i nadále zajišťovat vysokou míru bezpečnosti transakcí a ochrany spotřebitelů. Podle EHSV se musí na tradiční finanční odvětví i nové společnosti či obchodní modely v oboru finančních technologií vztahovat stejně přísné normy.

7.3

Směrnice MiFID II je jednou z klíčových regulačních iniciativ, které změní strukturu trhu a obchodní modely. Firmy by k regulatorním požadavkům měly přistupovat jako ke strategické příležitosti.

7.4

Nové předpisy upravující digitální platby (směrnice o platebních službách PSD2) mají za cíl posílit bezpečnost on-line transakcí, aby klesl počet podvodů, k nimž v tomto kanálu dochází.

7.5

S novou směrnicí EU o boji proti praní peněz začnou platit nové požadavky na kontrolu finanční situace zákazníků i nové povinnosti ohledně oznamování podezřelých transakcí a vedení záznamů o platbách.

7.6

Aktualizovaný rámec pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (nařízení SOOS) poskytne více pravomocí vnitrostátním orgánům pro vymáhání předpisů na ochranu spotřebitele a zlepší nezbytnou koordinaci mezi členskými státy.

7.7

Zároveň s uplatňováním právních předpisů směrnice Solventnost II týkajících se pojišťoven a ustanovení dohody Basel III a balíčku CRD IV týkajících se bank vyvstává otázka, jak by doplňkový regulační přístup mohl zohlednit rizika, která představují subjekty nově vstupující do finančního systému, a jejich dopad na toto odvětví jako celek.

7.8

V návaznosti na zátěžové testy provedené Evropským orgánem pro bankovnictví v roce 2016 předložila Komise návrhy, které odrážejí aktuální diskusi vedenou Basilejským výborem ohledně posílení kapitálových požadavků. Přijaté všeobecné normy by měly být úměrné velikosti a povaze úvěrových institucí a finančních startupů. EHSV vítá nejnovější balíček návrhů Komise (7).

7.9

Finanční krize znamenala v posledních letech obrovskou podnikatelskou příležitost pro fondy přímých investic, tedy stínové bankovnictví. Dopad digitalizace na tyto fondy by neměl vést k nedostatkům v regulaci, jež by mohly ohrozit stabilitu finančního systému.

7.10

Vzhledem k nedostatečnosti tradičních modelů posuzování rizik, které nejsou schopny náležitě zhodnotit modely financovaní, jež nejsou založeny na zárukách, by evropské orgány dohledu měly zintenzivnit kontakty se startupy působícími v oblasti finančních technologií, vzhledem k tomu, že finanční technologie vyžadují od orgánů dohledu nové dovednosti.