4.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 32/2

1.

Nezaměstnanost mladých lidí představuje i nadále jednu z hlavních výzev, jimž EU a její členské státy čelí. V srpnu roku 2013 dosáhla míra nezaměstnanosti mladých lidí v 28 členských státech EU hodnoty 23,3 % (1), přičemž mezi členskými státy i mezi regiony uvnitř jednotlivých členských států byly zaznamenány výrazné rozdíly (2).

2.

Mladí lidé byli zasaženi hospodářskou krizí nepřiměřeně tvrdě. Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve všech členských státech obecně značně převyšuje míru nezaměstnanosti jiných věkových skupin. Ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti byla na konci roku 2012 míra nezaměstnanosti mladých lidí 2,6 krát vyšší (3).

3.

Tento vývoj má závažné důsledky nejen pro dotčené osoby, nýbrž i pro společnost a pro hospodářství v širším měřítku. Dlouhodobá nezaměstnanost může prohlubovat marginalizaci, jež vede k chudobě a většímu riziku sociálního vyloučení. Existují i závažná rizika na úrovni komunit, neboť neúčast na trhu práce může u některých mladých lidí vést k rezignaci na účast v občanské společnosti a potenciálně vést k další sociální fragmentaci.

4.

Mezi nejzávažnější problémy, s nimiž se mladí lidé v Evropě musejí v důsledku krize vyrovnávat, patří nedostatek pracovních míst a chybějící profesní zkušenosti. Kromě toho se prohlubuje nesoulad mezi kvalifikacemi, jež někteří zaměstnavatelé požadují, a kvalifikacemi, jimiž mnoho potenciálních pracovníků disponuje.

5.

uznala, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí představuje „zvláštní a bezprostřední cíl“, a vyzdvihla, že je nezbytné věnovat „náležitou pozornost zapojení skupin zranitelných mladých lidí, které čelí zvláštním výzvám, do trhu práce“ (4).

6.

Provozováním sportu mladí lidé získávají specifické osobní i profesní dovednosti a kompetence, které posilují jejich zaměstnatelnost. Patří sem osvojení schopnosti učit se, sociální a občanské kompetence, jakož i dovednosti v oblastech vedení, komunikace, týmové práce, kázně, tvořivosti a podnikavosti. Prostřednictvím sportu lze rovněž získávat odborné znalosti a dovednosti v oblastech jako marketing, management, veřejný pořádek a veřejná bezpečnost. Všemi těmito dovednostmi a kompetencemi je aktivně podporováno zapojení mladých lidí do vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání, jakož i jejich rozvoj a postup v těchto oblastech, a to způsoby, jež jsou relevantní a použitelné z hlediska trhu práce a jež jsou ceněny a vyhledávány zaměstnavateli.

7.

Organizace, správa a uskutečňování sportovních činností jsou v Evropě tradičně založeny na dobrovolné angažovanosti. Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2011 (5) téměř čtvrtina osob zapojených do dobrovolných činností (24 %) působí v oblasti sportu. Dobrovolnictví v oblasti sportu, zejména na místní úrovni a v klubech, představuje významnou hodnotu z hlediska sociálního, hospodářského i demokratického.

8.

Sport je otevřený všem a nezná kulturních ani socio-ekonomických hranic. Je typický svým mezinárodním charakterem a motivuje k účasti široký a různorodý okruh osob. Sportovní činnosti jsou tudíž ideálním prostředkem integrace minoritních a marginalizovaných skupin. Sport navozuje pozitivní emoce a může významným způsobem přispět ke smyslu pro soudržnost, čímž může komunitám zajistit stabilitu, soudržnost a pokojný život.

9.

Odvětví sportu, zahrnující dobrovolné činnosti v oblasti sportu, představuje měřitelnou a významnou hospodářskou a sociální hodnotu v ekonomikách jednotlivých států. Množí se důkazy o tom, že sport významně přispívá k evropskému hospodářství a je významným hybatelem růstu a zaměstnanosti a zároveň zajišťuje sociální soudržnost a blahobyt, čímž zřetelně přispívá k plnění cílů strategie Evropa 2020 (6).

10.

Podle nedávné studie, jež byla provedena v celé EU a byla věnována hospodářskému růstu a zaměstnanosti v EU (7), činí podíl sportu v EU na přidané hodnotě 1,76 % (8). Podíl zaměstnanosti související se sportem dosahuje v EU hodnoty 2,12 %. Vezmeme-li v úvahu multiplikační účinky, zvýší se podíl sportu dokonce na 2,98 % celkové hrubé přidané hodnoty v EU. Podle uvedené studie je tudíž podíl sportu na evropské přidané hodnotě srovnatelný s podílem zemědělství, lesnictví a rybolovu dohromady, přičemž každé šedesáté euro vyprodukované a vydělané v EU má souvislost se sportem.

11.

Sport je stabilním hospodářským odvětvím. Úrovně účasti zůstávají během různých fází hospodářského cyklu relativně beze změn. Oblast sportu je strukturována na základě systému sportovních akcí a činností pořádaných sportovními organizacemi od místní úrovně až po úroveň nejvyšší. Popularita těchto akcí, zejména u mladých lidí, neklesá ani v případě obtížné hospodářské situace. Sportovní akce jako takové mohou být sice proměnlivou hospodářskou situací zasaženy, avšak rámec sportovních akcí a sportovních činností zůstává stabilní.

12.

Odvětví sportu zajišťuje potenciál pro tvorbu pracovních míst a podporu místního hospodářského rozvoje díky budování a údržbě sportovišť, pořádání sportovních akcí, tržním aktivitám podniků poskytujících zboží a služby, jež se sportem souvisejí, jakož i prostřednictvím souvisejících činností v jiných odvětvích. Je-li infrastruktura pro účely sportovních akcí a činností (na místní úrovni) pečlivě plánována tak, aby byla multifunkční a měla jasnou vizi svého budoucího funkčního určení, může napomoci ke stabilizaci a posílení hospodářství.

13.

Sportovní odvětví má „přesahové“ účinky na další odvětví. Sportovní akce a soutěže mají obecně pozitivní dopad na odvětví, jako jsou cestovní ruch, kultura, doprava, sdělovací prostředky, veřejná infrastruktura atd. Kromě toho mají i potenciál budovat v lidech pocit sounáležitosti a soudržnosti a zprostředkovávat společný prožitek úspěchu. Sport tudíž může významně přispívat k usnadnění úsilí EU o překonání stávajících hospodářských potíží.

14.

S ohledem na význam sportu z hlediska hospodářství a na možnosti, jež toto odvětví poskytuje mladým lidem – včetně zvláště zranitelných a znevýhodněných –, pokud jde o získávání užitečných dovedností a znalostí, může sport hrát významnou roli při řešení naléhavého problému nezaměstnanosti mladých lidí a poskytnout podnět pro hospodářskou obnovu. V zájmu řešení výzev uvedených výše je zapotřebí celé řady opatření a zapojení různých zúčastněných stran.

15.

Účast na dobrovolných činnostech nenahrazuje placené zaměstnání, avšak může občanům zprostředkovávat nové dovednosti, a pozitivně tak přispívat k jejich zaměstnatelnosti a posilovat jejich pocit sounáležitosti se společností. Účast mladých lidí na sportu, zejména na místní úrovni, rozvíjí jejich klíčové osobní dovednosti a kompetence, ať již se mladí lidé sportovní akce účastní jako sportovci, pořadatelé nebo organizátoři. Dobrovolné činnosti v odvětví sportu jakožto způsob neformálního a informálního učení napomáhají mladým lidem při osvojování dovedností a kompetencí, které doplňují formální vzdělávání.

16.

Sport vytváří prostředí, kde si mladí lidé mohou tyto dovednosti zdokonalovat, a zlepšovat tak svoji zaměstnatelnost a budoucí produktivitu, a to v době, kdy jsou podmínky trhu práce extrémně obtížné, pracovní příležitosti vzácné a možnosti rozvoje profesních dovedností během zaměstnání omezené.

17.

Účast na sportu, zejména na místní úrovni, mladým lidem rovněž umožňuje, aby soustředili svoji energii, svá přání a své přirozené nadšení směrem, jenž bude konstruktivní a jenž bude přispívat k životu komunity, jejímiž jsou členy. Lze tak napomoci k řešení sociálních problémů, kterým členské státy čelí, jako je sociální fragmentace a předsudky vůči konkrétním skupinám, neboť mladým lidem, zejména mladými lidem bez placeného zaměstnání nebo bez příležitostí k vhodnému vzdělávání a odborné přípravě, se tak dostane pozitivního, konstruktivního a komunitně orientovaného zaměření.

18.

Nevelké investice veřejných prostředků určené pro potřeby místních sportovišť a na podporu sportovních klubů v rámci komunity mohou vést ke značnému zisku v podobě pevnějších, bezpečnějších a soudržnějších komunit.

19.

Účast na pořádání vnitrostátních i mezinárodních sportovních akcí a zapojení do rozvoje a údržby potřebné infrastruktury – místní či celostátní – může být jedním z klíčových faktorů pro tvorbu nových pracovních míst, zejména pro mladé lidi.

20.

Uskutečňovaly výměny zkušeností a osvědčených postupů, pokud jde o:

21.

Prosazovaly politická opatření směřující k rozvoji kvalifikací prostřednictvím sportu. Dále aby podporovaly dobrovolnické organizace nebo sportovní kluby i sportovní činnosti nebo akce, a to na místní nebo profesionální úrovni.

22.

Zvážily, jak je možno zlepšit vzdělávací trajektorie osob, jež budou v budoucnu činné v oblasti sportu na profesionální úrovni nebo jako dobrovolníci, a podporovat učení během zaměstnání, aby bylo možno rozvíjet dovednosti uznávané na základě vnitrostátních rámců kvalifikací. Ty by mohly odkazovat k evropskému rámci kvalifikací v zájmu zlepšení transparentnosti v mezinárodním měřítku a za účelem posílení mezinárodní mobility dotčených mladých lidí. Rovněž by měl být prozkoumán potenciál v oblasti uznávání dovedností osvojených prostřednictvím informálního a neformálního učení v odvětví sportu.

23.

Podporovaly strategické investice do sportu, ve vhodných případech za využití možností poskytovaných nástroji financování EU včetně strukturálních fondů EU (zejména Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj) a finančních nástrojů EU, jako je financování prostřednictvím Evropské investiční banky.

24.

Podporovaly účinnou vnitřní spolupráci napříč odvětvími v rámci veřejných orgánů zabývajících se sociálními záležitostmi, otázkami mládeže, zaměstnanosti a hospodářskými otázkami, aby byla zajištěna lepší informovanost o sociální a hospodářské roli odvětví sportu.

25.

Podporovaly napříč odvětvími zapojení odborníků na vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a zaměstnanost s cílem zkoumat rozvoj dovedností a kompetencí.

26.

Plně využívaly programu Erasmus+ jakožto příležitosti pro rozvoj osobních i profesních dovedností a kompetencí.

27.

Určily, jak lze financovat odvětví sportu za účelem podpory sociálního začlenění a zaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím strukturálních fondů (zejména Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj) nebo dalších finančních nástrojů EU, jako je financování prostřednictvím Evropské investiční banky, zejména pokud jde o rozvoj a případnou údržbu infrastruktury v menším měřítku veřejně užívané pro účely sportu ve městech, se zvláštním zřetelem k sociálně znevýhodněným oblastem. Tato infrastruktura v menším měřítku může napomoci při plnění řady sociálních cílů, jako je tvorba pracovních míst, sociální začleňování a zlepšování zdraví.

28.

Posilovaly dialog a společné iniciativy s klíčovými zúčastněnými stranami, zejména se sportovními organizacemi, s podniky činnými v oblasti zboží souvisejícího se sportem a s organizacemi mládeže, s cílem dále rozvíjet příznivé prostředí motivující mladé lidi k činnosti v odvětví sportu.

29.

Zvážily, jak lze v kontextu budoucí činnosti věnované odvětví sportu na úrovni EU co nejlépe zohlednit přínos sportu k rozvoji dovedností mladých lidí a k podpoře komunit podporujících sociální začleňování.

30.

Uspořádala meziodvětvový seminář na vysoké úrovni věnovaný přínosu odvětví sportu z hlediska tvorby pracovních míst a řešení nezaměstnanosti v EU, zejména nezaměstnanosti mladých lidí.

31.

Na základě probíhající spolupráce EU na úrovni odborníků vypracovala studii o přínosu odvětví sportu k zaměstnatelnosti mladých lidí v kontextu strategie Evropa 2020.