This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62011TN0022
Case T-22/11: Action brought on 19 January 2011 — Westfälisch-Lippischer Sparkassen- und Giroverband v Commission
Věc T-22/11: Žaloba podaná dne 19. ledna 2011 — Westfälisch-Lippischer Sparkassen- und Giroverband v. Komise
Věc T-22/11: Žaloba podaná dne 19. ledna 2011 — Westfälisch-Lippischer Sparkassen- und Giroverband v. Komise
Úř. věst. C 72, 5.3.2011, p. 28–29
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
5.3.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 72/28 |
Žaloba podaná dne 19. ledna 2011 — Westfälisch-Lippischer Sparkassen- und Giroverband v. Komise
(Věc T-22/11)
2011/C 72/45
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobce: Westfälisch-Lippischer Sparkassen- und Giroverband (Münster, Německo) (zástupci: I. Liebach a A. Rosenfeld, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání žalobce
|
— |
částečně zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 9525 konečné ze dne 21. prosince 2010 o státní podpoře MC 8/2009 a C-43/2009 — Německo — WestLB v rozsahu, v němž toto rozhodnutí zamítlo žádost Německa z 28. října 2010 o prodloužení lhůty pro prodej a ukončení obchodování Westdeutsche Immobilienbank AG po 15. únoru 2011, |
|
— |
podpůrně — částečně zrušit rozhodnutí Komise K(2010) 9525 v konečném znění ze dne 21. prosince 2010 o státní podpoře MC 8/2009 a C-43/2009 — Německo — WestLB v rozsahu, v němž jím Komise implicitně rozhodla, že Německo podalo jen jednu jednotnou žádost o prodloužení lhůty pro prodej a ukončení obchodování Westdeutsche Immobilienbank AG k 15. únoru 2011, a že tudíž není třeba rozhodnout o žádosti o další prodloužení, |
|
— |
uložit Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby uvádí žalobce pět žalobních důvodů.
1) První žalobní důvod: porušení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 296 odst. 2 SFEU
Žalobce v tomto ohledu uvádí, že Komise neodůvodnila, proč sloučila dvě žádosti Německa o prodloužení lhůty do jedné jednotné žádosti.
Komise navíc neodůvodnila, proč by neměly být splněny podmínky pro prodloužení lhůty podle čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Komise K(2009) 3900 v konečném opraveném znění z 12. května 2009 o státní podpoře, kterou chce Německo poskytnout na restrukturalizaci WestLB AG (C-43/2008 [ex N 390/08]) (dále jen „rozhodnutí z 12. května 2009“).
2) Druhý žalobní důvod: nesprávné právní posouzení
Žalobce v této souvislosti uvádí, že Komise své rozhodnutí vydané na základě volné úvahy, týkající se prodloužení lhůty, opírá o nesprávné zjištění skutkového stavu. Podle názoru žalobce se napadnuté rozhodnutí nesprávně zakládá pouze na jedné žádosti o prodloužení lhůty do 15. února 2011, resp. se implicitně konstatuje, že o žádosti o další prodlužení není třeba rozhodnout.
Žalobce dále uplatňuje argument, že Komise nevyužila možnosti prodloužit lhůtu, která je výslovně uvedena v čl. 2 odst. 2 rozhodnutí z 12. května 2009, ačkoli jsou podmínky stanovené pro její prodloužení splněny. Komise se namísto toho odvolala na nepsané právo na prodloužení sui generis, které nemá žádný právní základ a jehož jednotlivé podmínky jsou zcela nejasné.
3) Třetí žalobní důvod: porušení zásady proporcionality
Žalobce v této souvislosti zejména uvádí, že rozhodnutí Komise o zastavení obchodování Westdeutsche Immobilienbank AG po 15. únoru 2011 je nepřiměřené k nevýhodám, které jsou jím způsobeny.
4) Čtvrtý žalobní důvod: porušení zásady rovného zacházení
V této souvislosti se uvádí, že Komise v jiných případech finanční krize, ve kterých byly finančním institucím poskytnuty podstatně vyšší podpory, umožnila podstatně delší lhůty pro prodej podílů finančních institucí a společností financujících nemovitosti.
5) Pátý žalobní důvod: porušení článku 41 Listiny základních práv a svobod Evropské unie a zásady řádné správy
Žalobce v rámci pátého žalobního důvodu uplatňuje argument, že Komise nemá právo vykládat žádosti podané členským státem v rozporu s jejich výslovným zněním jakož i s jejich smyslem a cílem a tak o nich i rozhodovat.