Izberite preskusne funkcije, ki jih želite preveriti.

Dokument je izvleček s spletišča EUR-Lex.

Dokument C2006/165/31

Věc C-210/06: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Ítélőtábla dne 5. května 2006 – Cartesio Oktató v. Szolgáltató Bt.

Úř. věst. C 165, 15.7.2006, str. 17–18 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

15.7.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 165/17


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Ítélőtábla dne 5. května 2006 – Cartesio Oktató v. Szolgáltató Bt.

(Věc C-210/06)

(2006/C 165/31)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Szegedi Ítélőtábla

Účastníci původního řízení

Žalobce: Cartesio Oktató és Szolgáltató Bt.

Předběžné otázky

1)

Je soud druhého stupně, který rozhoduje o odvolání podaném proti rozhodnutí rejstříkového soudu (cégbíróság) v řízení o změně zápisu v obchodním rejstříku, oprávněn podat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ve smyslu článku 234 Římské smlouvy, jestliže ani řízení o vydání rozhodnutí obchodního soudu, ani odvolací řízení není kontradiktorním řízením?

2)

Jestliže je soud druhého stupně soudem, který je oprávněn položit předběžnou otázku v souladu s článkem 234 Římské smlouvy, je třeba považovat uvedený soud za soud rozhodující v posledním stupni, který je povinen předložit Soudnímu dvoru Evropských společenství otázky týkající se výkladu práva Společenství?

3)

Je nebo může být oprávnění maďarských soudů položit předběžnou otázku – vyplývající přímo z článku 234 Římské smlouvy – omezeno vnitrostátním právním předpisem, který umožňuje podat odvolání, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, proti předkládacímu usnesení, jestliže vnitrostátní soud vyššího stupně může v případě odvolání uvedené usnesení zrušit, zbavit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce účinku a nařídit soudu, který předkládací rozhodnutí přijal, aby pokračoval v přerušeném vnitrostátním řízení?

4)

A.

Jestliže společnost, založená v Maďarsku podle maďarského práva společností a zapsaná v maďarském obchodním rejstříku, chce přemístit své sídlo do jiného členského státu Evropské unie, přísluší úprava této otázky právu Společenství nebo je při neexistenci harmonizace právních předpisů použitelné pouze vnitrostátní právo?

B.

Může se maďarská společnost domáhat přemístění svého sídla do jiného členského státu Evropské unie, dovolávajíc se přímo práva Společenství (článků 43 a 48 Římské smlouvy)? V případě kladné odpovědi, může změna sídla podléhat nějaké podmínce nebo povolení ze strany členského státu původu nebo přijímajícího členského státu?

C.

Lze články 43 a 48 Římské smlouvy vykládat v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava nebo praxe, které činí rozdíly mezi obchodními společnostmi, pokud jde o výkon práv týkajících se těchto společností, podle členského státu, v němž mají sídlo, jsou neslučitelné s právem Společenství?

Lze články 43 a 48 Římské smlouvy vykládat v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava nebo praxe, které brání maďarské společnosti přemístit její sídlo do jiného členského státu Evropské unie, jsou neslučitelné s právem Společenství?


Na vrh