23.12.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 317/67

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty

(KOM(2009) 83 v konečném znění/2 – 2009/0035 (COD))

(2009/C 317/11)

Zpravodaj: pan PEZZINI

Dne 20. března 2009 se Rada, v souladu s čl. 44 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty

KOM(2009) 83 v konečném znění/2 – 2009/0035 (COD).

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 22. června 2009. Zpravodajem byl pan PEZZINI.

Na 455. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. července 2009 (jednání dne 15. července 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 144 hlasy pro, 10 hlasů bylo proti a 17 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že je třeba uspokojit potřeby malých a středních podniků a řemeslníků, a umožnit jim tak čelit strukturálním výzvám rozšířeným v komplexní společnosti, a to za plného uplatnění Evropské charty pro malé podniky (1), postupem, který je integrální součástí Lisabonské strategie.

1.2   EHSV bere na vědomí iniciativu Komise zaměřenou na vynětí mikrosubjektů z administrativních a účetních povinností, které jsou často s ohledem na strukturu těchto podniků zatěžující a nadměrné, a poukazuje na postoj, který přijal v dřívějších stanoviscích CESE 1187/2008 (2) a CESE 1506/2008 (3).

1.3   Výbor považuje za důležité, aby tato iniciativa respektovala následují zásady:

—	Závaznost – každý stát je zavázán k zavedení kritérií pro vynětí mikrosubjektů;

—	Flexibilita – každému z členských států je třeba ponechat možnost, aby v rámci společných limitů upravil kritéria vynětí podle své specifické situace;

—	Jednoduchost – změny v oblasti vynětí musejí být snadno proveditelné;

—	Transparentnost – v každém případě je třeba zajistit dostatečnou transparentnost na vnitřním trhu.

1.4   EHSV si je vědom, že Společenství nemá v této věci výsadní pravomoc; přesto zastává názor, že z důvodů integrity jednotného trhu a nediskriminace subjektů, které na něm působí, by bylo žádoucí, aby se v budoucích opatřeních při revizi čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností úlevy pro mikrosubjekty vztahovaly automaticky na všechny mikrosubjekty působící v Unii, a to podle kritérií jasně definovaných každým členským státem.

1.5   V tomto ohledu Výbor žádá, aby byla aplikována zásada „Zelenou malým a středním podnikům“ formou interinstitucionální dohody, která by se zakládala na stejných právních základech jako dohoda Zlepšování právní úpravy  (4) a obsahovala řadu jasných a transparentních závazků na úrovni Společenství i členských států k odstranění nebo snížení byrokratické zátěže, a bylo tak zaručeno systematické uplatňování této zásady v legislativním procesu i v provádění, především u mikropodniků a malých podniků.

1.6   Výbor dále považuje za užitečné, aby Komise předložila Parlamentu, Radě a Výboru samotnému zprávu po třech letech od vstupu tohoto návrhu v platnost, která by hodnotila účinky a funkčnost vynětí mikrosubjektů ve všech členských státech a úspory skutečně dosažené evropskými mikrosubjekty.

2.   Úvod

2.1   Od Evropského roku malých a středních podniků a řemeslníků (5), na který navázalo vytvoření GŘ XXIII (6) a uspořádání řady evropských konferencí (7), vyvinula Evropská komise značné úsilí, aby vyšla vstříc potřebám malých a středních podniků a řemeslníků a umožnila jim čelit četným ekonomickým a strukturálním výzvám. Toto téma se kromě toho stalo předmětem řady stanovisek Výboru (8).

2.2   Malé a střední podniky jsou často vázány stejnými pravidly jako velké firmy. Jejich specifické nároky v oblasti účetnictví byly zřídka zkoumány; předpisy týkající se účetního výkaznictví představují značnou finanční zátěž a brání účinnému využívání kapitálu, jenž by mohl být prospěšněji použit k produkci a zaměstnanosti.

2.3   Na jedné straně má záměr zlepšení kvality účtů a zvýšení transparentnosti v oblasti účetnictví a auditu kapitálových společností zásadní význam, na druhé straně uložené podstatné povinnosti se často jeví jako tíživé, obzvlášť v případě mikropodniků a malých podniků.

2.4   Právě vzhledem k těmto okolnostem Komise nedávno předložila návrh na vynětí středních podniků z některých povinnosti zveřejňování údajů a povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku (9), ke kterému se Výbor příznivě vyslovil (10).

2.5   Vysoké administrativní náklady vyplývající z předpisů Společenství omezují konkurenceschopnost evropských podniků. Kromě toho se legislativa vztahující se k právu, účetnictví a auditu společností nevyvíjela souběžně s prostředím, ve kterém společnosti působí. Je skutečností, že směrnice zaručující kvalitu účetního výkaznictví a účetního auditu v Evropské unii působí zvýšenou administrativní zátěž podnikům, především těm menším.

2.6   Podle odhadů Komise, které se z vědeckého a metodologického hlediska nezdají strukturované, existuje 5,4 milionu mikrosubjektů, kterých se potenciálně týká vynětí, a celková administrativní zátěž spojená se splněním administrativních a účetních povinností uložených směrnicí by činila cca 6,3 miliard EUR ročně.

2.7   Výbor připomíná úsilí Komise snížit o 25 % administrativní zátěž podniků (11), což Výbor sám bezvýhradně podpořil (12).

2.8   Podle Výboru by se měly „učinit nezbytné kroky k tomu, aby se zajistilo, že všechny členské státy provedou všechny směrnice včas a prostřednictvím vysoce kvalitních právních předpisů, a aby národní a regionální vlády a zákonodárci byli přesvědčeni o zahájení vlastních projektů na zjednodušení právních předpisů tam, kde při provádění evropského práva došlo k ‚pozlacování‘ (‚gold-plating‘)“ (13).

3.   Souvislosti

3.1   V kontextu čtvrté etapy procesu zjednodušení legislativy týkající se vnitřního trhu (Simplification of the Legislation on the Internal Market – SLIM) byla modernizována první a druhá směrnice v oblasti práva obchodních společností.

3.2   Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 zdůraznila, že snížení administrativní zátěže je důležitým krokem k povzbuzení evropského hospodářství, především vzhledem k jeho dopadu na menší podniky, a připomněla, že k významnému snížení administrativní zátěže v EU je nezbytné intenzivní společné úsilí.

3.3   Evropská rada na svém zasedání ve dnech 13. a 14. března 2008 vyzvala Komisi, aby formulovala nové legislativní návrhy ke snížení administrativní zátěže, které by byly přijaty zrychleným postupem (14), a identifikovala prioritní oblasti změn v evropském právu obchodních společností, účetnictví a auditu.

3.4   Také Small Business Act pro Evropu (15), který Komise představila v červnu 2008 a ke kterému měl Výbor možnost se vyslovit (16), zdůraznil potřebu zjednodušení pro menší podniky.

3.5   Rovněž plán evropské hospodářské obnovy, představený koncem listopadu 2008, uvedl některé důležité kroky ke snížení zátěže a nákladů malých a středních podniků (MSP) a mikrosubjektů „mj. tím, že zruší pro mikropodniky požadavek sestavovat roční účetní závěrku“ (17).

3.6   Evropský parlament se ve svém usnesení ze dne 8. prosince 2008 (18) vyslovil pro odstranění povinností účetního výkaznictví u mikrosubjektů, aby vzrostla jejich konkurenceschopnost a uplatnil se jejich potenciál růstu, a vyzval Komisi k předložení legislativního návrhu umožňujícího členským státům vyjmout takové podniky z působnosti čtvrté směrnice 78/660/EHS.

3.7   V průběhu posledních dvaceti až třiceti let doznala směrnice 78/660/EHS různých změn (19).

4.   Shrnutí návrhu Komise

4.1   Komise navrhuje zavést pojem mikrosubjekt, v některých členských státech již známý, a vyloučit mikrosubjekty z působnosti čtvrté směrnice 78/660/EHS o účetních závěrkách. Mikrosubjekt, aby mohl být vyňat, musí odpovídat dvěma ze tří následujících kritérií:

—	nejvíce 10 zaměstnanců

—	celková bilanční suma do 500 000 EUR

—	čistý obrat do 1 000 000 EUR.

4.2   Pro tyto velice malé podniky jsou náklady spojené se sestavením roční závěrky zvláště tíživé. Kromě toho neexistuje výrazná poptávka po informacích o stavu jejich hospodaření, protože se jedná o podniky působící hlavně na místní a regionální úrovni.

4.3   Umožněním vynětí z působnosti účetních směrnic by byla členským státům ponechána možnost stanovit pravidla, která by mikrosubjekty musely dodržovat.

4.4   Komise se proto rozhodla, že stávající předpis Společenství změní. Pokud se týká mikrosubjektů, nabízejí se různá opatření:

—	zprostit tyto podniky povinnosti zveřejňovat údaje o hospodaření,

—	mikrosubjekty by dobrovolně nadále sestavovaly roční účetní závěrky, předkládaly je k auditu a zasílaly je do národního rejstříku,

—	volnost členských států při rozhodování o vynětí mikrosubjektů z působnosti čtvrté směrnice o právu obchodních společností.

5.   Obecné připomínky

5.1   EHSV podporuje záměr iniciativy Komise, tedy vyjmout mikrosubjekty z administrativních účetních povinností, které jsou zatěžující a zcela nepřiměřené vzhledem k potřebám mikrosubjektů i hlavních uživatelů informací z účetního výkaznictví.

5.2   Zejména s ohledem na současnou hospodářskou krizi, která má závažnější dopady na menší firmy v celé Evropě, považuje Výbor za prioritu, aby se opatření k vyjmutí mikrosubjektů uskutečnila bezodkladně (metodou „fast track“ (20)) a všeobecně v celém Evropském hospodářském prostoru, aby byla flexibilní, odpovídala situaci jednotlivých členských států a prováděla se transparentně ve vztahu k evropským fyzickým i právnickým osobám.

5.3   Návrh Komise by kromě toho byl silným podnětem k boji proti šedé ekonomice (moonlight economy), k němuž Výbor několikrát vyzýval, když zdůraznil skutečně negativní dopad nehlášené práce na veřejné finance jak ve fiskálním výnosu, tak v příspěvcích na sociální zabezpečení (21). a prohlásil, že „cena za čestnost nesmí být moc vysoká, neboť tak se vystavujeme nebezpečí, že se nehlášená práce bude stále více šířit“ (22).

5.4   EHSV kladně hodnotí návrh Komise na zjednodušení usilující o to, aby legislativní rámec přispěl k podnícení podnikavosti a inovací v mikropodnicích a malých podnicích, které by tak byly konkurenceschopnější a lépe by mohly těžit z možností vnitřního trhu.

5.5   EHSV si je vědom, že Společenství nemá v této věci výsadní pravomoc a že je nutné aplikovat článek 5 Smlouvy, který pojednává o zásadě subsidiarity; přesto zastává názor, že z důvodů integrity jednotného trhu a nediskriminace subjektů, které na něm působí, by bylo žádoucí, aby v budoucích opatřeních při komplexní revizi čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností nebyly úlevy pro mikrosubjekty ponechány na rozhodnutí jednotlivých členských států, ale vztahovaly se automaticky na všechny mikrosubjekty Unie.

5.6   Výbor vyzývá Komisi, Evropský parlament a Radu, aby byla v příští celkové revizi čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností aplikována zásada „Zelenou malým a středním podnikům“ v podobě interinstitucionální dohody založené na stejných právních základech jako dohoda o Zlepšování právní úpravy  (23) a obsahující řadu jasných závazků ke snížení nebo odstranění byrokratické zátěže.

5.7   Výbor dále žádá, aby Komise předložila Parlamentu, Radě a Výboru samotnému zprávu po třech letech od vstupu tohoto návrhu v platnost, která by hodnotila účinky a funkčnost vynětí mikrosubjektů ve všech členských státech a úspory dosažené evropskými mikrosubjekty.

---

(1)  Viz lisabonské zasedání Evropské rady, 2000.

(2)  Úř. věst. C 27, 3.2.2009, s. 7.

(3)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 37.

(4)  Viz stanovisko EHSV 38/2009 v Úředním věstníku C 182 ze dne 4.8.2009, s. 30, doporučení č. 1, zpravodaj: pan MALOSSE, spoluzpravodaj: pan CAPPELLINI.

(5)  Rok 1983.

(6)  Nejprve byl vytvořen pracovní tým pod vedením Edith CRESSON; z něj později vzniklo nové GŘ XXIII.

(7)  Roku 1990 v Avignonu, roku 1994 v Berlíně a roku 1997 v Miláně.

(8)  Viz mj. Úř. věst. C 161, 14.6.1993, s. 6, Úř. věst. C 388, 31.12.1994, s. 14 a Úř. věst. C 295, 7.10.1996, s. 6, Úř. věst. C 56, 24.2.1997, s. 7, Úř. věst. C 89, 19.3.1997, s. 27, Úř. věst. C 235, 27.7.1998, s. 13, Úř. věst. C 221, 7.8.2001, s. 1, Úř. věst. C 374, 3.12.1998, s. 4, Úř. věst. C 116, 20.4.2001, s. 20.

(9)  KOM(2008) 195 v konečném znění, 18. září 2008.

(10)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 37, zpravodaj: pan CAPPELLINI.

(11)  KOM(2006) 689, 690 a 691 v konečném znění ze dne 14. listopadu 2006.

(12)  Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 8.

(13)  Viz Úř. věst. C 256, 27.10.2007, s. 8, odst. 4.3.6, obdobně Úř. věst. C 204, 9.8.2008, s. 9, odst. 6.2.

(14)  Závěry předsednictví Evropské rady v Bruselu ve dnech 13. a 14. března 2008, odst. 9.

(15)  KOM(2008) 394 v konečném znění, 25. června 2008.

(16)  Úřední věstník C 182 ze dne 4.8.2009, s. 30, zpravodaj: pan MALOSSE, spoluzpravodaj: pan CAPPELLINI.

(17)  Sdělení Komise Evropské radě Plán evropské hospodářské obnovy, KOM(2008) 800 v konečném znění, 26. listopadu 2008, bod 4.

(18)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o účetních požadavcích vůči malým a středním podnikům a zejména velmi malým podnikům.

(19)  Jedná se o více než deset změn: směrnice 83/349/EHS, směrnice 84/569/EHS, směrnice 89/666/EHS, směrnice 90/604/EHS, směrnice 90/605/EHS, směrnice 94/8/ES, směrnice 1999/60/ES, směrnice 2001/65/ES, směrnice 2003/38/ES, směrnice 2003/51/ES, směrnice 2006/43/ES, směrnice 2006/46/ES.

(20)  Fast track: k rychlému dosažení prvních výsledků byly touto metodou předloženy Komisí tři návrhy. První z nich, zaměřený na sjednocení určitých požadavků na zprávu nezávislého znalce v případě vnitrostátní fúze nebo rozdělení akciových společností s požadavky směrnice o přeshraničních fúzích kapitálových společností (směrnice 2005/56/ES), byl přijat Radou a Evropským parlamentem v listopadu 2007 (směrnice 2007/63/ES). Dále Komise v dubnu 2008 předložila dva návrhy na změnu první a jedenácté směrnice o právu obchodních společností a směrnic o účetnictví.

(21)  Viz Úř. věst. C 101, 12.4.1999, s. 30, zpravodaj: pan GIRON.

(22)  Viz Úř. věst. C 255, 14.10.2005, s. 61.

(23)  Viz Úřední věstník C 182 ze dne 4.8.2009, s. 30, doporučení č. 1, zpravodaj: pan MALOSSE, spoluzpravodaj: pan CAPPELLINI. Jmenovitě odst. 3.2 „V souvislosti se zásadou Zelenou malým a středním podnikům EHSV opakuje svůj předchozí názor (Úř. věst. C 27, 3.2.2009, s. 27) a žádá, aby tato zásada byla povýšena na závazný předpis, jehož formu bude třeba stanovit (např. kodex chování, interinstitucionální dohoda, rozhodnutí Rady) a jenž by angažoval Evropský parlament, Komisi a Radu. Interinstitucionální dohoda založená na stejných právních základech jako dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů z roku 2003 se jeví jako zajímavá eventualita, […].“

---

---