27.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/91

1.1

EHSV podporuje činnost, kterou vede Komise v souvislosti s přístupností elektronických technologií, a vyzývá ji k tomu, aby postupovala v zahájené cestě, avšak vzhledem k silnému zájmu, jakému se těší toto téma, si vyhrazuje možnost přijmout doplňující stanovisko.

1.2

EHSV je toho názoru, že Komise musí přistoupit k řadě kroků na úrovni Společenství, jejichž smyslem bude:

1.3

Zapojení organizací organizované občanské společnosti je důležité pro provádění náležité politiky přístupnosti elektronických technologií prostřednictvím doprovodných opatření, například v souvislosti s kodexy chování či společnou regulací.

1.4

Podpůrná opatření by se měla zaměřit na oblasti, které usnadní postiženým osobám a starším osobám přístupnost k informační společnosti a seznámí je s používáním nových technologií jako s ideálním prostředkem pro dosažení společenské integrace, zamezení digitálního vyloučení a zlepšení jejich kvality života.

1.5

Veřejné orgány členských států by podle nadnárodních doporučujících instrukcí měly přijmout libovolná podpůrná opatření určená k financování organizací starších osob a postižených, aby se zasadily o zapojení těchto osob do digitálního světa a usnadnily jim do něj přístup.

2.1

Komise požádala EHSV prostřednictvím dopisu o vypracování průzkumného stanoviska k „budoucímu právnímu rámci pro přístupnost elektronických technologií“ se zvláštním ohledem na starší osoby.

Překonávání překážek a technických obtíží, jimž čelí a jimiž trpí postižení a další skupiny, když se snaží stejně jako ostatní zapojit do informační společnosti, vešlo ve známost jako „přístupnost elektronických technologií“. Tento pojem je součástí širšího pojmu „e-inkluze“ (začlenění občanů do informační společnosti), který se zabývá též dalšími typy překážek – povahy ekonomické, geografické či související se vzděláním.

2.2

Cílem je především nalézt typ předpisů odvozeného práva, na jehož základě bude EU směřovat k uskutečnění cíle, jakým je vytvoření společnosti otevřené plnému sociálnímu začlenění v současném kontextu rychlé hospodářské a sociální restrukturalizace.

2.3

Nemůže být sporu o zakotvení tohoto normativního návrhu v právních základech vyjadřujících evropské hodnoty a zásady, jakými jsou např. článek 13 Smlouvy či specifické odkazy na podíl „všech obyvatel“ na demokratickém životě a sociálním pokroku, které jsou obsaženy ve druhém a čtvrtém odstavci preambule Smlouvy o Ústavě pro Evropu a mimo jiné v jejích článcích I-3-3, II-81 a II-86.

2.4

Taktéž související postoje a rozhodnutí institucí a orgánů EU jsou již dostatečně početné a navzdory jejich rozptýlenosti přispívají k postupnému nastavení politik Společenství, jež se snaží proaktivně zamezit jakékoli diskriminaci a zajistit přístupnost digitálních technologií:

2.4.1

Komise vydala v roce 2005 sdělení „i-2010“ (3), kterým vytvořila nový strategický rámec pro evropskou informační společnost, a později vydala sdělení o přístupnosti elektronických technologií (4), v němž navrhla soubor politických iniciativ na podporu přístupnosti elektronických technologií.

2.4.2

Toto sdělení o přístupnosti elektronických či digitálních technologií se soustředilo na tři hlavní přístupy ke zpracování otázky:

Po dvou letech od vydání sdělení Komise se mělo zjistit, zda je třeba přijmout doplňující opatření, pokud by to bylo nutné.

2.4.3

Výbor přijal své stanovisko k uvedenému sdělení (5) a věnoval se otázkám, jež se týkaly harmonizace norem a interoperability, veřejných zakázek, certifikací a testování třetí stranou versus vlastní prohlášení, použití právních předpisů, integrace, přístupnosti k internetu, legislativy a nového strategického rámce pro informační společnost.

2.5

Nedávné usnesení Rady ze dne 22. března 2007 týkající se „strategie pro bezpečnou informační společnost v Evropě“ zdůrazňuje v bodě šest, že „je třeba brát zvláštní ohled na uživatele se zvláštními potřebami nebo s nízkým povědomím o otázkách bezpečnosti sítí a informací“; mezi ně patří starší osoby a postižení.

3.1

EHSV s velkým zájmem vítá výzvu Komise k vypracování tohoto průzkumného stanoviska a poznamenává, že ačkoli obecně musí činnosti Společenství, jež se snaží o začlenění v oblasti informační společnosti, přistupovat k věci globálně, existují určité skupiny, které potřebují zvláštní pozornost, aby byly do informační společnosti začleněny náležitým způsobem, přičemž příkladem takové skupiny jsou starší osoby nebo postižení (6).

EHSV si vzhledem k silnému zájmu, jakému se těší předmět tohoto stanoviska, vyhrazuje možnost připravit k tomuto stanovisku stanovisko doplňující.

3.1.1

To je navíc v plném souladu s osmým bodem ministerského prohlášení z Rigy (7), v němž se uvádí: „K tomu, abychom se přesvědčivě zabývali elektronickou inkluzí, by se rozdíly v používání internetu průměrnými uživateli z řad obyvatel EU a jeho používáním staršími osobami, osobami s postižením, ženami, skupinami s nízkým stupněm vzdělání, nezaměstnanými a nejméně rozvinutými regiony, měly snížit o polovinu do roku 2010.“

EHSV se domnívá, že prioritou Společenství v otázce přístupnosti elektronických technologií musí být z důvodu významných změn politické i společenské povahy, k nimž došlo v posledních letech, považování přístupu k IKT za občanské právo ve veřejných službách.

Tato činnost Společenství musí vzhledem k přidané hodnotě, jakou má zásah Společenství, kombinovat právní nástroje na posílení stávající legislativy s doprovodnými nezávaznými opatřeními v různých politikách.

EHSV podporuje takový zásah Společenství, a to z těchto důvodů:

3.2

Pokud jde o právní základ norem, kterými se řídí otázky přístupnosti elektronických technologií, lze doporučit, aby se používal:

Nic z toho by však nemělo poškodit horizontální účinek otázek souvisejících s přístupností elektronických technologií.

3.2.1

Je politováníhodné, že z důvodu neplatnosti Evropské ústavní smlouvy nelze uvedené akty přijmout na základě čl. III-124-1, jenž stanovuje, že „Rada rozhoduje jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu“. Vzhledem k tomu, že platný článek 13 Smlouvy stanovuje pouze jednomyslné přijetí Radou „po konzultaci Evropského parlamentu“, budou připraveny o širší demokratickou rozpravu a větší legitimitu, jakou mají akty EU přijaté postupem spolurozhodování.

3.2.2

Nicméně explicitní zmínka o tom, že Rada rozhoduje jednomyslně, je obzvláště vhodná, neboť všechny normativní akty, jichž se to týká, budou muset respektovat zásadu subsidiarity. Jednohlasná podpora vlád EU logicky účinněji zaváže dotyčné státní správy k uplatňování a vnitřnímu uspořádání těchto opatření. To rovněž znamená, že cíle uplatňovaných opatření se nebudou omezovat na odstraňování existujících překážek v této oblasti, ale navíc přispějí ke skutečné inkluzi, což odpovídá proaktivním rysům, jež musí vykazovat činnosti Společenství zakládající se na článcích 13 a 95 Smlouvy.

3.2.3

V tomto smyslu by bylo vhodným normativním nástrojem nařízení, neboť to dává členským státům široký manévrovací prostor pro výběr prostředků k dosažení cílů stanovených na nadnárodní úrovni.

3.3

Pokud jde o konkrétní náplň budoucího právního rámce Společenství, zdá se nevyhnutelné, aby do něj byly zahrnuty mimo jiné následující cíle, přičemž je třeba rozlišit mezi těmi, které budou muset mít obecný dosah a mezi cíli specifickými.

3.4

Mezi činnosti, které by měly obecný dosah, by měly patřit následující:

3.4.1

Na jedné straně, v závislosti na svých pravomocech, stanoví orgány Společenství a orgány členských států kritéria pro okruhy činnosti podniků, jež pracují v oblasti IKT na vnitřním trhu, zvláště v oblastech jako normalizace, a budou dbát na jejich řádné dodržování.

3.4.2

V rámci možností se tato kritéria budou vztahovat na společnou obchodní politiku, tak aby prospěch z přístupnosti dosáhl nejen evropského, ale i celosvětového rozměru; dále budou vypracovány kodexy chování uzpůsobené potřebám každé ze znevýhodněných skupin, aby se tak vyvolala kultura sociální odpovědnosti podniků v této oblasti.

3.4.3

Na druhé straně se jeví jako důležité zapojit do oblasti technologických inovací a šíření osvědčených postupů a používání IKT hlavní činitele občanské společnosti prostřednictvím nadnárodních sítí, které by propojily univerzitní výzkumná střediska a výzkumná střediska podniků v tomto odvětví. Kromě jiných opatření by se pro dosažení uvedeného cíle měly vyhlásit roční plány kofinancování z prostředků EU a státních správ a podpořit pěstování kultury výjimečnosti výzkumu, včetně vytvoření evropské známky kvality nových technologií, jež usnadňují e-inkluzi.

3.5

Mezi činnosti, které by měly specifické cíle, by měly patřit následující:

4.1

Vrstva obyvatel starších 65 let se neustále rozrůstá. Hlavními příčinami tohoto jevu jsou nízká porodnost, zlepšení kvality života a zvýšení střední délky života. Proto různá předsednictví Rady uvedla stárnutí populace do společných programů předsednictví jako samostatný bod.

4.2

V dnešní společnosti existují prvky, které přispívají k osamocení starších osob; jsou jimi například vymizení početných rodin, jejich zmenšení na rodinu s jedním rodičem. Podporou činností, které překlenují nynější digitální propast, informační společnost poskytuje nové příležitosti k potlačení společenské izolace, jichž musí starší osoby využít.

To je obzvláště zřejmé v oblasti přístupnosti elektronických technologií. Podle jednomyslně přijatého ministerského prohlášení z Rigy pouze 10 procent osob starších 65 let s trvalým bydlištěm v Evropě používá internet.

4.3

Kromě zevšeobecnění přístupu k internetu je třeba pro podporu sociálního začlenění starších osob a postižených do informační společnosti navrhnout za dodržení zásady subsidiarity horizontální sociální politiku, jež by usilovala o dosažení rovnosti a zlepšení kvality života prostřednictvím zvýšení kvality služeb a podporou účasti starších osob na informační společnosti tak, že se odstraní překážky pro digitální vzdělávání a volný software.

Usnadnění přístupnosti starších osob a postižených k informační společnosti může stimulovat duševní činnost a usnadnit jim život prostřednictvím poskytování služeb, jako například:

EHSV zdůrazňuje důležitost IKT pro podporu hospodářské a sociální účasti starších osob a postižených, jež mohou prostřednictvím svých zastupitelských orgánů přispět ke zlepšení stávající situace v EU. Účast činitelů organizované občanské společnosti může být důležitá pro oblasti, jako jsou společná regulace, vypracování kodexů chování či sociální odpovědnost podniků.

4.4

EHSV je toho názoru, že je třeba přijmout podpůrná opatření pro projekty a činnosti, které usnadní přístupnost postižených osob a starších osob k informační společnosti a seznámí je s používáním nových technologií jako s ideálním prostředkem pro dosažení společenské integrace, zamezení digitálního vyloučení a zlepšení jejich kvality života. Konkrétně jde o:

4.5

Uplatnění zásad Organizace spojených národů ve prospěch starších osob v politikách, které sestavuje EU, může spolu s podporou náležité přístupnosti výchovných a vzdělávacích programů posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost.

4.6

V rámci revize „nového zaměření“, kterou má vypracovat Komise, se musí brát do úvahy potřeby starších osob, aby jim poskytované služby byly usnadněny připravovanými produkty, v připravované legislativě, a proto orgány pro normalizaci i průmysl musí brát ve své činnosti uvedené okolnosti do úvahy.

4.7

Z hlediska ochrany životního prostředí je zde jistý potenciál k posílení využití digitálního prostředí vzhledem ke snížení počtu přesunů za účelem využívání jistých služeb na místě. Komise by měla prozkoumat tento potenciál a v budoucnu navrhnout ambicióznější nadnárodní opatření pro digitální přístupnost.