22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/95

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie se výrazně angažuje v boji za zrušení trestu smrti a usiluje o jeho všeobecný zákaz;

B.

vzhledem k tomu, že Ústavní soud Korejské republiky dne 25. února 2010 uznal na základě hlasování, při němž bylo pět hlasů pro a čtyři hlasy proti, trest smrti za ústavní, a vzhledem k tomu, že soudci nicméně rovněž zdůraznili, že by otázka ponechání či zrušení trestu smrti by měla být projednávána na půdě Národního shromáždění, a nikoliv v rámci řízení u Ústavního soudu,

C.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Ústavního soudu bylo přijato na základě pěti příznivých hlasů a čtyř zamítavých hlasů, zatímco výsledkem hlasování v roce 1996 byl poměr sedm hlasů pro ku dvěma hlasům proti,

D.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Ústavního soudu reagovalo na petici dvaasedmdesátiletého Korejce odsouzeného za vraždu čtyř turistů v roce 2007, podle něhož představuje trest smrti porušení jeho práva na lidskou důstojnost zaručeného ústavou,

E.

vzhledem k tomu, že v Korejské republice je více než 55 vězňů, u nichž byl rozsudek trestu smrti potvrzen,

F.

vzhledem k tomu, že poslední trest smrti byl v Korejské republice vykonán v prosinci 1997; vzhledem k tomu, že v době tehdy začínajícího funkčního období prezidenta Kima Te-džunga, který byl sám v roce 1980 odsouzen k trestu smrti a poté omilostněn, přestal být tento trest ukládán, a vzhledem k tomu, že Korejská republika patřila v posledních třinácti letech ke skupině zemí, které tresty smrti v praxi nevykonávají,

G.

vzhledem k tomu, že v roce 2006 předložila Národní komise pro lidská práva návrh zákona o zrušení trestu smrti,

H.

vzhledem k tomu, že dne 18. prosince 2007 Valné shromáždění OSN velkou většinou schválilo rezoluci, v níž země uplatňující trest smrti žádá, aby na něj zavedly moratorium, které by mělo vést k úplnému zrušení tohoto trestu, a obsah této rezoluce dne 18. prosince 2008 v další rezoluci potvrdilo,

1.

bere na vědomí skutečnost, že Korejská republika od roku 1998 žádné popravy neprováděla, takže de facto patří k odpůrcům trestu smrti; vítá lepší ochranu a důraznější prosazování lidských práv v této zemi;

2.

je hluboce zklamán rozhodnutím Ústavního soudu Korejské republiky ponechat trest smrti, ale poznamenává, že toto rozhodnutí bylo přijato velmi malou většinou hlasů na rozdíl od hlasování z roku 1996, kdy pro jeho zachování hlasovalo sedm soudců a pouze dva byli proti;

3.

vyjadřuje podporu hnutím, která v Korejské republice bojují za zrušení trestu smrti;

4.

opět připomíná svůj obecně odmítavý postoj k trestu smrti, který je v rozporu s moderním systémem trestního soudnictví a na rozdíl od široce rozšířeného názoru nevede ke snížení trestné činnosti;

5.

vybízí Korejskou republiku, aby zřídila právní moratorium na veškeré výkony trestu smrti, dokud parlament neschválí zákon, který by trest smrti zrušil;

6.

vyzývá vládu Korejské republiky, aby podpořila rezoluci OSN o zrušení trestu smrti a rozhodla se, že bude jednou z předkládajících zemí rezoluce, která má být projednána Valným shromážděním, případně, že bude hlasovat v její prospěch;

7.

s uspokojením konstatuje, že v dnešní době naprostá většina zemí světa, která představuje více než dvě třetiny mezinárodního společenství, trest smrti již právními prostředky zcela zrušila nebo fakticky vyhlásila moratoria na výkon tohoto trestu;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, vládě Korejské republiky a Korejské národní komisi pro lidská práva.