12.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 236/6

A.

vzhledem k tomu, že rozpočtový proces pro rok 2011 je prvním procesem na základě Lisabonské smlouvy a že jediné čtení rozpočtu vyžaduje zvýšenou spolupráci a koordinaci s druhou složkou rozpočtového orgánu, aby se v dohodovacím řízení podařilo dosáhnout dohody o všech výdajích,

B.

vzhledem k tomu, že třístranné rozhovory, které se uskuteční v červenci, by měly mít za cíl vyjasnit stanoviska předtím, než Rada přijme svůj postoj k návrhu rozpočtu, aby bylo předem zřejmé, ve kterých bodech panuje shoda,

1.

konstatuje, že celková výše návrhu rozpočtu (NR) na rok 2011 činí 142 576,4 milionu EUR v prostředcích na závazky (PZ) a 130 147,2 milionu EUR v prostředcích na platby (PP), pod stropem u závazků je tedy ponecháno rozpětí ve výši 1 224,4 milionu EUR a u plateb rozpětí ve výši 4 417,8 milionu EUR; konstatuje, že tyto celkové částky představují 1,15 %, resp. 1,05 % odhadovaného HND EU pro rok 2011;

2.

je znepokojen skutečností, že PZ se oproti schválenému rozpočtu na rok 2010 zvyšují pouze o 0,77 % – tento rozdíl naprosto neodpovídá obecně vyjadřovaným očekáváním, že rozpočet EU bude hrát klíčovou roli při podpoře evropských ekonomik v období po překonání krize; poznamenává, že PP se zvyšují o 5,85 %, připomíná však, že matematickým vysvětlením tohoto zvýšení je mimořádně nízká úroveň PP v roce 2010; připomíná, že víceletý finanční rámec (VFR) stanoví stropy ve výši 142 965 milionů EUR u PZ a 134 280 milionů EUR u PP v běžných cenách;

3.

uznává, že ve srovnání s rozpočtem na rok 2010 se snižuje výrazný rozdíl mezi PZ a PP (který činí 12 429 milionů EUR oproti předchozím 18 535 milionům EUR), což svědčí o lepším plnění rozpočtu EU, ale současně poukazuje na to, že VFR předpokládá pro rok 2011 rozdíl mezi PZ a PP pouze ve výši 8 366 milionů EUR; v tomto ohledu připomíná, že tyto rozdíly vytvářejí v dlouhodobém horizontu schodky, a měli bychom se jim proto v zájmu udržitelnosti a schopnosti rozpočet financovat vyhnout;

4.

upozorňuje, že velkou část (70 %) celkového rozpětí ve výši 1 224,4 milionu EUR v NR tvoří rozpětí v okruhu 2 (Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi) a že v ostatních okruzích – zejména v okruzích 1a, 3b a 4 – jsou velmi omezená rozpětí, což tomu úměrně snižuje schopnost EU reagovat na změny politiky a na nepředvídané potřeby, a přitom si uchovat své priority;

5.

dále zdůrazňuje, že rozpětí v okruhu 2 by mohlo být nižší, protože se mohou změnit podmínky na trhu;

6.

vítá skutečnost, že Komise zveřejnila zprávu o fungování IID (KOM (2010)0185), a v tomto ohledu připomíná, že se očekává návrh zásadního přezkumu rozpočtu a že obtíže, které vyvstaly v průběhu předchozích rozpočtových procesů při snaze odpovídajícím způsobem a uspokojivě reagovat na různé problémy, které se objevily, jsou znamením toho, že revize současného VFR je nevyhnutelná; připomíná, že od Komise očekává, že do konce prvního pololetí roku 2010 předloží konkrétní návrhy na přezkum VFR;

7.

upozorňuje na velký počet nedokončených postupů s dalekosáhlými rozpočtovými důsledky, které budou muset obě složky rozpočtového orgánu v roce 2011 dokončit (přezkum rozpočtu, vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), opravné rozpočty, revize IID, revize finančního nařízení atd.);

8.

bere na vědomí priority, které vytyčila Komise (tj. podpora ekonomiky EU v období po překonání krize a přizpůsobení se novým požadavkům: uplatňování Lisabonské smlouvy, nové orgány finančního dohledu, financování iniciativy Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES), uskutečňování Stockholmského programu atd.), a klade si otázku, zda jen mírné zvýšení PZ oproti rozpočtu na rok 2011 stačí k plnění těchto úkolů;

9.

zdůrazňuje význam rozhodné evropské reakce na krizi a nestabilitu finančních trhů, což by mělo logicky znamenat zvýšenou finanční kapacitu a flexibilitu rozpočtu EU; v tomto ohledu žádá Radu a Komisi o poskytnutí dalších podrobných informací ohledně toho, jaké důsledky pro rozpočet EU by mohl mít evropský mechanismus finanční stabilizace, o jehož vytvoření rozhodla Rada ve složení pro hospodářství a finanční věci (ECOFIN) na svém mimořádném zasedání ve dnech 9. a 10. května 2010; dále požaduje, aby byl vytvořen účinný monitorovací systém, v jehož rámci by byly podávány informace přímo Parlamentu, abychom se vyvarovali budoucích krizí;

10.

vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu rozpočtu na rok 2011 není možné z rozpočtového hlediska jasně určit finanční dopady stěžejních iniciativ strategie EU 2020, jako je Inovace v Unii, Mládež v pohybu, Evropa méně náročná na zdroje, Nové dovednosti a pracovní místa a Průmyslová politika pro éru globalizace, a v kontextu stávajícího finančního rámce vážně pochybuje o tom, zda bude možné pro tyto klíčové iniciativy zajistit náležité financování;

11.

připomíná, že – jak se uvádí v jeho usnesení ze dne 25. března 2010 o prioritách pro rozpočet na rok 2011 – mládež je pro rok 2011 jednou z klíčových priorit, která by měla být prosazována jako průřezové téma v EU a měly by být rozvíjeny synergie mezi jednotlivými oblastmi politiky týkajícími se mládeže, zejména mezi vzděláváním, zaměstnaností, podnikáním a zdravotnictvím, a přitom je třeba usnadňovat a podněcovat sociální začlenění mladých lidí, jejich schopnost zvyšovat své možnosti, rozvoj jejich dovedností a mobilitu; upozorňuje, že „mládež“ by měla být pojímána jako široký pojem zahrnující schopnost jednotlivců změnit několikrát v průběhu života své postavení a status a bez omezení se pohybovat mezi různými prostředími, jako je učňovské vzdělávání, akademické nebo pracovní prostředí a odborné vzdělávání, a že za tímto účelem by jedním z cílů mělo být usnadnění přechodu ze vzdělávacího systému na trh práce;

12.

vyjadřuje politování nad skutečností, že i přes mimořádnou důležitost a velmi vysokou míru čerpání prostředků – která v období 2007–2009 dosahovala každoročně 95–100 % – je zvýšení prostředků navrhované v NR u klíčových nástrojů a programů pro mládež, jako je Celoživotní učení, Mládež v akci a Erasmus Mundus, spíše symbolické; domnívá se, že toho zvýšení neumožňuje EU dostatečně naplňovat tuto prioritu, a má proto v úmyslu poskytnout těmto programům další podporu; v této souvislosti připomíná, že tyto programy mají nespornou evropskou přidanou hodnotu a značnou měrou přispívají k vytváření silné evropské občanské společnosti, a to i přes skrovný příděl finančních prostředků, který je na ně poskytován;

13.

požaduje, aby se dále vyjasnilo dělení na operační a správní prostředky, přičemž uznává, že bylo vyvinuto úsilí, pokud jde o přehledné uvádění správních výdajů mimo okruh 5; konstatuje, že značná část správních výdajů je ve skutečnosti financována z prostředků přidělených na operační výdaje;

14.

je odhodlán přistupovat k jednáním o rozpočtu na rozpočtový rok 2011 konstruktivně a otevřeně, maje na zřeteli, že jeho cíli jsou účinnost a evropská přidaná hodnota; na oplátku očekává, že druhá složka rozpočtového orgánu zaujme vstřícný přístup, který zajistí skutečný politický dialog, a opustí „účetní“ postoj, kdy je při jednání kladen přílišný důraz na úspory a příspěvky členských států; připomíná, že Smlouva nejen změnila právní rámec rozpočtového procesu, ale zavedla také novou metodu a nové lhůty pro vyjednávání a dosahování kompromisů;

15.

zdůrazňuje, že rozpočet EU je v porovnání s rozpočty členských států velmi omezený; připomíná proto, že v zájmu realizace společných strategií EU je třeba dosáhnout součinnosti mezi rozpočtem EU a rozpočty členských států; zdůrazňuje, že koherentní postup zvyšuje dopad evropských politik, vytváří skutečnou přidanou hodnotu na evropské úrovni a současně podporuje plnění dlouhodobých politických cílů; je přesvědčen o tom, že rozpočet EU může sehrát v klíčových oblastech významnou roli tím, že bude podporovat dlouhodobé investice a vytváření pracovních míst; očekává, že Rada bude mít tyto skutečnosti patřičně na zřeteli při rozhodování o rozpočtu EU a že se zdrží paušálních škrtů navzdory navýsost obtížné situaci veřejných financí členských států;

16.

připomíná své priority vyjádřené ve výše uvedeném usnesení ze dne 25. března 2010;

17.

bere na vědomí zvýšení PZ o 4,4 % (na 13 437 milionů EUR) a zvýšení PP o 7 % (na 11 035 milionů EUR (4), spolu s rozpětím ve výši 50,1 milionu EUR (oproti 37 milionům EUR ve finančním plánu), vyplývajícím ze snížení prostředků na správní výdaje a výdaje na technickou podporu (dříve „položky BA“) a pro decentralizované a výkonné agentury a ze snížení prostředků pro několik programů, např. pro programy Cla 2013 a CIP-Podnikání a inovace;

18.

připomíná důležitou roli, kterou hrají malé a střední podniky v úsilí o hospodářskou obnovu a při zvyšování výkonnosti ekonomiky EU; požaduje větší podporu všech programů a nástrojů, které mají za cíl podpořit malé a střední podniky, a je v tomto směru znepokojen navrhovaným snížením prostředků na platby u programu CIP-Podnikání a inovace;

19.

připomíná, že v době, kdy byl přijímán současný VFR, se nepočítalo s novými potřebami, které mají být financovány v rámci tohoto okruhu (program na vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu, evropské orgány finančního dohledu, ITER a GMES, včetně požadavku Parlamentu, aby byly zvýšeny prostředky na jeho provozní fázi); zdůrazňuje, že k financování těchto potřeb by nemělo docházet na úkor financování jiných programů a činností v rámci okruhu 1a, které mají zásadní význam pro evropskou hospodářskou obnovu v období po překonání krize;

20.

připomíná, že z tohoto okruhu je částečně financován plán evropské hospodářské obnovy, stejně jako velký počet víceletých programů (CIP, RP7, programy TEN, Galileo/Egnos, Marco Polo II a program Progress), které v roce 2011 dospějí do závěrečné fáze; opakuje proto svůj požadavek, aby Komise předložila zprávu shrnující provádění plánu evropské hospodářské obnovy, včetně opatření svěřených EIB;

21.

vítá zvýšení prostředků pro hlavní programy (RP7 o 13,8 %; CIP o 4,4 %; Celoživotní učení o 2,6 %; TEN o 16,8 %) a zdůrazňuje, že tyto programy vytvářejí zásadní pákový efekt v rámci hospodářské strategie EU pro období po překonání krize;

22.

zdůrazňuje, že okruh 1a zahrnuje mnoho vlajkových iniciativ strategie EU 2020, např. Inovace v Unii, Mládež v pohybu, Evropa méně náročná na zdroje, Nové dovednosti a pracovní místa a Průmyslová politika pro éru globalizace; vyjadřuje politování nad skutečností, že je nemožné z rozpočtového hlediska jednoznačně určit finanční důsledky strategie EU 2020, a je na pochybách, zda je možné na základě současného finančního rámce zajistit pro tyto iniciativy odpovídající financování;

23.

připomíná, že priority pro rok 2011, pokud jde o strategii EU 2020, budou financovány především z tohoto okruhu a že je pravděpodobné, že pravomoci EU vyplývající ze vstupu Smlouvy v platnost budou mít důsledky pro rozpočet; zdůrazňuje, že vesmírná politika, která je konkrétním příkladem evropské průmyslové politiky, jež podporuje evropský pokrok v oblasti vědy, technologie a životního prostředí a současně zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu, vyžaduje další finanční podporu ze strany EU i členských států v rámci iniciativy GMES;

24.

vítá iniciativu Komise „Mládež v pohybu“, jejímž cílem je zlepšit výsledky a zvýšit atraktivnost evropských vysokoškolských institucí a zvýšit celkovou úroveň vzdělávání a odborné přípravy v EU; rozhodně podporuje prosazování rovných příležitostí pro všechny mladé lidí bez ohledu na jejich vzdělání; rád by zdůraznil, že je důležité zajistit dostatečné financování ambiciózní politiky v oblasti vzdělávání, včetně odborné přípravy, která hraje ve strategii EU 2020 klíčovou roli; zdůrazňuje, že EU musí využít veškeré své zdroje k tomu, aby splnila tento ambiciózní úkol, který vytváří ojedinělou příležitost k vypracování komplexní politiky EU týkající se mládeže; zdůrazňuje však, že zahájení takovéto komplexně pojaté vlajkové iniciativy zahrnující řadu výrazně profilovaných a zavedených programů EU v této oblasti by nemělo snižovat váhu těchto jednotlivých programů;

25.

zdůrazňuje, že rozpočtové zdroje, které budou v budoucnu poskytnuty na nástroje, jako je program Celoživotní učení a průřezové dovednosti, jako jsou elektronické dovednosti, mezinárodní dovednosti, podnikatelské schopnosti a mnohojazyčnost, by měly odrážet vysokou evropskou přidanou hodnotu, kterou tyto nástroje přinášejí, a proto by se měly stát v rozpočtu na rok 2011 prioritou;

26.

vyjadřuje zklamání nad tím, že cestovní ruch, který nepřímo vytváří více než 10 % HDP EU a který po ratifikaci Lisabonské smlouvy plně spadá do pravomoci EU, není v návrhu rozpočtu na rok 2011 jasně zvýrazněn;

27.

bere na vědomí, že poprvé jsou do rozpočtu zapsány prostředky na platby pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, a pokládá to za důležitý prvek v celkových úvahách o využívání a zviditelnění tohoto fondu; domnívá se však, že tyto prostředky na platby možná nebudou stačit k pokrytí částek potřebných v souvislosti se žádostmi o uvolnění prostředků z EFG v roce 2011; znovu proto požaduje, aby financování žádostí o prostředky z EFG neprobíhalo výhradně formou převodů z položek ESF, a vyzývá Komisi, aby neprodleně začala hledat a používat pro tento účel i prostředky z jiných rozpočtových položek; zdůrazňuje, že je zapotřebí zjednodušit a zrychlit postup uvolňování prostředků z tohoto fondu (5);

28.

bere na vědomí velmi mírné zvýšení nebo stagnaci (v porovnání s rozpočtem na rok 2010) prostředků na závazky pro síť EURES a ve třech rozpočtových položkách určených na pracovně-právní vztahy a sociální dialog; domnívá se, že v současné situaci hromadného propouštění a restrukturalizace v důsledku krize by měly být tyto položky posíleny;

29.

konstatuje, že v NR na rok 2011 se zvyšují PZ o 3,2 % na celkových 50 970 milionů EUR, z nichž je 39 891,5 milionu EUR určeno pro strukturální fondy (EFRR a ESF) – tj. podobná částka jako pro rok 2010 – a 11 078,6 milionu EUR pro Fond soudržnosti;

30.

konstatuje, že tento návrh je v souladu s příděly uvedenými ve VFR, a to se zohledněním technické úpravy finančního rámce pro rok 2011 (6) (zvýšení o 336 milionů EUR), jak stanoví bod 17 IID; v tomto ohledu chápe rozpětí ve výši 16,9 milionu EUR, které vyplývá především z prostředků přidělených na technickou pomoc a představuje 0,03 % okruhu;

31.

vítá 16,9 % zvýšení PZ na částku 42 541 milionů EUR navrhovanou pro rok 2011, je však znepokojen tím, že potřebné prostředky na platby byly odhadnuty na základě historické výše plateb vůči odpovídajícím tranším závazků v plánovacím období 2000–2006, plnění programů na začátku období 2007–2013 bylo ovšem mnohem pomalejší, a bude proto třeba tento pomalý rozjezd dohnat intenzivní činností, zejména v roce 2011;

32.

pochybuje, že provedené úpravy, zejména formou přidělování prostředků na opožděné platby jako určitého poměru očekávaných plateb v budoucích letech, plně stačí k tomu, aby se podařilo pokrýt veškeré dodatečné potřeby prostředků na platby, které vyplývají především z těchto skutečností:

33.

mimoto se domnívá, že odpovídající zdroje na politiku soudržnosti jsou zásadní pro to, aby se urychlilo oživení evropské ekonomiky a aby tato politika přispěla k naplňování strategie Evropa 2020 pro regiony; upozorňuje na synergické účinky, které má spolupráce makroregionů EU na plnění cílů strategie Evropa 2020, a na skutečnost, že na provádění stávajících makroregionálních strategií je třeba vyčlenit dostatečné zdroje; vyzývá proto Komisi a Radu, aby neprodleně předložily a schválily opravný rozpočet, pokud by prostředky na platby nestačily k pokrytí potřeb;

34.

žádá Komisi, aby i nadále úzce spolupracovala s těmi členskými státy, které vykazují nízkou míru absorpční kapacity, aby se dále zlepšoval stav čerpání finančních prostředků EU na konkrétní projekty; je si vědom toho, že nízká míra absorpční kapacity může ohrozit postupné provádění politik EU;

35.

žádá také Komisi, aby pokračovala ve svých úvahách o tom, jak přetvořit složitý systém pravidel a požadavků, které ukládá Komise a/nebo členské státy, tak, aby byl více zaměřen na dosahování cílů a méně na legalitu a správnost operací, aniž bychom slevili z klíčové zásady řádného finančního řízení; zdůrazňuje, že taková úvaha by měla také přispět k tomu, aby bylo lépe formulováno základní nařízení pro příští plánovací období; v tomto ohledu připomíná společné prohlášení z listopadu 2009 týkající se zjednodušení a cílenějšího využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v souvislosti s hospodářskou krizí;

36.

připomíná, že jednou z hlavních změn, které přinesla SFEU, je zrušení rozlišování mezi povinnými a nepovinnými výdaji v rozpočtovém procesu – konečně je tak možné, aby obě složky rozpočtového orgánu jednaly jako rovný s rovným o roční výši všech prostředků; připomíná, že povinné výdaje představovaly téměř 34 % celkového rozpočtu a většina z nich spadala do okruhu 2;

37.

zdůrazňuje, že v posledních několika letech využíval rozpočtový orgán tohoto okruhu k dosažení celkové dohody o ročních rozpočtech, a to buď využitím rozpětí, nebo přesunutím prostředků k využití na jiné programy a činnosti;

38.

poznamenává, že navzdory tvrzení, že výše prostředků zůstává stabilní, se účelově vázané příjmy v roce 2011 snižují o více než 25 %, podpora trhu klesá o téměř 22 % (na 3 491 milionů EUR) a prostředky na veterinářská a rostlinolékařská opatření vykazují pokles o 7,8 %; vyjadřuje své znepokojení nad optimistickými odhady Komise (s ohledem na zvýšenou kolísavost trhu a citlivost zemědělské činnosti na zdravotní rizika), pokud jde o trendy vývoje na zemědělských trzích v roce 2011, které vedly ke snížení výdajů souvisejících s trhem o zhruba 900 milionů EUR; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby pozorně sledovaly vývoj na zemědělských trzích a aby byly připraveny rychle a efektivně reagovat nezbytnými opatřeními záchranné sítě na nepříznivý tržní vývoj a kolísání tržních cen; vyjadřuje také znepokojení nad plánovaným snížením prostředků na veterinární a rostlinolékařská opatření, a to vzhledem k tomu, že je třeba i nadále zachovávat bdělost, pokud jde o eradikaci nákaz zvířat;

39.

vítá zvýšení prostředků na oddělené přímé podpory (o 9,7 %), projekt dodávek ovoce a zeleniny do škol (až o 50 % na 90 milionů EUR) a na dodávky mléka do škol (o 5,3 %) a prostředků vyčleněných na program pomoci pro nejchudší osoby; s uspokojením konstatuje, že se od roku 2007 trvale snižují vývozní náhrady (na 166 milionů EUR v NR na rok 2011);

40.

vítá rozhodnutí Komise přerozdělit prostředky, které několik členských států nevyčerpalo, jiným členským státům, které tento program úspěšně uskutečňují;

41.

konstatuje, že činnost v oblasti klimatu je prioritou, jak uvádí strategie Evropa 2020, a bere na vědomí změnu názvu hlavy 07 na „Životní prostředí a činnost v oblasti klimatu“; bere na vědomí zvýšení prostředků navrhovaných na provádění politiky EU v oblasti klimatu a právních předpisů týkajících se činnosti v této oblasti a novou přípravnou akci týkající se uplatňování hlediska klimatu a přizpůsobení se změně klimatu ve všech politikách;

42.

vítá zvýšení PZ u programu LIFE+ na 333,5 milionu EUR (tj. o 8,7 %) a vítá prudké zvýšení PP (o 24,3 % na 268,2 milionu EUR), které odpovídá zlepšenému čerpání prostředků, a to rovněž s ohledem na opatření navazující na strategii v oblasti biologické rozmanitosti plánovanou pro rok 2010; poukazuje na to, že obrovské výzvy v oblasti životního prostředí, kterým EU čelí, mj. znečišťování vody, vyžadují zvýšení finančních prostředků, které budou v rámci tohoto programu vynaloženy;

43.

připomíná, že specifické opatření na podporu trhu v oblasti mlékárenství schválené v rámci rozpočtu na rok 2010 s cílem zmírnit důsledky krize mlékárenství mělo být jen jednorázovým opatřením; žádá Komisi, aby přezkoumala, jak členské státy používají mimořádné finanční prostředky pro mlékárenství ve výši 300 milionů EUR, a předložila výsledky svého přezkumu tohoto opatření;

44.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že politický význam společné rybářské politiky (SRP) se odpovídajícím způsobem neodráží v návrhu rozpočtu na rok 2011; upozorňuje na to, že finanční prostředky navrhované na rozvoj integrované námořní politiky nejsou dostatečné k pokrytí nejdůležitějších aspektů souvisejících se zahájením této nové politiky; zdůrazňuje, že nová námořní politika Evropské unie by se mohla rozvíjet na úkor stávajících prioritních oblastí SRP, pokud jde o jejich financování z rozpočtu; zdůrazňuje, že v budoucnu bude taková politika vyžadovat odpovídající finanční prostředky z více než jedné rozpočtové položky;

45.

konstatuje, že celkovým zvýšením prostředků spadajících pod tento okruh (o 12,8 %) se, jak se zdá, prakticky naplňují ambice v této oblasti vyjádřené v Lisabonské smlouvě a Stockholmský program;

46.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit prostředky na zlepšení vazebních podmínek; připomíná, že – jak se uvádí ve Stockholmském programu – je třeba zajistit opatření pro sociální začlenění a programy přesídlování ze sociálních důvodů a podporovat protidrogové iniciativy (zahrnující prevenci, léčbu závislosti a snižování poškození zdraví);

47.

v tomto ohledu bere na vědomí sdělení Komise o akčním plánu provádějícím Stockholmský program a vítá skutečnost, že v oblasti přistěhovalectví a podpory integrace přistěhovalců se navrhuje zvýšení PZ u Fondu pro vnější hranice (na 254 milionů, tj. o 22 %), u Evropského návratového fondu (na 114 milionů, tj. o 29 %) a u Evropského fondu pro uprchlíky (na 94 milionů EUR, tj. o 1,3 %);

48.

je si vědom toho, že navrhované snížení prostředků pro FRONTEX na rok 2011 i přes jeho vzrůstající pracovní zátěž je důsledkem aktualizovaného vyhodnocení jeho nevyužitých prostředků a ročních přebytků;

49.

vítá schválení nařízení o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a vyzývá Komisi, aby zajistila zahájení činnosti EASO ještě před začátkem roku 2011 a dostatečné množství finančních prostředků k tomu, aby tento úřad mohl začít plnit svůj mandát;

50.

vyjadřuje politování nad skutečností, že dokud nebude předložen návrh nařízení o Europolu (podle plánu se tak má stát v roce 2013), který je od roku 2010 agenturou EU financovanou z rozpočtu EU, zůstává objem prostředků pro rok 2011 (ve výši 82,9 milionu EUR) oproti roku 2010 (79,7 milionu EUR) takřka nezměněn, a to i přesto, že Stockholmský program požaduje posílení Europolu;

51.

konstatuje, že i přesto, že časový rozvrh vytvoření Schengenského informačního systému II (SIS II) a jeho uvedení do provozu je nejistý, navrhuje se, aby se PZ snížily pouze mírně, a to z 35 milionů EUR na 30 milionů EUR, přičemž prostředky na platby se zvyšují z 19,5 milionu EUR na 21 milionů EUR; připomíná, že Komise počítala s částkou 27,91 milionu EUR do doby, než bude SIS II uveden do provozu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011; upozorňuje, že vývoj SIS II má již zpoždění oproti předpokládanému časovému rozvrhu a s velkou pravděpodobností tento systém nebude do konce roku 2011 dokončen; vzhledem k tomu, že výhledově je přechod na SIS II čím dál nepravděpodobnější a v současnosti se připravuje náhradní řešení, pokládá za nutné umístit část těchto prostředků do rezervy, dokud nebude v této věci provedena další analýza;

52.

zdůrazňuje, že dokud nebudou uvedeny do provozu SIS II nebo alternativní řešení a VIS, nesmí financování plánované agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů vést k vývoji dalších IT systémů; žádá, aby bylo jednoznačně řečeno, jaké budou náklady na tuto agenturu a její projekty;

53.

připomíná, že okruh 3b pokrývá otázky, jež mají zásadní význam pro evropské občany, jako je mládež, vzdělávací a kulturní programy, zdravotnictví, ochrana spotřebitelů, nástroj pro civilní ochranu a komunikační politika; konstatuje proto se značným znepokojením, že celková výše prostředků se již druhý rok snižuje: PZ se oproti rozpočtu na rok 2010 snižují o 0,03 % (na 667,8 milionu EUR) a PP o 3,1 % (na 638,9 milionu EUR) a zbývá rozpětí ve výši 15,2 milionu EUR;

54.

poznamenává, že navrhované zvýšení u některých programů (Média 2007, Kultura 2007, Veřejné zdraví atd.) bylo možné díky tomu, že několika pilotním projektům a přípravným akcím nebyly přiděleny žádné PZ; vyslovuje proto politování nad skutečností, že malé rozpětí ponechá pouze omezený manévrovací prostor při rozhodování o zvýšení financování priorit, z nichž mají bezprostřední prospěch občané, a při přijímání návrhů projektů a akcí;

55.

opakuje, že koordinovaná a mezioborová investice do mladých lidí musí být bezodkladně zařazena mezi témata v rámci všech politik, a že by tudíž mělo být navrženo zvýšení finančních prostředků pro nástroj politiky mládeže; lituje toho, že Komise ukázala, že nemá v tomto směru ambice, když nevěnovala této prioritě patřičnou pozornost, a potvrzuje svůj záměr změnit návrh rozpočtu tak, aby na tuto prioritu byly poskytnuty odpovídající finanční prostředky;

56.

připomíná, že podněcování a podpora spolupráce v oblasti mládeže a sportu je prioritou pro rozpočet na rok 2011, a zdůrazňuje, že důležitým nástrojem pro tento účel je finanční podpora zvláštních každoročních akcí; lituje skutečnosti, že do návrhu rozpočtu na rok 2011 nebyly zapsány žádné PZ (v kolonce PZ je uvedeno p.m. a u PP je zapsáno pouze 2,9 milionu EUR), narozdíl od rozpočtu na rok 2010, v němž bylo u PZ zapsáno 9,8 milionu EUR a u PP 10,25 milionu EUR;

57.

vítá skutečnost, že rok 2011 byl vyhlášen Evropským rokem dobrovolné činnosti, který naváže na přípravnou akci zahájenou v rámci rozpočtu na rok 2010, a připomíná rozhodnutí Parlamentu a Rady zvýšit celkový příděl stanovený v příslušném legislativním aktu na 8 milionů EUR;

58.

je znepokojen nízkou výší prostředků – které se dokonce v některých případech snížily oproti roku 2010 – věnovaných na programy podporující evropské občanství, komunikaci a informace pro sdělovací prostředky; je přesvědčen, že tyto programy jsou stěžejním prvkem formování evropské identity a seznamování občanů EU s evropským projektem;

59.

lituje snížení prostředků na program DAPHNE a poukazuje na možné negativní důsledky, které může mít toto rozhodnutí pro boj proti násilí; vyzývá k tomu, aby i nadále byla financována stávající a nová účinná opatření v rámci boje proti všem formám násilí na dětech, mládeži a ženách;

60.

znovu připomíná velmi nízká rozpětí, která jsou k dispozici v okruhu 4 – tato situace neumožňuje EU přiměřeně reagovat na opakující se i nově se objevující případy mezinárodních krizí a naléhavých nouzových situací; poukazuje na to, že vzrůstající a neúnosný nesoulad mezi nedostatkem finančních prostředků v tomto okruhu a novými politickými závazky Rady na světové scéně lze řešit jedině revizí stropu stávajícího VFR (7);

61.

vítá navrhované zvýšení prostředků na EPS-jih a EPS-východ, a konkrétně na Východní partnerství jako součást té druhé; s uspokojením bere na vědomí navrhované vyprázdnění rozpočtové položky pro strategii EU v oblasti Baltského moře, lituje však, že v rámci EPS-východ není na tuto strategii poskytnuta stejná částka;

62.

vyzývá Komisi, aby v zájmu splnění cílů a zabezpečení efektivního uskutečňování Východního partnerství zajistila, aby byla poskytnuta zvláštní finanční pomoc na nové víceleté orientační programy v rámci nástroje EPS a na národní orientační programy na období 2011–2013 pro země Východního partnerství;

63.

zdůrazňuje, že současná blokáda Gazy brání uplatňování finanční pomoci poskytované Palestincům ze strany EU, a naléhavě tudíž žádá Izrael, aby neprodleně ukončil obléhání Gazy; zdůrazňuje, že i v případě, že by EU byla připravena zvýšit podporu poskytovanou Palestincům, tento závazek by nebyl časově neohraničený, a trvá na tom, že ačkoli humanitární pomoc musí být i nadále poskytována bezpodmínečně, EU musí hrát politickou úlohu, která přinese konkrétní výsledky, pokud se jedná o pokrok v rámci úsilí o vytvoření palestinského státu, které by odpovídaly rozsahu finanční podpory EU a jejímu hospodářskému vlivu v tomto regionu;

64.

v této souvislosti upozorňuje na to, že i při použití celého rozpětí v okruhu 4 výhradně na finanční pomoc Palestině by navrhované prostředky nestačily k dosažení úrovně PZ na rok 2010 (které na letošní rok činí 295 milionů EUR oproti hypotetickým 270 milionům EUR na rok 2011);

65.

bere na vědomí výrazné zvýšení (o 13,2 %) prostředků určených na proces rozšíření, ve kterém se očekává v roce 2011 další pokrok (probíhající a potenciálně zahájené vyjednávání s Chorvatskem, s Islandem, s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, s Tureckem a se zeměmi západního Balkánu);

66.

domnívá se, že navrhované zvýšení u nástroje DCI je dostatečné, vyjadřuje však politování nad zavádějícím způsobem prezentace rozpočtu ze strany Komise, která zdůrazňuje, že prostředky na životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji se zvyšují o 65 milionů EUR v návaznosti na Kodaňskou dohodu, přitom však toto zvýšení vychází z finančního plánu, a nikoli z rozpočtu na rok 2010 (v NR na rok 2011 ve skutečnosti dochází v této položce ke snížení prostředků oproti rozpočtu na rok 2010 o 1,2 milionu EUR, což je důvodem ke znepokojení); zdůrazňuje, že tento finanční balíček na rychlé zahájení činnosti v oblasti klimatu musí mít pouze doplňkový charakter a nesmí být vytvořen na úkor stávajících programů rozvojové spolupráce; vyjadřuje znepokojení, pokud jde o soudržnost a viditelnost finančního příspěvku EU na rychlé zahájení činnosti v oblasti klimatu, a vyzývá členské státy, aby Komisi urychleně poskytly informace, a zajistily tak plnou transparentnost a doplňkovost příspěvku EU;

67.

zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit rozpočet Společenství na financování opatření, jež mají za cíl čelit migračním jevům, aby se zlepšilo řízení legální migrace, zpomalil se příliv nelegálních migrantů a optimalizovaly se dopady migrace na rozvoj;

68.

připomíná, že podporuje zásadu finanční pomoci hlavním zemím ze skupiny AKT vyvážejícím banány, ale opakuje, že je rozhodně proti financování doprovodných opatření týkajících se banánů využitím rozpětí; připomíná, že omezené rozpětí v tomto okruhu neumožňuje financování těchto opatření, s nimiž se při přijímání VFR v roce 2006 nepočítalo; je také rozhodně proti jakémukoli přesunu prostředků ze stávajících nástrojů v rámci okruhu 4, který by ohrozil současné priority; nesouhlasí tudíž s tím, aby – jak se uvádí v návrhu rozpočtu – byla pro tento účel přesunuta částka 13 milionů EUR z nástroje pro rozvojovou spolupráci a částka 5 milionů EUR z finančního nástroje pro civilní ochranu;

69.

vítá návrh na změnu nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro průmyslově vyspělé země (ICI+), ale je rozhodně proti tomu, aby byl tento nástroj financován z prostředků, které mají být podle plánu použity v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci; zdůrazňuje, že prostředky vyčleněné na rozvojovou spolupráci musí být zaměřeny na zmírňování chudoby; je nadmíru nespokojen se skutečností, že z celkových prostředků ve výši 70,6 milionů EUR vyčleněných v návrhu rozpočtu na tento nový nástroj, pochází 45 milionů EUR z prostředků nástroje rozvojové spolupráce;

70.

opakuje, že má v úmyslu poskytnout Evropské službě pro vnější činnost nezbytné správní prostředky k tomu, aby plnila své poslání; zdůrazňuje však, že přidělení nových zdrojů na začlenění pracovníků z diplomatických služeb členských států a na náklady na nezbytnou infrastrukturu by mělo být spojeno s odpovídajícím zvýšením rozpočtu EU na vnější činnost;

71.

vítá zvýšení prostředků na SZBP na 327,4 milionu EUR (v PZ), které stanoví finanční plán a které je v souladu se stále ambicióznější úlohou, kterou chce EU hrát v oblastech, které procházejí procesem stabilizace nebo jsou zmítány konflikty a krizemi; bere na vědomí, že rozpočtová položka na zvláštní zástupce EU zůstala prázdná, jak se předpokládalo v souvislosti s vytvořením ESVČ, a připomíná, že specifická ustanovení IID týkající se SZBP bude nutno zásadně přehodnotit v rámci jednání o revidované IID a v rámci přijímání návrhu základního aktu pro ESVČ;

72.

bere na vědomí, že v návrhu rozpočtu na rok 2011 se oproti rozpočtu na rok 2010 navrhuje zvýšení prostředků v rozpočtové položce na makroekonomickou pomoc (01 03 02); připomíná, že využití tohoto nástroje pro jakoukoli třetí zemi je schvalováno řádným legislativním postupem, a žádá Komisi, aby poskytla podrobnější vysvětlení ohledně navrhovaného zvýšení prostředků;

73.

vítá vytvoření přípravné akce týkající se zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci, která je důsledkem vstupu SFEU v platnost (zakládá se na článku 214) a bude probíhat souběžně s Evropským rokem dobrovolné činnosti v roce 2011;

74.

konstatuje, že celkové správní výdaje všech institucí se odhadují na 8 266,6 milionu EUR, což znamená zvýšení o 4,5 %, a v okruhu 5 je ponecháno rozpětí ve výši 149 milionů EUR;

75.

zdůrazňuje, že návrh odhadu příjmů a výdajů každé z institucí, spolu s opravnými rozpočty předloženými v roce 2010, by měly zohlednit všechny dodatečné potřeby související se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, což se týká zejména Parlamentu, Rady, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů; v této souvislosti připomíná společné prohlášení z listopadu 2009 k okruhu 5, v němž byly instituce vyzvány, aby vyvinuly veškeré možné úsilí o financování administrativních potřeb souvisejících s odměnami svých zaměstnanců v rámci prostředků zapsaných do svých příslušných oddílů rozpočtu na rok 2010;

76.

bere na vědomí 2,9 % zvýšení podílu Komise na rozpočtu na správu; konstatuje však, že ne všechny náklady spojené s fungováním a vytvořením ESVČ jsou v této fázi v rozpočtu obsaženy; je toho názoru, že jakékoli další požadavky v tomto směry by neměly mít negativní dopad na současné činnosti institucí; klade proto velký důraz na to, že je třeba se shodnout na efektivní struktuře s jasným vymezením odpovědností, aby nedocházelo k jakémukoli překrývání úkolů a ke zbytečným (správním) nákladům hrazeným z rozpočtu, které by v opačném případě mohly ještě zhoršit finanční situaci v tomto okruhu;

77.

souhlasí s přístupem Komise, že prostředky na 3,7 % úpravu platů navrhovanou v roce 2009, kterou by bylo třeba v plném rozsahu doplatit, pokud Soudní dvůr rozhodne ve prospěch Komise, by měly být pro jistotu do rozpočtu zapsány; poznamenává, že i když vezmeme za základ pro budoucnost tuto vysokou úroveň platů, stejně se přepokládaná úprava platů na konci roku 2010 odhaduje s ohledem na hospodářskou a sociální krizi na 2,2 % a poté na konci roku 2011 poklesne na 1,3 %; žádá Komisi, aby podložila své výpočty patřičným odůvodněním;

78.

oceňuje snahu Komise nepožadovat žádná další pracovní místa, ale dívá se skepticky na její odhodlání naplnit veškeré své potřeby, včetně těch, které souvisejí s novými prioritami a se vstupem SFEU v platnost, pouze vnitřními přesuny stávajících lidských zdrojů;

79.

je hluboce znepokojen tím, že obecně vedl příklon Komise k využívání externích dodavatelů spolu s přeměnou míst na prostředky pro smluvní zaměstnance k situaci, kdy stále větší počet pracovníků, které zaměstnává EU, není uveden v plánech pracovních míst jednotlivých orgánů a institucí, které schválil rozpočtový orgán, a jejich platy nejsou hrazeny z okruhu 5; je proto toho názoru, že změny ve stavu zaměstnanců Komise by měly být posuzovány nejen na základě míst uvedených v plánu pracovních míst, ale také s přihlédnutím k ostatním zaměstnancům, včetně těch zaměstnanců výkonných a decentralizovaných agentur, jejichž úkoly byly převedeny z Komise do agentury; domnívá se, že i když tímto způsobem vznikají úspory na platech, je pravděpodobné, že se přeměna míst z plánu pracovních míst na místa pro externí zaměstnance projeví na kvalitě a nezávislosti evropské veřejné služby;

80.

bere na vědomí 13 % snížení rozpočtu úřadu EPSO, které souvisí s nižšími výdaji na výběrová řízení vyplývajícími z nového systému navrženého v programu rozvoje úřadu EPSO, trvá ovšem na tom, že by toto snížení nemělo být na úkor kvality, transparentnosti, spravedlivosti, nestrannosti a mnohojazyčného charakteru všech výběrových řízení EU; připomíná úřadu EPSO, že podle nařízení (ES) č. 45/2001 mají uchazeči nezadatelné právo na přístup ke svým osobním údajům, včetně otázek a odpovědí, a vyzývá úřad EPSO, aby jim toto právo zajistil; očekává v tomto směru od Komise spolehlivé záruky;

81.

vítá skutečnost, že Komisi se podařilo dosáhnout jejích celkových cílů, pokud jde o nábor státních příslušníků nových členských států, a její odhodlání dokončit a pravidelně sledovat nábor pracovníků z EU-12, aby bylo zajištěno naplnění cílových počtů těchto pracovníků a vyvážené zastoupení státních příslušníků EU-2 a EU-10 v každé funkční skupině;

82.

bere na vědomí zvýšené výdaje na důchody a na Evropské školy, a to s ohledem na generační výměnu v institucích EU v důsledku vlny odchodů do důchodu úředníků narozených v 50. letech a náboru nových pracovníků; očekává, že Komise předloží podrobnější analýzu dlouhodobých rozpočtových důsledků tohoto procesu;

83.

žádá Komisi, aby v poznámkách u příslušných rozpočtových položek uvedla částky zapsané do rozpočtu na všechny projekty týkající se nemovitostí, které mohou mít značný finanční vliv na rozpočet a podléhají konzultaci s rozpočtovým orgánem v souladu s čl. 179 odst. 3 finančního nařízení;

84.

připomíná, že v souladu s bodem 46 písm. a) IID by Komise měla předložit víceleté odhady a rozpětí zbývající v mezích schválených stropů;

85.

zdůrazňuje význam pilotních projektů a přípravných akcí jako klíčových nástrojů pro formulaci politických priorit a jako prostředků, které připravují půdu pro nové iniciativy, které mohou posléze přejít v činnosti a programy EU zlepšující život občanů EU; již v této fázi procesu tedy potvrzuje, že je odhodlán využít veškerých prostředků, které má k dispozici, aby zajistil přijetí svých návrhů na pilotní projekty a přípravné akce pro rozpočet na rok 2011;

86.

připomíná, že na pilotní projekty a přípravné akce schválené v rozpočtu na rok 2010 bylo celkem vyčleněno ve všech okruzích 103,25 milionu EUR v PZ; zdůrazňuje, že pokud by rozpočtový orgán schválil pro rok 2011 pilotní projekty a přípravné akce v podobném rozsahu a podobně rozčleněné do jednotlivých okruhů, vyčerpá se tím již 56 % rozpětí v okruhu 1a (a 33 % rozpětí v okruhu 1b, 59 % rozpětí v okruhu 3b a 37 % rozpětí v okruhu 4), i když celková částka vyčleněná k tomuto účelu v rozpočtu na rok 2010 nedosáhla ani maximální výše, kterou povoluje IID (bylo vyčleněno 103,25 milionu EUR a je povoleno 140 milionů EUR);

87.

má v úmyslu předat Komisi podle přílohy II části D IID první předběžný seznam potenciálních pilotních projektů a přípravných akcí pro rozpočet na rok 2011, aby mohla Komise přispět k tomu, jak bude Parlament stanovovat celkový a vyvážený konečný soubor návrhů v této věci; očekává, že Komise předloží důkladně zdůvodněnou analýzu orientačních návrhů Parlamentu; zdůrazňuje, že tento první předběžný seznam nevylučuje možnost, že během čtení rozpočtu v Parlamentu budou formálně předloženy a přijaty pozměňovací návrhy týkající se pilotních projektů a přípravných akcí;

88.

vítá celkovou stabilizaci výdajů z rozpočtu EU na decentralizované agentury na 679,2 milionu EUR; je si vědom skutečnosti, že zřízení nových agentur vyžaduje odpovídající finanční prostředky, jak jsou navrhovány pro pět nových agentur (8) a tři agentury v počáteční fázi fungování (9); zdůrazňuje, že pokud by byly úkoly pro některé decentralizované agentury (např. pro orgány finančního dohledu) oproti původnímu návrhu Komise rozšířeny, měla by být odpovídajícím způsobem upravena i výše příslušných přidělených prostředků; pokud jde o účelově vázané příjmy agentur závislých na výběru poplatků, nesouhlasí s přístupem Komise, která takto uměle zvyšuje rozpětí;

89.

bere na vědomí, že z 258 nových míst v plánu pracovních míst pro agentury bude 231 přiděleno novým agenturám nebo agenturám v počáteční fázi fungování;

90.

diví se, proč se vůbec neočekává, že z přebytků některých agentur vyplynou nějaké účelově vázané příjmy, a vyzývá Komisi, aby aktualizovala navrhovaný příspěvek z rozpočtu EU na základě dalších informací, které obdrží, zejména poté, co budou schváleny účetní závěrky agentur; současně je znepokojen situací, kdy některé agentury na konci roku neustále vykazují přebytky, což svědčí o špatném rozpočtovém a finančním řízení a jsou tím porušována ustanovení rámcového finančního nařízení;

91.

je přesvědčen, že finanční plán pro Agenturu pro chemické látky na období 2011–2013 je příliš optimistický, a domnívá se, že představa, že tato agentura bude v roce 2011 finančně soběstačná, je nerealistická; poukazuje na to, že předpokládaný příjem z poplatků v roce 2011 vychází z hodnocení provedených v roce 2006; žádá, aby byla připravena záložní opatření, která by byla uplatněna v případě potřeby;

92.

pokud jde o procesní aspekty práce dohodovacího výboru, připomíná, že zúčastněné orgány by měly dosáhnout dohody na třístranných rozhovorech plánovaných na červenec; trvá na tom, aby se těchto rozhovorů účastnilo i nastupující předsednictví Rady Ecofin, které bude rozpočet schvalovat; soudí, že pro třístranné rozhovory, které se mají konat dne 30. června 2010, mají zvláštní důležitost tyto body:

93.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.