25.1.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 24/13

—

vyhověl kasačnímu opravnému prostředku a vydal v řízení o něm konečné rozhodnutí ve sporu, aniž vrátí věc Tribunálu k dalšímu řízení;

—

zrušil napadený rozsudek v rozsahu, v němž se jím v bodě 1 výroku zamítá žaloba společnosti CEPSA na neplatnost a v bodě 3 výroku ukládá společnosti CEPSA náhrada nákladů řízení, ale ponechal v platnosti bod 2 výroku, jímž se zamítají návrhová žádání Komise, a v důsledku toho změnil rozhodnutí C(2007) 4441 final ze dne 3. října 2007 v řízení podle článku 81 [ES] (věc COMP/38.710 — Bitumen — Španělsko) tak, že sníží pokutu na částku, kterou uzná za vhodnou;

—

uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

1)

Nesprávné právní posouzení (čl. 263 druhý pododstavec SFEU ve spojení s článkem 3 nařízení č. 1 (1) o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství). Porušení jazykového režimu v oznámení námitek v rámci řízení v oblasti hospodářské soutěže představuje podle navrhovatelky porušení podstatných formálních náležitostí, které musí vést ke zrušení rozhodnutí přijatého na závěr onoho řízení, a to i v případě, že zmíněné porušení nevedlo k porušení práva podniku na obhajobu. Vzhledem k tomu, že sporné rozhodnutí nebylo napadeným rozsudkem zrušeno, jak navrhovala navrhovatelka, porušil Tribunál čl. 263 druhý pododstavec SFEU ve spojení s článkem 3 nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství.

2)

Závažné zkreslení skutkových okolností spočívající v tom, že navrhovatelka podle rozsudku dobrovolně akceptovala skutečnost, že jí oznámení námitek bylo oznámeno v jiném než jejím vlastním jazyce, a že zaslání oznámení námitek v uvedeném jazyce neporušilo její právo na obhajobu.

3)

Nesprávné právní posouzení (porušení zásady proporcionality) . V rozsudku nebyla zohledněna skutečnost, že výroba a distribuce penetračního bitumenu představuje jen malé procento z celkového obratu navrhovatelky pojímané jako skupina podniků. Uplatnění domněnky o mateřské a dceřiné společnosti neznamená, že se neuplatní zásada proporcionality v podobě, jak je tradičně vykládána v judikatuře Soudního dvora (věc Parker Pen (2)).

4)

Nesprávné právní posouzení [článek 31 nařízení Rady č. 1/2003 (3) ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (nařízení č. 1/2003), provádějící článek 261 SFEU]. Tribunál odmítl rozhodnout, zda jsou jím způsobené průtahy před vynesením napadeného rozsudku v rozporu se zásadou dodržení přiměřené lhůty, čímž porušil článek 31 nařízení č. 1/2003 provádějící článek 261 SFEU.

5)

Nesprávné právní posouzení (čl. 41 odst. 1 a čl. 47 druhý pododstavec Listiny základních práv Evropské unie (4)). Tribunál odmítl tvrzení společnosti CEPSA, že došlo k porušení jejího práva na to, aby její věc byla projednána v přiměřené lhůtě, zakotveného v čl. 41 odst. 1 a v čl. 47 druhém pododstavci Listiny základních práv Evropské unie, jakož i v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských pávech. Toto řízení trvá již déle než 11 let. Řízení před Komisí trvalo 5 let a v soudním řízení před samotným Tribunálem uplynuly od skončení písemné části řízení do zahájení ústní části řízení více než čtyři roky.

6)

Nesprávné právní posouzení (čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu). Tribunál uložil navrhovatelce náhradu veškerých nákladů řízení o žalobě na neplatnost, přestože výrokem rozsudku nevyhověl ani těm návrhovým žádáním, která v onom řízení vznesla Komise. V důsledku toho je napadený rozsudek v rozporu s režimem ukládání náhrady nákladů řízení stanoveným v čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu.