6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/59

A.

vzhledem k tomu, že jazyková a kulturní rozmanitost má značný dopad na každodenní život občanů Evropské unie zásluhou pronikání médií, rostoucí mobility, migrace a postupu globalizace,

B.

vzhledem k tomu, že získání různorodých jazykových znalostí je považováno za mimořádně důležité pro všechny občany EU, neboť jim umožňuje plně využívat hospodářského, sociálního a kulturního přínosu plynoucího z volného pohybu uvnitř Unie a z jejích vztahů se třetími zeměmi,

C.

vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost má vzrůstající význam nejenom ve vztazích mezi jednotlivými členskými státy, ale také v kontextu soužití v našich multikulturních společnostech a společné politiky Evropské unie,

D.

vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby bylo hodnocení mnohojazyčnosti prováděno uznávanými nástroji, jakým je společný evropský referenční rámec pro jazyky (CEFR) a jiné,

E.

vzhledem k tomu, že některé evropské jazyky představují základní pojítko ve vztazích se třetími zeměmi a rovněž mezi národy nejrůznějších oblastí světa,

F.

vzhledem k tomu, že jazyková rozmanitost je uznána jako občanské právo podle článků 21 a 22 Listiny základních práv a že cílem mnohojazyčnosti by rovněž mělo být povzbuzování respektu k rozmanitosti a toleranci v zájmu předcházení nebezpečí případných konfliktů, ať již aktivních či pasivních, mezi různými jazykovými společenstvími v rámci členských států,

1.

vítá sdělení o mnohojazyčnosti předložené Komisí a rovněž pozornost, kterou mu Rada věnovala;

2.

opakuje své stanovisko k mnohojazyčnosti a kulturní rozmanitosti, které zaujímá po dlouhou dobu;

3.

klade důraz na uznání rovnosti úředních jazyků EU ve všech oblastech veřejné činnosti;

4.

domnívá se, že evropská jazyková rozmanitost představuje významný kulturní majetek a bylo by nesprávné, kdyby se Evropská unie omezila na používání jediného hlavního jazyka;

5.

považuje roli orgánů EU, pokud jde o tento princip jazykové rovnosti, za zásadní, a to jak ve vztazích mezi členskými státy a v samotných orgánech EU, tak ve vztazích občanů EU k vnitrostátním správám a orgánům Společenství a mezinárodním institucím a organizacím;

6.

připomíná, že se důležitost mnohojazyčnosti netýká pouze hospodářských a sociálních aspektů, ale že je nutno věnovat pozornost i hlediskům vztahujícím se ke kulturní a vědecké tvorbě a jejich šíření i význam překladů jak literárních, tak odborných v životě občanů a v dlouhodobém/udržitelném rozvoji EU; a v neposlední řadě úlohu, kterou hrají jazyky ve formování a v posilování identity;

7.

zdůrazňuje, že mnohojazyčnost je tématem, které prostupuje celou Evropu a které má významný vliv na životy evropských občanů; vyzývá proto členské státy, aby mnohojazyčnost zahrnuly i do dalších politik než jen do politiky vzdělávání, např. do politik v oblasti celoživotního vzdělávání, sociálního začlenění, zaměstnanosti, sdělovacích prostředků a výzkumu;

8.

považuje tvorbu specifických podpůrných programů pro překládání a pro mnohojazyčné terminologické databáze za vysoce důležité;

9.

připomíná, že informační a komunikační technologie by měly být používány na podporu mnohojazyčnosti a proto zdůrazňuje úlohu a používání vhodného mezinárodního standardu (ISO 10646) – který umožňuje zastoupení abeced všech jazyků – ve správních systémech a médiích na evropské úrovni, jakož i na úrovni členských států;

10.

navrhuje vytvoření evropského dne překladatelů a tlumočníků případně zohlednění těchto povolání a zvýšení jejich prestiže v rámci Evropského dne jazyků, který je každoročně připomínán 26. září;

11.

zastává stanovisko, že je nezbytné zachovat mnohojazyčnost v zemích nebo regionech, kde vedle sebe existují dva nebo více úředních jazyků;

12.

zdůrazňuje, že je důležité, aby v členských státech, na jejichž území se současně používá více úředních jazyků, byla zajištěna plná možnost dorozumění, a to zvláště v záležitostech týkajících se starších osob a v oblasti spravedlnosti, zdravotnictví, státní správy a zaměstnanosti;

13.

podporuje, aby se úředníci, kteří při své práci přicházejí do styku s občany jiného členského státu, učili druhý jazyk používaný v rámci Evropské unie;

14.

domnívá se, že je nezbytné a vhodné v zájmu osobního a odborného rozvoje vytvořit příležitosti ke studiu cizích jazyků v dospělosti a prostřednictvím programů odborného a celoživotního vzdělávání;

15.

zdůrazňuje, že je velmi důležité věnovat zvláštní pozornost žákům, kteří se nemohou vzdělávat ve svém mateřském jazyce, a poskytovat jim ve škole zvláštní podporu, a velmi pozitivně hodnotí návrh Komise podpořit ve vzdělávání princip „mateřština plus dva“;

16.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise doposud nevytvořila víceletý program pro jazykovou rozmanitost a studium jazyků ani Evropskou agenturu pro jazykovou rozmanitost a studium jazyků, jak bylo požadováno ve výše uvedeném usnesení přijatém velkou většinou Parlamentu dne 4. září 2003;

17.

zdůrazňuje rovněž důležitost úplné znalosti úředních jazyků hostitelské země pro plné začlenění přistěhovalců a jejich rodin a zdůrazňuje, že vnitrostátní vlády musí účinně podporovat zvláštní jazykové kurzy, zejména pro ženy a starší lidi; vyzývá členské státy, aby postupovaly odpovědně vůči přistěhovalcům a poskytly jim nezbytné prostředky, které jim umožní studovat jazyk a poznat kulturu hostitelské země, a zároveň jim daly možnost udržet si vlastní jazyk a podporovaly je v jeho používání;

18.

připomíná, že je z těchto důvodů nezbytné zajistit kvalitní výuku v této perspektivě, včetně příslušné odborné přípravy učitelů;

19.

zdůrazňuje, že musí být vysoce hodnocena předškolní výuka jazyků, a především národního jazyka země, kde děti navštěvují školu;

20.

zastává stanovisko, že děti by měly být ve vlastním zájmu schopny hovořit jazykem země, v níž žijí, aby se v průběhu vzdělávání či následné odborné přípravy nestaly obětí diskriminace a aby byly schopny účastnit se rovnocenným způsobem všech aktivit;

21.

navrhuje členským státům, aby prozkoumaly možnost výměny učitelů na jednotlivých úrovních vzdělávání za účelem výuky jednotlivých předmětů v rozdílných jazycích, a domnívá se, že by tato možnost měla být využita, a to především v okrajových regionech, přičemž by se tak zvýšila mobilita pracovníků a znalost jazyků občany;

22.

považuje za nezbytné podporovat mobilitu a výměnu učitelů a studentů jazyků; připomíná, že pohyb učitelů jazyků v Evropské unii umožní zajišťovat účinný kontakt nejvyššího možného počtu těchto odborníků s přirozeným prostředím jazyků, které vyučují;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly pracovní mobilitu učitelů a spolupráci mezi školami z různých zemí zaměřenou na uskutečňování technologicky a kulturně inovačních pedagogických projektů;

24.

povzbuzuje a podporuje zavedení nepovinné výuky menšinových a autochtonních mateřských jazyků a cizích jazyků ve školní nabídce nebo jako mimoškolní aktivitu otevřenou společnosti;

25.

vyzývá Radu, aby vypracovala výroční zprávu o pokroku, kterého členské státy dosáhly v oblasti mnohojazyčnosti ve formálních a neformálních vzdělávacích systémech, odborné přípravě a vzdělávání dospělých, a aby se v této zprávě zabývala vztahem mezi výskytem národních, regionálních a menšinových jazyků a přistěhovalectvím;

26.

znovu opakuje svůj dlouhodobý závazek k podpoře studia jazyků, mnohojazyčnosti a jazykové rozmanitosti v Evropské unii včetně regionálních a menšinových jazyků, které představují kulturní hodnoty, jež je třeba ochraňovat a pečovat o ně; domnívá se, že mnohojazyčnost je významná pro účinnou komunikaci a představuje nástroj pro snadnější porozumění mezi lidmi a pro lepší přijímání rozdílů a menšin;

27.

doporučuje, aby akademické osnovy v členských státech zahrnovaly volitelné studium třetího cizího jazyka, které by začínalo na úrovni středních škol;

28.

zdůrazňuje, že je důležité studovat jazyky sousedních zemí, neboť se tak usnadní komunikace a posílí vzájemné porozumění v Evropské unii a současně se posílí Společenství;

29.

doporučuje, aby bylo podporováno studium jazyků sousedních členských států a regionů zejména v příhraničních regionech;

30.

zdůrazňuje, že je nezbytné propagovat a podporovat rozvoj inovativních pedagogických modelů a přístupů ve výuce jazyků za účelem podpory získání jazykových schopností a zvyšování informovanosti a motivace občanů;

31.

navrhuje, aby na všech úrovních vzdělávání bez ohledu na zeměpisné prostředí byli k dispozici kvalifikovaní učitelé cizích jazyků;

32.

doporučuje, aby byly vyslechnuty názory evropských svazů a asociací učitelů živých jazyků, pokud jde o programy a metodologie, které mají být použity;

33.

trvá na důležitosti politiky pobízení ke čtení a šíření literární tvorby pro dosažení uvedených cílů;

34.

vítá záměr Komise provádět informační kampaně o přínosech vzdělávání prostřednictvím médií a za využití nových technologií; žádá Komisi, aby využila výsledky konzultací týkající se jazykového vzdělávání dětí migrantů a výuky jazyka a kultury jejich země původu v hostitelském členském státě.

35.

doporučuje a pobízí k využívání informačních a komunikačních technologií jako nezbytného nástroje ve výuce jazyků;

36.

znovu opakuje, že vnímá jako politickou prioritu získání jazykových schopností prostřednictvím studia dalších jazyků EU, z nichž jeden by měl být jazykem sousední země a jeden by měl být mezinárodním jazykem, tzv. „lingua franca“: domnívá se, že by tak občané získali znalosti a kvalifikaci, které jim umožní podílet se na demokratické společnosti ve smyslu aktivního občanství, zaměstnatelnosti a znalosti jiných kultur;

37.

navrhuje, aby byla také v dostatečné míře zajištěna přítomnost mnohojazyčnosti ve sdělovacích prostředcích a na internetu, a především v jazykové politice evropských stránek a portálů a dalších internetových stránek a portálů spjatých s Evropskou unií, kde je nutné plně respektovat evropskou mnohojazyčnost, alespoň pokud jde o 23 úředních jazyků Evropské unie;

38.

bere na vědomí, že používání titulků v televizních programech pomůže při učení a procvičování jazyků EU a přispívá k lepšímu porozumění kulturnímu pozadí audiovizuálních produkcí;

39.

vyzývá EU, aby čerpala z inherentních výhod evropských jazyků ve svých vnějších vztazích, a dovolává se toho, aby byla tato nadhodnota uchovávána v kulturním, hospodářském a sociálním dialogu se zbytkem světa, a aby tak bylo posíleno postavení EU na mezinárodní scéně, a aby to přineslo výhody třetím zemím v souladu s rozvojovou politikou, kterou podporuje EU;

40.

navrhuje, aby Rada spolu s občanskou společností uspořádala první evropskou konferenci o jazykové rozmanitosti, na níž by mohla proběhnout rozsáhlá diskuse o této problematice, a to v rámci doporučení mezinárodní odborné komise OSN pro původní jazyky obsaženém ve zprávě Stálého fóra pro otázky původních obyvatel, která byla přijata na jeho sedmém zasedání v květnu 2008 (zpráva o sedmém zasedání (E/2008/43));

41.

věří, že by v souvislosti s celoživotním vzděláváním měla být poskytována dostatečná podpora občanům všech věkových skupin, aby mohli neustále rozvíjet své jazykové znalosti prostřednictvím přístupu k vhodnému jazykovému vzdělávání nebo k jiným prostředkům usnadňujícím komunikaci, včetně velmi raného studia jazyků, s cílem zlepšit jejich sociální zařazení, pracovní vyhlídky a dobré životní podmínky;

42.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly opatření, která by usnadňovala studium jazyků osobám ve znevýhodněných podmínkách, osobám patřícím k národnostním menšinám nebo migrantům a umožnily jim naučit se jazyk/y hostitelské země a/nebo regionu v zájmu dosažení sociálního začlenění a boje proti sociálnímu vyloučení; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby migranti mohli při rozvíjení svých jazykových dovedností používat svůj hlavní jazyk; naléhavě proto žádá členské státy, aby podpořily užívání hlavního jazyka, kterým tyto osoby mluví, jakož i výuku místních jazyků;

43.

soudí, že musí být posílena podpora mezinárodnímu vlivu těch evropských jazyků ve světě, které představují nadhodnotu evropského projektu, neboť jsou podstatné v lingvistických, historických a kulturních vztazích existujících mezi EU a třetími zeměmi, a v souvislosti s podporou demokratických hodnot v těchto zemích;

44.

soudí, že evropským podnikům, zejména malým a středním podnikům, musí být poskytnuta účinná podpora pro výuku a používání jazyků, čímž jim bude usnadněn přístup na světové trhy, zejména na rozvíjející se trhy;

45.

zdůrazňuje právo spotřebitelů získat veškeré informace o výrobcích, které jsou prodávány v místě jejich pobytu, v jazyce či jazycích, které jsou v daném místě úředními jazyky;

46.

upozorňuje na nebezpečí, které s sebou může přinést jazyková propast mezi lidmi z různých kultur a sociální propast mezi lidmi, kteří mluví více jazyky a těmi, kteří mluví jen jedním jazykem; upozorňuje na skutečnost, že nedostatek jazykových dovedností vytváří v mnoha členských státech i nadále vážnou překážku sociálnímu a pracovnímu začlenění zahraničních pracovníků; naléhá proto na Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k zúžení propasti mezi lidmi se znalostí více jazyků, kteří mohou získat lepší příležitosti v EU, a lidmi, kteří znají pouze jeden jazyk a kteří mají jen omezené možnosti;

47.

domnívá se, že by mělo být podporováno studium jazyků třetích zemí, včetně jazyků v rámci EU;

48.

požaduje, aby ukazatele jazykových znalostí v co nejkratším termínu zahrnovaly všechny úřední jazyky EU, aniž by tím utrpělo jejich rozšíření na ostatní jazyky, kterými se hovoří v Evropské unii;

49.

poukazuje na to, že v rámci sběru údajů o jazykových znalostech je třeba vypracovat testy čtyř lingvistických kompetencí: porozumění psanému projevu, porozumění mluvenému projevu, písemné vyjadřování a ústní vyjadřování;

50.

žádá Komisi a členské státy, aby usilovněji podporovaly spolupráci mezi členskými státy prostřednictvím využívání otevřené metody koordinace s cílem usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů v oblasti mnohojazyčnosti a zohledňovaly přitom i zaznamenané hospodářské přínosy, například v podnicích, v nichž se uplatňuje mnohojazyčnost;

51.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států.