3.5.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 132/26

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi“

KOM(2011) 11 v konečném znění

2011/C 132/06

Hlavní zpravodaj: pan SMYTH

Dne 12. ledna 2011 se Komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi

KOM(2011) 11 v konečném znění.

Dne 18. ledna 2011 předsednictvo Výboru pověřilo Řídící výbor pro strategii Evropa 2020 přípravou podkladů na toto téma.

Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval pana SMYTHE hlavním zpravodajem na 470. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2011 (jednání dne 15. března 2011), a přijal následující stanovisko 164 hlasy pro, 8 hlasů bylo proti a 7 členů se zdrželo hlasování.

ČÁST I   ROČNÍ ANALÝZA RŮSTU NEVYUŽILA PŘÍLEŽITOST K PŘEDLOŽENÍ POLITICKÝCH NÁVRHŮ BEZPROSTŘEDNĚ ZAMĚŘENÝCH NA INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÝ RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ

1.   Výbor plně podporuje strategii Evropa 2020 i pokrok směrem k ex-ante koordinaci politiky veřejných financí v evropském semestru a doufá, že přinejmenším pro země eurozóny budou stávající legislativní návrhy koordinace evropské hospodářské politiky prvním krokem ke skutečné společné hospodářské politice a plné koordinaci politik veřejných rozpočtů.

2.   Výbor je znepokojen tím, že se diskuse o hospodářské správě v Evropě stáčejí spíše k omezeným a nesoustředěným mezivládním návrhům namísto k metodě Společenství.

3.   Výbor proto vybízí Evropskou komisi, aby se přihlásila k evropské integraci odvážnými, vyváženými a začlenění podporujícími návrhy, které by Evropě pomohly v postupu cestou inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v duchu teprve mladé strategie Evropa 2020.

4.   V této souvislosti Výbor zdůrazňuje, že roční analýza růstu by měla sehrát mimořádně důležitou úlohu, aby se pokročilo v reformě politiky podporující začlenění v členských státech i na evropské úrovni. Výbor vyjadřuje Komisi uznání za to, že zvolila ucelený formát roční analýzy růstu s deseti číslovanými prioritami uspořádanými do tří širších kapitol, aby umožnila přesné projednání řešených témat.

5.   Výbor nicméně lituje, že v první roční analýze růstu Evropská komise nevyužila příležitost, aby pokračovala v duchu strategie Evropa 2020 a zaměřila se přímo na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, ale zaměřila se místo toho úzce na konsolidaci veřejných rozpočtů v kombinaci s návrhy v oblasti trhů práce, jež jsou často nevyvážené a postrádají evropský rozměr jednotného trhu a jeho do budoucnosti zaměřené hnací síly růstu.

6.   Pokud se jedná o konsolidaci veřejných rozpočtů, Výbor lituje, že jsou návrhy konsolidace výlučně zaměřeny na výdajovou stránku, přičemž je doplňuje návrh na případné vyhodnocení možnosti rozšířit základ nepřímých daní v některých členských státech. Vzhledem k tomu, že současná krize státních dluhopisů má původ ve finanční krizi a související obrovské finanční podpoře z veřejných zdrojů, která musela být mobilizována, aby finančnictví nezpůsobilo úplné zhroucení systému, očekával by Výbor soubor návrhů, jak získat přispění finančního odvětví, jež by pomohlo vrátit veřejné rozpočty na cestu udržitelného vývoje. Kromě toho jsou návrhy konkrétních a dalekosáhlých řešení kontroly finančních trhů nutnou podmínkou k tomu, aby byla nastolena důvěra a předešlo se dalším turbulencím.

7.   Výbor zdůrazňuje, že veřejné rozpočty nebude možné konsolidovat bez dostatečné míry hospodářského růstu. Lituje, že Komise nesestavila růstový scénář, jenž by maximalizoval potenciál jednotného trhu, a soustředí se naopak na drastickou konsolidaci veřejných rozpočtů jako předpoklad pro růst. Daleko větší pozornost by se měla zaměřit na hnací síly růstu, jež by umožnily členským státům konsolidaci rozpočtů za setrvání na cestě udržitelného růstu. Výbor zastává mínění, že je k tomu třeba, aby se nedílnou součástí jakékoliv hospodářské strategie zaměřené do budoucnosti stala vyvážená makroekonomická politika, která správným způsobem kombinuje hlediska nabídkové i poptávkové strany. Tato politika by mimo jiné podněcovala členské státy, které mají přebytky na běžném účtu, aby pokračovaly expanzivním způsobem a řešily nedostatečnou domácí poptávku.

8.   Předvídavý přístup k trhům práce, penzijní reformě, nezaměstnanosti a flexikuritě bude stavět na vytváření udržitelných pracovních míst a pracovních příležitostí a využívání potenciálu nových hospodářských odvětví a čisté energetiky. EHSV soudí, že v každé politice související s trhem práce má zásadní úlohu sociální dialog. Systémy sociálního zabezpečení mají také klíčový význam jako automatické sociální a hospodářské stabilizátory, jež napomáhají posilování vývoje a produktivity, omezují chudobu a podporují hospodářskou a sociální soudržnost, což jsou všechno faktory potřebné k tomu, aby evropský projekt získal podporu veřejného mínění. Chceme-li dosahovat inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, je třeba vycházet z těchto základních principů, jež jsou základem evropského sociálně tržního hospodářství. Výbor proto trvá na tom, aby byly zcela vyloučeny návrhy Komise zaměřené na členské státy, které jsou jednoznačně v rozporu s jejich systémy kolektivního vyjednávání a postupy pro zajištění pracovních míst.

9.   EHSV dále zastává mínění, že by Evropská komise měla vyjasnit svůj postoj ke kvótám a povinným příspěvkům, jež zatěžují profesní odvětví. Bylo by skutečně třeba rozlišovat to, co se vztahuje k úkolům veřejných služeb a služeb veřejného zájmu a nemá diskriminační povahu, od skutečných překážek omezujících potenciál jednotného trhu. Pokud se jedná o právní úpravu obchodu, je třeba dobře prostudovat všechny její účinky na zaměstnanost v tomto odvětví a uplatňovat zásadu subsidiarity v otázkách zónování nebo otevírací doby, které musejí v zásadě odpovídat místním, kulturním, podnebním a dalším podmínkám.

10.   Výbor se zároveň domnívá, že roční analýza růstu nevěnuje dostatečnou pozornost evropskému růstovému potenciálu jednotného trhu; pouze zběžně odkazuje na rozhodující akt o jednotném trhu a nerozvádí jeho klíčové aspekty, jež jsou východiskem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, jako je patent EU, evropský profesní průkaz, evropské infrastrukturní projekty, přeshraniční poskytování úvěrů, integrované hypoteční trhy, sociální podnikání a fondy pro sociální investice.

11.   V následující části Výbor uvádí podrobnější specifické návrhy k deseti bodům předloženým Evropskou komisí. Doufá, že tím diskusi zaměří směrem k záležitostem skutečně podstatným.

ČÁST II:   NÁVRHY VÝBORU K DESETI BODŮM PŘEDLOŽENÝM EVROPSKOU KOMISÍ

1.   Realizace přísné konsolidace veřejných financí

1.1   EHSV je přesvědčen, že podstatné je nalézt novou rovnováhu veřejných financí, ale zároveň zabránit snížení poptávky, jež by vedlo k recesi, která by vytvářela další deficity a uvrhla evropskou ekonomiku do sestupné spirály.

1.2   Aby nedošlo k ohrožení záměrů plánu evropské hospodářské obnovy, doporučuje EHSV, aby byly sestaveny programy snížení veřejného dluhu tak, aby byly slučitelné s hospodářskou obnovou, sociálními cíli a cíli v oblasti zaměstnanosti vytyčenými ve strategii Evropa 2020 (1).

1.3   Daňový základ členských států bude muset být rozšířen, a to nejen prostřednictvím zrušení daňových rájů, ukončení daňové konkurence a opatření proti daňovým únikům a podvodům (2).

1.4   Daňové zatížení by se mělo přesunout směrem k novým zdrojům příjmu, např. v podobě zdanění finančních transakcí, zdanění energie, poplatků finančních institucí, poplatků za emise CO2 (podmíněných reorganizací trhu s emisemi uhlíku) atd. Takové zdanění by mohlo snížit tlak na veřejné rozpočty a pomohlo by přesměrovat zdroje k udržitelným investicím do reálné ekonomiky. Bylo by také užitečné tím, že by přineslo nové vlastní zdroje do rozpočtu Evropské unie (3). Daň z finančních transakcí by znamenala, že finanční sektor částečně splatí veřejné subvence (4).

1.5   EHSV se domnívá, že sankce by měly být kompenzovány větší evropskou solidaritou v souvislosti s řízením veřejných dluhů (5).

2.   Korekce makroekonomické nerovnováhy

2.1   EHSV zastává mínění, že se nedílnou součástí jakékoliv hospodářské strategie zaměřené do budoucnosti musí stát vyvážená makroekonomická politika, která správným způsobem kombinuje hlediska nabídkové i poptávkové strany. EHSV zdůrazňuje, že je zapotřebí snížit velké rozdíly v bilancích běžného účtu. EHSV doufá, že koordinace evropských hospodářských politik bude přinejmenším v zemích eurozóny prvním krokem ke skutečné společné hospodářské politice a ke koordinaci fiskální politiky (6)

2.2   EHSV zdůrazňuje podíl necenových faktorů, jako je diferenciace produktů, technologický obsah, kvalita produktu, kvalita služeb s produktem spojených (poprodejní servis) atd., na vytváření makroekonomické nerovnováhy. V členských státech hospodářské a měnové unie je třeba identifikovat proměnné, jež mohou být ukazatelem jejich úrovně a vývoje.

2.3   Vhodná mzdová politika má pro překonání krize zásadní význam. Udržení růstu mezd v souladu s růstem produktivity a jeho zaměření na vnitrostátní hospodářství jako celek zajistí z makroekonomického hlediska dosažení vhodné rovnováhy mezi dostatečným růstem poptávky a cenovou konkurenceschopností. Sociální partneři musí tudíž usilovat o zamezení snižování mezd ve smyslu tzv. politiky beggar thy neighbour a zaměřit mzdovou politiku na zvyšování produktivity (7).

2.4   Pokud v rámci užší koordinace hospodářské politiky vedle fiskální a měnové politiky dojde k posílení koordinace mzdové politiky v eurozóně, pak musí být respektováno právo na svobodné vyjednávání – určování mzdových tarifů státem při jejich kolektivním vyjednávání nebo obecně státem nařízené krácení mezd je v této souvislosti třeba odmítnout jako nepřijatelné (8).

3.   Zajištění stability finančního odvětví

3.1   Výbor se domnívá, že je třeba usilovněji pracovat na přípravě finančního systému pro období po krizi, jenž má být transparentní, sociálně a eticky odpovědný, lépe kontrolovaný a inovativní; jeho růst má být vyrovnaný, slučitelný se zbývající částí ekonomického systému, zaměřený na vytváření hodnot ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a udržitelný (9).

3.2   Výbor doporučuje, aby byla usnadněna harmonizace vnitrostátních předpisů na ochranu těch, kdo finanční produkty a služby využívají (spotřebitelé, podniky atd.), aniž by se narušila pravomoc členských států zachovat náročnější vnitrostátní normy. Bylo by možné rovněž stanovit, že v evropském orgánu dohledu (nyní Evropském systému orgánů finančního dohledu, ESFS) bude jeden nebo více zástupců spotřebitelů, které zvolí sociální partneři a organizace spotřebitelů (10).

3.3   Výbor navrhuje plošně stimulovat systém poskytování finančních informací tím, že bude podpořeno široké zapojení zúčastněných subjektů a vypracování nových předpisů nesoucích se v duchu větší transparentnosti a účinnosti metod hodnocení, zejména v případě derivátů (11).

3.4   Výbor navrhuje zrušit stávající systém samoregulace i na mezinárodní úrovni. Je nutné pokračovat v koordinaci různých odpovědných orgánů stanovením přísných pravidel platných pro všechny a zajištěním jejich dodržování. EU musí vyvinout veškeré úsilí na uskutečnění tohoto cíle v mezinárodních institucích (12).

3.5   Výbor vítá legislativní iniciativy k posílení regulace a transparentnosti finančního trhu včetně zlepšení dohledu nad ratingovými agenturami a politikami platů a odměňování vedení společností a ředitelů (13).

3.6   EHSV vítá návrh nařízení o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání; díky této iniciativě se odstraní neslučitelné režimy a vnese jasnost do této oblasti finančních trhů (14).

3.7   Vzhledem k tomu, jakou roli sehrály ratingové agentury během nedávné krize na celosvětových trzích cenných papírů a finančních trzích, vítá Výbor zavedení třífázového programu regulace funkcí, které tyto agentury vykonávají na účet investorů a spotřebitelů. EHSV vítá zahrnutí státního dluhu do probíhající veřejné konzultace (15).

3.8   Výbor navrhuje pravidelné zveřejňování zprávy o kontrole opatření státní podpory, která by poskytla detailní obrázek stavu uskutečňování opatření tím, že by vyčíslila jejich dopad na trh s cílem vypracovat plán využívání průmyslového odvětví nezbytného k hospodářské obnově EU, prostřednictvím posílení podniků, v prvé řadě malých a středních, a příslušné míry zaměstnanosti (16).

3.9   Výbor se vyslovuje proti tomu, aby na pokrytí ztrát bank byly znovu použity peníze daňových poplatníků, a rámcově podporuje zřízení jednotné sítě vnitrostátních fondů pro řešení problémů bank ex ante spojené se souborem opatření pro koordinované vnitrostátní řízení krizí. Chtějí-li však členské státy zřídit funkční systém fondů pro řešení problémů bank, měly by se nejprve dohodnout na přijetí společných metod a jednotných pravidel, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže.

3.10   Zachování části kapitálu bank jako veřejné, aby existoval určitý náhled do bankovního sektoru, by mohlo být účinnou součástí evropské finanční politiky (17).

4.   Zatraktivnění práce

4.1   Výbor soudí, že je třeba učinit kroky k tomu, aby se změna zaměstnání vyplatila a aby se zlepšil přístup k zaměstnání, zvláště pro některé specifické skupiny s problémy. Toho by mělo být dosaženo rozšířením pracovních příležitostí, omezením faktorů, které zabraňují práci; vylepšením struktury daňových systémů a systému sociálních dávek tak, aby se jednotlivcům vyplatilo jít do zaměstnání, a to včetně snížení daňového zatížení u druhého výdělečně činného partnera a zabezpečením přístupu ke službám nutným k zajištění účasti. Osobám, které nemohou pracovat, je nutno zajistit dostatečnou podporu příjmu a přístup ke službám obecného zájmu (18).

4.2   Výbor podporuje široký přístup k vysoce kvalitní péči o děti jako příležitost, jak zvýšit kvalitu života, sladit pracovní, soukromý a rodinný život všech členů rodiny a zvýšit účast žen na trhu práce, což také přinese větší příjem pro rodiny (19).

4.3   Eurostat by se měl více zaměřit na nehlášenou práci jak ve specifických národních situacích, kde je potřebná akce členských států, tak ve zločineckých sítích v souvislosti s nelegálním přistěhovalectvím, což by mohlo být důvodem k širší soudní spolupráci a významnější úloze EU, zvláště s ohledem na dopady na vnitřní trh a hospodářskou soutěž. Na úrovni EU by měla být vedena činnost k podpoře sociálních partnerů v členských státech, aby mezi sebou a ve spolupráci s orgány zahájili národní a odvětvové projekty k potlačení nehlášené práce a redukci neformální ekonomiky. Na úrovni EU by sociální partneři také mohli společně analyzovat a šířit osvědčené postupy v členských státech. Boj proti nehlášené práci vyžaduje účinnou přeshraniční spolupráci a dohled orgánů členských států a šíření informací o souvisejících sankcích (20).

4.4   Je důležité nejen koordinovat strukturu daňových a sociálních odvodů vztahujících se k práci uvnitř Unie, ale též zapracovat do analýzy otázky související s obchodem mezi EU a zbytkem světa (21).

5.   Reforma systémů důchodového zabezpečení

5.1   Výbor zastává názor, že je třeba pravidelně analyzovat a monitorovat demografické projekce, aby se tak důchodové systémy mohly dostatečně a včas přizpůsobit. Tyto projekce, včetně budoucích veřejných výdajů na důchody, je třeba používat a posuzovat opatrně, jelikož mohou vycházet z mnoha předpokladů, které jsou v dlouhodobém horizontu obtížně předpověditelné (22).

5.2   Mechanismy automatické úpravy věku odchodu do důchodu buď v závislosti na rostoucí naději dožití nebo na demografických změnách Výbor nepodporuje. Většina těchto mechanismů automaticky zvyšuje věk odchodu do důchodu v závislosti na zvýšení naděje dožití a dalších ekonomických parametrech a parametrech souvisejících s trhem práce. Tak zásadní rozhodnutí o životních podmínkách by měly činit parlamenty po rozsáhlé veřejné diskusi se zapojením sociálních partnerů a dalších důležitých zainteresovaných stran, a nikoliv počítače. Navíc každý členský stát, který by tento mechanismus zaváděl, by měl vzít v potaz fakt, že přestože to snižuje protireformní tlak veřejnosti, za neexistence skutečných pracovních příležitostí pro starší pracovníky by to mohlo přesměrovat finanční podporu pro tyto pracovníky do jiných pilířů systému sociálního zabezpečení. Bezmyšlenkovité zavedení tohoto mechanismu k dosažení přiměřenosti a udržitelnosti důchodů by nepřineslo kýžený užitek. Zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu by nemělo být samostatným opatřením, ale měla by je doprovázet také opatření zaměřená na zlepšení pracovních příležitostí pro lidi v předdůchodovém věku (23).

5.3   Výbor podporuje zvýšení zaměstnanosti starších pracujících, ale zastává názor, že omezování programů předčasného odchodu do důchodu vyžaduje intenzivní diskusi o rámcových podmínkách, rozsahu, politických doprovodných opatřeních atd., aby znovu nedošlo k vytvoření sociálních problémů pro starší občany (24).

5.4   Výbor pochybuje, že pouhé zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu může vyřešit problémy související s demografickými výzvami. Domnívá se naopak, že by to mohlo způsobit, že se miliony starších lidí, zejména žen, octnou pod hranicí chudoby. Je zapotřebí prodloužit skutečný věk odchodu do důchodu na základě iniciativ na podporu příležitostí k prodloužení pracovního života, které budou provázeny účinnou politikou růstu a zaměstnanosti. Pouze skutečná politika „aktivního stárnutí“ zaměřená na posílení zapojení do odborné přípravy a celoživotního učení může udržitelným způsobem zvýšit míru zaměstnanosti starších lidí, kteří přestávají pracovat kvůli zdravotním problémům, náročnosti práce, předčasným propuštěním a nedostatku příležitostí k odborné přípravě či k návratu na trh práce. Zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu kromě toho může zvýšit tlak na ostatní pilíře sociálního zabezpečení, například na invalidní důchody nebo minimální příjem, jak se již stalo v některých členských státech, což znehodnotí proces ozdravení veřejných financí. Vedle celoživotního odborného vzdělávání, aktivních opatření v oblasti trhu práce, finančních pobídek k pokračování v pracovní činnosti, a to i pro samostatně výdělečně činné osoby, a změně podnikových přístupů ke starším pracovníkům jsou potřebná také následující opatření, aby byly starším pracovníkům poskytnuty nové možnosti:

—	úprava legislativy, jež v některých členských státech neumožňuje důchodcům nebo příjemcům invalidních důchodů, kteří by chtěli pracovat, pobírat zároveň důchod i mzdu;

—	zavedení systému bonusů, jenž povzbudí pracovníky k tomu, aby dále pracovali i po dosažení zákonného věku odchodu do důchodu; dávky nabyté po dosažení věku odchodu do důchodu by měly být atraktivnější než ty nabyté předtím;

—	podpora členských států v tom, aby se spolu se sociálními partnery zabývaly otázkou namáhavosti práce;

—	poskytování komplexního poradenství a podpory uchazečům o zaměstnání a provádění opatření zaměřených na reintegraci na trh práce po dlouhé době;

—	zavádění sociálně akceptovatelných pobídek k pozdějšímu odchodu do důchodu a (v případě, že je to žádoucí) vývoj zajímavých modelů flexibilního přechodu ze zaměstnání do důchodu;

—	opatření zaměřená na snížení fyzické a psychické zátěže způsobené pracovní činností, která pracovníkům umožní zůstat déle zaměstnáni;

—	podpora starších pracovníků v aktualizaci dovedností;

—	zvyšování povědomí starších pracovníků a podniků, zejména malých a středních podniků, o inovačním personálním řízení a organizaci práce, které jsou vhodné pro starší pracovníky (25).

5.5   EHSV se domnívá, že povinné průběžně financované systémy musí hrát i nadále zásadní roli v zajišťování budoucích důchodů, a proto by se jim měla věnovat zvláštní pozornost, aby se obrátil trend snižování náhradových poměrů pozorovaný v mnoha členských státech (26).

5.6   Výbor připomíná možnost doplňkových individuálních dobrovolných soukromých důchodových systémů fungujících souběžně se stávajícími důchodovými systémy. V této souvislosti by bylo možné prostudovat možnosti evropských záruk ve prospěch přeshraničních pracovníků. Protože budoucí důchody vyplývají z individuálních příjmů a naděje dožití jednotlivce, což znevýhodňuje zejména ženy, měla by se věnovat zvláštní pozornost soukromým důchodovým systémům zavedeným v některých státech ke snížení rizika chudoby mezi staršími ženami (27).

5.7   Výbor žádá Komisi, aby přezkoumala směrnici 2003/41/ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi a zajistila, aby:

—	byli zaměstnanci a zástupci odborů žádáni o radu ve věci penzijních investic a s tím spojených rizik a bral se ohled na jejich názory;

—	členské státy pomocí osvědčených postupů zajistily, že důchody vyplácené společnostmi budou v případě jejich úpadku chráněny (28).

5.8   Zásadní význam má monitorování obecné úrovně závazků důchodových systémů. Stávající rámec by bylo možné nahradit monitorováním implicitních důchodových závazků a podáváním zpráv o nálezech za použití schválené metodiky. Bylo by možné zvážit přezkum pravidel Paktu o stabilitě a růstu s cílem zajistit, že výsledky reforem (včetně přechodů od plně průběžně financovaných systémů k částečně fondovým důchodovým systémům) vedoucích ke změnám ve financování důchodových systémů, jež zvyšují explicitní a snižují implicitní závazky, budou řádně zohledněny. Pokud by se tak stalo, nebudou tyto reformy, jejichž cílem je vyřešit otázky dlouhodobé udržitelnosti, v krátkodobém horizontu penalizovány z důvodu vyššího explicitního veřejného dluhu. Prosazování účinných reforem na základě výhledu do roku 2060 však v současnosti může vést k tomu, že nebude dosaženo cíle přiměřenosti a udržitelnosti důchodů. EHSV doporučuje doplnit v jednotlivých případech povinné průběžně financované důchodové systémy nárazníkovými fondy s cílem předejít rizikům rychlých úprav, jež by zasáhly ty nejzranitelnější (29).

6.   Zapojení nezaměstnaných do práce

6.1   Podle názoru Výboru by podpora občanů při hledání práce měla probíhat především poskytováním výkonných služeb v oblasti zprostředkování zaměstnání a méně prostřednictvím takzvaných pobídek formou podpory v nezaměstnanosti. Výbor nepovažuje za nutné právě v období krize zpřísnění podmínek pojištění v nezaměstnanosti. V současné situaci s rekordním počtem nezaměstnaných není problémem obecný nedostatek pracovních sil na trhu práce, ale nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v některých členských státech a obrovský nedostatek dostupných pracovních míst. Je třeba položit větší důraz na rozvíjení inteligentní politiky dodávek, jež podporuje budoucí růst a inovaci a přispívá k tvorbě dalších pracovních míst (30).

6.2   Dávky sociálního zabezpečení je třeba chápat jako produktivní investice, z nichž mají všichni prospěch. Dávky v nezaměstnanosti ve spojení s dynamickými politikami trhu práce stabilizují hospodářství a podporují aktivní přizpůsobení změnám prostřednictvím zvyšování dovedností a účinných iniciativ v oblasti hledání práce a rekvalifikace. Je nutná obezřetnost vůči opatřením na posílení kritérií způsobilosti. Hrozí, že nejistá situace vyloučených osob se ještě zhorší, což je závažná překážka pro návrat či vstup na trh práce. Negativním dopadem těchto politik vyloučení může být přechod k jiným sektorům sociální ochrany, jako je sociální pomoc či pracovní neschopnost, což není žádoucí (31).

6.3   Práce nutně neznamená ochranu před chudobou, tvorba pracovních míst by se proto měla zaměřit na zajištění jistějších a přiměřeně placených míst. Je základním předpokladem zvýšit atraktivitu práce a zajistit, aby „se práce vyplatila“ pro všechny, včetně znevýhodněných osob; musí se tedy zajistit skutečná rovnováha mezi daňovými systémy a systémy sociálního zabezpečení (32).

6.4   Působnost Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci byla správně rozšířena na pomoc pracovníkům propuštěným v důsledku současné světové hospodářské krize (33).

6.5   Výbor podpořil úsilí věnované na Pražském summitu o zaměstnanosti opatřením na vnitrostátní a evropské úrovni na základě sociálního dialogu, vytváření pracovních míst a opatření na podporu poptávky (34).

6.6   Výbor zdůrazňuje význam podpory podnikatelské činnosti a podnikatelského ducha, má-li být rozvíjen hospodářský růst potřebný k úspěšnému zachování evropského sociálního modelu. Měli bychom rozlišovat mezi skutečným podnikáním a ekonomicky závislou samostatnou výdělečnou činností. V mnoha případech není přechod na postavení ekonomicky závislé osoby samostatně výdělečně činné dobrovolný, nýbrž je vynucený okolnostmi, jako např. externalizací výroby či reorganizací podniku s následných rušením pracovních smluv (35).

6.7   Systémy sociální ochrany přispěly nejen k ochraně evropských občanů před nejzávažnějšími důsledky finanční krize, ale zastávaly i proticyklickou úlohu při stabilizaci ekonomiky. Budou-li chybět ambiciózní konvergenční politiky, tyto systémy by mohly být ohroženy zejména pravidly hospodářské soutěže vytvořenými některými členskými státy, pro něž snížení sociálních výdajů představuje stimulaci pro investice zahraničních kapitálů. Tento proces již existuje v daňové a mzdové oblasti a má tendenci rozvíjet se i v sociální oblasti (36).

6.8   EHSV přivítal, že řada zemí EU počátkem současné krize zaměstnanosti zavedla veřejně dotované nástroje aktivní politiky trhu práce, aby zaměstnanci nebyli propouštěni, ale udrženi v podniku, a aby se dále zvyšovala jejich kvalifikace. Využívání těchto modelů, které umožňují udržet zaměstnance v podniku, spolu s mohutnou podporou příjmů při zkrácení pracovní doby považuje EHSV za mnohem inteligentnější řešení krize, než jednoduše propouštět kvalifikované zaměstnance při první ztracené zakázce, neboť tak při posilování ekonomiky zůstane k dispozici dostatek vzdělaných odborníků. Tyto modely by měly být rozšířeny i do těch členských států EU, v nichž v současné době neexistují, a na zaměstnance s nestandardními pracovními smlouvami (37).

7.   Nalezení rovnováhy mezi jistotou a flexibilitou

7.1   Flexikurita by neměla být chápána jako opatření pro snadnější propouštění aktuálně zaměstnaných pracovníků nebo pro narušování sociální ochrany obecně, a zvláště sociální ochrany nezaměstnaných. Opatření na zlepšení rozměru jistoty v rámci flexikurity musí být v současné době prvořadou prioritou (38).

7.2   Uplatňování modelu krátkodobých pracovních úvazků ukazuje, že flexibilita na trzích práce ve většině zemí EU je dostatečná na to, aby podnikům při ztrátě zakázek umožnila krátkodobě reagovat. Výzvy k omezení stávajících předpisů o jistotě pracovního poměru postrádají veškerý reálný základ (39).

7.3   Změny na trhu práce vedou ke stále většímu podílu práce na částečný úvazek a na dobu určitou. Tyto typy pracovního poměru mohou usnadňovat lidem vstup do zaměstnání a zvyšovat zaměstnanost v Evropě. Pracovníci v pracovním poměru na dobu určitou však bývají méně produktivní, dostává se jim od zaměstnavatelů méně školení a jsou více ohroženi pracovními úrazy. Také jim hrozí, že budou i v budoucnu pracovat jen v zaměstnáních na dobu určitou. Měla by být zohledněna nová rizika a oceněny „přechody“ k provádění flexikurity, neměly by se však systematicky potlačovat trvalé pracovní poměry, Evropští sociální partneři vyzývají k zajištění přiměřené jistoty pro pracovníky se všemi typy smluv (40).

7.4   Flexikurita sama o sobě může fungovat pouze za předpokladu, že zaměstnanci budou mít dobré vzdělání. Existuje úzká vazba mezi novými dovednostmi a vytvářením nových pracovních míst. Podniky by měly investovat do průběžného vzdělávání svých zaměstnanců. Je také v odpovědnosti každého pracovníka, aby se neustále rozvíjel (41).

7.5   Strategie zaměstnanosti ve smyslu udržitelného hospodářství, by mohla být založena na znalostech a know-how, které je již dobře rozvinuto v členských státech. EU, která potřebuje kvalifikovaná pracovní místa, musí tato pozitiva podporovat. Členské státy tedy musí více investovat do svých systémů vzdělávání a další odborné přípravy a podporovat mimo jiné vědu, technologii a inženýrství. Současná úroveň veřejných investic do vzdělávání je zcela nedostačující; měla by být součástí ucelené strategie celoživotního učení (42).

7.6   Dočasná opatření na trhu práce musí zajistit, aby krátkodobá práce byla kombinována s odpovídající odbornou přípravou zejména v oblasti zdravotní péče a bezpečnosti na pracovišti a se zaručenou úrovní mezd (43).

7.7   Je nutné a zásadní, aby byla na všech úrovních školských a vzdělávacích systémů prováděna politika zaměřená na motivování mladých ke studiu vědeckotechnických oborů, aby se zamezilo ztrátě hodnot spojených s výrobními činnostmi ve prospěch finančních a spekulativních hodnot (44).

7.8   Výbor vítá iniciativu Komise na podporu uznávání neformálního učení a zviditelnění kompetencí nabytých mimo formální vzdělávací systém (například prostřednictvím Evropského znalostního pasu).

7.9   EHSV požaduje lepší odborné řízení inovací ve vzdělávání. Zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy EU je zásadní pro zvýšení zaměstnatelnosti a snížení nerovnosti. Institucionální změny ve vzdělávání nestačí držet krok s potřebami společnosti. Instituce musí zvážit nutnost úzké souvislosti mezi změnami, inovacemi, vzděláváním a odbornou přípravou (45).

7.10   EHSV požaduje, aby byly vzdělávání a odborná příprava znovu začleněny do reálného života a byly tak přiblíženy jak potřebám veřejnosti, tak životnímu stylu nových generací studentů (46).

7.11   Výbor podporuje myšlenku vytvořit odvětvové rady pro zaměstnanost a dovednosti na evropské úrovni, s účastí zainteresovaných stran na řízení změn v odvětvích a prognózování pracovních míst a dovedností s ohledem na nabídku a poptávku (47).

7.12   Evropské odvětvové rady by mohly podporovat řízení odvětvových změn a přispět k dosažení cílů iniciativy Nové dovednosti pro nová pracovní místa a byly by prospěšné při rozhodování o změnách v odvětvích na evropské úrovni (48).

8.   Využití potenciálu jednotného trhu

8.1   Dynamický jednotný trh je podmínkou a podporou úspěšné strategie Evropa 2020. Výbor proto vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby učinily nezbytné důležité a rozhodné kroky k dokončení jednotného trhu a zároveň ochránily a dále rozvíjely ekonomické, sociální a environmentální normy. EHSV se domnívá, že předpisy pro svobodná povolání chrání spotřebitele, udržují funkčnost evropského vnitřního trhu i trhů mezinárodních a brání narušením trhu, především pak takovým, jaká vedla k mezinárodní finanční krizi (49).

8.2   Je důležité zajistit používání směrnice o službách v úplném souladu s duchem a pravidly jednotného trhu. Účinné a jasné vnitrostátní prováděcí předpisy jsou zapotřebí za účelem řádného uplatnění a dosažení cílů směrnice o vysílání pracovníků, zejména spravedlivé hospodářské soutěže mezi podniky, dodržování práv pracovníků a zamezení sociálního dumpingu (50).

8.3   Je naléhavě nutné uznat význam sektoru služeb pro hospodářský a sociální rozvoj. Priority by měly být seřazeny následovně:

—	Činnost v oblasti politik podnikatelských služeb a skupina na vysoké úrovni. Měla by být zřízena skupina na vysoké úrovni pro podnikatelské služby, která by provedla podrobnější analýzu daného odvětví.

—

Politiky trhu práce v oblasti podnikatelských služeb. Ze sociálního hlediska je nutná hloubková analýza problémů na úrovni odvětví, jež vznikly v důsledku nových typů zaměstnání, k nimž vedly interakce mezi podnikatelskými službami a výrobním odvětvím. Tato analýza musí zahrnovat vzdělávání, odbornou přípravu, celoživotní učení i podmínky zaměstnávání pracovníků, včetně osob zapojených do procesů outsourcingu. Pro dosažení tohoto cíle je třeba rozšířit agendu pro sociální dialog tak, aby se mohla věnovat specifickým změnám v pracovních podmínkách a v pracovních příležitostech, které jsou důsledkem strukturálních změn ovlivňujících podnikatelské služby.

—	Podnikatelské služby v inovačních politikách. Měl by se intenzivně podporovat výzkum a vývoj a inovační programy a činnosti pro inovace služeb.

—	Tvorba norem pro oblast podnikatelských služeb. Podniky by měly být vybízeny k tomu, aby po podrobných konzultacích s uživateli podnikatelských služeb pomohly prostřednictvím samoregulace vytvořit normy.

—	Podpora vědy o službách jako nové disciplíny ve vzdělávání a odborné přípravě.

—	Vnitřní trh a regulace ovlivňující podnikatelské služby. Neproběhlo posouzení dopadu směrnice o službách věnované podnikatelským službám. Tato oblast si zaslouží značné úsilí zejména poté, co směrnice bude provedena do vnitrostátních právních předpisů.

—	Další zlepšení ve statistice podnikatelských služeb. Doporučuje se intenzivnější spolupráce ze strany členských států, která by zajistila lepší statistiku podnikatelských služeb (51).

8.4   Záležitosti ochrany spotřebitele na vnitřním trhu služeb musí hrát větší úlohu. Nejistotě, kterou lze konstatovat v souvislosti s právní situací v oblasti přeshraničních služeb, je třeba čelit pomocí informační strategie na úrovni jednotlivých států a na úrovni EU. Nesmí se podcenit požadavek na přesné údaje týkající se služby a poskytovatele (52).

8.5   Pokud jde velké maloobchodní řetězce, je důležité, aby obchodní úspěch nebyl trestán s výjimkou případů, kdy se jedná o postupy, které jsou neslučitelné s dotvářením vnitřního trhu, konkrétně pokud existuje jasný důkaz zneužití tržního postavení nebo poškození zákazníka při porušení článku 81 Smlouvy o ES (53).

8.6   Pokud jde o evropský rámec pro právo duševního vlastnictví, Výbor podporuje zřízení střediska EU pro sledování padělání a nelegálních kopií, které by sbíralo a šířilo užitečné informace o padělatelských postupech a poskytovalo zvláštní podporu malým a středním podnikům a odvětvím. Komise by měla pravidelně vydávat zprávu na základě údajů sebraných střediskem pro sledování a na základě jeho činnosti (54).

8.7   Výbor odmítá přijmout jakýkoli zvláštní režim zasahující do soukromého života, jenž byl zaveden do legislativy několika členských států, pokud jde o výkon autorských práv na internetu. Výbor naopak doporučuje aktivní opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy spotřebitelů, zejména těch mladých (55).

8.8   Výbor doporučuje (zejména pokud jde o osiřelá díla) jednotný systém registrace autorských a souvisejících práv, jenž by byl pravidelně aktualizován za účelem snadného dosažení držitelů. Tento systém by mohl obsahovat informace o povaze a názvu díla a o držitelích různých práv. Výbor žádá Komisi, aby zvážila proveditelnost tohoto návrhu (56).

8.9   Výbor připomíná svůj požadavek, aby byl vytvořen a ve všech členských státech efektivně zaveden patent Evropské unie (57).

8.10   Globální rozměr vnitřního trhu vyžaduje další společné úsilí. Vhodný akční plán EU by se měl zaměřit na:

—	rozvíjení vnějších politik EU a vnějších aspektů jiných politik Unie pomocí strukturního postupu, čímž bude posílena celková soudržnost a zvýšen soulad činností členských států;

—	zaručení vyváženého otevření trhů včetně dodržování základních pracovních norem MOP prostřednictvím závěrů kola jednání z Dohá a strukturovaného dialogu s hlavními partnery EU;

—	zvýšení úlohy EU jako světové regulační mocnosti a prováděním mezinárodní politiky založené na prosazování práv;

—	hájení zájmů pracovníků, spotřebitelů a místních producentů na partnerských obchodních trzích;

—	posílení mezinárodního rozměru eura;

—	stanovení cíle vytvořit rozsáhlou oblast zvláštního hospodářského rozvoje a růstu, včetně rychlého završení rozšíření Unie, politiky sousedství a Unie pro Středomoří a silnějšího partnerství s Afrikou (58).

8.11   Stále existují překážky pro rozvoj digitálních dodávek, které by se měly důkladně prošetřit a u nichž by se měla nalézt řešení, aby evropské firmy poskytující podnikatelské služby mohly být agresivnější a aby mohly více expandovat za hranice EU. K překážkám patří nedostatek norem a interoperability, důvěry v elektronické obchodování a jeho bezpečnost, nedostatečné investice do pevné a mobilní širokopásmové infrastruktury a stále ještě nízký stupeň přijímání IKT malými a středními podniky (59).

8.12   Je třeba řešit hlavní překážky začleňování do informační společnosti prostřednictvím vysokorychlostního připojení, dovedností v oblasti IKT a vývoje produktů a služeb přizpůsobených potřebám stárnoucí společnosti a lidí se zdravotním postižením, financování ke zlepšení koordinace inovací v oblasti IKT, podpory produktů a služeb založených na otevřených standardech, zahrnutí programu Galileo do Digitální agendy a rozvoje a zpřístupnění užitečného obsahu a služeb on-line, se zajištěním soukromí a bezpečného uchovávání osobních údajů (60).

8.13   Členské státy musí vytvořit vlastní výkonné národní programy pro výzkum a vývoj v oblasti IKT a FET, aby se tak staly silnými partnery pro evropskou a mezinárodní spolupráci. Za tímto účelem by se měla investovat větší část strukturálních fondů (61).

8.14   Pokud jde o MSP, Výbor opakuje svůj návrh na ambiciózní Small Business Act pro Evropu, jehož součástí bude:

—	závazný právní nástroj pro uplatňování zásady Zelenou malým a středním podnikům, kterým se zavede maximální stupeň závaznosti a zaručí účinné a konkrétní provádění zásad správy, na úrovni Společenství i v členských státech a regionech;

—	plán doplněný o přesný časový rozvrh a odpovídajícími prostředky k provádění konkrétních a rozsáhlých opatření Small Business Act pro Evropu;

—	jasné závazky v oblasti snižování administrativní zátěže a zejména zavedení zásady „jen jednou“ pro všechny administrativní formality;

—	reorganizace služeb Evropské komise s cílem nabídnout MSP skutečného partnera a nástroje, které podnikům pomohou dosáhnout evropských rozměrů;

—	evropské nástroje, které by mohly dodat podnět kapitalizaci, zapojování do sítí, investicím a celoživotnímu učení v malých a středních podnicích;

—	koherentní politický rámec pro všechny evropské politiky, v němž budou malé a střední podniky považovány za pravidlo a nikoli za výjimku;

—	provedení cílů Small Business Act pro Evropu na státní úrovni, včetně legislativních opatření;

—	návrat k praxi průběžných konzultací se zprostředkovatelskými organizacemi a sociálními partnery (62).

8.15   Výbor požaduje zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (63) s ohledem na zásady zjednodušení, rovnosti a průhlednosti daňových praktik v členských státech. Důležité je též zvážit rozšíření spolupráce a koordinace daně z příjmu právnických osob (64).

8.16   Výbor zdůrazňuje, že je nutné zavést harmonizovaný, jednoduchý systém nepřímých daní, který bude představovat nižší administrativní zátěž, bude zjevně ku prospěchu podniků i občanů, bude zaručovat spravedlivé zdanění a jistý příjem pro veřejné finance, bude omezovat riziko daňových podvodů a přispěje k dokončení a rozvoji vnitřního trhu (65).

8.17   Pokud jde o boj proti daňovým únikům, neochota ke změnám má neblahé důsledky pro finance členských států a EU; zájmy jednotlivců se dostávají nad společný zájem všech (66).

9.   Zapojení soukromého kapitálu do financování růstu

9.1   Návrhy Komise na přilákání větších objemů soukromého kapitálu na financování růstu jsou poněkud váhavé. V době, kdy veřejné finance většiny členských států čelí omezením nebo škrtům, by hledání alternativních zdrojů financování ke stimulaci růstu mělo mít mnohem vyšší prioritu. Návrh zavést projektové dluhopisy EU pomůže některým významným investicím do infrastruktury, mělo by se však také systematičtěji usilovat o mobilizaci investic do Evropského penzijního fondu. Jednou z cest by mohla být výzva určená členským státům, aby pobídkami motivovaly své penzijní fondy k investicím do vnitrostátních infrastruktur a spolufinancovaly je.

9.2   Dovolíme-li EIB, aby vydávala eurobondy, či spíše EU-bondy, zahrnující všech 27 členských států, mohl by se tak pro veřejný sektor získat nový kapitál bez úplné závislosti na soukromém finančním sektoru. Finanční zdroje by měly být získány o úroveň výše, například z institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby se tak EIB stala rozhraním mezi těmito kapitálovými zdroji a svými investicemi. Eurobondy jsou také možnými nástroji dlouhodobého soukromého spoření. Výbor vítá rychlé zavedení projektových dluhopisů, nesmí se však jednat o alternativu nebo náhražku vytvoření eurobondů (67).

9.3   Pokud se jedná o struktury financování pro malé a střední podniky s ohledem na aktuální finanční situaci, je návrh na liberalizaci fondů rizikového kapitálu, jež by jim umožnila fungování v celé Unii, vítaný, avšak také velmi opožděný. Měly by se také hledat cesty ke zvýšení nabídky rizikového financování s růstem evropského trhu. Například zřízení regionálních miniplatforem, které by byly koordinovány prostřednictvím evropské sítě, by představovalo nový nástroj, jenž může být využíván k získávání kapitálu u malých společností. Přineslo by to podporu dalšímu využívání rizikového kapitálu a financování prostřednictvím neformálních investorů, tzv. business angels. Napomohlo by to rovněž k tomu, aby malí držitelé rizikového kapitálu podporovali malé podniky (68).

9.4   Je známo, že trh selhává v poskytování počátečního kapitálu pro inovační a začínající podniky v oblasti technologií. Snahy o nápravu prostřednictvím iniciativ, jako jsou business angels a počáteční kapitálové fondy, jim pomohly, avšak výzkumná střediska a univerzity v Evropě stále bojují s obtížemi při přenosu poznatků na trh. Poptávka po kapitálu v takto rané fázi roste, nabídka však spíše stagnuje. Je třeba pracovat na motivaci kapitálově bohatých jednotlivců a institucí k tomu, aby vyšší měrou rizikového financování přispívali k činnosti technologických nováčků a činnosti zaměřené na prototypy.

9.5   Praktické metody pomoci MSP, jako jsou např. mediace, daňové úlevy, okamžité platby a opatření umožňující rychlé rozčlenění prostředků pomocí výjimek v oblasti státních podpor, je nutno podporovat především u těch odvětví, která jsou nejvíce vystavena globalizaci a pokračujícím dopadům hospodářské a finanční krize (69).

10.   Cenově dostupné dodávky energie

10.1   Opatření naplánovaná ve třetím energetickém balíčku je třeba provádět s cílem vytvořit skutečný energetický trh založený na spolupráci mezi státy, lepším vzájemném propojení sítí a operátorů a na posílení pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů (70).

10.2   Energetická účinnost je předznamenáním technologického pokroku, který umožní přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Určitého pokroku bylo již dosaženo, avšak členské státy musí více zapracovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie do svých investičních plánů, a zajistit tak, aby soukromé firmy působící v oblasti dodávky a distribuce energie a energeticky účinných produktů a služeb mohly využívat vhodný a stabilní regulační rámec a pobídky (71).

10.3   Výbor předložil zasedání Rady ve složení pro energetiku dne 4. února 2011 návrh na stanovení cílů v oblasti energetické účinnosti pro specifická klíčová odvětví, jako jsou doprava a stavební průmysl, včetně následujících opatření:

—	internalizace externích nákladů na všechny formy energie tak, aby se trh přirozeně přiklonil k těm formám, které produkují nejméně emisí oxidu uhličitého,

—	posílení informovanosti a odborné přípravy v oblasti nových technologií zaměřených na energetickou účinnost, např. ve stavebnictví, v odvětví veřejných infrastruktur a dopravy,

—	účinnější využití potenciálu IKT tak, aby došlo ke zvýšení energetické účinnosti na všech stupních výroby a spotřeby.

10.4   Výbor připomíná, že největším spotřebitelem energie jsou budovy, které se podílí 40 % na konečné poptávce po energii v Evropské unii. V zastavěném prostředí lze dosáhnout až poloviny potenciálního nárůstu energetické účinnosti, a to s minusovými ekonomickými náklady. Tyto úspory samotné by mohly dosáhnout závazků EU v rámci Kjótského protokolu. Těchto úspor energie lze navíc dosáhnout pomocí již dnes existujících technologií. Snížení energetické náročnosti budov má navíc pouze kladné účinky – vytváří užitečná pracovní místa, snižuje provozní náklady, zvyšuje pohodlí a zajišťuje čistší životní prostředí. To by mělo být pro Evropskou unii absolutní prioritou. Výbor rovněž uznává význam nových a dále vyvíjených základních materiálů v domácích spotřebičích a kancelářských přístrojích a v dalších odvětvích, jako je energetika nebo doprava (72).

10.5   Energeticky náročná odvětví musí skutečně přispět k dosažení cílů energetické politiky a politiky v oblasti klimatu. Nástroje energetické politiky a politiky v oblasti životního prostředí je nutné důkladně prozkoumat a stanovit je na základě míry jejich dopadu na konkurenceschopnost těchto odvětví (73).

10.6   Měl by být propagován špičkový environmentální profil řady sklářských a keramických výrobků (izolační materiály, dvojité zasklení oken atd.) jako měřítko energetických úspor pro stavební průmysl EU. Tato technologie by rovněž měla být zařazena do všech případných plánů na přenos technologií do zemí mimo EU s vysokým potenciálem úspor energie (74).

10.7   Výbor navrhuje prozkoumat, zda v kontextu současné krize a v souladu s aspektem udržitelnosti jsou nyní platná ustanovení (telekomunikace, poštovní služby, elektřina) dostatečná pro to, aby se zabránilo snižování kvality poskytovaných služeb a šíření takových jevů, jako je vyloučení ze společnosti, sociální rozdíly a chudoba. Na druhé straně je třeba zjistit, zda by se neměly vysoká úroveň kvality, bezpečnosti a cenové dostupnosti, rovné zacházení a podpora univerzálního přístupu a práv uživatelů, které byly stanoveny jako zásady Unie v protokolu č. 26 připojeném k Lisabonské smlouvě, týkat nových oblastí (75).

10.8   Měly by být vypracovány studie o proveditelnosti energetických služeb obecného zájmu, které by sloužily společné energetické politice. Nicméně je zapotřebí konstatovat, že evropské instituce, členské státy či jejich vlády, které jsou nuceny respektovat jak národní rozmanitost, tak společnou potřebu budovat jednotný evropský trh, se jen obtížně ztotožňují s myšlenkou služeb obecného zájmu ES (ať už hospodářských či nehospodářských). Myšlenka vytvořit evropské energetické služby tak zatím u politických činitelů nenašla podporu. Služby obecného zájmu ES jsou však nutné k tomu, aby bylo možno pokračovat v budování společné Evropy. Budou výrazem evropské solidarity a úsilí řešit výzvy, jimž Evropská unie bude čelit. Je třeba vybudovat „jednotnou evropskou rozvodnou síť“ a společné projekty a struktury nutné k jejímu plánování a řízení. Síť bude muset být schopna inteligentního řízení a provozu na všech úrovních tak, aby mohl být optimalizován vztah mezi nabídkou a poptávkou (76).

10.9   Energeticky náročná odvětví vyžadují spolehlivé dodávky energie s vhodnou evropskou skladbou druhů energie, jež by neměla vylučovat žádný zdroj energie (uhelnou, obnovitelnou a jadernou energii), zakládala by se na účinné hospodářské soutěži na trzích s elektřinou a zemním plynem a v konečném důsledku by vyústila v přiměřené ceny dodávek energie. Zájmy národních energetických politik by měly být pevněji integrovány v evropském konceptu, neboť trh s energií dosud nedrží krok s jednotným trhem s průmyslovým zbožím. Bez ohledu na rozhodnutí některých členských států upustit od využívání jaderné energie by zachování výroby elektřiny na základě štěpení v EU rovněž znamenalo udržet v Evropě potřebné odborné znalosti v této oblasti. Další využití jaderné alternativy by samozřejmě vyžadovalo vysokou úroveň bezpečnosti a kvalitně vyškolené zaměstnance (77).

10.10   Pokud jde o rozvoj celounijních norem pro energeticky účinné výrobky, poukazuje Výbor na iniciativy Komise, jako je nové nařízení Energy Star, jehož požadavky se již staly závaznými pro veřejné zakázky na kancelářské vybavení, harmonizované normy pro spotřebu energie a rostoucí pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů v oblasti energetické účinnosti. Výbor považuje dobrovolné dohody uzavírané s vnitrostátními energetickými subjekty za účelné, nicméně z příslušných úmluv by mělo jasně vyplývat, že při nesplnění cílů se použijí společné normy (78).

10.11   V téže souvislosti Výbor považuje za nutné pečlivě posoudit dopady vysokých cen energie na chudší domácnosti a ohrožené osoby a náležitě upravit politiky EU a členských států. Takové domácnosti by měly být přednostními kandidáty na pomoc při realizaci opatření na podporu energetické účinnosti (79).

10.12   EHSV podporuje úsilí vynaložené na dosažení účinné komodality, optimalizace jednotlivých druhů dopravy a jejich propojení do sítí zaměřené na vytvoření integrovaného dopravního systému a dosažení maximální plynulosti dopravy (80).

10.13   EHSV konstatuje, že odvětví dopravy je závislé na fosilních zdrojích energie, což má následky jak v oblasti emisí, tak v oblasti zabezpečení dodávek a nezávislosti zásobování. Je si rovněž vědom toho, že zdroje, zejména ropné, jsou omezené, a domnívá se, že budoucí evropská politika dopravy by měla sledovat čtyři hlavní cíle: podporu nízkouhlíkových druhů dopravy, energetickou účinnost, zabezpečení dodávek a nezávislost zásobování a také snížení dopravního přetížení (81).

10.14   K hlavním problémům a úkolům, jež je třeba řešit v udržitelné politice dopravy, patří narůstající urbanizace a požadavek na pohodlí při každodenních přesunech, zachování veřejného zdraví, což vyžaduje snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů, zachování obchodní výměny zahrnující nutné snížení emisí, definice homogenních území pro vytvoření skutečné integrované politiky dopravy, porozumění obyvatel a hospodářských aktérů a podpora z jejich strany, které přispějí k provádění nových politik a přijetí nových vzorců chování v oblasti mobility (82).

10.15   Výbor rovněž podporuje iniciativy EU zaměřené na čistá a energeticky účinná vozidla a doporučil další opatření. Zdůrazňuje, že probíhá intenzivní hospodářská soutěž mezi jednotlivými průmyslovými subjekty v odvětví motorů, baterií a dodávek energie s cílem vyvinout co nejlepší technologie za co nejnižší ceny. Tato soutěž je sama o sobě silným motorem inovací, a neměla by být potlačována, budou však zapotřebí tržní pobídky k tomu, aby došlo k rozhodujícímu nástupu nové generace hybridních elektrických vozidel s možností napojení na elektrickou síť a plně elektrických vozidel (83).

---

(1)  Viz stanovisko EHSV Důsledky krize veřejného dluhu pro veřejnou správu v EU, Úř. věst. C 51, 17.2.2011, s. 15.

(2)  Viz brožura EHSV Program pro Evropu – návrhy občanské společnosti, (CESE 593/2009), Fiche 1, odstavec 2.

(3)  Další politické návrhy v oblasti zdanění uvádí odstavec 8.

(4)  Viz stanovisko EHSV Daň z finančních transakcí, Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 81.

(5)  Již citovaný Úř. věst. C 51, 17.2.2011, s. 15.

(6)  Viz stanovisko EHSV Lisabonská strategie po roce 2010, Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 3, a stanovisko Hospodářská obnova – současný stav a praktické iniciativy, Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 57.

(7)  Viz stanovisko EHSV Výsledky summitu pro zaměstnanost, Úř. věst. C 306, 16.12.2009, s. 70.

(8)  Viz stanovisko ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU, Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 7.

(9)  Viz stanovisko EHSV Období po krizi: nový finanční systém pro vnitřní trh, Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 38.

(10)  Viz stanovisko EHSV k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 37.

(11)  Již citované stanovisko, Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 37.

(12)  Již citované stanovisko, Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 37.

(13)  Viz stanovisko EHSV Období po krizi: nový finanční systém pro vnitřní trh, Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 38.

(14)  Viz stanovisko EHSV k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání, Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 34.

(15)  Již citované stanovisko, Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 37.

(16)  Viz stanovisko EHSV ke zprávě Komise Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2009, Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 7.

(17)  Již citovaný Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 57.

(18)  Viz stanovisko EHSV Sociální začleňování, Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 10.

(19)  Viz stanovisko EHSV Péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, Úř. věst. C 339, 14.12.2010, s. 1.

(20)  Viz stanovisko EHSV k zelené knize Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století, Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 65.

(21)  Stanovisko EHSV k tématu Dopad teritoriality daňových právních předpisů na průmyslové změny, Úř. věst. C 120, 16.5.2008, s. 51.

(22)  Viz stanovisko EHSV k zelené knize Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě, Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 38.

(23)  Již citované stanovisko Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 38.

(24)  Již citovaný Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 10.

(25)  Již citované stanovisko Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 38.

(26)  Již citované stanovisko Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 38.

(27)  Viz uvedené stanovisko CESE 72/2011 a stanovisko EHSV Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů (2006–2010) a strategie monitorování, Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 1.

(28)  Viz stanovisko EHSV Vliv fondů soukromého kapitálu, hedgeových fondů a státem vlastněných fondů na průmyslové změny v Evropě, Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 56.

(29)  Již citované stanovisko Úř. věst. C 84, 17.3.2011, s. 38.

(30)  Viz stanovisko EHSV k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států – Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020, Úř. věst. C 21, 21.1. 2011, s. 66.

(31)  Viz stanovisko EHSV Rozvoj dávek sociálního zabezpečení, Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 28, CESE 977/2010.

(32)  Viz stanovisko EHSV Práce a chudoba: na cestě k nezbytnému komplexnímu přístupu, Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 52.

(33)  Viz stanovisko EHSV k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 103.

(34)  Viz stanovisko EHSV Dopad světové krize na nejdůležitější evropská výrobní odvětví, Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 43.

(35)  Viz stanovisko EHSV ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Plnění lisabonského programu Společenství: Podpora podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství, Úř. věst. C 309, 16.12.2006, s. 110, a stanovisko EHSV Nové tendence v oblasti samostatné výdělečné činnosti: specifický případ ekonomicky závislé samostatné výdělečné činnosti, Úř. věst. C 18, 19.1.2011, s. 44.

(36)  Již citovaný Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 28.

(37)  Již citovaný Úř. věst. C 306, 16.12.2009, s. 70.

(38)  Viz stanovisko EHSV Jak uplatňovat flexikuritu v oblasti restrukturalizací v kontextu světového rozvoje, Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 1.

(39)  Již citovaný Úř. věst. C 306, 16.12.2009, s. 70.

(40)  Viz stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů K obecným zásadám flexikurity: větší počet a vyšší kvalita pracovních míst prostřednictvím flexibility a jistoty, Úř. věst. C 211, 19.8.2008, s. 48.

(41)  Již citovaný Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 1.

(42)  Viz stanovisko EHSV Dopad průmyslových změn způsobených ekologickými, energetickými a klimatickými výzvami na zaměstnanost, Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 40.

(43)  Již citovaný Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 43.

(44)  Již citovaný Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 43.

(45)  Viz stanovisko EHSV k tématu Přizpůsobení dovedností potřebám měnícího se průmyslu a služeb – přínos případného zavedení odvětvových rad pro zaměstnanost a dovednosti na evropské úrovni, Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 1.

(46)  Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 1, tamtéž.

(47)  Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 1, tamtéž.

(48)  Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 1, tamtéž.

(49)  Viz stanovisko EHSV Lisabonská agenda a vnitřní trh, Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 8.

(50)  Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 8, tamtéž.

(51)  Viz stanovisko EHSV Vývoj podnikatelských služeb v Evropě, Úř. věst. C 27, 3.2.2009, s. 26.

(52)  Viz stanovisko EHSV Vnitřní trh služeb – požadavky na trh práce a ochranu spotřebitele, Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 14.

(53)  Viz stanovisko EHSV Vývoj v oblasti velkých maloobchodních řetězců a dopad na dodavatele a spotřebitele, Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 57.

(54)  Viz stanovisko EHSV ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu, Úř. věst. C 18, 19.1.2011, s. 105.

(55)  Úř. věst. C 18, 19.1.2011, s. 105, tamtéž.

(56)  Úř. věst. C 18, 19.1.2011, s. 105, tamtéž.

(57)  Již citovaný Úř. věst. C 18, 19.1.2011, s. 105.

(58)  Již citovaný Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 8, a stanovisko EHSV Vnější rozměr obnovené Lisabonské strategie, Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 41.

(59)  Viz Stanovisko EHSV Služby a evropský zpracovatelský průmysl: interakce mezi odvětvími a její dopad na zaměstnanost, hospodářskou soutěž a produktivitu, Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 26.

(60)  Viz stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Digitální agenda pro Evropu, Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 58.

(61)  Viz stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Posouváme hranice IKT – strategie výzkumu budoucích a vznikajících technologií v Evropě, Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 54.

(62)  Viz stanovisko EHSV ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelenou malým a středním podnikům.“„Small Business Act“ pro Evropu, Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 30.

(63)  Viz sdělení Komise nazvané Provádění programu Společenství pro vyšší růst a zaměstnanost a lepší konkurenceschopnost podniků v EU: další pokrok dosažený během roku 2006 a další kroky směrem k návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), (KOM(2007) 223 v konečném znění ze dne 2.5.2007).

(64)  Již citovaný Úř. věst. C 120, 16.8.2008, s. 51.

(65)  Viz stanovisko EHSV k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o trvání povinnosti dodržovat minimální základní sazbu, Úř. věst. C 51, 17.2.2011, s. 67.

(66)  Viz stanovisko EHSV k návrhu nařízení Rady o správní spolupráci a boji proti daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty, Úř. věst. C 347, 18.12.2010, s. 73.

(67)  Již citovaný Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 57.

(68)  Viz stanovisko EHSV Struktury financování pro malé a střední podniky s ohledem na aktuální finanční situaci, Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 33.

(69)  Viz stanovisko EHSV Způsob podpory malých a středních podniků s ohledem na jejich přizpůsobení se změnám světového trhu, Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 24.

(70)  Viz stanovisko EHSV Energetická chudoba – důsledky liberalizace a hospodářské krize, Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 53.

(71)  Viz stanovisko EHSV Energetická strategie na období 2011–2020, Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 1.

(72)  Viz stanovisko EHSV Dopad současného vývoje energetických trhů na průmyslové hodnotové řetězce v Evropě, Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 88.

(73)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 88, tamtéž.

(74)  Viz stanovisko EHSV Konkurenceschopnost evropského sklářského a keramického průmyslu se zvláštním zřetelem ke klimatickému a energetickému balíčku EU, Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 7.

(75)  Viz stanovisko EHSV Služby obecného zájmu nutné k řešení krize, Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 77.

(76)  Viz stanovisko EHSV Služby obecného hospodářského zájmu – způsob rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy, Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 65.

(77)  Již citovaný Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 88.

(78)  Viz stanovisko EHSV ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o prvním hodnocení národních akčních plánů energetické účinnosti požadovaném směrnicí 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách - Společně k energetické účinnosti, Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 54.

(79)  Již citovaný Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 1.

(80)  Viz stanovisko EHSV Evropská politika dopravy v rámci Lisabonské strategie po roce 2010 a strategie udržitelného rozvoje, Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 23.

(81)  Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 23, tamtéž.

(82)  Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 23, tamtéž.

(83)  Viz stanovisko EHSV Cesta k širšímu využívání elektrických vozidel, Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 47.

---