13.2.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 37/19

1)

Má být právo oběti být pochopena, které se uvádí v osmém bodu odůvodnění rámcového rozhodnutí (1), vykládáno jako pozitivní povinnost státních orgánů pověřených stíháním a trestáním škodlivých jednání umožnit, aby oběť vyjádřila své hodnocení, úvahu a názor ohledně přímých účinků, které na její život mohou vyplynout z uložení trestů pachateli, s nímž udržuje rodinný nebo intenzivní citový vztah?

2)

Má být článek 2 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV vykládán v tom smyslu, že povinnost států uznávat práva a oprávněné zájmy oběti znamená vzít v úvahu její názor, když trestní důsledky řízení mohou podstatným a přímým způsobem ohrozit výkon jejího práva na svobodný rozvoj osobnosti a soukromého a rodinného života?

3)

Má být článek 2 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV vykládán v tom smyslu, že státní orgány nemohou přestat brát v úvahu svobodnou vůli oběti, když se staví proti uložení nebo zachování zákazu přiblížení, když je útočník členem její rodiny a není zjištěna objektivní situace rizika opakování trestné činnosti, je zjištěna taková úroveň osobního, společenského, kulturního a citového rozvoje, která vylučuje prognózu podřízenosti pachateli, nebo je naopak třeba zachovat vhodnost tohoto opatření v každém případě s ohledem na specifickou typologii této trestné činnosti?

4)

Má být článek 8 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV, když stanoví, že státy zajistí přiměřenou úroveň ochrany oběti, vykládán v tom smyslu, že umožňuje povinné a všeobecné ukládání zákazu přiblížení nebo zákazu styku jako vedlejších trestů ve všech případech, v nichž je dotyčná osoba obětí trestných činů spáchaných v prostředí rodiny, s ohledem na specifickou typologii této trestné činnosti, nebo článek 8 naopak vyžaduje provést individualizované vyvážení, které umožní zjistit případ od případu přiměřenou úroveň ochrany s ohledem na soupeřící zájmy?

5)

Má být článek 10 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV vykládán v tom smyslu, že umožňuje vyloučit obecným způsobem mediaci v trestních řízeních týkajících se trestné činnosti páchané v prostředí rodiny s ohledem na specifickou typologii této trestné činnosti, nebo má naopak být umožněna mediace rovněž v tomto typu řízení při vyvažování soupeřících zájmů případ od případu?